27.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 158/227

(1)

Ve svém sdělení ze dne 4. dubna 2011 nazvaném „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ Komise zdůraznila, že sdílená pravomoc v oblasti vesmíru, kterou Unii uděluje Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jde ruku v ruce s posíleným partnerstvím s členskými státy. Dále Komise zdůraznila, že všechna nová opatření se musí opírat o stávající kapacity a o společně stanovené potřeby nových kapacit.

(2)

Rada v usnesení ze dne 26. září 2008 nazvaném „Dosažení pokroku v evropské politice pro oblast vesmíru“ (3) připomíná, že vesmírné prostředky se staly nepostradatelnou součástí naší ekonomiky a že je nutné zajistit jejich bezpečnost. Zdůraznila, že „… Evropa potřebuje rozvíjet svou schopnost pozorování a monitorování své vesmírné infrastruktury a vesmírného odpadu, zpočátku na základě stávajících národních a evropských prostředků, s využitím výhod vztahů, které mohou být navázány s dalšími partnerskými státy a jejich kapacitami“.

(3)

Rada v usnesení ze dne 25. listopadu 2010 nazvaném „Globální výzvy: maximální využití evropských vesmírných systémů“ uznává, že je třeba, aby budoucí kapacita pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness – dále jen „SSA“) jakožto činnost prováděná na evropské úrovni rozvíjela a používala stávající národní i evropské civilní a vojenské kapacity, a vyzývá Komisi a Radu, aby navrhly systém řízení a politiku pro nakládání s údaji, které by umožnily členským státům přispívat vhodnými národními kapacitami v souladu s použitelnými bezpečnostními požadavky a předpisy. Dále vyzývá „všechny zúčastněné evropské orgány, aby prozkoumaly příslušná opatření“, která by vycházela ze stanovených požadavků civilních i vojenských uživatelů, využívala vhodné kapacity v souladu s příslušnými bezpečnostními požadavky a využívala výsledky přípravného programu SSA Evropské kosmické agentury (dále jen „ESA“).

(4)

Rada v závěrech ze dne 31. května 2011 ke sdělení Komise nazvanému „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ a v usnesení ze dne 6. prosince 2011 nazvaném „Hlavní směry týkající se přidané hodnoty a přínosů vesmíru pro bezpečnost evropských občanů“ (4) opětovně poukazuje na „potřebu účinného programu SSA jako činnosti na evropské úrovni“ a vyzývá Unii, aby co nejvíce využila „kapacit, schopností a dovedností, které jsou již k dispozici nebo jsou vyvíjeny v členských státech, na evropské úrovni a případně jinde ve světě“. Vzhledem k charakteru dvojího užití takového systému a s ohledem na jeho zvláštní bezpečnostní rozměr vyzvala Rada Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby v úzké spolupráci s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“), v úzké spolupráci s ESA a členskými státy, které tyto kapacity vlastní a disponují těmito schopnostmi, a v konzultaci se všemi zainteresovanými stranami předložily návrhy, jak tyto kapacity a schopnosti v plném rozsahu využívat a stavět na nich za účelem rozvoje schopnosti získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA) jakožto činnosti na evropské úrovni, a aby v této souvislosti vymezily odpovídající politiku řízení a nakládání s údaji, která ochrání vysoce citlivé údaje SSA.

(5)

Obecně se má za to, že SSA zahrnuje tři hlavní oblasti, totiž: pozorování a sledování vesmíru (Space Surveillance and Tracking, dále jen „SST“), sledování a předpovědi vesmírného počasí a sledování objektů v blízkosti Země. Cílem činnosti v těchto oblastech je ochrana infrastruktur ve vesmíru i z vesmíru. Toto rozhodnutí, které se vztahuje na SST, by mělo podporovat synergie napříč uvedenými oblastmi.

(6)

V zájmu snížení rizika kolize by Unie rovněž měla usilovat o synergie s iniciativami pro aktivní odstraňování kosmického smetí a opatření pro jeho neutralizaci, jako jsou iniciativy a opatření vypracované ESA.

