7.10.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 260/6

SMĚRNICE KOMISE (EU) 2015/1787

ze dne 6. října 2015,

kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (1), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přílohy II a III směrnice 98/83/ES stanoví minimální požadavky na monitorovací programy pro veškerou vodu určenou k lidské spotřebě a specifikace pro metody rozboru pro jednotlivé ukazatele.

(2)

Specifikace v uvedených přílohách II a III by měly být aktualizovány s ohledem na vědecký a technický pokrok, aby se zajistil soulad s právními předpisy Unie.

(3)

Příloha II směrnice 98/83/ES poskytuje určitou míru flexibility při provádění revizního monitorování a kontrolního monitorování, což za určitých okolností umožňuje provádět vzorkování s nižší četností. Konkrétní podmínky pro provádění monitorování ukazatelů s přiměřenou četností a škálu technik monitorování je nutné upřesnit s ohledem na vědecký pokrok.

(4)

Světová zdravotnická organizace od roku 2004 rozvíjí přístup založený na plánu pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou, který vychází ze zásad posuzování a řízení rizik stanovených v jejích Obecných zásadách jakosti pitné vody  (2). Tyto obecné zásady spolu s normou EN 15975-2 týkající se zabezpečení dodávek pitné vody jsou mezinárodně uznávanými zásadami, z nichž vycházejí výroba, distribuce, monitorování a rozbor ukazatelů pro pitnou vodu. Příloha II směrnice 98/83/ES by tudíž měla být uvedena do souladu s nejnovějšími aktualizacemi těchto zásad.

(5)

Za účelem kontroly rizik pro lidské zdraví by monitorovací programy měly zajišťovat, aby byla zavedena opatření v celém řetězci zásobování vodou, a zohledňovat informace z vodních útvarů využívaných pro odběr pitné vody. Obecné povinnosti pro monitorovací programy by měly obsáhnout i oblast mezi odběrem a dodávkami vody. Podle článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (3) musí členské státy zajistit zřízení registru nebo registrů chráněných oblastí. Mezi tyto chráněné oblasti patří všechny vodní útvary využívané k odběru pitné vody nebo uvažované pro tento účel v souladu s čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice. Výsledky monitorování těchto vodních útvarů podle čl. 7 odst. 1 druhého pododstavce a článku 8 uvedené směrnice by měly být využity pro účely směrnice 98/83/ES ke stanovení potenciálních rizik pro pitnou vodu před její úpravou a po ní.

(6)

Na základě zkušeností je zřejmé, že u mnoha ukazatelů (zejména fyzikálně-chemických) by přítomné koncentrace jen ojediněle vedly k překročení mezních hodnot. Monitorování těchto ukazatelů a podávání zpráv o těchto ukazatelích, pokud tato činnost nemá praktický význam, s sebou nese značné náklady, zejména pokud je nutné brát v úvahu velký počet ukazatelů. Zavedení flexibilní četnosti monitorování za takovýchto okolností nabízí potenciální příležitosti k úsporám nákladů, které by neohrozily veřejné zdraví ani jiné přínosy. Flexibilní monitorování rovněž omezuje sběr údajů, které o jakosti pitné vody přináší málo informací nebo nepřináší žádné informace.

(7)

Členským státům by proto mělo být umožněno odchýlit se od jimi stanovených programů, pokud je prováděno důvěryhodné posuzování rizik, které se může opírat o Obecné zásady jakosti pitné vody vydané WHO a které by mělo zohledňovat monitorování prováděné podle článku 8 směrnice 2000/60/ES.

(8)

Tabulka B2 v příloze II směrnice 98/83/ES, která se týká vody stáčené do lahví nebo kontejnerů za účelem prodeje, je zastaralá, jelikož na tyto výrobky se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (4). Také se na tyto výrobky vztahuje zásada analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (5) a zásady pro úřední kontroly stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (6). V důsledku přijetí uvedených nařízení se příloha II směrnice 98/83/ES na vodu plněnou do lahví nebo kontejnerů za účelem prodeje již de facto nevztahuje.

