31.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 227/69


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 809/2014

ze dne 17. července 2014,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (1), a zejména na čl. 58 odst. 4, čl. 62 odst. 2 písm. a) až f) a písm. h), čl. 63 odst. 5, čl. 77 odst. 8, článek 78, čl. 96 odst. 4 a článek 101 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1306/2013 stanoví základní pravidla týkající se mimo jiné povinností členských států chránit finanční zájmy Unie. Za účelem zajištění řádného fungování a jednotného uplatňování nového právního rámce stanoveného uvedeným nařízením byla Komisi svěřena pravomoc přijmout určitá pravidla týkající se správních kontrol a kontrol na místě, měření ploch, případů, kdy mohou být žádosti o podporu nebo žádosti o platbu opraveny, uplatňování a výpočtu částečného nebo celkového odnětí plateb a zpětného získávání neoprávněných plateb a sankcí, uplatňování a výpočtu správních sankcí, požadavků na počítačové databáze, žádostí o podporu a žádostí o platbu a žádostí o platební nároky, včetně konečného data pro podávání žádostí, provádění kontrol, převodu zemědělských podniků, výplat záloh, provádění kontrol týkajících se povinností v oblasti podmíněnosti, výpočtu a uplatňování správních sankcí v oblasti podmíněnosti a technických specifikací potřebných za účelem jednotného provádění základních pravidel integrovaného administrativního a kontrolního systému („integrovaný systém“), pokud jde o podmíněnost.

(2)

Členské státy by měly přijmout požadovaná opatření, aby zajistily řádné fungování administrativního a kontrolního systému, je-li v případě téhož příjemce pověřeno více platebních agentur.

(3)

Pokud příslušný orgán dosud neinformoval příjemce o chybách vyskytujících se v žádosti o podporu nebo v žádosti o platbu ani ho neinformoval o kontrole na místě, měli by být příjemci oprávněni kdykoli vzít zpět své žádosti o podporu nebo žádosti o platbu nebo jejich části. Příjemci by v určitých případech uznaných vnitrostátními orgány měli rovněž mít možnost opravit či upravit zjevné chyby vyskytující se v žádosti o podporu nebo v žádostech o platbu a podkladech.

(4)

Je nutné přijmout zvláštní a podrobná ustanovení, která zajistí spravedlivé používání různých snížení, jež mají být uplatněna na jednu nebo více žádostí o podporu nebo žádostí o platbu od téhož příjemce. Z tohoto důvodu by mělo být určeno pořadí výpočtu různých možných snížení u každého režimu přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému.

(5)

V zájmu zajištění jednotného uplatňování zásady dobré víry v celé Unii by měly být pro případ vymáhání neoprávněně vyplacených částek stanoveny podmínky, za nichž se lze na tuto zásadu odvolat, aniž je dotčeno zacházení s dotyčnými výdaji v souvislosti se schválením účetní závěrky podle nařízení Rady (EU) č. 1306/2013.

(6)

Měla by se přijmout pravidla upravující důsledky převodů celých zemědělských podniků, na které se vztahují některé povinnosti v rámci režimů přímých plateb nebo v rámci opatření pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému.

(7)

Aby mohla Komise účinně sledovat integrovaný systém, měly by jí členské státy předávat roční kontrolní údaje a statistiky. Podobně by členské státy měly každoročně poskytovat statistické údaje o kontrolách opatření pro rozvoj venkova, která nespadají do oblasti působnosti integrovaného systému, včetně výsledků těchto kontrol. V případě potřeby by měla být Komise informována o všech opatřeních přijatých členskými státy v souvislosti s podmíněností.

(8)

Podle článku 75 nařízení (EU) č. 1306/2013 mohou členské za určitých podmínek, včetně dokončení správních kontrol a kontrol na místě pro daný rok podání žádosti, vyplácet zálohy, pokud jde o přímé platby. Článek 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (2) stanoví, že míra úpravy stanovená v souladu s článkem 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 se vztahuje na přímé platby přesahující pevně stanovenou prahovou hodnotu. Nicméně podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 může Komise do 1. prosince na základě nových informací, které má k dispozici, míru úpravy pro přímé platby přizpůsobit. V důsledku toho míra úpravy finanční kázně, která se může použít, nemusí být do 16. října ještě známa. Platby zůstatku od 1. prosince by měly zohledňovat míru úpravy finanční kázně platnou v příslušné době.

(9)

Měl by se vytvořit obecný rámec pro zavedení zjednodušených postupů v kontextu komunikace mezi příjemcem a vnitrostátními orgány. Tento rámec by měl zejména zajistit možnost používat elektronické prostředky. Musí se však zaručit zejména naprostá spolehlivost takto předaných údajů a fungování takových postupů bez jakékoli diskriminace příjemců. V zájmu zjednodušení administrativy pro příjemce i vnitrostátní orgány by mělo být příslušným orgánům umožněno, aby přímo využívaly informace, které mají vnitrostátní orgány k dispozici, namísto toho, aby vyžadovaly poskytnutí těchto informací za účelem ověření způsobilosti některých plateb od příjemce.

(10)

Za účelem umožnění účinných kontrol v členských státech, které se rozhodnou, že všechny žádosti o podporu v souvislosti s přímými platbami a žádosti o platbu v souvislosti s opatřeními pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému budou zahrnuty do jednotné žádosti podle čl. 72 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013, by mělo být stanoveno, že všechny žádosti o podporu nebo žádosti o platbu, které se nějakým způsobem týkají plochy, se předkládají pouze jednou za rok v jednotné žádosti.

(11)

Členské státy by měly stanovit konečné datum pro předkládání jednotné žádosti a/nebo žádostí o platbu, kterým by měl být nejpozději 15. květen, aby se umožnilo včasné zpracování a kontroly žádosti o podporu a žádostí o platbu. Kvůli zvláštním klimatickým podmínkám v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Finsku a Švédsku by se však těmto členským státům mělo povolit stanovení pozdějšího data, kterým by však měl být nejpozději 15. červen. Kromě toho by mělo být možné stanovit případ od případu odchylky, pokud by to v budoucnu vyžadovaly klimatické podmínky v daném roce.

(12)

V jednotné žádosti by měli příjemci ohlásit nejen plochu, kterou používají k zemědělským účelům, ale i své platební nároky a veškeré informace požadované ke stanovení způsobilosti k podpoře. Je nicméně vhodné povolit, aby členské státy stanovily odchylku od některých povinností, pokud platební nároky, které mají být v daném roce přiznány, dosud nebyly definitivně stanoveny.

(13)

S cílem zajistit co největší pružnost pro příjemce, pokud jde o plány příjemců týkající se využití plochy, mělo by jim být umožněno měnit svou jednotnou žádost nebo žádost o platbu až do obvyklého data osevu za předpokladu, že jsou dodrženy všechny zvláštní požadavky podle jednotlivých režimů podpor nebo opatření podpory a že příslušný orgán dosud neinformoval příjemce o chybách vyskytujících se v jednotné žádosti nebo žádosti o platbu ani ho neinformoval o kontrole na místě, která odhalila chyby ohledně části, jíž se změna týká. Po provedení těchto změn by měla být dána možnost upravit příslušné podklady nebo smlouvy, které se mají předložit.

(14)

Jelikož příjemci zůstávají odpovědnými za předložení správné žádosti o podporu nebo žádosti o platbu, měli by v případě potřeby provést nezbytné opravy a změny do předtištěného tiskopisu.

(15)

V případě žádostí v rámci režimů podpory na plochu a/nebo žádostí o platbu pro opatření podpory na plochu by měl být příjemci poskytnut předtištěný tiskopis v elektronické podobě a odpovídající grafický materiál prostřednictvím softwarové aplikace založené na geografickém informačním systému (GIS) (dále jen „geoprostorový formulář žádosti o podporu“). Geoprostorové formuláře žádosti o podporu přispějí k předcházení chybám příjemců při ohlašování jejich zemědělských ploch a zefektivní správní křížové kontroly. Přesnější prostorové informace poskytnuté prostřednictvím geoprostorových formulářů žádostí o podporu navíc poskytnou spolehlivější údaje pro účel sledování a hodnocení. Je proto vhodné požadovat, aby od určitého data byly všechny takové žádosti o podporu a/nebo žádosti o platbu předkládány na základě elektronického geoprostorového formuláře žádosti o podporu. Pokud však příjemci nejsou schopni tento formulář použít, příslušný orgán by měl příjemcům poskytnout alternativu, aby žádost o podporu a/nebo žádost o platbu mohli předložit. Příslušný orgán by měl v každém případě zajistit, aby ohlášené plochy byly digitalizovány.

(16)

Spolu s jednotnou žádostí nebo později, je-li to vhodné vzhledem k povaze informací, by se měly poskytnout jakékoli specifické informace o produkci konopí nebo dobrovolné podpoře vázané na produkci nebo zvláštní podpoře pro bavlnu. Dále by se mělo stanovit, že se ve formuláři jednotné žádosti uvádějí plochy, pro něž se nežádá o žádnou podporu. Protože je důležité mít podrobné informace o některých typech využití plochy, měly by se informace o těchto typech využití uvádět samostatně, zatímco ostatní informace lze uvádět pod jedním záhlavím.

(17)

V případech, kdy se od příjemců vyžaduje, aby měli na zemědělské ploše plochu využívanou v ekologickém zájmu, aby byli způsobilí pro platby za zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí uvedené v článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013 („ekologická platba“), měli by příjemci ohlásit plochu využívanou v ekologickém zájmu spolu se žádostmi o režimy podpory na plochu. Pokud je část povinností týkajících se plochy využívané v ekologickém zájmu plněna na regionální úrovni nebo kolektivně, ohlášení ploch využívaných v ekologickém zájmu by mělo být doplněno samostatným ohlášením ploch využívaných v ekologickém zájmu na regionální úrovni nebo kolektivně.

(18)

Za účelem umožnění účinného sledování a kontroly by žádost o účast v režimu pro malé zemědělce měla obsahovat odkaz na jednotnou žádost podanou týmž příjemcem. Za účelem umožnění účinných kontrol, pokud jde o zvláštní podmínky pro režim pro malé zemědělce, by všechny potřebné informace měly být poskytovány za použití zjednodušeného postupu pro podávání žádosti stanoveného v čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013. Dále je třeba upřesnit, že příjemci, kteří se rozhodnou vystoupit z režimu pro malé zemědělce, by měli být povinni včas informovat příslušný orgán, aby se umožnil hladký přechod na platby podle hlav III a IV nařízení 1307/2013.

(19)

Aby se umožnily kontroly související s povinnostmi v oblasti podmíněnosti, měl by být formulář žádosti o podporu předložen také příjemci, kteří disponují zemědělskou plochou, avšak nežádají o žádnou podporu, která je předmětem jednotné žádosti. Je však vhodné povolit, aby členské státy mohly příjemce od této povinnosti osvobodit, pokud jsou již dané informace orgánům k dispozici.

(20)

Za účelem zjednodušení postupů pro podávání žádostí a v souladu s čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 by členské státy měly poskytnout příjemci pokud možno předtištěné tiskopisy obsahující informace nutné k tomu, aby příjemce mohl předložit správnou žádost o podporu nebo žádost o platbu. Mělo by být možné, aby předtištěný tiskopis byl navržen tak, aby příjemce musel pouze potvrdit, že v souvislosti s žádostí o podporu a/nebo žádostí o platbu předloženými v předcházejícím roce nenastaly změny.

(21)

Pokud se členský stát rozhodne pro použití dobrovolné podpory vázané na produkci v živočišné výrobě nebo opatření pro rozvoj venkova týkající se zvířat, měla by být stanovena společná ustanovení týkající se podrobných informací, které je třeba zahrnout do žádostí o podporu nebo žádostí o platbu pro zvířata.

(22)

V souladu s čl. 53 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 (3) mohou být platby v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci v živočišné výrobě nebo opatření pro rozvoj venkova týkající se zvířat provedeny pouze pro zvířata, která jsou řádně identifikována a evidována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (4) nebo nařízením Rady (ES) č. 21/2004 (5). Příjemcům, kteří podávají žádosti o podporu nebo žádosti o platbu v rámci příslušných režimů podpor nebo opatření podpory, by se proto měl umožnit včasný přístup k potřebným informacím.

(23)

Včasné podání žádostí o platební nároky příjemci je nezbytné k tomu, aby členské státy mohly stanovit platební nároky. Proto by mělo být stanoveno konečné datum pro předkládání žádostí.

(24)

Je nutné stanovit pravidla pro případy, kdy byly platební nároky přiznány neoprávněně, zejména v důsledku vykázání větší plochy, nebo kdy hodnota platebních nároků byla stanovena v nesprávné výši, například proto, že byla vypočítána na základě nesprávné referenční částky. Mělo by být jasně stanoveno, že úpravy počtu a/nebo hodnoty platebních nároků by neměly vést k systematickému přepočtu zbývajících platebních nároků. V některých případech neoprávněně přiznané platební nároky odpovídají velmi malým částkám, avšak jejich vymáhání vede ke značným nákladům a administrativní zátěži. V zájmu zjednodušení a nalezení rovnováhy mezi náklady a administrativní zátěží na jedné straně a částkou, která se má vymoci na straně druhé, by se měla stanovit minimální částka, pod jejíž hranicí není vymáhání nutné.

(25)

Na dodržování ustanovení o režimech podpor a opatřeních podpory v rámci integrovaného systému by se mělo účinně dohlížet. Za tímto účelem a k zajištění jednotné úrovně dohledu ve všech členských státech je nezbytné podrobně stanovit kritéria a technické postupy pro provádění správních kontrol a kontrol na místě týkajících se kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností stanovených pro režimy přímých plateb, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost.

(26)

Mělo by být vyjasněno, že kdykoli se provádí vyhodnocování snímků, například během kontrol na místě nebo v souvislosti s aktualizací systému identifikace zemědělských pozemků, a kdykoli toto vyhodnocování snímků nepovede k přesvědčivým výsledkům, měly by být provedeny terénní kontroly.

(27)

Oznámení kontrol na místě, pokud jde o způsobilost nebo podmíněnost, by se mělo povolit pouze v případě, že se tímto oznámením neohrozí kontroly, a v každém případě by se měly použít vhodné lhůty. Dále, pokud zvláštní odvětvová pravidla pro akty či normy relevantní pro podmíněnost stanoví, že kontroly na místě se neoznamují, měla by se tato pravidla dodržet.

(28)

Mělo by se stanovit, že v případě potřeby by členské státy měly různé kontroly kombinovat. Avšak ve vztahu k některým opatřením podpory by měly být kontroly na místě rozloženy do celého roku, aby bylo možné ověřit dodržování závazků. Doba trvání kontroly na místě by měla být omezena na nezbytné minimum. Pokud jsou však kritéria způsobilosti, závazky nebo povinnosti spojeny s určitým časovým obdobím, může kontrola na místě vyžadovat další návštěvy u příjemce k pozdějšímu datu. Pro tyto případy by mělo být stanoveno, že doba trvání kontroly na místě, jakož i počet návštěv musí být omezeny na nezbytné minimum.

(29)

Mělo by být zajištěno, aby všechny zjištěné případy nesouladu byly náležitě sledovány a aby byly vzaty v úvahu při poskytnutí plateb. V této souvislosti by při ověřování dodržování podmínek způsobilosti měl být také vzat v úvahu jakýkoli možný nesoulad oznámený útvary, subjekty nebo organizacemi jinými než těmi, které jsou za kontroly přímo odpovědné. Členské státy by kromě toho měly zajistit, aby příslušné orgány odpovědné za poskytování plateb byly obeznámeny s veškerými relevantními zjištěními učiněnými v rámci kontrol dodržování kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností. Tato zásada by měla být rozšířena na všechna zjištění veřejných nebo soukromých certifikačních orgánů ve vztahu k příjemcům, kteří se rozhodli pro plnění svých ekologických povinností prostřednictvím rovnocenných postupů, které upravuje systém certifikace, který by měl být oznámen orgánu odpovědnému za poskytování ekologické platby. V případech, kdy kontroly ve vztahu k opatřením pro rozvoj venkova zahrnují rovnocenné postupy, měly by být výsledky těchto kontrol oznámeny všem příslušným místům, aby mohly být zohledněny při následném posuzování způsobilosti pro obdržení ekologických plateb.

(30)

Pro účinné odhalování nesouladu při správních kontrolách by měla být stanovena pravidla, zejména pokud jde o obsah křížových kontrol. Všechny případy nesouladu by měly být sledovány pomocí vhodného postupu.

(31)

Z důvodů zjednodušení, pokud se na referenční pozemek vztahuje žádost o podporu nebo žádost o platbu dvou nebo více příjemců žádajících o podporu v rámci stejného režimu podpory nebo opatření podpory, a pokud plocha, u níž byla vykázána větší rozloha, nebo překrývající se plocha spadá pod toleranci stanovenou pro měření zemědělských pozemků, mělo by se členským státům povolit, aby stanovily poměrné snížení příslušných ploch. Dotyční příjemci by však měli mít nárok se proti těmto rozhodnutím odvolat.

(32)

Měl by se stanovit minimální počet příjemců, u nichž bude provedena kontrola na místě v rámci různých režimů podpor a opatření podpory.

(33)

Kontrolní vzorek, pokud jde o kontroly na místě týkající se režimů podpory na plochu, by měl být vytvořen na základě stratifikované metody výběru vzorku, aby se udržela přiměřená administrativní zátěž a počet příjemců, u nichž bude provedena kontrola na místě, na přiměřené úrovni. Stratifikovaná metoda výběru vzorku by se měla skládat z namátkové části, aby se získala reprezentativní míra chybovosti. Pokud však jde o kontroly na místě týkající se ekologické platby, režimů podpor pro zvířata nebo opatření pro rozvoj venkova, měl by být vzorek vybrán částečně na základě analýzy rizik. Příslušný orgán by měl stanovit rizikové faktory a zaměřit se při tom na oblasti, u nichž je riziko chyb největší. V zájmu zajištění relevantních a účinných analýz rizik by měla být efektivnost rizikových kritérií každoročně hodnocena a aktualizována z hlediska relevance každého rizikového kritéria, srovnání výsledků vzorků vybraných náhodně a na základě rizika a konkrétní situace v daném členském státě a povahy nesouladu.

(34)

V některých případech je důležité provést kontroly na místě před obdržením všech žádostí. Členské státy by proto měly mít možnost částečně vybrat kontrolní vzorek před koncem období pro podání žádostí.

(35)

Pro zajištění účinnosti kontroly na místě je důležité, aby zaměstnanci provádějící kontroly byli informováni o důvodu výběru určitého příjemce pro kontrolu na místě. Členské státy by měly záznamy o takových informacích uchovávat.

(36)

Významný nesoulad zjištěný během kontrol na místě by měl vést ke zvýšení počtu kontrol na místě v následujícím roce, aby se dosáhlo přijatelné úrovně jistoty, pokud jde o správnost dotyčných žádostí o podporu nebo žádostí o platbu.

(37)

Je nutné stanovit podmínky, za nichž lze snížení minimální úrovně kontrol na místě pro některé režimy podpor a opatření podpory považovat za odůvodněné, neboť řídící a kontrolní systémy řádně fungují a míry chybovosti zůstávají na přijatelné úrovni.

(38)

Pro zajištění řádného sledování a účinné kontroly by kontroly na místě týkající se režimů podpory na plochu a opatření pro rozvoj venkova měly zahrnovat všechny ohlášené zemědělské pozemky. V případě některých opatření pro rozvoj venkova by kontrola na místě měla zahrnovat také nezemědělskou půdu. V zájmu usnadnění provádění integrovaného systému by mělo být povoleno omezit vlastní měření zemědělských pozemků na náhodný vzorek sestávající z 50 % ohlášených zemědělských pozemků. Výsledky měření získané ze vzorku by měly být extrapolovány na zbytek souboru nebo by měření mělo být rozšířeno na všechny ohlášené zemědělské pozemky.

(39)

Za účelem zajištění kvality měření, která odpovídá požadovaným technickým normám vypracovaným na úrovni Unie, by měla být stanovena pravidla týkající se prvků kontrol na místě, ověření podmínek způsobilosti, metod měření plochy a nástrojů měření, které členské státy musejí používat pro účely kontrol na místě.

(40)

Měly by se stanovit podmínky pro využití dálkového průzkumu Země pro kontroly na místě a přijmout ustanovení pro terénní kontroly, které se budou provádět ve všech případech, kdy vyhodnocení snímků nepovede k jasným výsledkům. Z důvodů povětrnostních podmínek by například mohlo dojít k tomu, že ne pro všechny pozemky budou k dispozici snímky dostatečné kvality pro ověření všech podmínek způsobilosti nebo pro provedení měření plochy. V takových případech by kontrola na místě měla být provedena tradičním způsobem nebo by měla být o tento způsob doplněna. Dále je vhodné požadovat, aby ověřování dodržování všech kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností bylo provedeno na stejné úrovni přesnosti jako v případě kontroly na místě provedené tradičním způsobem.

