19.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 344/1


ROZHODNUTÍ RADY 2013/755/EU

ze dne 25. listopadu 2013

o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii

(„rozhodnutí o přidružení zámoří“)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí Rady 2001/822/ES (1), které je použitelné do 31. prosince 2013. Podle článku 62 rozhodnutí 2001/822/ES má Rada přijmout předpisy, které se mají zavést pro následné používání zásad stanovených v článcích 198 až 202 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(2)

Ve svých závěrech ze dne 22. prosince 2009 o vztazích EU se zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ) vyzvala Rada Komisi, aby do července 2012 předložila legislativní návrh za účelem revize rozhodnutí o přidružení zámoří. Rada schválila návrh Komise, aby se budoucí partnerství mezi Unií a ZZÚ zakládalo na třech klíčových pilířích: 1) posilování konkurenceschopnosti, 2) zvyšování odolnosti a omezování zranitelnosti a 3) podpoře spolupráce a integrace mezi ZZÚ a dalšími partnery a sousedními regiony.

(3)

Komise pořádala v období od června do října 2008 veřejnou konzultaci a navrhla řadu směrů, kudy by se nové rozhodnutí o přidružení mohlo ubírat. Výsledky této konzultace byly shrnuty ve sdělení ze dne 6. listopadu 2009 nazvaném „Složky nového partnerství mezi EU a zámořskými zeměmi a územími“.

(4)

Na ZZÚ se automaticky nevztahují Smlouva o fungování EU ani sekundární právní předpisy z ní vycházející, s výjimkou některých ustanovení, která výslovně stanoví opak. Ačkoli ZZÚ nejsou třetími zeměmi, netvoří součást jednotného trhu a v oblasti obchodu musí plnit povinnosti ukládané třetím zemím, především pak pravidla původu, zdravotní a rostlinolékařské normy a bezpečnostní opatření.

(5)

Zvláštní vztah mezi Unií a ZZÚ by se měl přesunout od klasického přístupu ve formě rozvojové spolupráce k recipročnímu partnerství, jež by v ZZÚ podporovalo udržitelný rozvoj. Solidarita mezi Unií a ZZÚ by se navíc měla zakládat na jejich specifickém vztahu a na skutečnosti, že patří k téže „evropské rodině“.

(6)

Podíl občanské společnosti na rozvoji ZZÚ lze zvýšit posílením jejích organizací ve všech oblastech spolupráce.

(7)

Vzhledem k zeměpisné poloze ZZÚ a navzdory odlišnému statusu každého hráče v dané zeměpisné oblasti z hlediska práva Unie by spolupráce mezi ZZÚ a jejich sousedy měla probíhat v zájmu všech stran, přičemž by se měla zvlášť zaměřovat na oblasti společného zájmu a na podporu unijních hodnot a norem. ZZÚ by navíc mohly v rámci svého regionu působit jako regionální uzly nebo centra excelence.

(8)

Unie by měla podporovat politiky a strategie ZZÚ v oblastech společného zájmu na základě jejich konkrétních potřeb, potenciálu a volby.

(9)

Přidružení by mělo usilovat o ochranu, obnovu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb jakožto klíčových faktorů pro dosažení udržitelného rozvoje.

(10)

ZZÚ se vyznačují bohatou rozmanitostí suchozemských a podmořských organismů. Změna klimatu by mohla mít dopad na přírodní prostředí ZZÚ a představuje hrozbu omezující tamější udržitelný rozvoj. K přizpůsobení se změně klimatu a ke zmírnění jejích dopadů v ZZÚ by napomohla opatření v oblasti ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, snižování rizika katastrof, udržitelného řízení přírodních zdrojů a podpory udržitelné energetiky.

(11)

Ve vztazích mezi Unií a ZZÚ by měl být uznán významný podíl, kterým by ZZÚ mohly přispívat k plnění závazků Unie vyplývajících z mnohostranných dohod o životním prostředí.

(12)

Zámořské země a území je důležité podporovat v jejich úsilí o menší závislost na fosilních palivech, aby se omezila jejich zranitelnost z hlediska přístupu k palivům a kolísaní cen, a hospodářství těchto zemí a území se tak stalo odolnější a méně zranitelné vůči vnějším otřesům.

(13)

Unie by mohla ZZÚ napomáhat při omezování jejich zranitelnosti vůči pohromám a podporovat akce a opatření, které přijímají za tímto účelem.

(14)

Jelikož zeměpisná odlehlost představuje překážku pro konkurenceschopnost ZZÚ, je třeba zlepšit jejich přístupnost.

(15)

Unie a ZZÚ uznávají význam vzdělání a odborné přípravy jakožto páky pro udržitelný rozvoj ZZÚ.

(16)

Další hospodářský a sociální rozvoj ZZÚ by se měl ubírat cestou vzájemné podpory a měl by usilovat o zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství ZZÚ a také o dosažení sociálního blahobytu a začlenění, zejména zranitelných skupin obyvatelstva a osob se zdravotním postižením. Spolupráce mezi Unií a ZZÚ by za tímto účelem měla zahrnovat výměny informací a osvědčených postupů v příslušných oblastech včetně rozvíjení dovedností a sociální ochrany a měla by podporovat práva zdravotně postižených osob se zřetelem k zásadám Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Přidružení ZZÚ k Unii by navíc mělo v ZZÚ a regionech, kde se nacházejí, přispívat k podpoře důstojné práce, včetně osvědčené praxe v sociálním dialogu, k dodržování hlavních pracovních norem a k respektování principu rovných příležitostí, přístupnosti a zákazu diskriminace.

(17)

Cestovní ruch by mohl představovat oblast spolupráce mezi Unií a ZZÚ. Tato spolupráce by měla být zaměřena na podporu úsilí orgánů ZZÚ dosáhnout co největších výhod z místního, regionálního a mezinárodního cestovního ruchu a měla by podpořit soukromé finanční toky z Unie a jiných zdrojů do rozvoje cestovního ruchu v ZZÚ. Zvláštní pozornost je třeba věnovat potřebě integrovat cestovní ruch do sociálního, kulturního a hospodářského života obyvatelstva, stejně jako respektu k životnímu prostředí.

(18)

Výskyt přenosných nemocí v ZZÚ, např. horečky dengue v Karibiku a Tichomoří a horečky chikungunya v oblasti Indického oceánu, může mít závažný nepříznivý dopad ze zdravotního a hospodářského hlediska. Kromě snížení produktivity postiženého obyvatelstva mohou epidemie v ZZÚ velmi výrazně ovlivnit cestovní ruch, který je v mnoha ZZÚ pilířem hospodářství. Vzhledem k tomu, že do ZZÚ podniká cesty velké množství turistů a migrujících pracovníků, ZZÚ jsou zranitelné vůči „dovozu“ infekčních chorob. Totéž platí i naopak – objemné toky osob cestujících ze ZZÚ zpět domů by mohly způsobovat zavlečení přenosných nemocí do Evropy. Pro udržitelnost hospodářství těch ZZÚ, jež se do značné míry spoléhají na cestovní ruch, je proto zásadním faktorem zajištění „bezpečné turistiky“.

(19)

Přidružení ZZÚ k Unii by mělo zohledňovat a podporovat zachování kulturní identity a rozmanitosti ZZÚ.

(20)

Unie uznává, že je důležité rozvíjet aktivnější partnerství se ZZÚ v oblasti řádné správy věcí veřejných a v oblasti boje proti organizovanému zločinu, proti obchodu s lidmi, terorismu a korupci.

(21)

Obchod mezi Unií a ZZÚ a spolupráce s ním související by měly přispívat k cíli udržitelného hospodářského, sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí.

(22)

Unie – hlavního obchodního partnera ZZÚ –, států AKT sousedících se ZZÚ a dalších hospodářských partnerů se značně dotýkají globální změny, které se odrážejí v pokračujícím procesu obchodní liberalizace.

(23)

Zámořské země a území jsou zranitelným ostrovním prostředím, jež si žádá odpovídající ochranu, mimo jiné i v oblasti nakládání s odpady. Pokud jde o radioaktivní odpad, je toto stanoveno v článku 198 Smlouvy o Euratomu a v souvisejícím sekundárním právu; výjimkou v tomto ohledu je Grónsko, na které se Smlouva o Euratomu nevztahuje. V případě ostatního odpadu by se mělo určit, jaká pravidla Unie se na ZZÚ mají použít.

(24)

Toto rozhodnutí by mělo stanovit pružnější pravidla původu včetně nových možností pro kumulaci původu. Kumulace by měla být možná nejen se ZZÚ a státy, s nimiž byla uzavřena dohoda o hospodářském partnerství (EPA), nýbrž za jistých okolností i pro produkty pocházející ze zemí, s nimiž Unie uplatňuje dohodu o volném obchodu, a s výhradou určitých podmínek také pro produkty, které jsou do Unie dováženy bez kvót a s nulovým clem v rámci unijního systému všeobecných celních preferencí (2). Tyto podmínky jsou zapotřebí k tomu, aby se zabránilo obcházení obchodních opatření a u opatření pro kumulaci se zajistilo náležité fungování.

(25)

V zájmu dotčených úřadů a hospodářských subjektů v ZZÚ by se měly aktualizovat postupy pro vystavování osvědčení o původu ze ZZÚ. Náležitě by se měla aktualizovat rovněž ustanovení o správní spolupráci mezi Unií a ZZÚ.

(26)

Je třeba stanovit metody správní spolupráce a možnost dočasného vyjímání všech nebo některých produktů pocházejících ze ZZÚ z preferenčního zacházení v případě podvodů, nesrovnalostí či soustavného nedodržování pravidel pro původ produktů nebo v případě neposkytnutí správní spolupráce. Kromě toho je třeba stanovit i dostatečně podrobná ochranná a kontrolní opatření. Díky tomu by se příslušné orgány a hospodářské subjekty ZZÚ a Unie mohly spoléhat na jednoznačné a transparentní postupy a pravidla. V neposlední řadě je pak ve společném zájmu zajistit náležité uplatňování postupů a opatření umožňujících ZZÚ vyvážet zboží do EU bez kvót a s nulovým clem.

(27)

Vzhledem k cílům integrace a k vývoji světového obchodu v oblasti služeb a usazování je třeba podporovat rozvoj trhů se službami a investičních možností zlepšením přístupu služeb a investic ze ZZÚ na trh Unie. Unie by v tomto ohledu měla ZZÚ nabídnout nejlepší možné zacházení, které nabízí jakémukoli jinému obchodnímu partnerovi prostřednictvím komplexních doložek nejvyšších výhod, přičemž by měla zámořským zemím a územím zajistit flexibilnější možnosti pro obchodní vztahy tím, že by omezila zacházení nabízené ze strany ZZÚ Unii na to, co se nabízí jiným obchodním velmocím.

(28)

Práva duševního vlastnictví jsou klíčovým faktorem k podněcování inovací a nástrojem k podpoře hospodářského a sociálního rozvoje. Pro země jsou užitečná tím, že jim umožňují chránit duševní výtvory a duševní vlastnictví. Ochrana a prosazování těchto práv pomáhá usnadňovat obchod, růst a zahraniční investice a také bojovat proti zdravotním a bezpečnostním rizikům spojeným s padělanými produkty. Politika práv duševního vlastnictví může být pro zámořské země a území prospěšná, zejména v souvislosti se zachováváním biologické rozmanitosti a rozvojem technologií.

(29)

Sanitární a fytosanitární opatření a technické překážky obchodu mohou mít dopad na obchod a vyžadují spolupráci. Obchod a spolupráce s ním související by se měly rovněž zabývat politikou hospodářské soutěže a právy duševního vlastnictví, jež ovlivňují spravedlivé rozdělení příjmů z obchodu.

(30)

Aby se mohly ZZÚ za nejlepších podmínek účastnit vnitřního trhu Unie i trhů regionálních, subregionálních a mezinárodních, je důležité rozvinout kapacitu ZZÚ v relevantních oblastech. Jedná se například o rozvoj lidských zdrojů a dovedností, o rozvoj malých a středních podniků, o diverzifikaci hospodářských odvětví a o zavedení odpovídajícího právního rámce za účelem vytvoření podnikatelského prostředí podněcujícího investice.

(31)

Spolupráce v oblasti finančních služeb mezi Unií a ZZÚ by měla přispět k vybudování bezpečnějšího, zdravějšího a průhlednějšího finančního systému, který je zásadní pro posílení globální finanční stability a pro podporu udržitelného růstu. Úsilí v této oblasti by se mělo soustřeďovat na sbližování s mezinárodně dohodnutými normami a na sbližování právních předpisů ZZÚ s unijním acquis týkajícím se finančních služeb. Náležitá pozornost by se měla věnovat posilování správní kapacity orgánů ZZÚ, včetně orgánů v oblasti dohledu.

(32)

Finanční pomoc by se ZZÚ měla přidělovat na základě jednotných, transparentních a účinných kritérií s přihlédnutím k jejich potřebám a odváděným výsledkům. Tato kritéria by měla zohledňovat počet obyvatel ZZÚ, výši hrubého domácího produktu (HDP), výši předchozích příspěvků z Evropského rozvojového fondu (ERF) a omezení vyplývající z jejich zeměpisné izolace.

(33)

Finanční prostředky poskytnuté ZZÚ by se měly v zájmu účinnosti, zjednodušení a uznání řídicích kapacit orgánů ZZÚ spravovat na základě recipročního partnerství. Orgány ZZÚ by navíc měly převzít odpovědnost za definování a provádění politik, na nichž se strany dohodnou jakožto na strategiích spolupráce.

(34)

Postupy pro finanční pomoc by měly hlavní odpovědnost za programování a provádění spolupráce v rámci 11 ERF svěřovat zejména ZZÚ. Spolupráce by měla probíhat převážně v souladu s územními předpisy ZZÚ a měla by podporovat sledování, hodnocení a audit programovaných operací. V rámci procesu programování a provádění je třeba zohlednit omezené administrativní a lidské zdroje ZZÚ. Dále je zapotřebí vyjasnit, že ZZÚ jsou způsobilé pro různé zdroje financování.

(35)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (3) se ZZÚ mohou účastnit evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). Regionální spolupráce pro ZZÚ může tudíž spočívat v jejich účasti na ESÚS v souladu s režimy použitelnými pro členský stát, s nímž je daná ZZÚ spojena. Členové ESÚS z řad ZZÚ mohou být způsobilí pro získání regionálních přídělů.

(36)

Za účelem zohlednění technického pokroku a změn v celních předpisech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pozměňující dodatky k příloze VI. Je zvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Radě.

(37)

Rada by na základě tohoto rozhodnutí měla být schopna inovativně reagovat na všechny výše uvedené faktory, a to konzistentně a způsobem zvlášť nastaveným pro různé druhy situací,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ O PŘIDRUŽENÍ ZÁMOŘSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ K UNII

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Účel

1.   Tímto rozhodnutím se zakládá přidružení zámořských zemí a území (ZZÚ) k Unii (dále jen „přidružení“), které představuje partnerství založené na článku 198 Smlouvy o fungování EU, jež má podporovat udržitelný rozvoj v ZZÚ a šířit hodnoty a normy Unie v okolním světě.

2.   Partnery přidružení jsou Unie, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny.

Článek 2

Územní platnost

Přidružení se vztahuje na ZZÚ uvedené v příloze II Smlouvy o fungování EU.

Článek 3

Cíle, zásady a hodnoty

1.   Přidružení ZZÚ k Unii se zakládá na sdílených cílech, zásadách a hodnotách ZZÚ, členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, a Unie.

2.   Přidružení sleduje všeobecné cíle stanovené v článku 199 Smlouvy o fungování EU posilováním konkurenceschopnosti ZZÚ, zvyšováním jejich odolnosti, omezováním jejich ekonomické a environmentální zranitelnosti a podporou spolupráce mezi nimi a jinými partnery.

3.   Při sledování těchto cílů respektuje přidružení základní zásady jako svobodu, demokracii, lidská práva a základní svobody, právní stát, řádnou správu věcí veřejných a udržitelný rozvoj, které jsou všechny zámořským zemím a územím a členským státům, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, společné.

4.   Při spolupráci v oblastech uvedených v tomto rozhodnutí se zakazuje diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

5.   Partneři uznávají právo každého z nich na určování svých politik a priorit pro udržitelný rozvoj, na stanovení vlastní úrovně ochrany v oblasti práce a životního prostředí na svém území a na přijímání či náležitou úpravu příslušných předpisů a politik v souladu se závazkem k plnění mezinárodně uznávaných norem a dohod. Usilují přitom o zajištění vysoké úrovně ochrany v oblasti životního prostředí a práce.

6.   Při provádění tohoto rozhodnutí se partneři řídí zásadami transparentnosti, subsidiarity a potřebné účinnosti a věnují se stejnou měrou všem třem pilířům udržitelného rozvoje ZZÚ: hospodářskému rozvoji, sociálnímu rozvoji a ochraně životního prostředí.

Článek 4

Řízení přidružení

Přidružení řídí Komise a orgány ZZÚ, a je-li zapotřebí, členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, v souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi.

Článek 5

Společné zájmy, doplňkovost a priority

1.   Přidružení je rámcem pro politický dialog a spolupráci v oblastech společného zájmu.

2.   Přednost je dávána spolupráci v oblastech společného zájmu, jako jsou například:

a)

hospodářská diverzifikace ekonomik ZZÚ včetně jejich další integrace do světového a regionálního hospodářství;

b)

podpora zeleného růstu;

c)

udržitelné řízení přírodních zdrojů včetně ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb;

d)

přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů;

e)

podpora snižování rizika katastrof;

f)

podpora spolupráce na poli výzkumu, inovací a vědy;

g)

podpora sociálních, kulturních a hospodářských výměn mezi ZZÚ, jejich sousedy a jinými partnery.

3.   Cílem spolupráce v oblastech společného zájmu je podpora soběstačnosti zámořských zemí a území a rozvoj jejich kapacit k definování, provádění a sledování strategií a politik uvedených v odstavci 2.

Článek 6

Propagace přidružení

1.   S cílem upevnit vzájemné vztahy se Unie a ZZÚ snaží vnést přidružení ve známost mezi svými občany, a to zejména tím, že propagují prohlubování vztahů a rozvoj spolupráce mezi orgány, akademickou obcí, občanskou společností a podniky v ZZÚ na straně jedné a jejich partnery v Unii na straně druhé.

2.   ZZÚ vynaloží úsilí o upevňování a podporu svých vztahů s Unií jako celkem. Členské státy toto úsilí podpoří.

Článek 7

Regionální spolupráce, regionální integrace a spolupráce s jinými partnery

1.   S výhradou článku 3 tohoto rozhodnutí usiluje přidružení o podporu ZZÚ v jejich úsilí o účast v příslušných mezinárodních, regionálních a/nebo subregionálních iniciativách pro spolupráci, jakož i v procesech regionální či subregionální integrace, a to v souladu s jejich vlastními ambicemi a ve shodě s cíli a prioritami vytyčenými příslušnými orgány ZZÚ.

