20.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 148/36

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 529/2014

ze dne 12. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro posuzování podstatnosti rozšíření a změn přístupu založeného na interním ratingu a pokročilého přístupu k měření

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 143 odst. 5 třetí pododstavec a čl. 312 odst. 4 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 143 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 odkazuje rozsah použití ratingového systému na druhy expozic, které lze podrobit ratingu pomocí specifického ratingového systému.

(2)

Nařízení (EU) č. 575/2013 rozlišuje mezi podstatnými rozšířeními a změnami přístupu založeného na interním ratingu (přístup IRB) a pokročilého přístupu k měření (AMA), které podléhají schválení, a všemi ostatními změnami, které je třeba oznámit. Pokud jde o druhou skupinu rozšíření a změn, nařízení (EU) č. 575/2013 neuvádí, kdy má k oznámení rozšíření či změny dojít, tj. zda by změna měla být oznámena předtím, než je provedena, nebo po provedení. Lze se domnívat, že není nutné, aby o provedení rozšíření a změn menšího významu příslušné orgány věděly předem. Navíc by bylo účelnější a méně náročné, kdyby instituce informace o takovýchto změnách menšího významu shromažďovaly a pravidelně je oznamovaly příslušným orgánům. Několik členských států již takovéto postupy dohledu uplatňuje. Rozšíření a změny, které je třeba oznámit, je tedy třeba dále rozdělit na rozšíření a změny, které je třeba oznámit před provedením, a rozšíření a změny, které stačí oznámit poté, co byly provedeny. Tím by se dále zaručilo, že příslušné orgány ve svých každodenních úkolech věnují pozornost rozšířením a změnám, které mohou podstatně změnit požadavky na kapitál nebo výkonnost modelů či ratingových systémů. Také by se tím zaručilo, že instituce odlišují rozšíření a změny, které mají mimořádný význam, a rozšíření a změny menšího významu, a to na základě přístupu k dohledu orientovaného na rizika. Takovéto rozlišování rozšíření a změn, které je třeba oznámit před provedením, a rozšíření a změn, které stačí oznámit poté, co byly provedeny, by bylo obezřetné vzhledem tomu, že oznámení před provedením by příslušným orgánům umožnilo přezkoumat, zda je toto nařízení uplatňováno správně. Tím by se následně snížila zátěž institucí spojená s dohledem.

(3)

Podstatnost rozšíření či změn modelů zpravidla závisí na druhu a kategorii navrhovaného rozšíření či změny (což by se mělo odrážet v kvalitativních kritériích) a na jejich potenciálu změnit požadavky na kapitál nebo případně objemy rizikově vážených expozic (což by se mělo odrážet v kvantitativních kritériích). Proto by všechna kvantitativní kritéria pro přezkum podstatnosti rozšíření a změn měla mít formu prahové hodnoty založené na procentní změně požadavků na kapitál nebo případně objemů rizikově vážených expozic před změnou a po ní.

(4)

Zatímco u rozšíření a změn modelů pokročilého přístupu k měření by kvantitativní prahová hodnota měla být v zájmu jednoduchosti vypočtena na základě požadavků na kapitál, u změn přístupu založeného na interním ratingu by měla být prahová hodnota vypočtena na základě objemů rizikově vážených expozic, aby se zamezilo tomu, že budou prahové hodnoty nemístně ovlivněny rozdíly ve výši provedených úvěrových úprav v ocenění, jež mají vliv na požadavky na kapitál, avšak nikoli na rizikově vážené expozice. Kromě toho by kvantitativní prahové hodnoty měly být koncipovány tak, aby zohledňovaly celkový dopad rozšíření či změn na kapitál požadovaný na základě interních přístupů a standardních přístupů, aby se zohlednil rozsah, v němž jsou u celkových požadavků na kapitál nebo objemů rizikově vážených expozic používány interní přístupy. To platí pro všechny prahové hodnoty u obou přístupů s výjimkou druhé prahové hodnoty v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě ii) pro přístup IRB a prahové hodnoty pro předběžné oznámení pro přístup IRB, které jsou koncipovány s ohledem na dopad změn na objemy rizikově vážených expozic, na něž se vztahuje rozsah použití specifického modelu. Jak u přístupu založeného na interním ratingu, tak u pokročilého přístupu k měření by měl být výpočet pro odvození dopadu daného rozšíření nebo změny proveden s odkazem na stejný časový bod vzhledem k tomu, že soubor expozic (v případě přístupu IRB) a rizikový profil (v případě přístupu AMA) jsou s měnícím se časem poměrně stabilní.

(5)

Příslušné orgány mohou kdykoli přijmout vhodná opatření v oblasti dohledu, pokud jde o rozšíření a změny modelů, které byly oznámeny, a to na základě průběžného přezkumu stávajících svolení používat interní přístupy, jenž je stanoven v článku 101 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (2). To má na jedné straně zaručit, že budou uspokojeny požadavky stanovené v oddílu 6 kapitoly 3 hlavy II části 3 nebo v kapitole 4 hlavy III části 3 nebo v kapitole 5 hlavy IV části 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Na druhé straně je nutné stanovit v pravidlech podněty pro nová schválení a oznámení rozšíření a změn interních přístupů. Taková pravidla by neměla ovlivnit přístupy k dohledu založené na přezkumu interního modelu nebo správní postupy stanovené v čl. 20 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013.

