28.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 94/375

(1)

Za účelem postupného vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva stanoví Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) opatření, která se mají přijmout v oblastech azylu, přistěhovalectví a ochrany práv státních příslušníků třetích zemí.

(2)

Smlouva o fungování EU stanoví, že Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků a spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí oprávněně pobývajícími v členských státech. Za tímto účelem mají Evropský parlament a Rada přijmout opatření týkající se podmínek vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí a vymezení jejich práv.

(3)

Haagský program přijatý Evropskou radou dne 4. listopadu 2004 uznal, že legální migrace bude hrát důležitou úlohu v podporování hospodářského rozvoje, a požádal Komisi, aby předložila plán politiky pro oblast legální migrace, včetně postupů pro přijetí, které umožní rychle reagovat na proměnlivé požadavky trhu práce na migrující pracovní síly.

(4)

Evropská rada ze 14. a 15. prosince 2006 se dohodla na řadě kroků pro rok 2007. Tyto kroky zahrnují rozvoj dobře řízených politik v oblasti legálního přistěhovalectví, které plně respektují vnitrostátní pravomoci, aby se tak pomohlo členským státům pokrýt stávající a budoucí potřeby pracovních sil. Vyzvala také k prozkoumání prostředků k usnadnění dočasné migrace.

(5)

Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu přijatý Evropskou radou dne 16. října 2008 vyjadřuje závazek Unie a jejích členských států vést spravedlivou, účinnou a důslednou politiku, která bude reagovat na výzvy a příležitosti, jež představuje migrace. Pakt tvoří základ společné přistěhovalecké politiky vedené duchem solidarity mezi členskými státy a spolupráce se třetími zeměmi, jež vychází z řádného řízení migračních toků v zájmu nejen hostitelských zemí, ale také zemí původu a samotných migrantů.

(6)

Stockholmský program přijatý Evropskou radou dne 11. prosince 2009 uznává, že přistěhovalecké pracovní síly mohou přispět ke zvýšené konkurenceschopnosti a ekonomické vitalitě a že v kontextu značných problémů spojených s demografickým vývojem, které bude Unie v budoucnosti řešit, a zvýšené poptávky po pracovní síle budou pružné politiky přistěhovalectví významným příspěvkem k hospodářskému rozvoji a výkonnosti Unie z dlouhodobého hlediska. Zdůrazňuje také význam zajištění spravedlivého zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území členských států, a optimalizace vztahu mezi migrací a rozvojem. Komisi a Evropskou radu vyzývá k pokračování v provádění Plánu politiky v oblasti legální migrace stanoveného ve sdělení Komise ze dne 21. prosince 2005.

(7)

Tato směrnice by měla přispět k účinnému řízení migračních toků pro konkrétní kategorii sezónní dočasné migrace a k zajištění uspokojivých pracovních a životních podmínek sezónních pracovníků stanovením spravedlivých a transparentních pravidel pro přijetí a pobyt a vymezením práv sezónních pracovníků při současném poskytnutí stimulů a záruk, jejichž cílem je zabránit překračování délky pobytu nebo tomu, aby se dočasný pobyt stal trvalým. Pravidla stanovená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES (4) navíc přispějí k zamezení situace, kdy se z takového dočasného pobytu stává pobyt nepovolený.

(8)

Členské státy by měly tuto směrnici provádět bez diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických vlastností, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, zejména v souladu se směrnicí Rady 2000/43/ES (5) a směrnicí Rady 2000/78/ES (6).

(9)

Použitím této směrnice by neměla být dotčena zásada upřednostňování občanů Unie, pokud jde o přístup k trhu práce členských států, jak vyplývá z příslušných ustanovení příslušných aktů o přistoupení.

(10)

Tato směrnice by se neměla dotýkat práva členských států stanovit objem přijetí státních příslušníků třetích zemí přicházejících ze třetích zemí na jejich území za účelem sezónní práce, jak je uvedeno ve Smlouvě o fungování EU.

(11)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny podmínky, pokud jde o poskytování služeb v rámci článku 56 Smlouvy o fungování EU. Zejména by touto směrnicí neměly být dotčeny pracovní podmínky, jež se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (7) uplatní na pracovníky, kteří jsou vysláni podnikem usazeným v jednom členském státě za účelem poskytování služeb na území jiného členského státu.

(12)

Tato směrnice by se měla vztahovat na přímé pracovní vztahy mezi sezónními pracovníky a zaměstnavateli. Pokud však vnitrostátní právo členského státu umožňuje přijetí státního příslušníka třetí země jako sezónního pracovníka prostřednictvím agentur zprostředkovávajících zaměstnání nebo dočasnou práci, které jsou usazeny na jeho území a mají uzavřenou smlouvu přímo se sezónním pracovníkem, neměly by takové agentury být vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice.

