31.1.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 31/1


PRAKTICKÉ POKYNY PRO ÚČASTNÍKY ŘÍZENÍ VE VĚCECH PŘEDKLÁDANÝCH SOUDNÍMU DVORU

Obsah

I.

OBECNÁ USTANOVENÍ

Části řízení před Soudním dvorem a jejich základní rysy

Zastupování účastníků řízení před Soudním dvorem

Výdaje v řízení před Soudním dvorem a bezplatná právní pomoc

Anonymita

II.

PÍSEMNÁ ČÁST ŘÍZENÍ

Účel písemné části řízení

Písemná část řízení o předběžné otázce

Písemná část řízení o přímé žalobě

Žaloba

Žalobní odpověď

Replika a duplika

Žádost o projednání věci ve zrychleném řízení

Návrhy na odklad provádění či nuceného výkonu nebo na předběžná opatření (řízení o předběžných opatřeních)

Písemná část řízení o kasačním opravném prostředku

Kasační opravný prostředek

Kasační odpověď

Vedlejší kasační opravný prostředek

Odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek

Replika a duplika

Kasační opravné prostředky podávané na základě článku 57 statutu

Vedlejší účastenství v řízeních o přímé žalobě a o kasačním opravném prostředku

Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení

Spis vedlejšího účastníka

Vyjádření ke spisu vedlejšího účastníka

Opožděné návrhy na vstup vedlejšího účastníka do řízení

Vedlejší účastenství v řízení o návrhu na předběžná opatření nebo ve zrychleném řízení

Vyloučení vedlejšího účastenství v řízení o předběžné otázce

Forma a struktura podání

Předkládání a předávání podání

III.

ÚSTNÍ ČÁST ŘÍZENÍ

Účel jednání

Žádost o konání jednání

Předvolání k jednání a potřeba rychlé odpovědi na toto předvolání

Na co je třeba dbát před konáním jednání

Obvyklý průběh jednání

První fáze jednání: přednes řečí

Účel přednesu řečí

Délka přednesu řečí a její případné prodloužení

Počet účastníků jednání přednášejících řeč

Druhá fáze jednání: otázky členů Soudního dvora

Třetí fáze jednání: repliky

Důsledky simultánního tlumočení a omezení s ním související

Stav po skončení jednání

IV.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

SOUDNÍ DVŮR,

s ohledem na jednací řád ze dne 25. září 2012 (1), a zejména jeho článek 208,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 25. září 2012 přijal Soudní dvůr se schválením Rady nový jednací řád, kterým byl zrušen jednací řád ze dne 19. června 1991, naposledy změněný dne 24. května 2011. Tento nový předpis, který vstoupil v platnost dne 1. listopadu 2012, má mimo jiné za cíl přizpůsobit strukturu a obsah jednacího řádu Soudního dvora vývoji jeho soudní agendy, a zejména rostoucímu počtu žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce podávaných soudy členských států Unie a zároveň v mnoha významných ohledech doplňuje a vyjasňuje pravidla týkající se průběhu řízení před Soudním dvorem.

(2)

V zájmu řádného výkonu spravedlnosti a pro lepší přehlednost je proto třeba nahradit praktické pokyny týkající se přímých žalob a kasačních opravných prostředků přijaté na základě dřívějšího jednacího řádu a poskytnout účastníkům řízení a jejich zástupcům praktické pokyny založené na novém jednacím řádu, které berou mimo jiné ohled na zkušenosti získané při jeho uplatňování.

(3)

Tyto nové pokyny, které se vztahují na všechny kategorie věcí předkládaných Soudnímu dvoru, nejsou určeny k tomu, aby nahrazovaly příslušná ustanovení statutu a jednacího řádu. Jejich účelem je umožnit účastníkům řízení a jejich zástupcům, aby lépe porozuměli smyslu těchto ustanovení a přesněji pochopili průběh řízení před Soudním dvorem, a zejména omezení, s nimiž se Soudní dvůr potýká především v souvislosti se zpracováním a překladem procesních písemností nebo se simultánním tlumočením vyjádření přednášených na jednání. Za stavu, kdy počet věcí předkládaných soudu neustále roste a posuzované oblasti jsou čím dál tím složitější, je pro účastníky řízení i pro Soudní dvůr nejlepší zárukou optimálního projednávání věcí soudem, budou-li tyto pokyny dodržovány a bude-li na ně brán zřetel.

(4)

V zájmu vyloučení nejasností je rovněž zapotřebí zařadit do těchto nových pokynů některá ustanovení praktičtější povahy, která se týkají podávání a doručování procesních písemností a konkrétního průběhu ústní části řízení a která byla dříve obsažena v průvodci pro poradce, v pokynech pro vedoucího kanceláře Soudního dvora nebo v předvoláních k jednáním.

PŘIJÍMÁ TYTO PRAKTICKÉ POKYNY:

I.   OBECNÁ USTANOVENÍ

Části řízení před Soudním dvorem a jejich základní rysy

1.

S výhradou zvláštních ustanovení Protokolu o statutu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „statut“) nebo jednacího řádu zahrnuje řízení před Soudním dvorem zpravidla písemnou a ústní část. Účelem písemné části řízení je vyložit Soudnímu dvoru vytýkané skutečnosti, žalobní důvody nebo argumenty účastníků řízení a v řízení o předběžné otázce vyjádření zúčastněných uvedených v článku 23 statutu k otázkám položeným soudy členských států Unie. Účelem ústní části řízení, která následuje po části písemné, je umožnit Soudnímu dvoru, aby svou znalost věci zdokonalil případným vyslechnutím těchto účastníků řízení či zúčastněných na jednání a případně vyslechnutím stanoviska generálního advokáta.

Zastupování účastníků řízení před Soudním dvorem

2.

V souladu s ustanoveními článku 19 statutu musí být účastníci řízení před Soudním dvorem povinně zastoupeni osobou, která je k tomu náležitě oprávněna. S výjimkou členských států, ostatních států, které jsou stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „EHP“), Kontrolního úřadu Evropského sdružení volného obchodu (dále jen „ESVO“) a orgánů Unie, které zastupuje zmocněnec jmenovaný pro každou jednotlivou věc, musí být jiní účastníci řízení zastoupeni advokátem oprávněným k výkonu advokacie podle práva některého členského státu nebo jiného státu, který je stranou Dohody o EHP. Toto jejich postavení musí být doložitelné na pouhé vyžádání kdykoli během řízení. Podle čl. 19 sedmého pododstavce statutu jsou na roveň advokátům postaveni vysokoškolští učitelé, kteří jsou státními příslušníky členských států, jejichž právní řád jim přiznává právo vystupovat před soudy.

