24.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 248/99

(1)

Španělské orgány oznámily Komisi a ostatním členskými státům opatření, kterým se stahuje z trhu plovací pomůcka pro výuku plavání typ Delphin Schwimmscheiben- Typ Super, vyráběný společností Delphin Vertriebs- und Service GmbH, 61192 Niddatal, Německo. Výrobek byl opatřen označením CE v souladu se směrnicí 89/686/EHS poté, co byl zkoušen a podroben přezkoušení typu podle harmonizované normy EN 13138-1:2008 Plovací pomůcky pro výuku plavání – Část 1: Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení pro plovací pomůcky, které uživatel obléká německým oznámeným subjektem TÜV Rheinland LGA Products GmbH (NB 0197). Výrobek se považuje za osobní ochranný prostředek zařazený do kategorie II.

(2)

Oznámení předcházela zpráva o nehodě: po lekci plavání, když rodiče shromažďovali osobní věci před odchodem domů, kousalo jedno dítě do kotouče a vykouslo malý kus kotouče a spolklo jej, přičemž následně bylo nutné dítě zdravotně ošetřit a hospitalizovat.

(3)

Španělské orgány nařídily stažení výrobku z trhu. Důvodem pro opatření bylo nedostatečné uplatnění norem, na které odkazuje článek 5 směrnice 89/686/EHS, konkrétně harmonizované normy EN 13138-1:2008 Plovací pomůcky pro výuku plavání – Část 1: Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení pro plovací pomůcky, které uživatel obléká, ustanovení 5.4.2 Malé části, související se základním požadavkem na ochranu zdraví a na bezpečnost v bodě 1.2.1 přílohy II směrnice 89/686/EHS, Nebezpečné a další „inherentní“ rušivé vlastnosti. Ustanovení 5.4.2 normy EN 13138-1 vyžaduje, aby připevněné malé části odolaly tahu (90 ± 2) N ve směru, v němž je selhání nejpravděpodobnější, aniž by se oddělily od pomůcky. Části, které se mohou oddělit, se nesmí vejít celé do zkušebního válce, jejich zkoušení musí být provedeno podle EN 71-1.

(4)

Španělské orgány uvedly, že po provedení zkoušky tahem podle harmonizované normy EN 13138-1:2008 se ukázalo, že malé děti, pro které je výrobek určen, mohou z výrobku oddělit malé části a spolknout je. Síla tahu při oddělování malých částí byla vždy nižší než 90 N a oddělené části se zcela vešly do zkušebního válce. Španělské orgány zastávaly názor, že ustanovení 5.4.2 této normy se nevztahuje pouze na zkoušku připevněných malých částí, nýbrž na malé části obecně. Použily zařízení pro „zkoušku skusu“ podle zkoušení vymezeného v normách EN 12227:2010 Dětské ohrádky pro domácí použití – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení a EN 716-2:2008 Nábytek – Dětské postýlky a skládací postýlky pro bytové použití – Část 2: Zkušební metody.

(5)

Německé orgány nesouhlasily s posouzením rizik provedeným španělskými orgány, protože usoudily, že použitá zkušební metoda nebyla slučitelná s praktickým užíváním výrobku. Podle jejich názoru se ustanovení 5.4.2 normy EN 13138-1 vztahuje pouze na připevněné malé části. Německé orgány tvrdily, že výrobek nepředstavuje žádné závažné riziko, protože nejde o hračku, a rizikový scénář, jak jej popsaly španělské orgány, by byl nerealistický.

(6)

Výrobce rovněž zpochybnil zkušební metodu, kterou použily španělské orgány. Při ES přezkoušení typu výrobku oznámený subjekt neprovedl zkoušku podle ustanovení 5.4.2 normy EN 13138-1 s poznámkou, že výrobek nemá žádné připevněné malé části.

(7)

Po oznámení požádal výrobce oznámený subjekt, aby provedl další zkoušku tahem podle ustanovení 8.5.2.2 normy EN 1888:2012 Výrobky pro péči o dítě – Dětské kočárky – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení za použití zařízení pro „zkoušku kousání“ popsaného v ustanovení 5.7 této normy, které je shodné se zařízením pro „zkoušku skusu“ popsaným v normách EN 716-2 a EN 12227. Z těla výrobku nebylo možné vydělit žádné malé části. Oznámený subjekt navíc provedl následnou zkoušku, na základě které se ukázalo, že když byl výrobek vystaven tahové síle 90 N, neuvolnily se žádné části, šlo tedy o zkoušku podobající se zkušební metodě pro malé části v normě EN 71-1 Bezpečnost hraček – Část 1: Mechanické a fyzikální vlastnosti.

(8)

Komise si pro posouzení hlavních otázek dané věci vyžádala technickou pomoc odborníků. Techničtí odborníci provedli externí studii, jejímž závěrem bylo, že zkoušení pouze připevněných malých částí dostačuje k prokázání souladu se základním požadavkem na ochranu zdraví a na bezpečnost v bodě 1.2.1 přílohy II směrnice 89/686/EHS.

(9)

V normě EN 13138-1 není stanovena jasná zkušební metoda pro zkoušení připevněných malých částí. Se zřetelem k této nejednoznačnosti bylo nutné vybrat některou dostupnou vhodnou zkušební metodu s ohledem na povahu výrobku. Španělské orgány použily zkušební metodu, kterou považovaly za nejvhodnější k posouzení rizik, jež daný výrobek představoval. Techničtí odborníci nicméně shledali, že zkušební metoda použitá španělskými orgány nebyla vhodná.

(10)

Zkoušku tahem provedenou německým oznámeným subjektem lze považovat v daném případě za jedinou relevantní zkušební metodu. Zkušební metoda ES přezkoušení typu je tudíž platná a posouzení, které vykonal při ES přezkoušení typu oznámený subjekt, bylo provedeno správně.

(11)

Na základě dostupných statistických údajů o nadnášejících plaveckých pomůckách na trhu a o nehodách lze vyvodit závěr, že plavecké pomůcky vyrobené z nadnášejícího materiálu nepředstavují žádné zvláštní nebezpečí udušení, jsou-li používány k plánovanému účelu a za předvídatelných podmínek použití. Tyto výrobky se mají používat pouze ve vodě,