(41)

Aby mohly vnitrostátní orgány, jakož i jakýkoli příslušný orgán Unie sledovat provedené kontroly na místě, měly by se podrobné údaje o těchto kontrolách zaznamenat do kontrolní zprávy. Příjemce nebo jeho zástupce by měl mít možnost zprávu podepsat. V případě kontrol na místě prováděných prostřednictvím dálkového průzkumu Země by však členské státy měly mít možnost stanovit, že poskytnou tuto možnost pouze v případech, kdy kontroly odhalí nesoulad. Bez ohledu na způsob provedené kontroly na místě by měl příjemce obdržet kopii zprávy v případě, že byl zjištěn nesoulad.

(42)

Zvláštní ustanovení týkající se kontroly byla stanovena na základě nařízení Komise (ES) č. 1082/2003. (6) Pokud jsou kontroly prováděny podle uvedeného nařízení, jejich výsledky by se měly zahrnout do kontrolní zprávy pro účely integrovaného systému.

(43)

Pokud jde o členské státy, které se rozhodly pro použití režimu podpory na zvířata nebo opatření podpory na zvířata, je třeba stanovit časové rozvržení a minimální obsah kontrol na místě, pokud jde o podporu, o kterou se žádá v rámci těchto režimů podpory nebo opatření podpory. V zájmu účinného přezkoumání správnosti údajů v žádostech o podporu nebo žádostech o platbu a v oznámeních do počítačové databáze zvířat je nezbytné provádět tyto kontroly na místě. Kontroly na místě týkající se režimů podpor na zvířata nebo opatření podpory na zvířata by měly zahrnovat zejména ověřování dodržování podmínek způsobilosti, správnosti údajů v evidenci a případně pasů.

(44)

Aby mohly příslušné vnitrostátní orgány, jakož i jakýkoli příslušný orgán Unie sledovat provedené kontroly na místě, měly by se podrobné údaje o těchto kontrolách zaznamenat do kontrolní zprávy. Příjemce nebo jeho zástupce by měl mít možnost během kontroly zprávu podepsat. Bez ohledu na způsob provedené kontroly na místě by měl příjemce obdržet kopii zprávy v případě, že byl zjištěn nesoulad.

(45)

Pro účely čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 by měla být stanovena pravidla pro provádění systému, který mají členské státy používat k ověření obsahu tetrahydrokanabinolu v konopí.

(46)

V této souvislosti je třeba stanovit období, po které se nesmí sklízet konopí pěstované na vlákno po odkvětu, aby se umožnilo účinné provádění kontrol předepsaných pro tuto plodinu.

(47)

Pro opatření pro rozvoj venkova, která nespadají do oblasti působnosti integrovaného systému, jsou potřebná podrobnější pravidla pro organizaci správních kontrol a kontrol na místě a pro výpočet správních sankcí.

(48)

S ohledem na zvláštní vlastnosti těchto opatření by správní kontroly měly ověřovat soulad s právními předpisy Unie nebo vnitrostátními předpisy a s použitelnými programy rozvoje venkova a měly by zahrnovat všechna kritéria způsobilosti, závazky a další povinnosti, které je možné těmito kontrolami ověřit. Za účelem ověření realizace investičních operací by správní kontroly měly za běžných okolností zahrnovat také osobní účast na podporované operaci nebo návštěvu lokality, do níž plynou investice.

(49)

Kontroly na místě by měly být organizovány na základě namátkových vzorků a vzorků založených na rizicích. Podíl namátkového vzorku by měl být dostatečně vysoký, aby bylo možné získat reprezentativní míru chybovosti.

(50)

Za účelem zajištění dostatečných kontrol je nezbytné pro kontroly na místě definovat minimální úroveň kontroly. Tato úroveň by měla být zvýšena v případě, kdy kontroly odhalí závažný nesoulad. Podobně by členské státy měly mít možnost tuto úroveň snížit, pokud se míry chybovosti pohybují pod prahem významnosti a řídicí a kontrolní systémy řádně fungují.

(51)

Za účelem jednotného uplatňování těchto kontrol je nezbytné definovat obsah kontrol na místě.

(52)

Za účelem ověření souladu s požadavkem na trvalost, jak je uvedeno v článku 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (7), by měly být provedeny následné kontroly investičních operací. Měl by být určen základ a obsah těchto kontrol.

(53)

Ze zkušeností vyplynulo, že pro některá zvláštní opatření pro rozvoj venkova a výdaje týkající se technické pomoci z podnětu členských států jsou potřebná zvláštní ustanovení týkající se kontroly.

(54)

Podle nařízení (EU) č. 1306/2013 nesmí být uloženy žádné správní sankce, pokud je nesoulad méně závažné povahy, a to i v případě, že nedosahuje prahové hodnoty. Měla by být stanovena pravidla týkající se některých opatření pro rozvoj venkova, aby bylo možné identifikovat nesoulad jako méně závažný, včetně stanovení kvantitativní prahové hodnoty vyjádřené jako procento způsobilé částky podpory. Tato prahová hodnota by se měla stanovit a poté by se měla uplatnit přiměřená správní sankce.

(55)

Sledování toho, jak se plní různé povinnosti v oblasti podmíněnosti, vyžaduje zavedení kontrolního systému a vhodných správních sankcí. Pro tento účel musí různé orgány v členských státech sdělovat informace týkající se zejména žádostí o podporu, kontrolních vzorků a výsledků kontrol na místě. Měla by se stanovit opatření pro základní prvky tohoto systému.

(56)

Nařízení (EU) č. 1306/2013 zavádí povinnosti v oblasti podmíněnosti pro příjemce, kteří dostávají přímé platby podle nařízení (EU) č. 1307/2013, podporu v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (8) a roční prémie podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), článků 28 až 31 a článků 33 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (9), a stanoví systém snížení a vyloučení v případě neplnění těchto povinností. Je třeba stanovit prováděcí pravidla k tomuto systému.

(57)

Kontroly podmíněnosti mohou být dokončeny před obdržením plateb a ročních prémií podle článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo po jejich obdržení. Zejména v případech, kdy takové kontroly nemohou být dokončeny před obdržením těchto plateb a ročních prémií, měla by být částka, jež má být zaplacena příjemcem v důsledku správní sankce, vymáhána v souladu s tímto nařízením nebo započtením.

(58)

Měla by být stanovena pravidla týkající se orgánů v členských státech odpovědných za systém kontroly povinností v oblasti podmíněností.

(59)

Měla by se stanovit minimální míra kontrol pro ověřování povinností v oblasti podmíněnosti. Tato míra kontrol by měla být stanovena alespoň na úrovni 1 % celkového počtu příjemců podle článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, kteří spadají do oblasti působnosti příslušných kontrolních orgánů a kteří musí být vybráni na základě odpovídající analýzy rizik.

(60)

Pro účel výpočtu kontrolního vzorku by ve zvláštním případě skupiny osob podle článků 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013 měla být členským státům poskytnuta flexibilita při určení toho, zda budou skupinu posuzovat jako celek nebo každého člena skupiny jednotlivě.

(61)

Členské státy by měly mít možnost vybrat si, zda splní minimální míru kontrol na úrovni každého příslušného kontrolního orgánu, na úrovni platební agentury nebo na úrovni aktu či normy, nebo souboru aktů či norem.

(62)

Pokud zvláštní právní předpisy použitelné na akt nebo normy stanoví minimální míry kontrol, členské státy by měly tyto míry dodržet. Členským státům by však mělo být povoleno použít jednotnou míru kontrol pro kontroly na místě týkající se podmíněnosti. Pokud si členské státy vyberou tuto možnost, všechny případy nesouladu zjištěné během kontrol na místě podle odvětvových právních předpisů by měly být nahlášeny a následně sledovány v rámci podmíněnosti.

(63)

V zájmu zjednodušení, pokud jde o povinnosti v oblasti podmíněnosti ve vztahu ke směrnici Rady 96/22/ES (10), by se použití specifické úrovně výběru vzorků z plánů sledování mělo považovat za splnění požadavku minimální míry stanovené v tomto nařízení.

(64)

Členským státům by měla být poskytnuta flexibilita nezbytná pro dosažení minimální míry kontroly použitím výsledků z jiných kontrol na místě nebo nahrazením příjemců.

(65)

Aby se zabránilo oslabení kontrolního systému, zejména pokud jde o výběr vzorků pro kontroly na místě týkající se podmíněnosti, neměly by se při výpočtu stanovení minimálního kontrolního vzorku týkajícího se podmíněnosti zohledňovat následné kontroly provedené ve vztahu k pravidlu de minimis podle čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(66)

Zjištění významného stupně nesouladu v souvislosti s podmíněností by mělo vést během následujícího roku ke zvýšení počtu kontrol na místě, aby se dosáhlo přijatelné úrovně jistoty, pokud jde o správnost dotyčných žádostí o podporu. Dodatečné kontroly by se měly zaměřit na dané akty či normy.

(67)

Pokud jde o uplatnění pravidla de minimis podle čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013, je důležité stanovit procentní podíl příjemců, kteří by měli být zkontrolováni za účelem ověření, že byly odstraněny zjištěné nedostatky v oblasti dodržování požadavků.

(68)

Kontrolní vzorek pro podmíněnost by měl být vybrán částečně na základě analýzy rizik a částečně namátkovým výběrem. Rizikové faktory by měl stanovit příslušný orgán, jelikož je pro výběr relevantních rizikových faktorů v lepším postavení. Za účelem zajištění relevantních a účinných analýz rizik by měla být jejich efektivnost každoročně hodnocena a aktualizována z hlediska relevance každého rizikového faktoru, srovnání výsledků vzorků vybraných náhodně a na základě rizika a konkrétní situace v daném členském státě.

(69)

Výběr vzorků pro kontroly na místě týkající se podmíněnosti se může zlepšit, pokud se členským státům umožní zohlednit analýzu rizik z hlediska účasti příjemců v zemědělském poradenském systému podle článku 12 nařízení (EU) č. 1306/2013, jakož i účasti příjemců v příslušných certifikačních systémech. Avšak při zohlednění této účasti by mělo být prokázáno, že příjemci účastnící se těchto systémů představují menší riziko než příjemci, kteří se těchto systémů neúčastní.

(70)

V některých případech je důležité provést kontroly na místě týkající se podmíněnosti před obdržením všech žádostí. Členským státům by proto mělo být povoleno částečně vybrat kontrolní vzorek před koncem období pro podání žádostí.

(71)

Kontrolní vzorek pro podmíněnost by měl být zpravidla vybírán z celkového souboru příjemců uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, za který daný příslušný kontrolní orgán odpovídá. Jako odchylka od tohoto pravidla mohou být vzorky vybírány zvlášť pro každou ze tří kategorií příjemců. Členské státy by měly být oprávněny vybrat kontrolní vzorek na základě vzorků příjemců, kteří jsou vybráni pro kontrolu na místě, pokud jde o kritéria způsobilosti. Kombinace postupů by měla být povolena pouze tehdy, pokud zvyšuje účinnost kontrolního systému.

(72)

V případě skupin osob uvedených v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, které jsou vybrány pro kontroly na místě, by mělo být zajištěno, že všichni členové skupiny jsou kontrolováni z hlediska dodržování příslušných požadavků a norem.

(73)

Kontroly na místě týkající se podmíněnosti by obecně vyžadovaly několik návštěv ve stejném zemědělském podniku. Aby se snížila zátěž kontrol pro příjemce i správu, mělo by být možné omezit kontroly na jednu návštěvu. Časový rozvrh této návštěvy by měl být upřesněn. Členské státy by však měly zajistit, že v rámci stejného kalendářního roku bude provedena reprezentativní a účinná kontrola požadavků a norem.

(74)

Omezení kontrol na místě na vzorek sestávající alespoň z poloviny daných pozemků by nemělo znamenat poměrné snížení příslušné možné sankce.

(75)

Aby se zjednodušily kontroly na místě týkající se podmíněnosti a zlepšilo využití stávajících kontrolních kapacit, mělo by být možné, aby kontroly na úrovni zemědělského podniku byly nahrazeny správními kontrolami, pokud účinnost kontrol je alespoň rovnocenná té, které lze dosáhnout kontrolami na místě.

(76)

Dále by mělo být členským státům umožněno, aby při provádění kontrol na místě v souvislosti s podmíněností používaly objektivní ukazatele vztahující se k určitým požadavkům nebo normám. Tyto ukazatele by však měly přímo souviset s požadavky nebo normami, které představují, a pokrývat všechny prvky, které se mají kontrolovat.

(77)

Kontroly na místě by se měly provádět v kalendářním roce, ve kterém byly předloženy příslušné žádosti o podporu a žádosti o platbu. Pokud jde o žadatele o režimy podpory v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, měly by tyto kontroly být prováděny kdykoli v průběhu období uvedeného v čl. 97 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013.

(78)

Musí se stanovit pravidla pro vypracovávání podrobných a zvláštních kontrolních zpráv pro podmíněnost. Specializovaní inspektoři v terénu by měli informovat o svých zjištěních, jakož i o stupni závažnosti těchto zjištění, aby platební agentura mohla stanovit příslušná snížení nebo podle okolností rozhodnout o vyloučení z plateb nebo z ročních prémií uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(79)

Pro zajištění účinnosti kontroly na místě je důležité, aby byli zaměstnanci provádějící kontroly informováni o důvodu výběru určitého příjemce pro kontrolu na místě. Členské státy by měly vést o takových informacích záznamy.

(80)

Informace o výsledcích kontrol podmíněnosti by měly být zpřístupněny všem platebním agenturám odpovědným za správu různých plateb, které podléhají požadavkům podmíněnosti, aby mohla být provedena příslušná snížení v případě, že jsou odůvodněna na základě zjištěných skutečností.

(81)

Příjemci by měli být informováni o jakémkoli možném nesouladu zjištěném na základě kontroly na místě. Je vhodné stanovit určitou časovou lhůtu, v rámci níž by příjemci tuto informaci měli obdržet. Nemělo by však být možné, aby se dotyční příjemci vyhnuli důsledkům zjištěného nesouladu v důsledku překročení této lhůty.

(82)

Pokud jde o pravidlo de minimis uvedené v čl. 97 odst. 3 (EU) č. 1306/2013 nebo systém včasného varování uvedený v čl. 99 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, mělo by být jasně stanoveno, že povinnost informovat příjemce o nápravném opatření se nepoužije, pokud příjemce již přijal okamžité opatření.

(83)

Pro případy, kdy se členský stát rozhodne neuplatnit žádné správní sankce za nedodržení požadavků, jak je uvedeno v čl. 97 odst. 3 a čl. 99 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, by měly být stanoveny požadavky týkající se odstranění příslušného nesouladu.

(84)

Za účelem zlepšení komunikace mezi stranami zapojenými do kontroly by mělo být stanoveno, že příslušné podklady jsou na žádost zaslány či zpřístupněny platební agentuře nebo koordinačnímu orgánu.

(85)

Správní sankce by měla být uplatněna na celkovou částku plateb uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, které byly nebo mají být poskytnuty příjemci v souvislosti s příslušnými žádostmi o podporu nebo žádostmi o platbu předloženými v průběhu kalendářního roku zjištění. Pokud jde o žadatele o režimy podpor v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, měly by se správní sankce uplatnit zejména na celkovou částku obdrženou v souvislosti s žádostí o režimy podpory podle těchto článků. Pokud jde o opatření týkající se restrukturalizace a přeměny, měla by se celková částka vydělit třemi.

(86)

V případě skupiny osob, jak je uvedeno v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, by se snížení v souvislosti s nedodržováním požadavků ze strany člena skupiny mělo vypočítat v souladu s příslušnými ustanoveními o podmíněnosti. Uplatňování výsledného procenta snížení by mělo zohlednit skutečnost, že povinnosti týkající se podmíněnosti jsou individuální a měla by se dodržovat zásada proporcionality. Členským státům by však měla být ponechána možnost rozhodnout, zda by se toto snížení mělo uplatňovat na skupinu nebo pouze na členy, kteří nedodržují požadavky.

(87)

Měla by být stanovena podrobná procedurální a technická pravidla týkající se výpočtu a uplatňování správních sankcí týkajících se povinností v oblasti podmíněnosti.

(88)

Snížení a vyloučení by se měla odstupňovat podle závažnosti nesouladu a měla by zahrnovat i úplné vyloučení příjemce ze všech plateb uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013 v následujícím kalendářním roce.

(89)

Řídící výbor pro přímé platby a Výbor pro rozvoj venkova nezaujaly stanovisko ve lhůtě stanovené jejich předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o:

a)

oznámení členských států Komisi v souladu s jejich povinnostmi chránit finanční zájmy Unie;

b)

správní kontroly a kontroly na místě, které provádějí členské státy, pokud jde o dodržování kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností;

c)

minimální úroveň kontrol na místě a povinnost tuto úroveň zvýšit, popř. možnost ji snížit;

d)

podávání zpráv o provedených kontrolách a ověřeních a jejich výsledcích;

e)

orgány odpovědné za provádění kontrol souladu, jakož i obsahu těchto kontrol;

f)

zvláštní kontrolní opatření a metody pro zjišťování úrovní tetrahydrokanabinolu u konopí;

g)

vytvoření a fungování systému pro ověřování schválených mezioborových organizací pro účely zvláštní podpory pro bavlnu;

h)

případy, kdy žádosti o podporu a žádosti o platbu nebo jakákoli jiná sdělení, požadavky či žádosti mohou být po svém předložení opraveny a upraveny;

i)

uplatňování a výpočet částečného nebo celkového odnětí plateb;

j)

zpětné získávání neoprávněných plateb a sankce, jakož i neoprávněně přiznaných platebních nároků a uplatňování úroku;

k)

uplatnění a výpočet správních sankcí;

l)

vymezení nesouladu jako méně závažného;

m)

žádosti o podporu a žádosti o platby a žádosti o platební nároky, včetně konečného data pro podávání žádostí, požadavky na minimální údaje, které mají být v žádostech uvedeny, ustanovení o změnách nebo stažení žádostí o podporu, výjimky z požadavku předkládat žádosti o podporu a ustanovení, která členskými státům umožní použít zjednodušené postupy;

n)

provádění kontrol za účelem ověření, zda jsou dodržovány povinnosti a zda jsou údaje uvedené v žádosti o podporu nebo v žádosti o platbu správné a úplné, včetně pravidel pro toleranční rozpětí v případě měření prováděných jako součást kontrol na místě;

o)

technické specifikace potřebné pro účel jednotného provádění kapitoly II hlavy V nařízení (EU) č.1306/2013;

p)

převod zemědělských podniků;

q)

výplatu záloh;

r)

provádění kontrol týkajících se povinností podmíněnosti, včetně zohlednění účasti zemědělců v zemědělském poradenském systému a účasti zemědělců v certifikačním systému;

s)

výpočet a uplatňování správních sankcí týkajících se povinností v oblasti podmíněnosti, včetně příjemců sestávajících ze skupin osob.

Článek 2

Výměna informací o žádostech o podporu, žádostech o platbu a ostatních prohlášeních

1.   Pro účely řádné správy režimů podpory a opatření podpory a v případě, že v členském státě odpovídá za řízení přímých plateb a opatření pro rozvoj venkova ve vztahu k témuž příjemci více než jedna platební agentura, přijme dotčený členský stát vhodná opatření, aby v patřičných případech zajistil, že požadované informace v žádostech o podporu, žádostech o platbu nebo ostatních prohlášeních jsou k dispozici všem dotčeným platebním agenturám.

2.   Pokud kontroly neprovádí příslušná platební agentura, zajistí daný členský stát, aby platební agentura byla o prováděných kontrolách a jejich výsledcích dostatečně informována. Platební agentura si sama určí, jaké informace potřebuje.

Článek 3

Zpětvzetí žádostí o podporu, žádostí o platbu a ostatních prohlášení

1.   Žádost o podporu, žádost o platbu nebo jiné prohlášení lze kdykoliv zcela či částečně písemně stáhnout. Potvrzení o stažení zaznamená příslušný orgán.

V případě, že členský stát využívá možnosti stanovené v čl. 21 odst. 3, může členský stát stanovit, že písemné zpětvzetí lze nahradit oznámením v počítačové databázi zvířat o zvířatech, která opustila hospodářství.

2.   Pokud však příslušný orgán již informoval příjemce o případech nesouladu v dokladech uvedených v odstavci 1 nebo pokud příslušný orgán oznámil příjemci svůj úmysl provést kontrolu na místě nebo pokud tato kontrola na místě odhalí nesoulad, nelze zpětvzetí žádosti povolit, pokud jde o ty části dokladů, jichž se nesoulad týká.

3.   Zpětvzetí podle odstavce 1 uvede žadatele do postavení, v němž se nacházeli před podáním předmětných dokladů nebo jejich části.

Článek 4

Opravy a úpravy zjevných chyb

Žádosti o podporu nebo žádosti o platbu a doklady poskytnuté příjemcem mohou být kdykoli po jejich podání opraveny nebo upraveny v případě zjevných chyb, které jako takové uzná příslušný orgán na základě celkového posouzení konkrétního případu, a za předpokladu, že příjemce jednal v dobré víře.

Příslušný orgán může uznat zjevné chyby pouze tehdy, pokud mohou být zjištěny jednoduchou správní kontrolou informací poskytnutých v dokladech uvedených v prvním pododstavci.

