9.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 136/1

(1)

Hlavním cílem politiky rozvojové spolupráce je zmírňování chudoby a v konečném důsledku její vymýcení, jak je stanoveno v článku 21 Smlouvy o Evropské unii a v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie. Celosvětový boj proti chudobě pomůže rovněž vybudovat stabilnější, mírumilovnější a spravedlivější svět s větší mírou prosperity, který by odrážel vzájemnou závislost bohatších a chudších zemí.

(2)

Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2012 nazvaném „Agenda pro změnu: budoucnost rozvojové politiky EU“, podstatou rozvojové spolupráce je rovněž podpora všech stránek lidského rozvoje a naplňování potřeb lidí ve všech směrech, včetně kulturního rozměru.

(3)

Unie poskytuje pomoc v oblasti rozvojové spolupráce od roku 1957 a je nyní největším dárcem oficiální rozvojové pomoci na světě.

(4)

Lisabonská smlouva pevně ukotvila rozvojovou politiku v rámci vnější činnosti Unie, aby podpořila zájem Unie na vytvoření stabilního a prosperujícího světa. Rozvojová politika pomáhá řešit také další globální výzvy a přispívá k plnění strategie Evropa 2020, uvedené ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“.

(5)

Unie zaujímá vedoucí postavení při vytváření a provádění koncepce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, která je zaměřena na posílení součinnosti mezi politikami, jež se pomoci bezprostředně netýkají, a rozvojovými cíli, s cílem zajistit, aby politiky Unie podporovaly potřeby rozvojových zemí související s rozvojem nebo přinejmenším aby nebyly v rozporu s cílem vymýtit chudobu.

(6)

V roce 2000 se mezinárodní společenství zavázalo, že do roku 2015 uskuteční konkrétní kroky v boji proti chudobě, a to přijetím rozvojových cílů tisíciletí, jež byly schváleny Unií a členskými státy.

(7)

Ve společném prohlášení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsenzus“ (3), který i nadále tvoří nejkomplexnější základ rozvojové spolupráce Unie, se Unie vyzývá, aby pomáhala posilovat úlohu nových členských států jakožto nových dárců.

(8)

Náš svět prošel v posledních letech obrovskými změnami, včetně výrazných globálních posunů v hospodářské a politické rovnováze. Na světovou scénu vstoupili noví aktéři, včetně soukromých a jiných nestátních subjektů. I když většina celosvětového hrubého domácího produktu připadá na rozvinuté a rychle se rozvíjející ekonomiky, rychle se rozvíjející země se stávají nejdůležitější hybnou silou celosvětového růstu a již nyní mají výrazný vliv na světovou ekonomiku.

(9)

Životně důležitá je v rychle se měnícím světě kontinuita podpory rozvojové spolupráce. Přibližně 1,3 miliardy lidí stále ještě žije v extrémní příjmové chudobě a potřeby pro lidský rozvoj mnoha dalších nejsou dosud uspokojeny. Téměř všude na světě se prohloubily nerovnosti v rámci jednotlivých zemí. Přirozené životní prostředí se ocitá pod stále vyšším tlakem a důsledky změny klimatu obzvláště těžce dopadají na rozvojové země. Tyto problémy jsou univerzální a vzájemně spolu souvisejí, proto je musí řešit všechny země společně.

(10)

Byly zahájeny diskuse o rámci na období po roce 2015: v návaznosti na sdělení Komise ze dne 13. října 2011 nazvané „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“ a na závěry Rady ze dne 14. května 2012 týkající se Agendy pro změnu, která již vedly k zásadní změně orientace rozvojové politiky Unie, Komise vyjádřila svůj názor ve sdělení ze dne 27. února 2013 nazvaném „Důstojný život pro všechny: skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost“, a ve svých závěrech ze dne 25. června 2013 Rada přijala „Souhrnný rámec na období po roce 2015“, jejichž cílem je vyřešit nedostatky stávajícího rámce pro rozvoj a stanovit společný postup pro vytvoření zastřešujícího mezinárodního rámce, jenž by řešil tematiku vymýcení chudoby společně s problémy týkajícími se udržitelnosti.