(7)

Kosmické smetí se stalo závažnou hrozbou pro ochranu, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Proto by měl být zřízen rámec pro podporu SST, jehož prostřednictvím bude podporováno zřízení a provoz služeb sledování a průzkumu kosmických objektů s cílem předejít škodám na celistvých kosmických objektech v důsledku kolizí a šíření kosmického smetí. Rámec pro podporu SST by měl usnadňovat předpovídat trajektorie a dráhy vstupů kosmických objektů zpět do atmosféry a zajišťovat tak pro státní orgány a služby civilní ochrany co nejkvalitnější informace pro případ nekontrolovaného vstupu celistvých kosmických objektů nebo jejich částí v podobě kosmického smetí zpět do zemské atmosféry.

(8)

Rámec pro podporu SST by měl přispět k zabezpečení dlouhodobé dostupnosti evropských a národních kosmických infrastruktur, zařízení a služeb nezbytných pro bezpečnost a ochranu hospodářství, společností a občanů v Evropě.

(9)

Z poskytování služeb SST budou mít prospěch všichni veřejní a soukromí provozovatelé kosmických infrastruktur včetně Unie vzhledem k její odpovědnosti za kosmické programy Unie, zejména evropské programy družicové navigace Galileo a EGNOS, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 (5), jakož i program Copernicus zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 (6).Varovná hlášení o nekontrolovaném vstupu kosmických objektů zpět do atmosféry a odhad doby a místa dopadu bude přínosem i pro veřejné orgány členských států činné v oblasti civilní ochrany. Tyto služby by mohly být rovněž užitečné pro další uživatele, jako jsou soukromí pojistitelé, při odhadování případné odpovědnosti vyplývající z kolize v době životnosti družice. V dlouhodobém horizontu by měla být dále naplánována bezplatně přístupná a opakovaně využitelná služba poskytující informace o kosmických tělesech nacházejících se na oběžné dráze Země.

(10)

Služby SST by měly být doplňkem výzkumných činností souvisejících s ochranou kosmické infrastruktury, které jsou prováděny v rámci Horizontu 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (7), stěžejních kosmických programů Unie, Copernicus a Galileo, iniciativy Digitální agenda, jak je vymezena ve sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvaném „Digitální agenda pro Evropu“, dalších telekomunikačních infrastruktur, jež pomáhají k rozvoji informační společnosti, s iniciativami souvisejících s bezpečností, jakož i činností ESA.

(11)

Rámec pro podporu SST by měl přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru.

(12)

Rámec pro podporu SST by měl zohledňovat spolupráci s mezinárodními partnery, především se Spojenými státy americkými, mezinárodními organizacemi a dalšími třetími stranami, zejména s cílem předcházet kolizím ve vesmíru a zabránit šíření kosmického smetí. Navíc by měl rovněž doplňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny OSN pro snižování množství kosmického odpadu a další iniciativy, s cílem zajistit ochranu, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Tento rámec by měl být rovněž v souladu s návrhem Unie týkajícím se mezinárodního kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru.

(13)

Rámec pro podporu SST by měl spočívat ve vytváření sítí kapacit a prostředků SST jednotlivých členských států a jejich využívání, a to za účelem poskytování služeb SST. Jakmile tohoto cíle bude dosaženo, měl by se podpořit rozvoj nových senzorů nebo vylepšení stávajících senzorů provozovaných členskými státy.

(14)

Komise a konsorcium SST zřízené podle této směrnice by měly v úzké spolupráci s ESA a dalšími zúčastněnými stranami pokračovat ve vedení technických dialogů v oblasti SST s příslušnými strategickými partnery v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

(15)

Požadavky uživatelů na SSA z civilního a vojenského hlediska byly vymezeny ve schváleném pracovním dokumentu útvarů Komise nazvaném „Obecné požadavky uživatelů na získávání poznatků o situaci ve vesmíru z civilního a vojenského hlediska“. Poskytování služeb SST by mělo vycházet z požadavků civilních uživatelů. Čistě vojenské účely by neměly být předmětem tohoto rozhodnutí. Komise by měla zajistit mechanismus pravidelného přezkumu požadavků uživatelů a jejich případné aktualizace, a to za účasti zástupců uživatelské komunity. Za tímto účelem by měl pokračovat nutný dialog s relevantními aktéry, jako jsou Evropská obranná agentura a ESA.