Článek 5

Uplatňování snížení, zamítnutí, odnětí a sankcí

Pokud případ nesouladu, na který se vztahuje uplatnění sankcí v souladu hlavou IV kapitolou II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 (11), je také předmětem stažení nebo sankcí v souladu s hlavou II kapitolami III a IV, nebo v souladu s hlavou III uvedeného nařízení:

a)

snížení, zamítnutí, odnětí nebo sankce uvedené v hlavě II kapitolách III a IV nebo v hlavě III nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 by měly být uplatněny s ohledem na režimy přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému;

b)

sankce stanovené v hlavě IV kapitoly II nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 se uplatní na celkovou částku plateb, které mají být poskytnuty dotyčnému příjemci v souladu s článkem 92 nařízení (EU) č. 1306/2013 a které nejsou předmětem snížení, zamítnutí, odnětí nebo sankcí uvedených v písmenu a).

Snížení, zamítnutí, odnětí nebo sankce uvedené v prvním pododstavci se uplatní v souladu s článkem 6 tohoto nařízení, aniž jsou dotčeny další sankce podle jiných ustanovení Unie nebo vnitrostátního práva.

Článek 6

Pořadí snížení, zamítnutí, odnětí a sankcí u jednotlivých režimů přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova

1.   Částku platby, která má být poskytnuta příjemci v rámci režimu podpory uvedeného v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013, určí členské státy na základě podmínek stanovených v souladu s daným nařízením a s programy pro nejvzdálenější regiony Unie a menší ostrovy v Egejském moři stanovenými nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (12) a (EU) č. 229/2013 (13) pro dané režimy přímých podpor.

2.   Pro každý režim uvedený v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 a pro každé opatření pro rozvoj venkova v rozsahu působnosti integrovaného systému, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci bodu 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, se snížení, odnětí a sankce případně vypočítají v následujícím pořadí:

a)

snížení a sankce uvedené v hlavě II kapitole IV nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, s výjimkou sankcí uvedených v článku 16 uvedeného nařízení, se uplatní na jakýkoli případ nesouladu;

b)

částka vyplývající z uplatnění písmene a) slouží jako základ pro výpočet zamítnutí uvedených v kapitole III nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014;

c)

částka vyplývající z uplatnění písmene b) slouží jako základ pro výpočet jakýchkoliv snížení, jež mají být uplatněna v případě opožděného podání v souladu s články 13 a 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014;

d)

částka vyplývající z uplatnění písmene c) slouží jako základ pro výpočet jakýchkoliv snížení, jež mají být uplatněna v případech neohlášení zemědělských pozemků v souladu s článkem 16 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014;

e)

částka vyplývající z uplatnění písmene d) slouží jako základ pro výpočet odnětí podle hlavy III nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014;

f)

částka vyplývající z uplatnění písmene e) slouží jako základ pro použití:

i)

lineárního snížení podle čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013;

ii)

lineárního snížení podle čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013;

iii)

lineárního snížení podle čl. 65 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013;

iv)

lineárního snížení podle čl. 65 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;

v)

lineárního snížení, jež se uplatní v případě, kdy platby, které se mají vyplatit v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 1307/2013 překročí vnitrostátní strop stanovený v souladu s čl. 42 odst. 2 uvedeného nařízení.

3.   Částka vyplývající z uplatnění odst. 2 písm. f) slouží jako základ pro:

a)

uplatnění snížení plateb podle článku 11 nařízení (EU) č. 1307/2013;

b)

uplatnění procenta lineárního snížení stanoveného v souladu s čl. 7 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013;

c)

uplatnění míry úpravy uvedené v článku 8 nařízení (EU) č. 1307/2013.

4.   Částka platby vyplývající z uplatnění odstavce 3 slouží jako základ pro výpočet jakýchkoliv snížení, jež mají být uplatněna pro nedodržení podmíněnosti v souladu s hlavou IV kapitolou II nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

Článek 7

Zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek

1.   V případě neoprávněné platby příjemce vrátí dotyčnou částku, která je případně zvýšena o úrok vypočítaný v souladu s odstavcem 2.

2.   Úroky se vypočítají za období od uplynutí platební lhůty pro příjemce uvedené v inkasním příkazu, která nesmí být stanovena na více než 60 dnů, do okamžiku vrácení nebo odečtení částky.

Použitelná úroková sazba se vypočítá podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů, nesmí však být nižší než úroková sazba použitelná pro vymáhání částek podle vnitrostátních předpisů.

3.   Povinnost vrátit částku uvedená v odstavci 1 se neuplatní, pokud byla platba provedena omylem příslušného orgánu nebo jiného orgánu a pokud příjemce nemohl chybu přiměřeným způsobem odhalit.

Pokud se však chyba týká skutečností rozhodných pro výpočet dotyčné platby, použije se první pododstavec pouze v případě, že rozhodnutí o vrácení nebylo sděleno do 12 měsíců od provedení platby.

Článek 8

Převod zemědělských podniků

1.   Pro účely tohoto článku se:

a)

„převodem zemědělského podniku“ rozumí prodej, pronájem nebo jakýkoli podobný typ transakce, který se týká dotyčných produkčních jednotek;

b)

„převodcem“ rozumí příjemce, jehož zemědělský podnik se převádí na jiného příjemce;

c)

„nabyvatelem“ rozumí příjemce, na něhož se zemědělský podnik převádí.

2.   Pokud se zemědělský podnik převádí jako celek z jednoho příjemce na druhého po podání žádosti o podporu nebo žádosti o platbu a před splněním všech podmínek pro poskytnutí podpory, neposkytne se převodci žádná podpora pro převáděný zemědělský podnik.

3.   Podpora nebo platba, o kterou požádal převodce, se poskytne nabyvateli, pokud:

a)

nabyvatel informuje o převodu příslušný orgán ve lhůtě stanovené členskými státy a požádá o vyplacení podpory;

b)

nabyvatel předloží veškeré důkazy požadované příslušným orgánem;

c)

převáděný zemědělský podnik splňuje všechny podmínky pro poskytnutí podpory.

4.   Jakmile nabyvatel informuje příslušný orgán a požádá o vyplacení podpory v souladu s odst. 3 písm. a):

a)

veškerá práva a povinnosti převodce, které vyplývají z právního vztahu mezi převodcem a příslušným orgánem v souvislosti se žádostí o podporu nebo žádostí o platbu, přecházejí na nabyvatele;

b)

veškeré kroky nezbytné pro poskytnutí podpory a veškerá prohlášení, která učinil převodce před převodem, se přičítají nabyvateli pro účely uplatnění příslušných pravidel Unie;

c)

považuje se převáděný zemědělský podnik pro dotyčný rok podání žádosti za samostatný zemědělský podnik.

5.   Členské státy mohou popřípadě rozhodnout, že poskytnou podporu převodci. V takovém případě:

a)

se neposkytne žádná podpora nabyvateli;

b)

členské státy zajistí, aby se obdobně použily požadavky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.

Článek 9

Oznámení

1.   Členské státy každoročně do 15. července oznámí Komisi pro všechny režimy přímých podpor, opatření pro rozvoj venkova a technickou pomoc a režimy podpory v odvětví vína uvedené v článcích 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013 kontrolní údaje a kontrolní statistiky za předchozí kalendářní rok, a zejména:

a)

údaje týkající se jednotlivých příjemců, pokud jde o žádosti o podporu a žádosti o platbu, ohlášené a/nebo uvedené plochy a ohlášená a/nebo uvedená zvířata, výsledky správních kontrol, kontrol na místě a následných kontrol;

b)

případně výsledky kontrol týkajících se podmíněnosti, včetně příslušných snížení a vyloučení.

Toto oznámení se provádí elektronicky za použití technických specifikací pro přenos kontrolních údajů a kontrolních statistik, které jim poskytne Komise.

2.   Členské státy předají Komisi do 15. července 2015 zprávu týkající se možností zvolených pro kontrolu dodržování požadavků podmíněnosti a příslušných kontrolních subjektů pověřených kontrolou dodržování požadavků a norem v oblasti podmíněnosti. Následné změny týkající se informací poskytnutých v této zprávě se oznamují neprodleně.

3.   Členské státy předají Komisi každoročně do 15. července zprávu týkající se opatření přijatých pro správu a kontrolu dobrovolné podpory vázané na produkci za předchozí kalendářní rok.

4.   Počítačové údaje stanovené jako součást integrovaného systému se využijí k podpoře informací uvedených v rámci odvětvových pravidel, které jsou členské státy povinny zasílat Komisi.

HLAVA II

INTEGROVANÝ ADMINISTRATIVNÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM

KAPITOLA I

Obecná pravidla

Článek 10

Zálohy na přímé platby

Členské státy mohu příjemcům ve vztahu k žádostem o podporu pro daný rok vyplatit zálohy na přímé platby, aniž by uplatnily míru úpravy finanční kázně podle článku 8 nařízení (EU) č. 1307/2013. Platby zůstatku, které mají být příjemcům vypláceny od 1. prosince 2014, zohlední míru úpravy finanční kázně platnou v příslušné době pro celkovou částku přímých plateb v příslušném kalendářním roce.

KAPITOLA II

Žádosti o podporu a žádosti o platbu

Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 11

Zjednodušení postupů

1.   Pokud nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 nebo toto nařízení nestanoví jinak, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat, aby veškerá sdělení podle tohoto nařízení mezi příjemcem a orgány byla zasílána elektronicky, pokud to nepovede k diskriminaci mezi příjemci a pokud budou přijata přiměřená opatření, která zejména zajistí, aby:

a)

byl příjemce jednoznačně identifikován;

b)

příjemce splňoval všechny požadavky vyplývající z dotyčného režimu přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova;

c)

zasílané údaje byly natolik spolehlivé, aby zaručovaly řádnou správu dotyčného režimu přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova; pokud se používají údaje obsažené v počítačové databázi zvířat uvedené v čl. 2 odst. 1 druhém pododstavci bodu 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, aby tato databáze poskytovala úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčného režimu přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova;

d)

příslušné orgány v případě, že průvodní doklady nelze zaslat elektronicky, obdržely tyto doklady ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny pro předání neelektronickými prostředky.

2.   Pokud jde o podávání žádostí o podporu nebo žádostí o platbu, mohou členské státy za podmínek stanovených v odstavci 1 stanovit zjednodušené postupy, pokud již orgány mají údaje k dispozici, a zejména tehdy, pokud se nezměnila situace od posledního podání žádosti o podporu nebo žádosti o platbu v rámci dotyčného režimu přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova v souladu s čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013. Členské státy mohou rozhodnout, že pro účely žádostí o podporu a žádosti o platbu použijí údaje získané ze zdrojů údajů, které mají k dispozici vnitrostátní orgány. V tomto případě členský stát zajistí, aby tyto zdroje údajů poskytovaly úroveň jistoty nezbytnou pro řádnou správu údajů tak, aby byla zajištěna spolehlivost, integrita a bezpečnost těchto údajů.

3.   Informace vyžadované v jakýchkoli podkladech, které se mají předložit spolu s žádostí o podporu nebo žádostí o platbu, může příslušný orgán, je-li to možné, požadovat přímo od zdroje informací.

Článek 12

Obecná ustanovení týkající se jednotné žádosti a předkládání žádostí o podporu v rámci opatření pro rozvoj venkova

1.   Pokud se členské státy podle čl. 72 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 rozhodnou, že žádosti o podporu v souvislosti s přímými platbami nebo žádosti o platbu na opatření pro rozvoj venkova budou zahrnuty do jednotné žádosti, články 20, 21 a 22 tohoto nařízení, pokud jde o zvláštní požadavky stanovené v souvislosti s žádostí o podporu a/nebo žádostí o platbu v rámci těchto režimů, se použijí obdobně.

2.   Příjemci žádající o podporu v rámci jakékoli přímé platby na plochu nebo opatření pro rozvoj venkova mohou podat pouze jednu jednotnou žádost ročně.

3.   Členské státy stanoví vhodné postupy pro podávání žádostí o podporu v rámci opatření pro rozvoj venkova.

Článek 13

Konečné datum pro podávání jednotné žádosti, žádostí o podporu nebo žádostí o platbu

1.   Členské státy stanoví konečná data, k nimž se podávají jednotná žádost, žádosti o podporu nebo žádosti o platbu. Tímto konečným datem je nejpozději 15. květen každého roku. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen.

Při stanovení konečných dat vezmou členské státy v úvahu období nutné pro poskytnutí všech příslušných údajů, aby zaručily řádnou administrativní a finanční správu podpory, a zajistily, aby bylo možno naplánovat účinné kontroly.

2.   V souladu s postupem uvedeným v čl. 78 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013 mohou být konečná data uvedená v odstavci 1 tohoto článku v některých oblastech s výjimečnými klimatickými podmínkami stanovena k pozdějšímu termínu.

Článek 14

Obsah jednotné žádosti nebo žádosti o platbu

1.   Jednotná žádost nebo žádost o platbu obsahuje veškeré informace nezbytné k prokázání způsobilosti pro podporu, zejména:

a)

totožnost příjemce;

b)

podrobné informace o dotčených režimech přímých plateb a/nebo opatřeních pro rozvoj venkova;

c)

identifikaci platebních nároků v souladu se systémem identifikace a evidence stanoveným v článku 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 pro účely režimu základní platby;

d)

podrobné údaje umožňující jednoznačnou identifikaci všech zemědělských pozemků v zemědělském podniku, jejich výměru vyjádřenou v hektarech na dvě desetinná místa, jejich umístění a v případě potřeby další specifikace týkající se využití zemědělských pozemků;

e)

případně náležitosti umožňující jednoznačnou identifikaci nezemědělské půdy, u níž je žádáno o podporu v rámci opatření pro rozvoj venkova;

f)

případně jakékoli podklady nezbytné k prokázání způsobilosti pro dotčený režim a/nebo opatření;

g)

prohlášení příjemce, že se seznámil s podmínkami týkajícími se dotčených režimů přímých podpor a/nebo opatření pro rozvoj venkova;

h)

případně prohlášení příjemce, že se na něj vztahuje seznam nezemědělských podniků nebo činností uvedených v čl. 9 odst. 2 prvním a druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Pro účely identifikace platebních nároků uvedených v odst. 1 písm. c) musí předtištěné tiskopisy poskytnuté příjemci v souladu s čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 obsahovat identifikaci platebních nároků v souladu se systémem identifikace a evidence stanoveným v článku 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

3.   V prvním roce uplatňování režimu základní platby se členské státy mohou od tohoto článku a článku 17 tohoto nařízení, pokud jde o platební nároky, odchýlit.

Článek 15

Obsah jednotné žádosti nebo žádosti o platbu

1.   Po konečném datu podání jednotné žádosti nebo žádosti o platbu mohou být jednotlivé zemědělské pozemky nebo jednotlivé platební nároky v jednotné žádosti nebo žádosti o platbu doplněny nebo upraveny, pokud jsou splněny požadavky v rámci dotčených režimů přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova.

Změny způsobu využití nebo režimu přímých plateb nebo opatření pro rozvoj venkova, pokud jde o jednotlivé zemědělské pozemky či platební nároky již ohlášené v jednotné žádosti, lze provést za stejných podmínek.

Pokud mají změny uvedené v prvním a druhém pododstavci spojitost s jakýmikoli podklady nebo smlouvami, které je třeba předložit, mohou být tyto doklady nebo smlouvy odpovídajícím způsobem změněny.

2.   Změny provedené podle odstavce 1 musí být do 31. května daného roku oznámeny písemně příslušnému orgánu, kromě případu Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska a Švédska, kdy se oznámení provede nejpozději do 15. června daného roku.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy stanovit dřívější konečné datum pro oznámení změn. Toto datum však musí být minimálně 15 kalendářních dní po konečném termínu pro podání jednotné žádosti nebo žádosti o platbu stanoveném v souladu s čl. 13 odst. 1.

3.   Pokud již příslušný orgán informoval příjemce o případech nesouladu v jednotné žádosti nebo žádosti o platbu nebo pokud příjemci oznámil svůj úmysl provést kontrolu na místě nebo pokud tato kontrola na místě odhalí nesoulad, nejsou přípustné žádné změny podle odstavce 1 u těch zemědělských pozemků, kterých se daný nesoulad týká.

Článek 16

Opravy předtištěného formuláře

Při podávání formuláře jednotné žádosti, žádosti o podporu a/nebo žádosti o platbu opraví příjemce předtištěný tiskopis uvedený v čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud došlo k jakýmkoli změnám, zejména k převodům platebních nároků v souladu s článkem 34 nařízení (ES) č. 1307/2013, nebo pokud je jakýkoli údaj obsažený v předtištěném tiskopisu nesprávný.

Oddíl 2

Žádosti o podporu pro režimy podpory na plochu a žádosti o platby pro opatření podpory na plochu

Článek 17

Zvláštní požadavky týkající se žádostí o podporu pro režimy podpory na plochu a žádosti o platby pro opatření podpory na plochu

1.   Pro účely identifikace všech zemědělských pozemků v zemědělském podniku a/nebo nezemědělské půdy, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 1 písm. d) a e), poskytne příslušný orgán příjemci předtištěný tiskopis a odpovídající grafické dokumenty uvedené v čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 prostřednictvím rozhraní založeného na geografickém informačním systému, který umožňuje zpracování prostorových a alfanumerických údajů ohlášených ploch (dále jen „geoprostorové formuláře žádosti o podporu“).

2.   Odstavec 1 se použije takto:

a)

Od roku podání žádosti 2016 na počet příjemců odpovídající počtu, který je potřebný na pokrytí alespoň 25 % celkové plochy určené pro režim základní platby nebo režim jednotné platby na plochu v předchozím roce;

b)

Od roku podání žádosti 2017 na počet příjemců odpovídající počtu, který je potřebný na pokrytí alespoň 75 % celkové plochy určené pro režim základní platby nebo režim jednotné platby na plochu v předchozím roce;

c)

od roku podání žádosti 2018 na všechny příjemce.

3.   Pokud příjemce není schopen předložit žádost o podporu a/nebo žádost o platbu pomocí geoprostorového formuláře žádosti o podporu, příslušný orgán příjemci poskytne buď:

a)

požadovanou technickou pomoc, nebo

b)

předtištěné tiskopisy a odpovídající grafické dokumenty v tištěné podobě. V tomto případě příslušný orgán přenese údaje obdržené od příjemce do geoprostorového formuláře žádosti o podporu.

4.   Předtištěné tiskopisy poskytnuté příjemci musí obsahovat maximální způsobilou plochu na referenční pozemek v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. a) a b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 a zjištěnou plochu v předchozím roce na zemědělský pozemek pro účely režimu základní platby, režimu jednotné platby na plochu a/nebo opatření pro rozvoj venkova vztahujícího se na plochu.

V grafických dokumentech poskytnutých příjemci v souladu s čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 se uvedou hranice a jedinečná identifikace referenčních pozemků, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, a hranice zemědělských pozemků zjištěných v předchozím roce, aby příjemce mohl správně uvést velikost a polohu každého zemědělského pozemku. Od roku podání žádosti 2016 se bude rovněž uvádět typ, velikost a poloha ploch využívaných v ekologickém zájmu zjištěných v předchozím roce.

5.   Příjemce musí jednoznačně identifikovat a ohlásit plochu každého zemědělského podniku a případně typ, velikost a polohu ploch využívaných v ekologickém zájmu. Pokud jde o ekologickou platbu, příjemce musí rovněž upřesnit využívání ohlášených zemědělských pozemků.

Za tímto účelem může příjemce potvrdit informace, které jsou již uvedeny v předtištěném tiskopisu. Pokud však informace týkající se plochy, polohy nebo hranice zemědělského pozemku nebo případně velikosti a polohy ploch využívaných v ekologickém zájmu nejsou správné nebo jsou neúplné, příjemce provede v předtištěném tiskopisu opravy nebo změny.

Příslušný orgán posoudí na základě oprav nebo doplnění provedených příjemcem v předtištěném tiskopise, zda je s ohledem na čl. 5 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 nutná aktualizace odpovídajícího referenčního pozemku.

6.   Pokud příjemce provádí rovnocenné postupy v souladu s čl. 43 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 prostřednictvím závazků přijatých v souladu s čl. 39 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (14) nebo čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013, uvede se závazek v žádosti o podporu s odkazem na odpovídající žádost o platbu.

Pokud příjemce provádí rovnocenné postupy prostřednictvím celostátních nebo regionálních systémů ekologické certifikace v souladu s čl. 43 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013, použijí se odstavce 4 a 5 tohoto článku obdobně na předtištěný tiskopis a ohlášení příjemce.

Pro účely regionálního nebo kolektivního provádění v souladu s čl. 46 odst. 5 a 46 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 a pro část závazků týkajících se plochy využívané v ekologickém zájmu, které musí příjemci splnit individuálně, musí příjemci účastnící se těchto regionálních nebo kolektivních provádění ve vztahu ke každému zemědělskému pozemku jednoznačně identifikovat a ohlásit typ, velikost a polohu plochy využívané v ekologickém zájmu v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. Příjemci ve své žádosti o podporu nebo v žádosti o platbu učiní odkaz na ohlášení regionálního nebo kolektivního uplatňování podle článku 18 tohoto nařízení.