(6)

Na změny v trvalém částečném využívání interních přístupů nebo případně v postupném zavádění interních přístupů se vztahují články 148 a 150 nařízení (EU) č. 575/2013 v případě přístupu IRB a článek 314 nařízení (EU) č. 575/2013 v případě pokročilého přístupu k měření. Proto by se toto nařízení nemělo na uvedené druhy změn vztahovat.

(7)

Svolení příslušných orgánů se týká metod, procesů, kontrol, shromažďování údajů a systémů IT v rámci přístupů, a proto by se toto nařízení nemělo vztahovat na probíhající slaďování modelů se souborem údajů použitých k výpočtům, které vychází ze schválených metod, procesů, kontrol, shromažďování údajů a systémů IT.

(8)

Aby mohly příslušné orgány posoudit, zda instituce správně uplatnily pravidla pro posuzování podstatnosti rozšíření a změn, měly by instituce předkládat příslušným orgánům odpovídající dokumenty. Aby se snížila zátěž institucí spojená s dohledem a zvýšila účelnost a účinnost postupů, které příslušné orgány v tomto ohledu uplatňují, měla by být stanovena pravidla, v nichž budou upřesněny požadavky na dokumenty, které mají být přiloženy k žádostem o schválení rozšíření a změn či k jejich oznámení.

(9)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Evropský orgán pro bankovnictví předložil Komisi.

(10)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, jelikož se týkají rozšíření a/nebo změn přístupu IRB nebo pokročilého přístupu k měření týkajících se požadavků na kapitál pro úvěrové a operační riziko, a také proto, že relevantní otázky a postupy spojené s dohledem jsou u těchto dvou druhů interních přístupů podobné. Aby se zaručila soudržnost uvedených ustanovení a zároveň aby se usnadnil ucelený pohled na ně pro osoby, které podléhají uvedeným povinnostem, je žádoucí, aby ustanovení vstoupila v platnost zároveň a aby byly všechny regulační technické normy požadované nařízením (EU) č. 575/2013 týkající se rozšíření a změn interních modelů pro úvěrové a operační riziko začleněny do jediného nařízení. Nicméně jelikož se ustanovení písm. a) prvního pododstavce čl. 312 odst. 4 týká jiného tématu, toto nařízení se týká pouze písmen b) a c).

(11)

Evropský orgán pro bankovnictví uspořádal k návrhům regulačních technických norem, na nichž je toto nařízení založeno, otevřené veřejné konzultace, provedl analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů působících v bankovnictví zřízené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podmínky pro posuzování podstatnosti rozšíření a změn přístupu založeného na interním ratingu a pokročilého přístupu k měření povolených v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013, včetně způsobů oznamování takových změn a rozšíření.

Článek 2

Kategorie rozšíření a změn

1.   Podstatnost změn v rozsahu použití ratingového systému nebo v přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech nebo podstatnost změn ratingových systémů nebo přístupů k akciovým expozicím založených na interních modelech z hlediska přístupu založeného na interním ratingu („změny přístupu IRB“) nebo podstatnost rozšíření a změn z hlediska pokročilého přístupu k měření („rozšíření a změny pokročilého přístupu k měření“) se zařadí do jedné z následujících kategorií:

a)

podstatná rozšíření a změny, které podle čl. 143 odst. 3 a čl. 312 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 vyžadují svolení příslušných orgánů;

b)

jiná rozšíření a změny, které je třeba oznámit příslušným orgánům.

2.   Rozšíření a změny uvedené v odst. 1 písm. b) se dále klasifikují jako:

a)

rozšíření a změny, které je třeba oznámit před provedením;

b)

rozšíření a změny, které je třeba oznámit po provedení.

Článek 3

Zásady klasifikace rozšíření a změn

1.   Klasifikace změn přístupu IRB se provede v souladu s tímto článkem a články 4 a 5.

Klasifikace rozšíření a změn pokročilého přístupu k měření se provede v souladu s tímto článkem a články 6 a 7.

2.   Pokud se od institucí vyžaduje, aby vypočítaly kvantitativní dopad rozšíření či změny na požadavky na kapitál nebo případně na objemy rizikově vážených expozic, instituce použijí tuto metodiku:

a)

pro účely posouzení kvantitativního dopadu instituce použijí nejnovější dostupné údaje;

b)

pokud není přesné posouzení kvantitativního dopadu proveditelné, instituce místo toho posoudí dopad na základě reprezentativního vzorku či jiných spolehlivých metod dedukce;

c)

u změn, které nemají přímý kvantitativní dopad, se výpočet kvantitativního dopadu podle čl. 4 odst. 1 písm. c) pro přístup IRB nebo čl. 6 odst. 1 písm. c) pro pokročilý přístup k měření neprovádí.

3.   Jedno podstatné rozšíření či změna se nerozdělí do více změn či rozšíření, které by byly méně podstatné.

4.   V případě pochybností zařadí instituce rozšíření a změny do kategorie nejvyšší potenciální podstatnosti.

5.   Pokud příslušné orgány poskytly svolení ve vztahu k podstatnému rozšíření či změně, instituce vypočítají požadavky na kapitál na základě schváleného rozšíření či změny od data stanoveného v novém svolení, které nahradí svolení předchozí. Pokud nejsou rozšíření či změny, k nimž příslušné orgány vydaly svolení, k datu uvedeném v novém svolení provedeny, je nutné, aby k nim příslušné orgány vydaly nové svolení, o něž se požádá bez zbytečného prodlení.