(9)

Směrnice Rady 2013/51/Euratom (7) zavedla konkrétní požadavky pro monitorování radioaktivních látek. Programy monitorování radioaktivních látek by proto měly být stanoveny výhradně podle této směrnice.

(10)

Laboratoře, které uplatňují specifikace pro rozbor ukazatelů stanovených v příloze III směrnice 98/83/ES, by měly pracovat v souladu s mezinárodně schválenými postupy nebo pracovními normami založenými na kritériích a měly by v co největší možné míře používat schválené metody rozboru.

(11)

Směrnice Komise 2009/90/ES (8) stanoví, že jako schválené metody rozboru mají být používány normy EN ISO/IEC 17025 či jiné srovnatelné normy přijímané na mezinárodní úrovni. Norma EN ISO/IEC 17025 je také jednou z norem používaných v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004 pro akreditace laboratoří určených příslušnými orgány členských států. Je proto nutné stanovit, že tato norma či jiné srovnatelné normy uznávané na mezinárodní úrovni jsou v kontextu směrnice 98/83/ES schválenými metodami rozboru. S cílem uvést do souladu přílohu III směrnice 98/83/ES se směrnicí 2009/90/ES by měly být jakožto pracovní charakteristiky zavedeny mezní hodnota kvantifikace a nejistota měření. Členské státy by však měly mít možnost nadále po omezenou dobu povolovat užívat jako pracovní charakteristiky pravdivost, přesnost a mez detekce podle přílohy III směrnice 98/83/ES, aby tak laboratořím poskytly dostatek času na přizpůsobení se technickému pokroku.

(12)

Pro účely rozboru mikrobiologických ukazatelů byla zavedena řada norem ISO. Veškeré nezbytné specifikace pro provádění rozboru tedy stanoví normy EN ISO 9308-1 a EN ISO 9308-2 (pro vyčíslení E. coli a koliformních bakterií) a norma EN ISO 14189 (pro rozbor Clostridium perfringens). Tyto nové normy a technický pokrok by se měly odrazit v příloze III směrnice 98/83/ES.

(13)

Pro účely posouzení rovnocennosti alternativních metod s metodou stanovenou v příloze III směrnice 98/83/ES by členské státy měly mít povoleno užívání normy EN ISO 17994, která již byla stanovena jako norma rovnocennosti mikrobiologických metod v kontextu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES (9) a rozhodnutí Komise 2009/64/ES (10). Alternativně by měly ke stanovení rovnocennosti metod založených na jiných zásadách než je kultivace, které jsou mimo oblast působnosti normy EN ISO 17994, mít povoleno použití normy EN ISO 16140 či jakýchkoli jiných podobných mezinárodně přijatých protokolů, jak stanoví čl. 5 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 (11).

(14)

Přílohy II a III směrnice 98/83/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(15)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro pitnou vodu, zřízeného podle čl. 12 odst. 1 směrnice 98/83/ES,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 98/83/ES se mění takto:

1)

příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I této směrnice;

2)

příloha III se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

Článek 2

1.   Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 27. října 2017. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 6. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1)  Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32.

(2)  http://www.who.int/water_sanitation_health/publications/2011/dwq_guidelines/en/index.html.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

(7)  Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 12).

(8)  Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod (Úř. věst. L 201, 1.8.2009, s. 36).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 37).

(10)  Rozhodnutí Komise 2009/64/ES ze 21. ledna 2009, kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES určí za normu rovnocennosti mikrobiologických metod mezinárodní norma ISO 17994:2004(E) (Úř. věst. L 23, 27.1.2009, s. 32).

(11)  Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA II

MONITOROVÁNÍ

ČÁST A

Obecné cíle a monitorovací programy pro vodu určenou k lidské spotřebě

1.