7.   Pro plochy využívané k produkci konopí v souladu s čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 musí jednotná žádost obsahovat:

a)

veškeré informace nutné pro identifikaci pozemků osetých konopím, s uvedením odrůd použitého osiva;

b)

údaj o množství použitého osiva (v kg na ha);

c)

úřední návěsky použité na obalech osiva v souladu se směrnicí Rady 2002/57/ES (15), a zejména s článkem 12 uvedené směrnice, nebo jakýkoli jiný doklad, který členský stát uzná za rovnocenný.

Odchylně od písm. c) prvního pododstavce musejí být tyto návěsky předloženy nejpozději do 30. června, pokud se osev uskutečnil až po konečném datu pro podání jednotné žádosti. Pokud návěsky musejí být předloženy též jiným vnitrostátním orgánům, mohou členské státy stanovit, že se tyto návěsky po jejich předložení v souladu s uvedeným písmenem vrací zpět příjemci. Vrácené návěsky se označí jako použité pro žádost.

8.   V případě zvláštní podpory pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 obsahuje jednotná žádost:

a)

jméno odrůdy použitého osiva bavlny;

b)

případně název a adresu schválené mezioborové organizace, jejímž je příjemce členem.

9.   Plochy, které nejsou využívány pro účely režimů podpory uvedených v hlavách III, IV a V nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo režimů podpor v odvětví vína uvedených v nařízení (EU) č. 1308/2013, se ohlašují pod jednou nebo více hlavičkami „jiné využití“.

Článek 18

Ohlášení regionálního nebo kolektivního provádění

Pro každé regionální či kolektivní provádění v souladu s čl. 46 odst. 5 nebo 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 se předkládá ohlášení regionálního nebo kolektivního provádění, které doplňuje žádost o podporu nebo žádost o platbu každého zúčastněného příjemce.

Ohlášení musí obsahovat veškeré nezbytné doplňující informace za účelem ověření, zda jsou dodržovány povinnosti v souvislosti s regionálním nebo kolektivním prováděním v souladu s čl. 46 odst. 5 nebo 6 tohoto nařízení, a zejména:

a)

jedinečnou identifikaci každého zúčastněného příjemce;

b)

minimální procentní podíl, který každý zúčastněný příjemce musí individuálně splňovat, jak je uvedeno v čl. 46 odst. 6 druhém pododstavci uvedeného nařízení;

c)

celkovou plochu souvislých struktur sousedících ploch využívaných v ekologickém zájmu, jak je uvedeno v čl. 46 odst. 5 uvedeného nařízení, nebo společné souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu, jak je uvedeno v čl. 46 odst. 6 daného nařízení, jejíž závazky se plní kolektivně;

d)

předtištěné grafické dokumenty uvádějící hranice a jedinečnou identifikaci referenčních pozemků, které se používají k jednoznačné identifikaci souvislých struktur sousedících ploch využívaných v ekologickém zájmu nebo společné souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu a k označení jejich hranic.

V případě regionálního provádění, pokud prováděcí plán stanovený v čl. 46 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 obsahuje všechny informace uvedené v druhém pododstavci tohoto článku, může být ohlášení uvedené v prvním pododstavci nahrazeno odkazem na plán.

V případě kolektivního provádění musí být ohlášení uvedené v prvním pododstavci doplněno písmennou dohodou uvedenou v čl. 47 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014.

Článek 19

Žádosti týkající se účasti v režimu pro malé zemědělce a vystoupení z tohoto režimu

1.   Žádosti o účast v režimu pro malé zemědělce uvedeném v čl. 62 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, které budou podány v roce 2015, musí obsahovat odkaz na jednotnou žádost podanou pro rok podání žádosti 2015 týmž příjemcem a případně prohlášení příjemce, že se seznámil se zvláštními podmínkami týkajícími se režimu pro malé zemědělce uvedenými v článku 64 uvedeného nařízení.

Členské státy mohou rozhodnout, že žádost uvedená v prvním pododstavci bude podávána společně s jednotnou žádostí nebo jako její součást.

2.   Od roku podání žádosti 2016 musí členské státy stanovit zjednodušený postup pro podávání žádostí uvedený v čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013.

3.   Předtištěné tiskopisy používané v postupu pro podávání žádostí uvedeném v odstavci 2 musí být vytvořeny na základě informací poskytnutých v jednotné žádosti podané pro rok podání žádosti 2015 a musí obsahovat zejména:

a)

veškeré dodatečné informace nezbytné k zajištění souladu s článkem 64 nařízení (EU) č. 1307/2013 a případně veškeré další informace nezbytné k doložení toho, že příjemce stále dodržuje článek 9 uvedeného nařízení;

b)

prohlášení příjemce, že si je vědom zvláštních podmínek týkajících se režimu pro malé zemědělce stanovených v článku 64 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Pokud se členské státy rozhodnou pro způsob platby uvedený v čl. 63 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013, aniž by použily třetí pododstavec tohoto článku, poskytne se předtištěný tiskopis odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce v souladu s oddílem 1 této kapitoly.

4.   Příjemci, kteří se rozhodli vystoupit z režimu pro malé zemědělce v roce následujícím po roce 2015 v souladu s čl. 62 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo čl. 62 odst. 2 uvedeného nařízení, informují příslušný orgán o svém vystoupení v souladu se způsoby zavedenými členskými státy.

Oddíl 3

Jiné žádosti

Článek 20

Zvláštní ustanovení týkající se žádostí o podporu

Příjemce, který nežádá o podporu v rámci žádného z režimů podpory na plochu, ale žádá o podporu v rámci některého z režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo o režimy podpory v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud disponuje zemědělskou půdou, ohlásí tyto plochy ve svém formuláři žádosti o podporu v souladu s článkem 17 tohoto nařízení.

Příjemce, na kterého se vztahují pouze povinnosti v oblasti podmíněnosti v souladu s články 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, ohlásí ve svém formuláři žádosti o podporu plochy, jimiž disponuje, a to pro každý kalendářní rok, ve kterém se tyto povinnosti uplatňují.

Členské státy však mohou příjemce od povinností stanovených v prvním a druhém pododstavci osvobodit, pokud jsou příslušným orgánům poskytnuty dotyčné informace v rámci jiných administrativních a kontrolních systémů, které zaručují slučitelnost s integrovaným systémem v souladu s článkem 61 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 21

Požadavky týkající se žádosti o podporu na hospodářská zvířata a žádostí o platbu v rámci opatření podpory na zvířata

1.   Žádost o podporu na hospodářská zvířata podle definice čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 15 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 nebo žádost o platbu v rámci opatření podpory na zvířata podle definice čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 14 uvedeného nařízení musí obsahovat veškeré informace nutné k zjištění způsobilosti pro podporu, a zejména:

a)

totožnost příjemce;

b)

odkaz na jednotnou žádost, pokud již byla podána;

c)

počet zvířat každého druhu, pro která se podává žádost o podporu na hospodářská zvířata nebo žádost o platbu, a v případě skotu identifikační kódy zvířat;

d)

v případě potřeby závazek příjemce držet zvířata uvedená v písmenu c) během období stanoveného členskými státy ve svém hospodářství a informace o místu nebo místech, kde budou zvířata držena, včetně příslušného období;

e)

případně jakékoli podklady nezbytné k prokázání způsobilosti pro dotčený režim nebo dotčené opatření;

f)

prohlášení příjemce, že se seznámil s podmínkami pro poskytnutí dotyčné podpory.

2.   Každý chovatel zvířat má právo dostávat bez omezení od příslušného orgánu v přiměřených intervalech a bez přílišného prodlení informace o údajích v počítačové databázi zvířat, které se vztahují k němu a jeho zvířatům. Při podání žádosti o podporu na hospodářská zvířata nebo žádosti o platbu příjemce prohlásí, že tyto údaje jsou správné a úplné, a opraví chybné údaje nebo doplní chybějící údaje.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že některé informace uvedené v odstavci 1 nemusí být v žádosti o podporu na hospodářská zvířata nebo žádosti o platbu obsaženy, pokud již byly dříve sděleny příslušnému orgánu.

4.   Členské státy mohou zavést postupy, jejichž pomocí mohou být údaje obsažené v počítačové databázi zvířat použity pro účely žádosti o podporu na hospodářská zvířata nebo žádosti o platbu, za předpokladu, že počítačová databáze zvířat poskytuje dostatečnou úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčných režimů podpory nebo opatření podpory na úrovni jednotlivých zvířat.

Postupy uvedené v prvním pododstavci může představovat systém, podle něhož může příjemce žádat o podporu pro všechna zvířata, která jsou k určitému dni nebo během období stanoveného členským státem způsobilá pro podporu na základě údajů obsažených v počítačové databázi zvířat.

V tomto případě přijmou členské státy nezbytná opatření, která zaručí, že:

a)

v souladu s ustanoveními použitelnými na dotyčný režim podpory a/nebo opatření podpory bude jasně určeno a dáno na vědomí příjemci datum nebo období uvedené v druhém pododstavci;

b)

příjemce si je vědom toho, že jakákoli potenciálně způsobilá zvířata, která nejsou řádně identifikována nebo evidována v systému pro identifikaci a evidenci zvířat, jsou považována za zvířata, u kterých byl zjištěn nesoulad, jak je uvedeno v článku 31 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

5.   Členské státy mohou stanovit, že některé informace uvedené v odstavci 1 mohou nebo musí být dále předány prostřednictvím subjektu nebo subjektů, které schválí. Za předávané údaje však nadále nese odpovědnost příjemce.

Oddíl 4

Zvláštní ustanovení týkající se platebních nároků

Článek 22

Přiznání nebo zvýšení hodnoty platebních nároků

1.   Žádosti o přiznání platebních nároků nebo zvýšení hodnoty platebních nároků v rámci režimu základní platby v souladu s články 20, 24, 30, s výjimkou odst. 7 písm. e), a článkem 39 nařízení (EU) č. 1307/2013 se podávají do data, které stanoví členské státy. Stanoveným datem je nejpozději 15. květen příslušného kalendářního roku.

Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen příslušného kalendářního roku.

2.   Členské státy mohou rozhodnout, že žádost o přiznání platebních nároků se podává zároveň s žádostí o podporu v rámci režimu základní platby.

Článek 23

Zpětné získávání neoprávněných platebních nároků

1.   Jestliže se po přiznání platebních nároků příjemcům v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 zjistí, že počet přiznaných platebních nároků je příliš vysoký, počet neoprávněně přiznaných platebních nároků se převede do vnitrostátní nebo regionální rezervy podle článku 30 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Pokud chyba uvedená v prvním pododstavci byla učiněna příslušným orgánem nebo jiným orgánem a pokud příjemce nemohl chybu přiměřeným způsobem odhalit, bude hodnota zbývajících platebních nároků přiznaných tomuto příjemci odpovídajícím způsobem upravena.

V případě, že příjemce, kterého se týká přiznání příliš velkého počtu platebních nároků, mezitím převedl platební nároky na jiné příjemce, jsou nabyvatelé rovněž vázáni povinností stanovenou v prvním pododstavci poměrně k počtu platebních nároků, jež na ně byly převedeny, nedisponuje-li příjemce, kterému byly platební nároky původně přiznány, dostatečným počtem platebních nároků, aby pokryl počet neoprávněně přiznaných platebních nároků.

2.   Jestliže se po přiznání platebních nároků příjemcům v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 zjistí, že platby obdržené příjemcem za rok 2014, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 2 prvním pododstavci uvedeného nařízení, nebo hodnota platebních nároků, jichž je příjemce držitelem ke dni podání své žádosti za rok 2014, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 3 prvním pododstavci uvedeného nařízení, nebo jednotková hodnota platebních nároků, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 5 uvedeného nařízení, nebo zvýšení této jednotkové hodnoty platebních nároků, jak je uvedeno v čl. 30 odst. 10 uvedeného nařízení, nebo celková hodnota podpory obdržená příjemcem za kalendářní rok, který předchází provedení režimu základní platby, jak je uvedeno v čl. 40 odst. 3 prvním pododstavci uvedeného nařízení, byly příliš vysoké, musí být hodnota těchto platebních závazků na základě chybného odkazu pro dotyčného příjemce odpovídajícím způsobem upravena.

Stejná úprava se provede i v případě platebních nároků, které byly mezitím převedeny na jiné příjemce.

Hodnota snížení se převede do vnitrostátní nebo regionální rezervy podle článku 30 nařízení (EU) č. 1307/2013.

3.   Jestliže se po přiznání platebních nároků příjemcům v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 zjistí, že v případě téhož příjemce nastala jak situace uvedená v odstavci 1, tak situace uvedená v odstavci 2, bude úprava hodnoty všech platebních nároků podle odstavce 2 provedena před převedením neoprávněných platebních nároků do vnitrostátní nebo regionální rezervy v souladu s odstavcem 1.

4.   Úpravy počtu a/nebo hodnoty platebních nároků podle tohoto článku však nesmí vést k systematickému přepočtu zbývajících platebních nároků.

5.   Členské státy mohou rozhodnout, že nebudou zpětně získávat neoprávněné platební nároky, pokud celková hodnota těchto platebních nároků uvedená v elektronické evidenci pro identifikaci a evidenci platebních závazků v době provádění ověřování v souvislosti s prováděním úprav uvedených v tomto článku pro jakýkoli rok, ve kterém byl proveden režim základní platby v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013, činí 50 EUR nebo méně.

Neoprávněně vyplacené částky pro roky podání žádosti, které předcházejí úpravám, by měly být získány zpět v souladu s článkem 7 tohoto nařízení. Při určování takových neoprávněných částek je třeba vzít v úvahu dopad úprav stanovených v tomto článku na počet a případně hodnotu platebních nároků pro všechny dotyčné roky.

HLAVA III

KONTROLY

KAPITOLA I

Společná ustanovení

Článek 24

Obecné zásady

1.   Správní kontroly a kontroly na místě stanovené tímto nařízením se provádějí způsobem, který zajistí účinné ověření:

a)

správnosti a úplnosti informací uvedených v žádosti o podporu, žádost o platbu nebo jiném ohlášení;

b)

dodržování všech kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností pro daný režim podpory a/nebo opatření podpory, podmínek, za nichž jsou udělovány podpory nebo výjimky z povinností;

c)

požadavků a norem týkajících se podmíněnosti.

2.   Členské státy zajistí, aby plnění veškerých platných podmínek stanovených právními předpisy Unie nebo příslušnými vnitrostátními právními předpisy a dokumenty obsahujícími prováděcí opatření či programem rozvoje venkova mohlo být kontrolováno podle soustavy ověřitelných ukazatelů, které budou určeny členskými státy.

3.   Na základě posouzení výsledků správních kontrol a kontrol na místě se stanoví, zda by jakékoli případné problémy mohly v obecné rovině představovat riziko pro jiné podobné operace, příjemce či jiné subjekty. Toto posouzení také musí odhalit příčiny takových situací a určit, zda je nutný další přezkum nebo zda jsou nutná nápravná či preventivní opatření.

4.   V případě, že vyhodnocení ortofotosnímků (družicových nebo leteckých) neposkytuje výsledky, které by umožnily učinit jednoznačné závěry ke spokojenosti příslušného orgánu týkající se způsobilosti nebo správné velikosti plochy, která podléhá správním kontrolám nebo kontrolám na místě, provede příslušný orgán fyzické prohlídky v terénu.

5.   Tato kapitola se vztahuje na všechny kontroly prováděné v rámci tohoto nařízení, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v hlavě IV a V. Ustanovení odstavce 3 se však na hlavu V nevztahuje.

Článek 25

Oznámení kontrol na místě

Kontroly na místě mohou být oznámeny za předpokladu, že to nenaruší jejich účel nebo účinnost. Oznámení je přísně omezené na nezbytné minimální časové období, které nepřekročí 14 dní.

U kontrol na místě týkajících se žádostí o podporu na hospodářská zvířata nebo žádostí o platbu v rámci opatření podpory na zvířata však nelze oznámení s výjimkou řádně odůvodněných případů provést dříve než 48 hodin před zahájením kontroly. Kromě toho se v případě, že právní předpisy použitelné na akty a normy týkající se podmíněnosti vyžadují, aby kontrola na místě nebyla oznámena, použijí tato pravidla také v případě kontrol na místě souvisejících s podmíněností.

Článek 26

Časové rozvržení kontrol na místě

1.   Kontroly na místě stanovené tímto nařízením se případně provádějí společně s ostatními kontrolami stanovenými právními přepisy Unie.

2.   Pro účely opatření pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému se kontroly na místě mohou provádět po celý rok na základě analýzy rizik představovaných různými závazky v rámci každého opatření.

3.   Kontroly na místě ověří dodržování všech kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností režimů podpory nebo opatření podpory, pro něž byl příjemce vybrán v souladu s článkem 34.

Doba trvání kontrol na místě musí být přísně omezena na nezbytné minimum.

4.   Pokud určitá kritéria způsobilosti, závazky a další povinnosti lze zkontrolovat pouze během určitého období, mohou kontroly na místě vyžadovat dodatečné návštěvy k pozdějšímu datu. V takovém případě musí být kontroly na místě koordinovány takovým způsobem, aby se omezil počet a trvání těchto návštěv u jednoho příjemce na nezbytné minimum. Tyto návštěvy mohou být případně provedeny též formou dálkového průzkumu Země v souladu s článkem 40.

Pokud jsou požadovány dodatečné návštěvy týkající se půdy ležící ladem, souvratí, ochranných pásů, pásů způsobilých hektarů ležících na okraji lesa, meziplodin a/nebo zeleného porostu ohlášených jako plocha využívaná v ekologickém zájmu, provedou se tyto dodatečné návštěvy z 50 % u téhož příjemce, který byl vybrán na základě posouzení rizik, a z 50 % u různých dodatečně vybraných příjemců. Různí dodateční příjemci jsou vybíráni namátkově ze všech příjemců, kteří mají půdu ležící ladem, souvratě, ochranné pásy, pásy způsobilých hektarů ležících na okraji lesa, meziplodiny a/nebo zelený porost ohlášené jako plocha využívaná v ekologickém zájmu, a tyto návštěvy mohou být omezeny na plochy ohlášené jako půda ležící ladem, souvratě, ochranné pásy, pásy způsobilých hektarů ležících na okraji lesa, meziplodiny a/nebo zelený porost.

Pokud jsou vyžadovány dodatečné návštěvy, použije se článek 25 na každou další návštěvu.

Článek 27

Vzájemné oznamování výsledků kontrol

Správní kontroly a kontroly na místě týkající se způsobilosti zohlední případně podezřelé případy nesouladu oznámené jinými útvary, subjekty či organizacemi.

Členské státy zajistí, aby příslušnému orgánu odpovědnému za poskytnutí odpovídající platby byla oznámena veškerá relevantní zjištění učiněná v rámci kontrol dodržování kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností týkajících se režimů uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 a/nebo podpory v rámci opatření pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému. Členské státy rovněž zajistí, aby veřejné nebo soukromé certifikační orgány uvedené v článku 38 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 oznámily příslušnému orgánu odpovědnému za poskytnutí platby pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí jakékoli zjištění, které je relevantní pro správné poskytnutí takové platby příjemcům, kteří se rozhodli pro plnění svých povinností v rámci rovnocennosti prostřednictvím certifikace.

Pokud správní kontroly nebo kontroly na místě v souvislosti s opatřeními pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému zahrnují rovnocenné postupy, jak je uvedeno v čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, probíhá s ohledem na další opatření v souvislosti s poskytováním plateb pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí vzájemné oznamování výsledků těchto kontrol.

KAPITOLA II

Správní kontroly v rámci integrovaného systému

Článek 28

Správní kontroly

1.   Správní kontroly uvedené v článku 74 nařízení (EU) č. 1306/2013, včetně křížových kontrol, mají umožnit odhalování nesouladů, zejména pomocí automatizovaných elektronických prostředků. Kontroly zahrnují všechny prvky, které je možné a vhodné kontrolovat pomocí správních kontrol. Zejména zajistí, aby:

a)

byla plněna kritéria způsobilosti, závazky a další povinnosti pro režim podpory nebo opatření podpory;

b)

neexistovalo dvojí financování v rámci jiného režimu Unie;

c)

žádost o podporu nebo žádost o platbu byla úplná a byla podána v příslušné lhůtě a popřípadě, aby byly předloženy doklady a aby prokázaly způsobilost;

d)

byly případně dodržovány dlouhodobé závazky.

2.   V případě režimů podpory na zvířata a opatření podpory na zvířata mohou členské státy případně použít důkazy získané od jiných útvarů, subjektů či organizací, aby ověřily dodržování kritérií způsobilosti, závazků a dalších povinností za předpokladu, že dotyčný útvar, subjekt či organizace pracují na takové úrovni, která jim umožňuje kontrolovat dodržování výše uvedeného.