(16)

Provoz služeb SST by měl být založen na partnerství mezi Unií a členskými státy a měl by využívat stávající i budoucí vnitrostátní odborné poznatky a prostředky, včetně těch, které budou vypracovány prostřednictvím ESA. Členské státy by si měly ponechat ve vlastnictví své prostředky a mít i nadále kontrolu nad nimi a být odpovědný za jejich provoz, údržbu a obnovu. Rámec pro podporu SST by neměl poskytovat finanční podporu pro rozvoj nových senzorů SST. Vyvstane-li s ohledem na požadavky uživatelů potřeba nových senzorů, bylo by možno tuto otázku řešit na úrovni jednotlivých členských států nebo případně v rámci některého evropského programu pro výzkum a vývoj. Komise a členské státy by měly podporovat a usnadňovat zapojení maximálního počtu členských států do rámce pro podporu SST, pokud splní kritéria pro účast.

(17)

K poskytování služeb SST by mohlo přispívat Satelitní středisko Evropské unie (dále jen „SATCEN“) – agentura Unie zřízená společnou akcí Rady 2001/555/SZBP (8), která civilním a vojenským uživatelům poskytuje informační služby a produkty v oblasti geoprostorových snímků s různými úrovněmi důvěrnosti informací. Výhodou, která provoz a realizaci služeb SST usnadní, jsou odborné kompetence této agentury, pokud jde o nakládání s utajovanými informacemi v bezpečném prostředí, a její těsné institucionální vazby na členské státy. Aby mohlo středisko SATCEN plnit svou úlohu v kontextu rámce pro podporu SST, je nutné provést změnu výše zmíněné společné akce Rady, jejíž současné znění zapojení střediska SATCEN do oblasti SST nestanovuje. Komise by ve vhodných případech měla spolupracovat s ESVČ, a to s ohledem na její roli v podporování vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, kterou plní ve vztahu k operačnímu řízení střediska SATCEN.

(18)

Přesné informace o charakteru, specifikacích a poloze některých vesmírných objektů mohou mít dopad na bezpečnost Unie nebo jejích členských států a třetích zemí. Při zřizování a provozu sítě příslušných kapacit, včetně senzorů SST, kapacity pro zpracování a analýzu údajů SST a poskytování služeb SST, by proto měly být členskými státy a případně prostřednictvím Bezpečnostního výboru Rady (dále jen „bezpečnostní výbor“) přiměřeným způsobem zohledněny bezpečnostní aspekty. Proto je nezbytné, aby toto rozhodnutí obsahovalo obecná ustanovení o používání a bezpečné výměně informací SST mezi členskými státy, příjemci služeb SST a případně střediskem SATCEN. Kromě toho by Komise, ESVČ a členské státy měly vymezit koordinační mechanismy nutné k řešení záležitostí týkajících se bezpečnosti rámce na podporu SST.

(19)

Zúčastněné členské státy by měly mezi sebou vyjednat ustanovení týkající se používání údajů SST a používání výměny informací SST a tato ustanovení provádět. Ustanovení týkající se používání údajů SST a používání a výměny informací SST obsažená v tomto rozhodnutí a v dohodě mezi zúčastněnými členskými státy a případně střediskem SATCEN by měla zohledňovat potvrzená doporučení ohledně bezpečnosti údajů SST.

(20)

Vzhledem k tomu, že údaje SST mohou být citlivé povahy, je nutná spolupráce založená na účinnosti a vzájemné důvěře, mimo jiné ohledně způsobu, jakým jsou údaje SST zpracovávány a analyzovány. K tomuto cíli by mělo přispět případné používání softwaru s otevřeným zdrojovým kódem (open software), který by oprávněným poskytovatelům údajů SST umožňoval bezpečný přístup ke zdrojovému kódu za účelem provádění operačních úprav a zlepšení.