(11)

Rok 2015 by měl být symbolickým a zároveň rozhodujícím rokem, neboť je posledním rokem pro dosažení společně dohodnutých rozvojových cílů tisíciletí, a nabízí tedy jedinečnou příležitost zhodnotit mezinárodní závazky. Rok 2015 bude rovněž rokem, ve kterém by měla být přijata zásadní mezinárodní rozhodnutí o rámci pro rozvoj, který má v příštích desetiletích nahradit rámec pro rozvojové cíle tisíciletí.

(12)

Rok 2015 je vhodným rokem k předložení výsledků rozvojové politiky Unie, kterých bylo dosaženo v návaznosti na uplatnění zásad stanovených ve sdělení Komise o Agendě pro změnu.

(13)

Rok 2015 bude také rokem, během kterého se v členských státech uskuteční důležité mezinárodní události, jako je Světová výstava „Nasytit planetu – energie pro život“ v Miláně, jež budou představovat zvláštní příležitost k diskuzi o celosvětové rozvojové politice a k uskutečnění rozsáhlého informování veřejnosti o udržitelném rozvoji a s ním spojených otázkách.

(14)

Ve svém usnesení o Agendě o změně vyzval Evropský parlament Komisi, aby vyhlásila rok 2015 Evropským rokem pro rozvoj, a vyjádřil naději, že takové opatření zvýší viditelnost rozvojové spolupráce.

(15)

Rok 2015 by měl tedy být vyhlášen Evropským rokem pro rozvoj (dále jen „evropský rok“) s cílem zvýšit povědomí veřejnosti o stávající orientaci rozvojové politiky Unie. Je třeba přinést informace o tom, jak může Unie hledící za své hranice pomoci se zajištěním celosvětové udržitelnosti. V tomto kontextu je třeba více hovořit o celosvětové vzájemné závislosti a o tom, že rozvoj je víc než pouhá pomoc.

(16)

Klíčem k zajištění úspěšného dopadu činnosti Unie v oblasti rozvoje je míra podpory veřejnosti, politické podpory a účinného a účelného vynakládání veřejných prostředků za účelem dosažení výsledků v oblasti rozvoje. Evropský rok by proto měl být příležitostí ke zvyšování informovanosti, mimo jiné i prostřednictvím veřejné politické diskuze a vzdělávání o otázkách rozvoje, podnětem k větší aktivitě v této oblasti a k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy, místními a regionálními orgány, občanskou společností, soukromým sektorem, sociálními partnery a mezinárodními subjekty a organizacemi, které se zabývají problematikou rozvoje. Měl by pomoci soustředit politickou pozornost na tuto problematiku a mobilizovat všechny zúčastněné strany, aby se prosadila a podpořila další opatření a iniciativy na úrovni Unie a členských států ve spolupráci s příjemci rozvojové pomoci a jejich zástupci.

(17)

V rámci evropského roku by se měla zvýšit informovanost o všech formách diskriminace na základě pohlaví, kterým čelí ženy a dívky v různých regionech, zejména pokud jde o přístup ke vzdělání, k pracovním příležitostem a k systémům zdravotnictví a o nucené sňatky, sexuální vykořisťování, mrzačení pohlavních orgánů a jiné podobné praktiky.

(18)

Ze zvláštního průzkumu Eurobarometr č. 392 zveřejněného v říjnu 2012 a nazvaného „Globální solidarita: Evropané a rozvojová pomoc“ vyplynulo, že pomoc lidem v partnerských zemích se u občanů Unie těší silné podpoře ve výši 85 %. Jak se uvádí v tomto průzkumu, navzdory současné hospodářské situaci se více než šest občanů z deseti domnívá, že by mělo dojít ke zvýšení pomoci poskytované osobám v partnerských zemích. Zároveň z tohoto průzkumu jasně vyplynulo, že lidé toho o rozvojové spolupráci Unie mnoho nevědí; toto zjištění implikuje potřebu lepší komunikace s lidmi.

(19)

Účinná koordinace aktivit všech partnerů působících na úrovni Unie a na celostátní, regionální a místní úrovni je condicio sine qua non skutečně účinného evropského roku. Při prosazování rozvojové politiky Unie hrají v tomto případě obzvláště důležitou roli místní a regionální partneři.