Článek 29

Křížové kontroly

1.   Správní kontroly případně zahrnují křížové kontroly:

a)

ohlášených platebních nároků a ohlášených zemědělských pozemků, jejichž účelem je zabránit opakovanému poskytnutí stejné podpory v rámci téhož kalendářního roku nebo roku podání žádosti a zamezit jakýmkoli nepřípustným kumulacím podpor poskytovaných v rámci režimů podpory na plochu uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 a v příloze VI nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (16), a opatření podpory na plochu podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 21 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014;

b)

platebních nároků za účelem ověření jejich existence a způsobilosti pro podporu;

c)

mezi zemědělskými pozemky ohlášenými v jednotné žádosti a/nebo žádosti o platbu a informacemi uvedenými v systému identifikace zemědělských pozemků pro každý referenční pozemek v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, aby se ověřila způsobilost pro režim přímých plateb a/nebo opatření pro rozvoj venkova těchto ploch jako takových;

d)

mezi platebními nároky a zjištěnou plochou, aby se ověřilo, zda jsou nároky doprovázeny alespoň stejným počtem hektarů, na které lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 32 odst. 2 až 6 nařízení (EU) č. 1307/2013;

e)

pomocí systému identifikace a evidence zvířat, aby se ověřila způsobilost pro podporu a zabránilo se neoprávněnému opakovanému poskytnutí stejné podpory v rámci téhož kalendářního roku nebo v rámci téhož roku podání žádosti;

f)

mezi ohlášeními příjemců v jednotné žádosti o členství ve schválené mezioborové organizaci, údaji podle čl. 17 odst. 8 tohoto nařízení a údaji předanými dotčenými schválenými mezioborovými organizacemi k ověření způsobilosti pro zvýšení podpory stanovené v čl. 60 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013;

g)

za účelem ověření splnění kritérií pro schválení mezioborových organizací a seznamu jejich členů alespoň jednou za pět let.

Pokud integrovaný systém poskytuje geoprostorové formuláře žádosti o podporu, provedou se křížové kontroly pro účely písmene c) prvního pododstavce prostřednictvím prostorových průsečíků s plochou ohlášenou v systému identifikace zemědělských pozemků. Křížové kontroly se navíc provádějí s cílem zabránit dvojímu uplatnění nároku za stejnou plochu.

2.   Pokud z křížových kontrol vyplyne podezření, že došlo k nesouladu, následují další přiměřená správní opatření, a v případě nutnosti kontrola na místě.

3.   Pokud se na referenční pozemek vztahuje žádost o podporu a/nebo žádost o platbu dvou nebo více příjemců v rámci stejného režimu podpory nebo v rámci stejného opatření podpory a pokud se ohlášené zemědělské pozemky prostorově překrývají nebo pokud celková ohlášená plocha přesahuje maximální způsobilou plochu určenou v souladu s čl. 5 písm. odst. 2 a) a b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 a rozdíl spadá pod definici přípustné odchylky ve vztahu k referenčnímu pozemku podle článku 38 tohoto nařízení, může členský stát stanovit poměrné snížení příslušných ploch, pokud příjemce neprokáže, že kterýkoli z jiných dotčených příjemců vykázal u svých ploch větší rozlohu na úkor prvně jmenovaného.

KAPITOLA III

Kontroly na místě v rámci integrovaného systému

Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 30

Míra kontroly pro režimy podpory na plochu jiné než platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí

Pro režimy podpory na plochu jiné než platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí v souladu s hlavou III kapitolou 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 (dále jen „ekologická platba“) musí kontrolní vzorek pro kontroly na místě prováděné každoročně obsahovat alespoň:

a)

5 % všech zemědělců, kteří podávají žádost v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu v souladu s hlavou III kapitolou 1 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy zajistí, aby kontrolní vzorek obsahoval alespoň 5 % všech příjemců, kteří ohlašují zejména zemědělské plochy, které jsou zemědělskými plochami přirozeně ponechávanými ve stavu vhodném pro pastvu v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014;

b)

5 % všech příjemců, kteří žádají o redistributivní platbu v souladu s hlavou III kapitolou 2 nařízení (EU) č. 1307/2013;

c)

5 % všech příjemců, kteří žádají o platbu pro oblasti s přírodními omezeními v souladu s hlavou III kapitolou 4 nařízení (EU) č. 1307/2013;

d)

5 % všech příjemců, kteří žádají o platbu pro mladé zemědělce v souladu s hlavou III kapitolou 5 nařízení (EU) č. 1307/2013;

e)

5 % všech příjemců, kteří žádají o platby na plochu v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci v souladu s hlavou IV kapitolou 1 nařízení (EU) č. 1307/2013;

f)

5 % všech příjemců, kteří žádají o platbu v rámci režimu pro malé zemědělce v souladu s hlavou V nařízení (EU) č. 1307/2013;

g)

30 % ploch ohlášených za účelem produkce konopí v souladu s čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013;

h)

5 % všech příjemců žádajících o zvláštní podporu pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 2 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 31

Míra kontroly pro ekologickou platbu

1.   V případě ekologické platby musí kontrolní vzorek pro kontroly na místě prováděné každoročně obsahovat alespoň:

a)

5 % všech příjemců, u nichž se vyžaduje dodržování zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí (dále jen „ekologické postupy“) a kteří nejsou součástí kontrolních souborů uvedených v písmenech b) a c) (dále jen „kontrolní soubory pro ekologické postupy“); tento vzorek musí zároveň pokrývat alespoň 5 % všech příjemců, kteří mají plochy s trvalými travními porosty, které jsou environmentálně citlivé v oblastech, na které se vztahují směrnice Rady 92/43/EHS (17) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (18), a další citlivé oblasti podle čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013;

b)

3 %

i)

buď všech příjemců splňujících podmínky pro ekologickou platbu, kteří jsou osvobozeni od povinností v oblasti diverzifikace plodin i v oblasti ploch využívaných v ekologickém zájmu, protože nesplňují prahové hodnoty uvedené v článcích 44 a 46 nařízení (EU) č. 1307/2013, a na které se nevztahují povinnosti podle článku 45 uvedeného nařízení;

ii)

nebo v letech, ve kterých se článek 44 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 v členském státě neuplatňuje, příjemců, kteří splňují podmínky pro ekologickou platbu, kteří jsou osvobozeni od povinností v oblasti diverzifikace plodin i v oblasti ploch využívaných v ekologickém zájmu, protože nesplňují prahové hodnoty uvedené v článcích 44 a 46 nařízení (EU) č. 1307/2013, a na které se nevztahují povinnosti podle čl. 45 odst. 1 uvedeného nařízení;

c)

5 % všech příjemců, u nichž se vyžaduje, aby dodržovali ekologické postupy a využívali celostátní nebo regionální systémy ekologické certifikace uvedené v čl. 43 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013;

d)

5 % všech příjemců, kteří se účastní provádění na regionální úrovni v souladu s čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013;

e)

5 % kolektivního provádění podle čl. 46 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013;

f)

100 % souvislých struktur přiléhajících ploch využívaných v ekologickém zájmu podle čl. 46 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014;

g)

100 % všech příjemců s povinností obnovit na půdě trvalé travní porosty podle článku 42 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014;

h)

20 % všech příjemců s povinností obnovit na půdě trvalé travní porosty podle čl. 44 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014.

2.   Příjemci, kteří dodržují ekologické postupy prostřednictvím rovnocenných postupů v souladu s čl. 43 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo kteří se účastní režimu pro malé zemědělce v souladu s článkem 61 uvedeného nařízeni nebo kteří v rámci celého zemědělského podniku dodržují požadavky stanovené v čl. 29 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (19), pokud jde o ekologické zemědělství, nejsou součástí kontrolního vzorku a nezapočítávají se do měr kontrol stanovených v tomto článku.

3.   Pokud plochy využívané v ekologickém zájmu nejsou identifikovány v systému identifikace zemědělských pozemků podle článku 70 nařízení (EU) č. 1306/2013, míra kontrol uvedená v odst. 1 písm. a) a c) až e) se doplní o 5 % všech příjemců příslušného kontrolního vzorku, u nichž se vyžaduje, aby měli na zemědělské ploše plochu využívanou v ekologickém zájmu v souladu s články 43 a 46 nařízení (EU) č. 1307/2013.

První pododstavec se však nepoužije, pokud administrativní a kontrolní systém zajišťuje, že všechny ohlášené plochy využívané v ekologickém zájmu jsou před platbou identifikovány a případně evidovány v systému identifikace zemědělských pozemků v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

Článek 32

Míra kontroly pro opatření pro rozvoj venkova

1.   Kontrolní vzorek pro kontroly na místě prováděné každý rok pokrývá alespoň 5 % všech příjemců, kteří žádají o opatření pro rozvoj venkova. V případě opatření stanovených v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013 musí být míry kontroly ve výši 5 % dosaženo na úrovni jednotlivého opatření.

Tento kontrolní vzorek musí navíc zahrnovat alespoň 5 % příjemců podle článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013, který obsahuje rovnocenné postupy uvedené v čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Odchylně od odstavce 1 se v případě skupin osob uvedených v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013 může za příjemce pro účel výpočtu míry kontroly stanovené v odstavci 1 považovat každý jednotlivý člen této skupiny.

3.   V případě příjemců víceleté podpory poskytnuté v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a), články 28, 29 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo čl. 36 písm. a) body iv) a v) a písm. b) body i), iii) a v) nařízení (ES) č. 1698/2005, která zahrnuje platby vyplácené po období delší než pět let, se členské státy mohou rozhodnout, že po pátém roce vyplácení zkontrolují alespoň 2,5 % těchto příjemců.

První pododstavec se použije na podporu poskytovanou podle čl. 28 odst. 6 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1305/2013 po pátém roce platby u příslušného závazku.

4.   Příjemci, kteří jsou kontrolováni podle odstavce 3, nejsou pro účel odstavce 1 bráni v úvahu.

Článek 33

Míra kontroly pro režimy podpory na zvířata

1.   V případě režimů podpory na zvířata musí kontrolní vzorek pro kontroly na místě prováděné každoročně u každého z režimů podpory pokrývat alespoň 5 % všech příjemců, kteří žádají o příslušný režim podpory.

Pokud však počítačová databáze zvířat neposkytuje úroveň jistoty a provádění nezbytnou pro řádnou správu dotyčného režimu podpory, zvýší se procentní podíl pro tento režim podpory na 10 %.

Tento kontrolní vzorek musí pokrývat alespoň 5 % všech zvířat, pro která se žádá o podporu v rámci jednotlivých režimů podpor.

2.   Kontrolní vzorek pro kontroly na místě prováděné každoročně musí v případě potřeby pokrývat 10 % jiných útvarů, subjektů či organizací, které poskytnou důkaz umožňující ověřit dodržování kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností podle čl. 28 odst. 2.

Článek 34

Výběr kontrolního vzorku

1.   Žádosti nebo žadatelé, u nichž je k okamžiku předložení žádosti nebo po správních kontrolách shledáno, že nejsou přijatelné nebo způsobilí, nejsou součástí kontrolního souboru.

2.   Pro účely článků 30 a 31 se výběr vzorku provádí takto:

a)

Ze všech příjemců žádajících o režim základní platby nebo režim jednotné platby na plochu v souladu s hlavou III kapitolou 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se namátkově vybere 1 % až 1,25 % příjemců žádajících o tyto režimy.

b)

Ze všech příjemců vybraných v souladu s písmenem a) se namátkově vybere 1 % až 1,25 % kontrolního souboru pro ekologické postupy. Je-li nezbytné dosáhnout uvedeného procenta, vyberou se z kontrolního souboru pro ekologické postupy namátkově dodateční příjemci.

c)

Zbývající počet příjemců v kontrolním vzorku uvedeném v čl. 31 odst. 1 písm. a) se vybere na základě analýzy rizik.

d)

Všechny příjemce vybrané v souladu s písmeny a) až c) tohoto pododstavce lze považovat za součást kontrolních vzorků uvedených v čl. 30 písm. b) až e), g) a h). Pokud je nutné dodržovat minimální míry kontrol, vyberou se z příslušných kontrolních souborů namátkově dodateční příjemci.

e)

Všechny příjemce vybrané v souladu s písmeny a) až d) tohoto pododstavce lze považovat za součást kontrolního vzorku uvedeného v čl. 30 písm. a). Pokud je nutné dodržovat minimální míru kontroly, vyberou se ze všech příjemců žádajících o režim základní platby nebo režim jednotné platby na plochu v souladu s hlavou III kapitoly 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 namátkově dodateční příjemci.

f)

Minimální počet příjemců podle čl. 30 písm. f) se vybere namátkově ze všech příjemců, kteří žádají o platbu v rámci režimu pro malé zemědělce v souladu s hlavou V nařízení (EU) č. 1307/2013.

g)

Minimální počet příjemců uvedených v čl. 31 odst. 1 písm. b) se vybere na základě analýzy rizik ze všech příjemců splňujících podmínky pro ekologickou platbu, kteří jsou osvobozeni od závazků v oblasti diverzifikace plodin a v oblasti ploch využívaných v ekologickém zájmu, protože nesplňují prahové hodnoty uvedené v článcích 44 a 46 nařízení (EU) č. 1307/2013, a na které se nevztahují povinnosti podle článku 45 uvedeného nařízení.

h)

Ze všech příjemců vybraných v souladu s písmenem b) tohoto pododstavce se namátkově vybere 20 % až 25 % minimálního počtu příjemců uvedených v čl. 31 odst. 1 písm. c), d) a h). Pokud je nezbytné dosáhnout uvedeného procenta, vyberou se ze všech příjemců vybraných v souladu s písm. a) tohoto pododstavce namátkově dodateční příjemci. Zbývající počet příjemců uvedených v čl. 31 odst. 1 písm. c), d) a h) se vybere na základě analýzy rizik ze všech příjemců vybraných v souladu s písmenem c) tohoto pododstavce. Pokud je nutné dodržet minimální míry kontrol, vyberou se na základě analýzy rizik z příslušných kontrolních souborů dodateční příjemci.

i)

Ze všech kolektivních provádění v souladu s čl. 46 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 se namátkově vybere 20 % až 25 % minimálního počtu kolektivních provádění uvedených v čl. 31 odst. 1 písm. e). Zbývající počet kolektivních provádění uvedených v čl. 31 odst. 1 písm. e) se vybere na základě analýzy rizika.

Kontrolu na místě týkající se dodatečných příjemců vybraných v souladu s písmeny d), e) a h), jakož i příjemců vybraných v souladu s písmeny f) a g) lze omezit na režim podpory, pro nějž byli vybráni, pokud již jsou dodrženy minimální míry kontrol ostatních režimů podpory, o které žádali.

Kontrolu na místě týkající se dodatečných příjemců vybraných v souladu s čl. 31 odst. 3 a v souladu s písmenem h) prvního pododstavce tohoto odstavce, jakož i příjemců vybraných v souladu s písmenem i) prvního pododstavce tohoto odstavce lze omezit na ekologické postupy, pro něž byli vybráni, pokud již jsou dodrženy minimální míry kontrol ostatních režimů podpory a ekologické postupy, které mají povinnost dodržovat.

Pro účely článku 31 členské státy zajistí reprezentativnost kontrolního vzorku, pokud jde o různé postupy.

3.   Pro účely článků 32 a 33 se nejdříve vybere namátkově 20 % až 25 % minimálního počtu příjemců, kteří podléhají kontrolám na místě. Zbývající počet příjemců, kteří podléhají kontrolám na místě, se vybere na základě analýzy rizik.

Pro účely článku 32 mohou členské státy na základě analýzy rizik vybrat určitá opatření pro rozvoj venkova, která se vztahují na příjemce.

4.   Pokud počet příjemců, na které se vztahují kontroly na místě, přesáhne minimální počet příjemců uvedených v článcích 30 až 33, procentní podíl namátkově vybraných příjemců v dodatečném vzorku nepřesáhne 25 %.

5.   Účinnost analýzy rizik se každoročně hodnotí a aktualizuje:

a)

stanovením relevance každého rizikového faktoru;

b)

porovnáním výsledků, pokud jde o rozdíl mezi ohlášenou plochou a plochou určenou na bázi vzorku vybraného na základě rizika a vzorku vybraného namátkově podle prvního pododstavce odstavce 2; nebo porovnáním výsledků, pokud jde o rozdíl mezi ohlášenými zvířaty a zvířaty určenými na bázi vzorku vybraného na základě rizika a vzorku vybraného namátkově podle prvního pododstavce odstavce 2;

c)

zohledněním konkrétní situace a případně vývoje relevantnosti rizikových faktorů v členském státě;

d)

zohledněním povahy nesouladu, který je důvodem zvýšení míry kontrol v souladu s článkem 35.

6.   Příslušný orgán eviduje důvody pro výběr každého příjemce pro kontrolu na místě. Inspektorovi, který provádí kontrolu na místě, jsou příslušné informace poskytnuty před zahájením kontroly na místě.

7.   V případě potřeby lze na základě dostupných informací vybrat část kontrolního vzorku před konečným datem uvedeným v článku 13. Tento provizorní vzorek se doplní poté, co budou k dispozici všechny příslušné žádosti o podporu nebo žádosti o platbu.

Článek 35

Zvýšení míry kontrol

Pokud kontroly na místě odhalí jakýkoli významný nesoulad v souvislosti s daným režimem podpory nebo opatřením podpory nebo v regionu či části regionu, příslušný orgán přiměřeně zvýší procentní podíl příjemců, u nichž bude v následujícím roce provedena kontrola na místě.

Článek 36

Snížení míry kontrol

1.   Míry kontrol stanovené v této kapitole mohou být sníženy pouze v případě režimů podpory nebo opatření podpory uvedených v tomto článku.

2.   Odchylně od čl. 30 písm. a), b) a f) se členské státy mohou ve vztahu k režimu základní platby, režimu jednotné platby na plochu, redistributivní platbě a režimu pro malé zemědělce rozhodnout snížit minimální úroveň kontrol na místě prováděných každoročně pro každý režim na 3 %.

První pododstavec se použije pouze tehdy, pokud je zaveden systém prostorových průsečíků všech žádostí o podporu se systémem identifikace zemědělských pozemků v souladu s čl. 17 odst. 2 a pokud jsou křížové kontroly prováděny u všech žádostí o podporu za účelem zabránění dvojímu uplatnění nároku na stejnou plochu během roku, který předchází uplatnění tohoto pododstavce.

Pro roky podání žádosti 2015 a 2016 míra chyb zjištěných v náhodném vzorku při kontrole na místě nesmí v předchozích dvou finančních rocích překročit 2 %. Členský stát musí danou chybovost potvrdit v souladu s metodikou vypracovanou na úrovni Unie.

3.   Odchylně od čl. 30 písm. a), b) a f) se členské státy mohou ve vztahu k režimu základní platby, režimu jednotné platby na plochu, redistributivní platbě a režimu pro malé zemědělce rozhodnout zmenšit kontrolní vzorek na vzorek vybraný v souladu s čl. 34 odst. 2 písm. a) prvního pododstavce, pokud jsou provedeny kontroly založené na ortofotosnímcích používaných k aktualizaci systému identifikace zemědělských pozemků uvedeného v článku 70 nařízení (EU) č. 1306/2013.

První pododstavec se použije pouze tehdy, pokud členské státy systém identifikace zemědělských pozemků systematicky aktualizují a kontrolují všechny příjemce v celé oblasti, na něž se vztahuje, maximálně po dobu tří let, přičemž ročně pokryjí alespoň 25 % způsobilých hektarů zaznamenaných v systému identifikace zemědělských pozemků. Minimální procento pokrytí pro každý rok se však nevztahuje na členský stát s méně než 150 000 způsobilými hektary zaznamenanými v systému identifikace zemědělských pozemků.

Během tří let před uplatněním prvního pododstavce členské státy provedou úplnou aktualizaci daného systému identifikace zemědělských pozemků.

Ortofotosnímky používané k aktualizaci nesmí být v den jejich použití pro účel aktualizace systému identifikace zemědělských pozemků starší než 15 měsíců.

Kvalita systému identifikace zemědělských pozemků posuzovaná v souladu s článkem 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 během dvou let předcházejících uplatnění prvního pododstavce musí být dostatečná, aby bylo zaručeno účinné ověření podmínek, za kterých se podpory udělují.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci může být učiněno na celostátní nebo regionální úrovni. Pro účely tohoto pododstavce tvoří region celá plocha, na niž se vztahuje jeden nebo více autonomních systémů identifikace zemědělských pozemků.

Obdobně se použije odst. 2 třetí pododstavec.

4.   Odchylně od čl. 32 odst. 1 se členské státy mohou rozhodnout snížit minimální úroveň kontrol na místě prováděných každý kalendářní rok na 3 % příjemců, kteří žádají o opatření pro rozvoj venkova v rámci působnosti integrovaného systému.

První pododstavec se však neuplatní vůči příjemcům, kteří používají rovnocenné postupy, jak je uvedeno v čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

5.   Odstavce 2, 3 a 4 se použijí pouze tehdy, jestliže jsou splněny obecné podmínky pro snížení minimální úrovně kontrol na místě stanovené Komisí v souladu s čl. 62 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013. Pokud kterákoli z těchto podmínek nebo podmínek stanovených v odstavcích 2 nebo 3 tohoto článku již není plněna, členské státy své rozhodnutí snížit minimální úroveň kontrol na místě okamžitě zruší a od následujícího roku podání žádosti pro dotčené režimy podpory nebo opatření podpory použijí minimální úroveň kontrol na místě stanovenou v čl. 30 písm. a), b) a f) a/nebo článku 32.