(13)

Při provádění této směrnice by členské státy případně po konzultaci se sociálními partnery měly uvést seznam těch odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období. Činnosti závislé na ročním období jsou typické pro odvětví, jako je zemědělství a zahradnictví, zejména v období sadby či sklizně, nebo turistický ruch, zejména v období dovolených.

(14)

Stanoví-li tak vnitrostátní právo a v souladu se zásadou nediskriminace stanovenou v článku 10 Smlouvy o fungování EU, jsou členské státy oprávněny uplatňovat při provádění fakultativních ustanovení této směrnice příznivější zacházení na státní příslušníky konkrétních třetích zemí ve srovnání se státními příslušníky jiných třetích zemí.

(15)

Podání žádosti o přijetí jako sezónní pracovník by mělo být možné pouze tehdy, pobývá-li státní příslušník třetí země mimo území členských států.

(16)

V řádně odůvodněných případech by mělo být možné odmítnout přijetí pro účely této směrnice. Zejména by mělo být možné přijetí odmítnout, pokud se členský stát na základě zhodnocení skutečností domnívá, že dotčený státní příslušník třetí země představuje možnou hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví.

(17)

Touto směrnicí by nemělo být dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (8).

(18)

Touto směrnicí by neměla být nepříznivě dotčena práva, která byla přiznána státním příslušníkům třetích zemí, kteří již za účelem práce oprávněně pobývají v členském státě.

(19)

V případě členských států, které uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, se v plném rozsahu použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (9) (vízový kodex), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 (10) (Schengenský hraniční kodex) a nařízení Rady (ES) č. 539/2001 (11). Pro pobyty, jejichž délka nepřekročí 90 dní, jsou tedy podmínky pro přijetí sezónních pracovníků na území členských států uplatňujících schengenské acquis v plném rozsahu upraveny těmito nástroji, zatímco tato směrnice by měla pouze upravovat kritéria a požadavky ohledně přístupu k zaměstnání. V případě členských států, které schengenské acquis neuplatňují v plném rozsahu, s výjimkou Spojeného království a Irska, se použije pouze Schengenský hraniční kodex. Ustanovení schengenského acquis uvedená v této směrnici náleží k té části schengenského acquis, jíž se Spojené království ani Irsko neúčastní, a proto se na ně uvedená ustanovení nevztahují.

(20)

Kritéria a požadavky ohledně přijetí, stejně jako důvody pro zamítnutí a odnětí nebo neprodloužení nebo neobnovení pobytů nepřesahujících 90 dní, by měly být vymezeny v této směrnici, pokud se jedná o zaměstnání jako sezónní pracovník. Pokud jsou víza pro krátkodobý pobyt vydána za účelem sezónní práce, použijí se odpovídajícím způsobem příslušná ustanovení schengenského acquis o podmínkách pro vstup a pobyt na území členských států, jakož i o důvodech pro zamítnutí, prodloužení, prohlášení těchto víz za neplatná či jejich zrušení. Zejména by mělo být každé rozhodnutí o zamítnutí, prohlášení víza za neplatné či o jeho zrušení a důvody, na nichž se zakládá, v souladu s čl. 32 odst. 2 a čl. 34 odst. 6 vízového kodexu oznámeno žadateli prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI vízového kodexu.

(21)

Pro sezónní pracovníky přijaté na pobyty, jejichž délka nepřekročí 90 dní, by tato směrnice měla vymezit podmínky přijetí a pobytu na území členských států, jakož i kritéria a požadavky ohledně přístupu k zaměstnání v členských státech.

(22)

Tato směrnice by měla upravovat pružný systém pro vstup založený na poptávce a objektivních kritériích, jako je platná pracovní smlouva nebo závazná pracovní nabídka uvádějící základní aspekty smlouvy nebo pracovněprávního vztahu.

(23)

Členské státy by měly mít možnost provést test, jenž by prokázal, že pracovní pozici nelze obsadit místní pracovní silou.

(24)

Členské státy by měly mít možnost zamítnout žádost o přijetí zejména tehdy, když státní příslušník třetí země nesplnil povinnost vyplývající z předchozího rozhodnutí o přijetí jako sezónní pracovník, a sice povinnost opustit území dotčeného členského státu po skončení platnosti povolení za účelem sezónní práce.

(25)

Členské státy by měly mít možnost požadovat po zaměstnavateli, aby spolupracoval s příslušnými orgány a poskytl všechny příslušné informace potřebné k tomu, aby se zabránilo možnému zneužívání a nesprávnému používání postupů stanovených touto směrnicí.