2.   Za tímto účelem si Unie a ZZÚ mohou vyměňovat informace a osvědčené postupy nebo v rámci účasti ZZÚ v regionálních a mezinárodních organizacích navazovat jakoukoli jinou formu úzké spolupráce a koordinace s jinými partnery, v příslušných případech prostřednictvím mezinárodních dohod.

3.   Přidružení usiluje o podporu spolupráce mezi ZZÚ a jinými partnery v oblastech spolupráce vytyčených v části druhé a třetí tohoto rozhodnutí. Cílem přidružení je v tomto směru podpora spolupráce mezi ZZÚ, nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy o fungování EU a sousedními státy, ať už africkými, karibskými a tichomořskými (AKT) nebo jinými. V zájmu dosažení tohoto cíle zlepší Unie koordinaci a využívání synergií mezi programy spolupráce podporovanými z různých finančních nástrojů EU. Unie rovněž ve vhodných případech usiluje o přidružení ZZÚ ve svých instancích dialogu s jejich sousedními zeměmi, ať se jedná o státy AKT nebo jiné země, a s nejvzdálenějšími regiony.

4.   Podpora účasti ZZÚ v příslušných organizacích pro regionální integraci se zaměřuje zejména:

a)

na budování kapacit příslušných regionálních organizací a institucí, jejichž jsou ZZÚ členy;

b)

na regionální či subregionální iniciativy, například na provádění odvětvových reformních politik týkajících se oblastí spolupráce vytyčených v části druhé a třetí tohoto rozhodnutí;

c)

na povědomí a znalosti ZZÚ o dopadech procesů regionální integrace v různých oblastech;

d)

na účast ZZÚ na rozvoji regionálních trhů v rámci organizací pro regionální integraci;

e)

na přeshraniční investice mezi ZZÚ a jejich sousedy.

Článek 8

Účast na evropských seskupeních pro územní spolupráci

V souvislosti s uplatňováním čl. 7 odst. 1 až 3 tohoto rozhodnutí znamenají iniciativy pro spolupráci nebo jiné formy spolupráce rovněž to, že státní orgány, regionální a subregionální organizace, místní orgány a podle potřeby jiné veřejné a soukromé subjekty nebo instituce (včetně poskytovatelů veřejných služeb) ze ZZÚ se mohou účastnit evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), s výhradou pravidel a cílů činností spolupráce podle tohoto rozhodnutí a nařízení (ES) č. 1082/2006 a v souladu s ujednáními použitelnými pro členský stát, s nimž je daná ZZÚ spojena.

Článek 9

Zvláštní zacházení

1.   Přidružení zohledňuje různorodost ZZÚ, co se týče hospodářského rozvoje a kapacity k plnému využívání regionální spolupráce a regionální integrace uvedené v článku 7.

2.   Zavede se zvláštní zacházení pro izolované ZZÚ.

3.   Aby se izolovaným ZZÚ umožnilo překonat strukturální a jiné překážky jejich rozvoje, toto zvláštní zacházení bude přihlížet k jejich konkrétním obtížím, mimo jiné při určování objemu finanční pomoci a podmínek s ní spojených.

4.   Za izolované se považují ZZÚ uvedené na seznamu v příloze I.

Kapitola 2

Aktéři spolupráce

Článek 10

Obecný přístup

1.   Přidružení se zakládá na obšírném dialogu a konzultacích o otázkách společného zájmu mezi ZZÚ, členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, Komisí a v příslušných případech i Evropskou investiční bankou (EIB).

2.   ZZÚ vedou v příslušných případech dialog a konzultace s orgány a subjekty, jako jsou:

a)

příslušné místní a jiné veřejné orgány;

b)

hospodářští a sociální partneři;

c)

jakékoli jiné příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, environmentální partneři, nevládní organizace a subjekty odpovědné za podporu rovnosti žen a mužů.

Článek 11

Aktéři spolupráce

1.   Aktéry spolupráce v ZZÚ jsou:

a)

vládní orgány ZZÚ;

b)

místní orgány v ZZÚ;

c)

poskytovatelé veřejných služeb a organizace občanské společnosti, například sociální, podnikatelská a odborová sdružení a sdružení zaměstnavatelů a místní, národní nebo mezinárodní nevládní organizace;

d)

regionální a subregionální organizace.

2.   Členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, sdělí Komisi do tří měsíců od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, o které vládní a místní orgány uvedené v odst. 1 písm. a) a b) jde.

Článek 12

Úkoly nevládních aktérů

1.   Nevládní aktéři mohou zastávat úlohu při výměně informací a při konzultacích o spolupráci, a zejména při přípravě a provádění pomoci, projektů nebo programů spolupráce. K provádění takových projektů či programů na ně mohou být přeneseny pravomoci k finančnímu řízení za účelem podpory iniciativ pro místní rozvoj.

2.   Nevládní aktéři způsobilí k decentralizovanému řízení projektů nebo programů budou určeni na základě dohody mezi orgány ZZÚ, Komisí a členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, s přihlédnutím k danému předmětu, jejich odborným znalostem a poli působnosti. K určení dojde v každé zámořské zemi či na každém zámořském území v rámci obšírného dialogu a konzultací uvedených v článku 10.

3.   Cílem přidržení je přispět k úsilí ZZÚ o posílení organizací občanské společnosti, zejména co se týče jejich zakládání a rozvoje, a o vypracování potřebných opatření, která by jim umožnila zapojovat se do koncepce, provádění a hodnocení rozvojových strategií a programů.

Kapitola 3

Institucionální rámec přidružení

Článek 13

Zásady dialogu

1.   Unie, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, pravidelně vedou komplexní a politický dialog.

2.   Dialog se vede v plném souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi Unie, ZZÚ a členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny. Vedení dialogu se vyznačuje flexibilitou: dialog může být formální či neformální, na příslušné úrovni nebo v příslušném formátu a vedený v mezích rámce uvedeného v článku 14.

3.   Dialog umožňuje ZZÚ plnou účast na provádění přidružení.

4.   Dialog se zaměřuje mimo jiné na konkrétní politické otázky společného zájmu nebo obecného významu pro dosažení cílů přidružení.

Článek 14

Instance přidružení

1.   Pro přidružení se stanoví následující instance dialogu:

a)

fórum ZZÚ-EU pro dialog (dále jen „fórum ZZÚ-EU“) s každoročními schůzkami orgánů ZZÚ, zástupců členských států a Komise. Fóra ZZÚ-EU se v příslušných případech účastní členové Evropského parlamentu, zástupci EIB a zástupci nejvzdálenějších regionů;

b)

Komise, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, pravidelně vedou třístranné konzultace. Tyto konzultace se konají alespoň čtyřikrát do roka z podnětu Komise nebo na žádost ZZÚ a členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny;

c)

na základě dohody mezi ZZÚ, členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, a Komisí se zřídí pracovní skupiny plnící úlohu poradních subjektů, které budou sledovat provádění přidružení a které budou mít formu odpovídající řešeným otázkám. Tyto pracovní skupiny mohou být svolány na žádost Komise, členského státu, nebo ZZÚ. Zajišťují technické diskuse o záležitostech, jež jsou pro ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, obzvláště důležité, a doplňují tak práci odváděnou v rámci fóra ZZÚ-EU a/nebo v rámci třístranných konzultací.

2.   Fóru ZZÚ-EU, třístranným konzultacím a pracovním skupinám předsedá Komise, která rovněž plní úlohu jejich sekretariátu.

ČÁST DRUHÁ

OBLASTI SPOLUPRÁCE PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ V RÁMCI PŘIDRUŽENÍ

Kapitola 1

Problematika životního prostředí, změna klimatu a snižování rizika katastrof

Článek 15

Obecné cíle a zásady

V rámci přidružení se může spolupráce v oblasti životního prostředí, změny klimatu a snižování rizika katastrof týkat:

a)

podpory ZZÚ v jejich snaze definovat a provádět politiky, strategie, akční plány a opatření;

b)

podpory ZZÚ v jejich úsilí o integraci do regionálních sítí a iniciativ;

c)

propagování udržitelného a účinného využívání zdrojů a vybízení k oddělování hospodářského růstu od poškozování životního prostředí a

d)

podpory úsilí ZZÚ působit jako regionální uzly a centra excelence.

Článek 16

Udržitelné řízení a ochrana biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb

Spolupráce v oblasti udržitelného řízení a ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb se může v rámci přidružení týkat:

a)

podpory vyhlašování chráněných podmořských a suchozemských oblastí a jejich účinné správy, jakož i zlepšování správy chráněných oblastí již existujících;

b)

vybízení k udržitelnému řízení podmořských a suchozemských zdrojů přispívajícímu k ochraně druhů, stanovišť a ekosystémových funkcí mimo chráněné oblasti, zejména ohrožených, zranitelných a vzácných druhů;

c)

posilování ochrany a udržitelného využívání rozmanitosti suchozemských a podmořských organismů a ekosystémů, a to prostřednictvím:

i)

řešení problematiky změny klimatu z hlediska širšího ekosystému udržováním zdravých a odolných ekosystémů a podporou zelené infrastruktury a často mnohonásobně přínosných ekosystémových přístupů k přizpůsobování se změně klimatu a ke zmírňování jejích dopadů,

ii)

posilování kapacit v místním, regionálním a/nebo mezinárodním měřítku podporou výměny informací, poznatků a osvědčených postupů mezi všemi zúčastněnými stranami včetně veřejných orgánů, vlastníků půdy, soukromého sektoru, výzkumných pracovníků a občanské společnosti,

iii)

podpory stávajících programů na ochranu přírody a souvisejících snah v chráněných oblastech a mimo ně,

iv)

rozšiřování znalostní základny a zaplňování stávajících mezer včetně vyčíslování hodnoty ekosystémových funkcí a služeb;

d)

podpory a usnadňování regionální spolupráce za účelem řešení otázek, jako jsou nepůvodní invazní druhy nebo dopady změny klimatu;

e)

vyvíjení mechanismů k navýšení zdrojů včetně plateb za ekosystémové služby.

Článek 17

Udržitelné obhospodařování lesů

Spolupráce v oblasti udržitelného obhospodařování lesů se v rámci přidružení může týkat podpory ochrany a udržitelného obhospodařování lesů včetně jejich úlohy, pokud jde o ochranu životního prostředí před erozí a omezování desertifikace, jakož i zalesňování a řízeného vývozu dřeva.

Článek 18

Jednotný management pobřežních zón

Spolupráce v oblasti jednotného managementu pobřežních zón se v rámci přidružení může týkat:

a)

podpory ZZÚ v jejich úsilí o účinný a udržitelný management mořských a pobřežních zón prostřednictvím definování strategických a jednotných přístupů k plánování a managementu těchto zón;

b)

navozování souladu mezi hospodářskými a sociálními činnostmi, jako jsou rybolov a akvakultura, cestovní ruch, námořní doprava i zemědělství, a potenciálem, který skýtají mořské a pobřežní zóny z hlediska obnovitelné energie a surovin, s přihlédnutím k dopadům změny klimatu a činnosti člověka.

Článek 19

Námořní záležitosti

Spolupráce v oblasti námořních záležitostí v rámci přidružení se může týkat:

a)

prohlubování dialogu o otázkách společného zájmu v této oblasti;

b)

podporování poznatků o moři, mořské biotechnologie, energie z oceánů, dohledu nad mořským prostředím, managementu pobřežních zón a řízení založeného na ekosystémovém přístupu;

c)

podpory jednotných přístupů na mezinárodní úrovni.

Článek 20

Udržitelné řízení rybích populací

1.   V rámci přidružení se spolupráce v oblasti udržitelného řízení rybích populací zakládá na těchto principech:

a)

závazku k zodpovědnému řízení rybolovu a k uplatňování zodpovědných rybolovných postupů;

b)

zdržení se opatření nebo činností, jež nejsou v souladu se zásadami udržitelného využívání rybolovných zdrojů;

c)

aniž by byly dotčeny stávající či budoucí dvoustranné dohody o partnerství v oblasti rybolovu mezi Unií a ZZÚ, v rámci příslušných instancí přidružení uvedených v článku 14 se Unie a ZZÚ snaží vést pravidelné vzájemné konzultace o ochraně a řízení živých mořských zdrojů a vyměňovat si informace o aktuálním stavu zdrojů.

2.   Spolupráce v oblasti uvedené v odstavci 1 se může týkat:

a)

aktivní podpory řádné správy, osvědčených postupů a zodpovědného řízení rybolovu při zachovávání a udržitelném řízení rybích populací, včetně rybích populací společného zájmu a rybích populací řízených regionálními správními organizacemi pro rybolov;

b)

dialogu a spolupráce souvisejících s ochranou rybích populací včetně opatření za účelem boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a účinné spolupráce v rámci regionálních správních organizací pro rybolov a mimo ně. Do dialogu a spolupráce jsou zahrnuty kontrolní a inspekční systémy, pobídky a povinnosti v zájmu účinnějšího řízení rybolovu a pobřežního prostředí v dlouhodobém horizontu.

Článek 21

Udržitelné vodohospodářství

1.   Unie a ZZÚ mohou v rámci přidružení spolupracovat v oblasti udržitelného vodohospodářství na vodní politice a budování institucí, na ochraně vodních zdrojů, na problematice zásobování venkova a měst vodou pro domácnosti, průmysl a zemědělství, na problematice skladování a distribuce vody, řízení vodních zdrojů a nakládání s odpadními vodami.

2.   V odvětví vodovodů a kanalizací je třeba věnovat zvláštní pozornost dostupnosti pitné vody a kanalizačních služeb v oblastech s nedostatečnou obsluhou a v oblastech obzvlášť vystavených přírodním katastrofám, neboť jejich dostupnost přímo přispívá k rozvoji lidských zdrojů zlepšením zdravotního stavu a zvýšením produktivity.

3.   Spolupráce v těchto oblastech se řídí zásadou, že stálá potřeba rozšířit poskytování základních vodovodních a kanalizačních služeb na městské i venkovské obyvatelstvo se musí řešit environmentálně udržitelným způsobem.

Článek 22

Nakládání s odpady

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti nakládání s odpady může týkat podpory uplatňování osvědčených environmentálních postupů při všech souvisejících činnostech včetně omezování vzniku odpadů, recyklace nebo jiných postupů využití, například energie a likvidace odpadů.

Článek 23

Energetika

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti udržitelné energetiky může týkat:

a)

výroby energie, jejího přenosu a přístupu k ní, zejména pak rozvoje, podpory, využívání a akumulace udržitelné energie z obnovitelných zdrojů;

b)

politik a předpisů v oblasti energetiky, především formulování politik a přijímání předpisů zaručujících cenově dostupné a udržitelné sazby za energie;

c)

energetické účinnosti, zejména rozvoje a zavádění norem pro energetickou účinnost a zavádění opatření v zájmu energetické účinnosti v různých odvětvích (průmyslových, obchodních, ve veřejném sektoru a v domácnostech), a doprovodných vzdělávacích či osvětových činností;

d)

dopravy, především pak rozvoje, podpory a využívání ekologicky šetrnějších prostředků ve veřejné a soukromé dopravě, například vozidel na hybridní, elektrický či vodíkový pohon, a dále také programů pro spolujízdu a pro cyklodopravu;

e)

územního plánování a výstavby, zejména podpory a zavádění přísných norem environmentální kvality a nízké energetické náročnosti v urbanistickém plánování a výstavbě, a

f)

turistického ruchu, především podpory energeticky soběstačné infrastruktury (založené na energii z obnovitelných zdrojů) a/nebo infrastruktury pro ekoturistiku.

Článek 24

Změna klimatu

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti změny klimatu podpora iniciativ ZZÚ souvisejících se zmírňováním změny klimatu a s přizpůsobováním se jejím nepříznivým dopadům a může zahrnovat:

a)

sběr důkazů; vytipovávání nejvýznamnějších rizik a územních, regionálních a/nebo mezinárodních akcí, plánů nebo opatření za účelem přizpůsobení se změně klimatu nebo zmírnění jejích nepříznivých dopadů;

b)

zapracovávání problematiky přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování dopadů změny klimatu do veřejných politik a strategií;

c)

rozpracovávání a určování statistických údajů a ukazatelů jakožto zásadních nástrojů pro tvorbu a provádění politiky a

d)

podporu ZZÚ v jejich účasti v regionálním a mezinárodním dialogu v zájmu posílení spolupráce, včetně výměny poznatků a zkušeností.

Článek 25

Snižování rizika katastrof

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti snižování rizika katastrof může týkat:

a)

rozvíjení nebo zdokonalování systémů, včetně infrastruktur, pro prevenci katastrof a pro připravenost na ně včetně systémů pro předpovídání a včasné varování v zájmu omezení důsledků katastrof;

b)

prohlubování vědomostí o ohroženosti katastrofami a rozvoje stávajících kapacit pro reakci v ZZÚ a v regionech, kde se nacházejí;

c)

posilování zavedených opatření pro prevenci katastrof a pro připravenost na ně na místní, národní a regionální úrovni;

d)

zvyšování kapacit pro reakci dotčených aktérů v zájmu jejich lepší koordinovanosti, efektivity a účinnosti;

e)

zlepšování způsobu, jakým se obyvatelstvu poskytují informace a jakým se zvyšuje jeho povědomí o ohroženosti, prevenci, přípravě a reakci v případě katastrof, přičemž patřičnou pozornost je třeba věnovat zvláštním potřebám osob se zdravotním postižením;

f)

prohlubování spolupráce mezi klíčovými aktéry zapojenými do civilní ochrany a

g)

podpory ZZÚ v účasti v regionálních, evropských a/nebo mezinárodních instancích v zájmu pravidelnější výměny informací a v zájmu užší spolupráce mezi různými partnery v případě katastrof.

Kapitola 2

Přístupnost

Článek 26

Obecné cíle

1.   V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti přístupnosti:

a)

zajistit lepší přístup ZZÚ ke světovým dopravním sítím a

b)

zajistit lepší přístup ZZÚ k informačním a komunikačním technologiím a službám.

2.   Spolupráce v oblasti uvedené v odstavci 1 se může týkat:

a)

tvorby politiky a budování institucí;

b)

silniční, železniční, letecké, námořní a vnitrozemské vodní dopravy a

c)

skladovacích prostor v přístavech a na letištích.

Článek 27

Námořní doprava

1.   V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti námořní dopravy rozvoj a podpora účinných a nákladově efektivních služeb námořní dopravy v ZZÚ a spolupráce se může týkat:

a)

podpory účinné přepravy nákladů za hospodářsky a obchodně životaschopné sazby;

b)

usnadnění většího zapojení ZZÚ do mezinárodních přepravních služeb;

c)

podpory regionálních programů;

d)

podpory místního soukromého sektoru v zapojování do přepravní činnosti a

e)

rozvoje infrastruktury.