3.

Ve věcech projednávaných v řízení o předběžné otázce však Soudní dvůr přihlíží v souvislosti se zastupováním účastníků původního řízení k procesním pravidlům použitelným před soudem, který mu žádost o rozhodnutí o předběžné otázce předložil. Jakákoli osoba oprávněná k zastupování některého účastníka řízení před tímto soudem jej tedy může zastupovat i před Soudním dvorem, a pokud vnitrostátní procesní pravidla nevyžadují zastoupení, mají účastníci původního řízení právo sami předkládat písemná vyjádření a přednášet ústní vyjádření. Vyvstanou-li v tomto ohledu pochybnosti, může si Soudní dvůr kdykoli opatřit příslušné informace od těchto účastníků řízení, od jejich zástupců nebo od soudu, který mu žádost o rozhodnutí o předběžné otázce předložil.

4.

Osoby, které mají před Soudním dvorem přednést řeč, jsou bez ohledu na svůj titul a postavení povinny nosit talár. V případě, že se koná jednání, je tedy žádoucí, aby se zmocněnci a advokáti, kteří se tohoto jednání účastní, dostavili s vlastním talárem; Soudní dvůr má v zásobě několik talárů pro účastníky řízení nebo jejich zástupce, kteří je nemají k dispozici.

Výdaje v řízení před Soudním dvorem a bezplatná právní pomoc

5.

S výhradou ustanovení článku 143 jednacího řádu je řízení před Soudním dvorem bezplatné; Soudnímu dvoru se za podání návrhu na zahájení řízení nebo za předložení kteréhokoli podání neplatí žádný poplatek. Náklady řízení podle článku 137 a následujících jednacího řádu zahrnují výlučně ty náklady, za něž „lze přiznat“ náhradu, tj. částky případně určené svědkům a znalcům a nutné výdaje vynaložené účastníky řízení v souvislosti s řízením před Soudním dvorem, což se týká odměny jejich zástupce a jeho výdajů na cestu a pobyt v Lucemburku v případě, že se koná jednání. O výši těchto nákladů řízení a o tom, který z účastníků řízení je má platit, rozhoduje Soudní dvůr v rozsudku nebo usnesení, kterým se končí řízení, zatímco v řízení o předběžné otázce připadá rozhodování o nákladech řízení předkládajícímu soudu.

6.

Není-li některý účastník řízení nebo – v řízení o předběžné otázce – účastník původního řízení schopen nést zcela nebo zčásti náklady řízení, může kdykoli požádat o poskytnutí bezplatné právní pomoci za podmínek stanovených v článcích 115 až 118 a 185 až 189 jednacího řádu. Aby však bylo možné k takovým žádostem přihlédnout, musejí k nim být přiloženy všechny nezbytné informace a doklady umožňující Soudnímu dvoru zhodnotit skutečnou hospodářskou situaci žadatele. Vzhledem k tomu, že v řízení o předběžné otázce rozhoduje Soudní dvůr na základě žádosti soudu členského státu, musí účastníci původního řízení požádat o případné poskytnutí bezplatné právní pomoci přednostně u tohoto soudu nebo u příslušných orgánů dotyčného členského státu, s tím, že pomoc přiznaná Soudním dvorem má ve vztahu k pomoci přiznané na vnitrostátní úrovni toliko podpůrnou povahu.

7.

Je vhodné připomenout, že vyhoví-li Soudní dvůr žádosti o bezplatnou právní pomoc, hradí pouze výdaje související s pomocí a zastupováním žadatele před Soudním dvorem, popřípadě v mezích stanovených soudním kolegiem. V souladu s pravidly obsaženými v jednacím řádu může Soudní dvůr tyto výdaje později vymáhat v rozhodnutí, kterým se končí řízení a kterým se rozhoduje o nákladech řízení, a soudní kolegium, které rozhodlo o žádosti o bezplatnou právní pomoc, též může kdykoli tuto pomoc odejmout, změní-li se v průběhu řízení podmínky, na jejichž základě byla poskytnuta.

Anonymita

8.

Považuje-li některý účastník řízení za nutné, aby jeho totožnost nebo některé údaje, které se ho týkají, nebyly v rámci věci předložené Soudnímu dvoru dále sdělovány, může Soudní dvůr požádat, aby v dané věci případně zajistil úplnou nebo částečnou anonymitu. Aby však byla taková žádost účinná, musí být podána co možná nejrychleji. Z důvodu stále rozsáhlejšího využívání nových prostředků výpočetní techniky a komunikačních prostředků se totiž ukazuje, že se poskytování anonymity zajišťuje mnohem obtížněji, bylo-li již sdělení o dané věci zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie nebo – v řízení o předběžné otázce – byla-li již žádost o rozhodnutí o předběžné otázce doručena zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu, tj. přibližně měsíc po podání žádosti Soudnímu dvoru.

II.   PÍSEMNÁ ČÁST ŘÍZENÍ

Účel písemné části řízení

9.

Písemná část řízení má pro Soudní dvůr zásadní význam při seznamování se s věcí, neboť mu má umožnit, aby si na základě předložených spisů účastníků řízení nebo vyjádření utvořil přesnou představu o předmětu věci, která mu byla předložena, a o jejím významu. Tento cíl sice zůstává při projednávání všech druhů věcí předkládaných Soudnímu dvoru stejný, avšak průběh a celkové obrysy písemné části řízení se liší v závislosti na povaze řízení. Zatímco v řízeních o přímé žalobě a o kasačním opravném prostředku se mají účastníci řízení vyjádřit ke spisům ostatních účastníků řízení, písemná část řízení o předběžné otázce se vyznačuje tím, že není kontradiktorní, a zúčastnění uvedení v článku 23 statutu mají pouze předložit svá případná vyjádření k otázkám položeným vnitrostátním soudem, přičemž v zásadě neznají postoj ostatních zúčastněných k týmž otázkám. Z toho vyplývají odlišné požadavky jak co do formy a délky uvedených vyjádření, tak co do dalšího průběhu řízení.

Písemná část řízení o předběžné otázce

10.

