19.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 244/25


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1559

ze dne 18. září 2015

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   ŘÍZENÍ

1.1.   Zahájení řízení

(1)

Dne 20. prosince 2014 Evropská komise (dále jen „Komise“) zahájila antidumpingové řízení týkající se dovozu trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“) do Unie na základě článku 5 základního nařízení. V Úředním věstníku Evropské unie uveřejnila příslušné oznámení (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 10. listopadu 2014 skupina Saint-Gobain PAM Group (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby trub a trubek z tvárné litiny v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení řízení.

(3)

Dne 11. března 2015 Komise zahájila antisubvenční řízení týkající se dovozu trub a trubek z tvárné litiny pocházejících z Indie do Unie a zahájila samostatné řízení. Komise zveřejnila oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Uvedené řízení stále probíhá.

1.2.   Zúčastněné strany

(4)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v řízení kontaktovaly. Komise o zahájení řízení zejména výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a indické orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich řízení týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení řízení a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze zúčastněných stran nepožádala o slyšení, aby se k zahájení řízení vyjádřila.

1.2.1.   Výběr vzorku

(6)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

Výběr vzorku výrobců a dovozců v Unii

(7)

Výběr vzorku výrobců v Unii nebyl nutný. Existují pouze tři společnosti nebo skupiny společností vyrábějící v Unii dotčený výrobek a dvě z nich, které představují přibližně 96 % celkové výroby v Unii, při šetření spolupracovaly.

(8)

Co se týče dovozců, aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení. Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, se ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení nepřihlásili.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Indii

(9)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indii, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Indické republiky při Evropské unii, aby identifikovalo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem účastnit se šetření.

(10)

Požadované informace poskytli dva vyvážející výrobci v dotčené zemi a tito vývozci rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. Pokrývali 100 % vývozu z Indie během období šetření. Proto Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

1.2.2.   Odpovědi na dotazník

(11)

Komise zaslala dotazníky oběma indickým vyvážejícím výrobcům, kteří spolupracovali, třem výrobcům v Unii, jakož i uživatelům, kteří se přihlásili ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení.

(12)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od dvou indických vyvážejících výrobců, od dvou výrobců v Unii a několika desítek uživatelů.

1.2.3.   Inspekce na místě

(13)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení existence dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

výrobci v Unii

SAINT-GOBAIN PAM, Pont-à-Mousson, Francie, SAINT-GOBAIN PAM ESPANA S.A., Madrid, Španělsko, SAINT-GOBAIN PAM Deutschland GmbH, Saarbrücken, Německo,

Duktus Rohrsysteme Wetzlar GmbH, Wetzlar, Německo,

prodejní společnosti ve spojení

SAINT-GOBAIN PAM PORTUGAL S.A., Lisabon, Portugalsko,

SAINT-GOBAIN PAM ITALIA S.p.A., Milán, Itálie,

SAINT-GOBAIN PAM UK, Stanton-by-Dale, Spojené království,

SGPS BELGIUM S.A., Landen, Belgie,

vyvážející výrobci v Indii

Electrosteel Castings Ltd, Kalkata, Indie, a její společnosti ve spojení Lanco Industries Limited (nyní označovaná jako Srikalahasthi Pipes Limited), Andhra Pradesh, Indie,

Jindal Saw Limited, Dillí, Indie,

dovozci/obchodníci ve spojení

Electrosteel Europe S.A., Francie, která má následující pobočky:

Electrosteel Europe S.A. Sucursal En Espana, Španělsko,

Electrosteel Europe S.A. Succursale Italia, Itálie,

Electrosteel Europe S.A. Niederlassung Deutschland, Německo,

Electrosteel Castings (UK) Ltd, Spojené království,

Electrosteel Trading S.A. (Španělsko),

Jindal Saw Italia SPA, Itálie,

Jindal Saw Pipeline Solutions Limited, Spojené království.

1.3.   Období šetření a posuzované období

(14)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2013 do 30. září 2014 (dále jen „období šetření“ či „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(15)

Dotčeným výrobkem jsou trouby a trubky z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) (dále jen „trubky z tvárné litiny“) pocházející z Indie, v současnosti kódů KN ex 7303 00 10 a ex 7303 00 90. Tyto kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.

(16)

Trubky z tvárné litiny se používají pro dodávku pitné vody, čištění odpadních vod a zavlažování zemědělské půdy. K rozvodu vody pomocí trubek z tvárné litiny může docházet tlakem nebo pouze samospádem. Trubky mají průměr 60 mm až 2 000 mm a jsou 5,5, 6,7 nebo 8 metrů dlouhé. Obvykle jsou vyložené cementovou maltou nebo jinými materiály a z vnější strany jsou pozinkované, opatřené nátěrem nebo obalené ochrannou páskou. Hlavními koncovými uživateli jsou podniky veřejné služby.

2.2.   Obdobný výrobek

(17)

Při šetření bylo zjištěno, že výrobek vyráběný a prodávaný v Indii a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti.

(18)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1.   Běžná hodnota

(19)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého jednotlivého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku vyváženého během období šetření do Unie. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého jednotlivého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu reprezentativní.

(20)

Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(21)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie. Komise na tomto základě zjistila, že domácí prodej určitých typů výrobku nebyl reprezentativní, neboť představoval méně než 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo obdobného typu výrobku vyváženého do Unie.

(22)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(23)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem prodeje typu výrobku, prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo přesahující tyto náklady, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje výrobku tohoto typu a

b)

vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(24)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(25)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

a)

objem ziskového prodeje typu výrobku tvoří nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu; nebo

b)

vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(26)

Domácí prodej, který se použil pro určení běžné hodnoty u dvou spolupracujících vyvážejících výrobců, se uskutečňoval přímo nezávislým odběratelům. Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že část domácího prodeje byla zisková a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Pro typy výrobku, u kterých bylo zjištěno, že jsou shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie, byla běžná hodnota vypočítána buď jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje, nebo případně jako vážený průměr pouze ziskového prodeje.

