26.4.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/1

(1)

Investice do lidského kapitálu mladých Evropanů přinese dlouhodobý prospěch a přispěje k udržitelnému hospodářskému růstu podporujícímu začlenění. Unie bude moci plně využít přínos aktivní, inovativní a vzdělané pracovní síly a současně zamezí obrovským výdajům na mladé lidi, kteří nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET). Ty v současné době dosahují 1,2 % HDP. Krize zasáhla obzvláště tvrdě mladé lidi.

(2)

Krize zasáhla obzvláště tvrdě mladé lidi. Jsou zranitelní, protože se nacházejí v přechodném životním období, nemají odborné zkušenosti, někdy nemají dostatečné vzdělání, často se na ně nevztahuje dostatečné sociální zabezpečení, mají omezený přístup k financím a jsou vystaveni nejistým pracovním podmínkám. Málo placené a nejisté zaměstnání mají častěji mladé ženy. Mladí rodiče, zejména matky, zase postrádají odpovídající opatření na dosažení rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem. Někteří mladí lidé jsou kromě toho určitým způsobem znevýhodněni nebo jim hrozí diskriminace. Proto je třeba přijmout vhodná podpůrná opatření, avšak současně uznat individuální odpovědnost mladých lidí za nalezení způsobu, jak se zapojit do hospodářské činnosti.

(3)

V Unii je 7,5 milionu mladých lidí spadajících do kategorie NEET, což je 12,9 % mladých Evropanů (ve věku 15–24 let). Mnozí z nich mají pouze nižší sekundární vzdělání a předčasně opustili vzdělávání a odbornou přípravu. Často se jedná o migranty nebo lidi pocházející ze znevýhodněných komunit. Pojem NEET zahrnuje různé podskupiny mladých lidí s různými potřebami.

(4)

Celkem 30,1 % nezaměstnaných mladých lidí ve věku do 25 let v Unii nemá práci již déle než dvanáct měsíců. Stále vyšší počet mladých navíc aktivně zaměstnání nehledá, čímž se mohou ochudit o strukturální podporu usnadňující návrat na trh práce. Z výzkumů vyplývá, že nezaměstnanost mladých může zanechat trvalé následky, neboť v budoucnu jsou tito lidé nezaměstnaností více ohroženi, vydělávají méně a mají menší chuť založit rodinu, což vede k negativním demografickým trendům, a společnost na druhé straně ztrácí lidský kapitál a chudoba se přenáší z generace na generaci.

(5)

Zárukami pro mladé lidi je zde myšleno poskytnutí kvalitní nabídky zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže pro mladé lidi, kterou by měli obdržet do čtyř měsíců od začátku nezaměstnanosti či od ukončení formálního vzdělávání. Nabídka dalšího vzdělávání by se rovněž mohla týkat kvalitních programů odborné přípravy, které by vedly k uznávané odborné kvalifikaci.

(6)

Těmito zárukami by se přispělo ke splnění tří cílů strategie Evropa 2020, konkrétně že 75 % lidí ve věku 20–64 let má mít zaměstnání, míra osob předčasně ukončujících vzdělávání má být pod 10 % a alespoň 20 milionů lidí se má vymanit z chudoby a sociálního vyloučení.

(7)

Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států, přijaté rozhodnutím Rady 2010/707/EU (1) ze dne 21. října 2010, zejména hlavní směry 7 a 8, vyzývají členské státy, aby podpořily začleňování mladých lidí na trhu práce a pomohly jim, zvláště těm, kteří nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, ve spolupráci se sociálními partnery najít první zaměstnání, získat pracovní zkušenosti nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení, a aby rychle zasáhly, pokud mladí lidé ztratí práci.

(8)

Již v roce 2005 se Rada v souvislosti s přijetím rozhodnutí 2005/600/ES (2) ze dne 12. července 2005 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států dohodla, že by měl být „každé nezaměstnané osobě nabídnut nový začátek v průběhu šesti měsíců nezaměstnanosti v případě mladých lidí“. Rozhodnutím 2008/618/ES ze dne 15. července 2008 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3) Rada toto období v případě mladých lidí, kteří ukončili školní docházku, zkrátila tak, že by měli dostat nabídku zaměstnání „nejpozději do čtyř měsíců“.