Vzhledem k tomu, že řízení o předběžné otázce je svou povahou řízením nesporným, nepodléhá předkládání písemných vyjádření zúčastněných uvedených v článku 23 statutu žádným zvláštním požadavkům ohledně formálních náležitostí. Jakmile jim Soudní dvůr doručí žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, mohou tedy v případě zájmu předložit vyjádření, ve kterém popíší svůj postoj k žádosti předkládajícího soudu. Účelem tohoto vyjádření, které musí být předloženo v neprodloužitelné lhůtě dvou měsíců (k níž se připočte jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti) od doručení žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, je objasnit Soudnímu dvoru, jaký je smysl této žádosti, a zejména jaké odpovědi by měly být poskytnuty na otázky předkládajícího soudu.

11.

Tento popis sice musí být úplný a musí obsahovat zejména argumentaci, o niž by se mohla opírat odpověď Soudního dvora na položené otázky, na druhou stranu ale v něm nemusí být opakován právní nebo skutkový rámec sporu, který je již vylíčen v předkládacím rozhodnutí, ledaže by vyžadoval doplňující vyjádření. S výhradou zvláštních okolností nebo speciálních ustanovení jednacího řádu upravujících omezení délky písemností z důvodu naléhavosti věci by písemná vyjádření předkládaná v řízení o předběžné otázce neměla přesáhnout 20 stran.

Písemná část řízení o přímé žalobě

Žaloba

12.

Vzhledem k tomu, že řízení o přímé žalobě je svou povahou řízením sporným, platí pro písemnou část takového řízení přísnější pravidla. Tato pravidla jsou upravena v článku 119 a následujících (hlava IV) jednacího řádu a týkají se jak povinného zastoupení účastníků řízení zmocněncem nebo advokátem, tak formálních náležitostí co do obsahu a úpravy spisů účastníků řízení. Z článku 120 jednacího řádu konkrétně vyplývá, že návrh na zahájení řízení musí vedle jména (názvu) a bydliště (sídla) žalobce a označení strany, proti níž žaloba směřuje, obsahovat přesné označení předmětu sporu, dovolávané žalobní důvody a argumenty, případně podložené důkazy nebo důkazními návrhy, a návrhové žádání žalobce. Nedodržení těchto požadavků má za následek nepřípustnost žaloby; její délka by až na zvláštní okolnosti neměla přesáhnout 30 stran.

13.

Z článku 120 písm. c) jednacího řádu vyplývá, že k žalobě musí být též povinně připojen stručný popis dovolávaných žalobních důvodů. Účelem tohoto popisu – který nesmí přesáhnout dvě strany – je usnadnit sepisování oznámení o každé věci předložené Soudnímu dvoru, které musí být v souladu s čl. 21 odst. 4 jednacího řádu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Žalobní odpověď

14.

Žalobní odpověď upravená v článku 124 jednacího řádu je spojena s formálními náležitostmi, které věcně odpovídají formálním náležitostem stanoveným pro žalobu, a musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení žaloby. Tato lhůta, k níž se připočte jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti, smí být prodloužena jen výjimečně na základě včas podané a řádně odůvodněné žádosti s uvedením okolností, jež mohou takové prodloužení odůvodňovat.

15.

Vzhledem k tomu, že právní rámec řízení je vymezen žalobou, musí být argumentace obsažená v žalobní odpovědi v co největším možném rozsahu členěna dle žalobních důvodů nebo vytýkaných skutečností uvedených v žalobě. Předkládání nových žalobních důvodů během řízení je zakázáno, ledaže by se zakládaly na právních nebo skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení. Mimoto právní a skutkový rámec sporu je třeba v žalobní odpovědi uvést pouze v případě, že jeho vylíčení v žalobě je zpochybňováno nebo vyžaduje další upřesnění. Stejně jako v případě žaloby by délka žalobní odpovědi neměla až na zvláštní okolnosti přesáhnout 30 stran.

Replika a duplika

16.

Žalobce může svou argumentaci doplnit replikou a žalovaný duplikou, považují-li to za nutné. Tyto spisy účastníků řízení se řídí stejnými formálními pravidly jako žaloba a žalobní odpověď, avšak vzhledem ke své fakultativní a doplňkové povaze jsou nutně kratší. Vzhledem k tomu, že rámec a žalobní důvody či vytýkané skutečnosti, které jsou těžištěm sporu, byly důkladně vylíčeny (nebo zpochybněny) v žalobě a žalobní odpovědi, zůstává jediným cílem repliky a dupliky umožnit žalobci a žalovanému, aby své postoje upřesnili nebo svou argumentaci soustředili na některou důležitou otázku, s tím, že předseda též může na základě článku 126 jednacího řádu sám upřesnit aspekty, kterých by se tato podání měla týkat. Až na zvláštní okolnosti by tedy replika ani duplika neměla být delší než přibližně deset stran. Tato podání musí být do soudní kanceláře doručena ve lhůtách stanovených Soudním dvorem s tím, že předseda poskytne prodloužení těchto lhůt jen výjimečně a na základě řádně odůvodněné žádosti.

Žádost o projednání věci ve zrychleném řízení

17.

Pokud povaha věci vyžaduje, aby byla projednána bez zbytečného odkladu, může žalobce nebo žalovaný požádat Soudní dvůr o projednání věci ve zrychleném řízení odchylně od ustanovení jednacího řádu. Tato možnost upravená v článku 133 jednacího řádu je nicméně podmíněna tím, že byla v tomto směru předložena samostatným podáním výslovná žádost, v níž jsou podrobně vylíčeny okolnosti, jimiž lze odůvodnit zahájení takového řízení, a je-li takové žádosti vyhověno, dochází k úpravám v písemné části řízení. Běžné lhůty pro předkládání spisů účastníků řízení se totiž zkrátí, což platí i pro délku těchto spisů, a podle článku 134 jednacího řádu lze repliku, dupliku nebo spis vedlejšího účastníka předložit pouze tehdy, pokládá-li to předseda za nezbytné.

Návrhy na odklad provádění či nuceného výkonu nebo na předběžná opatření (řízení o předběžných opatřeních)

18.

S přímou žalobou může být také spojen návrh na odklad provádění či nuceného výkonu podle článku 278 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) nebo návrh na předběžná opatření podle článku 279 SFEU. V souladu s ustanoveními článku 160 jednacího řádu je však takový návrh přípustný pouze tehdy, napadl-li navrhovatel dotyčný akt u Soudního dvora nebo byl-li návrh podán jiným účastníkem řízení ve věci, kterou Soudní dvůr projednává, a musí být předložen samostatným podáním s označením předmětu sporu a okolností, které dokládají naléhavost rozhodnutí, jakož i skutkových a právních důvodů, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaného opatření. Návrh se pak zpravidla doručí druhému účastníku řízení, jemuž předseda určí krátkou lhůtu k písemnému nebo ústnímu vyjádření. V případě mimořádné naléhavosti může předseda návrhu předběžně vyhovět ještě před tím, než bylo takové vyjádření předloženo či předneseno. V takovém případě však bude možné přijmout rozhodnutí, kterým se řízení o předběžných opatřeních končí, až poté, co byl tento účastník řízení vyslechnut.

