17.1.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 12/95

(1)

Uhlovodíky minerálního oleje (MOH) jsou chemické sloučeniny získané hlavně ze surové ropy, nebo také synteticky vyráběné z uhlí, zemního plynu a biomasy. MOH se mohou vyskytovat v potravinách v důsledku znečištění životního prostředí nebo prostřednictvím maziv používaných pro stroje během sklizně a produkce potravin, pomocných látek, potravinářských přídatných látek a materiálů určených pro styk s potravinami. Produkty obsahující MOH, které mají být potravinářské jakosti, se ošetřují tak, aby se minimalizoval obsah aromatických uhlovodíků minerálního oleje (MOAH).

(2)

Vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen „komise CONTAM“) při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“) dospěla v roce 2012 k závěru (1), že možné účinky skupin látek mezi MOH na lidské zdraví jsou velice odlišné. MOAH mohou být genotoxickými karcinogeny a některé nasycené uhlovodíky minerálního oleje (MOSH) se mohou kumulovat v lidské tkáni a mít nepříznivé účinky na játra. Vzhledem k tomu, že některé MOAH se považují za mutagenní a karcinogenní, je důležité zavést monitorování MOH, aby se lépe porozumělo relativní přítomnosti MOSH a MOAH v potravinářských komoditách, které značně přispívají k dietární expozici.

(3)

Vzhledem k podezření, že k celkové expozici významně přispívá migrace z materiálů určených pro styk s potravinami, jako jsou papír a lepenka, měly by být předmětem monitorování balené potraviny, obalový materiál a existence funkčních překážek, jakožto i zařízení pro skladování a zpracování. Migraci MOH z obalů do potravin mohou zvyšovat určité parametry, jako jsou doba skladování a skladovací podmínky. Vzhledem k tomu, že zjišťování přítomnosti MOH je snazší ve velkém množství, měla by strategie odběru vzorků tyto parametry zohlednit, když je migrace MOH nejvyšší.

(4)

Pro zajištění spolehlivosti získaných analytických údajů by členské státy měly zabezpečit, aby byla k dispozici vhodná analytická zařízení a aby vypracovávání analytických výsledků bylo podloženo dostatečnými zkušenostmi, pokud jde o analýzu MOH v potravinách i v materiálech určených pro styk s potravinami.

(5)

K zajištění jednotného uplatňování tohoto doporučení by referenční laboratoř Evropské unie pro materiály určené pro styk s potravinami (dále jen „RL EU“) měla příslušným orgánům členských států a dalším zúčastněným stranám poskytnout další pokyny, a to i pokud jde o informace, jež by mohly být zjišťovány v průběhu šetření, stejně jako metody odběru vzorků a analýzy,

1.

Členské státy by měly v průběhu let 2017 a 2018 – s aktivním přispěním provozovatelů potravinářských podniků, jakož i výrobců, zpracovatelů a distributorů materiálů určených pro styk s potravinami a dalších zúčastněných stran – monitorovat přítomnost MOH v potravinách. Monitorování by mělo zahrnovat živočišné tuky, chléb a housky; jemné pečivo, snídaňové cereálie, cukrovinky (včetně čokolády) a kakao, rybí maso, výrobky z ryb (konzervované ryby), zrna určená k lidské spotřebě, zmrzliny a moučníky, olejnatá semena, těstoviny, výrobky z obilovin, luskoviny, uzeniny, ořechy, rostlinné oleje, jakož i materiály určené pro styk s potravinami používané pro tyto výrobky.

2.

Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto doporučení a spolehlivé a srovnatelné výsledky monitorování, měly by být dodržovány zvláštní pokyny, které v souvislosti s tímto doporučením vypracuje RL EU (dále jen „pokyny“). Jelikož tyto pokyny zatím neexistují, měly by členské státy na jejich vytváření s RL EU spolupracovat, aby ve výsledku odpovídaly jejich potřebám, pokud jde o rozvíjení kapacit pro provádění analýz.

3.

Členské státy by měly provádět odběr vzorků potravin v souladu s ustanoveními nařízení Komise (ES) č. 333/2007 (2). Vzorky by měly zahrnovat přiměřený počet balených potravin. Odběr vzorků materiálů určených pro styk s potravinami by měl být prováděn v souladu s osvědčenými postupy vhodnými pro konkrétní materiály nebo předměty, jak je uvedeno v pokynech. Předmětem šetření by mělo být i používání dalších materiálů určených pro styk s potravinami v rámci dodavatelského řetězce, např. při skladování či zpracování, pokud existují jednoznačné náznaky, že tyto materiály přispívají k přítomnosti MOH. Odběr vzorků balených potravin by měl být zaměřen na komodity, jejichž doba minimální trvanlivosti se blíží ke konci a jež jsou skladovány či zpracovávány za poměrně vysoké teploty.

4.

Vzorky by měly být analyzovány v podobě, v jaké jsou uváděny na trh. V případě balených potravin by se měl obsah uhlovodíků minerálního oleje zjišťovat jak v potravinách, tak v materiálech určených pro styk s potravinami, pokud se má za to, že tyto materiály jsou zdrojem zjištěných MOH. Zvláštní pozornost by se měla věnovat rozdílům mezi MOSH a MOAH a rovněž interpretaci výsledků analýzy, aby se zajistila spolehlivost a srovnatelnost získaných údajů. Členské státy, které hodlají provádět analýzy přítomnosti MOSH a MOAH v potravinách a v materiálech určených pro styk s potravinami, se mohou s žádostí o technickou pomoc obrátit na RL EU pro materiály určené pro styk s potravinami.

5.

V případě zjištění přítomnosti MOH v potravinách by členské státy měly provést další šetření v potravinářských podnicích s cílem určit možný zdroj či zdroje. Šetření by pokud možno měla zahrnovat ty systémy daného provozovatele potravinářského podniku, které by mohly mít na kontaminaci vliv nebo ji regulovat (např. výrobní a zpracovatelské metody, analýza rizik a kritické kontrolní body (HACCP) či podobné systémy nebo zavedená opatření pro zabránění kontaminaci).

6.

Pokud se zjistí, že jsou v materiálech určených pro styk s potravinami obsaženy MOH nebo z těchto materiálů pocházejí, měly by členské státy shromáždit informace týkající se daného materiálu určeného pro styk s potravinami (např. druh a složení obalového materiálu, existence funkčních překážek, doba trvanlivosti balené potraviny) a provést další šetření v zařízeních výrobců, zpracovatelů a distributorů materiálů určených pro styk s potravinami, aby zjistily, jaké systémy jsou v dotčených podnicích používány (např. metody výroby a zpracování materiálů určených pro styk s potravinami a dokumentace požadovaná podle nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 (3) o správné výrobní praxi), jak je uvedeno v pokynech.

7.

Členské státy, provozovatelé potravinářských podniků, výrobci, zpracovatelé a distributoři materiálů určených pro styk s potravinami a další zúčastněné strany by měly úřadu EFSA poskytovat údaje z monitorování vyjádřené na základě celkového množství spolu s příslušnými informacemi, a to v elektronickém formátu pro předkládání zpráv, jejž úřad EFSA stanovil pro účely ukládání do jediné databáze. Údaje z monitorování by měly být pokud možno předloženy do 1. října 2017 a v dalším roce potom do 1. října 2018. Poslední výsledky by měly být předloženy do 28. února 2019. Případné dostupné údaje o výskytu předmětných látek z roku 2016, které nebyly dosud předloženy, by měly být v souladu s týmiž ustanoveními zaslány co nejdříve.