(9)

V usnesení ze dne 6. července 2010 nazvaném Podpora přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy (4) vyzval Evropský parlament Komisi a Radu, aby pokročily v přípravách záruk pro mladé lidi na evropské úrovni, která by každému mladému člověku v Unii zajistily právo na nabídku práce, odbornou přípravu, další vzdělávání nebo kombinaci práce a vzdělávání, a to nejpozději do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stal nezaměstnaným.

(10)

Komise ve svém sdělení ze dne 15. září 2010 nazvaném Mládež v pohybu členské státy vyzvala, aby záruky pro mladé lidi zavedly, zatím se však uplatňují velmi omezeně. Toto doporučení by mělo připomenout, že by se členské státy měly snažit tohoto cíle dosáhnout a pomoci takový systém záruk pro mladé lidi naplánovat, provádět a zhodnotit.

(11)

V závěrech ze dne 17. června roku 2011 nazvaných Podpora zaměstnanosti mládeže v zájmu dosažení cílů strategie Evropa 2020 Rada vyzvala členské státy, aby jednaly rychle a mladým lidem, kteří nemají zaměstnání a neúčastní se ani vzdělávání nebo odborné přípravy, včetně těch, kteří školní docházku opustili předčasně, nabízely další vzdělávání, odbornou přípravu či rekvalifikaci nebo aktivační opatření. Pomohlo by to při plnění cíle, kterým je dostat tyto lidi v co nejkratší možné době zpět do vzdělávacího procesu, odborné přípravy nebo na trh práce a snížit počet lidí ohrožovaných chudobou a sociálním vyloučením. Rada uznala, že segmentace trhu práce může mít na mladé lidi nepříznivý dopad, a vyzvala členské státy, aby se touto segmentací zabývaly.

(12)

Doporučení Rady ze dne 28. června roku 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky (5) bylo zaměřeno na vypracování komplexních průřezových politik vycházejících z poznatků a zahrnujících opatření, jejichž cílem je zajistit, aby se osoby, které předčasně ukončily školní docházku, znovu zapojily do vzdělávání, a posílit vazbu mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy a trhem práce. Evropský parlament při přípravě rozpočtu na rok 2012 tento přístup podpořil a požádal Komisi o provedení přípravných kroků k zavedení záruk pro mladé lidi v členských státech.

(13)

Komise ve svém balíčku týkajícím se zaměstnanosti, který navrhla ve sdělení nazvaném Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst, vyzvala členské státy, sociální partnery a jiné zúčastněné strany, aby aktivně „řešily“ stávající problémy v oblasti zaměstnanosti v Unii, a to zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí. Komise klade důraz na značný potenciál, který má k vytváření pracovních míst zelená ekonomika, zdravotní a sociální péče a odvětví informačních a komunikačních technologií, a za tímto účelem vydala tři navazující doprovodné akční plány. Komise poté ve svém sdělení ze dne 10. října 2012 o silnějším evropském průmyslu pro růst a hospodářskou obnovu pojmenovala šest prioritních oblastí průmyslových inovací, které mohou pomoci při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství efektivně využívající zdrojů. V balíčku týkajícím se zaměstnanosti Komise rovněž zdůraznila, že významnou roli, a to i pro mladé lidi, hraje podpora podnikavosti, zlepšení dostupnosti podpůrných služeb a mikrofinancování při zakládání podniku a zavedení systémů, jež změní dávky v nezaměstnanosti na granty na podporu zakládání nových podniků. Kromě toho balíček týkající se zaměstnanosti navrhuje využití mzdových subvencí, které mají zvýšit čistou míru nově uzavíraných pracovních smluv, cíleného omezení daňového zatížení práce (zejména příspěvků na sociální zabezpečení ze strany zaměstnavatelů) s cílem zvýšit zaměstnanost a vyvážených reforem právních předpisů na ochranu zaměstnanosti, což by mohlo mladým lidem usnadnit přístup ke kvalitnímu zaměstnání.

(14)

V květnu roku 2012 vyzval Evropský parlament v usnesení o iniciativě „Příležitosti pro mladé“ členské státy, aby na národní úrovni přijaly rychlá a konkrétní opatření zajišťující mladým lidem do čtyř měsíců od ukončení školy buď důstojné zaměstnání nebo další vzdělávání, odbornou přípravu či rekvalifikaci. Evropský parlament zdůraznil, že systém záruk pro mladé lidi by měl skutečně zlepšit situaci mladých lidí, kteří nemají práci, ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy, a postupně přispívat k řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí v Unii.