Písemná část řízení o kasačním opravném prostředku

19.

V případě kasačních opravných prostředků vykazuje písemná část řízení mnoho podobností s průběhem písemné části řízení o přímé žalobě. Příslušná pravidla jsou obsažena v článku 167 a následujících (hlava V) jednacího řádu, v nichž je upřesněn povinný obsah kasačního opravného prostředku a kasační odpovědi a předmět v nich uplatněných návrhových žádání.

Kasační opravný prostředek

20.

Kasační opravný prostředek se nepodává proti aktu orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, nýbrž proti rozhodnutí Tribunálu o žalobě podané v prvním stupni řízení, jak vyplývá z článků 168 a 169 jednacího řádu, jimiž jsou v tomto ohledu doplněny články 56 až 58 statutu. Z tohoto upřesnění vyplývá, že návrhové žádání v kasačním opravném prostředku musí nutně směřovat k úplnému nebo částečnému zrušení rozhodnutí Tribunálu obsaženého ve výroku tohoto rozhodnutí, a nikoli ke zrušení aktu napadeného před Tribunálem. Právní důvody a argumenty uplatněné v kasačním opravném prostředku – jehož délka by až na zvláštní okolnosti neměla přesáhnout 25 stran – též musí pod hrozbou nepřípustnosti přesně označit napadané body odůvodnění uvedeného rozhodnutí a podrobně uvést důvody, proč toto rozhodnutí trpí vadou spočívající v nesprávném právním posouzení.

21.

Aby se usnadnilo sepisování oznámení zveřejňovaného v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s čl. 21 odst. 4 jednacího řádu, musí dále navrhovatel ke svému kasačnímu opravnému prostředku připojit stručný popis těchto důvodů v maximální délce dvou stran a uložit v soudní kanceláři nezbytné doklady a potvrzení, jež prokazují splnění požadavků podle článku 19 statutu, převzatých v článku 119 jednacího řádu.

Kasační odpověď

22.

Kterýkoli účastník řízení v dotčené věci před Tribunálem může předložit kasační odpověď v neprodloužitelné lhůtě dvou měsíců – k níž se připočte jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti – od okamžiku, kdy mu byl doručen kasační opravný prostředek. Pro obsah kasační odpovědi platí náležitosti stanovené v článku 173 jednacího řádu a návrhové žádání musí v souladu s článkem 174 jednacího řádu směřovat k vyhovění kasačnímu opravnému prostředku, nebo k jeho úplnému nebo částečnému odmítnutí či zamítnutí. Právní argumentace obsažená v kasační odpovědi musí být v co možná největším rozsahu členěna dle důvodů kasačního opravného prostředku uplatňovaných navrhovatelem, ale není nutné v ní připomínat právní a skutkový rámec sporu, ledaže je jeho vylíčení v kasačním opravném prostředku zpochybňováno nebo vyžaduje upřesnění. Naproti tomu námitky vůči přípustnosti celého kasačního opravného prostředku nebo jeho části musí být obsaženy v samotném textu kasační odpovědi, neboť možnost vznést samostatným podáním námitku nepřípustnosti žaloby podle článku 151 jednacího řádu se na kasační opravné prostředky nevztahuje. Stejně jako v případě kasačního opravného prostředku by délka kasační odpovědi neměla až na zvláštní okolnosti přesáhnout 25 stran.

Vedlejší kasační opravný prostředek

23.

Má-li účastník řízení v dotčené věci před Tribunálem poté, co mu byl doručen kasační opravný prostředek, zájem napadnout rozhodnutí Tribunálu v určitém aspektu, který nebyl zmíněn v kasačním opravném prostředku, musí proti rozhodnutí Tribunálu podat vedlejší kasační opravný prostředek. Vedlejší kasační opravný prostředek musí být předložen samostatným podáním a ve stejné neprodloužitelné lhůtě, jaká je stanovena pro předložení kasační odpovědi, a musí splňovat náležitosti stanovené v článcích 177 a 178 jednacího řádu. Právní důvody a argumenty obsažené ve vedlejším kasačním opravném prostředku musí být nutně odlišné od právních důvodů a argumentů uplatněných v kasační odpovědi.

Odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek

24.

Je-li podán takový vedlejší kasační opravný prostředek, může navrhovatel stejně jako kterýkoli další účastník řízení v dotčené věci před Tribunálem, který má právní zájem na vyhovění vedlejšímu kasačnímu opravnému prostředku nebo na jeho odmítnutí či zamítnutí, předložit odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek, která se omezí na důvody uváděné ve vedlejším kasačním opravném prostředku. V souladu s článkem 179 jednacího řádu musí být odpověď na vedlejší kasační opravný prostředek podána v neprodloužitelné lhůtě dvou měsíců od doručení vedlejšího kasačního opravného prostředku (k níž se připočte jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti).

Replika a duplika

25.

Kasační opravný prostředek a kasační odpověď, respektive vedlejší kasační opravný prostředek a odpověď na něj, mohou být doplněny replikou a duplikou zejména k tomu, aby se účastníci řízení mohli vyjádřit k námitce nepřípustnosti nebo k novým skutečnostem uváděným v kasační odpovědi, respektive v odpovědi na vedlejší kasační opravný prostředek. Na rozdíl od pravidel platných pro přímé žaloby ale tato možnost podléhá výslovnému souhlasu předsedy Soudního dvora. Za tím účelem se navrhovatel (respektive účastník řízení podávající vedlejší kasační opravný prostředek) vyzývá, aby ve lhůtě sedmi dnů – k níž se připočte jednotná lhůta deseti dnů z důvodu vzdálenosti – od doručení kasační odpovědi (respektive odpovědi na vedlejší kasační opravný prostředek) předložil řádně odůvodněnou žádost s vylíčením důvodů, proč je dle jeho názoru replika nezbytná. Tato žádost – jejíž délka by neměla přesáhnout tři strany – musí být srozumitelná sama o sobě a bez odkazů na kasační opravný prostředek nebo kasační odpověď, respektive na vedlejší kasační opravný prostředek nebo odpověď na něj.