6.   Odchylně od čl. 30 písm. g), pokud členský stát zavede systém předchozího schválení pro pěstování konopí, lze minimální úroveň kontrol na místě snížit na 20 % ploch ohlášených za účelem produkce konopí podle čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013.

V tom případě členský stát informuje Komisi o svých podrobných pravidlech a podmínkách spojených s jeho systémem předchozího schválení rok před uplatněním snížené míry kontroly. Jakékoli změny těchto podrobných pravidel nebo podmínek musí být oznámeny Komisi bez zbytečného odkladu.

Oddíl 2

Kontroly na místě v souvislosti se žádostmi o podporu pro režimy podpory na plochu a žádostmi o platbu pro opatření podpory na plochu

Článek 37

Prvky kontrol na místě

1.   Kontroly na místě zahrnují všechny zemědělské pozemky, pro které je žádána podpora v rámci režimů uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 a/nebo pro které je žádána podpora v rámci opatření pro rozvoj venkova v působnosti integrovaného systému.

U kontroly opatření pro rozvoj venkova podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a článků 30 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 zahrnují kontroly na místě také veškerou nezemědělskou půdu, pro kterou se žádá podpora.

Příslušný orgán posoudí na základě výsledků kontrol, zda je s ohledem na čl. 5 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 nutná aktualizace odpovídajících referenčních pozemků.

2.   Kontroly na místě zahrnují měření plochy a ověřování kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností pro plochy ohlášené příjemcem v rámci režimů podpory a/nebo opatření podpory uvedených v odstavci 1.

Pro příjemce, kteří žádají o přímé platby v rámci režimů uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013 a jejichž zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin, kontrola na místě zahrnuje též ověření minimální činnosti prováděné na těchto plochách, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013.

3.   Kontroly na místě, které se týkají ekologických postupů, zahrnují všechny povinnosti, které musí příjemce dodržovat. Součástí kontrol na místě je případně dodržování prahových hodnot uvedených v článcích 44 a 46 nařízení (EU) č. 1307/2013 pro vyjmutí z postupů. Tento pododstavec se vztahuje také na kontroly na místě prováděné v souvislosti s celostátními nebo regionálními systémy ekologické certifikace uvedenými v čl. 43 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013.

Pokud se kontrola na místě týká regionálního provádění v souladu s čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013, kontrola na místě zahrnuje také měření plochy a ověření povinností uložených členským státem příjemci nebo skupině příjemců.

Pokud se kontrola na místě týká kolektivního provádění v souladu s čl. 46 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, musí kontrola na místě obsahovat:

a)

ověřování kritérií pro těsnou blízkost stanovených v souladu s čl. 47 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014;

b)

měření ploch a ověřování kritérií pro souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu;

c)

případně další povinnosti uložené členským státem příjemci nebo skupině příjemců;

d)

individuální ekologické závazky, které musí příjemce účastníci se kolektivního provádění dodržovat.

Článek 38

Měření plochy

1.   Zatímco všechny zemědělské pozemky podléhají kontrolám způsobilosti, skutečné měření plochy zemědělského pozemku jako součást kontroly na místě může být omezeno na namátkově vybraný vzorek alespoň 50 % zemědělských pozemků, pro které byla v rámci režimů podpory na plochu a/nebo opatření pro rozvoj venkova podána žádost o podporu a/nebo o platbu. Pokud tato kontrola vzorku odhalí jakýkoli nesoulad, musí být všechny zemědělské pozemky změřeny nebo musí být extrapolovány závěry ze změřeného vzorku.

První pododstavec se nevztahuje na zemědělské pozemky, které se kontrolují pro účely plochy využívané v ekologickém zájmu v souladu s článkem 46 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Plochy zemědělských pozemků se změří osvědčenými prostředky, které zajistí přesnost měření přinejmenším rovnocennou té, kterou vyžadují platné technické normy stanovené na úrovni Unie.

3.   Příslušný orgán může využít dálkový průzkum Země v souladu s článkem 40, a pokud je to možné, techniky globálního družicového navigačního systému (GNSS).

4.   Pro všechna měření ploch provedená pomocí GNSS a/nebo ortofotosnímků se stanoví jediná hodnota tolerance vytýčení. Pro tento účel musí být měřící nástroje ověřeny alespoň pro jednu třídu ověřování tolerance vytýčení nacházející se pod úrovní jediné hodnoty. Jediná hodnota tolerance však nesmí překročit 1,25 m.

Maximální přípustná tolerance však u žádného zemědělského pozemku nepřekročí absolutní hodnotu 1,0 ha.

V případě opatření uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. a) a v článcích 30 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud se jedná o lesnickou oblast, mohou členské státy určit vhodné tolerance, které nesmí být v žádném případě větší než dvojnásobek tolerance stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

5.   Při měření lze zohlednit celkovou plochu zemědělského pozemku za předpokladu, že je plně způsobilá. V ostatních případech se zohlední čistá způsobilá plocha. Za tímto účelem se může případně použít poměrný systém podle článku 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

6.   Pro účel výpočtu podílů různých plodin pro diverzifikaci plodin, jak je uvedeno v článku 44 nařízení (EU) č. 1307/2013, se pro účel měření zohlední plocha, na které se skutečně pěstuje jedna plodina v souladu s čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) č. 639/2014. V případě ploch, kde se používá smíšená kultura, se zohlední celková plocha, na které se pěstuje smíšená kultura v souladu s čl. 40 odst. 3 prvním a druhým pododstavcem uvedeného nařízení nebo na které se pěstuje smíšená kultura v souladu s čl. 40 odst. 3 třetím pododstavcem uvedeného nařízení.

7.   V případě, že čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 může vést k umělému rozdělení plochy přilehlých zemědělských pozemků s typem homogenního krajinného pokryvu na samostatné pozemky, měření této plochy přilehlých zemědělských pozemků s typem homogenního krajinného pokryvu musí být sloučeno do jednoho měření dotyčných zemědělských pozemků.

8.   V případě potřeby se provedou dvě samostatná měření na zemědělském pozemku pro účel režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu v souladu s hlavou III kapitolou 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 a na prostorově různém překrývajícím se zemědělském pozemku pro účel zbývajících režimů podpory na plochu a/nebo opatření pro rozvoj venkova.

Článek 39

Ověřování podmínek způsobilosti

1.   Způsobilost zemědělských pozemků pro podporu se ověřuje všemi vhodnými prostředky. Uvedené ověření zahrnuje případně také ověření plodin. Je-li to nezbytné, budou za tímto účelem vyžadovány dodatečné důkazy.

2.   Pro trvalé travní porosty, které lze spásat a které tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, se případně může na způsobilou plochu měřenou v souladu s článkem 38 tohoto nařízení použít koeficient snížení podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013. Je-li nějaká plocha ve společném užívání, rozdělí ji příslušné orgány pomyslně mezi jednotlivé příjemce v poměru k tomu, jak ji používají nebo jak jsou oprávněni ji používat.

3.   Krajinné prvky ohlášené příjemci jako plochy využívané v ekologickém zájmu, které nejsou zahrnuty do způsobilé plochy v souladu s články 9 a 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, se ověřují podle stejných zásad jako způsobilá plocha.

4.   Pokud jde o kontroly opatření pro rozvoj venkova, a v případě, že členské státy určí, že určité prvky kontroly na místě lze provádět na základě vzorku, musí tento vzorek zaručovat spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly. Členské státy stanoví kritéria pro výběr vzorku. Pokud kontroly tohoto vzorku odhalí nesoulad, bude velikost vzorku přiměřeně zvětšena.

Článek 40

Kontroly pomocí dálkového průzkumu Země

Pokud členský stát provádí kontroly na místě pomocí dálkového průzkumu Země, příslušný orgán:

a)

provede fotointerpretaci ortofotosnímků (družicových nebo leteckých snímků) všech zemědělských pozemků pro každou z žádostí o podporu a/nebo žádostí o platbu, které mají být kontrolovány, s cílem určit typy pokrytí půdy a případně typ plodiny a změřit plochu;

b)

provede fyzickou prohlídku v terénu všech zemědělských pozemků, u nichž fotointerpretace neumožňuje ověřit správnost ohlášení ploch způsobem uspokojivým pro příslušný orgán;

c)

provede veškeré kontroly požadované k ověření dodržování kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností u zemědělských pozemků;

d)

přijme alternativní opatření, aby zajistil měření plochy všech pozemků v souladu s čl. 38 odst. 1, pro které neexistují snímky.

Článek 41

Kontrolní zpráva

1.   O každé kontrole na místě provedené podle tohoto oddílu se vyhotoví kontrolní zpráva, která umožní podrobně přezkoumat provedené kontroly a učinit závěry týkající se dodržování kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností. Tato zpráva uvádí zejména:

a)

kontrolované režimy podpory nebo opatření podpory, žádosti o podporu nebo žádosti o platbu;

b)

přítomné osoby;

c)

kontrolované zemědělské pozemky, měřené zemědělské pozemky, případně včetně výsledků měření každého měřeného zemědělského pozemku a použité metody měření;

d)

případně výsledky měření nezemědělské půdy, pro niž je žádána podpora v rámci opatření pro rozvoj venkova, a použité metody měření;

e)

zda příjemce obdržel oznámení o kontrole, a pokud ano, jak dlouho předem;

f)

informace o jakýchkoli zvláštních kontrolních opatřeních, která mají být provedena v souvislosti s jednotlivými režimy podpory;

g)

informace o dalších provedených kontrolních opatřeních;

h)

informace o jakémkoli zjištěném nesouladu, který by mohl vyžadovat vzájemné oznamování v souvislosti s jinými režimy podpory, opatřeními podpory a/nebo podmíněností;

i)

informace o jakémkoli zjištěném nesouladu, který by mohl v následujících letech vyžadovat následná opatření.

2.   Příjemce musí mít možnost zprávu podepsat, aby potvrdil svou přítomnost při kontrole, a připojit k ní své vyjádření. Pokud členské státy využijí kontrolní zprávu vyhotovenou elektronicky během kontroly, příslušný orgán poskytne příjemci možnost elektronického podpisu nebo bude kontrolní zpráva neprodleně zaslána příjemci, aby ji mohl podepsat a připojit své vyjádření. Pokud byl zjištěn nesoulad, příjemce obdrží kopii kontrolní zprávy.

Pokud byla kontrola na místě provedena formou dálkového průzkumu Země v souladu s článkem 40, mohou členské státy rozhodnout, že příjemci nemusí být dána příležitost podepsat kontrolní zprávu, pokud při kontrole dálkovým průzkumem Země nebyl odhalen žádný nesoulad. Pokud tyto kontroly odhalí nesoulad, dostane příjemce příležitost podepsat zprávu před tím, než příslušný orgán rozhodne na základě zjištění o jakémkoli snížení, zamítnutí, odnětí nebo sankcích.

Oddíl 3

Kontroly na místě týkající se žádosti o podporu na hospodářská zvířata a žádostí o platbu v rámci opatření podpory na zvířata

Článek 42

Kontroly na místě

1.   Kontroly na místě mají ověřit, že jsou splněna všechna kritéria způsobilosti, závazky a ostatní povinnosti, a vztahují se na všechna zvířata, pro která byly podány žádosti o podporu nebo žádosti o platbu v rámci režimů podpory na zvířata nebo opatření podpory na zvířata, které mají být zkontrolovány.

Pokud členský stát stanovil období v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. d), na celé toto období pro příslušný režim podpory na zvířata nebo opatření podpory na zvířata se rozloží alespoň 50 % minimální míry kontrol na místě stanovené v článku 32 nebo 33.

Pokud členský stát využije možnost stanovenou v čl. 21 odst. 3, budou zkontrolována také potenciálně způsobilá zvířata ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 17 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

Kontroly na místě zahrnují zejména ověření, zda počet zvířat přítomných v hospodářství, pro která byly podány žádosti o podporu a/nebo žádosti o platbu, a případně počet potenciálně způsobilých zvířat, odpovídají počtu zvířat zapsaných v evidencích a počtu zvířat nahlášených do počítačové databáze zvířat.

2.   Kontroly na místě zahrnují také kontroly:

a)

správnosti a souladu zápisů v evidenci a hlášení do počítačové databáze zvířat na základě vzorku podkladů, jako jsou faktury týkající se nákupu a prodeje, osvědčení o porážce, veterinární osvědčení, popřípadě zvířecí pasy nebo doklady o přemisťování, pokud jde o zvířata, pro která byly podány žádosti o podporu nebo žádosti o platbu v posledních šesti měsících před kontrolou na místě; jsou-li však zjištěny anomálie, prodlužuje se kontrola na 12 měsíců před kontrolou na místě;

b)

zda jsou skot nebo ovce/kozy identifikovány pomocí ušních značek nebo jiných způsobů identifikace, a zda jsou popřípadě předloženy zvířecí pasy nebo doklady o přemisťování a zda jsou vedeny v evidenci a byly řádně nahlášeny do počítačové databáze zvířat.

Kontroly uvedené v písmenu b) prvního pododstavce mohou být provedeny na základě namátkového vzorku. Pokud kontrola vzorku odhalí nesoulad, musí být zkontrolována všechna zvířata, nebo se závěry extrapolují ze vzorku.

Článek 43

Kontrolní zpráva týkající se režimů podpor na zvířata a opatření podpory na zvířata

1.   O každé kontrole na místě provedené podle tohoto oddílu se vyhotoví kontrolní zpráva, která umožní podrobně přezkoumat provedené kontroly. Tato zpráva uvádí zejména:

a)

kontrolované režimy podpory na zvířata a/nebo opatření podpor na zvířata a žádosti o podporu na hospodářská zvířata a/nebo žádosti o platbu;

b)

přítomné osoby;

c)

počet a druh zjištěných zvířat, popřípadě čísla ušních značek, záznamy do evidence a do počítačové databáze zvířat a veškeré kontrolované doklady, výsledky kontrol a případně zvláštní poznámky k pozorování týkající se jednotlivých zvířat a/nebo jejich identifikačních kódů;

d)

zda příjemce obdržel oznámení o návštěvě, a pokud ano, jak dlouho předem, zejména v případech, kdy je překročena lhůta 48 hodin uvedená v článku 25, musí být v kontrolní zprávě uveden důvod;

e)

informace o jakýchkoli zvláštních kontrolních opatřeních, která mají být provedena v souvislosti s režimy podpory na zvířata a/nebo opatřeními podpory na zvířata;

f)

informace o dalších kontrolních opatřeních, která mají být provedena.

2.   Příjemce musí mít možnost zprávu podepsat, aby potvrdil svou přítomnost při kontrole, a připojit k ní své vyjádření. Pokud členské státy využijí kontrolní zprávu vyhotovenou elektronicky během kontroly, příslušný orgán poskytne příjemci možnost elektronického podpisu nebo bude kontrolní zpráva neprodleně zaslána příjemci, aby ji mohl podepsat a připojit své vyjádření. Pokud byl zjištěn nesoulad, příjemce obdrží kopii kontrolní zprávy.

3.   Pokud členské státy provádějí kontroly na místě podle tohoto nařízení současně s kontrolami podle nařízení (ES) č. 1082/2003, bude kontrolní zpráva doplněna zprávami uvedenými v čl. 2 odst. 5 uvedeného nařízení.

4.   Pokud kontroly na místě provedené v souladu s tímto nařízením odhalí případy porušení ustanovení hlavy I nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo nařízení (ES) č. 21/2004, musí být kopie kontrolní zprávy uvedené v tomto článku neprodleně zaslány orgánům příslušným pro provádění uvedených nařízení.

KAPITOLA IV

Zvláštní pravidla

Článek 44

Pravidla týkající se výsledků kontrol, pokud jde o provádění povinností u ploch využívaných v ekologickém zájmu na regionální úrovni nebo kolektivně

V případě regionálního nebo kolektivního provádění v souladu s čl. 46 odst. 5 nebo 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 se plocha zjištěné společné souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu přidělí každému účastníkovi poměrně k jeho podílu na společných plochách využívaných v ekologickém zájmu, a to na základě jeho ohlášení podle článku 18 tohoto nařízení.

Pro účely uplatňování článku 26 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 na každého účastníka regionálního nebo kolektivního provádění je určená plocha využívaná v ekologickém zájmu součtem přiděleného podílu určených společných ploch využívaných v ekologickém zájmu podle prvního pododstavce tohoto článku a určených ploch využívaných v ekologickém zájmu, pokud jde o individuální povinnost.

Článek 45

Ověření obsahu tetrahydrokannabinolu v plodinách konopí

1.   Pro účely čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 členské státy zřídí systém k určení obsahu tetrahydrokannabinolu (dále jen „THC“) v plodinách konopí, jak je stanoveno v příloze I tohoto nařízení.

2.   Příslušný orgán členského státu vede záznamy týkající se zjištěného obsahu THC. Tyto záznamy obsahují u každé odrůdy alespoň výsledný obsah THC v každém vzorku vyjádřený procentním podílem na dvě desetinná místa, použitý postup, počet provedených zkoušek, časový okamžik, kdy byl vzorek odebrán, a opatření přijatá na vnitrostátní úrovni.

3.   Pokud průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, použijí členské státy pro dotyčnou odrůdu v průběhu následujícího roku podání žádosti postup B uvedený v příloze I tohoto nařízení. Tento postup se použije v průběhu dalších roků podání žádosti, ledaže všechny analytické výsledky dané odrůdy jsou nižší než obsah THC stanovený v čl. 32 odst. 6 nařízení (ES) č. 1307/2013.

Pokud v druhém roce průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, členský stát informuje Komisi o povolení zakázat uvádění této odrůdy na trh v souladu s článkem 18 směrnice Rady 2002/53/ES (20). Oznámení zašle Komisi nejpozději do 15. listopadu daného roku podání žádosti. Od následujícího roku podání žádosti není odrůda, která je předmětem žádosti, způsobilá pro přímé platby v dotčeném členském státě.

4.   Konopí se nadále pěstuje za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně po dobu deseti dnů po odkvětu, aby bylo možné provést kontroly stanovené v odstavcích 1, 2 a 3.

Členské státy ovšem mohou povolit sklizeň konopí po začátku květu, avšak před uplynutím desetidenního období po odkvětu, jestliže inspektoři určí reprezentativní části každého dotčeného pozemku, které musí být zachovány deset dní po odkvětu pro účely kontrol v souladu s metodou stanovenou v příloze I.

5.   Oznámení uvedené v odstavci 3 se provádí v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (21).

HLAVA IV

OPATŘENÍ PRO ROZVOJ VENKOVA NESOUVISEJÍCÍ S PLOCHOU A OPATŘENÍ PRO ROZVOJ VENKOVA NESOUVISEJÍCÍ SE ZVÍŘATY

KAPITOLA I

Úvodní ustanovení

Článek 46

Oblast působnosti

Tato hlava se vztahuje na výdaje vzniklé v rámci opatření podle článků 14 až 20, čl. 21 odst. 1 s výjimkou roční prémie podle písm. a) a b), článku 27, čl. 28 odst. 9, článků 35 a 36 a čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013, čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článku 20, čl. 36 písm. a) bodu vi), písm. b) bodu ii), vi) a vii), čl. 36 písm. b) bodu i) a iii), pokud jde o náklady na jejich zavedení, a podle článků 52 a 63 nařízení (ES) č. 1698/2005.

KAPITOLA II

Kontroly

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 47

Žádosti o podporu, žádosti o platbu a jiná ohlášení

1.   Členské státy stanoví vhodné postupy pro podávání žádostí o podporu, žádostí o platbu a jiných ohlášení týkajících se opatření pro rozvoj venkova nesouvisejících s plochou nebo opatření pro rozvoj venkova nesouvisejících se zvířaty.

2.   V případě opatření podle čl. 15 odst. 1 písm. b), čl. 16 odst. 1 a čl. 19 odst. 1 písm. c) a článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013 podá příjemce roční žádost o platbu.

Oddíl 2

Ustanovení týkající se kontrol

Článek 48

Správní kontroly

1.   Správní kontroly se provádějí u všech žádostí o podporu, žádostí o platbu nebo jiných ohlášení, které má příjemce nebo třetí strana předložit, a zahrnují všechny prvky, které lze a je vhodné kontrolovat administrativními prostředky. V rámci těchto postupů se zajistí zaznamenávání prováděných kontrol, výsledků ověřování a opatření přijatých v případě rozporů.

2.   Správní kontroly žádostí o podporu musí zajistit soulad operace s příslušnými povinnostmi stanovenými v předpisech Unie nebo ve vnitrostátních předpisech nebo v programech rozvoje venkova, včetně předpisů týkajících se veřejných zakázek, státní podpory a dalších povinných norem a požadavků. Kontroly zahrnují zejména ověření:

a)

způsobilosti příjemce;

b)

kritérií způsobilosti, závazků a ostatních povinností operace, pro kterou se žádá podpora;

c)

dodržování výběrových kritérií;

d)

způsobilosti nákladů operace, včetně dodržování kategorie nákladů nebo metody výpočtu, které se použijí v případě, že operace nebo její část spadá do působnosti čl. 67 odst. 1 písm. b), c) a d) nařízení (EU) č. 1303/2013;

e)

pro náklady uvedené v čl. 67 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013, s výjimkou věcných příspěvků a odpisů, ověření přiměřenosti předložených nákladů. Náklady se hodnotí pomocí vhodného systému hodnocení, jako např. referenčních nákladů, porovnání různých nabídek nebo hodnotícího výboru.