(26)

Stanovení jednotného postupu vedoucího k jednomu kombinovanému povolení zahrnujícímu pobyt i práci by mělo přispět ke zjednodušení pravidel, která se v současnosti používají v členských státech. Tím by nemělo být dotčeno právo členských států určit příslušné orgány a způsoby, jakými by se měly tyto orgány zapojit do jednotného postupu v souladu s národními zvláštnostmi správní organizace a praxe.

(27)

Určením příslušných orgánů podle této směrnice by neměla být dotčena úloha ani odpovědnost jiných orgánů a případně sociálních partnerů podle vnitrostátního práva nebo postupů, pokud jde o posuzování žádosti a rozhodnutí o ní.

(28)

Tato směrnice by měla stanovit stupeň flexibility pro členské státy, pokud jde o vydání povolení pro přijetí (vstup, pobyt a práce) sezónních pracovníků. Vydáním dlouhodobého víza podle čl. 12 odst. 2 písm. a) by neměla být dotčena možnost členských států vydávat předem povolení k práci v dotčeném členské státu. S cílem zajistit, že podmínky zaměstnání stanovené touto směrnicí byly zkontrolovány a jsou splněny, by však na povoleních vydaných předem mělo být jasně vyznačeno, že byla vydána za účelem sezónní práce. Pokud byla vydána pouze krátkodobá víza, členské státy by měly použít pole „poznámky“ umístěné za tímto účelem na vízovém štítku.

(29)

Pro všechny pobyty, jejichž délka nepřekročí 90 dní, by členské státy měly vydat buď krátkodobé vízum, nebo krátkodobé vízum doplněné o pracovní povolení v případech, kdy státní příslušník třetí země žádá o vízum v souladu s nařízením (ES) č. 539/2001. Členské státy by měly vydat pracovní povolení státnímu příslušníkovi třetí země pro účely sezónní práce, pokud tento státní příslušník nepodléhá vízové povinnosti a pokud členský stát nepoužil čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení. Pro všechny pobyty, jejichž délka překročí 90 dní, by členské státy měly vydat jedno z těchto povolení: dlouhodobé vízum; povolení sezónního pracovníka; nebo povolení sezónního pracovníka doplněné o dlouhodobé vízum, pokud je dlouhodobé vízum vyžadováno vnitrostátním právem pro vstup na území. Nic v této směrnici by nemělo bránit tomu, aby členské státy vydaly pracovní povolení přímo zaměstnavateli.

(30)

Pokud se vízum vyžaduje pouze pro účel vstupu na území členského státu a státní příslušník třetí země splňuje všechny podmínky pro vydání povolení sezónního pracovníka, měl by dotyčný členský stát poskytnout státnímu příslušníku třetí země všechny prostředky pro získání požadovaného víza a zajistit účinnou spolupráci příslušných orgánů za tímto účelem.

(31)

Maximální délka pobytu by měla být stanovena členským státem a být omezena na dobu od pěti do devíti měsíců, což by mělo spolu s vymezením sezónní práce zajistit, že se jedná o práci skutečně sezónní povahy. Za tímto účelem by mělo být stanoveno, že v rámci této maximální doby pobytu je možno prodloužit platnost smlouvy nebo změnit zaměstnavatele, za předpokladu, že budou nadále splněna kritéria pro přijetí. To by mělo sloužit ke snížení rizika zneužívání, kterému mohou čelit sezónní pracovníci, pokud jsou vázáni na jednoho zaměstnavatele, a současně zajistit pružnou reakci na skutečné potřeby zaměstnavatelů, pokud jde o pracovní sílu. Možnost sezónního pracovníka být zaměstnán u jiného zaměstnavatele za podmínek stanovených touto směrnicí by neměla zahrnovat možnost sezónního pracovníka hledat zaměstnání na území členského státu po dobu své nezaměstnanosti.

(32)

Při rozhodování o prodloužení pobytu nebo obnovení platnosti povolení za účelem sezónní práce by členské státy měly mít možnost zohlednit situaci na trhu práce.

(33)

V případech, kdy byl sezónní pracovník přijat pro pobyt nepřekračující 90 dní a členský stát se rozhodl pobyt prodloužit na dobu delší než 90 dní, by mělo být krátkodobé vízum nahrazeno vízem dlouhodobým nebo povolením sezónního pracovníka.