2.   Unie a ZZÚ podporují bezpečnost přepravy, bezpečnost posádek a prevenci znečištění.

Článek 28

Letecká doprava

Spolupráce v oblasti letecké dopravy se v rámci přidružení může týkat:

a)

reformy a modernizace letecké dopravy v ZZÚ;

b)

podpory rentability a konkurenceschopnosti letecké dopravy v ZZÚ;

c)

usnadnění investic a účasti soukromého sektoru a

d)

propagace výměny poznatků a osvědčených podnikatelských postupů.

Článek 29

Bezpečnost letecké dopravy

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti bezpečnosti letecké dopravy podpora ZZÚ v jejich úsilí o dodržování příslušných mezinárodních norem a spolupráce se může týkat například:

a)

uplatňování systémů pro bezpečnost letového provozu;

b)

provádění bezpečnostních kontrol na letištích a posílení kapacity orgánů civilního letectví k řízení veškerých aspektů provozní bezpečnosti, za které odpovídají, a

c)

rozvoje infrastruktury a lidských zdrojů.

Článek 30

Služby informačních a komunikačních technologií

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) podněcovat v ZZÚ inovace, hospodářský růst a zlepšování každodenního života občanů a podniků, včetně podpory přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Spolupráce se zaměřuje zejména na posilování regulatorní kapacity ZZÚ a může podporovat rozmach sítí a služeb IKT následujícími opatřeními:

a)

vytvořením předvídatelného právního prostředí, které bude udržovat krok s technickým vývojem, stimulovat růst a inovace a podporovat hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele;

b)

dialogem o rozličných aspektech politiky, co se týče podpory a sledování informační společnosti;

c)

výměnou informací o normách a o problematice interoperability;

d)

podporou spolupráce v oblasti výzkumu IKT a v oblasti výzkumné infrastruktury založené na IKT;

e)

rozvojem služeb a aplikací v oblastech se silným dopadem na společnost.

Kapitola 3

Výzkum a inovace

Článek 31

Spolupráce na výzkumu a inovacích

Spolupráce na výzkumu a inovacích v rámci přidružení může probíhat ve vědě a technice včetně informačních a komunikačních technologií a jejím cílem je přispívat k udržitelnému rozvoji ZZÚ a podporovat úlohu ZZÚ jako regionálních uzlů a center excelence, jakož i jejich průmyslovou konkurenceschopnost. Spolupráce se může konkrétně týkat:

a)

dialogu, koordinace a navozování synergií mezi politikami a iniciativami ZZÚ a Unie týkajícími se vědy, techniky a inovací;

b)

tvorby politiky a budování institucí v ZZÚ a společných akcí na místní, národní nebo regionální úrovni v zájmu rozvoje vědeckých, technických a inovačních činností a jejich aplikace;

c)

spolupráce mezi právními subjekty ze ZZÚ, Unie, členských států a třetích zemí;

d)

zapojení jednotlivých výzkumných pracovníků, výzkumných orgánů, malých a středních podniků a právních subjektů ze ZZÚ do rámce pro spolupráci související s unijními výzkumnými a inovačními programy a Programem pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) a

e)

odborné přípravy, mezinárodní mobility a výměn výzkumných pracovníků ze ZZÚ.

Kapitola 4

Mládež, vzdělávání, odborná příprava, zdraví, zaměstnanost a sociální politika

Článek 32

Mládež

1.   Unie zajistí, aby se fyzické osoby ze ZZÚ, jak jsou definovány v článku 50, mohly účastnit unijních iniciativ týkajících se mládeže na stejném základě jako státní příslušníci členských států.

2.   Přidružení usiluje o upevňování vazeb mezi mladými lidmi žijícími v ZZÚ a v Unii, a to mimo jiné propagací studijní mobility mládeže ze ZZÚ, jakož i podporou vzájemného porozumění mezi mladými lidmi.

Článek 33

Vzdělávání a odborná příprava

1.   Spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy se v rámci přidružení může týkat:

a)

poskytování vysoce kvalitního inkluzívního vzdělávání na úrovni základního, středního a vysokého školství a v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a

b)

podpory ZZÚ při definování a provádění politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

2.   Unie zajistí, aby se fyzické osoby ze ZZÚ, jak jsou definovány v článku 50, mohly účastnit unijních iniciativ v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na stejném základě jako státní příslušníci členských států.

3.   Unie zajistí, aby se vzdělávací subjekty a instituce ze ZZÚ mohly účastnit unijních iniciativ pro spolupráci souvisejících se vzděláváním na stejném základě jako subjekty a instituce členských států nabízející vzdělávání a odbornou přípravu.

Článek 34

Zaměstnanost a sociální politika

1.   Unie a ZZÚ udržují dialog v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky v zájmu přispění k hospodářskému a sociálnímu rozvoji ZZÚ a k podpoře důstojné práce v ZZÚ a v regionech, kde se nacházejí. Tento dialog také usiluje o podporu orgánů ZZÚ v jejich snaze o rozpracování politik a právních předpisů v této oblasti.

2.   Dialog spočívá především ve výměně informací a osvědčených postupů, co se týče politik a právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, které jsou ve společném zájmu Unie a ZZÚ. V tomto směru se bere v úvahu problematika jako rozvíjení dovedností, sociální ochrana, sociální dialog, rovné příležitosti, zákaz diskriminace a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a jiné pracovní normy apod.

Článek 35

Veřejné zdraví

V rámci přidružení usiluje spolupráce v oblasti veřejného zdraví o posilování kapacity ZZÚ pro dozor, včasnou detekci a reakci v souvislosti s výskytem přenosných nemocí, a to mimo jiné následujícími opatřeními:

a)

akcemi k posílení připravenosti a schopnosti reagovat na přeshraniční zdravotní hrozby (například infekční nemoci), které by měly stavět na existujících strukturách a měly by být zacíleny na neobvyklé události;

b)

budováním kapacit prostřednictvím posilování sítí hygienických stanic na regionální úrovni, prostřednictvím usnadňování výměny informací mezi odborníky a prostřednictvím podporování odpovídající odborné přípravy;

c)

vyvíjením nástrojů a komunikačních platforem, jakož i programů elektronického vzdělávání zvlášť uzpůsobených konkrétním potřebám ZZÚ.

Kapitola 5

Kultura

Článek 36

Kulturní výměny a dialog

1.   V rámci přidružení se spolupráce na kulturních výměnách a dialogu může týkat:

a)

samostatného rozvoje ZZÚ v rámci procesu zaměřeného na lidi samotné a ukotveného v kultuře každého národa;

b)

podporování politik a opatření přijímaných příslušnými orgány ZZÚ v zájmu rozvoje jejich lidských zdrojů, v zájmu posílení jejich vlastních tvůrčích kapacit a v zájmu podpory jejich kulturní identity;

c)

zapojování obyvatelstva do procesu rozvoje;

d)

prohlubování vzájemného porozumění a podporování výměn informací o kulturní a audiovizuální problematice prostřednictvím dialogu.

2.   Unie a ZZÚ v rámci spolupráce usilují o podněcování vzájemných kulturních výměn, a to prostřednictvím:

a)

spolupráce mezi kulturními a tvůrčími odvětvími všech partnerů;

b)

podporování pohybu kulturních a tvůrčích děl a subjektů mezi stranami;

c)

spolupráce na politice v zájmu rozvoje politik, inovací, získávání publika a nových podnikatelských modelů.

Článek 37

Spolupráce v audiovizuální oblasti

1.   V rámci přidružení usilují strany v rámci spolupráce v audiovizuální oblasti o vzájemnou podporu své audiovizuální produkce, a to prostřednictvím:

a)

spolupráce a výměn mezi subjekty činnými v oblasti rozhlasového a televizního vysílání;

b)

podporování výměn audiovizuálních děl;

c)

výměny informací a názorů ohledně politiky rozhlasového a televizního vysílání a regulačního rámce mezi příslušnými orgány;

d)

podpory navštěvování mezinárodních akcí pořádaných na území stran i ve třetích zemích a účasti na nich.

2.   Audiovizuální díla vznikající v koprodukci mají nárok na výhody z veškerých režimů pro podporu místního nebo regionálního kulturního obsahu zavedených v Unii, v ZZÚ a v členských státech, s nimiž jsou ZZÚ spojeny.

Článek 38

Scénická umění

Spolupráce v oblasti scénického umění se v rámci přidružení může týkat:

a)

usnadňování intenzivnějších kontaktů mezi umělci věnujícími se scénické tvorbě prostřednictvím odborných výměn a přípravy, včetně účasti na konkurzech, rozvíjení sítí a podpory jejich vytváření;

b)

podporování společných produkcí mezi producenty z jednoho či několika členských států Unie a z jedné či několika ZZÚ a

c)

podporování rozvoje mezinárodních norem v oblasti divadelních technologií a využívání jevištních znaků, a to i prostřednictvím příslušných normalizačních orgánů.

Článek 39

Ochrana kulturního dědictví a historických památek

V rámci přidružení usiluje spolupráce v oblasti ochrany hmotného i nehmotného kulturního dědictví a historických památek o podporu výměn poznatků a osvědčených postupů prostřednictvím:

a)

výměn odborníků;

b)

spolupráce na odborné přípravě;

c)

vědomování místní veřejnosti a

d)

poradenství ohledně ochrany historických památek a chráněných míst a ohledně legislativy a provádění opatření souvisejících s kulturním dědictvím, zejména pokud jde o zapojování problematiky ochrany do místního života.

Kapitola 6

Boj proti organizované trestné činnosti

Článek 40

Boj proti organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí, terorismu a korupci

1.   Spolupráce na boji proti organizované trestné činnosti může v rámci přidružení zahrnovat:

a)

vývoj inovativních a účinných prostředků policejní a justiční spolupráce, včetně spolupráce s dalšími zúčastněnými stranami (například občanskou společností), pro předcházení organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí, terorismu a korupci a pro boj proti nim, a

b)

podporu v zájmu zefektivnění politik ZZÚ pro předcházení organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí, terorismu a korupci a pro boj proti nim, pro předcházení výrobě, distribuci a obchodu s omamnými a psychotropními látkami všeho druhu a pro boj proti nim, jakož i pro prevenci a omezování užívání drog a újmy či škod s ním spojených, jež bude přihlížet k práci, kterou v těchto oblastech odvádějí mezinárodní organizace, a jež bude mít mimo jiné následující formy:

i)

formu odborné přípravy a budování kapacit pro předcházení organizované trestné činnosti včetně obchodu s lidmi, pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování dětí, terorismu a korupce a pro boj proti nim,

ii)

formu protidrogové prevence včetně odborné přípravy, vzdělávání a propagace zdraví a formu léčby a rehabilitace závislých uživatelů drog včetně projektů pro opětovné začleňování závislých uživatelů drog do pracovního a společenského života,

iii)

formu vypracovávání účinných opatření pro vymáhání práva,

iv)

formu technické, finanční a administrativní výpomoci při vypracovávání účinných politik a právních předpisů proti obchodu s lidmi, zejména pokud jde o osvětové kampaně, mechanismy předávání obětí příslušným specialistům a systémy ochrany obětí, se zapojením všech příslušných zúčastněných stran a občanské společnosti,

v)

formu technické, finanční a administrativní výpomoci při prevenci, léčbě a omezování zdravotních dopadů spojených s užíváním drog,

vi)

formu technické výpomoci v zájmu podpory rozpracovávání právních předpisů a politiky proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a

vii)

formu technické výpomoci a odborné přípravy v zájmu podpory budování kapacit a podpory dodržování mezinárodních protikorupčních norem, zejména norem stanovených v Úmluvě OSN proti korupci.

2.   V rámci přidružení spolupracují ZZÚ s Unií v souladu s články 70 a 71 na boji proti praní peněz a financování terorismu.

Kapitola 7

Cestovní ruch

Článek 41

Cestovní ruch

Spolupráce v oblasti cestovního ruchu může v rámci přidružení zahrnovat:

a)

opatření zaměřená na vymezení, přizpůsobení a rozvoj udržitelných politik v oblasti cestovního ruchu;

b)

opatření a akce zaměřené na rozvoj a podporu udržitelného cestovního ruchu;

c)

opatření zaměřená na začlenění udržitelného cestovního ruchu do společenského, kulturního a hospodářského života občanů ZZÚ.

ČÁST TŘETÍ

OBCHOD A SPOLUPRÁCE SOUVISEJÍCÍ S OBCHODEM

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Obecné cíle

Obecným cílem obchodu a s obchodem související spolupráce mezi Unií a ZZÚ je:

a)

podpořit hospodářský a sociální rozvoj ZZÚ navázáním úzkých hospodářských vztahů mezi nimi a Unií jako celkem;

b)

podnítit účinnou integraci ZZÚ do regionálního a světového hospodářství a rozvoj obchodu se zbožím a službami;

c)

podpořit ZZÚ v tvorbě příznivého investičního prostředí v zájmu posílení jejich sociálního a hospodářského rozvoje;

d)

podpořit stabilitu, solidnost a transparentnost globálního finančního systému a řádnou daňovou správu;

e)

podpořit diverzifikaci hospodářství ZZÚ;

f)

posílit schopnosti ZZÚ tvořit a provádět politiky potřebné pro rozvoj jejich obchodu se zbožím a službami;

g)

posílit vývozní a obchodní kapacity ZZÚ;

h)

v příslušných případech podpořit ZZÚ v úsilí o sladění nebo sblížení jejich místních právních předpisů s právními předpisy Unie;

i)

nabídnout příležitosti pro cílenou spolupráci a dialog s Unií na poli obchodu a v oblastech s ním spojených.

HLAVA II

REŽIMY PRO OBCHOD SE ZBOŽÍM A SLUŽBAMI A PRO USAZOVÁNÍ

Kapitola 1

Režim obchodu se zbožím

Článek 43

Volný přístup pro původní zboží

1.   Produkty pocházející ze ZZÚ se dovážejí do Unie s osvobozením od cla.

2.   Definice pojmu původní produkty a související metody správní spolupráce jsou stanoveny v příloze VI.

Článek 44

Množstevní omezení a opatření s rovnocenným účinkem

1.   Na dovoz produktů pocházejících ze ZZÚ neuplatňuje Unie žádná množstevní omezení ani opatření s rovnocenným účinkem.

2.   Odstavec 1 nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu z důvodu veřejné mravnosti, veřejného pořádku, ochrany zdraví a života lidí a zvířat, ochrany rostlin, ochrany národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, uchování vyčerpatelných přírodních zdrojů nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví.

Zákazy nebo omezení uvedené v prvním pododstavci v žádném případě nesmějí sloužit jako prostředky svévolné nebo neoprávněné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu obecně.

Článek 45

Opatření přijatá ZZÚ

1.   Orgány ZZÚ mohou zachovat nebo zavést taková cla či množstevní omezení na dovoz produktů pocházejících z Unie, jaká považují s ohledem na své potřeby rozvoje za nezbytná.

2.   Pro oblasti, jež tato kapitola upravuje, zaručí ZZÚ Unii zacházení neméně příznivé, než je nejpříznivější zacházení, než poskytuje hlavním obchodním partnerům definovaným v odstavci 4.

3.   Odstavec 2 nevylučuje možnost, aby ZZÚ zaručily určitým jiným ZZÚ nebo ostatním rozvojovým zemím příznivější zacházení, než jaké je poskytováno Unii.

4.   Pro účely této hlavy se „obchodní velmocí“ rozumí jakákoli rozvinutá země nebo jakákoli země, která se podílela na objemu světového vývozu zboží více než jedním procentem, nebo, aniž je dotčen odstavec 3, jakákoli skupina zemí jednajících jednotlivě nebo kolektivně nebo prostřednictvím dohody o hospodářské integraci, která se dohromady podílela na objemu světového vývozu zboží více než 1,5 %. Pro tento výpočet se použijí nejnovější dostupné oficiální údaje Světové obchodní organizace o předních vývozcích na světovém trhu se zbožím (mimo obchod uvnitř Unie).

5.   Orgány ZZÚ poskytnou Komisi do 2. dubna 2014 celní sazebník a seznam množstevních omezení, která uplatňují podle tohoto rozhodnutí.

Orgány ZZÚ rovněž Komisi oznámí všechny změny těchto dokumentů a datum přijetí těchto změn.

Článek 46

Zákaz diskriminace

1.   Unie se zdrží diskriminace jednotlivých ZZÚ a ZZÚ se zdrží diskriminace jednotlivých členských států.

2.   V souladu s článkem 65 se provádění určitých ustanovení tohoto rozhodnutí, zejména čl. 44 odst. 2 a článků 45, 48, 49 a 51 a čl. 59 odst. 3 nepovažuje za diskriminaci.

Článek 47

Podmínky pohybu odpadů

1.   Pohyb odpadů mezi členskými státy a ZZÚ je kontrolován podle mezinárodního a unijního práva. V zájmu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví podporuje Unie navázání a rozvoj skutečné mezinárodní spolupráce v této oblasti.

2.   Unie zakáže veškerý přímý i nepřímý vývoz odpadů do ZZÚ, s výjimkou vývozu odpadů nezařazených jako nebezpečné a určených pro využití, a orgány ZZÚ současně zakáží přímý i nepřímý dovoz takových odpadů na své území z Unie či třetí země, aniž jsou dotčeny zvláštní mezinárodní závazky v těchto oblastech, jež byly nebo budou přijaty na příslušných mezinárodních fórech.

3.   Pokud jde o ty ZZÚ, které pro své ústavní postavení nejsou stranou Basilejské úmluvy, urychlí jejich příslušné orgány přijetí vnitřních právních a správních opatření nezbytných pro provedení Basilejské úmluvy.

4.   Členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, také podpoří přijetí nezbytných vnitřních právních a správních předpisů těmito ZZÚ, aby mohly být provedeny tyto akty:

a)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (4), konkrétně:

článek 40, pokud jde o vývoz odpadů do zámořských zemí a na zámořská území,

článek 46, pokud jde o dovoz odpadů ze zámořských zemí a území;

b)

nařízení Komise (ES) č. 1418/2007 (5) a

c)

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES (6), s výhradou transpozičních lhůt stanovených článkem 16 této směrnice.

5.   Jedna či několik ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou spojeny, mohou používat na vývoz odpadů ze ZZÚ do příslušného členského státu vlastní postupy.

6.   V takovém případě členský stát, s nímž jsou ZZÚ spojeny, oznámí Komisi použitelné právní předpisy do 2. července 2014, jakož i jakékoli budoucí relevantní právní předpisy a všechny jejich změny.

Článek 48

Dočasné odnětí preferencí

Pokud se Komise domnívá, že existují dostatečné důvody k pochybnostem o správném provádění tohoto rozhodnutí, zahájí konzultace s danou ZZÚ a s členských státem, s nimž má ZZÚ zvláštní vztah, aby zajistila řádné provádění tohoto rozhodnutí. V případě, že tyto konzultace nevedou k vzájemně přijatelnému způsobu provádění tohoto rozhodnutí, může Unie dané ZZÚ dočasně odejmout preference podle přílohy VII.

Článek 49

Ochranná a kontrolní opatření

V zájmu zajištění řádného provedení tohoto rozhodnutí může Unie přijmout ochranná a kontrolní opatření podle přílohy VIII.