3.   Správní kontroly žádostí o platbu zahrnují především, a je-li to vhodné v případě dotčené žádosti, ověření:

a)

dokončené operace ve srovnání s operací, u které se žádalo o podporu a na kterou byla podpora poskytnuta;

b)

vzniklých nákladů a provedených plateb.

4.   Správní kontroly zahrnují postupy pro zamezení neoprávněnému dvojímu financování z jiných režimů podpor Unie nebo vnitrostátních režimů podpor a za předchozí programové období. V případě financování z jiných zdrojů musí tyto kontroly zajistit, aby celková obdržená podpora nepřekročila maximální přípustné částky nebo míry podpor.

5.   Správní kontroly investičních operací zahrnují alespoň jednu návštěvu podporované operace nebo lokality, do níž plynou investice, aby bylo ověřeno uskutečnění investice.

Příslušný orgán se však může na základě řádně podložených důvodů rozhodnout takové návštěvy neprovádět; zmíněné důvody jsou následující:

a)

operace je součástí vzorku pro kontrolu na místě, která se provádí podle článku 49;

b)

příslušný orgán má za to, že předmětná operace představuje malou investici;

c)

příslušný orgán má za to, že riziko nesplnění podmínek pro poskytnutí podpory je nízké nebo že riziko toho, že investice nebyla uskutečněna, je nízké.

Rozhodnutí uvedené v druhém pododstavci a jeho odůvodnění se zaeviduje.

Článek 49

Kontroly na místě

1.   Členské státy organizují kontroly schválených operací na místě na základě určení vhodného vzorku. Tyto kontroly se v co největší míře provádějí před vyplacením konečné platby na operaci.

2.   Inspektoři provádějící kontrolu na místě se neúčastní správních kontrol téže operace.

Článek 50

Míra kontrol a výběr vzorků pro kontroly na místě

1.   Výdaje, na které se vztahují kontroly na místě, představují nejméně 5 % výdajů uvedených v článku 46, jež jsou spolufinancovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a jež každý kalendářní rok vyplácí platební agentura.

Pokud na operaci, která podléhá kontrole na místě, byla obdržena záloha nebo průběžná platba, započítají se tyto platby do výdajů, na které se vztahují kontroly na místě, jak je uvedeno v prvním pododstavci.

2.   Pouze kontroly provedené do konce daného kalendářního roku se započítají do dosažení minimální úrovně uvedené v odstavci 1.

Žádosti o platby, u nichž bylo po správních kontrolách shledáno, že nejsou způsobilé, se nezapočítávají do dosažení minimální úrovně uvedené v odstavci 1.

3.   Do dosažení minimální úrovně uvedené v odstavci 1 lze započítat pouze kontroly vyhovující všem požadavkům článků 49 a 51.

4.   Vzorek schválených operací, který má být kontrolován podle odstavce 1, se vybírá zejména podle:

a)

potřeby kontrolovat vhodnou kombinaci typů a velikostí operací;

b)

rizikových faktorů zjištěných na základě vnitrostátních kontrol nebo kontrol Unie;

c)

způsobu, jakým operace přispívá k riziku chyb při provádění programu rozvoje venkova;

d)

potřeby zachování rovnováhy mezi opatřeními a typy operací;

e)

potřeby namátkově zvolit mezi 30 % a 40 % výdajů.

5.   Pokud kontroly na místě odhalí jakýkoli významný nesoulad v souvislosti s opatřeními podpory nebo typy operací, příslušný orgán zvýší v nadcházejícím kalendářním roce míru kontrol pro dotčené opatření nebo typ operace na odpovídající úroveň.

6.   Odchylně od odstavce 1 se mohou členské státy rozhodnout, že sníží minimální úroveň kontrol na místě prováděných každoročně podle odstavce 1, na 3 % částky spolufinancované z EZFRV.

Členské státy mohou použít první pododstavec pouze tehdy, jestliže jsou splněny obecné podmínky pro snížení minimální úrovně kontrol na místě stanovené Komisí v souladu s čl. 62 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Pokud některé z podmínek uvedených v druhém pododstavci již nejsou plněny, členské státy okamžitě zruší své rozhodnutí snížit minimální úroveň kontrol na místě. Od následujícího kalendářního roku použijí minimální úroveň kontrol na místě uvedenou v odstavci 1.

Článek 51

Obsah kontrol na místě

1.   Kontroly na místě mají ověřit, že daná operace byla provedena v souladu s příslušnými pravidly, a musí zahrnovat všechna kritéria způsobilosti, závazky a ostatní povinnosti týkající se podmínek pro udělení podpory, které lze v době návštěvy zkontrolovat. Zajistí, že je operace způsobilá pro podporu z EZFRV.

2.   Kontroly na místě ověří správnost údajů uvedených příjemcem porovnáním s podkladovými dokumenty.

Součástí je ověření, zda žádosti o platbu, které příjemce podal, lze doložit účetními nebo jinými doklady, a pokud je to nutné včetně kontroly přesnosti údajů v žádosti o platbu, jež se provede na základě údajů či obchodních dokladů vedených třetími stranami.

3.   Kontroly na místě ověří, zda využití nebo zamýšlené využití operace je v souladu s využitím popsaným v žádosti o podporu, u níž byla poskytnuta podpora.

4.   Kromě výjimečných případů, které musí být řádně zaznamenány a vysvětleny příslušnými orgány, zahrnují kontroly na místě návštěvu místa, kde je operace prováděna, nebo, pokud je operace nehmotná, návštěvu jejího organizátora.

Článek 52

Následné kontroly

1.   Následné kontroly se provádějí u investičních operací s cílem ověřit dodržování závazků podle článku 71 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo popsaných v programu rozvoje venkova.

2.   Následné kontroly se každý kalendářní rok týkají alespoň 1 % výdajů z EZFRV na investiční operace, na něž se stále vztahují závazky podle odstavce 1 a na které byla provedena konečná platba z EZFRV. Zohledňují se pouze kontroly provedené do konce kalendářního roku.

3.   Vzorek operací, jež mají být zkontrolovány podle odstavce 1, se zakládá na analýze rizik a finančního dopadu různých operací, typů operací či opatření. Namátkově je vybráno 20 % až 25 % vzorku.

Článek 53

Kontrolní zpráva

1.   O každé kontrole na místě provedené podle tohoto oddílu se vyhotoví kontrolní zpráva, která umožní podrobně přezkoumat provedené kontroly. Tato zpráva uvádí zejména:

a)

kontrolovaná opatření a žádosti nebo žádosti o platbu;

b)

přítomné osoby;

c)

zda příjemce obdržel oznámení o návštěvě, a pokud ano, jak dlouho předem;

d)

výsledky kontrol a případné konkrétní připomínky;

e)

další kontrolní opatření, která je třeba provést.

2.   Odstavec 1 se použije obdobně pro následné kontroly podle tohoto oddílu.

3.   Příjemce má možnost zprávu podepsat, aby prokázal svoji přítomnost během kontroly, a připojit své vyjádření. Pokud členské státy využijí kontrolní zprávu vyhotovenou elektronicky během kontroly, příslušný orgán poskytne příjemci možnost elektronického podpisu nebo bude kontrolní zpráva neprodleně zaslána příjemci, aby ji mohl podepsat a připojit své vyjádření. Pokud byl zjištěn nesoulad, příjemce obdrží kopii kontrolní zprávy.

Oddíl 3

Ustanovení o kontrolách pro zvláštní opatření

Článek 54

Předávání znalostí a informační akce

Příslušný orgán ověří soulad s požadavkem, že orgány poskytující předávání znalostí a informační útvary mají dostatečné kapacity, jak vyžaduje čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013. Příslušný orgán ověří obsah a dobu trvání programů výměn pracovníků zemědělských a lesnických podniků a návštěvy zemědělských a lesnických podniků podle čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení. Toto ověřování se provádí prostřednictvím správních kontrol a namátkově prostřednictvím kontrol na místě.

Článek 55

Poradenské, řídicí a pomocné služby pro zemědělství

Pro opatření uvedená v čl. 15 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) č. 1305/2013 příslušný orgán ověří soulad s požadavkem, aby orgány nebo subjekty vybrané pro poskytování poradenství měly odpovídající zdroje a aby výběrové řízení bylo provedeno prostřednictvím veřejné zakázky, jak vyžaduje čl. 15 odst. 3 uvedeného nařízení. Ověřování se provádí prostřednictvím správních kontrol a namátkově prostřednictvím kontrol na místě.

Článek 56

Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin

Příslušný orgán může v případě opatření podle článku 16 nařízení (EU) č. 1305/2013 případně použít důkazy získané od jiných útvarů, subjektů či organizací, kterými se ověří dodržování povinností a kritérií způsobilosti. Příslušný orgán však musí být přesvědčen, že tyto útvary, subjekty či organizace pracují na takové úrovni, která jim umožňuje dodržování povinností a kritérií způsobilosti kontrolovat. K tomuto účelu příslušný orgán provádí správní kontroly a namátkově kontroly na místě.

Článek 57

Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

Pro operace uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013 příslušný orgán prostřednictvím správních kontrol a namátkově prostřednictvím kontrol na místě ověří dodržování:

a)

podnikatelského plánu v souladu s čl. 19 odst. 4 a odst. 5 nařízení (EU) č. 1305/2013 a článkem 8 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 808/2014 (22), v případě mladých zemědělců včetně požadavku, že odpovídají definici aktivního zemědělce uvedené v čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1305/2013;

b)

pravidla pro odkladnou lhůtu pro splnění podmínek týkajících se profesních dovedností podle čl. 2 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 (23).

Článek 58

Zřizování seskupení a organizací producentů

V případě opatření podle článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013 členské státy poté, co ověří, že seskupení splňuje kritéria podle odstavce 1 uvedeného článku a vnitrostátní pravidla, seskupení producentů uznají. Po uznání musí příslušný orgán ověřit, že trvale splňuje kritéria pro uznání a podnikatelský plán souladu s čl. 27 odst. 2 uvedeného nařízení, a to prostřednictvím správních kontrol a alespoň jednou za pět let prostřednictvím kontroly na místě.

Článek 59

Řízení rizik

Pokud jde o zvláštní podporu podle článku 36 nařízení (EU) č. 1305/2013, příslušný orgán prostřednictvím správních kontrol a namátkově prostřednictvím kontrol na místě ověří zejména:

a)

že zemědělci byli způsobilí pro podporu v souladu s čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013;

b)

při kontrole žádostí o platby od vzájemných fondů podle čl. 36 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1305/2013, že zemědělcům, kteří jsou jejich členy, byla vyplacena kompenzace v souladu s čl. 36 odst. 3 uvedeného nařízení.

Článek 60

LEADER

1.   Členské státy zavedou vhodný systém dohledu nad místními akčními skupinami.

2.   V případě výdajů vzniklých podle čl. 35 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou členské státy formálním aktem pověřit prováděním správních kontrol podle článku 48 tohoto nařízení místní akční skupiny. Členské státy však zůstávají odpovědné za ověření, zda místní akční skupiny mají správní a kontrolní kapacity pro vykonávání této práce.

V případě pověření uvedeného v prvním pododstavci příslušný orgán vykonává pravidelné kontroly místních akčních skupin, včetně kontrol účetnictví a opakování správních kontrol na základě vzorku.

Příslušný orgán rovněž provádí kontroly na místě podle článku 49 tohoto nařízení. Pokud jde o kontrolní vzorek pro výdaje na program LEADER, použije se alespoň stejné procento, jaké je uvedeno v článku 50 tohoto nařízení.

3.   V případě výdajů vzniklých podle čl. 35 odst. 1 písm. a), d) a e) nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 35 odst. 1 písm. b) a c) uvedeného nařízení, pokud byla místní akční skupina příjemcem podpory, provádějí správní kontroly osoby nezávislé na dotčené místní akční skupině.

Článek 61

Úroková míra a subvence poplatků za záruky

1.   V případě výdajů vzniklých podle čl. 69 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 se správní kontroly a kontroly na místě vztahují na příjemce a závisejí na tom, zda příslušná operace byla uskutečněna. Analýza rizika podle článku 50 tohoto nařízení se u příslušné operace provede alespoň jednou na základě diskontované hodnoty subvence.

2.   Příslušný orgán prostřednictvím správních kontrol a v případě potřeby návštěvami u zprostředkujících finančních institucí a u příjemce zajistí, že platby zprostředkujícím finančním institucím jsou v souladu s právními předpisy Unie a s dohodami uzavřenými mezi platebními agenturami a zprostředkujícími finančními institucemi.

3.   V případě, že úroková sazba nebo subvence poplatků za záruky jsou kombinovány s finančními nástroji v rámci jediné operace, která je zacílena na stejné koncové příjemce, provádí příslušný orgán kontroly na úrovni konečných příjemců pouze v případech stanovených v čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 62

Technická pomoc z podnětu členských států

V případě výdajů vzniklých podle čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 se články 48 až 51 a článek 53 tohoto nařízení použijí obdobně.

Správní kontroly uvedené v článku 48 a kontroly na místě uvedené v článku 49 jsou prováděny subjektem, který je funkčně nezávislý na subjektu, který schvaluje prostředky na platby v rámci technické pomoci.

KAPITOLA III

Neoprávněné platby a správní sankce

Článek 63

Částečné nebo úplné odnětí podpory a správní sankce

1.   Platby se vypočítávají na základě částek, které byly shledány způsobilými během správních kontrol uvedených v článku 48.

Příslušný orgán přezkoumá žádost o platbu, kterou přijal od příjemce, a určí částky způsobilé k podpoře. Určí:

a)

částku, která má být příjemci vyplacena na základě žádosti o platbu a rozhodnutí o grantu;

b)

částku, která má být zaplacena příjemci po přezkoumání způsobilosti výdajů v žádosti o platbu.

Pokud částka určená podle písmene a) druhého pododstavce přesahuje částku určenou podle písmene b) tohoto pododstavce o více než 10 %, uplatní se na částku určenou podle písmene b) správní sankce. Výše sankce se stanoví jako rozdíl mezi těmito dvěma částkami, avšak nesmí přesáhnout úplné odnětí podpory.

Avšak může-li příjemce příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že k zahrnutí nezpůsobilé částky nedošlo jeho vinou, nebo pokud se příslušný orgán jinak přesvědčí, že dotčený příjemce nenese zavinění, sankce se neuplatní.

2.   Správní sankce uvedená v odstavci 1 se obdobně použije na nezpůsobilé výdaje zjištěné během kontrol na místě podle článku 49. V takovém případě musí být přezkoumány kumulativní výdaje vynaložené pro danou operaci. Tím nejsou dotčeny výsledky předchozích kontrol daných operací na místě.

HLAVA V

SYSTÉM KONTROL A SPRÁVNÍ SANKCE VE VZTAHU K PODMÍNĚNOSTI

KAPITOLA I

Společná ustanovení

Článek 64

Definice

Pro účely technických specifikací potřebných pro provádění systému kontrol a správních sankcí v oblasti podmíněnosti se použijí tyto definice:

a)

„specializovanými kontrolními orgány“ se rozumí příslušné vnitrostátní kontrolní orgány ve smyslu článku 67 tohoto nařízení odpovědné za zajišťování dodržování pravidel stanovených v článku 93 nařízení (EU) č. 1306/2013;

b)

„aktem“ se rozumí každá směrnice a každé nařízení uvedené v příloze II nařízení (EU) č. 1306/2013;

c)

„rokem zjištění“ se rozumí kalendářní rok, ve kterém byla provedena správní kontrola nebo kontrola na místě;

d)

„oblastmi podmíněnosti“ se rozumí tři různé oblasti uvedené v čl. 93 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 a zachování stálých pastvin podle čl. 93 odst. 3 uvedeného nařízení.

KAPITOLA II

Kontrola

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 65

Kontrolní systém podmíněnosti

1.   Členské státy vytvoří systém, který zaručí účinnou kontrolu dodržování podmíněnosti. Tento systém zejména stanoví:

a)

v případě, že příslušným kontrolním orgánem není platební agentura, poskytování nezbytných informací o příjemcích uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013 platební agenturou specializovaným kontrolním orgánům a/nebo případně orgánem odpovědným za koordinaci;

b)

metody pro výběr kontrolních vzorků;

c)

označení povahy a rozsahu kontrol, které se provedou;

d)

kontrolní zprávy, ve kterých je uveden každý zjištěný nesoulad, včetně zhodnocení jeho závažnosti, rozsahu, trvání a opakovanosti;

e)

v případě, že příslušným kontrolním orgánem není platební agentura, předávání kontrolních zpráv specializovanými kontrolními orgány buď platební agentuře, nebo orgánu odpovědnému za koordinaci, popřípadě jim oběma;

f)

používání systému snížení a vyloučení platební agenturou.

2.   Členské státy mohou stanovit postup, podle kterého příjemci sdělují platební agentuře údaje nezbytné k určení požadavků a norem, jež se na ně vztahují.

Článek 66

Výplata podpory ve vztahu ke kontrole podmíněnosti

Pokud jde o kontroly podmíněnosti v případech, kdy takové kontroly nemohou být dokončeny dříve, než dotčený příjemce obdrží platby a roční prémie uvedené v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, částka, jež má být zaplacena příjemcem jako správní sankce, se získává zpět v souladu s článkem 7 tohoto nařízení nebo započtením.

Článek 67

Odpovědnost příslušného kontrolního orgánu

1.   Odpovědnosti příslušných kontrolních orgánů:

a)

specializované kontrolní orgány nesou odpovědnost za provádění kontrol ohledně dodržování příslušných požadavků a norem;

b)

platební agentury nesou odpovědnost za stanovení správních sankcí v jednotlivých případech podle hlavy IV kapitoly II nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 a kapitoly III této hlavy.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že kontroly ve vztahu ke všem nebo některým požadavkům, normám, aktům nebo oblastem podmíněnosti provádí platební agentura, pokud členský stát zaručí přinejmenším stejnou účinnost kontrol, jaké se dosahuje v případě, že kontroly provádí specializovaný kontrolní orgán.

Oddíl 2

Kontroly na místě

Článek 68

Minimální míra kontrol

1.   Příslušný kontrolní orgán, s ohledem na požadavky a normy, za které odpovídá, provede kontroly na místě nejméně 1 % celkového počtu příjemců uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, za které daný příslušný kontrolní orgán odpovídá.

Odchylně od prvního pododstavce v případě skupin osob, jak je uvedeno v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, se může za příjemce pro účel výpočtu kontrolního vzorku uvedeného v prvním pododstavci považovat každý jednotlivý člen těchto skupin.

Minimální míry kontrol uvedené v prvním pododstavci může být dosaženo na úrovni každého příslušného kontrolního orgánu, nebo na úrovni aktu či normy nebo souboru aktů či norem. V případech, kdy kontroly neprovede platební agentura, však této minimální míry kontrol může být dosaženo na úrovni každé platební agentury.

Pokud právní předpisy použitelné na akty a normy již stanoví minimální míru kontrol, použije se tato míra namísto minimální míry uvedené v prvním pododstavci. Členské státy mohou alternativně rozhodnout, že všechny případy nesouladu zjištěné během kontrol na místě podle právních předpisů použitelných na akty a normy, které jsou provedeny mimo vzorek uvedený v prvním pododstavci, jsou nahlášeny příslušnému kontrolnímu orgánu pověřenému dotčeným aktem nebo normou a následně jím sledovány. Použijí se ustanovení této kapitoly a kapitol I, II a III hlavy III.

Pokud jde o povinnosti podmíněnosti ve vztahu ke směrnici 96/22/ES, považuje se za splnění požadavku minimální míry stanovené v prvním pododstavci použití specifické úrovně výběru vzorků plánů sledování.

2.   Aby se na úrovni aktu či normy nebo souboru aktů či norem dosáhlo minimální míry kontrol uvedené v odstavci 1, může členský stát odchylně od uvedeného odstavce:

a)

u vybraných příjemců použít výsledky kontrol na místě provedených podle právních předpisů použitelných na uvedené akty a normy nebo

b)

nahradit vybrané příjemce příjemci, na které se vztahuje kontrola na místě provedená podle právních předpisů použitelných na uvedené akty a normy za předpokladu, že tito příjemci jsou příjemci podle článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013.

V takových případech se kontroly na místě týkají všech aspektů příslušných aktů nebo norem, jak jsou definovány v rámci podmíněnosti. Členské státy kromě toho zajistí, aby účinnost uvedených kontrol na místě byla přinejmenším stejná jako u kontrol na místě provedených příslušnými kontrolními orgány.

3.   Při stanovení minimální míry kontrol uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nezohlední požadovaná opatření podle čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013.

