3.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 164/1


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/63/EU

ze dne 15. května 2014,

kterou se mění směrnice Rady 2001/110/ES o medu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Med je ve směrnici Rady 2001/110/ES (3) definován jako přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými (Apis mellifera, dále jen „včely“). Med se skládá v především z různých cukrů, převážně glukosy a fruktosy, jakož i jiných látek, jako jsou organické kyseliny, enzymy a pevné částice zachycené při sběru medu. Směrnice 2001/110/ES omezuje lidské zásahy, které by mohly změnit složení medu, a chrání tím zachování jeho přírodního charakteru. Směrnice 2001/110/ES zejména zakazuje přidávání jakýchkoli potravinových složek do medu, včetně potravinářských přídatných látek, nebo přidávání jakýchkoli látek jiných než med. Stejně tak zakazuje odstraňování jakýchkoli specifických součástí medu, včetně pylu, kromě případů, kdy se tomu nelze vyhnout při odstraňování cizorodých látek. Tyto požadavky jsou v souladu s normami Codexu alimentarius týkajícími se medu (Codex Stan 12-1981).

(2)

Pyl je uveden mezi vlastnostmi složení medu stanovenými ve směrnici 2001/110/ES. Dostupné poznatky, včetně empirických a vědeckých údajů, potvrzují, že původcem přítomnosti pylu v medu jsou včely. Pylová zrnka spadají do nektaru, který včely sbírají. Nasbíraný nektar obsahující pylová zrnka pak včely v úlu přemění na med. Podle dostupných údajů se může do medu dostat další pyl z ochlupení včel, pyl přítomný ve vzduchu uvnitř úlu a pyl, který včely uložily do buněk pláství, jež mohou být náhodou otevřeny, když provozovatel potravinářského podniku med vytáčí. Z toho vyplývá, že se pyl dostává do úlu v důsledku činnosti včel a v medu se vyskytuje přirozeně bez ohledu na to, zda provozovatel potravinářského podniku med vytáčí, či nikoli. Kromě toho je úmyslné přidávání pylu do medu provozovateli potravinářského podniku zakázáno směrnicí 2001/110/ES.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (4) definuje „složku“ jako jakoukoli látku, která je použita při výrobě nebo přípravě potraviny a je v konečném výrobku stále přítomna, i když případně ve změněné formě. Tato definice naznačuje záměrné použití látky při výrobě nebo přípravě potraviny. Vzhledem k přírodnímu charakteru medu, zejména k přirozenému původu přítomnosti jeho specifických součástí, by pyl jako specifická přirozená součást medu neměl být považován za „složku“ medu ve smyslu nařízení (EU) č. 1169/2011.

(4)

Touto směrnicí není dotčeno uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (5) na med obsahující geneticky modifikovaný pyl, protože tento med je potravinou vyprodukovanou z geneticky modifikovaných organismů ve smyslu tohoto nařízení. Soudní dvůr Evropské unie ve věci C-442/09 (6), Karl Heinz Bablok a další v. Freistaat Bayern, rozhodl, že rozhodujícím kritériem pro uplatnění nařízení (ES) č. 1829/2003, uvedeným v 16. bodě odůvodnění uvedeného nařízení, je skutečnost, zda materiál vyrobený z geneticky modifikovaného výchozího materiálu je přítomný v potravinách. Med obsahující geneticky modifikovaný pyl by proto měl být považován za „potravinu (částečně) vyrobenou z GMO“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1829/2003. Stanovení ustanovení, v němž je uvedeno, že pyl není složkou medu, nemá proto vliv na závěr Soudního dvora ve věci C-442/09, že se na med obsahující geneticky modifikovaný pyl vztahuje nařízení (ES) č. 1829/2003, zejména jeho požadavky týkající se povolování před uvedením na trh, dohledu a případně označování.

(5)

Pokud se jedná o požadavky na označování podle nařízení (ES) č. 1829/2003, není povinností uvést přítomnost geneticky modifikovaného pylu v medu na etiketě medu, jsou-li splněny následující podmínky: takový pyl nepřesahuje 0,9 % medu a jeho přítomnost v medu je náhodná nebo technicky nevyhnutelná. Je třeba připomenout, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (7) stanoví, že členské státy mohou přijmout vhodná opatření, aby se předešlo nezáměrné přítomnosti geneticky modifikovaných organismů v medu.

(6)

Podle směrnice 2001/110/ES, pokud med pochází z více členských států nebo ze třetí země, může být povinné označení zemí původu nahrazeno podle potřeby jedním z následujících označení: „směs medů ze zemí ES“, „směs medů ze zemí mimo ES“, „směs medů ze zemí ES a ze zemí mimo ES“. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost Evropská unie nahradila Evropské společenství a je jeho nástupkyní. Je proto vhodné vyjasnit příslušné požadavky na označování nahrazením odkazu na „ES“ odkazem na „EU“.

(7)

Směrnice 2001/110/ES svěřuje Komisi pravomoc k provádění některých svých ustanovení, zejména pravomoci k přijetí opatření nezbytných pro její provádění, pokud jde o přizpůsobení se technickému pokroku a sladění uvedené směrnice s obecnými právními předpisy Unie o potravinách. Kromě toho směrnice 2001/110/ES svěřuje Komisi pravomoc k přijímání metod umožňujících ověřit, zda je med v souladu s uvedenou směrnicí. Je třeba přezkoumat rozsah této pravomoci.