Kapitola 2

Režim pro obchod službami a usazování

Článek 50

Definice

Pro účely této kapitoly se:

a)

„fyzickou osobou ze ZZÚ“ rozumí osoba s obvyklým bydlištěm v ZZÚ, která je státním příslušníkem členského státu nebo která má právní postavení specifické pro ZZÚ. Touto definicí nejsou dotčena práva udělená občanstvím Unie ve smyslu Smlouvy o fungování EU;

b)

„právnickou osobou ze ZZÚ“ rozumí právnická osoba ze ZZÚ zřízená podle právních předpisů dané ZZÚ se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou na území této ZZÚ; má-li právnická osoba v ZZÚ pouze sídlo či ústřední správu, nepovažuje se za právnickou osobu ze ZZÚ, ledaže by provozovala činnost se skutečnou a trvalou vazbou na hospodářství dané země či území;

c)

na zacházení dohodnuté mezi Unií a ZZÚ použijí příslušné definice stanovené dohodami o hospodářské integraci uvedenými v čl. 51 odst. 1.

Článek 51

Nejpříznivější zacházení

1.   Pokud jde o jakákoli opatření, jež mají dopad na obchod, pokud jde o služby a usazování ve všech hospodářských činnostech:

a)

Unie poskytne fyzickým a právnickým osobám ze ZZÚ zacházení neméně příznivé, než je nejpříznivější zacházení poskytované obdobným fyzickým a právnickým osobám každé třetí země, s níž Unie uzavřela či uzavře dohodu o hospodářské integraci;

b)

ZZÚ poskytnou fyzickým a právnickým osobám z Unie zacházení neméně příznivé, než je nejpříznivější zacházení poskytované obdobným fyzickým a právnickým osobám z každé obchodní velmoci, s níž po 1. lednu 2014 uzavřely dohodu o hospodářské integraci.

2.   Povinnosti vymezené v odstavci 1 tohoto článku se nevztahují na zacházení poskytované:

a)

v rámci vnitřního trhu vyžadujícího, aby jeho strany výrazně sblížily své právní předpisy za účelem odstranění nediskriminačních překážek usazování a obchodu službami;

b)

na základě opatření pro uznávání kvalifikací, licencí nebo obezřetnostních opatření v souladu s článkem VII Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) nebo její přílohy o finančních službách. Tím nejsou dotčena zvláštní opatření přijatá ZZÚ podle tohoto článku;

c)

na základě jakékoli mezinárodní dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo zejména zdanění;

d)

na základě opatření, na něž se vztahuje výjimka ze zacházení podle nejvyšších výhod, je-li zapsáno v souladu s čl. II odst. 2 GATS.

3.   S cílem prosazovat nebo podporovat místní zaměstnanost mohou orgány ZZÚ přijímat předpisy pro podporu svých fyzických osob a místních činností. V tom případě uvědomí orgány ZZÚ Komisi o předpisech, jaké přijaly, a Komise o nich uvědomí členské státy.

Článek 52

Odborné kvalifikace

Pokud jde o povolání lékaře, zubního lékaře, porodní asistentky, všeobecné sestry nebo ošetřovatele, farmaceuta a veterinárního lékaře, přijme Rada v soulad s článkem 203 Smlouvy o fungování EU seznam odborných kvalifikací specifických pro ZZÚ, které jsou uznávány v členských státech.

HLAVA III

OBLASTI SOUVISEJÍCÍ S OBCHODEM

Kapitola 1

Obchod a udržitelný rozvoj

Článek 53

Obecný přístup

Cílem obchodu a související spolupráce v rámci přidružení je přispět k udržitelnému rozvoji z hlediska hospodářského, sociálního i z hlediska ochrany životního prostředí.

V této souvislosti platí, že vnitrostátní právní ani správní předpisy ZZÚ v oblasti životního prostředí nebo práce nesmí být za účelem podpory obchodu či investic zmírněny.

Článek 54

Environmentální normy a normy týkající se změny klimatu v obchodě

1.   Cílem obchodu a související spolupráce v rámci přidružení je posílit vzájemnou podporu mezi obchodní politikou a politikou životního prostředí a příslušnými závazky. Při obchodu a související spolupráci v rámci přidružení se zohlední zásady uplatňované při mezinárodní správě záležitostí týkajících se životního prostředí, jakož i mnohostranné dohody o životním prostředí.

2.   Plní se konečný cíl Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a jejího Kjótského protokolu. Spolupráce staví na vývoji budoucí právně závazné mezinárodní dohody zahrnující závazky všech stran ohledně zmírňování v souladu s prováděním rozhodnutí, která přijala konference stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

3.   Opatření, jimiž se provádějí mnohostranné dohody o životním prostředí, se neuplatňují způsobem, který by vytvářel nástroj svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi partnery nebo skrytého omezení obchodu.

Článek 55

Pracovní normy v oblasti obchodu

1.   Cílem přidružení je podpora obchodu způsobem, který vede k plné a produktivní zaměstnanosti a slušné práci pro všechny.

2.   Mezinárodně uznávané hlavní pracovní normy, vymezené úmluvami Mezinárodní organizace práce, se dodržují a provádějí v právních předpisech i v praxi. Mezi tyto pracovní normy patří zejména dodržování svobody sdružování, právo na kolektivní vyjednávání, zrušení všech forem nucené nebo povinné práce, odstranění nejhorších forem dětské práce, minimální věk pro vstup do zaměstnání a zákaz diskriminace v zaměstnání.

3.   Na porušení hlavních pracovních norem se nelze odvolávat, ani je nelze jinak využít jako legitimní komparativní výhodu. Uvedené normy nesmí být používány k protekcionistickým účelům.

Článek 56

Udržitelný obchod s produkty rybolovu

V zájmu podpory udržitelného řízení rybích populací může být součástí přidružení spolupráce v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a souvisejícímu obchodu. Cílem spolupráce v této oblasti je:

a)

podpora provádění opatření, která se přijímají v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a souvisejícímu obchodu v ZZÚ;

b)

usnadňování spolupráce mezi ZZÚ a regionálními správními organizacemi pro rybolov, zejména při rozvoji a účinném provádění kontrolních a inspekčních režimů, pobídek a opatření v zájmu dlouhodobého účinného řízení rybolovu a mořských ekosystémů.

Článek 57

Udržitelný obchod se dřevem

V rámci přidružení usilují strany při spolupráci v oblasti obchodu se dřevem o podporu obchodu s legálně vytěženým dřevem. Součástí této spolupráce může být dialog o regulačních opatřeních nebo výměna informací o tržních či dobrovolně přijatých opatřeních, například lesní certifikaci či ekologických politikách obstarávání zakázek.

Článek 58

Rozvoj udržitelného obchodu

1.   V rámci přidružení se spolupráce v oblasti udržitelného rozvoje může týkat:

a)

usnadňování a podpory obchodu a investic týkajících se ekologického zboží a služeb, mimo jiné vypracováním a prováděním místních právních předpisů, jakož i obchodu a investic týkajících se zboží přispívajícího ke zlepšení sociálních podmínek v ZZÚ;

b)

pomoci při odstraňování překážek obchodu či investic týkajících se zboží a služeb se zvláštním významem pro zmírňování dopadů klimatických změn, jako jsou udržitelné obnovitelné energie, energeticky účinné produkty a služby, mimo jiné prostřednictvím přijetí takových politických rámců, jež povedou k využívání nejlepších dostupných technologií, a podporou norem reagujících na environmentální a hospodářské potřeby a snižujících technické překážky obchodu;

c)

podpory obchodu se zbožím, které přispívá ke zlepšení sociálních podmínek a používání postupů příznivých pro životní prostředí, včetně zboží, na něž se vztahují dobrovolné koncepce záruk udržitelnosti jako spravedlivý a etický obchod, ekoznačky a režimy certifikace produktů vyrobených z přírodních zdrojů;

d)

podpory mezinárodně uznávaných zásad a pokynů v oblasti sociální odpovědnosti podniků a prosazování těchto zásad a pokynů u společností působících v ZZÚ;

e)

výměny informací a osvědčených postupů v oblasti sociální odpovědnosti podniků.

2.   Při plánování a provádění opatření na ochranu životního prostředí nebo ochranu pracovních podmínek s možným dopadem na obchod či investice zohlední Unie a ZZÚ dostupné vědecké a technické poznatky, jakož i příslušné mezinárodní normy, pokyny a doporučení, včetně zásady předběžné opatrnosti.

3.   Při přípravě, zavádění a provádění veškerých opatření na ochranu životního prostředí a ochranu pracovních podmínek s dopadem na obchod či investice zajistí Unie a ZZÚ úplnou transparentnost.

Kapitola 2

Ostatní oblasti související s obchodem

Článek 59

Běžné platby a pohyb kapitálu

1.   Strany neuloží žádná omezení plateb ve volně směnitelné měně na běžném účtu platební bilance mezi rezidenty Unie a ZZÚ.

2.   Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance, členské státy ani ZZÚ neuloží žádná omezení na volný pohyb kapitálu určeného na přímé investice do společností podle práva hostitelského členského státu, země či území, a zajistí, aby aktiva vytvořená těmito investicemi a veškerý zisk z nich plynoucí mohly být realizovány a repatriovány.

3.   Unii a ZZÚ mají právo přijmout opatření uvedená v článcích 64, 65, 66, 75 a 215 Smlouvy o fungování EU přiměřeně v souladu s podmínkami stanovenými v těchto článcích

4.   Orgány ZZÚ, dotčené členské státy a Unie se o každém takovém opatření neprodleně informují a co nejdříve předloží harmonogram pro jejich odstranění.

Článek 60

Politiky hospodářské soutěže

V zájmu odstranění narušování hospodářské soutěže a s náležitým ohledem na různé úrovně rozvoje a hospodářských potřeb ZZÚ se provádějí celostátní, regionální nebo místní pravidla a politiky zahrnující kontrolu a za jistých podmínek zákaz dohod mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve shodě mezi podniky, jejichž cílem nebo výsledkem je zabránění hospodářské soutěži, její omezení nebo narušení. Tento zákaz se vztahuje také na zneužívání dominantního postavení jedním nebo více podniky na území Unie nebo ZZÚ.

Článek 61

Ochrana práv duševního vlastnictví

1.   Zajistí se přiměřená a účinná úroveň ochrany práv duševního vlastnictví včetně prostředků pro vynucování těchto práv v souladu s nejvyššími mezinárodními normami s cílem snížit narušování a překážky dvoustranného obchodu.

2.   V rámci přidružení se může spolupráce v této oblasti týkat přípravy právních předpisů na ochranu a vymáhání práv duševního vlastnictví, předcházení zneužívání těchto práv jejich držiteli a porušování těchto práv soutěžiteli a podpory regionálních organizací duševního vlastnictví zapojených do vymáhání a ochrany, včetně odborné přípravy personálu.

Článek 62

Technické překážky obchodu

Přidružení může zahrnovat spolupráci v oblasti technické regulace zboží, normalizace, posuzování shody, akreditace, dozoru nad trhem a zajišťování kvality, aby byly odstraněny zbytečné technické překážky obchodu mezi Unií a ZZÚ a sníženy rozdíly v těchto oblastech.

Článek 63

Spotřebitelská politika, ochrana zdraví spotřebitele a obchod

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti spotřebitelské politiky, ochrany zdraví spotřebitele a obchodu může týkat přípravy správních a právních předpisů v oblasti spotřebitelské politiky a ochrany zdraví spotřebitele, aby byly odstraněny zbytečné překážky obchodu.

Článek 64

Sanitární a fytosanitární opatření

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření:

a)

usnadňovat obchod mezi Unií a ZZÚ jako celky a mezi ZZÚ a třetími zeměmi a současně chránit zdraví či život lidí, zvířat nebo rostlin podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření obsažené v Dohodě o WTO;

b)

cřešit problémy v souvislosti se sanitárními a fytosanitárními opatřeními;

c)

zajistit transparentnost sanitárních a fytosanitárních opatření použitelných v obchodě mezi Unií a ZZÚ;

d)

podporovat harmonizaci opatření s mezinárodními normami podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření obsažené v Dohodě o WTO;

e)

podporovat účinnou účast ZZÚ v organizacích stanovujících mezinárodní sanitární a fytosanitární normy;

f)

podporovat konzultace a výměny mezi ZZÚ a evropskými ústavy a laboratořemi;

g)

vytvořit a posilovat technickou kapacitu ZZÚ pro provádění a sledování sanitárních a fytosanitárních opatření;

h)

podporovat převod technologií v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření.

Článek 65

Zákaz protekcionistických opatření

Ustanovení kapitoly 1 a 2 nesmí být použita jako nástroj svévolné nebo neoprávněné diskriminace nebo skryté omezení obchodu.

Kapitola 3

Měnové a daňové záležitosti

Článek 66

Vyjmutí z daňové povinnosti

1.   Aniž je dotčen článek 67, nevztahuje se zacházení v rámci doložky nejvyšších výhod poskytované v souladu s tímto rozhodnutím na daňové výhody, které si členské státy nebo orgány ZZÚ poskytují nebo mohou v budoucnosti poskytovat na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitřních daňových předpisů.

2.   Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání přijetí nebo vynucování jakéhokoli opatření s cílem zamezit vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitřních daňových předpisů.

3.   Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání příslušným orgánům rozlišovat při používání odpovídajících ustanovení svých daňových předpisů mezi plátci daně, kteří nejsou ve stejné situaci, zejména s ohledem na jejich místo pobytu nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

Článek 67

Daňové a celní režimy zakázek financovaných z prostředků Unie

1.   ZZÚ uplatňují na zakázky financované z daňových a celních režimů Unie zacházení neméně příznivé, než je zacházení uplatňované vůči členskému státu, s nímž jsou spojeny nebo vůči státům, jimž je poskytováno zacházení podle nejvyšších výhod, nebo vůči mezinárodním rozvojovým organizacím, s nimiž navázaly vztahy, podle toho, které zacházení je nejpříznivější.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, vztahuje se na zakázky financované Unií následující režim:

a)

v ZZÚ, které jsou příjemcem pomoci, nepodléhá zakázka žádnému stávajícímu či budoucímu kolkovnému ani registračním poplatkům či daňovým poplatkům s rovnocenným účinkem; tyto zakázky však jsou registrovány podle právních předpisů platných v ZZÚ a může za ně být vyžadován poplatek, který odpovídá poskytnuté službě;

b)

zisky nebo příjmy vznikající z provádění zakázek se zdaňují podle vnitřní daňové úpravy přijímajících ZZÚ za předpokladu, že fyzická nebo právnická osoba, která tohoto zisku nebo příjmu dosahuje, má v daných ZZÚ stálou provozovnu nebo že provádění zakázky trvá déle než šest měsíců;

c)

podniky, které musí pro provádění zakázek na stavební práce dovézt zařízení, využijí pro uvedené zařízení systém dočasného dovozu podle vnitrostátních právních předpisů přijímajících ZZÚ, pokud o to požádají;

d)

každé profesionální zařízení potřebné pro provádění úkolů stanovených v zakázce na služby se dočasně propustí do přijímajících ZZÚ s osvobozením od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem, jestliže tato cla, daně a poplatky nepředstavují odměnu za poskytnuté služby;

e)

dovoz na základě zakázek na dodávky se propouští do přijímajících ZZÚ s osvobozením od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem. Zakázky na dodávky pocházející z dotyčné ZZÚ se uzavírají na základě cen dodávek ze závodu, k nimž mohou být přičteny takové vnitřní daňové poplatky, jaké mohou být uplatňovány na takové dodávky v dané ZZÚ;

f)

paliva, maziva a uhlovodíková pojiva a všechny materiály použité v plnění zakázek na stavební práce se považují za zakoupené na místním trhu a podléhají daňové úpravě použitelné na základě právních předpisů platných v přijímající ZZÚ;

g)

spotřební zboží dovezené pro potřebu fyzických osob jiných než zaměstnaných v místě, které se zabývají prováděním úkolů stanovených v zakázce na služby, a jejich rodinných příslušníků se osvobozuje od dovozního cla, daní a ostatních daňových poplatků s rovnocenným účinkem v mezích stanovených právními předpisy platnými v přijímající ZZÚ.

3.   Každá smluvní otázka, na kterou se nevztahují odstavce 1 a 2, podléhá i nadále právním předpisům dotyčné ZZÚ.

Kapitola 4

Rozvoj obchodní kapacity

Článek 68

Obecný přístup

V zájmu zajištění, aby ZZÚ získaly maximální prospěch z tohoto rozhodnutí a mohly se za nejvýhodnějších podmínek prosadit na vnitřním trhu Unie a regionálních, subregionálních a mezinárodních trzích, je cílem přidružení přispět k rozvoji obchodních kapacit ZZÚ:

a)

zvýšením konkurenceschopnosti, samostatnosti a ekonomické odolnosti ZZÚ prostřednictvím diverzifikace a zvyšování hodnoty a objemu obchodu se zbožím a službami ze ZZÚ a posílení schopnosti ZZÚ přilákat soukromé investice do mnoha odvětví hospodářské činnosti;

b)

zlepšením spolupráce mezi ZZÚ a sousedními zeměmi v oblasti zboží, služeb a usazování.

Článek 69

Dialog, spolupráce a rozvoj kapacit na poli obchodu

V rámci přidružení se mohou iniciativy v oblasti dialogu, spolupráce a rozvoje kapacit na poli obchodu týkat:

a)

posílení schopnosti ZZÚ tvořit a provádět politiky potřebné pro rozvoj obchodu se zbožím a službami;

b)

podpory ZZÚ v jejich úsilí o zavádění vhodných právních, regulačních a institucionálních rámců a nezbytných správních postupů;

c)

podpory rozvoje soukromého sektoru, zejména malých a středních podniků;

d)

usnadňování rozvoje trhu a vývoje výrobků, včetně zlepšování kvality produktů;

e)

pomoci při rozvoji lidských zdrojů a odborných dovedností důležitých pro obchod se zbožím a službami;

f)

zvyšování kapacity obchodních zprostředkovatelů poskytovat podnikům ze ZZÚ služby v souvislosti s exportní činností těchto podniků, například informace o trhu;

g)

pomoci při vytváření podnikatelského prostředí podněcujícího investice.

Kapitola 5

Spolupráce v oblasti finančních služeb a daňových záležitostí

Článek 70

Spolupráce v oblasti mezinárodních finančních služeb

S cílem podpořit stabilitu, integritu a transparentnost globálního finančního systému může být součástí přidružení spolupráce v oblasti mezinárodních finančních služeb. Taková spolupráce se může týkat:

a)

poskytování účinné a přiměřené ochrany investorům a jiným zákazníkům finančních služeb;

b)

předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu;

c)

podpory spolupráce mezi různými aktéry finančního systému, včetně regulačních orgánů a orgánů dohledu;

d)

vytváření nezávislých a účinných mechanismů dohledu nad finančními službami.