Monitorovací programy pro vodu určenou k lidské spotřebě musí:

a)

ověřovat, že opatření zavedená za účelem kontroly rizik pro lidské zdraví fungují účinně v celém řetězci zásobování vodou, od povodí přes místo odběru, úpravu a akumulaci po rozvod, a že voda je v místech dodržování hodnot zdravotně nezávadná a čistá;

b)

poskytovat informace o jakosti vody dodávané k lidské spotřebě a prokazovat, že jsou dodržovány povinnosti stanovené v článcích 4 a 5 a hodnoty ukazatelů stanovené v příloze I;

c)

určovat nejvhodnější způsoby zmírňování rizik pro lidské zdraví.

2.

Příslušné orgány stanoví podle čl. 7 odst. 2 monitorovací programy, které budou v souladu s ukazateli a četnostmi stanovenými v části B této přílohy a které zahrnují:

a)

sběr a rozbor bodových vzorků vody; nebo

b)

měření zaznamenaná procesem průběžného monitorování.

Kromě toho mohou monitorovací programy zahrnovat:

a)

kontroly záznamů funkčnosti a stavu údržby zařízení; a/nebo

b)

kontroly povodí, odběrů vody, úpravy, akumulace a rozvodné infrastruktury.

3.

Monitorovací programy se mohou opírat o posouzení rizik, jak je stanoveno v části C.

4.

Členské státy zajistí, aby monitorovací programy byly průběžně revidovány a aktualizovány či opětovně potvrzovány přinejmenším jednou za pět let.

ČÁST B

Ukazatele a četnost

1.   Obecný rámec

Monitorovací program musí brát v potaz ukazatele uvedené v článku 5 včetně těch, které jsou důležité pro posouzení dopadu domovních rozvodů na kvalitu vody v místě dodržování hodnot, jak stanoví čl. 6 odst. 1. Při výběru ukazatelů, které je vhodné monitorovat, je nutno vzít v úvahu místní podmínky každého systému zásobování vodou.

Členské státy zajistí, aby ukazatele uvedené v bodě 2 byly monitorovány s příslušnou četností vzorkování, jak je stanoveno v bodě 3.

2.   Seznam ukazatelů

Ukazatele skupiny A

Následující ukazatele (skupina A) se monitorují v souladu s četností monitorování stanovenou v tabulce 1 bodě 3:

a)

Escherichia coli (E. coli), koliformní bakterie, počty kolonií při 22 °C, barva, zákal, chuť, pach, pH, konduktivita;

b)

další ukazatele, které jsou v monitorovacím programu označeny za relevantní v souladu s čl. 5 odst. 3 a případně v posouzení rizik, jak stanoví část C.

Za určitých okolností se do skupiny A přidají následující ukazatele:

a)

amonné ionty a dusitany, provádí-li se dezinfekce chloraminem;

b)

hliník a železo, používají-li se jako chemické látky na úpravu vody;

Ukazatele skupiny B:

Za účelem určení souladu se všemi hodnotami ukazatelů stanovenými v této směrnici se veškeré ostatní ukazatele, u nichž se neprovádí rozbor v rámci skupiny A a které jsou určeny podle článku 5, monitorují nejméně s četností uvedenou v tabulce 1 bodě 3.

3.   Četnost vzorkování

Tabulka 1

Minimální četnost vzorkování a rozborů pro účely monitorování souladu

Objem vody denně dodávané či produkované v zásobované oblasti

(viz poznámky 1 a 2)

m3

Ukazatele skupiny A

počet vzorků ročně

(viz poznámka 3)

Ukazatele skupiny B

počet vzorků ročně

 

≤ 100

> 0

(viz poznámka 4)

> 0

(viz poznámka 4)

> 100

≤ 1 000

4

1

> 1 000

≤ 10 000

4

+ 3

pro každých 1 000 m3/den včetně započatých z celkového objemu

1

+ 1

za každých 4 500 m3/den včetně započatých z celkového objemu

> 10 000

≤ 100 000

3

+ 1

pro každých 10 000 m3/den včetně započatých z celkového objemu

> 100 000

 

12

+ 1

pro každých 25 000 m3/den včetně započatých z celkového objemu

Poznámka 1:

Zásobovaná oblast je zeměpisně vymezená oblast, ve které je voda určená k lidské spotřebě dodávána z jednoho nebo více zdrojů a ve které je možno jakost vody považovat za přibližně stejnou.

