7.12.2017 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/1 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/2117
ze dne 21. listopadu 2017,
kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu velkého množství organických chemických látek
(oznámeno pod číslem C(2017) 7469)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se použijí jako reference ke stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II směrnice 2010/75/EU, a příslušné orgány by měly stanovit mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v závěrech o BAT. |
(2) |
Fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí, zřízené rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011 (2), poskytlo Komisi dne 5. dubna 2017 své stanovisko k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT pro výrobu velkého množství organických chemických látek. Stanovisko je veřejně dostupné. |
(3) |
Závěry o BAT uvedené v příloze tohoto rozhodnutí jsou hlavním prvkem zmíněného referenčního dokumentu o BAT. |
(4) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného na základě čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu velkého množství organických chemických látek se přijímají ve znění uvedeném v příloze.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 21. listopadu 2017.
Za Komisi
Karmenu VELLA
člen Komise
(1) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(2) Rozhodnutí Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3).
PŘÍLOHA
ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT) PRO VÝROBU VELKOOBJEMOVÝCH ORGANICKÝCH CHEMICKÝCH LÁTEK
OBLAST PŮSOBNOSTI
Tyto závěry o BAT se týkají výroby následujících organických chemických látek vymezených v bodě 4.1 přílohy I směrnice 2010/75/EU:
a) |
jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické); |
b) |
kyslíkaté deriváty uhlovodíků, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice; |
c) |
organické sloučeniny síry; |
d) |
organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany a isokyanatany; |
e) |
organické sloučeniny fosforu; |
f) |
halogenderiváty uhlovodíků; |
g) |
organokovové sloučeniny; |
k) |
povrchově aktivní látky. |
Tyto závěry o BAT se rovněž týkají výroby peroxidu vodíku podle bodu 4.2 písm. e) přílohy I směrnice 2010/75/EU.
Tyto závěry o BAT se vztahují na spalování paliv v procesních pecích/vařácích, je-li součástí výše uvedených činností.
Tyto závěry o BAT se vztahují na výrobu výše uvedených chemických látek v kontinuálních procesech, kdy celková výrobní kapacita u těchto chemických látek převyšuje 20 kt za rok.
Tyto závěry o BAT se nevztahují na následující činnosti:
— |
spalování paliv jiné než v procesní peci/vařáku nebo na jednotce termické/katalytické oxidace; toto spalování může být uvedeno v závěrech o BAT pro velká spalovací zařízení (LCP); |
— |
spalování odpadu; toto spalování může být uvedeno v závěrech o BAT pro spalování odpadu (WI); |
— |
výroba ethanolu, která probíhá v zařízení zahrnutém v popisu činnosti v bodě 6.4 písm. b) podbodě ii) přílohy I směrnice 2010/75/EU nebo je upravena jako činnost přímo spojená s takovým zařízením; tato činnost může být uvedena v závěrech o BAT pro průmysl potravin, nápojů a mléka (FDM). |
Činnosti upravené těmito závěry o BAT doplňují i následující další závěry o BAT:
— |
Společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (CWW); |
— |
Čištění odpadních plynů z chemického průmyslu (WGC). |
Pro činnosti upravené těmito závěry o BAT mají dále význam další závěry o BAT a tyto referenční dokumenty:
— |
Ekonomie a mezisložkové vlivy (ECM); |
— |
Emise ze skladování (EFS); |
— |
Energetická účinnost (ENE); |
— |
Průmyslové chladicí systémy (ICS); |
— |
Velká spalovací zařízení (LCP); |
— |
Rafinace minerálních olejů a plynů (REF); |
— |
Monitorování emisí do ovzduší a vody ze zařízení podle směrnice o průmyslových emisích (IED) (ROM); |
— |
Spalování odpadů (WI); |
— |
Zpracování odpadů (WT). |
OBECNÉ POZNÁMKY
Nejlepší dostupné techniky
Výčet technik, které jsou uvedeny a popsány v těchto závěrech o BAT, není normativní ani vyčerpávající. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.
Pokud není uvedeno jinak, jsou tyto závěry o BAT obecně použitelné.
Období pro stanovení průměru a referenční podmínky pro emise do ovzduší
Není-li uvedeno jinak, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do ovzduší uvedené v těchto závěrech o BAT odkazují na hodnoty koncentrací, které jsou vyjádřeny jako hmotnost emitované látky na jednotku objemu odpadního plynu za standardních podmínek (suchý plyn při teplotě 273,15 K a tlaku 101,3 kPa) a jsou vyjádřeny v jednotkách mg/Nm3.
Není-li uvedeno jinak, jsou období pro stanovení průměru spojená s úrovněmi BAT-AEL u emisí do ovzduší stanovena následujícím způsobem.
Typ měření |
Období pro stanovení průměru |
Definice |
Kontinuálně |
Denní průměr |
Průměr za dobu jednoho dne na základě platných hodinových nebo půlhodinových průměrů |
Periodicky |
Průměr za interval odběru vzorků |
Průměr tří po sobě následujících měření trvajících vždy nejméně 30 minut (1) (2) |
Jestliže úrovně BAT-AEL odkazují na specifická emisní zatížení vyjádřená jako zatížení emitovanou látkou na jednotku výstupu výroby, vypočítají se průměrná specifická emisní zatížení ls pomocí rovnice 1:
Rovnice 1: |
|
kde:
n |
= |
počet období měření; |
ci |
= |
průměrná koncentrace látky během i-tého období měření; |
qi |
= |
průměrná rychlost průtoku během i-tého období; |
pi |
= |
výstup výroby během i-tého období měření. |
Referenční úroveň kyslíku
U procesních pecí/vařáků činí referenční úroveň kyslíku v odpadních plynech (OR ) 3 % objemová.
Přepočet na referenční úroveň kyslíku
Koncentrace emisí při referenční úrovni kyslíku se vypočítá pomocí rovnice 2:
Rovnice 2: |
|
kde:
ER |
= |
koncentrace emisí při referenční úrovni kyslíku OR ; |
OR |
= |
referenční úroveň kyslíku v % objemových; |
EM |
= |
naměřená koncentrace emisí; |
OM |
= |
naměřená úroveň kyslíku v % objemových. |
Období pro stanovení průměru pro emise do vody
Není-li uvedeno jinak, jsou období pro stanovení průměru týkající se úrovní environmentálního profilu souvisejících s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEPL) u emisí do vody definována následujícím způsobem.
Období pro stanovení průměru |
Definice |
Průměr hodnot získaných v průběhu jednoho měsíce |
Průměr koncentrace vážený průtokem z 24hodinových souhrnných vzorků úměrných průtoku získaných během jednoho měsíce za běžných provozních podmínek (3) |
Průměr hodnot získaných v průběhu jednoho roku |
Průměr koncentrace vážený průtokem z 24hodinových souhrnných vzorků úměrných průtoku získaných během jednoho roku za běžných provozních podmínek (3) |
Průměrné průtokem vážené koncentrace pro parametr (cw ) se vypočítají pomocí rovnice 3:
Rovnice 3: |
|
kde:
n |
= |
počet období měření; |
ci |
= |
průměrná koncentrace parametru během i-tého období měření; |
qi |
= |
průměrná rychlost průtoku během i-tého období měření. |
Jestliže úrovně BAT-AEPL odkazují na specifická emisní zatížení vyjádřená jako zatížení emitovanou látkou na jednotku produkce, vypočítají se průměrná specifická emisní zatížení pomocí rovnice 1.
Zkratky a definice
Pro účel těchto závěrů o BAT se použijí tyto zkratky a definice.