6.   Dojde-li k průtahům při provádění rozšíření či změny, k nimž příslušný orgán vydal svolení, instituce to oznámí příslušnému orgánu a předloží mu plán včasného provedení schváleného rozšíření či změny, který provede ve lhůtě dohodnuté s příslušným orgánem.

7.   Pokud jsou rozšíření nebo změna klasifikovány jako rozšíření či změny, které je třeba před provedením oznámit příslušným orgánům, a pokud se instituce po oznámení rozhodnou, že dané rozšíření či změnu neprovedou, uvědomí o tomto rozhodnutí bez zbytečného prodlení příslušné orgány.

Článek 4

Podstatné změny přístupu IRB

1.   Změny přístupu IRB se považují za podstatné, pokud splňují kteroukoli z těchto podmínek:

a)

patří mezi změny rozsahu použití ratingových systémů nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech popsaných v příloze I části I oddílu 1;

b)

patří mezi změny ratingových systémů nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech popsaných v příloze I části II oddílu 1;

c)

v jejich důsledku dojde k některému z následujících jevů:

i)

ke snížení kterékoli z následujících hodnot o 1,5 %:

—

celkové objemy rizikově vážených expozic mateřské instituce v EU pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění na konsolidované úrovni,

—

celkové objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění v případě instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem,

ii)

k 15 % či vyššímu snížení objemů rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vztahujících se k rozsahu použití systému interního ratingu nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech.

2.   Pro účely odst. 1 písm. c) bodu i) tohoto článku a v souladu s čl. 3 odst. 2 se dopad změny posoudí jako podíl vypočtený následujícím způsobem:

a)

v čitateli se uvede rozdíl v objemech rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vztahujících se k rozsahu použití systému interního ratingu nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech před změnou a po změně na konsolidované úrovni mateřské instituce v EU nebo na úrovni instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem;

b)

ve jmenovateli se uvedou celkové objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění před změnou na konsolidované úrovni mateřské instituce v EU nebo na úrovni instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem, v tomto pořadí.

Výpočet odkazuje na stejný bod v čase.

Určení dopadů na objemy rizikově vážených expozic odkazuje pouze na dopad změny přístupu IRB, a předpokládá se, že soubor expozic zůstává konstantní.

3.   Pro účely odst. 1 písm. c) bodu ii) tohoto článku a v souladu s čl. 3 odst. 2 se dopad změny posoudí jako podíl vypočtený následujícím způsobem:

a)

v čitateli se uvede rozdíl v objemech rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vztahujících se k rozsahu použití systému interního ratingu nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech před změnou a po změně;

b)

ve jmenovateli se uvedou objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vztahujících se k rozsahu použití systému interního ratingu nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech před změnou.

Výpočet odkazuje na stejný bod v čase.

Určení dopadů na objemy rizikově vážených expozic odkazuje pouze na dopad změny přístupu IRB, a předpokládá se, že soubor expozic zůstává konstantní.

Článek 5

Změny přístupu IRB, jež nejsou považovány za podstatné

1.   Změny přístupu IRB, jež nejsou podstatné, ale je třeba je oznámit příslušným orgánům podle čl. 143 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013, se oznámí tímto způsobem:

a)

změny, které splňují některou z následujících podmínek, se oznámí příslušnému orgánu alespoň dva měsíce před provedením:

i)

změny popsané v příloze I části I oddíle 2,

ii)

změny popsané v příloze I části II oddíle 2,

iii)

změny, kterou jsou příčinou alespoň 5 % snížení objemů rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vztahujících se k rozsahu použití ratingového systému nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech;

b)

všechny ostatní změny se oznámí příslušným orgánům poté, co byly provedeny, a to alespoň jednou za rok.

2.   Pro účely odst. 1 písm. a) bodu iii) tohoto článku a v souladu s čl. 3 odst. 2 se dopad změny posoudí jako podíl vypočtený následujícím způsobem:

a)

v čitateli se uvede rozdíl v objemech rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vztahujících se k rozsahu použití ratingového systému nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech před změnou a po změně;

b)

ve jmenovateli se uvedou objemy rizikově vážených expozic pro úvěrové riziko a riziko rozmělnění vztahujících se k rozsahu použití systému interního ratingu nebo přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech před změnou.

Výpočet odkazuje na stejný bod v čase.

Určení dopadů na objemy rizikově vážených expozic odkazuje pouze na dopad změny přístupu IRB, a předpokládá se, že soubor expozic zůstává konstantní.

Článek 6

Podstatná rozšíření a změny pokročilého přístupu k měření

1.   Rozšíření a změny pokročilého přístupu k měření se považují za podstatné, pokud splňují některou z následujících podmínek:

a)

patří mezi rozšíření popsaná v příloze II části I oddíle 1;

b)

patří mezi rozšíření popsaná v příloze II části II oddíle 1;

c)

v jejich důsledku dojde k některému z následujících jevů:

i)

ke snížení kterékoli z následujících hodnot o 10 % či více:

—

celkových konsolidovaných požadavků mateřské instituce v EU na kapitál pro operační riziko,

—

celkových požadavků na kapitál pro operační riziko v případě instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem,

ii)

ke snížení kterékoli z následujících hodnot o 10 % či více:

—

celkových požadavků na kapitál pro operační riziko na konsolidované úrovni mateřské instituce, která není mateřskou institucí v EU,

—

celkových požadavků na kapitál pro operační riziko dceřiného podniku v případě, že mateřská instituce neobdržela svolení použít pokročilý přístup k měření.