Poznámka 2:

Objemy se počítají jako průměrné hodnoty za kalendářní rok. Za účelem stanovení minimální četnosti lze místo objemu vody použít počet obyvatel v zásobované oblasti, přičemž se předpokládá spotřeba vody 200 litrů/den na obyvatele.

Poznámka 3:

Stanovená četnost se vypočte takto: např. 4 300 m3/den = 16 vzorků (čtyři za prvních 1 000 m3/den + 12 za dalších 3 300 m3/den).

Poznámka 4:

Členské státy, které se rozhodly vyjmout z ustanovení této směrnice zdroje pro individuální zásobování podle čl. 3 odst. 2 písm. b) této směrnice, použijí uvedenou četnost pouze pro zásobované oblasti, kde se dodá mezi 10 a 100 m3 vody za den.

ČÁST C

Posouzení rizik

1.

Členské státy mohou stanovit možnost odchýlit se od ukazatelů a četnosti vzorkování uvedené v části B, pokud je prováděno posouzení rizik v souladu s touto částí.

2.

Posouzení rizik uvedené v bodě 1 se zakládá na obecných zásadách posuzování rizik stanovených ve vztahu k mezinárodním normám, jako je norma EN 15975-2, která se týká ‚zabezpečení dodávky pitné vody – pravidel pro rizikový a krizový management‘.

3.

Posouzení rizik zohlední výsledky monitorovacích programů zavedených podle čl. 7 odst. 1. druhého pododstavce a článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (1) pro vodní útvary určené podle čl. 7 odst. 1, které poskytují průměrně více než 100 m3 vody za den, a to v souladu s přílohou V uvedené směrnice.

4.

Na základě výsledků posouzení rizik se rozšíří seznam ukazatelů uvedený v části B bodě 2 a/nebo se zvýší četnost vzorkování uvedená v části B bodě 3, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a)

seznam ukazatelů a četnost stanovené v této příloze nestačí ke splnění povinností stanovených podle čl. 7 odst. 1;

b)

pro účely čl. 7 odst. 6 je požadováno dodatečné monitorování;

c)

je nutné poskytnout nezbytné záruky stanovené v části A bodě 1 písm. a).

5.

Na základě výsledků posouzení rizik lze omezit seznam ukazatelů uvedený v části B bodě 2 a četnost vzorkování uvedenou v části B bodě 3, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

četnost vzorkování pro přítomnost E. coli nesmí být za žádných okolností menší než četnost stanovená v části B bodě 3;

b)

pro všechny ostatní ukazatele:

i)

místo a četnost vzorkování se určí ve vztahu k původu ukazatele, jakož i k proměnlivosti a dlouhodobému trendu jeho koncentrace, a to s ohledem na článek 6,

ii)

má-li být snížena minimální četnost vzorkování ukazatele, kterou stanoví část B bod 3, musí být veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 60 % hodnoty ukazatele,

iii)

za účelem odstranění ukazatele ze seznamu sledovaných ukazatelů, který stanoví část B bod 2, musí být veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 30 % hodnoty ukazatele,

iv)

odstranění konkrétního ukazatele stanoveného v části B bodě 2 ze seznamu sledovaných ukazatelů musí vycházet z výsledků posouzení rizik, které se opírá o výsledky monitorování zdrojů vody určené k lidské spotřebě, jež potvrzují, že lidské zdraví je chráněno před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě, jak stanoví článek 1,

v)

četnost vzorkování lze snížit nebo lze ukazatel odstranit ze seznamu sledovaných ukazatelů, jak stanoví body ii) a iii), pouze pokud posouzení rizik potvrdí, že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody určené k lidské spotřebě.