Článek 71

Sladění právních předpisů v oblasti finančních služeb

Unie a ZZÚ podporují sbližování právních předpisů s uznávanými mezinárodními normami pro regulaci finančních služeb a dohled nad nimi, mimo jiné s těmito: Základní zásady pro účinný bankovní dohled Basilejského výboru pro bankovní dohled, Základní zásady a metodika pojišťovnictví Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví, Cíle a principy regulace cenných papírů Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Dohoda o výměně informací o daňových záležitostech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Prohlášení o transparentnosti a výměně informací pro daňové účely G20, Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce Rady pro finanční stabilitu a Mezinárodní normy pro boj proti praní peněz, financování terorismu a šíření zbraní – doporučení Finančního akčního výboru (FATF).

Ve vhodných případech a na žádost dotčené ZZÚ může Unie a ZZÚ vyvinout úsilí o podporu lepšího sladění právních předpisů ZZÚ s právními předpisy Unie týkajícími se finančních služeb.

Článek 72

Spolupráce regulačních orgánů a orgánů dohledu

Unie a ZZÚ podporují spolupráci mezi příslušnými regulačními orgány a orgány dohledu, včetně výměny informací, sdílení znalostí o finančních trzích a podobných opatření. Zvláštní pozornost je třeba věnovat rozvoji správní kapacity těchto orgánů, například prostřednictvím výměny zaměstnanců a společných školení.

Článek 73

Spolupráce v daňových záležitostech

Unie a ZZÚ podporují spolupráci v daňové oblasti s cílem usnadnit výběr zákonných daňových výnosů a vypracovat opatření k účinnému uplatňování zásad řádné daňové správy, včetně transparentnosti, výměny informací a spravedlivé daňové soutěže.

ČÁST ČTVRTÁ

NÁSTROJE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 74

Obecné cíle

Unie přispěje k dosažení celkových cílů přidružení tím, že poskytne:

a)

přiměřené finanční zdroje a vhodnou technickou pomoc za účelem posílení kapacit ZZÚ pro tvorbu a provádění strategických a regulačních rámců;

b)

dlouhodobé financování na podporu růstu soukromého sektoru.

Článek 75

Definice

Pro účely této části se rozumí:

a)

„programovatelnou podporou“ nevratná podpora z Evropského rozvojového fondu přidělená ZZÚ na financování územních či regionálních strategií a priorit vymezených v programových dokumentech;

b)

„programováním“ proces organizace, rozhodování a přidělování orientačních finančních prostředků s cílem realizovat během několika let v oblasti uvedené v části druhé tohoto rozhodnutí akce za účelem dosažení cílů přidružení týkajících se udržitelného rozvoje ZZÚ;

c)

„programovým dokumentem“ dokument, který vymezuje strategii, priority a režimy v ZZÚ a převádí cíle, jichž chtějí ZZÚ dosáhnout v oblasti udržitelného rozvoje, do účinných a efektivních kroků pro dosažení cílů přidružení;

d)

„plány rozvoje“ podle článku 83 ucelený soubor operací definovaných a financovaných výlučně ZZÚ v rámci vlastních politik a strategií rozvoje a operací, na nichž se dohodly s členským státem, s nímž jsou spojeny;

e)

„územním přídělem“ částka přidělená jednotlivým ZZÚ jako programovatelná podpora z Evropského rozvojového fondu na financování územních strategií a priorit vymezených v programových dokumentech;

f)

„regionálním přídělem“ částka přidělená jako programovatelná podpora z Evropského rozvojového fondu na financování regionálních strategií a tematických priorit společných několika ZZÚ v oblasti spolupráce, vymezených v programových dokumentech;

g)

„finančním rozhodnutím“ akt přijatý Komisí, jenž podrobně vymezuje finanční příspěvek Unie a jímž se schvaluje poskytnutí finanční podpory z Evropského rozvojového fondu.

Článek 76

Zásady finanční spolupráce

1.   Unie poskytuje finanční pomoc na základě zásad partnerství, odpovědnosti, soudržnosti územních celků, doplňkovosti a subsidiarity.

2.   Operace financované podle tohoto rozhodnutí mohou mít formu programovatelné I neprogramovatelné podpory.

3.   Finanční pomoc Unie:

a)

se provádí s patřičným ohledem na zeměpisné, sociální a kulturní charakteristiky ZZÚ i na jejich specifický potenciál;

b)

zajišťuje, aby byly toky zdrojů poskytovány předvídatelně a pravidelně;

c)

je pružná a přizpůsobená situaci v každé ZZÚ a

d)

se uskutečňuje při plném respektování institucionálních, právních a finančních pravomocí každého z partnerů.

4.   Za provádění operací odpovídají dotčené orgány ZZÚ, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise ve věcech zajištění řádného finančního řízení při využívání prostředků Unie.

Kapitola 2

Finanční zdroje

Článek 77

Zdroje financování

ZZÚ jsou způsobilé pro tyto zdroje financování:

a)

zdroje přidělené ZZÚ na základě vnitřní dohody mezi členskými státy Unie o zřízení 11. Evropského rozvojového fondu (ERF);

b)

programy a nástroje Unie stanovené v souhrnném rozpočtu Unie a

c)

finanční prostředky spravované EIB jako vlastní zdroje této banky a zdroje přidělené investiční facilitě ERF podle podmínek vnitřní dohody mezi členskými státy Unie o zřízení 11. ERF (7) (dále jen „vnitřní dohoda o 11. ERF“).

Kapitola 3

Zvláštní ustanovení o finanční pomoci v rámci 11. ERF

Článek 78

Předmět a oblast působnosti

V rámci strategie a priorit stanovených dotyčnou ZZÚ na místní nebo regionální úrovni a aniž je dotčena humanitární pomoc či pomoc při mimořádných událostech, může být finanční podpora poskytována na následující činnosti přispívající k dosažení cílů stanovených tímto rozhodnutím:

a)

odvětvové politiky a reformy a projekty, které jsou s nimi slučitelné;

b)

institucionální rozvoj, budování kapacit a integrace hledisek životního prostředí;

c)

technická spolupráce a

d)

dodatečná podpora v případě výkyvů příjmů z vývozu zboží a služeb uvedená v článku 82.

Článek 79

Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech

1.   Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje ZZÚ, které čelí vážným hospodářským a sociálním obtížím výjimečné povahy, jež jsou důsledkem přírodních nebo člověkem způsobených katastrof nebo mimořádných okolností se srovnatelnými důsledky. Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje po dobu nezbytnou ke zvládnutí mimořádných potřeb vyplývajících z těchto situací.

Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje výlučně podle potřeb a zájmů obětí katastrofy.

2.   Cílem humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech je:

a)

zachránit lidské životy, předcházet utrpení a zmírňovat ho a zachovat lidskou důstojnost v krizových situacích a v situacích po skončení krize;

b)

přispívat k financování a poskytování humanitární pomoci a napomáhat přímému přístupu zamýšlených příjemců k této pomoci všemi dostupnými logistickými prostředky;

c)

provádět krátkodobou obnovu a rekonstrukci, aby oběti mohly mít užitek alespoň z minimálního začlenění do společenského a hospodářského života a aby byly co nejdříve vytvořeny podmínky pro obnovu rozvoje na základě dlouhodobých cílů;

d)

řešit potřeby plynoucí z vysídlení osob, jako jsou uprchlíci, vysídlené osoby a navrátilci, po přírodní nebo člověkem způsobené katastrofě s cílem plnit po nezbytně dlouhou dobu veškeré potřeby uprchlíků a vysídlených osob, ať se nacházejí kdekoli, a usnadnit opatření pro jejich dobrovolné navracení a opětovnou integraci v zemi jejich původu a

e)

pomoci ZZÚ vybudovat krátkodobé mechanismy předcházení katastrofám a připravenosti na ně, včetně systémů pro předpovědi a včasné varování, s cílem zmenšit následky katastrof.

3.   Pomoc podle tohoto článku může být rovněž poskytnuta ZZÚ přijímajícím uprchlíky nebo navrátilce, aby plnila naléhavé potřeby, jež nejsou kryty pomocí při mimořádných událostech.

4.   Pomoc poskytovaná podle tohoto článku se financuje ze souhrného rozpočtu Unie. Vedle financování z odpovídajících rozpočtových položek však může být výjimečně financována z přídělů stanovených v příloze II.

5.   Operace humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech se provádějí buď na žádost ZZÚ postižené krizovou situací, Komise, členského státu, s nímž je ZZÚ spojena, mezinárodních organizací nebo místních nebo mezinárodních nevládních organizací. Tato pomoc je spravována a prováděna podle postupů umožňujících rychlé, pružné a účinné zásahy.

Článek 80

Rozvoj kapacit

1.   Finanční pomoc může přispět kromě jiného k podpoře rozvoje kapacit ZZÚ nezbytných pro definování, provádění a sledování územních a/nebo regionálních strategií a činností s cílem dosáhnout obecných cílů v oblastech spolupráce uvedených v části druhé a třetí.

2.   Unie podpoří úsilí ZZÚ o získávání spolehlivých statistických údajů o těchto oblastech.

3.   Unie může ZZÚ podporovat v jejich úsilí o zlepšení srovnatelnosti jejich makroekonomických ukazatelů.

Článek 81

Technická pomoc

1.   Z podnětu Komise mohou být financovány studie nebo opatření technické pomoci s cílem zajistit přípravu, monitorování, hodnocení a dohled nezbytné pro provádění tohoto rozhodnutí a pro jeho celkové hodnocení. Technická pomoc poskytovaná na místě se ve všech případech provádí podle pravidel decentralizovaného finančního řízení.

2.   Z podnětu ZZÚ po vydání stanoviska Komise mohou být financovány studie a opatření technické pomoci ve vztahu k provádění činností naplánovaných v programovacích dokumentech. Komise může rozhodnout, že bude takové akce financovat buď z programovatelné podpory, nebo z finančního krytí vyčleněného na opatření technické spolupráce.

Článek 82

Dodatečná podpora v případě výkyvů příjmů z vývozu

1.   S cílem zmírnit nepříznivé účinky veškerých krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu, zejména v odvětví zemědělství, rybolovu a těžby, které by mohly ohrozit dosažení rozvojových cílů dotyčné ZZÚ, se v rámci finančního přídělu uvedeného v příloze II zřizuje systém dodatečné podpory.

2.   Cílem podpory v případech krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu je ochrana makroekonomických a odvětvových reforem a politik ohrožených v důsledku poklesu příjmů a náprava nepříznivých důsledků nestability příjmů z vývozu, zejména u zemědělských produktů a produktů těžby.

Při přidělování zdrojů uvedených v příloze V se bere v úvahu závislost hospodářství ZZÚ na vývozu, zejména v zemědělském a těžebním odvětví. V této souvislosti se izolovaným ZZÚ uvedeným v příloze I dostává příznivějšího zacházení v souladu s kritérii stanovenými přílohou V.

3.   Dodatečné prostředky se poskytují v souladu se zvláštními ustanoveními podpůrného mechanismu stanoveného v příloze V.

4.   Unie rovněž poskytuje podporu tržním pojistným programům navrženým pro ZZÚ, které se chtějí chránit proti riziku výkyvů příjmů z vývozu.

Článek 83

Programování

1.   Pro účely tohoto rozhodnutí se programovatelná podpora poskytuje na základě programového dokumentu.

2.   Programový dokument může zohlednit plány územního rozvoje či jiné plány dohodnuté mezi ZZÚ a členskými státy, s nimiž jsou spojeny.

3.   Na základě článku 10 přebírají orgány ZZÚ hlavní odpovědnost za vypracovávání strategií, priorit a režimů prostřednictvím přípravy programových dokumentů v koordinaci s Komisí a členským státem, s nímž jsou ZZÚ spojeny.

4.   Orgány ZZÚ odpovídají za:

a)

stanovení svých priorit, na nichž má být strategie založena a

b)

vypracování projektů a návrhů programů předkládaných Komisi, které spolu s ní posuzují.

Článek 84

Příprava, vyhodnocení a schválení programového dokumentu

1.   Příslušná územní nebo, jde-li o regionální programy, regionální schvalující osoba připraví návrh programového dokumentu v návaznosti na konzultace s nejširším možným spektrem zúčastněných stran, přičemž čerpá ze získaných poznatků a osvědčených postupů.

2.   Každý návrh programového dokumentu je uzpůsobený potřebám a konkrétním okolnostem každé ZZÚ. Jsou v něm stanoveny ústřední oblasti, na které se má soustředit financování Unie, konkrétní cíle, očekávané výsledky, ukazatele výkonnosti, na základě kterých se posuzují a hodnotí výsledky, a orientační finanční příděl. Je v něm podporována místní odpovědnost za programy spolupráce.

3.   Návrh programového dokumentu je od raných fází procesu programování předmětem výměny názorů mezi ZZÚ a dotčeným členských státem a Komisí s cílem podpořit doplňkovost a soudržnost jejich příslušných činností v oblasti spolupráce.

4.   Komise vyhodnotí návrh programového dokumentu, aby určila, zda obsahuje všechny potřebné prvky a zda je v souladu s cíli tohoto rozhodnutí a souvisejícími politikami Společenství. Komise konzultuje Evropskou investiční banku ohledně návrhu programového dokumentu.

5.   ZZÚ poskytnou veškeré nezbytné informace včetně výsledků veškerých studií proveditelnosti, aby Komise mohla hodnocení návrhu programového dokumentu provést co nejúčinněji.

6.   Orgány ZZÚ a Komise společně odpovídají za schválení programového dokumentu. Komise schválí programový dokument v návaznosti na postup stanovený v článku 86.

Článek 85

Provedení

1.   Komise přijme finanční rozhodnutí k příslušnému programovému dokumentu v souladu s normami stanovenými ve finančním nařízení pro 11. ERF postupem podle článku 87.

2.   Komise využívá zdroje přidělené ZZÚ z 11. ERF jakýmkoli ze způsobů stanovených ve finančním nařízení pro 11. ERF a v souladu s podmínkami vymezenými tímto rozhodnutím nebo v opatřeních, kterými se provádí. Za tímto účelem uzavře s příslušnými orgány ZZÚ finanční dohody.

3.   Orgány ZZÚ odpovídají za:

a)

přípravu, projednání a uzavírání zakázek;

b)

provádění a řízení projektů a programů a

c)

udržování projektů a programů a zajišťování jejich udržitelnosti.

4.   Příslušné orgány ZZÚ a Komise společně odpovídají za:

a)

zajištění rovnosti podmínek účasti v nabídkových řízeních a na zakázkách;

b)

monitorování a hodnocení účinků a výsledků projektů a programů a

c)

zajištění správného, bezodkladného a účinného provádění projektů a programů.

5.   V zájmu usnadnění výměny názorů se alespoň jednou do roka konají technická zasedání mezi územními schvalujícími osobami, dotčenými členskými státy a zástupci Komise zapojenými do programování, zejména s použitím moderních technologií nebo pokud možno jako rozšíření dialogu v rámci fóra ZZÚ-EU.

6.   Akce financované v rámci 11. ERF mohou být provedeny na základě souběžného nebo společného spolufinancování podle ustanovení finančního nařízení pro 11. ERF.

Článek 86

Územní a regionální schvalující osoby

1.   Vláda každé ZZÚ jmenuje územní schvalující osobu, aby ji zastupovala ve všech operacích financovaných ze zdrojů 11. ERF řízených Komisí a Evropskou investiční bankou. Územní schvalující osoba jmenuje jednoho nebo více zástupců územní schvalující osoby, kteří ji nahradí, pokud by nemohla svou funkci vykonávat, a o tomto jmenování uvědomí Komisi. Územní schvalující osoba může za předpokladu splnění podmínek institucionální kapacity a řádného finančního řízení delegovat své funkce v oblasti provádění daných programů a projektů na odpovědný subjekt v rámci příslušného orgánu ZZÚ. Územní schvalující osoba předem informuje Komisi o každém takovémto delegování.

Jestliže se Komise dozví o problémech při provádění postupů spojených s řízením zdrojů 11. ERF, naváže ve spolupráci s územní schvalující osobou veškeré kontakty potřebné k nápravě situace a podnikne veškeré nezbytné kroky. Územní schvalující osoba nese finanční odpovědnost jen za výkonné úkoly, které jí byly svěřeny.

Jsou-li zdroje z 11. ERF řízeny nepřímo a s výhradou případných dalších pravomocí udělených Komisí, územní schvalující osoba:

a)

odpovídá za koordinaci, programování, pravidelné monitorování a přezkumy provádění spolupráce a za koordinaci s dárci;

b)

v úzké spolupráci s Komisí odpovídá za přípravu, předkládání a hodnocení projektů a programů.

2.   Pokud jsou zdroje 11. ERF řízeny nepřímo a s výhradou případných dalších pravomocí udělených Komisí, jedná příslušná územní schvalující osoba jako veřejný zadavatel ve vztahu k programům prováděným prostřednictvím nabídkových řízení nebo výzev k podávání návrhů, přičemž podléhá předběžné kontrole Komise.

3.   Územní schvalující osoba během provádění operací a s výhradou povinnosti informovat Komisi rozhoduje o:

a)

technických úpravách a změnách porobností programů a projektů, pokud neovlivňují přijaté technické řešení a zůstávají v rámci rezerv pro úpravy stanovených v dohodě o financování;

b)

změnách místa u vícečetných programů nebo projektů, pokud jsou odůvodněny technickými, hospodářskými nebo sociálními důvody;

c)

uložení nebo prominutí pokut za prodlení;

d)

zproštění ručitelů;

e)

subdodávkách;

f)

konečném převzetí za předpokladu, že Komise potvrdila předběžné převzetí, potvrdí odpovídající zápis a případně je přítomna při konečném převzetí, zejména pokud rozsah výhrad zaznamenaných při předběžném převzetí vyžaduje významné dodatečné práce; a najímání poradců a dalších odborníků na technickou pomoc.

4.   V případě regionálních programů určí orgány zúčastněných ZZÚ regionální schvalující osobu z řad aktérů spolupráce uvedených v článku 11. Povinnosti regionální schvalující osoby odpovídají obdobně povinnostem územní schvalující osoby.

Článek 87

Výbor ERF-ZZÚ

1.   Tam, kde je to vhodné, je Komisi nápomocen výbor zřízený vnitřní dohodou o 11. ERF.

2.   Při vykonávání pravomocí, které mu uděluje toto rozhodnutí, je tento výbor označován jako „výbor ERF-ZZÚ“. Výbor ERF-ZZÚ se řídí jednacím řádem výboru zřízeného vnitřní dohodou o 11. ERF a prováděcím nařízením pro 11. ERF. Do vstupu uvedeného prováděcího nařízení v platnost se použijí postupy stanovené v nařízení Rady (ES) č. 617/2007 (8).

3.   Výbor zaměřuje svou práci na podstatné otázky spolupráce na úrovni ZZÚ a regionů. V zájmu soudržnosti, koordinace a doplňkovosti monitoruje provádění programových dokumentů.

4.   Výbor vydává stanovisko k:

a)

návrhům programových dokumentů a všem jejich změnám a

b)

finančním rozhodnutím týkajícím se provádění této části rozhodnutí.