2.   Pro účely odst. 1 písm. c) bodu i) a v souladu s čl. 3 odst. 2 se dopad rozšíření či změny posoudí jako podíl vypočtený následujícím způsobem:

a)

v čitateli se uvede rozdíl v požadavcích na kapitál pro operační riziko vztahujících se k rozsahu použití modelu pokročilého přístupu k měření před rozšířením či změnou na konsolidované úrovni mateřské instituce v EU nebo na úrovni na úrovni instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem, a po tomto rozšíření či změně;

b)

ve jmenovateli se uvedou celkové požadavky na kapitál pro operační riziko před rozšířením či změnou na konsolidované úrovni mateřské instituce v EU nebo na úrovni instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem, v tomto pořadí.

Výpočet odkazuje na stejný bod v čase.

Určení dopadů na požadavky na kapitál odkazuje pouze na dopad rozšíření a změny pokročilého přístupu k měření, a proto se předpokládá, že profil operačního rizika zůstává konstantní.

3.   Pro účely odst. 1 písm. c) bodu ii) a v souladu s čl. 3 odst. 2 se dopad rozšíření či změny posoudí jako podíl vypočtený následujícím způsobem:

a)

v čitateli se uvede rozdíl v požadavcích na kapitál pro operační riziko vztahujících se k rozsahu použití modelu před rozšířením či změnou na konsolidované úrovni mateřské instituce, která není mateřskou institucí v EU, nebo na úrovni dceřiného podniku, pokud mateřská instituce neobdržela svolení k použití pokročilého přístupu k měření, a po tomto rozšíření či změně;

b)

ve jmenovateli se uvedou celkové požadavky na kapitál pro operační riziko před rozšířením či změnou na konsolidované úrovni mateřské instituce, která není mateřskou institucí v EU, nebo na úrovni dceřiného podniku, pokud mateřská instituce neobdržela svolení k použití pokročilého přístupu k měření, a po tomto rozšíření či změně, v uvedeném pořadí.

Výpočet odkazuje na stejný bod v čase.

Určení dopadů na požadavky na kapitál odkazuje pouze na dopad rozšíření a změny pokročilého přístupu k měření, a proto se předpokládá, že profil operačního rizika zůstává konstantní.

Článek 7

Rozšíření a změny pokročilého přístupu k měření, jež nejsou považovány za podstatné

Rozšíření a změny pokročilého přístupu k měření, jež nejsou podstatné, ale je třeba je oznámit příslušným orgánům podle čl. 312 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, se oznámí tímto způsobem:

a)

rozšíření a změny, které spadají do přílohy II části I oddílu 2 a části II oddílu 2, se oznámí příslušným orgánům alespoň dva měsíce před provedením;

b)

všechna ostatní rozšíření a změny se oznámí příslušným orgánům poté, co byly provedeny, a to alespoň jednou za rok.

Článek 8

Dokumentace rozšíření a změn

1.   U rozšíření a změn přístupu IRB nebo pokročilého přístupu k měření, které na základě klasifikace vyžadují svolení příslušných orgánů, instituce společně s žádostí předloží tyto dokumenty:

a)

popis rozšíření nebo změny, jejich zdůvodnění a cíl;

b)

datum provedení;

c)

rozsah použití ovlivněný rozšířením či změnou modelu spolu s objemovými charakteristikami;

d)

technický a procesní dokument (dokumenty);

e)

zprávy o nezávislém přezkumu či validaci prováděných institucemi;

f)

potvrzení, že rozšíření či změna byly v rámci schvalovacích procesů instituce schváleny příslušnými subjekty, a datum schválení;

g)

případný kvantitativní dopad změny či rozšíření na objemy rizikově vážených expozic nebo na požadavky na kapitál;

h)

záznamy o počtu aktuálních a předcházejících verzí interních modelů, které podléhají schválení.

2.   U rozšíření a změn, které na základě klasifikace vyžadují oznámení buď před provedením, nebo po něm, instituce společně s oznámením předloží dokumentaci uvedenou v odst. 1 písm. a), b), c), f) a g).

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. března 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO

(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

PŘÍLOHA I

ZMĚNY PŘÍSTUPU IRB

ČÁST I

ZMĚNY ROZSAHU POUŽITÍ RATINGOVÝCH SYSTÉMŮ NEBO PŘÍSTUPU K AKCIOVÝM EXPOZICÍM ZALOŽENÉHO NA INTERNÍCH MODELECH

ODDÍL 1

Změny vyžadující svolení příslušných orgánů („podstatné“)

1.

Rozšíření rozsahu použití ratingového systému na:

a)

expozice v další obchodní jednotce stejného typu produktu či dlužníka;

b)

expozice dalšího typu produktu či dlužníka, pokud tento další typ produktu nebo dlužníka nespadá do rozsahu použití schváleného ratingového systému na základě kritérií uvedených v písm. c) bodech i) a ii);

c)

dodatečné expozice související s rozhodnutím o poskytnutí úvěru skupině třetí stranou, pokud instituce neprokáže, že tyto dodatečné expozice spadají do rozsahu použití schváleného ratingového systému, a to na základě všech těchto kritérií:

i)

„reprezentativnost“ údajů použitých pro vytvoření modelu pro zařazování expozic do stupňů nebo seskupení s ohledem na klíčové charakteristiky dodatečných expozic instituce, pokud rozhodnutí o poskytnutí úvěru přijala třetí strana, podle čl. 174 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013,

ii)

„srovnatelnost“ souboru expozic, z něhož pocházejí údaje používané k odhadům, úvěrových standardů používaných v době vzniku údajů a dalších odpovídajících charakteristik s charakteristikami dodatečných expozic instituce, pokud rozhodnutí o poskytnutí úvěru přijala třetí strana, podle čl. 179 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely stanovení „reprezentativnosti“ a „srovnatelnosti“ podle bodů i) a ii) prvního pododstavce poskytnou instituce úplný popis použitých kritérií a měření.

