8.6.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/8

(1)

Po prudkém nárůstu smíšených migračních toků, ke kterému došlo od roku 2015, se EU potýká s migrační a uprchlickou krizí nebývalého rozsahu. V důsledku toho nastaly v některých členských státech závažné potíže se zajišťováním účinné ochrany vnějších hranic v souladu se schengenským acquis a s přijímáním přicházejících migrantů a prováděním souvisejících administrativních úkonů. Ve světle této krize se rovněž jasně ukázaly obecnější strukturální nedostatky ve způsobu ochrany vnějších hranic Unie.

(2)

Tento vývoj zvlášť výrazně postihl Řeckou republiku, především kvůli její geografické poloze, a způsobil, že se potýká s dramatickým nárůstem počtu migrantů přicházejících na ostrovy v Egejském moři.

(3)

V souladu s nařízením Rady (EU) č. 1053/2013 (2) a ročním programem hodnocení pro rok 2015 (3) byla ve dnech 10. až 13. listopadu 2015 provedena neohlášená kontrola na místě s cílem posoudit, jak Řecká republika provádí schengenské acquis v oblasti správy vnějších hranic na své pozemní hranici (Orestiada, Fylakio, Kastanies, Nea Vyssa) a na své námořní hranici (ostrovy Chios a Samos) s Tureckem.

(4)

Dne 2. února 2016 přijala Komise prováděcí rozhodnutí o zprávě týkající se hodnocení provádění schengenského acquis v oblasti správy vnějších hranic Řeckou republikou (4), jež konstatuje, že v provádění kontrol na vnějších hranicích existují závažné nedostatky, které řecké orgány musí řešit a odstranit.

(5)

Dne 12. února 2016 přijala Rada doporučení, která se týkají řešení závažných nedostatků zjištěných během hodnocení a která stanoví priority pro provádění těchto doporučení. Řecké orgány by měly přijmout vhodná opatření, aby se zajistilo provádění hraničních kontrol na všech vnějších hranicích Řecké republiky a aby byly v souladu se schengenským acquis, a to tak, aby nebylo ohroženo fungování schengenského prostoru.

(6)

Dne 24. února 2016 přijala Komise doporučení týkající se zvláštních opatření, která má Řecká republika přijmout v návaznosti na hodnotící zprávu ze dne 2. února 2016 s cílem zajistit dodržování doporučení Rady ze dne 12. února 2016.

(7)

Dne 12. března 2016 oznámila Řecká republika svůj akční plán na nápravu nedostatků zjištěných v hodnotící zprávě, podmíněný doporučeními Rady. Dne 12. dubna 2016 předložila Komise posouzení přiměřenosti akčního plánu Radě. Komise dospěla k závěru, že Řecko sice dosáhlo významného pokroku, ale že je třeba dále zlepšit akční plán, aby bylo možné přiměřeně a komplexně řešit nedostatky zjištěné v hodnotící zprávě. Požádala Řecko, aby akční plán do 26. dubna doplnilo a vysvětlilo.

(8)

Dne 26. dubna 2016 předložila Řecká republika Komisi požadované další informace a vysvětlení týkající se jejího akčního plánu. Dne 29. dubna 2016 předala Řecká republika Komisi zprávu o provádění svého akčního plánu v souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1053/2013.

(9)

Ve dnech od 10. do 16. dubna 2016 byla v Řecké republice provedena ohlášená kontrola na místě v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013 a ročním programem hodnocení pro rok 2016 (5).

(10)

Rekordní počet migrantů přicházejících do Evropské unie od roku 2015 a nedostatky v některých částech vnějších hranic Unie zjištěné při hodnocení z listopadu 2015 vyústily ve významný druhotný pohyb, jenž způsobil závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v několika členských státech.

(11)

V současné době provádí kontroly na vnitřních hranicích pět států schengenského prostoru (Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko) v reakci na závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, která byla způsobena druhotným pohybem nelegálních migrantů vyvolanými závažnými nedostatky v kontrolách na vnějších hranicích. Toto znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích představuje přiměřenou reakci na zjištěnou hrozbu pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v souladu se Schengenským hraničním kodexem a tato opatření jsou nezbytná a jsou považována za přiměřená.