26.

Z důvodu zvláštní povahy řízení o kasačním opravném prostředku, které se omezuje na zkoumání právních otázek, může dále předseda v případě, že žádosti o repliku vyhoví, omezit předmět a počet stran repliky i následné dupliky. Splnění těchto požadavků je základním předpokladem řádného průběhu řízení s tím, že překročení povoleného počtu stran nebo uvedení dalších otázek v replice nebo duplice povede k tomu, že bude předkladateli vrácena.

Kasační opravné prostředky podávané na základě článku 57 statutu

27.

Pravidla uvedená v bodech 19 až 26 těchto pokynů se však neuplatní v plném rozsahu na kasační opravné prostředky podávané proti rozhodnutí Tribunálu, kterým byl zamítnut návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení nebo které bylo přijato na základě návrhu na předběžná opatření podle článků 278 SFEU nebo 279 SFEU. Podle čl. 57 třetího pododstavce statutu se totiž takové kasační opravné prostředky projednávají stejným postupem jako návrh na předběžná opatření podaný přímo k Soudnímu dvoru. Účastníkům řízení je tedy stanovena krátká lhůta k předložení případných vyjádření ke kasačnímu opravnému prostředku a Soudní dvůr o něm rozhoduje bez dodatečné písemné části řízení, či dokonce bez části ústní.

Vedlejší účastenství v řízeních o přímé žalobě a o kasačním opravném prostředku

Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení

28.

V souladu s článkem 40 statutu mohou členské státy a orgány Unie a za podmínek stanovených ve druhém a třetím pododstavci tohoto článku třetí státy, které jsou stranou Dohody o EHP, Kontrolní úřad ESVO, instituce a jiné subjekty Unie a jakákoli fyzická nebo právnická osoba vstoupit do řízení ve sporech předložených Soudnímu dvoru, aby zcela nebo částečně podpořily návrhová žádání některého z účastníků řízení. Aby bylo možné k návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení přihlédnout, musí být předložen ve lhůtě uvedené v čl. 130 odst. 1 (přímé žaloby) nebo v čl. 190 odst. 2 (kasační opravné prostředky) jednacího řádu a musí splňovat podmínky stanovené v čl. 130 odst. 2 až 4 jednacího řádu.

Spis vedlejšího účastníka

29.

Je-li návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení vyhověno, obdrží vedlejší účastník veškeré procesní písemnosti, které byly doručeny účastníkům řízení, případně s výjimkou tajných či důvěrných podkladů nebo dokumentů, a ve lhůtě jednoho měsíce po předání těchto písemností může předložit spis vedlejšího účastníka. Tento spis sice musí splňovat požadavky stanovené v čl. 132 odst. 2 jednacího řádu, obsahově je však nutně stručnější než spis podporovaného účastníka řízení a jeho délka by neměla přesáhnout 10 stran. Vzhledem k tomu, že vedlejší účastenství je závislé na sporu mezi hlavními účastníky řízení, musí se vedlejší účastník vyhnout tomu, aby ve svém spise opakoval žalobní důvody či argumenty obsažené v písemnostech účastníka řízení, kterého podporuje, a smí uvádět jen dodatečné důvody nebo argumenty, které potvrzují tezi tohoto účastníka řízení. Reprodukování právního a skutkového rámce sporu je nadbytečné, ledaže je jeho vylíčení ve spisech hlavních účastníků řízení zpochybňováno nebo vyžaduje dodatečné upřesnění.

Vyjádření ke spisu vedlejšího účastníka

30.

Po doručení spisu vedlejšího účastníka může předseda, považuje-li to za nutné, určit lhůtu k předložení krátkého vyjádření k tomuto spisu. Předložení takového vyjádření, jehož délka by neměla přesáhnout 5 stran, je však fakultativní. Cílem tohoto vyjádření je pouze umožnit hlavním účastníkům řízení, aby reagovali na tvrzení, která neodpovídají skutečnosti, nebo aby zaujali postoj k novým důvodům či argumentům vedlejšího účastníka. Pokud taková situace nenastala, doporučuje se vyjádření nepředkládat, aby se písemná část řízení zbytečně neprodlužovala.

Opožděné návrhy na vstup vedlejšího účastníka do řízení

31.

Soudní dvůr může přihlédnout též k návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení předloženému po uplynutí lhůty uvedené v čl. 130 odst. 1 nebo v čl. 190 odst. 2 jednacího řádu, splňuje-li podmínky stanovené v čl. 130 odst. 2 až 4 jednacího řádu, avšak za podmínky, že je mu doručen dříve, než bylo rozhodnuto o zahájení ústní části řízení podle čl. 60 odst. 4 jednacího řádu. V tom případě se vedlejší účastník může případně vyjádřit na jednání, pokud se koná.

Vedlejší účastenství v řízení o návrhu na předběžná opatření nebo ve zrychleném řízení

32.

Totéž v zásadě platí v případě návrhu na předběžná opatření nebo v případě projednání věci ve zrychleném řízení. Kromě zvláštních okolností odůvodňujících předložení písemného vyjádření se osoba nebo jiná entita, kterým byl povolen vstup do takového řízení, může vyjádřit jen ústně, koná-li se jednání.

Vyloučení vedlejšího účastenství v řízení o předběžné otázce

33.

Výše uvedená pravidla týkající se vedlejšího účastenství se ale nepoužijí v řízení o předběžné otázce. Z důvodu nesporné povahy této kategorie věcí a z důvodu zvláštní funkce Soudního dvora při rozhodování o výkladu nebo platnosti unijního práva v rámci řízení o předběžné otázce se mohou k otázkám, které Soudnímu dvoru pokládají soudy členských států, vyjádřit, ať už písemně či ústně, pouze zúčastnění uvedení v článku 23 statutu.

Forma a struktura podání

34.

Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti a na pravidla o obsahu podání vyplývající z ustanovení statutu a jednacího řádu musí spisy účastníků řízení a písemná vyjádření, které jsou předkládány Soudnímu dvoru, splňovat jisté další požadavky, jejichž smyslem je usnadnit Soudnímu dvoru čtení a zpracování těchto podání zejména v elektronické podobě. Tyto požadavky se týkají jak formy a úpravy podání, tak jejich struktury či délky.

35.