Použitý termín |
Definice |
||||
BAT-AEPL |
Úrovně environmentálního profilu spojené s BAT podle prováděcího rozhodnutí Komise 2012/119/EU (4). BAT-AEPL zahrnují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) vymezené v čl. 3 odst. 13 směrnice 2010/75/EU |
||||
BTX |
Souhrnný výraz pro benzen, toluen a ortho-/meta-/para-xylen nebo jejich směsi |
||||
CO |
Oxid uhelnatý |
||||
Spalovací jednotka |
Jakékoli technické zařízení, v němž se paliva oxidují za účelem využití takto vyrobeného tepla. Spalovací jednotky zahrnují kotle, motory, turbíny a procesní pece/vařáky, nezahrnují však jednotky pro čištění odpadních plynů (např. jednotka termické/katalytické oxidace používaná pro snižování obsahu organických sloučenin) |
||||
Kontinuální měření |
Měření za použití automatického měřicího systému, který je v daném závodě trvale nainstalován |
||||
Kontinuální proces |
Proces, v němž jsou suroviny kontinuálně dodávány do reaktoru a reakční produkty následně vstupují do napojených následných separačních a/nebo regeneračních jednotek |
||||
Měď |
Celkové množství mědi a jejích sloučenin v rozpuštěné formě nebo ve formě částic, vyjádřené jako Cu |
||||
DNT |
Dinitrotoluen |
||||
EB |
Ethylbenzen |
||||
EDC |
Ethylendichlorid |
||||
EG |
Ethylenglykoly |
||||
EO |
Ethylenoxid |
||||
Ethanolaminy |
Souhrnný výraz pro monoethanolamin, diethanolamin a triethanolamin nebo jejich směsi |
||||
Ethylenglykoly |
Souhrnný výraz pro monoethylenglykol, diethylenglykol a triethylenglykol nebo jejich směsi |
||||
Stávající zařízení |
Zařízení, které není novým zařízením |
||||
Stávající jednotka |
Jednotka, která není novou jednotkou |
||||
Spaliny |
Odpadní plyny vycházející ze spalovací jednotky |
||||
I-TEQ |
Mezinárodní toxický ekvivalent – odvozený z koeficientů mezinárodních ekvivalentů toxicity podle přílohy VI části 2 směrnice 2010/75/EU |
||||
Nižší olefiny |
Souhrnný výraz pro ethylen, propylen, butylen a butadien nebo jejich směsi |
||||
Významná modernizace zařízení |
Významná změna konstrukce nebo technologie zařízení s významnými úpravami nebo výměnami provozních jednotek a/nebo jednotek ke snížení emisí a souvisejícího zařízení |
||||
MDA |
Diaminodifenylmethan |
||||
MDI |
Difenylmethandiisokyanát |
||||
Zařízení na výrobu MDI |
Zařízení na výrobu MDI z MDA fosgenací |
||||
Nové zařízení |
Zařízení, které obdrželo první povolení pro umístění stavby po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo úplná náhrada zařízení po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách |
||||
Nová jednotka |
Jednotka, která obdržela první povolení po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo úplná náhrada jednotky po zveřejnění těchto závěrů o nejlepších dostupných technikách |
||||
Prekursory NOX |
Sloučeniny obsahující dusík (např. amoniak, dusíkaté plyny a organické sloučeniny obsahující dusík) ve vstupu do tepelného zpracování, které vedou k emisím NOX. Nezahrnují elementární dusík |
||||
PCDD/F |
Polychlorované dibenzodioxiny/furany |
||||
Pravidelné měření |
Měření v určených časových intervalech za použití manuálních nebo automatických metod |
||||
Procesní pec/vařák |
Procesní pece nebo vařáky jsou:
Je třeba upozornit, že v důsledku použití osvědčených postupů pro využití energie mohou být některé procesní pece/vařáky vybaveny přidruženým systémem pro výrobu páry/elektřiny. To se považuje za konstrukční prvek procesní pece/vařáku, který je její/jeho součástí a nelze jej posuzovat samostatně. |
||||
Provozní odpadní plyn |
Plyn opouštějící proces, který se dále zpracovává pro zpětné využití a/nebo snižování emisí |
||||
NOX |
Celkové množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2), vyjádřené jako NO2 |
||||
Zbytky |
Látky nebo předměty pocházející z činností v rozsahu působnosti tohoto dokumentu jako odpady nebo vedlejší produkty |
||||
RTO |
Jednotka regenerativní termické oxidace |
||||
SCR |
Selektivní katalytická redukce |
||||
SMPO |
Monomer styrenu a propylenoxid |
||||
SNCR |
Selektivní nekatalytická redukce |
||||
SRU |
Jednotka výroby síry |
||||
TDA |
Diaminotoluen |
||||
TDI |
Toluendiisokyanát |
||||
Zařízení na výrobu TDI |
Zařízení na výrobu TDI z TDA fosgenací |
||||
TOC |
Celkový organický uhlík vyjádřený jako C; zahrnuje všechny organické sloučeniny (ve vodě) |
||||
Celkové nerozpuštěné látky (NL) |
Hmotnostní koncentrace všech nerozpuštěných tuhých látek, která se měří pomocí filtrace přes filtry ze skleněných vláken a vážkové analýzy (gravimetrie) |
||||
TVOC |
Celkový těkavý organický uhlík; celkový obsah těkavých organických sloučenin, který se měří pomocí plamenového ionizačního detektoru (FID) a vyjadřuje jako celkový uhlík |
||||
Jednotka |
Segment/část zařízení, kde se provádí konkrétní proces nebo operace (např. reaktor, pračka, destilační kolona). Jednotky mohou být nové nebo stávající |
||||
Platný hodinový nebo půlhodinový průměr |
Hodinový (nebo půlhodinový) průměr je považován za platný, pokud na automatickém měřicím systému není prováděna údržba nebo nedošlo k jeho poruše |
||||
VCM |
Monomer vinylchloridu |
||||
VOC |
Těkavé organické sloučeniny podle čl. 3 bodu 45 směrnice 2010/75/EU |
1. OBECNÉ ZÁVĚRY O BAT
Kromě všeobecných závěrů o BAT uvedených v tomto oddíle platí také závěry o BAT pro dané odvětví uvedené v oddílech 2 až 11.
1.1. Monitorování emisí do ovzduší
BAT 1: |
Nejlepší dostupnou technikou je monitorovat řízené emise do ovzduší z procesních pecí/vařáků v souladu s normami EN, a to nejméně s minimální frekvencí uvedenou v tabulce níže. Pokud nejsou normy EN k dispozici, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality.
|
BAT 2: |
Nejlepší dostupnou technikou je monitorovat řízené emise do ovzduší jiné než z procesních pecí/vařáků v souladu s normami EN, a to nejméně s minimální frekvencí uvedenou v tabulce níže. Pokud nejsou normy EN k dispozici, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality.
|
1.2. Emise do ovzduší
1.2.1. Emise do ovzduší z procesních pecí/vařáků
BAT 3: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí CO a nespálených látek do ovzduší z procesních pecí/vařáků je zajištění optimalizovaného spalování. Optimalizovaného spalování se dosahuje správnou konstrukcí a provozem zařízení, což zahrnuje optimalizaci teploty a doby zdržení v zóně spalování, účinné mísení paliva a spalovacího vzduchu a kontrolu spalování. Kontrola spalování je založena na kontinuálním monitorování a automatizované kontrole příslušných parametrů spalování (např. O2, CO, poměru paliva a vzduchu a nespálených látek). |
BAT 4: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí NOX do ovzduší z procesních pecí/vařáků je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL): viz Tabulka 2.1 a Tabulka 10.1. |
BAT 5: |
Nejlepší dostupnou technikou, kterou lze předcházet emisím prachu z procesních pecí/vařáků do ovzduší nebo tyto emise snížit, je jedna z následujících technik nebo jejich kombinace.
|
BAT 6: |
Nejlepší dostupnou technikou, kterou lze předcházet emisím SO2 z procesních pecí/vařáků do ovzduší nebo tyto emise snížit, je použití jedné nebo obou následujících technik.
|
1.2.2. Emise do ovzduší z použití selektivní katalytické redukce nebo selektivní nekatalytické redukce
BAT 7: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí amoniaku do ovzduší při použití selektivní katalytické redukce (SCR) nebo selektivní nekatalytické redukce (SNCR) ke snížení emisí NOX je optimalizovat konstrukci a/nebo provoz SCR nebo SNCR (např. optimalizovaný poměr činidla a NOX, homogenní rozdělení činidla a optimální velikost kapek činidla). Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) u emisí z krakovací pece pro nižší olefiny při použití selektivní katalytické redukce nebo selektivní nekatalytické redukce: Tabulka 2.1. |
1.2.3. Emise do ovzduší z použití jiných procesů/zdrojů
1.2.3.1.
BAT 8: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení zatížení znečišťujícími látkami odváděnými ke koncovému čištění odpadních plynů a zvýšení účinného využívání zdrojů je použití vhodné kombinace níže uvedených technik pro zpracování toků odpadních plynů.
|
BAT 9: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení zatížení znečišťujícími látkami odváděnými ke koncovému čištění odpadních plynů a zvýšení energetické účinnosti je využití provozních odpadních plynů s dostatečnou výhřevností ve spalovací jednotce. BAT 8a a 8b mají přednost před využitím provozních odpadních plynů ve spalovací jednotce. Použitelnost: Využití provozních odpadních plynů ve spalovací jednotce může být omezeno v důsledku přítomnosti kontaminujících látek nebo z bezpečnostních důvodů. |
BAT 10: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení řízených emisí organických sloučenin do ovzduší je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
BAT 11: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení řízených emisí prachu do ovzduší je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
BAT 12: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí oxidu siřičitého a jiných kyselých plynů (např. HCl) do ovzduší je mokrá vypírka. Popis: Popis mokré vypírky viz oddíl 12.1 |
1.2.3.2.