4.   Pokud kontroly na místě odhalí závažný stupeň nesouladu daného aktu nebo normy, zvýší se počet kontrol na místě, které se mají u tohoto aktu nebo normy provést v následujícím kontrolním období. V rámci konkrétního aktu může příslušný kontrolní orgán rozhodnout, že omezí působnost těchto dalších kontrol na místě na nejčastěji porušované požadavky.

5.   Pokud se členský stát rozhodne využít možnost stanovenou v čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013, opatření nezbytná pro ověření, zda příjemci napravili situaci daného nesouladu, se uplatní na vzorku 20 % těchto příjemců.

Článek 69

Výběr kontrolního vzorku

1.   Výběr vzorku zemědělských podniků, které mají být kontrolovány v souladu s článkem 68, musí být případně založen na analýze rizik podle příslušných právních předpisů nebo na analýze rizik přizpůsobené dotyčným požadavkům nebo normám. Tato analýza rizik může být prováděna na úrovni jednotlivých zemědělských podniků nebo na úrovni kategorií zemědělských podniků či zeměpisných oblastí.

Při analýze rizik se může zohlednit jeden nebo oba tyto faktory:

a)

účast příjemců v zemědělském poradenském systému podle článku 12 nařízení (EU) č. 1306/2013;

b)

účast příjemců v certifikačním systému, pokud je daný režim příslušný pro dotčené požadavky a normy.

Členský stát může na základě analýzy rizik rozhodnout, že z výběru kontrolního vzorku na základě rizika vyloučí příjemce účastnící se certifikačního systému podle písm. b) druhého pododstavce. Pokud se však certifikační systém vztahuje pouze na část požadavků a norem, které má příjemce v rámci podmíněnosti dodržovat, použijí se na ty požadavky nebo normy, na něž se certifikační systém nevztahuje, vhodné rizikové faktory.

Pokud se analýzou výsledků kontrol odhalí časté porušování požadavků nebo norem obsažených v certifikačním systému podle písm. b) druhého pododstavce, budou rizikové faktory týkající se dotyčných požadavků nebo norem znovu posouzeny.

2.   Odstavec 1 se nepožije na kontroly prováděné v návaznosti na případy nesouladu, na které byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán. Použije se však na kontroly prováděné jako návazné opatření podle čl. 97 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013.

3.   Pro zajištění reprezentativnosti bude namátkově vybráno 20 % až 25 % z minimálního počtu příjemců, kteří se podrobí kontrolám na místě podle čl. 68 odst. 1 prvního pododstavce. Pokud však počet příjemců, na které se vztahují kontroly na místě, překročí minimální počet, procentní podíl namátkově vybraných příjemců v dodatečném vzorku nepřesáhne 25 %.

4.   V případě potřeby lze na základě dostupných informací provést částečný výběr kontrolního vzorku před koncem dotyčného období pro podávání žádostí. Tento provizorní vzorek se doplní poté, co budou k dispozici všechny příslušné žádosti.

5.   Vzorek příjemců, kteří mají být zkontrolováni podle čl. 68 odst. 1, může být vybrán ze vzorků příjemců, kteří již byli vybráni na základě článků 30 až 34 a na které se vztahují příslušné požadavky nebo normy. Tato možnost však neplatí pro kontroly příjemců v rámci režimů podpory v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013.

6.   Odchylně od čl. 68 odst. 1 mohou být vzorky příjemců, kteří mají být zkontrolováni na místě, vybrány na minimální úrovni 1 %, samostatně z každé z následujících souborů příjemců, na které se vztahují závazky podmíněnosti v souladu s článkem 92 nařízení (EU) č. 1306/2013:

a)

příjemci, kteří získávají přímé platby podle nařízení (EU) č. 1307/2013;

b)

příjemci, kteří získávají podporu v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013;

c)

příjemci, kteří získávají roční prémie podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) a článků 28 až 31, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013.

7.   Pokud se na základě analýzy rizik použité na úrovni zemědělského podniku dospěje k závěru, že zemědělci, kteří nejsou příjemci, představují vyšší riziko než příjemci uvedení v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, mohou být nahrazeni zemědělci, kteří nejsou příjemci podpory. V tom případě musí nicméně celkový počet kontrolovaných zemědělců dosáhnout míry kontrol stanovené v čl. 68 odst. 1 tohoto nařízení. Tato nahrazení musí být řádně odůvodněna a zdokumentována.

8.   Pokud se tím zvýší účinnost kontrolního systému, může se použít kombinace postupů stanovených v odstavcích 5 a 6.

Článek 70

Ověření souladu s požadavky a normami

1.   Kde je to namístě, ověřuje se dodržování požadavků a norem prostředky uvedenými v právních předpisech použitelných na dotyčný požadavek nebo normu.

2.   V ostatních případech se ověření provádí jakýmikoli vhodnými prostředky, o nichž rozhodne příslušný kontrolní orgán a které zajistí přinejmenším takovou přesnost, jaká se vyžaduje pro úřední ověření podle vnitrostátních předpisů.

3.   Kde je to vhodné, lze kontroly na místě provést s použitím metod dálkového průzkumu Země.

Článek 71

Prvky kontrol na místě

1.   Při provádění kontrol na vzorku uvedeném v čl. 68 odst. 1 zajistí příslušný kontrolní orgán, aby u všech vybraných příjemců bylo ověřeno dodržování požadavků a norem, za které příslušný kontrolní orgán odpovídá.

Aniž je dotčen první pododstavec, je-li minimální míry kontrol dosaženo na úrovni každého aktu nebo normy či souboru aktů nebo norem podle čl. 68 odst. 1 třetího pododstavce, zkontrolují se vybraní příjemci, pokud jde o dodržování požadavků daného aktu nebo normy či daného souboru aktů nebo norem.

Jestliže je do vzorku uvedeného v čl. 68 odst. 1 tohoto nařízení vybrána skupina osob uvedených v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, příslušný kontrolní orgán zajistí, že všichni členové skupiny jsou kontrolováni z hlediska dodržování požadavků a norem, za které jsou odpovědní.

Obecně je každý příjemce, který byl vybrán ke kontrole na místě, kontrolován v době, kdy lze kontrolovat většinu požadavků a norem, pro které byl vybrán. Členské státy však zajistí, že je během roku dosaženo přiměřené míry kontroly u všech požadavků a norem.

2.   Kontroly na místě zahrnují případně veškerou zemědělskou půdu zemědělského podniku. Skutečná kontrola v terénu jako součást kontroly na místě se však může omezit na vzorek, který tvoří alespoň jedna polovina zemědělských pozemků, kterých se týká požadavek nebo norma na hospodářství, za předpokladu, že tento vzorek zaručuje spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly požadavků a norem.

První pododstavec se nedotýká výpočtu a uplatnění správní sankce podle hlavy IV kapitoly II nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 a kapitoly III této hlavy. Pokud kontrola vzorku uvedená v prvním pododstavci odhalí nesoulad, vzorek skutečně kontrolovaných zemědělských pozemků se rozšíří.

Pokud tak kromě toho stanoví právní předpisy použitelné na akty nebo normy, může se skutečná kontrola souladu s požadavky a normami, jako součást kontrol na místě, omezit na reprezentativní vzorek objektů kontroly. Členské státy však zajistí, že kontroly jsou prováděny u všech požadavků a norem, jejichž dodržování lze ověřit v době návštěvy.

3.   Kontroly uvedené v odstavci 1 se zpravidla provádějí v rámci jedné kontrolní návštěvy. Jsou zaměřeny na požadavky a normy, jejichž dodržování lze ověřit v době této návštěvy. Cílem těchto kontrol je zjistit jakékoli porušení těchto požadavků a norem a navíc označit případy, které je třeba podrobit dalším kontrolám.

4.   Kontroly na místě na úrovni zemědělských podniků lze nahradit správními kontrolami za předpokladu, že příslušný členský stát zajistí, že správní kontroly jsou přinejmenším stejně účinné jako kontroly na místě.

5.   Při provádění kontrol na místě mohou členské státy použít objektivní kontrolní ukazatele vztahující se k určitým požadavkům a normám, pokud zajistí, aby účinnost kontroly dotčených požadavků a norem byla alespoň rovnocenná kontrolám na místě, které jsou prováděny bez použití ukazatelů.

Tyto ukazatele musí přímo souviset s požadavky nebo normami, které reprezentují, a pokrývat všechny aspekty, které se mají kontrolovat při ověřování těchto požadavků nebo norem.

6.   Kontroly na místě týkající se vzorku podle čl. 68 odst. 1 tohoto nařízení se provádějí ve stejném kalendářním roce, ve kterém byly podány žádosti o podporu a/nebo žádosti o platbu, nebo pokud jde o žádosti o režimy podpory v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013, kdykoli v průběhu období uvedeného v čl. 97 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 72

Kontrolní zpráva

1.   O každé kontrole na místě provedené podle této hlavy bude vypracována kontrolní zpráva buď příslušným kontrolním orgánem, nebo na jeho odpovědnost.

Tato zpráva se dělí na tyto části:

a)

všeobecná část obsahující zejména tyto informace:

i)

totožnost příjemce vybraného pro kontrolu na místě;

ii)

přítomné osoby;

iii)

údaje o tom, zda příjemce obdržel oznámení o návštěvě, a pokud ano, jak dlouho předem;

b)

část, v níž jsou jednotlivě popsány provedené kontroly jednotlivých aktů a norem a která obsahuje zejména tyto informace:

i)

požadavky a normy, na něž se zaměřuje kontrola na místě;

ii)

povaha a rozsah provedených kontrol;

iii)

zjištění;

iv)

akty a normy, jejichž porušení bylo zjištěno;

c)

hodnotící část, v níž se posuzuje závažnost porušení jednotlivého aktu a/nebo normy na základě kritérií „závažnosti“, „rozsahu“, „trvání“ a „opakování“ v souladu s čl. 99 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 s uvedením všech faktorů, které by mohly vést ke zmírnění nebo zpřísnění snížení, které se má použít.

Pokud ustanovení vztahující se k dotyčnému požadavku nebo normě připouštějí možnost dále se zjištěným nesouladem nezabývat, nebo v případech, ve kterých je poskytována podpora podle čl. 17 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1305/2013, musí na to být ve zprávě příslušným způsobem upozorněno.

2.   Odstavec 1 se použije bez ohledu na to, zda daný příjemce byl vybrán pro kontrolu na místě v souladu s článkem 69, zkontrolován na místě podle právních předpisů použitelných na akty a normy podle čl. 68 odst. 2 nebo v důsledku následného sledování nesouladu, na které byl příslušný kontrolní orgán upozorněn jakýmkoli jiným způsobem.

3.   Příjemci musí být informováni o jakémkoli zjištěném nesouladu ve lhůtě tří měsíců po dni kontroly na místě.

Pokud příjemce nepřijal okamžité nápravné opatření a nezačal opět požadavky dodržovat ve smyslu čl. 99 odst. 2 druhého pododstavce nařízení 1306/2013, bude příjemce informován ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce o tom, že je nutné přijmout nápravné opatření podle čl. 99 odst. 2 druhého pododstavce nařízení 1306/2013.

Pokud příjemce nepřijal okamžité nápravné opatření a nezačal opět požadavky dodržovat ve smyslu čl. 97 odst. 3 nařízení 1306/2013, bude daný příjemce informován nejpozději do jednoho měsíce po rozhodnutí o neuplatnění správní sankce uvedené ve zmíněném článku, že je nutné přijmout nápravné opatření.

4.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení v právních předpisech z oblasti příslušných požadavků a norem, kontrolní zpráva se dokončí ve lhůtě jednoho měsíce po provedení kontroly na místě. Toto období však lze v řádně odůvodněných případech prodloužit na tři měsíce, zejména pokud to vyžaduje chemická nebo fyzikální analýza.

Pokud příslušným kontrolním orgánem není platební agentura, zašle se nebo se zpřístupní kontrolní zpráva a příslušné doklady, jsou-li vyžadovány, platební agentuře nebo orgánu odpovědnému za koordinaci ve lhůtě jednoho měsíce po jejím dokončení.

Pokud však zpráva neobsahuje žádná zjištění, může členský stát rozhodnout tuto zprávu nezasílat, pokud je měsíc po jejím dokončení k dispozici přímo platební agentuře nebo koordinačnímu orgánu.

KAPITOLA III

Výpočet a uplatňování správních sankcí

Článek 73

Obecné zásady

1.   V případě, že je za správu různých režimů uvedených v příloze I nařízení (EU) č.1307/2013, opatření uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) a článcích 28 až 31, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013 a plateb týkajících se režimů podpory v odvětví vína uvedených v článcích 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013 odpovědná více než jedna platební agentura, zajistí členské státy, aby všechny platební agentury zapojené do těchto plateb byly informovány o zjištěném nesouladu a případně o veškerých odpovídajících správních sankcích. To zahrnuje případy, kdy nedodržení kritérií způsobilosti rovněž představuje porušení pravidel podmíněnosti a naopak. Členské státy případně zajistí, aby se použila jediná sazba snížení.

2.   Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení různých aktů nebo norem ze stejné oblasti podmíněnosti, tyto případy se pro účel stanovení snížení podle čl. 39 odst. 1 a článku 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 považují za jediné porušení.

3.   Porušení normy, které představuje rovněž nedodržení požadavku, se považuje za jediné porušení. Pro účely výpočtu snížení se porušení považuje za část oblasti požadavku.

4.   Správní sankce se uplatní na celkovou částku plateb uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, které byly nebo mají být poskytnuty příjemci:

a)

na základě žádostí o podporu nebo žádostí o platbu, které příjemce podal nebo podá během roku, kdy došlo ke zjištění, a/nebo

b)

ve vztahu k žádostem o režimy podpory v odvětví vína podle článků 46 a 47 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Pokud jde o písmeno b) prvního pododstavce, příslušná částka se pro účely restrukturalizace a přeměny vydělí třemi.

5.   Ve vztahu ke skupině osob uvedených v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013 se procento snížení vypočte v souladu s kapitolou III této hlavy a hlavou IV kapitolou II nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014. V takovém případě mohou členské státy v souladu se zásadou proporcionality použít toto procento snížení na část dotace přidělené členovi skupiny, který nedodržuje požadavky.

Článek 74

Výpočet a uplatnění správních sankcí v případě nedbalosti

1.   Pokud byl zjištěn více než jeden případ porušení v rámci různých oblastí podmíněnosti z nedbalosti, použije se postup pro stanovení snížení podle čl. 39 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 zvlášť na každý případ porušení.

Výsledné procentní podíly snížení se sčítají. Maximální snížení však nepřekročí 5 % celkové výše podle čl. 73 odst. 4 tohoto nařízení.

2.   V případě zjištění opakovaného porušení spolu s dalším porušením nebo dalším opakovaným porušením se výsledné procentní podíly snížení sčítají. Maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové výše podle čl. 73 odst. 4.

Článek 75

Výpočet a uplatnění správních sankcí v případě úmyslného nesouladu

V případech úmyslného nesouladu mimořádného rozsahu, závažného nebo trvalého charakteru se příjemce kromě sankce uložené a vypočtené v souladu s článkem 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 vyloučí ze všech plateb uvedených v článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013 pro následující kalendářní rok.

HLAVA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 76

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se na žádosti o podporu nebo žádosti o platbu, které se týkají let podání žádosti nebo prémiových období počínajících dnem 1. ledna 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. července 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení (Úř. věst. L 181, 20.6.2014, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8).

(6)  Nařízení Komise (ES) č. 1082/2003 ze dne 23. června 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o minimální kontroly v rámci systému identifikace a evidence skotu (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 9).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(10)  Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3).

(11)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost (Úř. věst. L 181, 20.6.2014, s. 48).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

(15)  Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74).

(16)  Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16).

(17)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(19)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(20)  Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1).

(21)  Nařízení Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři (Úř. věst. L 228, 1.9.2009, s. 3).

(22)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 808/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (viz strana 18 v tomto čísle Úředního věstníku).

(23)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA

Metoda Společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí

1.   Rozsah a oblast použití

Tato metoda slouží k určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu (dále jen „THC“) v odrůdách konopí (Cannabis sativa L.). Podle potřeby je uplatňována podle postupu A nebo B, které jsou zde popsány.

Metoda je založena na kvantitativním určení delta-9-THC pomocí plynové chromatografie (GC) po extrakci vhodným rozpouštědlem.

1.1.   Postup A

Postup A se používá pro kontroly produkce podle čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 a čl. 30 písm. g) tohoto nařízení.

1.2.   Postup B

Postup B se používá v případech, které jsou uvedeny v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 a v čl. 36 odst. 6 tohoto nařízení.

2.   Odběr vzorků

2.1.   Vzorky

a)

Postup A: z porostu dané odrůdy konopí se odebere z každé vybrané rostliny část dlouhá 30 cm, která obsahuje nejméně jedno samičí květenství. Odběr vzorků se provádí v období, které začíná 20. den po rozkvětu a končí 10. den po odkvětu, během dne a při dodržení systematického postupu, který zajišťuje reprezentativnost vzorků pro dané pole, avšak s výjimkou okrajů porostu.

Členské státy mohou povolit odběr vzorků v období od rozkvětu do 20. dne po rozkvětu za předpokladu, že u každé pěstované odrůdy se odeberou další reprezentativní vzorky v souladu s prvním pododstavcem v období od 20. dne po rozkvětu do 10. dne po odkvětu.

b)

Postup B: z porostu dané odrůdy konopí se odebere horní třetina každé vybrané rostliny. Odběr vzorků se provádí v průběhu 10 dnů po odkvětu, během dne a při dodržení systematického postupu, který zajišťuje reprezentativnost vzorků pro dané pole, avšak s výjimkou okrajů porostu. V případě dvoudomých odrůd se odebírají pouze samičí rostliny.

2.2.   Velikost vzorku

Postup A: vzorek je tvořen částmi 50 rostlin na jedno pole.

Postup B: vzorek je tvořen částmi 200 rostlin na jedno pole.

Každý vzorek se umístí do plátěného nebo papírového pytle tak, aby se nerozdrtil, a zašle se do laboratoře k analýze.

Členské státy mohou stanovit, že se odebírá druhý vzorek pro případnou kontrolní analýzu, který uschová buď producent, nebo subjekt odpovědný za analýzu.

2.3.   Sušení a skladování vzorků

Sušení vzorků musí začít co nejdříve, v každém případě do 48 hodin a používá se jakákoli metoda s teplotou nižší než 70 °C.

Vzorky se usuší tak, aby měly stálou hmotnost a obsah vody mezi 8 % a 13 %.

Po vysušení se vzorky bez rozdrcení uskladní v temnu při teplotě do 25 °C.

3.   Stanovení obsahu THC

3.1.   Příprava zkušebního vzorku

Z vysušených vzorků se odstraní stonky a semena větší než 2 mm.

Vysušené vzorky se rozdrtí na středně jemný prášek (skrze síto s oky o velikosti 1 mm).

Prášek lze skladovat 10 týdnů v temnu a suchu při teplotě do 25 °C.

3.2.   Činidla a extrakční roztok

Činidla

delta-9-tetrahydrokannabinol, čistý pro chromatografické účely,

skvalen, čistý pro chromatografické účely, jako vnitřní standardní vzorek.

Extrakční roztok

35 mg skvalenu na 100 ml hexanu.

3.3.   Extrakce delta-9-THC

Odváží se 100 mg zkušebního vzorku rozmělněného na prášek, umístí se do odstředivkové zkumavky a přidá se 5 ml extrakčního roztoku obsahujícího vnitřní standardní vzorek.

Vzorek se umístí do ultrazvukové lázně a ponechá se zde 20 minut. Pět minut se odstřeďuje při 3 000 otáčkách za minutu a pak se odebere roztok THC plovoucí na povrchu. Tento roztok se vstříkne do chromatografu a provede se kvantitativní analýza.

3.4.   Plynová chromatografie

a)   Přístroje

plynový chromatograf s plamenovým ionizačním detektorem a děleným/neděleným vstřikovačem,

kolona umožňující dobré oddělení kanabinoidů, například skleněná kapilární kolona dlouhá 25 m, o průměru 0,22 mm, potažená 5 % nepolární fenylmethylsiloxanovou fází.

b)   Rozsahy kalibrace

Přinejmenším tři body pro postup A a pět bodů pro postup B, včetně bodů 0,04 a 0,50 mg/ml-delta-9-THC v extrakčním roztoku.

c)   Pokusné podmínky

Jako příklad pro kolonu uvedenou v písmenu a) se uvádějí tyto podmínky:

teplota v peci 260 °C,

teplota vstřikovače 300 °C,

teplota detektoru 300 °C.

d)   Vstříknutý objem: 1 μl

4.   Výsledky

Výsledky se vyjadřují na dvě desetinná místa v gramech delta-9-THC na 100 gramů analytického vzorku vysušeného na stálou hmotnost. Použije se přípustná odchylka 0,03 g na 100 g.

Postup A: jedno stanovení na jeden zkušební vzorek.

Pokud je však získaný výsledek nad mezní hodnotou stanovenou v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, provede se druhé stanovení na analytický vzorek a jako výsledek se vezme střední hodnota obou měření.

Postup B: výsledek odpovídá střední hodnotě ze dvou měření na zkušební vzorek.