(21)

Bezpečnostní výbor doporučil vytvořit strukturu řízení rizik, která by zajistila řádné zohlednění otázek bezpečnosti údajů při provádění rámce na podporu SST. Za tímto účelem by zúčastněné členské státy a případně SATCEN měly s přihlédnutím k doporučením bezpečnostního výboru vytvořit vhodné struktury a postupy řízení rizik.

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).

(23)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, kterými jsou zejména podpora opatření zaměřených na zřízení a provoz sítě senzorů, zřízení kapacity pro zpracovávání a analýzu údajů SST a zřízení a provoz služeb SST, nemůže být dosaženo uspokojivě jednotlivými členskými státy, neboť z poskytování těchto služeb konsorciem zúčastněných členských států by měla prospěch Unie, zejména s ohledem na svou roli významného vlastníka kosmických prostředků, ale spíše jich, z důvodu rozsahu tohoto rozhodnutí může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(24)

Cíle tohoto rozhodnutí jsou podobné cílům vymezeným v programech zřízených: nařízením (EU) č. 1285/2013, a sice v článku 1, čl. 3 odst. c) a d) a článku 4; rozhodnutím Rady 2013/743/EU (10), a sice v článku 2 odst. 2 písm. b) a c), příloze I části II bodu 1.6.2 písm. d) a příloze I části III bodech 7.5 a 7.8 a nařízením (EU) č. 377/2014, které v čl. 8 odst. 2 písm. b), přiděluje částku až do výše 26,5 milionu EUR v běžných cenách. Celková finanční pomoc pro provádění cílů rámce pro podporu SST, zejména na vytvoření sítě stávajících prostředků, se odhaduje na 70 milionů EUR. Vzhledem k podobnosti cílů tohoto rozhodnutí a výše uvedených programů mělo by být možné financovat akce podle tohoto rozhodnutí prostřednictvím uvedených programů v plném souladu s jejich základním právním aktem.

(25)

Zajištění přijatelné úrovně evropské autonomie v činnostech SST by mohlo vyžadovat přijetí základního aktu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (11) pro SST. Tato možnost by se měla přezkoumat v rámci přezkumu v polovině období stávajícího víceletého finančního rámce.

(26)

Vzhledem k citlivé povaze SSA by provoz senzorů a zpracování údajů, na jejichž základě jsou služby SST poskytovány, měly být ponechány v odpovědnosti zúčastněných členských států. Národní prostředky SST by měly zůstat v pravomoci členských států odpovědných za jejich kontrolu a provoz,

1)

„kosmickým objektem“ jakýkoli člověkem vytvořený objekt v kosmickém prostoru;

2)

„celistvým kosmickým objektem“ jakýkoli kosmický objekt sloužící ke konkrétnímu účelu, včetně aktivních umělých družic a horních stupňů nosných raket;

3)

„kosmickým smetím“ veškeré kosmické objekty včetně celistvých kosmických objektů nebo jejich částí či prvků, jež se nacházejí na oběžné dráze Země nebo jež vstoupí zpět do atmosféry a které jsou nefunkční nebo již neslouží k žádnému konkrétnímu účelu, včetně částí raket nebo umělých družic nebo z provozu vyřazených umělých družic;

4)

„senzorem SST“ zařízení nebo kombinace zařízení, jako jsou pozemní radary a teleskopy, nebo radary a teleskopy v kosmickém prostoru, které jsou schopny měřit fyzikální parametry kosmických objektů, jako je velikost, poloha a rychlost;

5)

„údaji SST“ fyzikální parametry kosmických objektů získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané z pozorování těmito senzory;

6)

„informacemi SST“ údaje SST zpracované tak, aby byly bezprostředně srozumitelné příjemci.

a)

posuzovat a snižovat rizika kolizí při provozu evropských celistvých kosmických objektů na oběžné dráze a umožňovat jejich provozovatelům účinnější plánování a provádění opatření zmírňující rizika;

b)

snižovat rizika spojená s vypouštěním evropských celistvých kosmických objektů do vesmíru;

c)

zkoumat nekontrolované vstupy celistvých kosmických objektů nebo kosmického smetí zpět do zemské atmosféry a vydávat přesnější a účinnější včasná varování s cílem snížit možná rizika pro bezpečnost a zdraví občanů Unie a zmírnit potenciální škody na pozemní infrastruktuře;

d)

snažit se zabránit šíření kosmického smetí.