Pokud jde předně o formální stránku spisů či vyjádření účastníků řízení, musí být tato podání povinně prezentována tak, aby je Soudní dvůr mohl zpracovat elektronicky, zejména skenováním a rozpoznáváním textu. Za tím účelem by měly být zohledněny následující požadavky:

spis účastníka řízení nebo vyjádření jsou sepsány na bílém nelinkovaném papíře formátu A4, s textem pouze na jedné straně listu, a nikoli oboustranně,

text je napsán běžným typem písma (jako například Times New Roman, Courier nebo Arial) o velikosti minimálně 12 bodů v textu a minimálně 10 bodů u poznámek pod čarou, s proložením řádků 1,5 a s horizontálními a vertikálními okraji minimálně 2,5 cm (tj. nahoře, dole, vlevo a vpravo),

všechny odstavce spisu účastníka řízení nebo vyjádření jsou očíslovány ve vzestupném nepřetržitém pořadí,

totéž platí pro listy spisu účastníka řízení nebo vyjádření, včetně případných příloh a jejich seznamu, které jsou očíslovány ve vzestupném nepřetržitém pořadí v pravém horním rohu,

konečně v případě, že se spis účastníka řízení nebo vyjádření neodesílají Soudnímu dvoru elektronicky, nejsou jejich listy spojeny pevně, například lepidlem nebo sešívačkou, nýbrž takovým způsobem, aby je bylo možné snadno rozpojit.

36.

Vedle těchto formálních požadavků musí být podání předkládaná Soudnímu dvoru sepsána takovým způsobem, aby bylo možné pochopit jejich strukturu a smysl již od prvních stránek. Kromě názvu podání, čísla věci (za předpokladu, že již bylo soudní kanceláří sděleno) a účastníků řízení, kterých se věc týká (účastníci původního řízení, žalobce a žalovaný nebo účastníci řízení v dotčené věci před Tribunálem), kteréžto údaje jsou uvedeny na první straně předkládaného spisu účastníka řízení nebo vyjádření, začíná toto podání obsahem nebo stručným uvedením osnovy zvolené předkladatelem. Spis účastníka řízení nebo vyjádření končí povinně návrhovým žádáním předkladatele nebo v řízení o předběžné otázce navrhovanými odpověďmi na otázky položené předkládajícím soudem.

37.

Podání předkládaná Soudnímu dvoru sice po obsahové stránce nepodléhají žádným jiným požadavkům, než které vyplývají ze statutu a jednacího řádu, je však třeba mít na paměti, že taková podání slouží Soudnímu dvoru za základ k prostudování spisu a že Soudní dvůr nebo orgán, který je jejich autorem, zpravidla musí zajistit jejich překlad. V zájmu řádného průběhu řízení i v zájmu samotných účastníků řízení tedy musí být předkládané spisy účastníků řízení a vyjádření sepsány jednoduchým a přesným jazykem bez použití technických termínů, které jsou specifické pro některý vnitrostátní právní systém. Je třeba se vyhýbat opakování a v rámci možností upřednostnit krátké věty před dlouhými a složitými souvětími se vsuvkami a vedlejšími větami.

38.

Pokud se účastníci řízení ve svém spise nebo vyjádření dovolávají konkrétního textu nebo předpisu vnitrostátního nebo unijního práva, musí být uveden přesný odkaz na tento text nebo předpis, což se týká jak data jeho přijetí a pokud možno data zveřejnění, tak jeho časové působnosti. Stejně tak když účastníci řízení citují výňatek nebo úryvek soudního rozhodnutí nebo stanoviska generálního advokáta, je žádoucí, aby uvedli název a číslo dané věci i přesný odkaz na příslušný výňatek či úryvek.

39.

Konečně je třeba připomenout, že právní argumentace účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu musí být obsažena ve spisu účastníka řízení nebo v písemném vyjádření, a nikoli v případných přílohách, které se zpravidla nepřekládají. Ke spisu účastníka řízení nebo k vyjádření smí být přiloženy pouze dokumenty, které jsou zmiňovány v samotném textu tohoto spisu nebo vyjádření a které jsou nezbytné pro dokreslení nebo podložení jeho obsahu. Podle čl. 57 odst. 4 jednacího řádu je mimoto předkládání příloh přípustné jen tehdy, je-li k nim připojen seznam příloh. Tento seznam musí u každého přiloženého dokumentu uvádět číslo přílohy, stručný údaj o jejím druhu a odkaz na stranu nebo odstavec spisu účastníka řízení nebo vyjádření, kde je dokument citován a který odůvodňuje připojení tohoto dokumentu.

Předkládání a předávání podání

40.

Soudní kanceláři mohou být předkládána pouze podání výslovně upravená v procesních předpisech. Tato podání musí být předkládána ve stanovených lhůtách a v souladu s požadavky uvedenými v článku 57 jednacího řádu. Mohou být předkládána elektronicky či poštou nebo fyzickým předáním v soudní kanceláři Soudního dvora anebo mimo úřední hodiny soudní kanceláře na vrátnici objektů Soudního dvora (rue du Fort Niedergrünewald), kde příslušný pracovník potvrdí přijetí podání tak, že na něm vyznačí datum a čas jeho předložení.

41.

Nejjistějším a nejrychlejším prostředkem k předkládání podání je aplikace e-Curia. Tato aplikace, která je společná všem třem soudům tvořícím Soudní dvůr Evropské unie, byla uvedena do provozu v roce 2011. Umožňuje výhradně elektronické podávání a doručování procesních písemností, přičemž není nutné vyhotovovat osvědčené kopie podání předloženého Soudnímu dvoru nebo zasílat podání navíc poštou. Podmínky přístupu k aplikaci e-Curia a podmínky pro její používání jsou přesně popsány v rozhodnutí Soudního dvora ze dne 13. září 2011 o podávání a doručování procesních písemností prostřednictvím aplikace e-Curia a v podmínkách pro používání, na které se v tomto rozhodnutí odkazuje. Tyto dokumenty jsou dostupné na internetové stránce Soudního dvora (pod rubrikami „Soudní dvůr – Řízení“).

42.

Není-li podání předloženo Soudnímu dvoru prostřednictvím shora uvedené aplikace, lze je také zaslat Soudnímu dvoru poštou. Obálka s tímto podáním musí být zaslána soudní kanceláři Soudního dvora na adresu: Rue du Fort Niedergrünewald – L-2925 Luxembourg. K tomu je vhodné připomenout, že podle čl. 57 odst. 7 jednacího řádu jsou pro počítání procesních lhůt rozhodné pouze den a hodina uložení originálu v soudní kanceláři. Aby nedošlo ke ztrátě nároku, vřele se tedy doporučuje odeslat zásilku doporučeně nebo expresně několik dní před uplynutím lhůty stanovené k předložení podání.