2.

Rozšíření rozsahu použití přístupu k akciovým expozicím založeného na interních modelech na jeden z následujících typů expozic:

a)

na metodu zjednodušené rizikové váhy podle čl. 155 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

na metodu PD/LGD podle čl. 155 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

na ustanovení o dočasném částečném použití podle článku 495 nařízení (EU) č. 575/2013;

d)

na stejný typ produktu v další obchodní jednotce;

e)

na další typ produktu, pokud instituce neprokáže, že spadá do rozsahu použití stávajícího přístupu k akciovým expozicím založeného na interních modelech.

ODDÍL 2

Změny, které je třeba předem oznámit příslušným orgánům

1.

Omezení rozsahu použití nebo oblasti použitelnosti ratingového systému.

2.

Omezení rozsahu použití přístupu k akciovým expozicím založeného na interních modelech.

3.

Rozšíření rozsahu použití ratingového systému, u kterého lze prokázat, že nespadá pod část I oddíl 1 bod 1 této přílohy.

4.

Rozšíření rozsahu použití přístupu k akciovým expozicím založeného na interních modelech, u kterého lze prokázat, že nespadá pod část I oddíl 1 bod 2 této přílohy.

ČÁST II

ZMĚNY RATINGOVÝCH SYSTÉMŮ NEBO PŘÍSTUPU K AKCIOVÝM EXPOZICÍM ZALOŽENÉHO NA INTERNÍCH MODELECH

ODDÍL 1

Změny vyžadující svolení příslušných orgánů („podstatné“)

1.

Změny v metodice pro zařazení expozic do kategorií expozic a ratingových systémů. Mezi tyto změny patří:

a)

změny v metodice pro zařazení expozic do různých kategorií expozic podle článku 147 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

změny v metodice pro zařazování dlužníků nebo transakcí do ratingového systému podle čl. 169 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

2.

Tyto změny v algoritmech a postupech používaných pro: zařazení dlužníků do stupňů nebo seskupení dlužníků, pro zařazení expozic do stupňů nebo seskupení transakcí nebo pro kvantifikaci rizika selhání dlužníka nebo souvisejících ztrát („změny v metodách přidělování ratingu systémům IRB“):

a)

změny v modelovacím přístupu pro zařazení dlužníků do stupňů nebo seskupení a/nebo expozic transakcí do stupňů nebo seskupení podle čl. 171 odst. 1 a čl. 172 odst. 1 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

změny v přístupu instituce k zásadě „jeden dlužník – jeden rating“ podle čl. 172 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

změny v předpokladech ratingového systému týkajících se východisek ratingů souvisejících s rozsahem očekávaného dopadu změn ekonomických podmínek na čistou migraci velkého počtu expozic, dlužníků nebo transakcí napříč stupni nebo seskupeními modelu, na rozdíl od migrace pouze některých expozic, dlužníků nebo transakcí pouze na základě jejich individuálních charakteristik, u nichž úroveň měření a význam stanoví instituce;

d)

změny ratingových kritérií uvedených v čl. 170 odst. 1 písm. c) a e) a čl. 170 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 a/nebo jejich váhy, sekvence nebo hierarchie, je-li splněna některá z těchto podmínek:

i)

mění významným způsobem pořadí stupňů uvedených v čl. 170 odst. 1 písm. c) a odst. 3 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013, u nichž měření a úroveň stanoví instituce,

ii)

mění významným způsobem rozdělení dlužníků, transakcí nebo expozic napříč stupni nebo seskupeními podle čl. 170 odst. 1 písm. d) a f) a odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, u nichž měření a úroveň stanoví instituce;

e)

zavedení nebo zrušení externích ratingů jako primárního faktoru určujícího přiřazení interního ratingu podle čl. 171 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

f)

změny základní metodiky pro odhad PD, LGD včetně nejlepšího odhadu očekávané ztráty a konverzních faktorů podle článků 180, 181 a 182 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně metodiky pro odvození rezervy z důvodu obezřetnosti týkající se očekávaného rozpětí chyb v odhadech podle čl. 179 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013. V případě LGD a konverzních faktorů sem patří i změny v metodice započítávání hospodářského poklesu podle čl. 181 odst. 1 písm. b) a čl. 182 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013;

g)

zahrnutí dalších druhů kolaterálu do odhadu LGD podle čl. 181 odst. 1 písm. c) až g) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud se jejich použití liší od postupů, které již byly schváleny.

3.

Změny definice selhání podle článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013.

4.

Změny metodiky validace a/nebo postupů validace, které vedou ke změnám v hodnocení přesnosti a konzistence odhadu relevantních rizikových parametrů, procesů ratingu nebo výkonu vlastních ratingových systémů ze strany instituce podle čl. 185 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.

5.