(8)

Za účelem zajištění poctivého obchodního jednání, ochrany zájmů spotřebitelů a umožnění stanovit příslušné metody analýzy by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovení kvantitativních parametrů pro kritérium „převážně“, pokud jde o původ medu z květů nebo rostlin a minimální obsah pylu ve filtrovaném medu po odstranění cizorodých anorganických nebo organických látek. Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(9)

Po přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (8), které se vztahuje na všechny fáze výroby, zpracování a distribuce potravin a krmiv na úrovni Evropské unie a na vnitrostátní úrovni, jsou obecné předpisy Evropské unie o potravinách přímo použitelné pro výrobky spadající do oblasti působnosti směrnice 2001/110/ES. Proto již není nutné, aby Komise měla pravomoc sladit ustanovení uvedené směrnice s obecnými právními předpisy Evropské unie o potravinách. Ustanovení, kterými se svěřuje uvedená pravomoc, by proto měla být zrušena.

(10)

Po přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9) je vhodné přizpůsobit příslušná ustanovení směrnice 2001/110/ES uvedenému nařízení.

(11)

S cílem umožnit členským státům přijmout vnitrostátní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí 2001/110/ES ve znění této směrnice by mělo být stanoveno přechodné období v délce 12 měsíců. Během tohoto období nadále platí požadavky směrnice 2001/110/ES beze změn zavedených touto směrnicí.

(12)

Aby bylo možné zohlednit zájmy provozovatelů potravinářského podniku, které uvádějí produkty na trh nebo je označují v souladu s požadavky platnými před nabytím účinnosti vnitrostátních ustanovení provádějících směrnici 2001/110/ES ve znění této směrnice, je třeba určit vhodná přechodná opatření. Mělo by proto být možné, aby výrobky uváděné na trh nebo označené před použitím uvedených ustanovení mohly být i nadále uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

(13)

Směrnice 2001/110/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(14)

Jelikož se změny týkající se svěření pravomoci Komisi týkají pouze pravomoci Komise, nemusí je členské státy provádět do vnitrostátních předpisů.

(15)

Jelikož cílů této směrnice, tj. zajistit, aby pyl jako specifická přirozená součást medu nebyl považován za složku medu, vyjasnit požadavky na označování v případech, kdy med pochází z více než jednoho členského státu nebo třetí země, a přezkoumat rozsah stávající pravomoci svěřené Komisi, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny

Směrnice 2001/110/ES se mění takto:

1)

V čl. 2 odst. 4 se písm. a) nahrazuje tímto:

„a)

Země původu, kde byl med sklizen, se uvede/uvedou na etiketě.

Bez ohledu na první pododstavec, pokud med pochází z více než jednoho členského státu nebo z více než jedné třetí země, lze názvy zemí původu nahradit podle potřeby jedním z následujících označení:

‚směs medů ze zemí EU‘,

‚směs medů ze zemí mimo EU‘,

‚směs medů ze zemí EU a ze zemí mimo EU‘.“

2)

V článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

„5.

Jelikož je pyl přirozenou součástí medu, nepovažuje se za složku ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (10) výrobků vymezených v příloze I této směrnice.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).“"

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1.   Pro účely čl. 9 druhého pododstavce této směrnice může Komise, s ohledem na mezinárodní normy a technický pokrok, prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (11) stanovit metody analýzy s cílem ověřit, zda je med v souladu s touto směrnicí. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 této směrnice. Do přijetí takových metod použijí členské státy, vždy když je to možné, k ověřování souladu s touto směrnicí mezinárodně uznávané schválené metody analýzy, jako jsou metody schválené v Codexu alimentarius.

2.   Za účelem zajištění poctivého obchodního jednání a ochrany zájmů spotřebitelů a umožnění stanovit příslušné metody analýzy je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 6, pokud jde o doplnění této směrnice stanovením kvantitativních parametrů týkajících se níže uvedených bodů:

a)

kritérium ‚převážně‘ pokud jde o původ medu z květů nebo rostlin, jak je uvedeno v první odrážce čl. 2 odst. 2 písm. b), a

b)

minimální obsah pylu ve filtrovaném medu po odstranění cizorodých anorganických nebo organických látek, jak je uvedeno v příloze I bodu 2 písm. b) bodu viii).

V uvedených aktech v přenesené pravomoci Komise stanoví odpovídající přechodná opatření pro výrobky uváděné na trh přede dnem použitelnosti těchto aktů.

(11)  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).“"

4)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje 23. červnem 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před uplynutím tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

5)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

1.   Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (dále jen ‚výbor‘) zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (12). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor žádné stanovisko nevydá, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se třetí pododstavec čl. 5 odst. 4 nařízení Rady (EU) č. 182/2011.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1)."

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

6)

V příloze II se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen bod 2 písm. b) bod viii) přílohy I, nesmí být odstraněn ani pyl, ani jiná specifická součást medu, kromě případů, kdy se tomu nelze vyhnout při odstraňování cizorodých anorganických a organických látek.“

Článek 2

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 body 1, 2 a 6 a článkem 3. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy použijí ustanovení uvedené v odstavci 1 ode dne 24. června 2015.

Článek 3

Přechodná ustanovení

Výrobky, které jsou uvedeny na trh či opatřeny etiketami před 24. červnem 2015 v souladu se směrnicí 2001/110/ES, mohou být i nadále obchodovány až do vyčerpání zásob.

Článek 4

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 15. května 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

D. KOURKOULAS


(1)  Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 88.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. května 2014.

(3)  Směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).

(6)  2011, Sb. rozh. s. I-7419.

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).