a)

zřízení a provoz monitorovací funkce sestávající ze sítě pozemních nebo vesmírných senzorů náležících jednotlivým členským státům, včetně národních senzorů vyvinutých v rámci ESA s cílem zkoumat a sledovat kosmické objekty a vytvořit jejich databázi;

b)

zřízení a provoz vyhodnocovací funkce za účelem zpracování a analýzy údajů SST na národní úrovni s cílem vytvářet informace a služby SST, jež budou postoupeny pro účely funkce poskytování služeb SST;

c)

zřízení funkce sloužící k poskytování služeb SST podle čl. 5 odst. 1 subjektům uvedeným v čl. 5 odst. 2.

a)

posuzování rizika vzájemných kolizí celistvých kosmických objektů nebo kolizí celistvých kosmických objektů s kosmickým smetím a vydávání varovných upozornění na riziko kolize během fáze startu, vstupu na oběžnou dráhu, provozu na oběžné dráze a během fáze vedoucí k ukončení kosmické mise;

b)

detekce a charakterizace fragmentace, rozlomení či kolizí těles na oběžné dráze;

c)

posuzování rizika nekontrolovaného vstupu kosmických objektů a kosmického smetí zpět do zemské atmosféry a vypracování souvisejících informací včetně odhadu doby a pravděpodobného místa možného dopadu.

a)

všem členským státům;

b)

Radě;

c)

Komisi;

d)

ESVČ;

e)

veřejným a soukromým vlastníkům a provozovatelům celistvých kosmických objektů;

f)

veřejným orgánům činným v oblasti civilní ochrany.

a)

škody způsobené neposkytnutím služeb SST a jejich přerušením;

b)

zpožděné poskytnutí služeb SST;

c)

poskytnutí nepřesných informací v rámci služeb SST nebo

d)

jakákoli opatření přijatá v reakci na poskytnuté služby SST.

a)

spravuje rámec pro podporu SST a zajišťuje jeho provádění;

b)

přijímá opatření nezbytná k identifikaci, řízení, zmírňování a sledování rizik spojených s rámcem pro podporu SST;

c)

zajišťuje potřebné aktualizace požadavků uživatelů SST;

d)

vymezuje obecné zásady řízení rámce pro podporu SST, zejména s cílem usnadnit zřízení a provozování konsorcia uvedeného v čl. 7 odst. 3;

e)

ve všech vhodných případech podporuje co nejširší účast členských států v souladu s článkem 7.

a)

orientační úsilí a různé zdroje Unie v oblasti financování;

b)

účast v rámci na podporu SST a na akcích podporovaných tímto rámcem;

c)

vývoj ve vytváření sítí kapacit SST členských států a v poskytování služeb SST;

d)

výměnu a využívání informací SST.

a)

vlastní:

b)

disponují akčním plánem pro provádění opatření stanovených v článku 4 zahrnujícím úpravu spolupráce s jinými členskými státy.

a)

je nezbytné zamezit neoprávněnému zpřístupnění údajů a informací, zároveň však umožnit efektivní provoz a využití vytvořených informací v co největším rozsahu;

b)

je třeba zajistit zabezpečení údajů SST;

c)

informace a služby SST se zpřístupňují příjemcům služeb SST vymezeným v čl. 5 odst. 2 podle zásady „vědět jen to nejnutnější“, v souladu s pokyny a bezpečnostními pravidly stanovenými původcem informací a vlastníkem dotyčného kosmického objektu.

a)

využívání a výměny informací SST s ohledem na potvrzená doporučení obsažená v dokumentu nazvaném „Politika pro nakládání s údaji v rámci získávání poznatků o situaci ve vesmíru – doporučení ohledně bezpečnostních aspektů“;

b)

vytvoření struktury řízení rizik, která zajistí provádění ustanovení o využívání a bezpečné výměně údajů a informací SST;

c)

spolupráce se střediskem SATCEN za účelem provádění akce uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. c).