(34)

Vzhledem k určitým aspektům cirkulační migrace, jakož i výhledům zaměstnání sezónních pracovníků ze třetích zemí na více než jednu sezónu i vzhledem k zájmům zaměstnavatelů Unie, aby mohli počítat se stabilnější a již vyškolenou pracovní sílou, by měla být zajištěna možnost snadnějších postupů pro přijímání státních příslušníků třetích zemí v dobré víře, kteří již byli přijati jako sezónní pracovníci v členském státě nejméně jednou za posledních pět let a kteří vždy splňovali všechna kritéria a podmínky stanovené touto směrnicí pro vstup a pobyt v daném členském státě. Sezónní povaha práce by těmito postupy neměla být narušena ani obcházena.

(35)

Členské státy by se měly co nejvíce vynasnažit, aby žadatelům byly zpřístupněny informace o podmínkách vstupu a pobytu, včetně práv, povinností a procesních záruk stanovených touto směrnicí a veškerých dokladů potřebných pro žádost o pobyt a práci na území členského státu jako sezónní pracovník.

(36)

Členské státy by měly stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce vůči zaměstnavatelům pro případ porušování jejich povinností vyplývajících z této směrnice. Těmito sankcemi by mohla být opatření stanovená v článku 7 směrnice 2009/52/ES a tyto sankce by měly případně zahrnovat odpovědnost zaměstnavatele zaplatit sezónnímu pracovníkovi náhradu škody. Měly by být zavedeny nezbytné mechanismy umožňující, aby sezónní pracovníci obdrželi náhradu škody, na niž mají nárok, i v případě, kdy se již nezdržují na území dotčeného členského státu.

(37)

Měl by být stanoven soubor pravidel upravujících postup posuzování žádostí o přijetí jako sezónní pracovník. Tyto postupy by měly být účinné a zvladatelné, měly by zohlednit normální pracovní zátěž správních orgánů členských států a být i transparentní a spravedlivé, aby nabízely dotyčným osobám odpovídající právní jistotu.

(38)

V případě krátkodobých víz se procesní záruky řídí příslušnými ustanoveními schengenského acquis.

(39)

Příslušné orgány členských států by měly rozhodnout o žádostech o povolení za účelem sezónní práce co nejdříve po jejich podání. Pokud jde o žádosti o prodloužení nebo obnovení platnosti podané v době platnosti povolení, měly by členské státy přijmout všechna přiměřená opatření s cílem zajistit, aby sezónní pracovník nebyl z důvodů probíhajících správních postupů povinen přerušit svůj pracovněprávní vztah s tímtéž zaměstnavatelem, nebo aby mu nebylo bráněno změnit zaměstnavatele. Žadatelé by měli podat svou žádost o prodloužení nebo obnovení co nejdříve. Sezónní pracovník by měl být v každém případě oprávněn pobývat na území daného členského státu a případně pokračovat v práci, dokud příslušné orgány nepřijmou konečné rozhodnutí o žádosti o prodloužení nebo obnovení platnosti.

(40)

Vzhledem k povaze sezónní práce by členské státy měly být vybízeny k tomu, aby za vyřizování žádostí nevybíraly poplatky. V případě, že členský stát přesto rozhodne o vybírání poplatku, neměl by takový poplatek být ani nepřiměřený, ani nadměrný.

(41)

Sezónní pracovníci by měli mít ubytování, které zajišťuje přiměřenou životní úroveň. Příslušný orgán by měl být informován o jakékoli změně ubytování. Pokud je takové ubytování zajištěno zaměstnavatelem nebo jeho prostřednictvím, nemělo by nájemné být nadměrné v porovnání s čistou odměnou sezónního pracovníka nebo v porovnání s kvalitou ubytování; nájemné placené sezónním pracovníkem by nemělo být automaticky sráženo z jeho mzdy; zaměstnavatel by měl sezónnímu pracovníkovi předložit nájemní smlouvu či jiný rovnocenný dokument stanovující podmínky nájmu daného ubytování a měl by zajistit, že ubytování splňuje obecné zdravotní a bezpečnostní normy platné v dotčeném členském státě.

(42)

Státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platného cestovního dokladu a povolení za účelem sezónní práce vydaného podle této směrnice členským státem, který uplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu, by měli být oprávněni vstoupit a volně se pohybovat na území členských států, jež uplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, po dobu až 90 dní během kteréhokoli 180denního období v souladu s Schengenským hraničním kodexem a s článkem 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. Června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (12) (Úmluva k provedení Schengenské dohody).

(43)

Vzhledem k obzvláště zranitelnému postavení sezónních pracovníků, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, a dočasnému charakteru jejich pracovního zařazení, je třeba zajistit účinnou ochranu jejich práv i v oblasti sociálního zabezpečení, pravidelně kontrolovat dodržování zásady rovného zacházení s pracovníky, kteří jsou státními příslušníky hostitelského členského státu, při zachování zásady stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovišti, a to prostřednictvím uplatňování kolektivních smluv a dalších ujednání o pracovních podmínkách, které byly uzavřeny na jakékoli úrovni nebo pro které existují právní předpisy, v souladu s vnitrostátním právem a postupy a za stejných podmínek, jež platí pro státní příslušníky hostitelského členského státu.