Dne 23. října 2015 vydala Komise stanovisko o nezbytnosti a přiměřenosti ochrany vnitřních hranic, kterou znovu zavedlo Německo a Rakousko (6), v němž dospěla k závěru, že znovuzavedení ochrany, jakož i její prodloužení bylo v souladu se Schengenským hraničním kodexem.

(12)

Ve svém sdělení „Plán návratu k Schengenu“ (7) Komise poukázala na to, že pokud budou migrační tlaky a závažné nedostatky v ochraně vnějších hranic přetrvávat i po 12. květnu 2016, bude muset předložit Radě návrh v souladu s čl. 29 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu, v němž doporučí jednotný přístup Unie ke kontrolám na vnitřních hranicích, dokud nebudou strukturální nedostatky v ochraně vnějších hranic zmírněny nebo odstraněny. Sdělení stanoví kroky, které je nutno učinit, aby nejpozději do konce roku 2016 došlo k návratu k normálně fungujícímu schengenskému prostoru.

(13)

Řecká republika učinila významný pokrok při řešení mnoha nedostatků ve správě vnějších hranic zjištěných v průběhu hodnocení z listopadu 2015. Dále došlo díky počáteční fázi uplatňování prohlášení mezi EU a Tureckem ze dne 18. března 2016 (8) a pokračujícím operacím agentury Frontex a NATO k prudkému poklesu počtu nelegálních migrantů a žadatelů o azyl, kteří překračují hranice Turecka směrem do Řecké republiky. Toto významné snížení přílivu nelegálních migrantů a žadatelů o azyl do Řecké republiky spolu s podporou agentur EU a dalších členských států v hotspotech umožnily, že Řecká republika výrazně zlepšila registraci nově příchozích nelegálních migrantů a žadatelů o azyl. Udržitelnost tohoto podstatného snížení migračních toků je třeba potvrdit.

(14)

Navzdory tomuto významnému pokroku nebylo možné se před uplynutím tříměsíční lhůty stanovené v čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2016/399 přiměřeně a komplexně zabývat všemi zjištěnými závažnými nedostatky. Některé závažné nedostatky v ochraně vnějších hranic přetrvávají a ohrožují celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Především doposud nebyly napraveny strukturální nedostatky v ochraně vnějších hranic týkající se celkového systému správy hranic, ostrahy hranic a situačního povědomí. Kromě toho nebyla zaregistrována řada osob, které nelegálně pobývají na území Řecké republiky a které mohou nelegálně odejít do jiných členských států. Toto riziko druhotného pohybu je zvláště vysoké v případě nelegálních migrantů, kteří nejsou ubytováni v přiměřeném azylovém zařízení. V neposlední řadě, ačkoli Rada doporučila, aby Řecká republika přijala vhodná opatření s cílem zajistit provádění hraničních kontrol na všech vnějších hranicích Řecké republiky a uvést je v soulad se schengenským acquis, v současnosti není ostraha hranice s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie plně v souladu se Schengenským hraničním kodexem. To zvyšuje riziko druhotného pohybu migrantů do jiných členských států.

(15)

V důsledku toho přetrvávají některé závažné nedostatky v kontrolách na vnějších hranicích, které vedly k druhotnému pohybu nelegálních migrantů a které přiměly několik členských států k dočasnému obnovení kontrol na vnitřních hranicích z důvodu veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti, což ohrožuje celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Toto přetrvávající riziko druhotného pohybu vyžaduje soudržný, koordinovaný a udržitelný přístup v rámci dočasných kontrol na vnitřních hranicích.

(16)

Jelikož všechna ostatní opatření nedokázala účinně omezit zjištěnou závažnou hrozbu, jsou splněny podmínky pro použití článku 29 Schengenského hraničního kodexu jako krajního opatření.