BAT 13: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí NOX, CO a SO2 z jednotky termické oxidace do ovzduší je použití vhodné kombinace níže uvedených technik.
|
1.3. Emise do vody
BAT 14: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení množství odpadních vod, zatížení znečišťujícími látkami vypouštěnými k vhodnému koncovému čištění (obvykle biologickému čištění) a emisí do vody je použít integrovanou strategii nakládání s odpadními vodami a čištění odpadních vod, která zahrnuje vhodnou kombinaci technik začleněných do výrobního postupu, technik pro zpětné získání znečišťujících látek u zdroje a technik předčištění, a to na základě informací ze stavu zásob odpadních vod podle závěrů o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (CWW). |
1.4. Účinné využívání zdrojů
BAT 15: |
Nejlepší dostupnou technikou pro zvýšení účinného využívání zdrojů při použití katalyzátorů je použití kombinace níže uvedených technik.
|
BAT 16: |
Nejlepší dostupnou technikou pro zvýšení účinného využívání zdrojů je zpětné získání a opětovné použití organických rozpouštědel. Popis: Organická rozpouštědla používaná v procesech (např. chemických reakcích) nebo operacích (např. extrakci) se zpětně získávají pomocí vhodných technik (např. destilace nebo separace kapalné fáze), dle potřeby čistí (např. pomocí destilace, adsorpce, stripování nebo filtrace) a vracejí do procesu nebo provozu. Zpětně získané a opětovně použité množství závisí na konkrétním procesu. |
1.5. Zbytky
BAT 17: |
Nejlepší dostupnou technikou, kterou lze předcházet vzniku odpadu vyžadujícího odstranění, případně jeho množství snížit, není-li možné jeho vzniku předejít, je použití vhodné kombinace níže uvedených technik.
|
1.6. Jiné než běžné provozní podmínky
BAT 18: |
Nejlepší dostupnou technikou, jíž lze předcházet emisím v důsledku poruchy zařízení nebo tyto emise snížit, je použití všech níže uvedených technik.
|
BAT 19: |
Nejlepší dostupnou technikou, kterou lze předcházet emisím do ovzduší nebo vody během jiných než běžných provozních podmínek nebo tyto emise snížit, je provádět opatření přiměřená významu potenciálních úniků znečišťující látky pro:
|
2. ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH PRO VÝROBU NIŽŠÍCH OLEFINŮ
Závěry o nejlepších dostupných technikách v tomto oddíle se týkají výroby nižších olefinů pomocí procesu krakování parou a použijí se navíc k obecným závěrům o nejlepších dostupných technikách uvedeným v oddíle 1.
2.1. Emise do ovzduší
2.1.1. Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro emise do ovzduší z krakovací pece pro nižší olefiny
Tabulka 2.1
Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro emise NOX a NH3 do ovzduší z krakovací pece pro nižší olefiny
Parametr |
(denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků) (mg/Nm3 při obsahu O2 3 % obj.) |
|
Nová pec |
Stávající pec |
|
NOX |
60–100 |
70–200 |
NH3 |
< 5–15 (21) |
Příslušné monitorování je uvedeno v BAT 1.
2.1.2. Techniky ke snížení emisí z odkoksování
BAT 20: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí prachu a CO do ovzduší z odkoksování potrubí krakovací jednotky je použití vhodné kombinace níže uvedených technik ke snížení frekvence odkoksování a jedné z níže uvedených technik snižování emisí nebo jejich kombinace.
|
2.2. Emise do vody
BAT 21: |
Nejlepší dostupnou technikou, jíž lze předcházet vzniku organických sloučenin a odpadních vod vypouštěných k čištění odpadních vod nebo snížit jejich množství, je maximalizovat zpětné získávání uhlovodíků z chladicí vody v primární frakcionační fázi a opětovné použití chladicí vody v systému výroby ředicí páry. Popis: Technika spočívá v zajištění účinné separace organické a vodné fáze. Zpětně získané uhlovodíky se recyklují do krakovací jednotky nebo se použijí jako suroviny v jiných chemických procesech. Zpětné získávání organických složek lze zlepšit např. použitím stripování parou či plynem nebo použitím vařáku. Vyčištěná chladicí voda se opětovně používá v systému výroby páry. Proplachovací proud chladicí vody je sveden k následnému koncovému čištění odpadních vod, aby se předešlo usazování solí v systému. |
BAT 22: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení zatížení organickými látkami vypouštěnými k čištění odpadních vod ze spotřebovaného vypíracího louhu pocházejícího z odlučování H2S z krakovaných plynů je stripování. Popis: Popis stripování viz oddíl 12.2. Stripování vypíracích louhů se provádí pomocí proudu plynu, který se pak spaluje (např. v krakovací peci). |
BAT 23: |
Nejlepší dostupnou technikou, jíž lze předcházet vzniku sulfidů vypouštěných do čištění odpadních vod ze spotřebovaného vypíracího louhu pocházejícího z odlučování kyselých plynů z krakovaných plynů nebo snížit jejich množství, je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
3. ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH PRO VÝROBU AROMÁTŮ
Závěry o nejlepších dostupných technikách v tomto oddíle platí pro výrobu benzenu, toluenu, ortho-, meta- a para-xylenu (společně uváděných jako BTX aromáty) a cyklohexanu z pyrolýzního plynu jako vedlejšího produktu parních krakovacích jednotek a reformátu/benzinové frakce z katalytických reformátorů. Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
3.1. Emise do ovzduší
BAT 24: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení množství organického zatížení z odpadních plynů odváděných ke koncovému čištění odpadních plynů a pro zvýšení účinného využívání zdrojů je zpětné získávání organických materiálů pomocí BAT 8b, nebo, nejsou-li tyto techniky proveditelné, získání energie z těchto provozních odpadních plynů (viz také BAT 9). |
BAT 25: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí prachu a organických sloučenin z regenerace hydrogenačního katalyzátoru do ovzduší je odvést provozní odpadní plyn z regenerace katalyzátoru do vhodného systému čištění. Popis: Provozní odpadní plyn se odvádí k odstranění prachu do zařízení ke snižování emisí prachu mokrou nebo suchou cestou a následně do spalovací jednotky nebo jednotky termické oxidace k odstranění organických sloučenin, aby se předešlo přímým emisím do ovzduší nebo spalování odpadního plynu v polních hořácích (flérách). Použití pouze odkoksovacích bubnů není dostačující. |
3.2. Emise do vody
BAT 26: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení množství organických sloučenin a odpadních vod z jednotek pro extrakci aromátů vypouštěných k čištění odpadních vod je buď použití suchých rozpouštědel, nebo použití uzavřeného systému pro zpětné získání a opětovné použití vody při použití mokrých rozpouštědel. |
BAT 27: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení objemu odpadních vod a organického zatížení vypouštěných k čištění odpadních vod je využití vhodné kombinace níže uvedených technik.
|
3.3. Účinné využívání zdrojů
BAT 28: |
Nejlepší dostupnou technikou pro účinné využívání zdrojů je maximalizovat využití vodíku vyráběného jako vedlejší produkt, např. z dealkylačních reakcí, jako chemického činidla nebo paliva dle BAT 8a, nebo není-li to proveditelné, pro získání energie z odpadních plynů těchto procesů (viz BAT 9). |
3.4. Energetická účinnost
BAT 29: |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující efektivní využívání energie při destilaci je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
3.5. Zbytky
BAT 30: |
Nejlepší dostupnou technikou, kterou lze předcházet vzniku spotřebované hlinky vyžadujícího odstranění nebo toto množství snížit, je použití jedné nebo obou níže uvedených technik.
|
4. ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH PRO VÝROBU ETHYLBENZENU A MONOMERU STYRENU
Závěry o nejlepších dostupných technikách v tomto oddíle se použijí pro výrobu ethylbenzenu pomocí alkylačního procesu katalyzovaného zeolity nebo AlCl3 a pro výrobu monomeru styrenu buď dehydrogenací ethylbenzenu, nebo koprodukcí s propylenoxidem Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
4.1. Výběr procesu
BAT 31: |
Nejlepší dostupnou technikou, jíž lze předcházet emisím organických sloučenin a kyselých plynů do ovzduší, produkci odpadních vod a množství odpadu vyžadujícího odstranění z alkylace benzenu ethylenem nebo je snížit, BAT u nových zařízení a významně modernizovaných zařízení je použití procesu zeolitové katalýzy. |
4.2. Emise do ovzduší
BAT 32: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení zatížení HCl odváděného ke koncovému čistění odpadních plynů z alkylační jednotky v procesu výroby etylbenzenu katalyzovaném pomocí AlCl3 je použití louhové vypírky. Popis: Popis louhové vypírky viz oddíl 12.1. Použitelnost: Použitelné pouze u stávajících zařízení využívajících proces výroby etylbenzenu katalyzovaný AlCl3. |
BAT 33: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení zatížení prachem a HCl odváděného ke koncovému čistění odpadních plynů z operací výměny katalyzátoru v procesu výroby etylbenzenu katalyzovaném pomocí AlCl3 je použít mokrou vypírku a následně použít spotřebovaný vypírací louh jako promývací vodu v postalkylační promývací části reaktoru. Popis: Popis mokré vypírky viz oddíl 12.1. |
BAT 34: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení organického zatížení odváděného ke koncovému čištění odpadních plynů z oxidační jednotky výrobního procesu SMPO je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
BAT 35: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí organických sloučenin do ovzduší z jednotky hydrogenace acetofenonu v procesu výroby SMPO za jiných než běžných provozních podmínek (např. uvádění do provozu) je odvádění provozního odpadního plynu do vhodného systému čištění. |
4.3. Emise do vody
BAT 36: |
Nejlepší dostupnou technikou pro omezení vzniku odpadních vod z dehydrogenace ethylbenzenu a pro maximalizaci zpětného získávání organických sloučenin je použití vhodné kombinace níže uvedených technik.