(27)

Pro typy výrobku, u kterých byl prodej shodného nebo srovnatelného typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, anebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodán v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(28)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly každému jednotlivému spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci během období šetření, byly připočteny tyto položky:

a)

vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady vynaložené během období šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku a

b)

vážený průměrný zisk dosažený během období šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(29)

Žadatel tvrdil, že indická vývozní daň na železnou rudu, která v období šetření dosáhla 30 %, stlačila domácí ceny železné rudy a snížila náklady vyvážejících výrobců na hlavní surovinu na 40 % ceny na světovém trhu, přičemž vliv na ceny CIF na hranici EU v případě vývozu trubek z tvárné oceli údajně představoval 40–100 EUR/tunu nebo 8–17 % vývozní ceny. Za těchto okolností žadatel požadoval, aby byla běžná hodnota odpovídajícím způsobem upravena.

(30)

Vyvážející výrobci tvrdili, že ceny, za které nakupují železnou rudu v Indii, jsou podobné ceně, za jakou je železná ruda vyvážena z Indie. Kromě toho jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, avšak až poté, co v Indii proběhla inspekce na místě, že po období šetření začal nakupovat železnou rudu ze třetích zemí.

(31)

Dosud získané důkazy Komisi neumožnily předběžně stanovit, zda jsou indické domácí ceny železné rudy v porovnání s ostatními trhy stlačené.

(32)

Tvrzení výrobního odvětví Unie a vyvážejících výrobců tudíž nemohla být v této fázi šetření ověřena a budou se dále zkoumat v konečné fázi šetření, jakož i v rámci souběžného antisubvenčního řízení.

3.2.   Vývozní cena

(33)

Vyvážející výrobci vyváželi do Unie zejména prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci. Vývoz uskutečněný přímo nezávislým odběratelům představoval přibližně jen 1 % jejich celkového vývozu do Unie.

(34)

Jestliže vyvážející výrobci dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cenou skutečně zaplacenou nebo cenou, kterou je třeba zaplatit za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie.

(35)

Jestliže vyvážející výrobci vyvezli dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk. Jelikož dovozci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali, použil se průměrný zisk ve výši 3,7 % na základě údajů obsažených v podnětu.

(36)

Jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, že namísto uplatnění čl. 2 odst. 9 základního nařízení by vývozní cena měla být založena na převodních cenách mezi vyvážejícím výrobcem a jeho společnostmi ve spojení v EU. Tvrdil, že uvedené ceny jsou spolehlivé, neboť celní a daňové orgány (pro účely DPH a daně z příjmu) některých členských států uznaly, že transakce mezi obchodníky a mateřskou společností jsou nezávislé.

(37)

Komise toto tvrzení předběžně zamítla z následujících důvodů. Zaprvé, účel ověřování celních orgánů se podstatně liší od ověřování, které provádí Komise v souvislosti s antidumpingovým šetřením. V tomto případě, jelikož je clo nulové, neměly celní orgány žádný důvod zpochybňovat deklarované vývozní ceny. Kromě toho Komise neobdržela žádné dostatečné důkazy, které by prokazovaly, že daňové orgány výslovně akceptovaly vývozní ceny mezi vyvážejícím výrobcem a jeho společnostmi ve spojení v EU.

(38)

Zadruhé, tvrzení, že orgány správy DPH akceptovaly tržní vývozní ceny, nebylo možné přijmout, neboť této společnosti se i tak vrací DPH vybraná v okamžiku dalšího prodeje dovezeného zboží.

(39)

A nakonec vyvážející výrobce odkazoval na dvě nařízení Rady, v nichž byly převodní ceny akceptovány (4). V uvedených dvou případech však Komise mohla porovnat prodej prostřednictvím dovozců ve spojení s prodejem prostřednictvím dovozců, kteří nejsou ve spojení, což v tomto případě není možné, neboť prodej prostřednictvím dovozců, kteří nejsou ve spojení, nebyl reprezentativní (okolo 1 % veškerého prodeje do EU).

(40)

Pokud jde o druhého vyvážejícího výrobce, část celkového prodeje na vývoz (přibližně 10–17 %) nebyla znovu prodána ve stavu, ve kterém byla dovezena, neboť byla zpracována společností ve spojení v Itálii. Tato společnost ve spojení dovážela polotovary (holých) trubek, které pak byly dále zpracovávány přidáním vnějšího (zinkového) povlaku a vnitřního obalu (cement). Dovážené holé trubky i dokončené trubky jsou dotčeným výrobkem. Vnitřní obal i vnější povlak trubek vyžaduje značné investice do strojů, zařízení a surovin, jakož i určitý počet zaměstnanců se specifickou kvalifikací.

(41)

V případě, že výrobek není znovu prodán ve stavu, ve kterém byl dovezen, může Komise podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovit vývozní cenu „na jakémkoli jiném přiměřeném základě“. V tomto případě se Komise rozhodla předběžně upravit cenu, za kterou se zpracovaný výrobek poprvé znovu prodával nezávislým odběratelům v Unii, o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem (kromě nákladů na zpracování), o prodejní, režijní a správní náklady a o zisk. Pokud jde o náklady na zpracování vzniklé v EU, Komise provede další šetření, aby zjistila, zda je úprava vhodná a na jaké úrovni. Jelikož neexistuje jiná vhodná referenční hodnota, použil se jako úroveň zisku dovozce, který není ve spojení, průměrný zisk ve výši 3,7 % na základě údajů obsažených v podnětu. Důvody určení vývozní ceny na tomto základě jsou tyto:

dovážené holé trubky se na trhu Unie neprodávají, neboť je bez dalšího zpracování nelze použít ani pro dodávky vody, ani pro kanalizace. Ze stejného důvodu nejsou holé trubky prodávány ani na domácím trhu v Indii,

vzhledem k rozsahu nákladů na zpracování, které jsou v důsledku zařízení, surovin a pracovních sil potřebných k přeměně dovezených holých trubek v použitelný výrobek značné, vedl by odečet těchto nákladů, které jsou mnohem vyšší než náklady na konečnou úpravu výrobku podle požadavků zákazníka, k nepřiměřenému a umělému výsledku.