Změny přístupu k akciovým expozicím založeného na interních modelech. Mezi tyto změny patří:

a)

změny přístupu modelování hodnoty v riziku pro odhad objemu rizikově vážených expozic u akciových expozic podle čl. 155 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

změny metodiky pro úpravu odhadů potenciální ztráty za účelem dosažení vhodné úrovně realismu a/nebo konzervatismu nebo změny v analytické metodě pro převod údajů z kratšího období na čtvrtletní údaje podle čl. 186 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

změny v modelu k zachycování podstatných faktorů ovlivňujících riziko expozice se zřetelem na specifický rizikový profil a složitost, včetně nelinearity akciového portfolia instituce podle čl. 186 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013;

d)

změny základní metodiky pro přiřazování jednotlivých pozic k odhadům, tržním indexům a rizikovým faktorům podle čl. 186 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013.

ODDÍL 2

Změny, které je třeba předem oznámit příslušným orgánům

1.

Změny v nakládání s pohledávkami nabytými za úplatu podle čl. 153 odst. 6 a odst. 7 a čl. 154 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013.

2.

Tyto změny v metodách přidělování ratingu systémům IRB:

a)

změny interních postupů a kritérií pro přidělování rizikových vah specializovaným úvěrovým expozicím podle čl. 153 odst. 5 a čl. 170 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

přechody z použití přímých odhadů rizikových parametrů u jednotlivých dlužníků nebo expozic na využití diskrétní ratingové stupnice nebo naopak podle čl. 169 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud již nejsou klasifikovány jako podstatné podle části II oddílu 1 této přílohy;

c)

změny ratingové stupnice, pokud jde o počet a strukturu ratingových stupňů podle čl. 170 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud již nejsou klasifikovány jako podstatné podle části II oddílu 2 této přílohy;

d)

změny ratingových kritérií a/nebo jejich váhy či hierarchie podle čl. 170 odst. 1 písm. c) a e) a čl. 170 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud již nejsou klasifikovány jako podstatné podle části II oddílu 1 této přílohy;

e)

změny definic či kritérií pro stupně a seskupení podle čl. 171 odst. 1 a článku 172 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud již nejsou klasifikovány jako podstatné podle části II oddílu 1 této přílohy;

f)

změny v rozsahu informací používaných pro zařazení dlužníků do stupňů nebo seskupení podle čl. 171 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo zahrnutí nových nebo dodatečných informací do modelu pro odhad parametrů podle čl. 179 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013;

g)

změny pravidel a postupů pro použití odchýlení podle čl. 172 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud již nejsou klasifikovány jako podstatné podle části II oddílu 1 této přílohy;

h)

změny metodiky pro odhad PD, LGD včetně nejlepšího odhadu očekávané ztráty a konverzních faktorů podle článků 180, 181 a 182 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně metodiky pro odvození rezervy z důvodu obezřetnosti týkající se očekávaného rozpětí chyb v odhadech čl. 179 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud již nejsou klasifikovány jako podstatné podle části II oddílu 1 této přílohy. V případě LGD a konverzních faktorů sem náleží i změny v metodice započítávání hospodářského poklesu podle čl. 181 odst. 1 písm. b) a čl. 182 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013;

i)

změny způsobu či rozsahu, v jakém jsou započítávány podmíněné záruky v odhadu LGD podle čl. 183 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013;

j)

zahrnutí dalších druhů kolaterálu do odhadu LGD podle čl. 181 odst. 1 písm. c) až g) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud již nejsou klasifikovány jako podstatné podle části II hlavy I této přílohy;

k)

pokud instituce spojuje své interní ratingové stupně se stupnicí užívanou externí ratingovou agenturou a poté přiděluje poměr selhání zaznamenaný u ratingových stupňů externí organizace svým vlastním stupňům podle čl. 180 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013, změny v přiřazování používaném k tomuto účelu, pokud již nejsou klasifikovány jako podstatné podle části II oddílu 1 této přílohy.

3.

Změny metodiky a/nebo postupů validace podle článků 185 a 188 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud již nejsou klasifikovány jako podstatné podle části II oddílu 1 této přílohy.

4.

Změny v procesech. Mezi tyto změny patří:

a)

změny v útvaru řízení úvěrového rizika podle článku 190 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o jeho postavení v rámci organizace a jeho odpovědnost;

b)

změny v útvaru odpovědném za validaci podle čl. 190 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o jeho postavení v rámci organizace a jeho odpovědnost;

c)

změny ve vnitřním organizačním nebo řídicím prostředí nebo v klíčových procesech, které mají významný vliv na ratingový systém.

5.

Změny v údajích. Mezi tyto změny patří:

a)

situace, kdy instituce začne nebo přestane používat údaje, které jsou sdíleny mezi institucemi podle čl. 179 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

změna zdrojů údajů používaných při procesu zařazování expozic do stupňů nebo seskupení nebo pro odhad parametrů podle čl. 176 odst. 5 písm. a) a čl. 175 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

změna délky a složení použitých časových řad pro odhad parametrů podle čl. 179 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, která přesahuje roční zohlednění nejnovějších pozorování, pokud již nejsou klasifikovány jako podstatné podle části II oddílu 1 této přílohy.

6.

Změny v použití modelů, pokud instituce začne pro interní obchodní účely používat odhady rizikových parametrů, které nejsou používány pro účely regulace, a nepoužívala je dříve, v souladu se zásadami uvedenými v čl. 179 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

7.

Změny přístupu k akciovým expozicím založenému na interních modelech. Mezi tyto změny patří:

a)

změny použitých údajů, jež zachycují rozdělení výnosů akciových expozic na základě přístupu založeného na interních modelech podle čl. 186 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

změny vnitřního organizačního nebo řídicího prostředí nebo klíčových procesů, které mají významný vliv na přístupy k akciovým expozicím založené na interních modelech.