43.

V současné době je též možné zasílat soudní kanceláři kopii podepsaného originálu podání telefaxem ((+ 352) 43 37 66) nebo v příloze k elektronickému dopisu (ecj.registry@curia.europa.eu). Předložení podání některým z těchto způsobů je však z hlediska dodržení procesních lhůt rozhodné pouze za podmínky, že podepsaný originál podání bude spolu s přílohami a kopiemi uvedenými v čl. 57 odst. 2 jednacího řádu doručen do soudní kanceláře do deseti dnů po odeslání tohoto telefaxu nebo elektronického dopisu. Tento originál tedy musí být odeslán neprodleně po odeslání kopie, a to bez žádných, byť drobných oprav či změn. V případě rozporu mezi podepsaným originálem a dříve zaslanou kopií se přihlédne pouze k datu předložení podepsaného originálu.

III.   ÚSTNÍ ČÁST ŘÍZENÍ

44.

Ústní část řízení zahrnuje v podstatě dvě odlišné etapy, jak vyplývá z čl. 20 čtvrtého pododstavce statutu, a sice slyšení účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu a přednesení stanoviska generálního advokáta. Podle čl. 20 pátého pododstavce statutu však Soudní dvůr může, má-li za to, že věc neobsahuje žádnou novou právní otázku, rozhodnout, že věc bude projednána bez stanoviska generálního advokáta. Jednání se nemusí konat vždy.

Účel jednání

45.

Vzhledem k významu písemné části řízení ve věcech předkládaných Soudnímu dvoru není rozhodujícím kritériem pro konání jednání ani tak podání výslovné žádosti v tomto směru, ovšem s výhradou použití čl. 76 odst. 3 jednacího řádu, jako spíše samotným Soudním dvorem provedené vyhodnocení potenciálního přínosu tohoto jednání k řešení sporu nebo k určení, jaké odpovědi by mohl poskytnout na otázky položené soudem členského státu. Soudní dvůr tedy koná jednání vždy, kdy by mohlo přispět k lepšímu pochopení věci a jejího významu, ať již účastníci řízení nebo zúčastnění uvedení v článku 23 statutu podali v tomto směru žádost, či nikoli.

Žádost o konání jednání

46.

Mají-li tito účastníci řízení nebo zúčastnění za to, že se v určité věci musí konat jednání, je v každém případě na nich, aby již po doručení sdělení o ukončení písemné části řízení oznámili Soudnímu dvoru dopisem důvody, proč si přejí, aby je vyslechl. Toto zdůvodnění – které nelze zaměňovat za spis účastníka řízení nebo písemné vyjádření a jehož délka by neměla přesáhnout tři strany – se musí zakládat na konkrétním posouzení přínosu jednání pro daného účastníka řízení a musí v něm být uvedeno, které skutečnosti obsažené v soudním spise nebo které části argumentace je podle tohoto účastníka řízení nutné na tomto jednání dále rozvést nebo vyvrátit. Obecné zdůvodnění poukazující například na význam věci nebo otázek, o nichž má Soudní dvůr rozhodnout, samo o sobě nepostačuje.

Předvolání k jednání a potřeba rychlé odpovědi na toto předvolání

47.

Rozhodne-li Soudní dvůr, že bude v určité věci konat jednání, stanoví jeho přesné datum a čas a soudní kancelář neprodleně předvolá účastníky řízení nebo zúčastněné uvedené v článku 23 statutu a uvědomí je rovněž o složení soudního kolegia, jemuž byla věc Soudním dvorem přidělena, o organizačních procesních opatřeních, o nichž Soudní dvůr rozhodl, a o případném upuštění od stanoviska generálního advokáta. Aby mohl Soudní dvůr toto jednání konat za optimálních podmínek, je žádoucí, aby účastníci řízení nebo zúčastnění odpověděli na dopis soudní kanceláře bez zbytečného odkladu, přičemž zejména uvedou, zda mají skutečně v úmyslu se jednání účastnit, a rovněž jméno advokáta nebo zmocněnce, který je bude na jednání zastupovat. V případě opožděné odpovědi na předvolání, které zašle soudní kancelář, hrozí, že bude narušeno řádné pořádání jednání, a to jak z hlediska délky přednesu řečí poskytnuté Soudním dvorem dotyčnému účastníkovi řízení, tak z hlediska omezení souvisejících se zajišťováním tlumočnické služby.

Na co je třeba dbát před konáním jednání

48.

Z důvodu leckdy obtížných dopravních podmínek v Lucemburku a z důvodu bezpečnostních opatření, jež platí pro vstup do objektů Soudního dvora, se doporučuje učinit vše nezbytné, a dostavit se tak ve stanovený den do místnosti, kde se bude konat jednání, dostatečně dlouhou dobu před časem stanoveným pro zahájení jednání. Je totiž zvykem, že členové soudního kolegia před zahájením jednání v krátkosti pohovoří se zástupci účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu o uspořádání jednání. Soudce zpravodaj a generální advokát mohou shora uvedené zástupce při této příležitosti vyzvat k tomu, aby na jednání poskytli k některým otázkám další upřesnění nebo důkladněji analyzovali ten či onen konkrétní aspekt dané věci.

Obvyklý průběh jednání

49.

Třebaže se průběh jednání před Soudním dvorem může lišit v závislosti na konkrétních okolnostech každé věci, člení se jednání zpravidla na tři různé části: přednes řečí jako takový, otázky členů Soudního dvora a repliky.

První fáze jednání: přednes řečí

Účel přednesu řečí

50.

Až na zvláštní okolnosti začíná jednání obvykle přednesem řečí účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu. Účelem přednesu řečí je v prvé řadě vyhovět eventuálním žádostem o soustředění řečí a odpovědět na otázky, které Soudní dvůr případně položil účastníkům řízení nebo zúčastněným před jednáním na základě článků 61 nebo 62 jednacího řádu, popřípadě vyjasnit body, které účastník jednání při přednesu své řeči považuje za zvlášť významné pro rozhodnutí Soudního dvora, a zejména – pokud jde o řízení o předběžné otázce – z hlediska písemných vyjádření předložených ostatními zúčastněnými.

51.