(42)

Pokud jde o další dovezené výrobky, oba vyvážející výrobci měli dovozce ve spojení ve Spojeném království, který dále zpracovával dovezené výrobky přidáním přírub a řezáním trubek na menší velikosti.

(43)

Komise předběžně stanovila vývozní cenu těchto dalších výrobků v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě úpravy ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii, o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně nákladů na zpracování v Unii, prodejních, režijních a správních nákladů, a o zisk, aby tak bylo zpětně dosaženo ceny nezpracovaného výrobku (nenařezaného a/nebo bez přírub). Jelikož neexistuje jiná vhodná referenční hodnota, použil se jako úroveň zisku dovozce, který není ve spojení, průměrný zisk ve výši 3,7 % na základě údajů obsažených v podnětu.

(44)

Jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, že pro typy výrobku, které nebyly znovu prodávány ve stavu, v jakém byly dovezeny, jelikož byly zpracovány společností ve spojení, by Komise měla stanovit vývozní cenu nikoli na základě cen účtovaných prvním nezávislým zákazníkům, ale spíše na základě přímého prodeje vyvážejícího výrobce do EU, s možností doplnění o vývozní ceny společnosti pro nezávislé zákazníky ve třetích zemích.

(45)

Komise předběžně dospěla k závěru, že by se navrhovaný přístup měl zamítnout. Zaprvé, přímý prodej vyvážejícího výrobce do EU byl během období šetření velmi nízký jak z hlediska objemu, tak z hlediska hodnoty, a proto není reprezentativní. Zadruhé, prodej do třetích zemí není vhodným základem, neboť dostatečně neodráží hospodářskou situaci a chování vyvážejícího výrobce na trhu Unie, zejména vzhledem ke skutečnosti, že vyvážející výrobce během stejného období prodával do Unie ve velkém množství prostřednictvím obchodníků ve spojení.

(46)

Vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že by se úpravy měly omezit na ty, které „vznikly mezi dovozem a dalším prodejem“, a tudíž by se přiměřeně vztahovaly k procesu dalšího prodeje. Tyto náklady tedy například nemohou zahrnovat prodejní, režijní a správní náklady, které obvykle nese výrobce, zpracovatel nebo vývozce. Prodejní, režijní a správní náklady společností ve spojení v EU by nebyly přiměřenými náklady pro společnost, která je pouze dovozcem. Vyvážející výrobce a jeho společnosti ve spojení v EU jsou údajně jedním hospodářským subjektem, což by mělo dopad na druh úprav, jež lze provést při stanovení vývozní ceny.

(47)

Společnost dále tvrdila, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk, které se mají použít pro stanovení vývozní ceny, by se měly přepočítat tak, aby se týkaly pouze činnosti dovozce.

(48)

Pokud jde o tvrzení, že úpravy by se měly omezovat pouze na ty, které „vznikly mezi dovozem a dalším prodejem“, Komise odkazuje na ustálenou judikaturu evropských soudů, podle níž čl. 2 odst. 9 základního nařízení nebrání provedení úprav o náklady vzniklé před dovozem v takové míře, v jaké je obvykle nese dovozce. Kromě toho z této judikatury vyplývá, že existence jediného hospodářského subjektu nemá vliv na použitelnost čl. 2 odst. 9 základního nařízení a úpravy v něm uvedené. Z této judikatury rovněž vyplývá, že skutečnost, že společnosti ve spojení provádějí jen určité funkce, není překážkou pro použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení, odráží se však v nižší částce prodejních, režijních a správních nákladů, která se má odečíst od ceny, za níž se dotčený výrobek poprvé znovu prodá nezávislému kupujícímu. V každém případě nese důkazní břemeno zúčastněná strana, která hodlá zpochybnit rozsah úprav provedených na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Proto, pokud tato strana považuje úpravy za nadměrné, musí poskytnout konkrétní důkazy a výpočty odůvodňující tato tvrzení a především alternativní sazbu. Jelikož Komise zastává názor, že úroveň prodejních, režijních a správních nákladů předběžně použitá pro stanovení vývozní ceny odráží činnosti prováděné společnostmi ve spojení, předběžně tato tvrzení zamítla.

3.3.   Srovnání

(49)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujících vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu.

(50)

Žadatel Komisi požádal, aby uplatnila výjimečnou metodiku cíleného dumpingu podle čl. 2 odst. 11 druhé věty základního antidumpingového nařízení, neboť „existuje struktura vývozních cen, které se výrazně liší mezi různými kupujícími a oblastmi, což bude mít za následek podstatně vyšší dumpingové rozpětí, [jelikož] se indičtí vývozci zaměřují na […] Spojené království, Španělsko, Itálii a Francii a na určité velké zákazníky“.

(51)

Komise předběžně zamítla tvrzení ohledně cíleného dumpingu, neboť žadatel na podporu svého tvrzení nepředložil dostatečné důkazy. Jediným předloženým důkazem byly údaje Eurostatu, z nichž vyplývá, že většina vývozu vyvážejících výrobců vstupuje do EU pouze přes čtyři členské státy. Tento vývoz by však mohl být následně zasílán také do jiných členských států. Kromě toho, a což je důležitější, nebyly předloženy žádné údaje dokládající rozdíly v cenách mezi členskými státy.

(52)

Navíc Komise nemohla stanovit strukturu vývozních cen, které se výrazně liší mezi různými kupujícími a oblastmi. Šetření prokázalo, že ceny výrobců z Unie prodávajících v některých členských státech byly nižší než průměr Unie, to však nemohlo být spojeno s žádnou praktikou cíleného dumpingu, a to zejména proto, že taková situace existovala již předtím, než do EU začali vyvážet indičtí vyvážející výrobci.

(53)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy s ohledem na přepravné a pojištění, manipulaci, balení, náklady na úvěr, bankovní poplatky, provize, dovozní poplatky a náklady na službu zákazníkům. Nebyla však provedena úprava týkající se vrácení cla, neboť vyvážející výrobci neprokázali, že nezaplacené nebo nevrácené daně z prodeje na vývoz byly zahrnuty do ceny na domácím trhu.