|
BAT 37: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí organických peroxidů do vody z oxidační jednotky výrobního procesu SMPO a pro ochranu návazné biologické čistírny odpadních vod je předčištění odpadních vod obsahujících organické peroxidy pomocí hydrolýzy, než se voda smísí s ostatními toky odpadních vod a vypustí ke koncovému biologickému čištění. Popis: Popis hydrolýzy viz oddíl 12.2. |
4.4. Účinné využívání zdrojů
BAT 38: |
Nejlepší dostupnou technikou pro zpětné získání organických sloučenin vznikajících při dehydrogenaci ethylbenzenu před zpětným získáním vodíku (viz BAT 39) je použití jedné nebo obou níže uvedených technik.
|
BAT 39: |
Nejlepší dostupnou technikou pro zvýšení účinného využívání zdrojů je zpětné získávání vodíku vyráběného jako vedlejší produkt při dehydrogenaci ethylbenzenu a jeho použití buď jako chemického činidla, nebo jako paliva při spalování odpadního plynu z dehydrogenace (např. v přehřívači páry). |
BAT 40: |
Nejlepší dostupnou technikou pro zvýšení účinného využívání zdrojů v jednotce hydrogenace acetofenonu v procesu výroby SMPO je minimalizace nadbytečného vodíku nebo recyklace vodíku pomocí BAT 8a. Nelze-li BAT 8a použít, je nejlepší dostupnou technikou zpětné získání energie (viz BAT 9). |
4.5. Zbytky
BAT 41: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení množství odpadu vyžadujícího odstranění z neutralizace spotřebovaných katalyzátorů v procesu výroby ethylbenzenu katalyzovaného AlCl3 je zpětné získávání zbytkových organických sloučenin stripováním a následně koncentrace vodné fáze pro získání použitelného vedlejšího produktu AlCl3. Popis: Stripování parou se používá nejprve k odstranění těkavých organických sloučenin, následně se spotřebovaný katalyzátorový roztok koncentruje odpařením pro získání použitelného vedlejšího produktu AlCl3. Parní fáze se koncentruje tak, aby vytvořila roztok HCl, který se recykluje do procesu. |
BAT 42: |
Nejlepší dostupnou technikou, jíž lze předcházet vzniku odpadního dehtu z destilační jednotky při výrobě ethylbenzenu vyžadujícího odstranění nebo snížení jeho množství, je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
BAT 43: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení tvorby karbonových usazenin (které jsou jak katalyzátorovým jedem, tak odpadem) z jednotek pro výrobu styrenu dehydrogenací ethylbenzenu je provoz při co nejnižším bezpečném a prakticky dosažitelném tlaku. |
BAT 44: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení množství organických zbytků vyžadujících odstranění vznikajících z výroby monomeru styrenu včetně jeho současné výroby s propylenoxidem je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
5. ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH PRO VÝROBU FORMALDEHYDU
Závěry o BAT uvedené v tomto oddíle platí navíc k všeobecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
5.1. Emise do ovzduší
BAT 45: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí organických sloučenin do ovzduší při výrobě formaldehydu a pro účinné využívání energie je použití některé z níže uvedených technik.
Tabulka 5.1 Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro emise TVOC a formaldehydu do ovzduší z výroby formaldehydu
Příslušné monitorování je uvedeno v BAT 2. |
5.2. Emise do vody
BAT 46: |
Nejlepší dostupnou technikou, jíž lze předcházet produkci odpadních vod (např. z čištění, úniků a kondenzátů) a organickému zatížení vypouštěnému k dalšímu čištění odpadních vod nebo snížit jejich množství, je využití jedné nebo obou níže uvedených technik.
|
5.3. Zbytky
BAT 47: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení množství odpadu obsahujícího paraformaldehyd a vyžadujícího odstranění je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
6. NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY PRO VÝROBU ETHYLENOXIDU A ETHYLENGLYKOLŮ
Závěry o BAT uvedené v tomto oddíle platí navíc k všeobecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
6.1. Výběr procesu
BAT 48: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení spotřeby ethylenu a emisí organických sloučenin a CO2 do ovzduší u nových zařízení a významných modernizací zařízení je použít kyslík k přímé oxidaci ethylenu na ethylenoxid místo vzduchu. |
6.2. Emise do ovzduší
BAT 49: |
Nejlepší dostupnou technikou pro zpětné získání ethylenu a energie a snížení emisí organických sloučenin do ovzduší ze zařízení na výrobu ethylenoxidu je použití obou níže uvedených technik.
|
BAT 50: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení spotřeby ethylenu a kyslíku a snížení emisí CO2 do ovzduší ze zařízení na výrobu ethylenoxidu je použití kombinace technik v BAT 15 a použití inhibitorů. Popis: Přidání malých množství organochlorového inhibitoru (jako je ethylchlorid nebo dichlorethan) na vstupu do reaktoru s cílem snížit poměr plně oxidovaného ethylenu a oxidu uhličitého. Vhodné parametry pro monitorování výkonnosti katalyzátoru zahrnují reakční teplo a tvorbu CO2 na tunu vstupního ethylenu. |
BAT 51: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí organických sloučenin do ovzduší z desorpce CO2 z vypíracího média používaného v zařízení na výrobu ethylenoxidu je použití kombinace níže uvedených technik.
Tabulka 6.1 Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro emise organických sloučenin do ovzduší z desorpce CO2 z vypíracího média použitého v zařízení na výrobu ethylenoxidu
Příslušné monitorování je uvedeno v BAT 2. |
BAT 52: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí ethylenoxidu do ovzduší je použití mokré vypírky na toky odpadních plynů obsahující ethylenoxid. Popis: Popis mokré vypírky viz oddíl 12.1. Vypírka vodou k odstranění ethylenoxidu z toků odpadních plynů před přímým vypuštěním nebo dalším snižováním organických sloučenin. |
BAT 53: |
Nejlepší dostupnou technikou, jíž lze předcházet emisím organických sloučenin do ovzduší z chlazení absorbentu ethylenoxidu v jednotce na zpětné získání ethylenoxidu nebo tyto emise snížit, je použití jedné z níže uvedených technik.
|
6.3. Emise do vody
BAT 54: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení objemu odpadní vody a organického zatížení vypouštěných z čištění produktu ke koncovému čištění odpadních vod je využití jedné nebo obou níže uvedených technik.
|
6.4. Zbytky
BAT 55: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení množství organického odpadu vyžadujícího odstranění ze zařízení na výrobu ethylenoxidu a ethylenglykolu je použití kombinace níže uvedených technik.
|
7. ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH PRO VÝROBU FENOLU
Závěry o nejlepších dostupných technikách v tomto oddíle se týkají výroby fenolu z kumenu a použijí se navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
7.1. Emise do ovzduší
BAT 56: |
Nejlepší dostupnou technikou pro zpětné získání surovin a snížení objemu organického zatížení z jednotky oxidace kumenu ke koncovému čištění odpadních plynů je využití kombinace níže uvedených technik.