S ohledem na to, že se Soudní dvůr na závěr písemné části řízení již s věcí seznámil, je zbytečné na jednání připomínat obsah předložených spisů účastníků řízení nebo písemných vyjádření a zvláště právní a skutkový rámec věci. Soudní dvůr musí být upozorněn pouze na body, které jsou rozhodující pro jeho rozhodnutí. Je však třeba upřesnit, že pokud Soudní dvůr před jednáním vyzval shora uvedené účastníky řízení nebo zúčastněné k tomu, aby své řeči soustředili na určitou otázku nebo na určitou konkrétní stránku věci, měla by být při přednesu řeči probírána v zásadě pouze tato otázka nebo tato stránka věci. Účastníci jednání, kteří hájí tutéž tezi nebo sdílejí stejný postoj, se dále musí před jednáním v maximálním možném rozsahu dohodnout, aby neuváděli opakovaně argumenty, které již byly jednou předneseny.

Délka přednesu řečí a její případné prodloužení

52.

Délka přednesu řečí je stanovena předsedou soudního kolegia po konzultaci se soudcem zpravodajem a případně s generálním advokátem, který se věcí zabývá. Délka přednesu řečí je zpravidla stanovena na patnáct minut nehledě na soudní kolegium, jemuž byla věc přidělena, může však být prodloužena nebo zkrácena v závislosti na povaze nebo značné složitosti věci, na počtu účastníků jednání a jejich procesním postavení a rovněž na případných organizačních procesních opatřeních. Prodloužení určené délky přednesu řečí může výjimečně poskytnout předseda soudního kolegia na řádně odůvodněnou žádost účastníka řízení nebo zúčastněného uvedeného v článku 23 statutu. Aby bylo možné k takové žádosti přihlédnout, musí být nicméně podána dotyčným účastníkem řízení nebo zúčastněným v jeho odpovědi na předvolání k jednání a v každém případě musí být Soudnímu dvoru doručena nejpozději dva týdny před datem jednání.

Počet účastníků jednání přednášejících řeč

53.

Z důvodů souvisejících s řádným průběhem jednání musí přednes řečí účastníků řízení nebo zúčastněných, kteří jsou přítomni jednání, zajišťovat za každého z nich jen jedna osoba. Výjimečně však může být povolen přednes řeči i druhé osobě, odůvodňuje-li to povaha nebo značná složitost věci a byla-li v tomto směru podána řádně odůvodněná žádost v odpovědi dotyčného účastníka řízení nebo zúčastněného na předvolání k jednání, a to vždy nejpozději dva týdny před datem jednání. Je-li toto povolení uděleno, neznamená to však žádné prodloužení délky přednesu řeči, neboť si oba účastníci jednání, kteří přednášejí řeč, musí čas určený danému účastníku řízení k přednesu řeči rozdělit.

Druhá fáze jednání: otázky členů Soudního dvora

54.

Vedle otázek a žádostí o objasnění, jež mohou během přednesu řečí zaznít od členů Soudního dvora, mohou být účastníci jednání po skončení přednesu svých řečí požádáni, aby odpověděli na dodatečné otázky členů Soudního dvora. Smyslem těchto otázek je, aby si členové Soudního dvora doplnili znalost věci, a těmto účastníkům jednání umožňují vyjasnit či důkladněji analyzovat některé body, které po skončení písemné části řízení a po přednesu řečí případně vyžadují další upřesnění.

Třetí fáze jednání: repliky

55.

Po skončení tohoto kola otázek a odpovědí mají nakonec zástupci účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu možnost, považují-li to za nutné, přednést krátkou repliku. Tyto repliky, jejichž délka nesmí v každém jednotlivém případě překročit pět minut, nejsou druhým kolem přednesu řečí. Jejich jediným cílem je umožnit účastníkům jednání, kteří přednesli řeč, krátce reagovat na vyjádření nebo otázky ostatních účastníků jednání nebo členů Soudního dvora vyslovené v průběhu jednání. Byl-li přednes řeči za jednoho účastníka řízení povolen dvěma osobám, smí repliku přednést pouze jedna z nich.

Důsledky simultánního tlumočení a omezení s ním související

56.

Ať už se jedná o přednes řečí, o repliky nebo o odpovědi na otázky Soudního dvora, musí mít účastníci jednání při přednesu svých řečí na paměti, že členové soudního kolegia často sledují jejich přednes v rámci simultánního tlumočení. V zájmu řádného průběhu jednání a zajištění kvalitního tlumočení se tedy žádá, aby zástupci účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu, mají-li k dispozici byť jen stručný text, poznámky k přednesu řeči nebo osnovu své řeči, poskytli tyto podklady ředitelství tlumočnické služby předem, a to telefaxem ((+ 352) 43 03 36 97) nebo elektronickou poštou (interpret@curia.europa.eu). Tento text nebo tyto poznámky k přednesu řeči jsou určeny pouze tlumočníkům a nepředávají se členům soudního kolegia či generálnímu advokátovi, který se věcí zabývá, ani se nezakládají do spisu ve věci.

57.

Na vlastním jednání se však nedoporučuje číst z listu. K usnadnění tlumočení se doporučuje hovořit spatra s pomocí dobře uspořádaných poznámek. V každém případě je nezbytné hovořit do mikrofonu klidně, přirozeným tempem a nikoli příliš rychle, uvést nejprve osnovu přednesu a vždy dávat přednost krátkým a jednoduchým větám.

Stav po skončení jednání

58.

Aktivní účast účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu končí současně se skončením jednání. Až na výjimečný případ znovuotevření ústní části řízení podle článku 83 jednacího řádu již není shora uvedeným účastníkům řízení a zúčastněným dovoleno předkládat písemná vyjádření či přednášet ústní vyjádření, zejména v reakci na stanovisko generálního advokáta, když už předseda soudního kolegia prohlásil jednání za skončené.

IV.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

59.

Těmito praktickými pokyny se zrušují a nahrazují praktické pokyny týkající se přímých žalob a kasačních opravných prostředků ze dne 15. října 2004 (Úř. věst. L 361, s. 15), ve znění změn ze dne 27. ledna 2009 (Úř. věst. L 29, s. 51).

60.

Tyto praktické pokyny budou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie. V platnost vstoupí prvním dnem po svém zveřejnění.

Přijato v Lucemburku dne 25. listopadu 2013.


(1)  Úř. věst. L 265, 29.9.2012, s. 1. ve znění změn ze dne 18. května 2013 (Úř. věst. L 173, 26.6.2013, s. 65).