(54)

Indičtí vyvážející výrobci ve velmi pokročilé fázi šetření tvrdili, že existují značné fyzické rozdíly mezi kontrolními čísly výrobku (PCN), které by opodstatňovaly úpravy za účelem spravedlivého porovnání cen nebo vyloučení určitých speciálních výrobků prodávaných žadatelem. Avšak informace prokazující tyto rozdíly ve fyzických vlastnostech a potenciální hodnotu úprav nebyly dostatečně podložené na to, aby bylo možné v této fázi šetření zaujmout stanovisko. Proto se toto tvrzení předběžně zamítá.

3.4.   Dumpingová rozpětí

(55)

U spolupracujících vyvážejících výrobců Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(56)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření 100 % celkového vývozu do Unie. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni spolupracující společnosti s nejvyšším dumpigovým rozpětím.

(57)

Předběžná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

Název podniku

Prozatímní dumpingové rozpětí

Jindal Saw Ltd

31,2 %

Electrosteel Casting Ltd

15,3 %

Všechny ostatní společnosti

31,2 %

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroba v Unii

(58)

Obdobný výrobek v Unii vyráběli během období šetření tři výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(59)

Jelikož jsou v Unii pouze tři výrobci a společnost SG PAM Group poskytla údaje za své dceřiné společnosti a odhady pro jediného nespolupracujícího výrobce z Unie, jsou všechny údaje v zájmu ochrany důvěrnosti informací dalšího výrobce v Unii, který v šetření spolupracoval, uvedeny v indexované podobě nebo jako rozpětí.

(60)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na [550 000–650 000] tun. Komise stanovila celkovou výrobu v Unii na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jako jsou informace ohledně nespolupracujícího výrobce poskytnuté v podnětu a údaje shromážděné během šetření od spolupracujících výrobců v Unii. Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, jsou v Unii pouze tři výrobci a dva spolupracující výrobci představují přibližně 96 % celkové výroby v Unii.

4.2.   Spotřeba v Unii

(61)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu celkového prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a dovozu ze třetích zemí do Unie. Komise stanovila celkový prodej výrobního odvětví Unie na základě informací získaných od spolupracujících výrobců z Unie a informací o nespolupracujícím výrobci obsažených v podnětu. Objemy dovozu byly získány z údajů Eurostatu.

(62)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Spotřeba v Unii

 

2011

2012

2013

Index

100

84

83

97

Zdroj: Odpovědi na dotazník, informace obsažené v podnětu a Eurostat.

(63)

Spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla o 3,3 %. Spotřeba v Unii se výrazně měnila – značně poklesla v letech 2011 až 2012 (o více než 16 %), avšak výrazně se zvýšila v období šetření. Konečnými odběrateli trubek z tvárné litiny jsou společnosti zajišťující rozvod vody, kanalizaci a zavlažování. Nejčastěji se jedná o veřejné subjekty závislé na veřejném financování. V letech 2011 a 2012 se hospodářská krize změnila ve skutečnou krizi veřejného dluhu. To přimělo vlády Unie k tomu, aby drasticky snížily veřejné investice a výdaje, což vysvětluje výrazný pokles poptávky po trubkách z tvárné litiny, zejména v zemích, jako je Španělsko, Portugalsko a Itálie.

4.3.   Dovoz z Indie

4.3.1.   Objem a podíl dovozu z Indie na trhu

(64)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Údaje Eurostatu byly v souladu s údaji, které předložili vyvážející výrobci z Indie. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na stejném základě.

(65)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

 

2011

2012

2013

Objem dovozu z Indie

75 000–85 000

60 000–70 000

75 000–85 000

95 000–105 000

Index objemu dovozu

100

83

101

123

Index podílu na trhu

100

99

122

127

Zdroj: Eurostat, odpovědi na dotazník.

(66)

Objem dovozu z Indie se navzdory zmenšujícímu se trhu výrazně zvýšil o více než 22 % během posuzovaného období. Indičtí vyvážející výrobci získali ve stejném období 3,5 procentního bodu podílu na trhu.

4.3.2.   Ceny výrobků dovážených z Indie a cenové podbízení

(67)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení dovozu bylo stanoveno na základě údajů, které poskytli vyvážející výrobci z Indie a výrobní odvětví Unie.

(68)

Průměrná cena výrobků dovážených z Indie do Unie se vyvíjela takto:

Dovozní ceny (EUR/tuna)

 

2011

2012

2013

Indie

650–750

700–800

600–700

600–700

Index

100

106

99

98

Zdroj: Eurostat, odpovědi na dotazník.

(69)

Indické ceny během celého posuzovaného období mírně klesly. Indické ceny v roce 2012 vzrostly (o 5,7 %), avšak v roce 2013 ještě více klesly (o – 6,2 %).

(70)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním:

a)

váženého průměru prodejních cen podle typu výrobku výrobců Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upraveného na úroveň ceny ze závodu a

b)

odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku z dovozu od spolupracujících indických výrobců prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (náklady, pojištění a přepravné) s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

c)

Toto cenové srovnání bylo provedeno podle typu u obchodních operací na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou, a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období šetření. Z toho pro dva spolupracující vyvážející výrobce vyplynula vážená průměrná rozpětí podbízení ve výši 34 % a 42,4 %.

4.4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.4.1.   Obecné poznámky

(71)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(72)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posuzovala makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od spolupracujících výrobců v Unii a odhadů týkajících se nespolupracujícího výrobce obsažených v podnětu. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od spolupracujících výrobců v Unii. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(73)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(74)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.4.2.   Makroekonomické ukazatele

4.4.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(75)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2011

2012

2013

Index objemu výroby

100

79

91

101

Index výrobní kapacity

100

100

100

100

Využití kapacity (%)

52–57

42–47

45–50

53–58

Zdroj: Odpovědi na dotazník a informace obsažené v podnětu.