6.

Členské státy zajistí, aby:

a)

posouzení rizik bylo schváleno jejich příslušným orgánem; a

b)

byly dostupné informace, z kterých vyplývá, že posouzení rizik bylo provedeno, spolu s přehledem výsledků.

ČÁST D

Metody vzorkování a místa vzorkování

1.

Místa vzorkování se stanoví tak, aby byl zajištěn soulad s místy dodržování hodnot, která jsou vymezena v čl. 6 odst. 1. V případě rozvodné sítě může členský stát pro určité ukazatele odebírat vzorky uvnitř zásobované oblasti nebo v úpravně, jestliže lze prokázat, že by nedošlo k nepříznivé změně naměřených hodnot dotčených ukazatelů. Počty vzorků jsou pokud možno časově i prostorově rovnoměrně rozloženy.

2.

Vzorkování v místě dodržování hodnot musí splňovat následující požadavky:

a)

vzorky pro ověřování souladu určitých chemických ukazatelů (zejména mědi, olova a niklu) se odebírají z vodovodního kohoutku spotřebitele bez předchozího odpuštění. Odebere se vzorek v objemu jednoho litru v náhodnou denní dobu. Alternativně mohou členské státy použít metod pevně stanovené doby stagnace, které lépe odrážejí jejich vnitrostátní situaci, za předpokladu, že to na úrovni zásobované oblasti nevede k nižšímu počtu případů nesplnění požadavků, než kdyby se použila metoda náhodné denní doby;

b)

vzorky pro ověření souladu mikrobiologických ukazatelů v místě dodržování hodnot jsou odebírány a zachází se s nimi podle normy EN ISO 19458, účelu vzorkování B.

3.

Vzorkování v rozvodné síti, s výjimkou vzorkování z kohoutků spotřebitelů, musí být v souladu s normou ISO 5667-5. U mikrobiologických ukazatelů musí být vzorky v rozvodné síti odebírány a zpracovávány podle normy EN ISO 19458, účel odběrů vzorku A.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).“

PŘÍLOHA II

Příloha III směrnice 98/83/ES se mění takto:

1)

Úvodní odstavec se nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby metody rozboru používané pro účely monitorování a prokazování dodržování této směrnice byly validovány a dokumentovány v souladu s normou EN ISO/IEC 17025 či jinými srovnatelnými normami přijatými na mezinárodní úrovni. Členské státy zajistí, aby laboratoře nebo smluvní strany laboratoří používaly postupy systému řízení jakosti v souladu s normou EN ISO/IE17025 nebo jinými srovnatelnými normami přijatými na mezinárodní úrovni.

Pokud není dostupná metoda rozboru, která by splňovala minimální pracovní kritéria stanovená v části B, členské státy zajistí, aby monitorování bylo prováděno za využití nejlepších dostupných technik, které nebudou vyžadovat přílišné náklady.“

2)

Bod 1 se mění takto:

a)

nadpis bodu 1 se nahrazuje tímto:

„ČÁST A

Mikrobiologické ukazatele, pro které jsou stanoveny metody rozboru“;

b)

třetí až devátý odstavec včetně poznámky 1 se nahrazují tímto:

„Metody týkající se mikrobiologických ukazatelů jsou tyto:

a)

Escherichia coli (E. coli) a koliformní bakterie (EN ISO 9308-1 nebo EN ISO 9308-2);

b)

Enterokoky (EN ISO 7899-2);

c)

Pseudomonas aeruginosa (EN ISO 16266);

d)

vyčíslení kultivovatelných mikroorganismů – počet kolonií při 22 °C (EN ISO 6222);

e)

vyčíslení kultivovatelných mikroorganismů – počet kolonií při 36 °C (EN ISO 6222);

f)

Clostridium perfringens včetně spór (EN ISO 14189).“

3)

Bod 2 se mění takto:

a)

nadpis bodu 2 se nahrazuje tímto:

„ČÁST B

Chemické a indikační ukazatele, pro něž jsou stanoveny pracovní charakteristiky“

b)

bod 2.1 se nahrazuje tímto:

„1.   Chemické a indikační ukazatele

Pro ukazatele uvedené v tabulce 1 jsou stanoveny pracovní charakteristiky spočívající v tom, že použité metody rozboru musí být přinejmenším schopny měřit koncentrace na úrovni hodnoty ukazatele s mezní hodnotou kvantifikace, jak je definována v čl. 2 odst. 2 směrnice Komise 2009/90/ES (1), nižší nebo rovnou 30 % příslušné hodnoty ukazatele a nejistoty měření, jak je upřesněno v tabulce 1. Výsledek musí být vyjádřen za použití přinejmenším stejného počtu platných číslic, jak je uvedeno u hodnoty daného ukazatele v částech B a C přílohy I.

Členské státy mohou do 31. prosince 2019 namísto ‚mezní hodnoty kvantifikace‘ specifikované v prvním odstavci a ‚nejistoty měření‘ specifikované v tabulce 1 povolit jako alternativní soubor pracovních charakteristik používání ‚pravdivosti‘, ‚preciznosti‘ a ‚meze detekce‘, jak je upřesněno v tabulce 2.

Nejistota měření stanovená v tabulce 1 nesmí být používána jako dodatečná tolerance, pokud jde o hodnoty ukazatelů stanovené v příloze I.

Tabulka 1

Minimální pracovní charakteristika ‚nejistota měření‘

Ukazatele

Nejistota měření

(viz poznámka 1)

% hodnoty ukazatele (kromě pH)

Poznámky

Hliník

25

 

Amonné ionty

40

 

Antimon

40

 

Arzen

30

 

Benzo(a)pyren

50

Viz poznámka 5

Benzen

40

 

Bor

25

 

Bromičnany

40

 

Kadmium

25

 

Chloridy

15

 

Chrom

30

 

Vodivost

20

 

Měď

25

 

Kyanidy

30

Viz poznámka 6

1,2-dichlorethan

40

 

Fluoridy

20

 

Koncentrace vodíkových iontů (vyjádřená v jednotkách pH)

0,2

Viz poznámka 7

Železo

30

 

Olovo

25

 

Mangan

30

 

Rtuť

30

 

Nikl

25

 

Dusičnany

15

 

Dusitany

20

 

Oxidovatelnost

50

Viz poznámka 8

Pesticidy

30

Viz poznámka 9

Polycyklické aromatické uhlovodíky

50

Viz poznámka 10

Selen

40

 

Sodík

15

 

Sírany

15

 

Tetrachlorethen

30

Viz poznámka 11

Trichlorethen

40

Viz poznámka 11

Trihalomethany – celkem

40

Viz poznámka 10

Celkový organický uhlík (TOC)

30

Viz poznámka 12

Zákal

30

Viz poznámka 13

Akrylamid, epichlorhydrin a vinylchlorid budou kontrolovány podle specifikace produktu.


Tabulka 2

Minimální pracovní charakteristiky ‚pravdivost‘, ‚preciznost‘ a ‚mez detekce‘ – lze používat do 31. prosince 2019

Ukazatele

Pravdivost

(viz poznámka 2)

% hodnoty ukazatele (kromě pH)

Preciznost

(viz poznámka 3)

% hodnoty ukazatele (kromě pH)

Mez detekce

(viz poznámka 4)

% hodnoty ukazatele (kromě pH)

Poznámky

Hliník

10

10

10

 

Amonné ionty

10

10

10

 

Antimon

25

25

25

 

Arzen

10

10

10

 

Benzo(a)pyren

25

25

25

 

Benzen

25

25

25

 

Bor

10

10

10

 

Bromičnany

25

25

25

 

Kadmium

10

10

10

 

Chloridy

10

10

10

 

Chrom

10

10

10

 

Vodivost

10

10

10

 

Měď

10

10

10

 