|
BAT 57: |
Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí organických sloučenin do ovzduší je použití níže uvedené techniky pro odpadní plyn z jednotky oxidace kumenu. U všech ostatních jednotlivých nebo kombinovaných toků odpadních plynů je nejlepší dostupnou technikou použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
Tabulka 7.1 Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro emise TVOC a benzenu do ovzduší z výroby fenolu
Příslušné monitorování je uvedeno v BAT 2. |
7.2. Emise do vody
BAT 58: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí organických peroxidů do vody z oxidační jednotky a v případě potřeby i pro ochranu návazné biologické čistírny odpadních vod je předčištění odpadních vod obsahujících organické peroxidy pomocí hydrolýzy, než se voda smísí s ostatními toky odpadních vod a vypustí ke koncovému biologickému čištění. Popis: Popis hydrolýzy viz oddíl 12.2. Odpadní voda (zejména z regenerace kondenzátorů a adsorbérů po fázové separaci) se ošetří tepelně (při teplotách nad 100 °C a vysokém pH) nebo katalyticky, aby se rozložily organické peroxidy na sloučeniny, které nejsou ekotoxické a jsou snadněji biologicky rozložitelné. Tabulka 7.2 Úrovně environmentálního profilu spojené s BAT (BAT-AEPL) pro organické peroxidy na výstupu z jednotky rozkladu peroxidů
|
BAT 59: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení organického zatížení vypouštěného ze štěpné jednotky a destilační jednotky k dalšímu čištění odpadních vod je zpětné získání fenolu a ostatních organických sloučenin (např. acetonu) pomocí extrakce, po níž následuje stripování. Popis: Zpětné získání fenolu z toků odpadních vod obsahujících fenol úpravou pH na < 7, po němž následuje extrakce vhodným rozpouštědlem a stripování odpadních vod za účelem odstranění zbytkového rozpouštědla a jiných nízkovroucích sloučenin (např. acetonu). Popis techniky zpracování viz oddíl 12.2. |
7.3. Zbytky
BAT 60: |
Nejlepší dostupnou technikou, jíž lze předcházet vzniku dehtu vyžadujícího odstranění z čištění fenolu nebo toto množství snížit, je použití jedné nebo obou níže uvedených technik.
|
8. ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH PRO VÝROBU ETHANOLAMINŮ
Závěry o BAT uvedené v tomto oddíle platí navíc k všeobecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
8.1. Emise do ovzduší
BAT 61: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí amoniaku do ovzduší a snížení spotřeby amoniaku z vodného procesu výroby ethanolaminů je použití vícestupňového systému mokré vypírky. Popis: Popis mokré vypírky viz oddíl 12.1. Nezreagovaný amoniak se zpětně získává z odpadního plynu ze zařízení ke stripování amoniaku a z odpařovací jednotky mokrou vypírkou v nejméně dvou stupních, po níž následuje recyklace amoniaku do procesu. |
8.2. Emise do vody
BAT 62: |
Nejlepší dostupnou technikou, jíž lze předcházet emisím organických sloučenin do ovzduší a emisím organických sloučenin do vody z vakuových soustav nebo tyto emise snížit, je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
8.3. Spotřeba surovin
BAT 63: |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující účinné využívání ethylenoxidu je použití kombinace níže uvedených technik.
|
9. ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH PRO VÝROBU TOLUEN-DIISOKYANÁTU (TDI) A METHYLEN-DIFENYLDIISOKYANÁTU (MDI)
Závěry o nejlepších dostupných technikách se týkají výroby:
— |
dinitrotoluenu (DNT) z toluenu; |
— |
diaminotoluenu (TDA) z DNT; |
— |
TDI z TDA; |
— |
diaminodifenylmethanu (MDA) z anilinu; |
— |
MDI z MDA. |
Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
9.1. Emise do ovzduší
BAT 64: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení zatížení organickými sloučeninami, NOX, prekursory NOX a SOX odváděných ke koncovému čištění odpadních plynů (viz BAT 66) ze zařízení na výrobu DNT, TDA a MDA je použití kombinace níže uvedených technik.
|
BAT 65: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení zatížení HCl a fosgenem odváděných ke koncovému čištění odpadních plynů a pro zvýšení účinného využívání zdrojů je zpětné získání HCl a fosgenu z provozních odpadních plynů zařízení na výrobu TDI a/nebo MDI použitím vhodné kombinace níže uvedených technik.
|
BAT 66: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí organických sloučenin (včetně chlorovaných uhlovodíků), HCl a chloru do ovzduší je čištění sloučených toků odpadních plynů pomocí jednotky termické oxidace a návazné louhové vypírky. Popis: Jednotlivé toky odpadních plynů ze zařízení na výrobu DNT, TDA, TDI, MDA a MDI se spojí do jednoho nebo více proudů odpadních plynů k čištění. (Popis jednotky termické oxidace a vypírky viz oddíl 12.1.) Namísto jednotky termické oxidace lze pro kombinované zpracování kapalných odpadů a odpadního plynu použít spalovací pec. Louhová vypírka je mokrá vypírka s přidaným alkalickým roztokem pro zlepšení účinnosti odstraňování HCl a chloru. Tabulka 9.1 Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro emise TVOC, tetrachlormethanu, Cl2, HCl a PCDD/F do ovzduší z výroby TDI/MDI
Příslušné monitorování je uvedeno v BAT 2. |
BAT 67: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí PCDD/F do ovzduší z procesu čištění odpadních plynů obsahujících chlor a/nebo chlorované sloučeniny v jednotce termické oxidace (viz oddíl 12.1) je použití níže uvedené techniky a, po které v případě nutnosti následuje technika b.
Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL): viz Tabulka 9.1. |
9.2. Emise do vody
BAT 68: |
Nejlepší dostupnou technikou je monitorování emisí do vody minimálně s níže uvedenou frekvencí a v souladu s normami EN. Pokud nejsou normy EN k dispozici, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality.
|
BAT 69: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení zatížení dusitany, dusičnany a organickými sloučeninami vypouštěnými ze zařízení na výrobu DNT k čištění odpadních vod je zpětné získávání surovin, snížení objemu odpadních vod a opětovné použití vody pomocí vhodné kombinace níže uvedených technik.
Objem vypouštěné odpadní vody při použití nejlepší dostupné techniky: viz Tabulka 9.2. |
BAT 70: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení zatížení špatně biologicky rozložitelnými organickými sloučeninami vypouštěnými ze zařízení na výrobu DNT k čištění odpadních vod je předčištění odpadních vod pomocí jedné nebo obou níže uvedených technik.
Tabulka 9.2 Úrovně environmentálního profilu spojené s BAT (BAT-AEPL) pro vypuštění ze zařízení na výrobu DNT na výstupu jednotky předčištění před dalším čištěním odpadních vod
Příslušné monitorování pro TOC je uvedeno v BAT 68. |
BAT 71: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení produkce odpadních vod a organického zatížení vypouštěných ze zařízení na výrobu TDA k čištění odpadních vod je použití kombinace níže uvedených technik a, b a c a následné použití techniky d.
Tabulka 9.3 Úrovně environmentálního profilu spojené s BAT (BAT-AEPL) pro vypouštění ze zařízení na výrobu TDA k čištění odpadních vod
|
BAT 72: |
Nejlepší dostupnou technikou, jíž lze předcházet organickému zatížení vypouštěnému ze zařízení na výrobu MDI a/nebo TDI ke koncovému čištění odpadních vod nebo toto zatížení snížit, je zpětné získávání rozpouštědel a opětovné použití vody pomocí optimalizace konstrukce a provozu zařízení. Tabulka 9.4 Úrovně environmentálního profilu spojené s BAT (BAT-AEPL) pro vypouštění ze zařízení na výrobu TDI nebo MDI k čištění odpadních vod
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 68. |
BAT 73: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení organického zatížení vypouštěného ze zařízení na výrobu MDA k dalšímu čištění odpadních vod je zpětné získání organického materiálu pomocí jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
|
9.3. Zbytky
BAT 74: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení množství organických zbytků vyžadujících odstranění ze zařízení na výrobu TDI je použití kombinace níže uvedených technik.
|
10. ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH PRO VÝROBU ETHYLENDICHLORIDU A MONOMERU VINYLCHLORIDU
Závěry o BAT uvedené v tomto oddíle platí navíc k všeobecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
10.1. Emise do ovzduší
10.1.1. Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami pro emise do ovzduší z krakovací pece pro EDC
Tabulka 10.1
Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro emise NOX do ovzduší z krakovací pece pro EDC
Parametr |
(denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků) (mg/Nm3 při obsahu O2 3 % obj.) |
NOx |
50–100 |
Příslušné monitorování je uvedeno v BAT 1.