Článek 88

Úloha delegací Unie

1.   Pokud je Unie zastupována delegací pod vedením vedoucího delegace, použijí se ustanovení finančního nařízení pro 11. ERF o pověřených schvalujících osobách a účetních.

2.   Územní nebo regionální schvalující osoba úzce spolupracuje s vedoucím delegace, který je hlavním kontaktem pro jednotlivé aktéry spolupráce v dotčených ZZÚ.

Článek 89

Pravidla o státní příslušnosti a původu použitelná pro zadávání veřejných zakázek, grantů a jiných zadávacích řízení pro ZZÚ

1.   Obecná pravidla týkající se způsobilosti

a)

Účast na zadávání veřejných zakázek, grantů a na jiných zadávacích řízeních, jejichž předmětem jsou činnosti financované podle tohoto rozhodnutí ve prospěch třetích stran, je otevřena všem fyzickým osobám, jež jsou státními příslušníky způsobilé země nebo území podle odstavce 2, a dále právnickým osobám, které ve způsobilé zemi či na způsobilém území podle odstavce 2 skutečně sídlí, a mezinárodním organizacím.

b)

V případě akcí spolufinancovaných s partnerem nebo jiným dárcem nebo prováděných prostřednictvím některého členského státu v rámci sdíleného řízení nebo prostřednictvím svěřeneckého fondu vytvořeného Komisí jsou způsobilé rovněž země, které jsou způsobilé podle pravidel dotčeného partnera, jiného dárce nebo členského státu, nebo podle zřizovacího aktu svěřeneckého fondu.

V případě akcí prováděných pověřenými subjekty (členské státy nebo jejich agentury, Evropská investiční banka) nebo prostřednictvím mezinárodních organizací či jejich agentur, jsou rovněž způsobilé fyzické a právnické osoby způsobilé podle pravidel daného pověřeného subjektu, jak je stanoveno v dohodách uzavřených se spolufinancujícím nebo prováděcím orgánem.

c)

V případě akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí a kromě toho i jiným nástrojem pro vnější činnost, včetně Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 (9) a naposledy pozměněné v Ouagadougou dne 22. června 2010 (10), jsou země, které byly určeny v rámci některého z těchto nástrojů, považovány za způsobilé pro účely této akce.

V případě akcí globální, regionální nebo přeshraniční povahy financovaných na základě tohoto rozhodnutí se do postupů provádějících tyto akce mohou zapojit fyzické a právnické osoby z dotyčných zemí, území a regionů, na něž se daná akce vztahuje.

d)

Všechny dodávky zakoupené na základě veřejné zakázky nebo v souladu s dohodou o grantu, které jsou financovány podle tohoto rozhodnutí, musí pocházet ze způsobilé země nebo ze způsobilého území. Mohou však pocházet z jakéhokoli jiné země nebo z jakéhokoli jiného území, pokud je částka nákupu dodávek pod finančním limitem pro použití soutěžního jednacího řízení. Pro účely tohoto článku je pojem „původ“ definován v článcích 23 a 24 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (11) a v dalších právních předpisech Unie týkajících se nepreferenčního původu.

e)

Pravidla podle tohoto článku se nevztahují na fyzické osoby a ani jim nekladou omezení týkající se státní příslušnosti, pokud jsou tyto osoby zaměstnané způsobilým dodavatelem či případně subdodavatelem, nebo jsou s nimi jinak smluvně vázány.

f)

Způsobilost vymezená v tomto článku může být omezena s ohledem na státní příslušnost, umístění nebo povahu žadatelů, vyžaduje-li to charakter a cíle akce a je-li to nutné pro její účinné provádění.

g)

Fyzické a právnické osoby, které získaly smlouvu o zakázce, dodržují platné právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, včetně mnohostranných dohod o životním prostředí, jakož i mezinárodně sjednané základní pracovní normy.

2.   Pro financování podle tohoto rozhodnutí jsou způsobilí uchazeči, žadatelé a zájemci z následujících zemí a území:

a)

členských států, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů uznaných Unií a členů Evropského hospodářského prostoru;

b)

ZZÚ;

c)

rozvojových zemí a území, jak jsou uvedeny na seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci vypracovaném Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, které nejsou členy skupiny G-20;

d)

zemí, pro které Komise stanoví reciproční přístup k vnější pomoci. Reciproční přístup může být udělen na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přiznává-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a subjektům ze ZZÚ;

e)

členských států OECD v případě zakázek provedených v některé z nejméně rozvinutých zemí;

f)

pokud je to oznámeno předem v dokumentací týkající se daného řízení:

i)

zemí, které mají tradiční hospodářské, obchodní nebo zeměpisné vazby se sousedními přijímacími zeměmi,

ii)

všech zemí v případě naléhavé potřeby nebo nedostupnosti produktů a služeb na trzích způsobilých zemí.

3.   V řádně odůvodněných případech může Komise přijmout jakožto způsobilé uchazeče, žadatele a zájemce z nezpůsobilých zemí nebo zboží nezpůsobilého původu, pokud by pravidla způsobilosti realizaci projektu, programu nebo akce znemožňovala nebo výrazně ztěžovala.

4.   Pro akce prováděné v rámci sdíleného řízení je příslušný členský stát, který Komise pověřila úkoly plnění, oprávněn jménem Komise povolit účast uchazečů, žadatelů a zájemců z jiných zemí a povolit zboží z jiných zemí ve smyslu odst. 2 písm. f) a přijmout jakožto způsobilé uchazeče, žadatele a zájemce z nezpůsobilých zemí ve smyslu odstavce 3 nebo zboží, jehož původ nesplňuje podmínky způsobilosti podle odst. 1 písm. d).

Článek 90

Ochrana finančních zájmů Unie a finanční kontroly

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí byly finanční zájmy Unie chráněny uplatňováním preventivních opatření zamezujících podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.   Komise a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (12) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání.

Aniž je dotčen první a druhý pododstavec, musí dohody se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat, v souladu s finančním nařízením pro příslušný ERF.

3.   Hlavní odpovědnost za finanční dohled nad finančními prostředky Unie nesou ZZÚ. Provádí se případně koordinovaně s členským státem, s nímž je ZZÚ spojena, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

4.   Komise odpovídá za:

a)

zajištění toho, aby v dotyčných ZZÚ existovaly a řádně fungovaly řídící a kontrolní systémy zajišťující správné a efektivní využívání prostředků Unie, a

b)

to, aby v případě nesrovnalostí zaslala doporučení nebo žádosti o opatření k nápravě těchto nesrovnalostí a veškerých zjištěných nedostatků v řízení.

5.   Komise, ZZÚ a případně členský stát, s nímž je ZZÚ spojena, se na základě správních ujednání jednou či dvakrát ročně scházejí, aby koordinovaly programy, metodiky a provádění kontrol.

6.   Pokud jde o finanční opravy,

a)

odpovídá za zjištění a opravu finančních nesrovnalostí v prvé řadě dotyčná ZZÚ;

b)

avšak v případě nedostatků na straně dotyčné ZZÚ, jestliže ZZÚ nenapraví situaci a pokusy o urovnání jsou neúspěšné, Komise jedná, aby snížila celkový příděl odpovídající finančnímu rozhodnutí o programovém dokumentu nebo odňala jeho zůstatek.

Článek 91

Monitorování, hodnocení, proces přezkumu a podávání zpráv

1.   Finanční spolupráce musí být dostatečně pružná, aby se zajistil ustavičný soulad operací s cíli tohoto rozhodnutí a zohlednily veškeré změny hospodářské situace, priorit a cílů dotčených ZZÚ, zejména prostřednictvím ad hoc přezkumu programového dokumentu.

2.   Přezkum může být zahájen Komisí nebo na žádost dotčené ZZÚ a v návaznosti na souhlas Komise.

3.   Komise posoudí pokrok dosažený při provádění finanční pomoci poskytnuté ZZÚ v rámci 11. ERF a počínaje rokem 2015 předloží Radě jednou ročně zprávu o provádění a výsledcích a pokud možno o hlavních účincích a dopadech finanční pomoci Unie. Tato zpráva se zasílá rovněž Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

4.   Zpráva uvedená v odstavci 3 obsahuje informace týkající se předchozího roku, pokud jde o financovaná opatření, o výsledky monitorování a hodnocení, o zapojení příslušných partnerů a o provádění prostředků na závazky a prostředků na platby 11. ERF. Posoudí se v ní výsledky pomoci, pokud možno s použitím konkrétních a měřitelných ukazatelů. Zpráva odráží hlavní získané poznatky a naplňování doporučení z hodnocení z předešlých let.

Kapitola 4

Zásady způsobilosti

Článek 92

Způsobilost pro získání územních přídělů

1.   K získání finanční podpory podle tohoto rozhodnutí jsou způsobilé veřejnoprávní orgány ZZÚ.

2.   S výhradou dohody orgánů dotyčných ZZÚ mohou finanční podporu podle tohoto rozhodnutí obdržet rovněž tyto subjekty nebo orgány:

a)

místní, celostátní a/nebo regionální veřejné nebo poloveřejné agentury a útvary nebo místní orgány ZZÚ, a zejména jejich finanční instituce a rozvojové banky;

b)

společnosti a podniky ZZÚ a regionálních skupin;

c)

společnosti a podniky členského státu s cílem umožnit jim navíc k jejich vlastnímu příspěvku provádět výrobní projekty na území ZZÚ;

d)

finanční zprostředkovatelé ZZÚ nebo Unie, kteří podporují a financují soukromé investice v ZZÚ, a

e)

aktéři decentralizované spolupráce a ostatní nestátní aktéři ze ZZÚ a z Unie s cílem umožnit jim provádět hospodářské, kulturní, sociální a vzdělávací projekty a programy v ZZÚ v rámci decentralizované spolupráce uvedené v článku 12.

Článek 93

Způsobilost pro získání regionálních přídělů

1.   Regionální příděly se použijí na operace, ze kterých mají prospěch a kterých se účastní:

a)

dvě či více ZZÚ bez ohledu na jejich polohu;

b)

jedna či více ZZÚ a jeden či více nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;

c)

jedna či více ZZÚ a jeden či více sousedních států AKT nebo třetích zemí;

d)

jedna či více ZZÚ, jeden či více nejvzdálenějších regionů a jeden či více států AKT a/nebo třetích zemí;

e)

dvě či více regionálních organizací, jichž jsou ZZÚ členy;

f)

jedna či více ZZÚ a regionálních organizací, jejichž členy jsou ZZÚ, státy AKT nebo jeden či více nejvzdálenějších regionů;

g)

ZZÚ a Unie jako celek nebo

h)

jeden nebo více subjektů, orgánů nebo jiných útvarů z alespoň jedné ZZÚ, které jsou členy některého ESÚS podle článku 8, jednoho nebo více nejvzdálenějších regionů a jednoho nebo více sousedních států AKT nebo třetích zemí.

2.   Finanční prostředky určené na umožnění účasti států AKT, nejvzdálenějších regionů a jiných zemí jsou poskytovány nad rámec finančních prostředků přidělovaných ZZÚ podle tohoto rozhodnutí.

3.   Účast států ADT, nejvzdálenějších regionů a jiných zemí v programech zřízených podle tohoto rozhodnutí se plánuje jen za těchto podmínek:

a)

těžiště projektů a programů podporovaných v rámci víceletého finančního rámce spolupráce zůstává v některé ZZÚ;

b)

ve finančních nástrojích Unie jsou obsažena obdobná ustanovení a

c)

je dodržena zásada proporcionality.

4.   Vhodná opatření umožní poskytnout odpovídající prostředky na financování úvěrů z ERF a souhrnného rozpočtu Unie určených na projekty spolupráce mezi ZZÚ, státy AKT, nejvzdálenějšími regiony, jakož i jinými zeměmi, zejména na zjednodušení mechanismů pro společné řízení těchto projektů.

Článek 94

Způsobilost pro programy Unie

1.   Fyzické osoby ze ZZÚ, definované v článku 50, a případně i příslušné veřejné a/nebo soukromé subjekty a instituce v ZZÚ jsou způsobilé k účasti v programech Unie a k získání finančních prostředků z těchto programů, s výhradou pravidel a cílů a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je ZZÚ spojena.

2.   ZZÚ je rovněž způsobilá pro podporu v rámci programů Unie týkajících se spolupráce s dalšími zeměmi, zejména rozvojovými zeměmi, s výhradou pravidel, cílů a režimů obsažených v těchto programech.

3.   Na základě informací obsažených ve výroční zprávě o provádění, kterou předloží ZZÚ, a dalších dostupných informací podá Komise zprávu výboru ERF-ZZÚ o účasti ZZÚ v programech Unie.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 95

Přenesení pravomocí na Komisi

Za účelem zohlednění technického pokroku a změn v celních postupech je na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 96 pozměňující dodatky k příloze VI.

Článek 96

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 95 se Komisi svěřuje na dobu pěti let od 1. ledna 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Rada může přenesení pravomoci uvedené v článku 95 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 95 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 97

Změna postavení

Rada v souladu s článekm 203 Smlouvy o fungování EU rozhodne o všech nezbytných úpravách tohoto rozhodnutí, pokud:

a)

některá ze ZZÚ získá nezávislost;

b)

některá ze ZZÚ opustí přidružení;

c)

některá ze ZZÚ se stane nejvzdálenějším regionem;

d)

nejvzdálenější region se stane ZZÚ.

Článek 98

Zrušení

Rozhodnutí Rady 2001/822/ES se zrušuje.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Článek 99

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2014.

Příloha VI se použije podle článku 65 této přílohy.

V Bruselu dne 25. listopadu 2013.

Za Radu

předseda

D. PAVALKIS


(1)  Rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (rozhodnutí o přidružení zámoří) (Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 1418/2007 ze dne 29. listopadu 2007 o vývozu některých odpadů určených k využití, uvedených v příloze III nebo IIIA nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD o kontrole pohybů odpadů přes hranice (Úř. věst. L 316, 4.12.2007, s. 6).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81).

(7)  Vnitřní dohoda mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 617/2007 ze dne 14. května 2007 o provádění 10. Evropského rozvojového fondu podle dohody o partnerství AKT-ES (Úř. věst. L 152, 13.6.2007, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(10)  Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.

(11)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

(12)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


PŘÍLOHA I

SEZNAM IZOLOVANÝCH ZÁMOŘSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ

Falklandské ostrovy

Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha

Saint-Pierre a Miquelon


PŘÍLOHA II

FINANČNÍ POMOC UNIE: 11. ERF

Článek 1

Rozdělení prostředků mezi jednotlivé nástroje

1.   Pro účely tohoto rozhodnutí se celková částka finanční pomoci Unie ve výši 364,5 milionu EUR vyhrazená v rámci 11. ERF na sedmileté období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a stanovená v interní dohodě o zřízení 11. ERF rozdělí následovně:

a)

351 milionů EUR ve formě grantů na programovatelnou podporu dlouhodobého rozvoje, humanitární pomoc, pomoc při mimořádných událostech, pomoc uprchlíkům a doplňkovou podporu v případě výkyvů příjmů z vývozu a na podporu regionální spolupráce a integrace;

b)

5 milionů EUR na financování úrokových subvencí a technické pomoci v rámci investiční facility ZZÚ uvedené v příloze IV;

c)

8,5 milionu EUR na studie nebo opatření technické pomoci v souladu s článkem 80 tohoto rozhodnutí a na celkové vyhodnocení tohoto rozhodnutí, které se provede nejpozději čtyři roky před vypršením jeho platnosti.

2.   Prostředky z 11. ERF se nesmí použít na závazky po 31. prosinci 2020, pokud Rada na návrh Komise jednomyslně nerozhodne jinak.

3.   Pokud by se finanční prostředky uvedené v odstavci 1 vyčerpaly před vypršením platnosti tohoto rozhodnutí, přijme Rada příslušná opatření.

Článek 2

Správa zdrojů

Evropská investiční banka spravuje úvěry ze svých vlastních zdrojů uvedené v příloze III a operace financované v rámci investiční facility ZZÚ uvedené v příloze IV. Veškeré ostatní finanční zdroje podle tohoto rozhodnutí spravuje Komise.

Článek 3

Rozdělení prostředků mezi ZZÚ

Částka 351 milionů EUR zmíněná v čl. 1 odst. 1 písm. a) této přílohy se přidělí na základě potřeb a výkonnosti ZZÚ podle těchto kritérií:

1.

Částka A ve výši 229,5 milionu EUR se ZZÚ kromě Grónska přidělí zejména na financování iniciativ uvedených v programovém dokumentu. Programový dokument v příslušných případech odpovídajícím způsobem věnuje zvláštní pozornost opatřením zaměřeným na posilování správy věcí veřejných a kapacit institucí v přijímajících ZZÚ a případnému harmonogramu zamýšlených opatření.

Přidělení částky A zohledňuje počet obyvatel, výši hrubého domácího produktu (HDP), výši předchozích přídělů z ERF a omezení zapříčiněná zeměpisnou izolací ZZÚ, jak je uvedeno v článku 9 tohoto rozhodnutí. Každý příděl má být takový, aby umožňoval jeho účinné využití. O přídělu se rozhodne v souladu se zásadou subsidiarity.

2.

Částka 100 milionů EUR se přidělí na podporu regionální spolupráce a integrace v souladu s článkem 7 tohoto rozhodnutí, a to s přihlédnutím k prioritám a oblastem společného zájmu uvedeným v článku 5 tohoto rozhodnutí a na základě konzultací v rámci instancí partnerství EU-ZZÚ uvedených v článku 14 tohoto rozhodnutí. Mělo by se usilovat o koordinaci s jinými finančními nástroji Unie a o spolupráci mezi ZZÚ a nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

3.

Nepřidělená rezerva B ve výši 21,5 milionu EUR se ponechá stranou s cílem:

a)

na financování humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech v ZZÚ, a bude-li to nutné, i na financování dodatečné podpory v případě výkyvů příjmů z vývozu v souladu s přílohou IV;

b)

na nové příděly podle vývoje potřeb a výkonnosti ZZÚ, jak je uvedeno v odstavci 1.

Výkonnost se posuzuje objektivně a transparentně, mimo jiné s přihlédnutím k využívání přidělených zdrojů, účinnému provádění probíhajících operací a opatřením přijatým v zájmu udržitelného rozvoje.

4.

Po provedení přezkumu v polovině období může Komise rozhodnout o přidělení jakýchkoli nepřidělených prostředků uvedených v tomto článku. Postupy pro tento přezkum a pro rozhodnutí o jakýchkoli nových přídělech se přijmou v souladu s článkem 87 tohoto rozhodnutí.


PŘÍLOHA III

FINANČNÍ POMOC UNIE: ÚVĚRY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ EIB

Článek 1

Poskytovaná částka

Evropská investiční banka na financování poskytne z vlastních zdrojů až 100 milionů EUR, a to v souladu se svými pravidly a postupy, jakož i s podmínkami uvedenými v jejích stanovách a v této příloze.