(76)

Celková výroba výrobního odvětví Unie byla během období šetření mírně vyšší než v roce 2011, a to navzdory mnohem nižšímu prodeji v EU v období šetření. Zvýšení výroby je vysvětlováno zvýšením prodeje na vývoz.

(77)

Kapacita zůstala během celého posuzovaného období stabilní. Využití kapacity se mírně zvýšilo v souladu se zvýšením výroby v posuzovaném období. Nicméně využití kapacity zůstalo na nízké úrovni [53–58 %]. Výroba trubek z tvárné litiny je odvětvím, pro které jsou charakteristické poměrně vysoké fixní náklady. Nízké využití kapacity zhoršuje absorpci fixních nákladů, což je jedním z důvodů nízké ziskovosti výrobního odvětví Unie.

4.4.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(78)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu

 

2011

2012

2013

Index objemu prodeje

100

83

81

94

Index podílu na trhu

100

100

97

97

Zdroj: Odpovědi na dotazník, informace obsažené v podnětu a Eurostat.

(79)

Prodej výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil o 6,4 % na [450–500 000] v období šetření. Výrobní odvětví Unie ztratilo výrazně vyšší objem prodeje, než byl objem poklesu spotřeby.

4.4.2.3.   Růst

(80)

Celková spotřeba dotčeného výrobku v Unii se v posuzovaném období snížila téměř o 3,3 %. V roce 2012 se spotřeba drasticky snížila o více než 16 %, v roce 2013 zůstala nízká a v období šetření opět začala růst. Na počátku posuzovaného období se objem prodeje výrobního odvětví Unie, dovoz ze třetích zemí i indický dovoz v souladu se spotřebou snížil. V roce 2013, kdy byla spotřeba ještě nízká a ziskovost výrobního odvětví Unie negativní, však indičtí výrobci dokázali podstatně zvýšit svůj prodej i podíl na trhu. Takové úspěšné rozšíření indického prodeje na upadajícím trhu bylo možné pouze cestou agresivního cenového podbízení a dumpingových praktik. Agresivní prodejní a cenové strategie pokračovaly i v období šetření. V důsledku toho se objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil mnohem víc než spotřeba a výrobní odvětví Unie přišlo v posuzovaném období o 2,5 procentního bodu podílu na trhu, zatímco indičtí výrobci ve stejném období svůj podíl na trhu zvýšili o 3,5 procentního bodu.

4.4.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(81)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Zaměstnanost a produktivita

 

2011

2012

2013

Index počtu zaměstnanců

100

93

93

99

Index produktivity

100

82

96

102

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(82)

Zaměstnanost a produktivita byly během období šetření na podobné úrovni jako v roce 2011. Skutečnost, že se zaměstnanost nesnížila, však lze přičíst zejména značnému nárůstu prodeje mimo Unii, jak je uvedeno v 77. bodě odůvodnění.

4.4.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(83)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(84)

Jedná se o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje pro posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

4.4.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.4.3.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(85)

Průměrné jednotkové prodejní ceny spolupracujících výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Prodejní ceny v Unii

 

2011

2012

2013

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (v EUR za tunu)

950–1 000

1 000–1 050

1 000–1 050

950–1 000

Index

100

105

104

101

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

900–950

1 000–1 050

900–950

850–900

Index

100

110

104

96

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(86)

Průměrná jednotková prodejní cena se v zásadě vyvíjela v souladu s výrobními náklady. V roce 2012 se zvýšila, když došlo ke zvýšení výrobních nákladů, a od roku 2013 do období šetření soustavně klesala v souladu se snižováním výrobních nákladů. Výrobní náklady se snížily zejména z důvodu snížení ceny hlavní suroviny – železné rudy a kovového šrotu.

4.4.3.2.   Náklady práce

(87)

Průměrné náklady práce u spolupracujících výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

 

2011

2012

2013

Index

100

100

103

104

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(88)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance zvýšily o 4 %. Toto zvýšení bylo podle údajů Eurostatu nižší než celkové zvýšení mezd a platů v Unii.

4.4.3.3.   Zásoby

(89)

Úroveň zásob spolupracujících výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Zásoby

 

2011

2012

2013

Index konečného stavu zásob

100

74

73

82

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(90)

V průběhu posuzovaného období se úroveň konečného stavu zásob snížila. Snížení stavu zásob je způsobeno především přísnějšími požadavky na provozní kapitál ukládanými ze strany řízení výrobního odvětví Unie.

4.4.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(91)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u spolupracujících výrobců v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2011

2012

2013

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (procentní podíl na obratu z prodeje)

2,5 až 3,0

– 5,5 až – 6,0

– 1,0 až – 1,5

1,5 až 2,0

Index peněžního toku

100

92

67

101

Index investic

100

60

67

120

Návratnost investic (%)

49

– 155

– 29

20

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(92)

Komise stanovila ziskovost spolupracujících výrobců v Unii tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie se snížila z [2,5–3,0 %] v roce 2011 na [1,5–2,0 %] v období šetření a v letech 2012 a 2013 byla negativní. Většina prodeje dotčeného výrobku v EU se uskutečnila prostřednictvím prodejních dceřiných společností spolupracujících výrobců z EU, přičemž byly zohledněny jejich náklady a ziskovost.

(93)

Čistý peněžní tok je schopnost spolupracujících výrobců Unie samofinancovat svoji činnost. Peněžní tok byl v roce 2011 i v období šetření na podobné úrovni.

(94)

Úroveň investic byla v období šetření vyšší než v roce 2011. V letech 2012 a 2013 však byla úroveň investic mnohem nižší a zvýšení v období šetření nevyrovnalo snížení z předchozích let. Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic byla v období šetření výrazně nižší než v roce 2011.