(44)

Uplatňováním této směrnice by neměla být dotčena práva a zásady obsažené v Evropské sociální chartě ze dne 18. října 1961 a popřípadě v Evropské úmluvě o právním postavení migrujících pracovníků ze dne 24. listopadu 1977.

(45)

Je nutné, aby se na sezónní pracovníky, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, vztahovaly kromě právních, správních a regulačních předpisů platných pro pracovníky, kteří jsou státními příslušníky hostitelského členského státu, i rozhodčí výroky a kolektivní smlouvy a smlouvy uzavřené na všech úrovních v souladu s vnitrostátním právem a postupy příslušného hostitelského členského státu, a to za stejných podmínek, jež platí pro státní příslušníky hostitelského členského státu.

(46)

Sezónním pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, by se mělo dostávat rovného zacházení, pokud jde o oblasti sociálního zabezpečení uvedené v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (13). Tato směrnice neharmonizuje právní předpisy členských států v oblasti sociálního zabezpečení členských států a nezahrnuje sociální pomoc. Omezuje se na použití zásady rovného zacházení v oblasti sociálního zabezpečení na osoby, které spadají do její oblasti působnosti. Tato směrnice by neměla přiznávat více práv, než jsou ta, která jsou již stanovena ve stávajících právních předpisech Unie v oblasti sociálního zabezpečení státních příslušníků třetích zemí, v jejichž případě existují mezi členskými státy přeshraniční zájmy.

Z důvodu dočasné povahy pobytu sezónních pracovníků a aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 (14), by členské státy měly mít možnost vyloučit rodinné dávky a dávky v nezaměstnanosti z rovného zacházení se sezónními pracovníky a jejich vlastními státními příslušníky a měly by mít možnost omezit uplatňování rovného zacházení, pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i daňové zvýhodnění.

Tato směrnice by neměla upravovat sloučení rodiny. Kromě toho tato směrnice nepřiznává práva ve vztahu k situacím, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie, jako například v situacích, kdy rodinní příslušníci pobývají ve třetí zemi. Tím by však nemělo být dotčeno právo pozůstalých, kteří odvozují svá práva na obdržení pozůstalostních důchodů od sezónního pracovníka v případě, že pobývají ve třetí zemi. Tímto by nemělo být dotčeno nediskriminační uplatňování vnitrostátního práva členskými státy, jež stanoví pravidla de minimis týkající se příspěvků do důchodových systémů. Měly by být zavedeny mechanismy, které zajistí účinné sociální zabezpečení během pobytu a případné převedení práv nabytých sezónními pracovníky.

(47)

Právo Unie neomezuje pravomoc členských států uspořádat své systémy sociálního zabezpečení. Pokud neexistuje harmonizace na úrovni Unie, každý členský stát stanoví podmínky, za nichž jsou dávky sociálního zabezpečení poskytovány, jakož i výši těchto dávek a dobu jejich poskytování. Při výkonu této pravomoci by však členské státy měly postupovat v souladu s právem Unie.

(48)

Jakýmkoli omezením rovného zacházení v oblasti sociálního zabezpečení podle této směrnice by neměla být dotčena práva přiznaná podle nařízení (EU) č. 1231/2010.

(49)

Za účelem zajištění řádného prosazování této směrnice, zejména ustanovení týkajících se práv, pracovních podmínek a ubytování, by měly členské státy zajistit zavedení vhodného mechanismu sledování zaměstnavatelů a případné provádění vhodných, účinných a odpovídajících kontrol na jejich příslušném území. Výběr zaměstnavatelů, kteří budou kontrolováni, by měl především vycházet z posouzení rizik, jež vypracují příslušné orgány členských států s přihlédnutím například k odvětví, ve kterém daná společnost vykonává svou činnost, či k jakémukoli dřívějšímu záznamu o porušení předpisů.

(50)

Pro snadnější prosazování této směrnice by členské státy měly zavést účinné mechanismy, které umožní sezónním pracovníkům domoci se právními prostředky nápravy a podávat stížnosti přímo nebo prostřednictvím příslušných třetích stran, jako jsou odbory nebo jiná sdružení. To se považuje za nezbytné pro řešení situací, kdy sezónní pracovníci nevědí o existenci donucovacích mechanismů nebo kvůli obavám před možnými důsledky váhají, zda je mají svým jménem využívat. Sezónní pracovníci by měli mít přístup k soudní ochraně proti pronásledování v důsledku podané stížnosti.