Článek 2

EIB

1.   Evropská investiční banka:

a)

přispívá prostřednictvím prostředků, které spravuje, k hospodářskému a průmyslovému rozvoji ZZÚ na územním a regionálním základě; za tímto účelem financuje přednostně výrobní projekty nebo jiné investice zaměřené na podporu soukromého sektoru ve všech hospodářských odvětvích;

b)

navazuje úzkou spolupráci s vnitrostátními a regionálními rozvojovými bankami a s bankovními a finančními institucemi ZZÚ a Unie;

c)

v nutných případech a v rámci postupů uvedených v jejích stanovách přizpůsobuje za konzultací s dotyčnou zámořskou zemí či dotyčným zámořským územím režimy a postupy provádění rozvojové finanční spolupráce podle tohoto rozhodnutí, aby byla zohledněna povaha projektů a aby se postupovalo v souladu s cíli tohoto rozhodnutí.

2.   Finanční prostředky z vlastních zdrojů EIB se poskytují za následujících podmínek:

a)

referenční úrokovou sazbou je sazba, kterou k datu podpisu smlouvy nebo k datu vyplacení EIB uplatňuje u úvěrů se stejnými podmínkami, co se týče měny, doby splácení a záruk;

b)

avšak:

i)

projekty veřejného sektoru jsou v zásadě způsobilé pro úrokovou subvenci ve výši 3 %,

ii)

na projekty soukromého sektoru, jejichž součástí jsou restrukturalizační operace v rámci privatizace, nebo na projekty s významným a jasně prokazatelným přínosem pro společnost či životní prostředí lze půjčky poskytovat s úrokovou subvencí, o jejíž výši a formě se rozhodne s přihlédnutím ke konkrétním vlastnostem projektu. Tato úroková subvence však nesmí přesáhnout 3 %,

iii)

konečná úroková sazba nesmí být v žádném případě nižší než 50 % referenční sazby;

c)

výše úrokové subvence vypočtená na základě její hodnoty v době výplaty úvěru se započítává proti přidělení úrokové subvence uvedené v příloze IV čl. 2 odst. 11 a vyplácí se přímo EIB. Úrokové subvence lze kapitalizovat nebo je lze použít ve formě grantů na podporu projektové technické pomoci, zejména pro finanční instituce v ZZÚ;

d)

doba splácení úvěrů z vlastních zdrojů EIB se určí na základě hospodářských a finančních vlastností projektu, ale nesmí přesáhnout 25 let. Tyto úvěry obvykle obsahují odkladnou lhůtu stanovenou s odkazem na dobu výstavby projektu.

3.   V případě investic financovaných z vlastních zdrojů EIB ve společnostech veřejného sektoru se mohou od dotyčné zámořské země či dotyčného zámořského území požadovat specifické záruky nebo závazky vázané na projekt.

Článek 3

Podmínky pro převod deviz

1.   Ve vztahu k operacím podle tohoto rozhodnutí, jež písemně odsouhlasily, musí dotyčné ZZÚ:

a)

poskytnout osvobození od veškerých vnitrostátních nebo místních cel, daňových poplatků z úroků, provizí a amortizace splatných úvěrů v souladu se svými právními předpisy;

b)

dát příjemcům k dispozici měnu nutnou k platbě úroků, provize a amortizace splatných úvěrů podle smluv o financování uzavřených za účelem provádění projektů na jejich územích;

c)

dát EIB k dispozici cizí měnu nutnou k převodu všech částek přijatých bankou v národní měně při směnném kurzu platném mezi eurem nebo jinými převodními měnami a národní měnou k datu převodu. Tyto částky zahrnují všechny formy odměny, jakou jsou mimo jiné úroky, dividendy, provize a poplatky, stejně jako amortizace úvěrů a příjmy z prodeje splatných akcií, vyplývající ze smluv o financování uzavřených za účelem provádění projektů na jejich územích.

2.   Pro účely tohoto článku se „dotyčnými ZZÚ“ rozumí ZZÚ, které operace využívají.


PŘÍLOHA IV

FINANČNÍ POMOC UNIE: INVESTIČNÍ FACILITA EIB

Článek 1

Cíl

Zachová se investiční facilita ZZÚ zřízená rozhodnutím 2001/822/ES za účelem podpory obchodně životaschopných podniků pomocí prostředků z ERF.

Pokud jde o operace investiční facility a úvěry z vlastních zdrojů EIB, financování se řídí podmínkami stanovenými v interní dohodě, kterou byl zřízen 11. ERF, v příloze III a této příloze.

Tyto zdroje mohou být směrovány do způsobilých podniků, přímo nebo nepřímo, prostřednictvím způsobilých investičních fondů a/nebo finančních zprostředkovatelů.

Článek 2

Zdroje investiční facility

1.   Zdroje investiční facility se mohou mimo jiné používat:

a)

k poskytování rizikového kapitálu ve formě:

i)

kapitálové účasti v podnicích ZZÚ bez ohledu na to, zda sídlí či nikoliv v ZZÚ, včetně finančních institucí,

ii)

kvazikapitálové pomoci podnikům ZZÚ, včetně finančních institucí,

iii)

záruk a jiných podpor úvěrů, které se mohou použít pro krytí politických a jiných rizik spojených s investicemi, pro zahraniční i místní investory nebo půjčovatele;

b)

k poskytování běžných úvěrů.

2.   Kapitálová účast se obvykle týká menšinových nekontrolních podílů a odměňuje se na základě výsledků dotyčného projektu.

3.   Kvazikapitálová pomoc může zahrnovat zálohy akcionářů, konvertibilní dluhopisy, podmíněné, podřízené a účastnické úvěry nebo jiné podobné formy pomoci. Tato pomoc může zahrnovat zejména:

a)

podmíněné úvěry, jejichž služba a/nebo trvání jsou spojeny s plněním určitých podmínek, pokud jde o výsledky projektu; v konkrétním případě podmíněných úvěrů na předinvestiční studie nebo jinou projektovou technickou pomoc lze službu prominout, pokud k investici nedojde;

b)

účastnické úvěry, jejichž služba a/nebo trvání jsou spojeny s finanční návratností projektu;

c)

podřízené úvěry, které se splácejí až po uspokojení ostatních pohledávek.

4.   Odměna za každou operaci se určí při poskytnutí úvěru.

5.   Aniž je dotčen odstavec 4,

a)

v případě podmíněných nebo účastnických úvěrů odměna obvykle zahrnuje pevnou úrokovou sazbu nepřesahující 3 % a proměnnou složku vázanou na výsledky projektu;

b)

v případě podřízených úvěrů je úroková sazba vázána na trh.

6.   Záruky se oceňují tak, aby odrážely pojištěná rizika a konkrétní vlastnosti operace.

7.   Úroková sazba běžných úvěrů zahrnuje referenční sazbu, kterou EIB používá pro srovnatelné úvěry se stejnými podmínkami pro lhůty odkladu a splátek, a přirážku, kterou EIB určí.

8.   Běžné úvěry lze poskytovat za zvýhodněných podmínek v těchto případech:

a)

u infrastrukturních projektů, které jsou nutnou podmínkou rozvoje soukromého sektoru v nejméně rozvinutých ZZÚ, v ZZÚ po skončení konfliktu nebo v ZZÚ zasažených přírodními pohromami. V těchto případech se úroková sazba úvěru snižuje o 3 %;

b)

u projektů, jejich součástí jsou restrukturalizační operace v rámci privatizace, nebo u projektů s významným a jasně prokazatelným přínosem pro společnost či životní prostředí. V těchto případech lze úvěry poskytovat s úrokovou subvencí, o jejichž výši a formě se rozhodne s ohledem na konkrétní vlastnosti projektu. Tato úroková subvence však nesmí přesáhnout 3 %.

9.   Konečná úroková sazba u úvěrů podle odst. 8 písm. a) nebo b) nesmí být v žádném případě nižší než 50 % referenční sazby.

10.   Prostředky, jež mají být poskytnuty pro tato zvýhodnění, se zpřístupní z investiční facility a nepřesáhnou celkovou částku přidělenou pro investiční financování z investiční facility a z vlastních zdrojů EIB.

11.   Úrokové subvence lze kapitalizovat nebo je lze použít ve formě grantů na podporu projektové technické pomoci, zejména pro finanční instituce v ZZÚ.

Článek 3

Operace investiční facility

1.   Investiční facilita působí ve všech hospodářských odvětvích a podporuje investice soukromých subjektů a obchodně provozovaných subjektů veřejného sektoru včetně hospodářské a technologické infrastruktury, která vytváří příjmy a má zcela zásadní význam pro soukromý sektor. Investiční facilita:

a)

je spravována jako revolvingový fond a jejím cílem je finanční udržitelnost. Investiční facilita je provozována za tržních podmínek a vyhýbá se narušování místních trhů a vytlačování soukromých zdrojů financování;

b)

podporuje finanční sektor ZZÚ a působí jako katalyzátor, který vybízí k využívání dlouhodobých místních zdrojů a který se k projektům v ZZÚ snaží přilákat soukromé investory a půjčovatele;

c)

částečně nese riziko projektů, které financuje, přičemž finanční udržitelnost je zajištěna celým portfoliem, nikoli jednotlivými operacemi;

d)

usiluje o směrování prostředků přes instituce a programy ZZÚ, které podporují rozvoj malých a středních podniků.

2.   Evropská investiční banka je za náklady vzniklé v souvislosti se správou investiční facility odměňována. Odměna EIB zahrnuje pevnou složku ve výši 0,5 % ročně z počátečních prostředků nástroje a proměnnou složku ve výši maximálně 1,5 % ročně z portfolia investiční facility, které je investováno do projektů v ZZÚ. Odměna se financuje z investiční facility.

3.   Po uplynutí doby platnosti tohoto rozhodnutí, a nevydá-li Rada žádné zvláštní rozhodnutí, se kumulativní čisté zpětné toky do investiční facility převedou do příštího finančního nástroje pro ZZÚ.

Článek 4

Podmínky týkající se měnového rizika

V zájmu minimalizace následků kolísání směnných kurzů se problém měnového rizika řeší následovně:

a)

v případě kapitálové účasti určené k posílení vlastních prostředků podniku nese měnové riziko obecně investiční facilita;

b)

v případě financování malých a středních podniků rizikovým kapitálem obecně sdílejí měnové riziko Unie na straně jedné a ostatní zúčastněné strany na straně druhé. V průměru nesou měnové riziko obě strany stejným dílem;

c)

kde to je proveditelné a vhodné, zejména v makroekonomicky a finančně stabilních zemích, se investiční facilita snaží poskytovat úvěry v místní měně ZZÚ, a přebírá tak měnové riziko na sebe.

Článek 5

Finanční kontroly

1.   Operace v rámci investiční facility podléhají kontrole a schvalovacím postupům, které jsou pro všechny operace EIB definovány v jejích stanovách.

2.   Evropský účetní dvůr vykonává nad operacemi v rámci investiční facility dohled v souladu s postupy, na kterých se dohodl s Komisí a EIB, a zejména v souladu s trojstrannou dohodou mezi Evopskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze dne 27. října 2003, ve znění průběžných novelizací, doplňků a úprav.

Článek 6

Výsady a imunita

1.   Zástupci EIB, kteří jsou zapojeni do činností spojených s tímto rozhodnutím nebo do provádění tohoto rozhodnutí, požívají v zámořských zemích či na zámořských územích při plnění svých povinností a při cestách do místa nebo z místa, kde mají tyto povinnosti plnit, obvyklých výsad, imunit a prostředků.

2.   Pro úřední sdělení a přenos všech svých dokumentů požívá EIB v zámořských zemích či na zámořských územích režimu přiznaného mezinárodním organizacím.

3.   Úřední korespondence a jiná úřední komunikace orgánů EIB nepodléhá cenzuře.


PŘÍLOHA V

FINANČNÍ POMOC UNIE: DODATEČNÁ PODPORA V PŘÍPADĚ KRÁTKODOBÝCH VÝKYVŮ PŘÍJMŮ Z VÝVOZU

Článek 1

Zásady

1.   Kritériem pro přidělování prostředků na dlouhodobý rozvoj je stupeň závislosti hospodářství ZZÚ na vývozu zboží, zejména zemědělských produktů a produktů rybolovu a těžby.

2.   Aby se zmírnily nepříznivé důsledky nestability příjmů z vývozu a ochránil se rozvojový program ohrožený poklesem příjmů, je možné na základě článků 2 a 3 této přílohy mobilizovat dodatečnou finanční podporu z programovatelných prostředků pro dlouhodobý rozvoj země.

Článek 2

Kritéria způsobilosti

1.   Způsobilost pro dodatečné prostředky zakládá:

a)

10 % (nebo 2 % v případě izolovaných ZZÚ uvedených v příloze I) ztráta příjmů z vývozu zboží ve srovnání s aritmetickým průměrem příjmů v prvních třech letech z prvních čtyř let předcházejících roku žádosti nebo

b)

10 % (nebo 2 % v případě izolovaných ZZÚ uvedených v příloze I) ztráta příjmů z vývozu celkového množství zemědělských produktů, produktů rybolovu nebo nerostných produktů ve srovnání s aritmetickým průměrem příjmů v prvních třech letech z prvních čtyř let předcházejících roku žádosti v případě zemí, kde příjmy z vývozu zemědělských produktů, produktů rybolovu nebo nerostných produktů představují více než 40 % celkových příjmů z vývozu zboží.

2.   Nárok na dodatečnou podporu je omezen na čtyři po sobě jdoucí roky.

3.   Dodatečné prostředky se zaznamenávají v účtech veřejných financí dotyčné země. Užívají se v souladu s prováděcími předpisy, jež budou stanoveny podle článku 85 tohoto rozhodnutí. Po dohodě obou stran se mohou prostředky využít k financování programů zahrnutých do vnitrostátního rozpočtu. Část dodatečných prostředků však může být také vyčleněna pro konkrétní odvětví.

Článek 3

Zálohy

Systém přidělování dodatečných prostředků stanoví zálohy, které mají krýt veškerá zpoždění při získávání konsolidovaných obchodních statistik a zajistit, aby příslušné prostředky mohly být zahrnuty do rozpočtu roku následujícího po roce žádosti. Zálohy lze mobilizovat na základě prozatímních vývozních statistik, které vypracují orgány ZZÚ a předloží je Komisi před vypracováním konečných oficiálních konsolidovaných statistik. Nejvyšší záloha činí 80 % odhadované částky dodatečných prostředků pro rok žádosti. Takto mobilizované částky se na základě vzájemné dohody mezi Komisí a orgány ZZÚ upraví s přihlédnutím ke konečným konsolidovaným vývozním statistikám a konečným údajům o schodku veřejných financí.

Článek 4

Revize

Ustanovení této přílohy budou podrobena přezkumu nejpozději po dvou letech od vstupu prováděcích předpisů uvedených v článku 85 tohoto rozhodnutí v platnost a následně na žádost Komise, členského státu nebo zámořské země či zámořského území.


PŘÍLOHA VI

DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ A METODY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

OBSAH

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ 37

HLAVA II

DEFINICE POJMU PŮVODNÍ PRODUKTY 38

HLAVA III

ÚZEMNÍ POŽADAVKY 44

HLAVA IV

DOKLADY O PŮVODU 45

HLAVA V

UJEDNÁNÍ O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI 53

HLAVA VI

CEUTA A MELILLA 57

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 57
Dodatky I až XIII 59

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely této přílohy se rozumí:

a)

„státy EPA“ regiony či státy, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) a které uzavřely dohodu o navázání hospodářského partnerství či dohodu vedoucí k jeho navázání, pokud je taková dohoda o hospodářském partnerství (EPA) provizorně uplatňována, nebo vstupuje v platnost, podle toho, co nastane dříve;

b)

„výrobou“ každé opracování nebo zpracování, včetně sestavování;

c)

„materiálem“ jakékoli příměsi, suroviny, komponenty, části apod., které se používají při výrobě produktu;

d)

„produktem“ vyráběný produkt, i když je zamýšleno jeho pozdější využití v jiné výrobní operaci;

e)

„zbožím“ jak materiál, tak produkty;

f)

„zastupitelnými materiály“ materiály stejného druhu a obchodní kvality, se stejnými technickými a fyzickými vlastnostmi, které od sebe po zapracování do hotového produktu nelze rozeznat;

g)

„celní hodnotou“ hodnota určená v souladu s Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu (Dohoda Světové obchodní organizace o celní hodnotě) z roku 1994;

h)

„hodnotou materiálů“ v seznamu v dodatku II celní hodnota v okamžiku dovozu použitých nepůvodních materiálů, nebo není-li známa a nelze-li ji určit, první ověřitelná cena zaplacená za tyto materiály v ZZÚ. Pokud je třeba stanovit hodnotu použitých původních materiálů, použije se tento bod obdobně;

i)

„cenou ze závodu“ cena zaplacená za produkt ze závodu výrobci, v jehož podniku došlo k poslednímu opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu veškerého použitého materiálu a veškeré další náklady související s jeho výrobou po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu.

V případě, že skutečná zaplacená cena neodráží veškeré náklady související s výrobou produktu, které byly skutečně vynaloženy v ZZÚ, rozumí se cenou ze závodu součet všech těchto nákladů po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu.

Pokud bylo poslední opracování nebo zpracování zadáno určitému výrobci v rámci subdodávky, pojem „výrobce“ uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce může pro účely této definice odkazovat na podnik, který subdodavatele využil;

j)

„maximálním obsahem nepůvodních materiálů“ maximální povolený obsah nepůvodních materiálů, na jehož základě se výroba považuje za opracování nebo zpracování dostatečné k tomu, aby byl produktu udělen status původního produktu. Lze jej vyjádřit jako procento ceny produktu ze závodu nebo jako procento čisté hmotnosti těchto použitých materiálů, které spadají do stanovené skupiny kapitol, do kapitoly, čísla, položky či podpoložky;

k)

„čistou hmotností“ hmotnost samotného zboží bez balicích materiálů a jakýchkoli jiných obalů;

l)

„kapitolami“, „čísly“ a „položkami“ kapitoly, čísla a položky (čtyř- nebo šestimístné číselné kódy) používané v nomenklatuře, která tvoří harmonizovaný systém se změnami podle doporučení Rady pro celní spolupráci ze dne 26. června 2004;

m)

„zařazením“ zařazení produktu nebo materiálu do určitého čísla či položky harmonizovaného systému;

n)

„zásilkou“ produkty, které buď:

i)

zasílá současně jeden vývozce jednomu příjemci, nebo

ii)

které jsou dopravovány na podkladě jediného přepravního dokladu od vývozce k příjemci, a pokud tento doklad neexistuje, na podkladě jediné faktury;

o)

„vývozcem“ osoba vyvážející zboží do Evropské unie nebo do zámořské země či na zámořské území, která je schopna prokázat původ zboží, a to bez ohledu na to, zda se jedná o výrobce či nikoli a zda sama provádí vývozní formality či nikoli;

p)

„registrovaným vývozcem“ vývozce, který je registrován u příslušných orgánů dotyčné zámořské země či dotyčného zámořského území nebo Unie, aby mohl vyhotovovat deklarace o původu za účelem vývozu podle tohoto rozhodnutí;

q)

„deklarací o původu“ deklarace vyhotovená vývozcem, která uvádí, že produkty v ní uvedené splňují pravidla původu stanovená touto přílohou, a to s cílem buď umožnit osobě deklarující zboží určené k propuštění do volného oběhu v Unii požadovat výhody preferenčního celního zacházení, nebo hospodářskému subjektu v ZZÚ, který dováží materiály k dalšímu zpracování v souvislosti s pravidly kumulace, prokázat status původu tohoto zboží;

r)

„zemí GSP“ země nebo území ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 (1).