4.4.4.   Závěr ohledně újmy

(95)

Výrobní odvětví Unie ztratilo na upadajícím trhu podíl ve výši 2,5 procentního bodu, zatímco jeho prodej se na trhu Unie snížil téměř o 6,4 %. Využití kapacit zůstalo nízké na úrovni [53–58 %] po celé posuzované období, což ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie absorbovat fixní náklady. Ačkoli se ziskovost výrobního odvětví Unie po dosažení nejnižší úrovně v roce 2012 ustálila, během období šetření byla stále velmi nízká na úrovni [1,5–2,0 %], tedy výrazně nižší než je cílový zisk. Během stejného období se indický dovoz zvýšil o 22,6 % a jeho podíl na trhu vzrostl o 3,5 procentního bodu.

(96)

Ostatní ukazatele zůstaly poměrně stabilní. Jejich zhoršení však ve velké míře zabránil značný nárůst prodeje výrobního odvětví Unie mimo Unii. Jediným ukazatelem, který během posuzovaného období vykazoval jasně pozitivní trend, byly investice, které se zvýšily o 20 %. V letech 2012 a 2013 však byla úroveň investic mnohem nižší a zvýšení v období šetření ani nevyrovnalo snížení z předchozích let.

(97)

Velmi nízká ziskovost doprovázená přetrvávající ztrátou prodeje a podílu na trhu v Unii způsobila, že se výrobní odvětví Unie dostalo do složité hospodářské situace.

(98)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k předběžnému závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

(99)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými faktory. Komise dbala o to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné faktory než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: hospodářská krize a snížení poptávky, dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a konkurence náhradních výrobků, jako jsou plastové trubky.

5.1.   Účinky dumpingového dovozu

(100)

Objem prodeje indických vyvážejících výrobců v Unii byl již na počátku posuzovaného období téměř dvojnásobný [75 000–85 000] v porovnání s veškerým dalším dovozem celkem (45,8 kt). Indický prodej se v roce 2012 souběžně se spotřebou snížil, avšak udržel si podíl na trhu ve výši asi [10–15 %]. V roce 2013, kdy byla spotřeba ještě nízká a ziskovost výrobního odvětví Unie negativní, však indičtí výrobci dokázali podstatně zvýšit svůj prodej i podíl na trhu. Takové úspěšné rozšíření indického prodeje na upadajícím trhu bylo možné díky agresivním dumpingovým cenám – indické dovozní ceny se v roce 2013 meziročně snížily o 6,2 %. Agresivní cenová strategie pokračovala i v období šetření. Objem prodeje indických vyvážejících výrobců přesáhl 100 000 a jejich podíl na trhu dosáhl v období šetření [15–20 %]. Takové rychlé rozšíření bylo možné jen díky výraznému cenovému podbízení vůči výrobcům Unie. Úroveň podbízení byla stanovena na 34 % a 42,4 %. Zatímco se indický prodej a podíl na trhu výrazně zvýšily, objem prodeje výrobního odvětví Unie poklesl mnohem více než spotřeba a prodej výrobního odvětví Unie se snížil o 6,4 % a jeho podíl na trhu o 2,5 procentního bodu.

(101)

Vzhledem k jasně zjištěné časové souvislosti mezi výrazným cenovým podbízením vůči cenám výrobců v Unii způsobeným indickým dumpingovým dovozem a snížením prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podílu na trhu, což vedlo k velmi nízké ziskovosti, se dospělo k závěru, že důvodem újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, je dumpingový dovoz.

5.2.   Účinky dalších faktorů

5.2.1.   Hospodářská krize a snížení poptávky

(102)

Spotřeba dotčeného výrobku v Unii se v posuzovaném období snížila o 3,3 %, zatímco indický dovoz se ve stejném období zvýšil o 22,6 %. Hlavní pokles spotřeby (15 % v letech 2011 až 2012) způsobila hospodářská krize a snížení veřejných výdajů. Snížení spotřeby zřejmě přispělo k újmě na počátku posuzovaného období a mohlo k ní rovněž přispět v roce 2013. V roce 2013 a zejména v období šetření však indický dumpingový dovoz představoval hlavní faktor újmy, který vyvíjel tlak na snižování prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a bránil návratu k udržitelné ziskovosti.

5.2.2.   Dovoz ze třetích zemí

(103)

Objem dovozu z dalších třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Objem dovozu ze třetích zemí (v tunách)

 

2011

2012

2013

Čína

31 136

28 019

12 266

13 903

Index

100

90

39

45

Třetí země kromě Číny

14 693

12 183

20 153

22 524

Index

100

83

137

153

Všechny třetí země

45 828

40 202

32 419

36 427

Index

100

88

71

79

Zdroj: Eurostat.

(104)

Dovoz z Indie představoval v období šetření většinu veškerého dovozu do Unie (více než 70 %). Zatímco se indický dovoz během posuzovaného období zvýšil o více než 22 %, ostatní dovoz ve stejném období klesl o více než 20 %. A zatímco indický dovoz zvýšil svůj podíl na trhu o 2,5 procentního bodu, ostatní dovoz přišel o podíl na trhu ve výši více než 1 procentního bodu. Vzhledem k nízkému objemu dovozu ze třetích zemí, jakož i ke skutečnosti, že k poklesu došlo jak z hlediska objemu, tak z hlediska podílu na trhu, nic nenasvědčuje tomu, že by výrobnímu odvětví působily újmu.

(105)

Vyvážející výrobci tvrdili, že jeden výrobce z Unie dovážel dotčený výrobek ze svých čínských výrobních zařízení, čímž si sám způsoboval újmu. Nebyly zjištěny žádné důkazy, které by tato tvrzení podpořily. Na základě ověřených důkazů se prokázalo, že dovoz z čínských zařízení ve spojení s výrobcem v Unii do Unie byl velmi nízký. Navíc se dovoz z Číny během posuzovaného období výrazně snížil a ztratil podíl na trhu ve výši více než 2 procentních bodů, což jej jako příčinu újmy jednoznačně vylučuje.

5.2.3.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(106)

Objem vývozu spolupracujících výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Vývozní výkonnost spolupracujících výrobců v Unii

 

2011

2012

2013

Index objemu vývozu

100

78

116

130

Index průměrné dovozní ceny

100

108

104

99

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(107)

Prodej výrobního odvětví Unie mimo Unii se během posuzovaného období výrazně zvýšil o 30 %, zatímco průměrná prodejní cena zůstala poměrně stabilní. Proto je prodej mimo Unii skutečně faktorem zmírňujícím újmu. Kdyby nedošlo ke zvýšení prodeje mimo Unii, byla by výrobnímu odvětví Unie způsobena ještě větší újma.