PŘÍLOHA II

ROZŠÍŘENÍ NEBO ZMĚNY POKROČILÉHO PŘÍSTUPU K MĚŘENÍ

ČÁST I

ODDÍL 1

Rozšíření vyžadující svolení příslušných orgánů („podstatná“)

1.

První zavedení opatření k zachycení očekávaných ztrát v obchodních postupech institucí podle čl. 322 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.

2.

První zavedení operačních technik snižování rizika, jako např. pojištění nebo jiné mechanismy převodu rizik podle čl. 323 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

3.

První uznání korelací ztrát z operačního rizika podle čl. 322 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013.

4.

První zavedení metodiky pro rozdělení požadavku na kapitál pro operační riziko mezi jednotlivé subjekty ve skupině podle čl. 20 odst. 1 písm. b) a čl. 322 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.

5.

Zavedení pokročilého přístupu k měření v částech instituce nebo skupině institucí, které dosud nemají svolení nebo schválený plán zavedení podle čl. 314 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud tyto dodatečné oblasti představují více než 5 % mateřské instituce v EU na konsolidované úrovni, nebo instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem.

Uvedený výpočet se provádí na konci předchozího účetního období za použití objemu odpovídajících ukazatelů přiřazených oblastem, do nichž bude pokročilý přístup k měření zaveden podle článku 316 nařízení (EU) č. 575/2013.

ODDÍL 2

Rozšíření, která je třeba předem oznámit příslušným orgánům

Zavedení pokročilého přístupu k měření v částech instituce nebo skupině institucí, které dosud nemají svolení nebo schválený plán zavedení podle čl. 314 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud se tyto dodatečné oblasti týkají mateřské instituce v EU na konsolidované úrovni nebo instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem:

a)

v rozsahu větším než 1 %;

b)

v rozsahu nejvýše 5 %.

Uvedený výpočet se provádí na konci předchozího účetního období za použití objemu odpovídajících ukazatelů přiřazených oblastem, do nichž bude pokročilý přístup k měření zaveden podle článku 316 nařízení (EU) č. 575/2013.

ČÁST II

ZMĚNY POKROČILÉHO PŘÍSTUPU K MĚŘENÍ

ODDÍL 1

Změny vyžadující svolení příslušných orgánů („podstatné“)

1.

Změny v organizační a provozní struktuře nezávislého útvaru pro řízení rizika v oblasti operačního rizika podle článku 321 nařízení (EU) č. 575/2013, které omezují schopnost útvaru pro řízení operačního rizika vykonávat dohled a informovat o procesech rozhodování podniku a podporovat útvary, které řídí.

2.

Změny v systému měření operačního rizika, jestliže splňují některé z těchto kritérií:

a)

mění architekturu systému měření, pokud jde o kombinaci čtyř složek údajů – interních a externích údajů o ztrátách, analýzy scénářů, podnikatelského prostředí a faktorů interní kontroly podle čl. 322 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

mění logiku a faktory metodiky pro rozdělení požadavku na kapitál pro operační riziko mezi jednotlivé subjekty ve skupině podle čl. 20 odst. 1 písm. b) a čl. 322 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.

3.

Změny v postupech týkajících se interních a externích údajů, analýzy scénářů a podnikatelského prostředí a faktorů interní kontroly, které:

a)

snižují úroveň kontroly, pokud jde o úplnost a kvalitu údajů týkajících se operačního rizika shromážděných podle čl. 322 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

mění externí zdroje údajů, které mají být použity v rámci systému měření v souladu s čl. 322 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 575/2013, ledaže jsou údaje srovnatelné a reprezentativní z hlediska rizikového profilu v oblasti operačního rizika.

4.

Změny celkové metody vykazování pojistných smluv a/nebo jiných mechanismů převodu rizik v rámci výpočtu požadavku na kapitál u pokročilého přístupu k měření podle čl. 323 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

5.

Snížení části operačního rizika zachycovaného pokročilým přístupem k měření v rámci instituce nebo skupiny institucí, které používají pokročilý přístup k měření podle čl. 314 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

a)

oblasti, na které se pokročilý přístup k měření již nebude vztahovat, se týkají více než 5 % celkových požadavků na kapitál pro operační riziko mateřské instituce v EU na konsolidované úrovni nebo instituce, která není ani mateřskou institucí, ani dceřiným podnikem;

b)

omezení oblastí, na které se vztahuje pokročilý přístup k měření, má za následek, že pokročilý přístup k měření zachycuje jen část instituce s nižším procentním podílem, jak to požaduje příslušný orgán podle čl. 314 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

Tento výpočet se provede, když instituce žádá o změnu, a vychází z požadavku na kapitál vypočítaného na konci předchozího účetního období.

ODDÍL 2

Změny, které je třeba předem oznámit příslušným orgánům

1.

Změny ve způsobu začlenění systému pro měření operačního rizika do každodenních postupů řízení prostřednictvím zásad a postupů pro řízení operačního rizika podle čl. 321 písm. a) a c) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud se jedná o změny, které mají některou z těchto vlastností:

a)

mění míru, v níž systém pro měření operačního rizika přispívá k relevantním informacím v oblasti řízení rizik institucí a souvisejícím procesům rozhodování, včetně schvalování nových produktů, systémů a procesů a definování tolerance k operačnímu riziku;

b)

omezují rozsah, skupiny příjemců a četnost systému podávání zpráv určených k informování všech příslušných částí instituce o výsledcích systému pro měření operačního rizika a rozhodnutích přijatých v reakci na podstatné události související s operačním rizikem.