(51)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zavedení zvláštního postupu pro přijímání, přijetí podmínek týkajících se vstupu a pobytu za účelem sezónní práce státních příslušníků třetích zemí a vymezení jejich práv jako sezónních pracovníků, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), přičemž se zohlední přistěhovalecká politika a politika zaměstnanosti na evropské i vnitrostátní úrovni. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(52)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména její článek 7, čl. 15 odst. 3, články 17, 27, 28, 31 a čl. 33 odst. 2, v souladu s článkem 6 Smlouvy o EU.

(53)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (15) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi nástrojů přijatých členskými státy za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(54)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.

(55)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro něj není závazná ani použitelná,

a)

vykonávají činnosti jménem podniku usazeného v jiném členském státě v rámci poskytování služeb ve smyslu článku 56 Smlouvy o fungování EU, včetně státních příslušníků třetích zemí vyslaných podnikem usazeným v členském státě v rámci poskytování služeb podle směrnice 96/71/ES;

b)

jsou rodinnými příslušníky občanů Unie, kteří uplatnili své právo volného pohybu v rámci Unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (16);

c)

spolu se svými rodinnými příslušníky, bez ohledu na svou státní příslušnost, požívají práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Unie podle dohod mezi Unií a jejími členskými státy nebo dohod mezi Unií a třetími zeměmi.

a)

„státním příslušníkem třetí země“ každá osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;

b)

„sezónním pracovníkem“ státní příslušník třetí země, který si ponechává své hlavní bydliště ve třetí zemi a oprávněně a dočasně pobývá na území členského státu za účelem výkonu činnosti závislé na ročním období, na základě jedné nebo více pracovních smluv na dobu určitou uzavřených přímo mezi daným státním příslušníkem třetí země a zaměstnavatelem usazeným v daném členském státě;

c)

„činností závislou na ročním období“ činnost, která je vázána na určitou roční dobu podle opakující se události nebo typu událostí na základě sezónních podmínek, v jejichž průběhu jsou potřeby, pokud jde o pracovní sílu, podstatně větší než u běžného typu činnosti;

d)

„povolením sezónního pracovníka“ povolení vydané za použití vzoru stanoveného v nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 (17) a které obsahuje odkaz na sezónní práci a opravňuje svého držitele k pobytu a práci na území členského státu po dobu delší než 90 dní za podmínek stanovených touto směrnicí;

e)

„krátkodobým vízem“ povolení vydané členským státem podle čl. 2 odst. 2 písm. a) vízového kodexu nebo vydané v souladu vnitrostátním právem členského státu, který neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu;

f)

„dlouhodobým vízem“ povolení vydané členským státem podle článku 18 Úmluvy k provedení Schengenské dohody nebo vydané v souladu s vnitrostátním právem členského státu, který neuplatňuje schengenské acquis v plném rozsahu;

g)

„jednotným postupem vyřizování žádostí“ postup, který na základě jedné žádosti o povolení pro státního příslušníka třetí země k pobytu a výkonu práce na území členského státu vede k rozhodnutí o žádosti o povolení sezónního pracovníka;

h)

„povolením za účelem sezónní práce“ jakékoli z povolení uvedených v článku12, které opravňuje svého držitele k pobytu a práci na území členského státu, jenž toto povolení vydal podle této směrnice;

i)

„pracovním povolením“ jakékoli povolení vydané členským státem v souladu s vnitrostátními právem za účelem práce na území tohoto členského státu.

a)

práva Unie, včetně dvoustranných a mnohostranných dohod uzavřených mezi Unií nebo mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a jednou nebo více třetími zeměmi na straně druhé;

b)

dvoustranných nebo mnohostranných dohod uzavřených mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi.

a)

platná pracovní smlouva nebo, pokud tak stanoví vnitrostátní právní nebo správní předpisy či praxe, závazná pracovní nabídka pracovat jako sezónní pracovník v dotčeném členském státě u zaměstnavatele usazeného v uvedeném členském státě, v níž je uvedeno:

b)

doklad o tom, že sezónní pracovník má zdravotní pojištění na všechna rizika, proti nimž jsou běžně pojištěni státní příslušníci dotyčného členského státu, nebo o něj požádal, je-li tak stanoveno vnitrostátními právními předpisy, na období, během nichž nebudou v souvislosti s prací vykonávanou v uvedeném členském státě nebo v jejím důsledku taková pojistná krytí ani odpovídající nároky na dávky přiznány;

c)

doklad o tom, že daný sezónní pracovník bude mít náležité ubytování nebo že mu bude náležité ubytování poskytnuto, a to v souladu s článkem 20.