10.1.2. Techniky a BAT-AEL pro emise z jiných zdrojů do ovzduší
BAT 75: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení organického zatížení odváděného ke koncovému čištění odpadních plynů a pro snížení spotřeby surovin je použití všech níže uvedených technik.
|
BAT 76: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí organických sloučenin (včetně halogenovaných sloučenin), HCl a Cl2 do ovzduší je čištění sloučených toků odpadních plynů z výroby ECD a/nebo VCM pomocí jednotky termické oxidace a návazné dvoufázové mokré vypírky. Popis: Popis jednotky termické oxidace, mokré vypírky a louhové vypírky viz oddíl 12.1. Termickou oxidaci lze provádět v zařízení pro spalování kapalných odpadů. V takovém případě oxidační teplota překročí 1 100 °C s minimální dobou zdržení 2 sekundy a následným rychlým zchlazením odpadních plynů, aby se předešlo nové syntéze PCDD/F. Vypírka se provádí ve dvou fázích: mokrá vypírka vodou a obvykle zpětným získáním kyseliny chlorovodíkové, po níž následuje mokrá louhová vypírka. Tabulka 10.2 Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro emise TVOC, součet emisí EDC a VCM, Cl2, HCl a PCDD/F do ovzduší z výroby EDC/VCM
Příslušné monitorování je uvedeno v BAT 2. |
BAT 77: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí PCDD/F do ovzduší z procesu čištění odpadních plynů obsahujících chlor a/nebo chlorované sloučeniny v jednotce termické oxidace (viz oddíl 12.1) je použití níže uvedené techniky a, po níž v případě potřeby následuje technika b.
Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL): viz Tabulka 10.2. |
BAT 78: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí prachu a CO do ovzduší z odkoksování z potrubí krakovací jednotky je použití jedné z níže uvedených technik ke snížení frekvence odkoksování a jedné z níže uvedených technik snižování emisí nebo jejich kombinace.
|
10.2. Emise do vody
BAT 79: |
Nejlepší dostupnou technikou je monitorování emisí do vody minimálně s níže uvedenou frekvencí a v souladu s normami EN. Pokud nejsou normy EN k dispozici, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality.
|
BAT 80: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení zatížení odpadních vod chlorovanými sloučeninami, které jsou vypouštěny k dalšímu čištění odpadních vod, a pro snížení emisí do ovzduší ze systému sběru a čistění odpadních vod je použití hydrolýzy a stripování co nejblíže ke zdroji. Popis: Popis hydrolýzy a stripování viz oddíl 12.2. Hydrolýza se provádí při alkalickém pH za účelem rozkladu chloralhydrátu z procesu oxychlorace. To vede ke vzniku chloroformu, který se pak odstraňuje stripováním spolu s EDC a VCM. Úrovně environmentálního profilu spojené s BAT (BAT-AEPL): viz Tabulka 10.3. Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro přímé emise do vodního recipientu na výstupu koncového čištění: viz Tabulka 10.5. Tabulka 10.3 Úrovně environmentálního profilu spojené s BAT (BAT-AEPL) pro chlorované uhlovodíky v odpadní vodě na výstupu stripovací jednotky pro odpadní vody
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 79. |
BAT 81: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí PCDD/F a mědi z oxychlorace do vody je použití níže uvedené techniky a, nebo alternativně techniky b spolu s vhodnou kombinací technik c, d a e.
Tabulka 10.4 Úrovně environmentálního profilu spojené s BAT (BAT-AEPL) pro emise do vody z výroby EDC oxychlorací na výstupu předčištění k odstranění tuhých částic v zařízeních používajících konstrukci fluidního lože
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 79. Tabulka 10.5 Úrovně emisí spojené s BAT (BAT_AEL) pro přímé emise mědi, EDC a PCDD/F do vodního recipientu z výroby EDC
Příslušné monitorování je popsáno v BAT 79. |
10.3. Energetická účinnost
BAT 82: |
Nejlepší dostupnou technikou umožňující účinné využívání energie je používat k přímé chloraci ethylenu reaktor s ohřevem. Popis: Reakce v soustavě reaktoru s ohřevem k přímé chloraci ethylenu se obvykle uskutečňuje v teplotním rozmezí pod 85 °C až 200 °C. Na rozdíl od nízkoteplotního procesu umožňuje efektivní zpětné získání a opětovné použití reakčního tepla (např. k destilaci EDC). Použitelnost: Použitelná pouze pro nová zařízení k přímé chloraci. |
BAT 83: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení spotřeby energie krakovacích pecí pro EDC je použití činidel podporujících chemickou přeměnu. Popis: Podpůrná činidla jako chlor nebo jiné druhy vytvářející radikály se používají ke zlepšení krakovací reakce a snížení reakční teploty, a proto i požadovaného dodávaného tepla. Podpůrná činidla může vytvářet samotný proces, nebo je lze dodávat. |
10.4. Zbytky
BAT 84: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení množství karbonových usazenin vyžadujících odstranění ze zařízení VCM je použití kombinace níže uvedených technik.
|
BAT 85: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení množství nebezpečného odpadu vyžadujícího odstranění a pro zvýšení účinného využívání zdrojů je použití všech níže uvedených technik.
|
11. ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH PRO VÝROBU PEROXIDU VODÍKU
Závěry o BAT uvedené v tomto oddíle platí navíc k všeobecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
11.1. Emise do ovzduší
BAT 86: |
Nejlepší dostupnou technikou pro zpětné získání rozpouštědel a pro snížení emisí organických sloučenin do ovzduší ze všech jednotek kromě hydrogenační jednotky je použití vhodné kombinace níže uvedených technik. V případě použití vzduchu v oxidační jednotce to zahrnuje minimálně techniku d. V případě použití čistého kyslíku v oxidační jednotce to zahrnuje minimálně techniku b, která využívá chlazenou vodu.
Tabulka 11.1 Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro emise TVOC do ovzduší z oxidační jednotky
Příslušné monitorování je uvedeno v BAT 2. |
BAT 87: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení emisí organických sloučenin do ovzduší z hydrogenační jednotky během operací spojených s uváděním do provozu je použití kondenzace a/nebo adsorpce. Popis: Popis kondenzace a adsorpce viz oddíl 12.1. |
BAT 88: |
Nejlepší dostupnou technikou pro předcházení emisím benzenu do ovzduší a vody je nepoužívat benzen v pracovním roztoku. |
11.2. Emise do vody
BAT 89: |
Nejlepší dostupnou technikou pro snížení objemu odpadní vody a organického zatížení vypouštěných do čištění odpadních vod je využití obou níže popsaných technik.
|
BAT 90: |
Nejlepší dostupnou technikou, jíž lze předcházet emisím špatně biologicky odbouratelných sloučenin do vody nebo tyto emise snížit, je použití jedné z níže uvedených technik.
Použitelnost: Použije se pouze pro toky odpadních vod nesoucí hlavní organické zatížení ze zařízení na výrobu peroxidu vodíku a v případě, že snížení zatížení TOC ze zařízení na výrobu peroxidu vodíku formou biologického čištění je nižší než 90 %. |
12. POPIS TECHNIK
12.1. Techniky čištění provozního odpadního plynu a odpadních plynů
Technika |
Popis |
Adsorpce |
Technika odstraňování sloučenin z provozního odpadního plynu nebo proudu odpadních plynů zachycováním na povrchu tuhé látky (obvykle aktivního uhlí). Adsorpce může být regenerativní nebo neregenerativní (viz níže). |
Adsorpce (neregenerativní) |
V neregenerativní adsorpci se spotřebovaný adsorbent neregeneruje, ale likviduje. |
Adsorpce (regenerativní) |
Adsorpce, při níž je adsorbát následně desorbován, např. parou (často na místě) k opětovnému použití nebo odstranění a adsorbent se opětovně použije. U kontinuálních provozů obvykle působí souběžně více než dva adsorbéry, jeden z nich v režimu desorpce. |
Jednotka katalytické oxidace |
Zařízení ke snižování emisí, které zajišťuje oxidaci hořlavých sloučenin v provozním odpadním plynu nebo proudu odpadních plynů vzduchem nebo kyslíkem v katalyzačním loži. Katalyzátor umožňuje oxidaci při nižších teplotách a v menším zařízení v porovnání s jednotkou termické oxidace. |
Katalytická redukce |
NOX se redukuje za přítomnosti katalyzátoru a redukčního plynu. Na rozdíl od SCR se nedodává amoniak ani močovina. |
Louhová vypírka |
Odstraňování kyselých znečišťujících látek z proudu plynu vypírkou pomocí alkalického roztoku. |
Keramický/kovový filtr |
Keramický filtrační materiál. Za okolností, kdy je třeba odstranit kyselé sloučeniny, jako jsou HCl, NOX, SOX a dioxiny, je filtrační materiál opatřen katalyzátory a může být nutná injektáž reakčních činidel. V kovových filtrech se provádí povrchová filtrace pomocí sintrovaných porézních kovových prvků filtrů. |
Kondenzace |
Technika odstraňování par z organických a anorganických sloučenin z provozního odpadního plynu nebo proudu odpadních plynů snižováním jejich teploty pod rosný bod, aby došlo ke zkapalnění par. V závislosti na požadovaném rozmezí provozní teploty existují různé metody kondenzace, např. chladicí vodou, chlazenou vodou (teplota obvykle okolo 5 °C) nebo chladicími médií, jako je amoniak nebo propen. |
Cyklonový odlučovač (suchý nebo mokrý) |
Zařízení k odstranění prachu z provozního odpadního plynu nebo proudu odpadních plynů působením odstředivých sil, obvykle v kónické komoře. |
Elektrostatický odlučovač (suchý nebo mokrý) |
Zařízení ke kontrole částic, které využívá elektrických sil k nasměrování částic strhávaných v provozním odpadním plynu nebo proudu odpadních plynů na sběrače. Strhávané části získávají elektrický náboj při průchodu koronou, kudy proudí plynné ionty. Na elektrodách ve středu dráhy proudění je udržováno vysoké napětí a elektrody vytvářejí elektrické pole, které přitahuje částice na stěny sběrače. |