(15)

Ve svých závěrech ze dne 29. června 2012 vyzvala Evropská rada členské státy, aby vyvinuly větší úsilí o vyšší zaměstnanost mladých lidí, aby „mladí lidé do několika měsíců po ukončení školní docházky získali kvalitní nabídku zaměstnání, možnost dalšího vzdělávání, učňovské místo v podniku či stáž“. Ve svých závěrech Evropská rada dále uvedla, že tato opatření mohou být podpořena z Evropského sociálního fondu a že členské státy by měly využívat možností financovat z tohoto fondu dotace na dočasný nábor pracovníků.

(16)

Sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 nazvané Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků je příspěvkem Unie k této činnosti ze vzdělávacího hlediska. Zabývá se hlavními otázkami kolem reformy a účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy tak, aby nabízené dovednosti odpovídaly stávajícím i budoucím potřebám trhu práce, podnítily se otevřené a flexibilní způsoby učení a všechny zúčastněné strany dobře spolupracovaly, a to i v oblasti financování.

(17)

V doporučení ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (6) Rada doporučila členským státům, aby měly „mít“ nejpozději v roce 2018, podle okolností a zvláštních podmínek jednotlivých států a jak považují za vhodné, fungující režim uznávání neformálního a informálního učení.

(18)

Komise ve svém sdělení ze dne 28. listopadu 2012 o roční analýze růstu na rok 2013 zdůraznila, že by členské státy měly zajistit přechod mladých lidí ze školy na trh práce a vypracovat a provádět systém záruk pro mladé lidi, který by každému mladému člověkovi ve věku do 25 let zajistil nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání nebo učňovského programu či stáže do čtyř měsíců od ukončení formálního vzdělávání nebo od okamžiku, kdy se stal nezaměstnaným.

(19)

V závěrech ze dne 8. února 2013 o víceletém finančním rámci Evropská rada rozhodla o vytvoření iniciativy zaměřené na zaměstnanost mladých lidí, která představuje částku 6 miliard EUR na období let 2014–2020 a je určená na podporu opatření stanovených v balíčku týkajícím se zaměstnanosti mladých lidí navrženém Komisí dne 5. prosince roku 2012, a zejména na podporu záruk pro mladé lidi.

(20)

Záruky pro mladé lidi by měly být prováděny prostřednictvím systému sestávajícího z podpůrných opatření a měly by být uzpůsobeny národním, regionálním a místním podmínkám. Tato opatření by měla být rozdělena do šesti hlavních os: budování přístupů založených na partnerství, včasný zásah a aktivace, podpůrná opatření umožňující začlenit se na trh práce, využití fondů Unie, posouzení a neustálé zlepšování tohoto systému a jeho rychlé provedení. Cílem těchto opatření je zabránit předčasnému ukončování školní docházky, zvýšit zaměstnatelnost mladých lidí a odstranit praktické překážky zaměstnanosti. Mohou být podpořena z fondů Unie a měla by být průběžně sledována a zlepšována.

(21)

Pro zvýšení kvality pracovních příležitostí, učňovských programů a stáží hraje zásadní roli účinná koordinace a partnerství napříč různými oblastmi politik (zaměstnání, vzdělávání, mládež, sociální věci a další).

(22)

Systémy záruk pro mladé lidi by měly přihlédnout k rozmanitosti a různým výchozím situacím jednotlivých členských států, pokud jde o úroveň nezaměstnanosti mladých lidí, institucionální organizaci a kapacitu různých aktérů na trhu práce. Tyto systémy by rovněž měly zohledňovat odlišnou situaci, pokud jde o veřejné rozpočty a finanční omezení při rozdělování zdrojů. Komise v roční analýze růstu na rok 2013 uvádí, že by se měly stát prioritou a měly by být pokud možno posíleny investice do vzdělávání a současně by se měla zajistit efektivnost těchto výdajů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat tomu, aby se zachovalo či rozšířilo pokrytí a účinnost služeb zaměstnanosti a aktivních politik trhu práce, jako je odborná příprava nezaměstnaných a systémy záruk pro mladé lidi. Vytvoření tohoto systému má význam z dlouhodobého hlediska, ale v krátkodobém výhledu je třeba reagovat také na dramatické dopady hospodářské krize na pracovní trh,

1.

aby zajistily, že všichni mladí lidé mladší 25 let obdrží ve lhůtě čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže.