5.2.4.   Konkurence náhradních výrobků

(108)

Zúčastněné strany tvrdily, že újma byla způsobena silnou konkurencí náhradních výrobků, zejména plastových trubek (z polyethylenu (PE), polyvinylchloridu (PVC) a polypropylenu (PP)). Plastové trubky s menším průměrem mají zpočátku mnohem nižší cenu za jednotku. Při zohlednění nákladů na údržbu a životnost je však dotčený výrobek v dlouhodobém horizontu z hlediska nákladů výhodnější. Plastové trubky vyvíjejí určitý konkurenční tlak na dotčený výrobek, zejména pokud jde o menší průměry. Trubky z tvárné oceli však během posuzovaného období neztratily vůči plastovým trubkám podíly na trhu a v některých případech se během posuzovaného období trubkám z tvárné oceli dokonce podařilo získat určitý podíl na trhu zpět. Je proto nepravděpodobné, že by konkurence plastových náhradních výrobků způsobovala v posuzovaném období podstatnou újmu.

5.3.   Závěr týkající se příčinné souvislosti

(109)

Byla prozatímně stanovena příčinná souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z dotčené země. Existuje jasná časová souvislost mezi výrazným cenovým podbízením vůči cenám výrobního odvětví Unie způsobeným dumpingovým dovozem a snížením prodeje výrobního odvětví Unie v EU a podílu na trhu EU. Dumpingový dovoz z Indie se během období šetření podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 34 % a 42,4 %. To vedlo k velmi nízké ziskovosti výrobního odvětví EU.

(110)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých faktorů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Hospodářská krize a snížení poptávky zřejmě přispěly k újmě na počátku posuzovaného období a mohly k ní rovněž přispět v roce 2013. Kdyby však nedošlo k výraznému cenovému podbízení vůči výrobnímu odvětví Unie, nebyl by stav výrobního odvětví Unie jistě tolik ovlivněn. Především by nedošlo k takovému poklesu prodeje, využití kapacity by bylo vyšší a ziskovost by byla udržitelnější. Předběžně tedy nebylo zjištěno, že by pokles spotřeby narušoval příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(111)

Předběžně nebylo zjištěno, že by další určené faktory, jako je dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nebo konkurence náhradních výrobků, narušily výše stanovenou příčinnou souvislost, ani při zohlednění jejich případného společného účinku.

(112)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je dumpingový dovoz z Indie a že ostatní faktory, brány jednotlivě či společně, tuto příčinnou souvislost nenarušují. Újma spočívá zejména v poklesu prodeje Unie, ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu, nízké míře využití kapacity a nízké ziskovosti.

6.   ZÁJEM UNIE

(113)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zavedení antidumpingových opatření bylo proti zájmu Unie. Konkrétně přihlížela k nutnosti odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které spočívají v narušení obchodu, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, distributorů a konečných uživatelů, jako jsou vodárenské, kanalizační a zavlažovací společnosti.

6.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(114)

Výrobní zařízení výrobního odvětví Unie se nacházejí ve Francii, Německu, Španělsku a Rakousku. Výrobní odvětví Unie přímo zaměstnávalo více než 2 400 zaměstnanců ve výrobě a v oblasti prodeje dotčeného výrobku. Dva ze tří výrobců spolupracovali při šetření. Nespolupracující výrobce neměl proti zahájení šetření námitky. Jak je uvedeno výše, dvě spolupracující společnosti utrpěly podstatnou újmu a byly dumpingovým dovozem nepříznivě ovlivněny.

(115)

Očekává se, že uložení prozatímních antidumpingových cel obnoví spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie a umožní výrobcům v Unii, aby zvýšili svůj prodej a zvýšili nízkou míru využití kapacity. To by vedlo ke zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie na úroveň považovanou za nezbytnou pro toto kapitálově náročné výrobní odvětví a zabránilo ztrátě pracovních míst. Pokud by opatření nebyla uložena, jeví se další zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie jako velmi pravděpodobné.

(116)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení antidumpingových cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

6.2.   Zájem dovozců, distributorů, uživatelů a dalších zúčastněných stran, kteří nejsou ve spojení

(117)

Ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení se nepřihlásili žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení. Přihlásilo se mnoho distributorů a vyjádřili své názory. Avšak jen několik z nich předložilo lépe podložené údaje umožňující podrobnou analýzu. Šetření se zúčastnilo pouze několik konečných uživatelů.

(118)

Několik zúčastněných stran (zejména distributoři výrobků výrobního odvětví Unie a sdružení pracovníků kovozpracujícího průmyslu) bylo pro šetření a požadovalo obnovení spravedlivé hospodářské soutěže, odsuzovalo újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie a tvrdilo, že pokud by se clo neuložilo, výrobní kapacita Unie by zanikla a došlo by ke ztrátě pracovních míst v Unii.

(119)

Distributoři dotčeného výrobku dováženého z Indie stejně jako několik konečných uživatelů, tj. vodárenské, kanalizační a zavlažovací společnosti, byli proti zavedené opatření. Vyjádřili obavy, že v případě, že by se indický dovoz snížil v důsledku zavedení opatření, skupina SG PAM Group by získala téměř monopolní postavení na trhu v Unii, což by vedlo ke zvýšení cen. SG PAM Group má na trhu Unie velmi silnou pozici. Existuje však několik faktorů, které se zdají být v rozporu s její tržní sílou. Zaprvé, existují dva další výrobci v Unii s volnou kapacitou, kteří mohou zajistit účinnou hospodářskou soutěž v případě, že budou ceny společnosti SG PAM přemrštěné.