a)

nepředstavuje riziko nedovoleného přistěhovalectví;

b)

zamýšlí opustit území členských států nejpozději v den skončení platnosti povolení.

a)

platná pracovní smlouva nebo, pokud tak stanoví vnitrostátní právní nebo správní předpisy či praxe, závazná pracovní nabídka pracovat jako sezónní pracovník v dotčeném členském státě u zaměstnavatele usazeného v uvedeném členském státě, v níž je uvedeno:

b)

doklad o tom, že sezónní pracovník má zdravotní pojištění na všechna rizika, proti nimž jsou běžně pojištěni státní příslušníci dotčeného členského státu, nebo o něj požádal, je-li tak stanoveno vnitrostátními právními předpisy, na období, během nichž nebudou v souvislosti s prací vykonávanou v uvedeném členském státě nebo v jejím důsledku taková pojistná krytí ani odpovídající nároky na dávky přiznány;

c)

doklad o tom, že daný sezónní pracovník bude mít náležité ubytování nebo že mu bude náležité ubytování poskytnuto, a to v souladu s článkem 20.

a)

doba platnosti přesahovala zamýšlenou délku pobytu o nejvýše tři měsíce;

b)

cestovní doklad byl vydán v posledních deseti letech a

c)

cestovní doklad obsahoval nejméně dvě prázdné stránky.

a)

nejsou splněny články 5 nebo 6 nebo

b)

dokumenty předložené pro účely článků 5 a 6 byly získány podvodným způsobem či padělány nebo pozměněny.

a)

vůči zaměstnavateli byly v souladu s vnitrostátním právem uplatněny sankce za neohlášenou práci nebo neoprávněné zaměstnávání;

b)

podnik zaměstnavatele je či byl v likvidaci v souladu s vnitrostátními právními předpisy upravujícími insolvenční řízení nebo nevyvíjí žádnou hospodářskou činnost nebo

c)

vůči zaměstnavateli byly uplatněny sankce podle článku 17.

a)

zaměstnavatel nesplnil své zákonné povinnosti týkající se sociálního zabezpečení, daní, pracovních práv, pracovních podmínek nebo podmínek zaměstnání stanovených platným právem nebo kolektivními smlouvami;

b)

zaměstnavatel v průběhu 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni podání žádosti zrušil pracovní místo na plný úvazek s cílem vytvořit tak volné pracovní místo, které se zaměstnavatel nyní pokouší obsadit podle této směrnice, nebo

c)

státní příslušník třetí země nesplnil povinnosti vyplývající z předchozího rozhodnutí o přijetí jako sezónní pracovník.

a)

doklady předložené pro účely článků 5 nebo 6 byly získány podvodně, byly padělány nebo pozměněny nebo

b)

držitel pobývá na daném území pro jiné účely než ty, pro které byl oprávněn k pobytu.

a)

vůči zaměstnavateli byly v souladu s vnitrostátním právem uplatněny sankce za neohlášenou práci nebo neoprávněné zaměstnávání;

b)

podnik zaměstnavatele je či byl v likvidaci v souladu s vnitrostátními právními předpisy upravujícími insolvenční řízení nebo nevyvíjí žádnou hospodářskou činnost, nebo

c)

vůči zaměstnavateli byly uplatněny sankce podle článku 17.

a)

nejsou splněny články 5 nebo 6 nebo již nadále nemohou být splněny;

b)

zaměstnavatel nesplnil své zákonné povinnosti týkající se sociálního zabezpečení, daní, pracovních práv, pracovních podmínek nebo podmínek zaměstnání stanovených platným právem nebo kolektivními smlouvami;

c)

zaměstnavatel nesplnil své povinnosti vyplývající z pracovní smlouvy nebo

d)

zaměstnavatel v průběhu 12 měsíců bezprostředně předcházejících dni podání žádosti zrušil pracovní místo na plný úvazek s cílem vytvořit tak volné pracovní místo, které se zaměstnavatel nyní pokouší obsadit podle této směrnice.

a)

krátkodobé vízum uvádějící, že je vydáváno za účelem sezónní práce;

b)

krátkodobé vízum a pracovní povolení uvádějící, že jsou vydávány za účelem sezónní práce, nebo

c)

pracovní povolení uvádějící, že je vydáváno za účelem sezónní práce, pokud je státní příslušník třetí země osvobozen od požadavku vízové povinnosti v souladu s přílohou II nařízení (ES) č. 539/2001 a dotčený členský stát na něj nepoužije čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení.