Při přípravě systému záruk pro mladé lidi by členské státy měly zvážit průřezové problémy, jako je například skutečnost, že mladí lidé nejsou homogenní skupina z téhož sociálního prostředí, a také zásady vzájemných povinností a nutnost zaměřit se na riziko cyklické nečinnosti.

Prvotní podmínkou pro poskytnutí uvedených záruk mladému člověku by měla být registrace u poskytovatelů služeb zaměstnanosti, přičemž pro mladé lidi kteří nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy a kteří nejsou registrováni u poskytovatelů služeb zaměstnanosti, by členské státy měly stanovit odpovídající prvotní podmínku pro poskytnutí záruk pro mladé lidi ve stejném čtyřměsíčním období.

Systémy záruk pro mladé lidi by měly vycházet z následujících pokynů v souladu s celostátními, regionálními a místními podmínkami a zohledňovat také pohlaví a rozdílnost cílových mladých lidí:

2.

Stanovit, který příslušný veřejný orgán má zřídit a řídit systém záruk pro mladé lidi a koordinovat partnerství na všech úrovních a ve všech odvětvích. Pokud členský stát nemůže s ohledem na ústavu určit pouze jeden veřejný orgán, určí se příslušné veřejné orgány, jejichž počet by měl být co nejmenší, a stanoví se jedno kontaktní místo, jež bude informovat Komisi o provádění záruk pro mladé lidi.

3.

Zajistit, aby mladí lidé měli neomezený přístup k informacím o dostupných službách a podpoře prostřednictvím posílení spolupráce mezi službami zaměstnanosti, poskytovateli poradenství v otázkách zaměstnání, institucemi vzdělávání a odborné přípravy a službami podpory mladých lidí a prostřednictvím plného využití všech příslušných informačních kanálů.

4.

Posílit partnerství mezi zaměstnavateli a příslušnými aktéry na trhu práce (služby zaměstnanosti, různé úrovně státní správy, odbory a služby zaměřené na mladé lidi) s cílem zlepšit pracovní příležitosti a možnosti učňovského vzdělávání a stáží pro mladé lidi.

5.

Navazovat partnerství mezi veřejnými a soukromými poskytovateli služeb zaměstnanosti, vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy, poskytovateli poradenských služeb v oblasti profesního rozvoje a s dalších specializovaných služeb zaměřených na mladé lidi (neziskové organizace, centra pro mládež a sdružení mladých lidí), jež napomáhají k bezproblémovému přechodu z nezaměstnanosti, nečinnosti či vzdělávání do práce.

6.

Zajistit aktivní zapojení sociálních partnerů na všech úrovních při přípravě a provádění politik zaměřených na mladé lidi a podporovat synergie v rámci jejich iniciativ k rozvoji učňovských programů a stáží.

7.

Zajistit konzultování či účast mladých lidí nebo mládežnických organizací při přípravě a dalším rozvoji systému záruk pro mladé lidi, aby byly příslušné služby přizpůsobeny potřebám jejich příjemců a aby tito mladí lidé působili jako multiplikační činitelé při zvyšování povědomí o tomto systému.

8.

Vypracovat účinné informační strategie zaměřené na mladé lidi, včetně informačních kampaní a kampaní ke zvyšování povědomí, s cílem podchytit je a přivést k registraci u poskytovatelů služeb zaměstnanosti, se zaměřením na mladé zranitelné osoby, jež čelí četným překážkám (jako je sociální vyloučení, chudoba nebo diskriminace), a na osoby, které nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Přitom je třeba vzít ohled na různá prostředí, z nichž tito lidé pocházejí (zejména pokud jde o chudobu, zdravotní postižení, nízkou úroveň dosaženého vzdělání nebo příslušnost k etnické menšině nebo přistěhovalecké skupině).

9.