(20)

Různorodé vnitrostátní socioekonomické a kulturní kontexty a citlivé otázky vyžadují, aby se činnosti v rámci evropského roku decentralizovaly na vnitrostátní úroveň, a to v souladu s článkem 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4). Stanovení priorit na vnitrostátní úrovni by však mělo být koordinováno spolu s Komisí s cílem zajistit soulad se strategickými cíli evropského roku. Pro zajištění synergického působení a úspěšný průběh evropského roku je důležitá v prvé řadě pečlivá koordinace činnosti Komise a členských států.

(21)

Účast na financovaných činnostech evropského roku by měla být kromě členských států umožněna i kandidátským zemím, na něž se vztahuje předvstupní strategie, a to v souladu se všeobecnými zásadami a podmínkami pro účast těchto zemí na programech Unie, jež jsou stanoveny v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích Rady přidružení. Je třeba podporovat koordinaci s vnitrostátními opatřeními, zejména s vnitrostátními programy pro rozvojové vzdělávání a zvyšování informovanosti. Míra a forma zapojení do evropského roku by měla být na zvážení každého členského státu.

(22)

Měla by být zajištěna soudržnost a doplňkovost s dalšími právními předpisy a akcemi Unie, zejména s nástrojem pro rozvojovou spolupráci zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 (5), včetně programu pro rozvojové vzdělávání a zvyšování informovanosti, s Evropským rozvojovým fondem, evropským nástrojem sousedství zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (6) a s dalšími nástroji Unie pro financování vnější činnosti, které mají význam pro rozvojovou politiku.

(23)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případně správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(24)

Aby bylo možné optimalizovat účinnost a účelnost akcí plánovaných na evropský rok, je důležité, aby byl soubor přípravných akcí proveden v roce 2014.

(25)

Komise již přijala nejrůznější opatření na podporu politik rozvoje a ke zvýšení informovanosti občanů o rozvojové spolupráci. Pro účely evropského roku by se tato stávající opatření měla využívat co nejvíce.

(26)

Primární odpovědnost za zvyšování povědomí občanů o problematice rozvoje leží na členských státech. Akce na úrovni Unie doplňuje iniciativy přijímané na celostátní, regionální a místní úrovni, jak je zdůrazněno v politickém prohlášení nazvaném „Partnerství pro komunikaci o Evropě“, které dne 22. října 2008 podepsal Evropský parlament, Rada a Komise.

(27)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, vzhledem k potřebě mnohostranných partnerství, nadnárodní výměny informací, zvyšování povědomí o této problematice napříč Unií a šíření osvědčených postupů, ale spíše jich, z důvodu rozsahu evropského roku, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

a)

informovat občany Unie o rozvojové spolupráci Unie a členských států a zdůraznit přitom výsledky, jichž Unie jakožto globální aktér spolu s členskými státy dosáhla a v jejichž dosahování bude v souladu s nejnovějšími jednáními o zastřešujícím rámci na období po roce 2015 pokračovat;

b)

podporovat přímé zapojení, kritické myšlení a aktivní zájem občanů Unie a zúčastněných stran o rozvojovou spolupráci, mimo jiné i o vytváření a provádění politik a

c)

zvýšit informovanost o přínosech rozvojové spolupráce Unie nejen z hlediska příjemců rozvojové pomoci Unie, ale také občanů Unie, a dospět k širšímu pochopení provázanosti politik v oblasti rozvoje, a podpořit mezi občany v Evropě a občany v rozvojových zemích smysl pro společnou odpovědnost, solidaritu a příležitosti v měnícím se a stále více vzájemně provázaném světě.

a)

sdělovací kampaně za účelem šíření klíčových sdělení zaměřené na širokou veřejnost i na konkrétnější cílové skupiny, zejména na mladé lidi a další klíčové cílové skupiny, a to i prostřednictvím sociálních médií;

b)

pořádání konferencí, akcí a iniciativ ve spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem podpořit aktivní účast a diskusi a zvýšit informovanost na všech úrovních;

c)

konkrétní opatření v členských státech zaměřená na podporu cílů evropského roku, zejména prostřednictvím vzdělávání o otázkách rozvoje, výměny informací a sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi celostátními, regionálními, místními správami a jinými organizacemi, a

d)

provádění studií a průzkumů a šíření jejich výsledků.