a)

dlouhodobé vízum uvádějící, že je vydáváno za účelem sezónní práce;

b)

povolení sezónního pracovníka nebo

c)

povolení sezónního pracovníka a dlouhodobé vízum, pokud je takové vízum vyžadováno vnitrostátním právem pro vstup na území.

a)

poskytnutí osvobození od požadavku předložit jeden nebo více dokumentů uvedených v článcích 5 nebo 6;

b)

vydání několika povolení sezónního pracovníka v rámci jediného správního aktu;

c)

urychlený postup vedoucí k rozhodnutí o žádosti o povolení sezónního pracovníka nebo o dlouhodobé vízum;

d)

přednostní posouzení žádosti o přijetí jako sezónního pracovníka včetně zohlednění předchozích přijetí při rozhodování o žádostech vzhledem k vyčerpání objemu vstupů.

a)

podléhat sankcím uvedeným v odstavci 1;

b)

nést vedle zaměstnavatele nebo namísto něho odpovědnost za zaplacení náhrady škody sezónnímu pracovníkovi v souladu s odstavcem 2;

c)

nést vedle zaměstnavatele nebo namísto něho odpovědnost za zaplacení veškerých nedoplatků sezónnímu pracovníkovi v souladu s vnitrostátním právem.

a)

vydají vnitrostátní povolení k dočasnému pobytu nebo rovnocenné povolení do doby, než bude přijato rozhodnutí;

b)

umožní sezónnímu pracovníkovi, aby během pracoval do doby, než bude toto rozhodnutí přijato.

a)

náklady na cestu z místa původu sezónních pracovníků na místo výkonu práce v daném členském státě a zpět;

b)

náklady na zdravotní pojištění uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 1 písm. b).

a)

sezónní pracovník může být požádán, aby zaplatil nájemné, jehož výše nesmí být nadměrná v porovnání s jeho čistou odměnou a v porovnání s kvalitou daného ubytování. Nájemné nesmí být automaticky sráženo ze mzdy sezónního pracovníka;

b)

zaměstnavatel předloží sezónnímu pracovníkovi nájemní smlouvu či jiný rovnocenný dokument jasně stanovující podmínky nájmu daného ubytování;

c)

zaměstnavatel zajistí, že ubytování splňuje obecné zdravotní a bezpečnostní normy platné v dotčeném členském státě.

a)

práva na vstup a pobyt na území členského státu, který povolení vydal;

b)

práva na volný přístup na celé území členského státu, který povolení vydal, v souladu s vnitrostátním právem;

c)

práva na výkon konkrétního zaměstnání, k němuž jej dané povolení v souladu s vnitrostátním právem opravňuje.

a)

podmínky zaměstnání, včetně minimálního věku pro výkon práce, a pracovní podmínky, včetně odměňování, propouštění, pracovní doby, dovolené a svátků, jakož i zdravotní a bezpečností požadavky na pracovišti;

b)

právo na stávku a protestní akce zaměstnanců v souladu s vnitrostátním právem a postupy příslušného hostitelského členského státu, svobodu sdružování a spolčování a členství v odborových organizacích nebo v organizaci, jejíž členové patří k určité profesní skupině, včetně práv a výhod poskytovaných uvedenými organizacemi, včetně práva sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o veřejném pořádku a veřejné bezpečnosti;

c)

doplatky veškeré dlužné odměny státnímu příslušníkovi třetí země, které provede zaměstnavatel;

d)

oblasti sociálního zabezpečení uvedené v článku 3 nařízení (ES) č. 883/2004;

e)

přístup ke zboží a službám a k poskytování zboží a služeb určených veřejnosti, s výjimkou bydlení, aniž je dotčena smluvní svoboda v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem;

f)

poradenství o sezónní práci poskytované úřady práce;

g)

vzdělávání a odbornou přípravu;

h)

uznávání diplomů, osvědčení a jiných odborných kvalifikací v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy;

i)

daňové výhody, pokud je sezónní pracovník pro daňové účely považován za rezidenta příslušného členského státu.

i)

s ohledem na odst. 1 první pododstavec písm. d) mohou vyloučit rodinné dávky a dávky v nezaměstnanosti, aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 1231/2010,

ii)

s ohledem na odst. 1 první pododstavec písm. g), mohou omezit jeho uplatňování na vzdělávání a odbornou přípravu, které jsou přímo spjaty s konkrétním zaměstnáním, a mohou vyloučit granty a půjčky na studium a obživu, či jiné granty a půjčky,

iii)

s ohledem na odst. 1 první pododstavec písm. i), pokud jde o daňové výhody, mohou omezit jeho uplatnění na případy, kdy se bydliště nebo obvyklé místo pobytu rodinných příslušníků sezónního pracovníka, pro které tento pracovník uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění, nachází na území dotčeného členského státu.