Za účelem větší podpory mladých lidí a vyřešení potenciálního nedostatku povědomí o stávajících nabídkách zvážit založení společných kontaktních míst, tj. organizací, které by zajišťovaly koordinaci všech dotčených institucí a organizací, zejména s veřejným orgánem příslušným pro řízení systému záruk pro mladé lidi, aby mohly sdílet informace o mladých lidech ukončujících své vzdělání a především o těch, kterým hrozí, že se jim nepodaří nalézt zaměstnání nebo zahájit další vzdělávání nebo odbornou přípravu.

10.

Umožnit poskytovatelům služeb zaměstnanosti, aby společně s dalšími partnery podporujícími mladé lidi poskytovaly personalizované poradenství a individuální akční plány, včetně individuálně uzpůsobených systémů podpory, a to zpočátku na základě zásady vzájemných povinností a dále na základě trvalého sledování s cílem zabránit předčasnému ukončování školní docházky a zajistit pokrok na cestě ke vzdělávání a odborné přípravě či k zaměstnání.

11.

Nabídnout osobám, jež předčasně ukončily školní docházku, a mladým lidem s nízkou kvalifikací možnost vrátit se do procesu vzdělávání a odborné přípravy nebo se zapojit do vzdělávacích programů druhé šance, jejichž učební prostředí odpovídá specifickým potřebám těchto osob a umožňuje jim doplnit si chybějící kvalifikaci.

12.

Zajistit, aby opatření přijímaná v rámci systému záruk pro mladé lidi s cílem zlepšit dovednosti a kompetence napomohla při řešení stávajícího nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a potřeb souvisejících s poptávkou po pracovní síle.

13.

Zajistit, aby do zvyšování kvalifikací a kompetencí spadaly také digitální kompetence a znalost v oblasti informačních a komunikačních technologií. Podporovat status odborných znalostí a kompetencí tím, že učební plány a certifikace v oblasti informačních a komunikačních technologií budou odpovídat normám a budou mezinárodně srovnatelné.

14.

Vyzývat školy, včetně středisek odborného vzdělávání, a poskytovatele služeb zaměstnanosti, aby podporovaly podnikání a samostatnou výdělečnou činnost mladých lidí a trvale jim v tomto ohledu poskytovaly poradenství, zejména prostřednictvím kurzů podnikání.

15.

Provádět doporučení ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení.

16.

Tam, kde to přichází v úvahu, snížit nemzdové náklady práce, aby se zvýšily vyhlídky mladých lidí na získání zaměstnání.

17.

Využít v souladu s platnými pravidly pro státní podporu cílených a dobře propracovaných subvencí na platy a nabírání pracovní síly, které by podnítily zaměstnavatele k vytváření nových možností pro mladé lidi, jako jsou učňovské programy, stáže nebo umístění do zaměstnání, a to zejména pro lidi, kteří jsou trhu práce nejvíce vzdáleni.

18.

Podporovat pracovní mobilitu tím, že se mladým lidem předají informace o nabídkách zaměstnání, stáží a učňovských programů a také o dostupné podpoře v různých oblastech, regionech a zemích, například prostřednictvím služeb a systémů, které lidi motivují k mobilitě a práci v rámci celé Unie. Pomáhat mladým lidem, kteří si najdou práci v jiné oblasti nebo v jiném členském státě, aby se lépe přizpůsobili novému prostředí.

19.

Zvýšit počet služeb na podporu při zakládání podniků a zlepšit informovanost o možných příležitostech a perspektivách souvisejících se samostatnou výdělečnou činností, například prostřednictvím užší spolupráce mezi poskytovateli služeb zaměstnanosti a poskytovateli podpory podnikání a (mikro)financování.

20.

Posílit mechanismus na reaktivaci mladých lidí, kteří vypadnou z aktivačního systému, a nemají tak už nárok pobírat dávky.

21.

Plně a optimálně využívat finančních nástrojů politiky soudržnosti v příštím období 2014–2020 na podporu zřízení systému záruk pro mladé lidi, umožňují-li to podmínky dané země. V této souvislosti zajistit, aby se podpora vypracování a provedení výše uvedených opatření stala prioritou a získala potřebné finance. Zahrnout je třeba i možnost financování subvencí z Evropského sociálního fondu na cílené nabírání nových zaměstnanců. Rovněž co nejvíce využít zbývajících finančních prostředků vyčleněných na programové období 2007–2013.

22.