Tkaninový filtr |
Porézní tkaná nebo plstěná textilie, kterou plyny procházejí, aby se z nich odstranily částice pomocí síta či jiných mechanismů. Tkaninové filtry mohou mít podobu listů, kazet nebo rukávů s určitým počtem jednotlivých tkaninových filtrů sdružených do sady. |
Membránová separace |
Odpadní plyn je stlačen a veden přes membránu, která funguje na principu selektivní propustnosti organických par. Obohacený permeát lze zpětně získat metodami, jako je kondenzace nebo adsorpce, nebo lze snížit jeho emise, např. katalytickou oxidací. Proces je nejvhodnější pro vyšší koncentrace par. Ve většině případů je zapotřebí dodatečná úprava, aby se dosáhlo dostatečně nízkých hodnot koncentrace umožňujících vypuštění. |
Mlhový filtr |
Filtry s běžnou síťkou (např. odlučovače mlhy, odmlžovače), které se obvykle skládají z tkaného nebo pleteného kovového či syntetického monofilového materiálu s náhodnou nebo specifickou konfigurací. Mlhový filtr funguje jako filtrace v hlubokém loži probíhající v celé hloubce filtru. Tuhé částice prachu zůstávají na filtru, dokud není nasycen a nevyžaduje očištění oplachem. Používá-li se mlhový filtr ke sběru kapek a/nebo aerosolů, tyto kapky a/nebo aerosoly filtr čistí, když odtékají jako kapalina. Funguje na základě mechanických vibrací a závisí na rychlosti. Jako mlhové filtry se často používají i přepážkové úhlové separátory. |
Jednotka regenerativní termické oxidace (RTO) |
Specifický typ jednotky termické oxidace (viz níže), v němž je vstupní proud odpadních plynů při průchodu před vstupem do spalovací komory ohříván ložem s keramickou náplní. Vyčištěné horké plyny z této komory odcházejí přes jedno nebo více loží s keramickou náplní (ochlazených vstupním proudem odpadních plynů v předešlém cyklu spalování). Toto znovu zahřáté lože s náplní pak zahajuje nový spalovací cyklus předehřátím nového vstupního proudu odpadních plynů. Typická teplota spalování je 800–1 000 °C. |
Vypírka |
Vypírka nebo absorpce znamená odstraňování znečišťujících látek z proudu plynů kontaktem s kapalným rozpouštědlem, často vodou (viz „mokrá vypírka“). Může zahrnovat chemickou reakci (viz „louhová vypírka“). V některých případech mohou být z rozpouštědla zpětně získávány sloučeniny. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Redukce NOX na dusík v katalytickém loži reakcí s amoniakem (obvykle dodávaným ve vodném roztoku) při optimální provozní teplotě přibližně 300–450 °C. Může být použito několik vrstev katalyzátoru. |
Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) |
Redukce NOX na dusík reakcí s amoniakem nebo močovinou při vysoké teplotě. Provozní teplotu je nutné udržovat v rozmezí 900 °C až 1 050 °C. |
Techniky pro snížení strhávání (unášení) tuhých látek a/nebo kapalin |
Techniky, které snižují přenos kapek nebo částic v tocích plynů (např. z chemických procesů, kondenzátorů, destilačních kolon) pomocí mechanických zařízení, jako jsou usazovací komory, mlhové filtry, cyklonové odlučovače a knock-out bubny. |
Jednotka termické oxidace |
Zařízení ke snižování emisí, které zajišťuje oxidaci hořlavých sloučenin v provozním odpadním plynu nebo proudu odpadních plynů jejich zahříváním se vzduchem nebo kyslíkem nad bod samovznícení ve spalovací komoře a udržuje je při vysoké teplotě po dostatečně dlouhou dobu, aby se dokončilo jejich spalování na oxid uhličitý a vodu. |
Tepelná redukce |
NOX se redukuje při zvýšených teplotách za přítomnosti redukčního plynu v dodatečné spalovací komoře, kde probíhá oxidační proces, avšak za podmínek nízkého obsahu kyslíku/deficitu kyslíku. Na rozdíl od SNCR se nedodává amoniak ani močovina. |
Dvoustupňový prachový filtr |
Zařízení pro filtraci přes kovové pletivo. V prvním stupni filtrace vzniká filtrační koláč a vlastní filtrace probíhá ve druhém stupni filtrace. V závislosti na poklesu tlaku ve filtru se systém přepíná mezi oběma stupni. Do systému je integrován mechanismus k odstranění odfiltrovaného prachu. |
Mokrá vypírka |
Viz „Vypírka“ výše. Vypírka, při níž se jako rozpouštědlo používá voda nebo vodný roztok, např. louhová vypírka pro snižování emisí u HCl. Viz také „Mokrá vypírka prachu“. |
Mokrá vypírka prachu |
Viz „Mokrá vypírka“ výše. Mokrá vypírka prachu představuje separaci prachu intenzivním směšováním přiváděného plynu s vodou, většinou ve spojení s odstraňováním hrubých částic pomocí odstředivé síly. Za tímto účelem je plyn vpouštěn tangenciálně. Odstraněný tuhý prach je zachycován na dně pračky. |
12.2. Techniky čištění odpadních vod
Všechny níže uvedené techniky lze použít i pro čištění toků vody s cílem umožnit opětovné použití/recyklaci vody. Většina z nich se používá i pro zpětné získání organických sloučenin z provozních toků vody.
Technika |
Popis |
Adsorpce |
Metoda separace, při níž jsou sloučeniny (tj. znečišťující látky) v kapalině (tj. odpadní vodě) zachycovány na povrchu tuhé látky (obvykle aktivního uhlí). |
Chemická oxidace |
Organické sloučeniny jsou oxidovány ozonem nebo peroxidem vodíku, případně za použití katalyzátoru nebo UV záření, aby se přeměnily na méně škodlivé a snadněji biologicky rozložitelné sloučeniny |
Koagulace a flokulace |
Koagulace a flokulace se používají k separaci nerozpuštěných tuhých látek z odpadních vod a často následují po sobě. Koagulace se provádí přidáním koagulantů s opačným nábojem, než mají nerozpuštěné tuhé látky. Při flokulaci se přidávají polymery, které způsobí, že částice tvaru mikrovloček se při vzájemných srážkách spojují a vytvářejí větší vločky. |
Destilace |
Destilace je technika používaná k separaci sloučenin s různými body varu částečným odpařováním a rekondenzací. Destilace odpadních vod znamená odstraňování nízkovroucích znečišťujících látek z odpadních vod jejich převáděním do parní fáze. Destilace se provádí v kolonách opatřených deskami nebo těsnicím materiálem a následným kondenzátorem. |
Extrakce |
Rozpuštěné znečišťující látky jsou převáděny z fáze odpadních vod do organického rozpouštědla, např. v protiproudých kolonách nebo systémech mísení a usazování. Po separaci fází se rozpouštědlo čistí, např. destilací, a vrací do extrakce. Extrakt obsahující znečišťující látky se odstraňuje nebo vrací do procesu. Úniky rozpouštědla do odpadních vod jsou následně upravovány vhodným dalším čištěním (např. stripováním). |
Odpařování |
Použití destilace (viz výše) na koncentrované vodné roztoky vysokovroucích látek pro další použití, zpracování nebo odstranění (např. spalování odpadních vod) převedením vody do parní fáze. Obvykle se provádí ve vícestupňových jednotkách s narůstajícím vakuem pro snížení energetické náročnosti. Vodní páry se kondenzují k opětovnému použití nebo k vypuštění jako odpadní voda. |
Filtrace |
Separace tuhých látek z odpadní vody tím, že projdou přes porézní médium. Zahrnuje různé druhy technik, např. pískovou filtraci, mikrofiltraci a ultrafiltraci. |
Flotace |
Proces, v němž jsou tuhé nebo kapalné částice separovány z odpadní vody jejich spojením s jemnými bublinami plynu, obvykle vzduchu. Plovoucí částice se hromadí na vodní hladině a jsou zachycovány sběrači. |
Hydrolýza |
Chemická reakce, při níž organické nebo anorganické sloučeniny reagují s vodou, obvykle za účelem přeměny biologicky nerozložitelných sloučenin na biologicky rozložitelné nebo toxických sloučenin na netoxické. Aby se reakce umožnila nebo urychlila, provádí se hydrolýza při zvýšené teplotě a případně i tlaku (termolýza) nebo s přidáním silných zásad nebo kyselin či s použitím katalyzátoru. |
Vysrážení |
Přeměna rozpuštěných znečišťujících látek (např. iontů kovu) na nerozpustné sloučeniny reakcí s přidanými srážedly. Vzniklé tuhé sraženiny jsou následně separovány sedimentací, flotací nebo filtrací. |
Sedimentace |
Separace rozptýlených částic a rozptýleného materiálu gravitačním usazováním. |
Stripování |
Těkavé sloučeniny se odstraňují z vodné fáze pomocí plynné fáze (např. páry, dusíku nebo vzduchu) procházející kapalinou a následně se získávají zpět (např. kondenzací) pro další použití nebo odstranění. Účinnost odstraňování lze zlepšit zvýšením teploty nebo snížením tlaku. |
Spalování odpadních vod |
Oxidace organických a anorganických znečišťujících látek vzduchem a současné odpařování vody při normálním tlaku a teplotách mezi 730 °C a 1 200 °C. Ke spalování odpadních vod bez podpůrného/pomocného paliva dochází obvykle při úrovních CHSK vyšších než 50 g/l. V případě nízkého organického zatížení je zapotřebí podpůrné/pomocné palivo. |
12.3. Techniky ke snížení emisí do ovzduší ze spalování
Technika |
Popis |
Výběr (podpůrného) paliva |
Použití paliva (včetně podpůrného/pomocného paliva) s nízkým obsahem sloučenin potenciálně generujících znečištění (např. nižší obsah síry, popela, dusíku, rtuti, fluoru nebo chloru v palivu). |
Hořák s nízkými emisemi NOX (LNB) a hořák s velmi nízkými emisemi NOX (ULNB) |
Tato technika je založena na principu snížení maximální teploty plamene, čímž se spalování zpomalí, ale je úplné a zvýší se přenos tepla (zvýšená emisivita plamene). Může být spojena s úpravou konstrukce spalovací komory pece. Konstrukce hořáků s velmi nízkými emisemi NOX (ULNB) zahrnuje postupný přívod (vzduchu)/paliva a recirkulaci odpadních plynů/spalin. |
(1) Pro každý parametr, u kterého 30 minutové měření není z důvodu omezení souvisejících s odběrem vzorku nebo analytických omezení vhodné, se použije vhodný interval odběru vzorků.