2.

Změny v organizační a provozní struktuře nezávislého útvaru pro řízení rizika v oblasti operačního rizika podle čl. 321 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud splňují některé z těchto kritérií:

a)

omezují hierarchickou úroveň útvaru pro řízení rizika v oblasti operačního rizika nebo jeho vedení;

b)

vedou k relevantnímu omezení povinností a odpovědnosti útvaru pro řízení rizika v oblasti operačního rizika;

c)

rozšiřují povinnosti a odpovědnost útvaru pro řízení rizika v oblasti operačního rizika, ledaže nedochází ke střetům zájmů a útvar pro řízení rizika v oblasti operačního rizika má k dispozici odpovídající dodatečné zdroje;

d)

vedou ke snížení dostupných rozpočtových a personálních zdrojů o více než 10 % instituce nebo skupiny v porovnání se stavem při udělení posledního svolení podle čl. 312 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud nebyly dostupné rozpočtové a personální zdroje na úrovni instituce nebo skupiny sníženy ve stejném poměru.

3.

Změny ve validaci procesů a interním přezkumu podle čl. 321 písm. e) a f) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud se jimi změní logika a metodika používaná pro interní validaci a přezkum rámce pokročilého přístupu k měření.

4.

Změny výpočtu požadavku na kapitál v oblasti operačního rizika, které mění jeden z následujících faktorů:

a)

strukturu a charakteristiky souboru údajů použitých pro výpočet požadavku na kapitál pro operační riziko („datové soubory pro výpočet“), včetně kterékoli z následujících možností:

i)

definování hrubého objemu ztrát, který má být použit v datovém souboru pro výpočet, podle čl. 322 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013,

ii)

referenčního data ztrátové události, které má být použito v datovém souboru pro výpočet, podle čl. 322 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013,

iii)

metody použité ke stanovení délky časových řad údajů o ztrátách, která má být použita v datovém souboru pro výpočet, podle čl. 322 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013,

iv)

kritérií pro ztráty skupiny způsobené událostí společného operačního rizika nebo následnými souvisejícími událostmi podle čl. 322 odst. 3 písm. b) a e) nařízení (EU) č. 575/2013,

v)

počtu nebo druhu rizikových tříd nebo rovnocenného údaje, na základě kterého se vypočítá požadavek na kapitál pro operační riziko,

vi)

metody pro stanovení prahové úrovně ztrát, po jejímž překročení se model přizpůsobí údajům podle čl. 322 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013,

vii)

případně metody pro stanovení prahových úrovní pro rozlišení údajů o běžných a málo četných událostech podle čl. 322 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013,

viii)

postupů a kritérií pro posouzení relevantnosti, škálování nebo jiných úprav údajů týkajících se operačního rizika podle čl. 322 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013,

ix)

změn externích zdrojů údajů, které mají být použity v rámci systému měření v souladu s čl. 322 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud již nejsou klasifikovány jako podstatné podle části II oddílu 1 této přílohy;

b)

kritéria pro výběr, aktualizaci a přezkum použitých rozdělení a metod pro odhadování jejich parametrů podle čl. 322 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

kritéria a postupy pro určení rozdělení souhrnných ztrát a pro výpočet příslušného měření operačního rizika při dosažení regulační spolehlivosti podle čl. 322 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

d)

metodiku pro stanovení očekávaných ztrát a jejich zachycení v rámci interních obchodních postupů podle čl. 322 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

e)

metodiku uznání korelací ztrát z operačního rizika v rámci jednotlivých odhadů operačního rizika podle čl. 322 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013.

5.

Změny norem týkající se interních údajů, analýzy scénářů a podnikatelského prostředí a faktorů interní kontroly, pokud se jimi:

a)

mění interní procesy a kritéria pro sběr interních údajů o ztrátách podle čl. 322 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně kterékoli z následujících možností:

i)

zvýšení prahových úrovní pro sběr interních údajů o ztrátách podle čl. 322 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013,

ii)

metod nebo kritérií pro vyloučení činností nebo expozic z rozsahu sběru interních údajů podle čl. 322 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

mění interní procesy a kritéria pro jednu z následujících možností:

i)

analýzu scénářů podle čl. 322 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013,

ii)

stanovení podnikatelského prostředí a faktorů interní kontroly podle čl. 322 odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013.

6.

Změny norem týkající se pojištění a jiných mechanismů převodu rizik podle článku 323 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud splňují jednu z těchto podmínek:

a)

způsobují odpovídající změnu poskytované výše krytí;

b)

mění postupy a kritéria pro výpočet snížení zohledňované hodnoty pojištění, jehož cílem je zachytit nejistotu v platbách, nesoulad v krytí a zbytkovou platnost a lhůtu pro zrušení pojistné smlouvy, pokud je kratší než jeden rok, podle čl. 323 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013.

7.

Příslušné změny systémů IT používaných ke zpracování pokročilého přístupu k měření, včetně sběru dat a jejich správy, postupů podávání zpráv a systému pro měření operačního rizika podle čl. 312 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 a obecných standardů v oblasti řízení rizik podle článku 74 směrnice 2013/36/EU, které snižují integritu a dostupnost údajů nebo systémů IT.