(120)

Za druhé, existuje několik výrobců se sídlem ve třetích zemích (Čína, Turecko, Rusko a Švýcarsko), kteří již prodávají na trh EU. Objem jejich prodeje během posuzovaného období byl nízký a klesal. Zdá se, že hlavní příčinou tohoto snížení prodeje jiných dovozců byla agresivní hospodářská soutěž ze strany indických výrobců. Indické dumpingové ceny byly mnohem nižší než ceny všech ostatních hlavních dovážejících zemí (s výjimkou Ruska). V případě, že výrobní odvětví Unie jednostranně zvýší ceny, může se dovoz z ostatních zemí v krátkodobém až střednědobém horizontu zvýšit, jelikož jsou tito vývozci na trhu Unie již přítomni.

Průměrná dovozní cena v EUR

 

2011

2012

2013

Indie

665

703

659

651

Čína

955

1 014

1 059

1 054

Švýcarsko

1 711

1 678

1 554

1 526

Rusko

697

696

652

627

Turecko

1 246

1 544

1 272

1 010

Zdroj: Eurostat.

6.3.   Závěr týkající se zájmu Unie

(121)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz trubek z tvárné litiny pocházejících z Indie v této fázi šetření není v zájmu Unie. Komise však bude i nadále zkoumat možné účinky na hospodářskou soutěž na trhu Unie v konečné fázi na základě dalších informací, které mají být předloženy.

7.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(122)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

7.1.   Úroveň pro odstranění újmy (rozpětí újmy)

(123)

Za účelem stanovení úrovně těchto opatření analyzovala Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(124)

Újma by byla odstraněna v případě, že by výrobní odvětví Unie dokázalo pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu.

(125)

V podnětu se tvrdí, že výrobní odvětví očekává bez dumpingového dovozu ziskovost překračující 12 %, neboť takové úrovně ziskovosti dosáhlo v letech před posuzovaným odvětvím. Je třeba poznamenat, že v letech před posuzovaným obdobím byl prodej výrobního odvětví Unie mimořádně vysoký v důsledku hospodářského rozmachu v letech 2007–2008 a stimulačních fiskálních opatření vlád Unie vyplývajících z výdajů na vyrovnání účinků hospodářské krize v roce 2009. Tyto roky proto nelze považovat za reprezentativní, pokud jde o ziskovost výrobního odvětví Unie. Žadatel rovněž tvrdí, že dvouciferná ziskovost je odůvodněná vysokou úrovní výdajů na výzkum a vývoj. Šetřením se nezískalo mnoho důkazů o intenzivní činnosti v oblasti výzkumu a vývoje – výdaje na výzkum a vývoj představovaly u výrobce z Unie, který vynaložil na vývoj a výzkum nejvíce prostředků, v roce 2011 méně než 2 % obratu a v období šetření dokonce ještě méně.

(126)

V předchozích šetřeních, která se týkala podobných výrobků – některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli (5) a některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli (6), se mělo za to, že ziskové rozpětí ve výši 5 % by se mohlo považovat za přiměřenou úroveň, jejíž dosažení by výrobní odvětví Unie mohlo očekávat, pokud by nedocházelo k poškozujícímu dumpingu. Trouby a trubky z tvárné litiny jsou v mnoha ohledech podobné bezešvým ocelovým trubkám a svařovaným dutým profilům ze železa nebo nelegované oceli – hlavní částí jejich nákladů tvoří hutnické suroviny a lze je použít rovněž pro rozvod vody. Proto se předběžně má za to, že rozpětí ziskovosti ve výši 5 % je vhodné rovněž pro odvětví trubek z tvárné litiny.

(127)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie spolupracujícími výrobci v Unii nepůsobící újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF.

7.2.   Prozatímní opatření

(128)

Na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie, by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot rozpětí dumpingu a rozpětí újmy.

(129)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

Země

Společnost

Dumpingové rozpětí

Rozpětí újmy

Prozatímní antidumpingové clo

Indie

Jindal Saw Ltd

31,2 %

68 %

31,2 %

Electrosteel Casting Ltd

15,3 %

59 %

15,3 %

(130)

Sazby antidumpingových cel pro individuální společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země, tj. Indie, a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.

(131)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (7). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(132)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních antidumpingových cel. Společnosti, na něž se vztahují antidumpingové celní sazby pro individuální společnosti, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Faktura musí splňovat požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(133)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, sazba antidumpingového cla pro všechny ostatní společnosti by se neměla vztahovat pouze na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

8.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(134)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(135)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie, v současnosti kódů KN ex 7303 00 10 a ex 7303 00 90 (kódy TARIC 7303001010, 7303009010).

2.   Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Jindal Saw Ltd

31,2 %

C054

Electrosteel Casting Ltd

15,3 %

C055

Všechny ostatní společnosti

31,2 %

C999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury c„elním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: Já, níže podepsaný, potvrzuji, že (objem) trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) prodaných na vývoz do Evropské unie, pro které byla vystavena tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v Indii. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

4.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 2

1.   Do 25 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost mohou zúčastněné strany:

a)

požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;

b)

předložit Komisi své písemné připomínky; a

c)

požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

2.   Strany uvedené v čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 se mohou vyjádřit k uplatňování prozatímních opatření do 25 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. září 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie. Úř. věst. C 461, 20.12.2014, s. 35.

(3)  Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie. Úř. věst. C 83, 11.3.2015, s. 4.

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 930/2003 ze dne 26. května 2003 o zastavení antidumpingového a antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu farmových lososů obecných pocházejících z Norska a antidumpingového řízení týkajícího se dovozu farmových lososů obecných pocházejících z Chile a Faerských ostrovů (Úř. věst. L 133, 29.5.2003, s. 1); a nařízení Rady (ES) č. 954/2006 ze dne 27. června 2006, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny, kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 2320/97 a (ES) č. 348/2000, kterým se ukončuje prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska a Rumunska, a kterým se ukončují prozatímní přezkumy antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska, Rumunska, Chorvatska a Ukrajiny (Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 4).

(5)  Úř. věst. L 336, 20.12.2011, s. 6.

(6)  Úř. věst. L 343, 19.12.2008, s. 1.

(7)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/Belgie.