(2) Pro PCDD/F se použije interval odběru vzorků 6 až 8 hodin.
(3) Pokud je možné prokázat dostatečnou stabilitu průtoku, lze používat časově proporcionální souhrnné vzorky.
(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/119/EU ze dne 10. února 2012, kterým se stanoví pravidla ohledně pokynů pro sběr údajů a pro vypracování referenčních dokumentů o BAT a zabezpečení jejich kvality uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (Úř. věst. L 63, 2.3.2012, s. 1).
(5) Obecné normy EN pro kontinuální měření jsou EN 15267-1, -2 a -3 a EN 14181. Normy EN pro pravidelná měření jsou uvedeny v tabulce.
(6) Odkazuje na celkový jmenovitý tepelný příkon všech procesních pecí/vařáků připojených ke společnému komínu, vzniknou-li emise.
(7) V případě procesních pecí/vařáků s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 100 MWt provozovaných méně než 500 hodin ročně lze frekvenci monitorování snížit na nejméně jednou ročně.
(8) Minimální frekvenci monitorování pro periodická měření lze snížit na jednou za šest měsíců, jestliže se prokáže, že úrovně emisí jsou dostatečně stabilní.
(9) Monitorování prachu se neaplikuje při spalování výhradně plynných paliv.
(10) Monitorování NH3 se použije pouze v případě, že je používána metoda SCR nebo SNCR.
(11) V případě procesních pecí/vařáků spalujících plynná paliva a/nebo olej se známým obsahem síry a tam, kde neexistuje žádný systém odsíření spalin, lze kontinuální monitorování nahradit buď periodickým monitorováním s minimální frekvencí jednou za tři měsíce, nebo výpočtem, který zajistí získání údajů srovnatelné odborné kvality.
(12) Monitorování se použije v případě, že v odpadním plynu je přítomna znečišťující látka na základě inventury toků odpadních plynů podle závěrů o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (CWW).
(13) Minimální frekvenci monitorování pro periodická měření lze snížit na jednou za rok, jestliže se prokáže, že úrovně emisí jsou dostatečně stabilní.
(14) Veškeré (jiné) procesy/zdroje v případě, že v odpadním plynu je přítomna znečišťující látka na základě inventury toků odpadních plynů podle závěrů o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (CWW).
(15) EN 15058 a interval odběru vzorků vyžadují úpravy, aby byly naměřené hodnoty reprezentativní pro celý cyklus odkoksování.
(16) EN 13284-1 a interval odběru vzorků vyžadují úpravy, aby byly naměřené hodnoty reprezentativní pro celý cyklus odkoksování.
(17) Monitorování se použije v případě, že v odpadním plynu je přítomen chlor a/nebo chlorované sloučeniny a použije se tepelné zpracování
(18) Jestliže jsou spaliny ze dvou či více pecí odváděny společným komínem, platí BAT-AEL pro kombinované emise z komína.
(19) BAT-AEL se neaplikují během odkoksování
(20) Žádná BAT-AEL se neaplikuje pro CO. Orientačně bude úroveň emisí CO obecně 10–50 mg/Nm3, vyjádřeno jako denní průměr nebo průměr za interval odběru.
(21) BAT-AEL se použije pouze v případě, že je používána redukce SCR nebo SNCR.
(22) Nižší hranice rozmezí je dosažena při použití jednotky termické oxidace v procesu využívajícím stříbro.
(23) BAT-AEL je vyjádřena jako průměr hodnot získaných během jednoho roku.
(24) V případě významného obsahu methanu v emisích se od výsledku odečítá methan monitorovaný podle EN ISO 25140 nebo EN ISO 25139.
(25) Vyprodukovaný ethylenoxid je definován jako součet ethylenoxidu vyrobeného k prodeji a jako meziprodukt.
(26) BAT-AEL se použije pouze pro sloučené toky odpadních plynů s průtokem > 1 000 Nm3/h.
(27) BAT-AEL je vyjádřena jako denní průměr nebo jako průměr za interval odběru vzorků.
(28) BAT-AEL je vyjádřena jako průměr hodnot získaných během jednoho roku. Produkované TDI a/nebo MDI se týká produktu beze zbytků ve smyslu používaném k definování kapacity zařízení.
(29) V případě hodnot NOX ve vzorku vyšších než 100 mg/Nm3 může být BAT-AEL vyšší a v důsledku analytických interferencí až do 3 mg/Nm3.
(30) V případě přerušovaného vypouštění odpadních vod je minimální frekvence monitorování vždy jednou během každého vypouštění.
(31) BAT-AEPL se týká produktu bez zbytků ve smyslu používaném k definování kapacity zařízení.
(32) Jestliže jsou spaliny ze dvou či více pecí odváděny společným komínem, BAT-AEL platí pro kombinované emise z komína.
(33) BAT-AEL se neaplikují během odkoksování.
(34) Žádná BAT-AEL se neaplikuje pro CO. Orientačně bude úroveň emisí CO obecně 5–35 mg/Nm3, vyjádřeno jako denní průměr nebo průměr za interval odběru.
(35) Minimální frekvenci monitorování lze snížit na jednou měsíčně, je-li kontrolována odpovídající výkonnost odstraňování tuhých látek a mědi častým monitorováním ostatních parametrů (např. průběžným měřením zákalu).
(36) Průměr hodnot získaných v průběhu jednoho měsíce se vypočítá z průměru hodnot získaných za každý den (nejméně tři místní měření provedená v intervalu nejméně půl hodiny).
(37) Při použití konstrukce pevného lože
(38) Průměr hodnot získaných v průběhu jednoho roku se vypočítá z průměru hodnot získaných za každý den (nejméně tři místní měření provedená v intervalu nejméně půl hodiny).
(39) Vyčištěný EDC je součtem EDC vyrobeného oxychlorací a/nebo přímou chlorací a EDC vráceného z výroby VCM k vyčištění.
(40) BAT-AEL se neaplikuje, pokud jsou emise nižší než 150 g/h.
(41) Při použití adsorpce je interval odběru vzorků reprezentativní pro celý cyklus adsorpce.
(42) V případě významného obsahu methanu v emisích se od výsledku odečítá methan monitorovaný podle EN ISO 25140 nebo EN ISO 25139.