(17)

Proto je na základě dostupných informací nutné se zabývat doporučením, aby členské státy, které v současnosti provádějí kontroly na vnitřních hranicích v reakci na závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost způsobenou druhotným pohybem nelegálních migrantů – Německo, Dánsko, Rakousko a Švédsko a přidružená země Norsko –, prováděly kontroly na vnitřních hranicích podle článku 29 Schengenského hraničního kodexu. Těmto členským státům by mělo být povoleno pokračovat v provádění těchto kontrol, neboť tyto kontroly přiměřeně řeší závažné hrozby pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost související s druhotným pohybem nelegálních migrantů. V současnosti odpovídají vnitřní hranice, kterých se kontroly týkají, skutečně zjištěným migračním trasám a hrozbám se zaměřením na specifické úseky pozemních hranic nebo konkrétní přístavy.

(18)

Členské státy, které se na základě tohoto doporučení rozhodnou provádět kontroly na vnitřních hranicích, by to měly příslušným způsobem oznámit ostatním členským státům, Evropskému parlamentu a Komisi.

(19)

Kontroly podle článku 29 Schengenského hraničního kodexu by měly být prováděny pouze v nezbytném rozsahu, v intenzitě omezené na nezbytné minimum a co možná nejméně bránit překračování příslušných vnitřních hranic širokou veřejností. Za tímto účelem by měly být prováděny pouze cílené kontroly. Měla by být ve spolupráci s dotčenými členskými státy pravidelně přehodnocována nutnost těchto kontrol včetně aktuálnosti dotčených úseků hranic.

(20)

Kontroly hranic by se měly provádět pouze po dobu nezbytně nutnou pro řešení hrozby pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost. Mělo by být také neprodleně zavedeno a plně prováděno několik legislativních iniciativ a opatření Evropské unie, jejichž cílem je posílit správu vnějších hranic (evropská pohraniční a pobřežní stráž, návrat k plnému uplatňování právních předpisů EU týkajících se azylu ze strany Řecké republiky, posílení provádění režimu nouzové relokace, prohlášení EU a Turecka), což by dále přispělo k podstatnému omezení druhotného pohybu nelegálních migrantů.

(21)

Rada bere na vědomí, že Komise bude sledovat provádění tohoto doporučení, a bude-li to nezbytné a přiměřené, navrhne v souladu s ustanoveními článku 29 Schengenského hraničního kodexu změny tak, aby byly zohledněny změny zvláštních okolností, jež vedly k přijetí tohoto doporučení.

(22)

Komise rovněž oznámila, že po čtyřech měsících ode dne přijetí tohoto doporučení nebo dříve, bude-li to možné, podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se jeho provádění; při té příležitosti může Komise navrhnout změny doporučení vyplývající ze získaných zkušeností a ze situace,

1.

Aby Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko po dobu nejvýše šesti měsíců ode dne přijetí tohoto prováděcího rozhodnutí zachovaly přiměřené dočasné hraniční kontroly na následujících vnitřních hranicích:

Před zavedením těchto kontrol by měl dotyčný členský stát uskutečnit výměnu názorů s příslušným sousedním členským státem či státy s cílem zajistit, že kontroly na vnitřních hranicích budou prováděny pouze na těch úsecích vnitřních hranic, kde je to v souladu se Schengenským hraničním kodexem považováno za nezbytné a přiměřené.

2.

Dotčené členské státy by měly příslušným způsobem vyrozumět ostatní členské státy, Evropský parlament a Komisi.

3.

Hraniční kontroly by měly být cílené a jejich rozsah, četnost, místa a doba provádění by měly být omezeny na to, co je nezbytně nutné jako reakce na tuto závažnou hrozbu a v zájmu ochrany veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti. Členský stát, který provádí kontroly na vnitřních hranicích podle tohoto prováděcího rozhodnutí, by měl provádět pravidelný přezkum nezbytnosti, četnosti, míst a doby kontrol, upravovat je podle úrovně příslušné hrozby, ve vhodných případech je ukončit a každé dva měsíce Komisi podávat zprávu.