V souvislosti s přípravou na období 2014–2020 je třeba ve smlouvách o partnerství věnovat nezbytnou pozornost konkrétním cílům souvisejícím s prováděním systémů záruk pro mladé lidi, umožňují-li to podmínky dané země, a v operačních programech popsat opatření, která získají podporu v rámci příslušných investičních priorit Evropského sociálního fondu, zejména opatření týkající se udržitelné integrace mladých lidí, kteří nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, na trhu práce a podpory mladých podnikatelů a sociálních podniků a jejich případného přínosu ke konkrétním cílům.

23.

Při provádění záruk pro mladé lidi případně využívat plným a optimálním způsobem iniciativu zaměřenou na zaměstnanost mládeže.

24.

Sledovat a hodnotit všechna opatření v rámci systému záruk pro mladé lidi, aby se mohlo přistoupit k vypracování politik a přijetí kroků vycházejících z podložených skutečnosté a zkušeností, co kde a kdy funguje, čímž se zajistí účinné využití zdrojů a pozitivní návratnost investic. Udržovat aktuální přehled toho, kolik finančních prostředků bylo přiděleno na zavedení a provádění záruk pro mladé lidi, zejména v rámci operačních programů politiky soudržnosti.

25.

Podporovat vzájemné učení na národní, regionální a místní úrovni mezi všemi stranami, jež se podílejí na boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, s cílem vylepšit strukturu a účinnost budoucích systémů záruk pro mladé lidi. Případně plně využít výsledků projektů, jež získají podporu v průběhu přípravných akcí systému záruk pro mladé lidi.

26.

Posílit kapacity všech zúčastněných stran, včetně příslušných poskytovatelů služeb zaměstnanosti, jež se podílejí na vytváření, provádění a hodnocení systému záruk pro mladé lidi, s cílem eliminovat jakékoli vnitřní či vnější překážky politiky a rozvoje tohoto systému.

27.

Provést co nejdříve systémy záruk pro mladé lidi. Pokud jde o státy mající nejvážnější rozpočtové obtíže a vyšší podíl mladých lidí, kteří nepracují, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, nebo mající vyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí, je možné uvažovat i o postupném provádění.

28.

Zajistit, aby systémy záruk pro mladé lidi byly řádně začleněny do budoucích spolufinancovaných programů Unie, nejlépe od začátku víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Při provádění systémů záruk pro mladé lidi mohou členské státy využívat iniciativy zaměřené na zaměstnanost mládeže.

1.

Vybízet členské státy, aby co nejlépe využívaly Evropského sociálního fondu v souladu s příslušnými investičními prioritami Evropského sociálního fondu na programové období 2014–2020 a případně iniciativy zaměřené na zaměstnanost mladých lidí s cílem podpořit zavedení a provádění systému záruk pro mladé lidi jakožto politického nástroje pro boj proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení mladých lidí a pro předcházení těmto jevům.

2.

„Podpoříit vytváření“ programu v rámci fondů společného strategického rámce (Evropský sociální fond, Evropský fond pro rozvoj venkova, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond), a to rovněž prostřednictvím vzájemného učení, vytváření sítí a technické pomoci.

3.

Plně využívat možností nového programu pro sociální změny a inovace ke shromáždění osvědčených postupů v souvislosti se systémem záruk pro mladé lidi na celostátní, regionální a místní úrovni.

4.

Využívat programu vzájemného učení v oblasti evropské strategie zaměstnanosti k podpoře členských států, aby sdílely své zkušenosti a vyměňovaly si osvědčené postupy.

5.

Pravidelně sledovat vývoj v oblasti přípravy, provádění a výsledků systému záruk pro mladé lidi a podávat o nich zprávy v rámci ročního pracovního programu evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti. Zajistit, aby byl v tomto ohledu informován Výbor pro zaměstnanost.

6.

Sledovat provádění systémů záruk pro mladé lidi podle tohoto doporučení prostřednictvím mnohostranného dohledu Výboru pro zaměstnanost v rámci evropského semestru a provádět analýzy dopadu uplatňovaných politik a ve vhodných případech se zaměřit na doporučení pro jednotlivé členské státy na základě hlavních směrů politik zaměstnanosti členských států.

7.

Podporovat činnosti vedoucí ke zvýšení povědomí o zavádění záruk pro mladé lidi mezi členskými státy s využitím Evropského portálu pro mládež a zejména jeho informačních kampaní.