Kyanidy

10

10

10

Viz poznámka 6

1,2-dichlorethan

25

25

10

 

Fluoridy

10

10

10

 

Koncentrace vodíkových iontů (vyjádřená v jednotkách pH)

0,2

0,2

 

Viz poznámka 7

Železo

10

10

10

 

Olovo

10

10

10

 

Mangan

10

10

10

 

Rtuť

20

10

20

 

Nikl

10

10

10

 

Dusičnany

10

10

10

 

Dusitany

10

10

10

 

Oxidovatelnost

25

25

10

Viz poznámka 8

Pesticidy

25

25

25

Viz poznámka 9

Polycyklické aromatické uhlovodíky

25

25

25

Viz poznámka 10

Selen

10

10

10

 

Sodík

10

10

10

 

Sírany

10

10

10

 

Tetrachlorethen

25

25

10

Viz poznámka 11

Trichlorethen

25

25

10

Viz poznámka 11

Trihalomethany – celkem

25

25

10

Viz poznámka 10

Zákal

25

25

25

 

Akrylamid, epichlorhydrin a vinylchlorid budou kontrolovány podle specifikace produktu.

(1)  Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod (Úř. věst. L 201, 1.8.2009, s. 36).“;"

c)

bod 2.2 se nahrazuje tímto:

„2.   Poznámky k tabulkám 1 a 2

Poznámka 1

Nejistota měření je nezáporný ukazatel, který charakterizuje rozptyl kvantitativních hodnot přisuzovaných měřené veličině na základě použitých informací. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento hodnot ukazatelů uvedených v tabulce či lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni hodnoty ukazatele.

Poznámka 2

Pravdivost vyjadřuje systematickou chybu, tj. rozdíl mezi střední hodnotou velkého počtu opakovaných měření a skutečnou hodnotou. Další specifikace jsou stanoveny v normě ISO 5725.

Poznámka 3

Preciznost je míra náhodné chyby obvykle vyjádřená jako směrodatná odchylka (v rámci skupiny měření a mezi skupinami měření) výsledků od střední hodnoty. Přijatelná preciznost je dvojnásobek relativní směrodatné odchylky. Tento termín je dále specifikován v normě ISO 5725.

Poznámka 4

Mez detekce je buď:

—

trojnásobek relativní směrodatné odchylky jedné skupiny měření přírodního vzorku s nízkou koncentrací daného ukazatele, nebo

—

pětinásobek relativní směrodatné odchylky (jedné skupiny) měření slepého vzorku.

Poznámka 5

Nelze-li dosáhnout úrovně nejistoty měření, měla by být zvolena nejlepší dostupná technika (až 60 %).

Poznámka 6

Daná metoda stanoví celkové kyanidy ve všech formách.

Poznámka 7

Hodnoty pravdivosti, preciznosti a nejistoty měření jsou vyjádřeny v jednotkách pH.

Poznámka 8

Referenční metoda: EN ISO 8467

Poznámka 9

Pracovní charakteristiky pro jednotlivé pesticidy jsou orientační. U některých pesticidů lze dosáhnout nejistoty měření na úrovni pouhých 30 %, u řady pesticidů mohou být povoleny vyšší hodnoty, a to až do 80 %.

Poznámka 10

Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 25 % hodnoty ukazatele stanovené v části B přílohy I.

Poznámka 11

Pracovní charakteristiky platí pro jednotlivé specifikované látky na úrovni 50 % hodnoty ukazatele stanovené v části B přílohy I.

Poznámka 12

Nejistota měření by měla být odhadnuta na úrovni 3 mg/l celkového organického uhlíku (TOC). Ke stanovení TOC a rozpuštěného organického uhlíku (DOC) se použijí pokyny CEN 1484.

Poznámka 13

Nejistota měření by měla být v souladu s normou EN ISO 7027 odhadnuta na úrovni 1,0 NTU (jednotky nefelometrického měření turbidity – zákalu).“

4)

Bod 3 se zrušuje.