HLAVA II

DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“

Článek 2

Obecné požadavky

1.   Za pocházející ze ZZÚ se považují tyto produkty:

a)

produkty, které byly zcela získány v ZZÚ ve smyslu článku 3 této přílohy;

b)

produkty, které byly získány v ZZÚ a obsahují materiály, jež zde nebyly získány zcela, jestliže byly tyto materiály dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 4 této přílohy.

2.   Původní produkty složené ze zcela získaných materiálů nebo z materiálů dostatečně opracovaných nebo zpracovaných ve dvou či více ZZÚ se považují za produkty pocházející z té zámořské země či z toho zámořského území, kde došlo k poslednímu opracování či zpracování.

3.   Pro účely provádění odstavce 1 se území ZZÚ považují za jedno území.

Článek 3

Zcela získané produkty

1.   Za zcela získané v ZZÚ se považují:

a)

nerostné produkty tam vytěžené z půdy nebo mořského dna;

b)

rostliny tam vypěstované nebo sklizené a produkty z nich;

c)

živá zvířata tam narozená nebo vylíhnutá a odchovaná;

d)

produkty získané z živých zvířat tam odchovaných;

e)

produkty z poražených zvířat tam narozených či vylíhnutých a odchovaných;

f)

produkty získané z tamního lovu nebo rybolovu;

g)

produkty akvakultury z ryb, korýšů a měkkýšů tam vylíhnutých nebo odchovaných z vajec, larev nebo potěru;

h)

produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře mimo pobřežní vody plavidly ZZÚ;

i)

produkty vyrobené na palubě výrobních plavidel ZZÚ výlučně z produktů uvedených v písmenu h);

j)

použité předměty tam sebrané a použitelné pouze k opětovnému získání surovin;

k)

odpad a šrot pocházející z výrobních operací tam provedených;

l)

produkty získané z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo pobřežní vody, má-li ZZÚ výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;

m)

zboží tam vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až l).

2.   Pojmy „plavidla ZZÚ“ a „výrobní plavidla ZZÚ“ uvedené v odst. 1 písm. h) a i) se vztahují pouze na plavidla a výrobní plavidla, která splňují všechny tyto požadavky:

a)

jsou registrována v některé zámořské zemi či na některém zámořském území nebo v některém členském státě;

b)

plují pod vlajkou některé zámořské země či zámořského území nebo některého členského státu;

c)

splňují jednu z těchto podmínek:

i)

vlastní je alespoň z 50 % státní příslušníci ZZÚ nebo členských států nebo

ii)

vlastní je společnosti, které mají sídlo a hlavní provozovnu v ZZÚ nebo v členských státech a které jsou alespoň z 50 % vlastněny ZZÚ, veřejnými subjekty dané země, státními příslušníky dané země nebo státními příslušníky členských států.

3.   Každá z podmínek uvedených v odstavci 2 může být splněna v členských státech nebo v různých ZZÚ. V takovém případě se v souladu s odst. 2 písm. a) produkty považují za pocházející z té zámořské země či zámořského území, kde je registrováno plavidlo či výrobní plavidlo.

Článek 4

Dostatečně opracované nebo zpracované produkty

1.   Aniž jsou dotčeny články 5 a 6 této přílohy, považují se produkty, které nejsou zcela získány v některé zámořské zemi či na některém zámořském území ve smyslu článku 3 této přílohy, za odtamtud pocházející, pokud jsou splněny podmínky pro dotyčné zboží stanovené v seznamu v dodatku II.

2.   Je-li produkt, který získal status původu v některé zámořské zemi či na některém zámořském území podle odstavce 1, dále v této zemi či na tomto území zpracován a použit jako materiál k výrobě jiného produktu, nezohledňují se nepůvodní materiály, které mohly být k jeho výrobě použity.

3.   U každého produktu se určí, zda byly splněny požadavky odstavce 1.

V případě, kdy je příslušné pravidlo založeno na dodržení maximálního obsahu nepůvodních materiálů, je však s ohledem na výkyvy v nákladech a směnných kurzech možné hodnotu nepůvodních materiálů vypočítat na základě průměru, jak je uvedeno v odstavci 4.

4.   V případě uvedeném v odstavci 3 druhém pododstavci se průměrná cena produktu ze závodu vypočítá na základě součtu cen ze závodu účtovaných v každém prodeji produktů provedeném během předchozího účetního období a průměrná hodnota použitých nepůvodních materiálů se vypočítá na základě souhrnu hodnoty všech nepůvodních materiálů použitých k výrobě produktů za předchozí účetní období určené v zemi vývozu nebo v případě, kdy dosud nejsou k dispozici údaje za celé účetní období, za období kratší, nejméně však za tři měsíce.

5.   Vývozci, kteří se rozhodnou pro výpočet na základě průměrné hodnoty, tuto metodu důsledně používají během roku následujícího po referenčním účetním období nebo případně během roku následujícího po kratším období použitém jako období referenční. Mohou tuto metodu přestat používat, pokud během daného účetního období nebo kratšího reprezentativního období nejméně tří měsíců zaznamenají, že výkyvy v nákladech nebo směnných kurzech, jež odůvodňovaly používání této metody, přestaly existovat.

6.   Průměry uvedené v odstavci 4 se použijí jako cena ze závodu, resp. hodnota nepůvodních materiálů pro účely zjišťování, zda byl dodržen maximální obsah nepůvodních materiálů.

Článek 5

Nedostatečné opracování nebo zpracování

1.   Aniž je dotčen odstavec 3, považují se za opracování nebo zpracování nedostatečná pro to, aby produktu mohl být udělen status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 4 této přílohy, tyto úkony:

a)

úkony, jejichž účelem je uchování produktů v nezměněném stavu během přepravy a skladování;

b)

rozdělování nebo spojování nákladových kusů;

c)

mytí, praní, čištění; odstraňování prachu, oxidu, oleje, nátěru nebo jiných povrchových vrstev;

d)

žehlení nebo mandlování textilií nebo textilních výrobků;

e)

prosté natírání a leštění;

f)

loupání a částečné nebo úplné mletí rýže; leštění a hlazení obilovin a rýže;

g)

barvení nebo ochucování cukru nebo tvarování cukru; částečné nebo úplné mletí krystalového cukru;

h)

loupání, odpeckovávání a louskání ovoce, ořechů a zeleniny;

i)

broušení, ostření; prosté mletí nebo prosté řezání;

j)

prosévání, třídění, rozřazování podle druhu či velikosti, sestavování (včetně skládání souprav produktů);

k)

prosté plnění do lahví, konzerv, baněk, pytlů, beden, krabic, upevňování na podložky nebo desky a veškeré ostatní prosté balicí úkony;

l)

připevňování nebo tisk značek, štítků, log a obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly;

m)

prosté míšení produktů, též různých druhů; míšení cukru s jiným materiálem;

n)

prosté přidávání vody nebo ředění, dehydratace nebo denaturace produktů;

o)

prosté sestavování částí produktu v úplný produkt nebo rozkládání produktů na části;

p)

kombinace dvou nebo více úkonů uvedených v písmenech a) až o);

q)

porážení zvířat.

2.   Pro účely odstavce 1 se úkony považují za prosté, jestliže k jejich provádění nejsou nutné žádné zvláštní dovednosti nebo stroje, přístroje či nástroje pro tyto úkony zvláště vyrobené nebo nainstalované.

3.   Při určování, zda se opracování nebo zpracování daného výrobku považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se zohlední všechny úkony, které byly v zámořské zemi či na zámořském území na daném výrobku provedeny.

Článek 6

Přípustné odchylky

1.   Nepůvodní materiály, které podle podmínek stanovených na seznamu v dodatku II nemají být použity při výrobě daného produktu, mohou být odchylně od článku 4 této přílohy a s výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku přesto použity, pokud jejich celková hodnota nebo čistá hmotnost stanovená pro produkt nepřesahuje:

a)

15 % hmotnosti produktu u produktů kapitol 2 a 4 až 24, s výjimkou zpracovaných produktů rybolovu kapitoly 16;

b)

15 % ceny produktu ze závodu u ostatních produktů, s výjimkou produktů kapitol 50 až 63, u kterých se použijí přípustné odchylky uvedené v poznámkách 6 a 7 dodatku I.

2.   Odstavec 1 nepovoluje překročení procentního podílu maximálního obsahu nepůvodních materiálů, jak je určeno v pravidlech stanovených na seznamu v dodatku II.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na produkty zcela získané v zámořské zemi či na zámořském území ve smyslu článku 3 této přílohy. Aniž je dotčen článek 5 a čl. 11 odst. 2 této přílohy, přípustná odchylka stanovená v těchto odstavcích se však vztahuje k souhrnu všech materiálů, které jsou použity při výrobě produktu a pro které pravidlo týkající se daného produktu stanovené na seznamu v dodatku I stanoví, že tyto materiály mají být zcela získány.

Článek 7

Kumulace s Unií

1.   Aniž by bylo dotčeno ustanovení článku 2 této přílohy, materiály pocházející z Unie se považují za materiály pocházející ze zámořské země či zámořského území, jsou-li zapracovány do produktu tam získaného, a to za předpokladu, že byly opracovány nebo zpracovány způsobem, který přesahuje úkony uvedené v čl. 5 odst. 1.

2.   Aniž by bylo dotčeno ustanovení článku 2 této přílohy, opracování či zpracování provedené v Unii se považuje za provedené v zámořské zemi či na zámořském území, pokud jsou tam dané materiály podrobeny následnému opracování či zpracování, jež přesahuje úkony uvedené v čl. 5 odst. 1 této přílohy.

3.   Pro účely kumulace podle tohoto článku se původ materiálů stanoví v souladu s touto přílohou.

Článek 8

Kumulace se státy EPA

1.   Aniž by bylo dotčeno ustanovení článku 2 této přílohy, materiály pocházející ze států EPA se považují za materiály pocházející ze zámořské země či zámořského území, jsou-li zapracovány do produktu tam získaného, a to za předpokladu, že byly opracovány nebo zpracovány způsobem, který přesahuje úkony uvedené v čl. 5 odst. 1 této přílohy.

2.   Aniž by bylo dotčeno ustanovení článku 2 této přílohy, opracování či zpracování provedené ve státech EPA se považuje za provedené v zámořské zemi či na zámořském území, pokud jsou tam dané materiály podrobeny následnému opracování či zpracování, jež přesahuje úkony uvedené v čl. 5 odst. 1 této přílohy.

3.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku se původ materiálů pocházejících z některého státu EPA určí v souladu s pravidly původu, která platí pro dotyčný stát EPA, a s příslušnými ustanoveními o dokladech původu a správní spolupráci.

Kumulace podle tohoto článku neplatí pro následující materiály:

a)

materiály pocházející z Jihoafrické republiky, které se v rámci dohody o hospodářském partnerství mezi Unií a Jihoafrickým rozvojovým společenstvím nemohou do Unie dovážet přímo bez kvót s nulovým clem;

b)

materiály uvedené v dodatku XIII.

4.   Kumulace podle tohoto článku se použije pouze za těchto podmínek:

a)

stát EPA, který dodává materiály, a ZZÚ, jež vyrábí konečný produkt, se zavázaly, že:

i)

budou dodržovat tuto přílohu nebo její dodržování zajistí a

ii)

budou otevřeny nezbytné správní spolupráci s Unií i mezi sebou navzájem, aby bylo zajištěno správné provádění této přílohy;

b)

závazky uvedené v písmeně a) byly dotčenou zámořskou zemí či zámořským územím oznámeny Komisi.

5.   Pokud již státy EPA ustanovení odstavce 4 splnily před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost, žádné nové závazky nejsou zapotřebí.

Článek 9

Kumulace s jinými zeměmi, které mají podle systému všeobecných celních preferencí přístup na trh Unie bez kvót s nulovým clem

1.   Aniž by bylo dotčeno ustanovení článku 2 této přílohy, materiály pocházející ze zemí a území uvedených v odstavci 2 tohoto článku se považují za materiály pocházející ze zámořské země či zámořského území, jsou-li zapracovány do produktu tam získaného, a to za předpokladu, že byly opracovány nebo zpracovány způsobem, který přesahuje úkony uvedené v čl. 5 odst. 1 této přílohy.

2.   Pro účely odstavce 1 musí materiály pocházet ze země či území:

a)

na které se vztahuje „zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země“ systému všeobecných celních preferencí (GSP) (2);

b)

které mají na základě obecného režimu v GSP přístup na trh Unie bez kvót s nulovým clem na úrovni šestimístného kódu HS (3).

3.   Původ materiálů dotčených zámořských zemí či území se určí v souladu s pravidly původu stanovenými v článku 33 nařízení (EU) č. 978/2012 a v souladu s články 32 nebo 41 této přílohy.

4.   Kumulace podle tohoto odstavce neplatí pro následující materiály a produkty:

a)

materiály, které při dovozu do Unie podléhají antidumpingovým nebo vyrovnávacím clům, pokud pocházejí ze země, na niž se tato antidumpingová a vyrovnávací cla vztahují;

b)

produkty z tuňáka zařazené v kapitolách 3 a 16 harmonizovaného systému, na které se vztahují články 7 a 12 nařízení (EU) č. 978/2012 a následné novelizující a odpovídající právní akty;

c)

materiály, na které se vztahují články 22 a 30 nařízení (EU) č. 978/2012 a následné novelizující a odpovídající právní akty;

5.   Kumulace podle odstavce 1 tohoto článku se použije pouze za těchto podmínek:

a)

země či území účastnící se kumulace se zavázaly, že budou dodržovat nebo zajistí dodržování ustanovení této přílohy a že se budou účastnit správní spolupráce nezbytné pro zajištění správného provádění této přílohy, a to jak ve vztahu k Unii, tak vzájemně mezi sebou;

b)

závazek uvedený v písmeně a) byl dotčenou zámořskou zemí či zámořským územím oznámen Komisi.

6.   Komise zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie datum, ke kterému lze v případě zemí či území, které jsou uvedeny v tomto článku a které splnily nutné podmínky, použít kumulaci podle tohoto článku.

Článek 10

Rozšířená kumulace

1.   Komise může na žádost zámořské země či zámořského území povolit kumulaci původu mezi zámořskou zemí či zámořským územím a zemí, s níž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu v souladu s článkem XXIV platné Všeobecné dohody o clech a obchodu, a to při splnění následujících podmínek:

a)

země či území účastnící se kumulace se zavázaly, že budou dodržovat nebo zajistí dodržování ustanovení této přílohy a že se budou účastnit správní spolupráce nezbytné pro zajištění správného provádění této přílohy, a to jak ve vztahu k Unii, tak vzájemně mezi sebou;

b)

závazek uvedený v písmeně a) byl dotčenou zámořskou zemí či zámořským územím oznámen Komisi.

Komise může s ohledem na riziko obcházení obchodních opatření a zvláštní citlivost materiálů, které mají být použity při kumulaci, stanovit další podmínky pro udělení požadované kumulace.

2.   Žádost uvedená v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se Komisi podává písemně. V žádosti se uvedou dotčené třetí země a seznam materiálů podléhajících kumulaci a žádost musí být podložena doklady o splnění podmínek stanovených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.

3.   Původ použitých materiálů a doklad o původu se určí v souladu s pravidly stanovenými v příslušné dohodě o volném obchodu. Původ produktů, které mají být vyvezeny do Unie, se určí v souladu s pravidly původu stanovenými v této příloze.

4.   Aby získaný produkt získal status původu, není nutné, aby materiály, které pocházejí z třetí země a které jsou v zámořské zemi či na zámořském území použity při výrobě produktu, jenž má být vyvezen do Unie, prošly dostatečným opracováním nebo zpracováním, pokud toto opracování nebo zpracování provedené v dotčené zámořské zemi či na dotčeném zámořském území přesahuje úkony popsané v čl. 5 odst. 1 této přílohy.

5.   Komise zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie datum, kdy rozšířená kumulace nabude účinnosti, totožnost partnera, se kterým Unie uzavřela dohodu o volném obchodu a který je do dané kumulace zapojen, příslušné podmínky a seznam materiálů, na něž se daná kumulace vztahuje.

6.   Opatření, kterým se povoluje kumulace uvedená v odstavci 1 tohoto článku, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem podle čl. 64 odst. 2 této přílohy.

Článek 11

Určující jednotka

1.   Určující jednotkou pro použití ustanovení této přílohy je konkrétní produkt, který se považuje za základní jednotku při určování zařazení pomocí harmonizovaného systému.

2.   Sestává-li zásilka z více stejných produktů zařazených pod stejné číslo harmonizovaného systému, zohlední se při použití ustanovení této přílohy každý jednotlivý produkt.

3.   Je-li podle všeobecného pravidla 5 harmonizovaného systému pro účely zařazování s produktem zahrnut i jeho obal, pak se tento obal zahrnuje při určování původu produktu.

Článek 12

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, které jsou součástí jeho běžného vybavení a jsou zahrnuty v jeho ceně ze závodu, se považují za jeden celek s dotyčným zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem.

Článek 13

Soupravy

Soupravy ve smyslu všeobecného výkladového pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní produkt, jestliže jsou původními produkty všechny součásti, z nichž se skládají.

Soupravy, které se skládají z původních i nepůvodních produktů, se nicméně jako celek považují za původní produkt, jestliže hodnota nepůvodních produktů netvoří více než 15 % ceny soupravy ze závodu.

Článek 14

Neutrální prvky

Při určování, zda je produkt původní, se nezohledňuje původ těchto prvků, jež mohou být použity při jeho výrobě:

a)

energie a palivo;

b)

zařízení a vybavení;

c)

stroje a nástroje;

d)

zboží, které se nestává a nemá se stát součástí konečného složení produktu.

Článek 15

Oddělené účetnictví

1.   Jsou-li pro opracování nebo zpracování produktu použity původní a nepůvodní zastupitelné materiály, mohou celní úřady členských států na písemnou žádost hospodářských subjektů za účelem následného vývozu do zámořské země či na zámořské území v rámci dvoustranné kumulace povolit spravování materiálů v Unii za použití metody odděleného vedení účetnictví, aniž by se materiály uchovávaly odděleně.

2.   Celní orgány členských států mohou pro udělení povolení uvedeného v odstavci 1 stanovit jakékoli podmínky, které považují za vhodné.

Povolení se udělí pouze tehdy, je-li použitím metody uvedené v odstavci 3 možné zajistit, aby bylo množství získaných produktů, které by se mohly považovat za „pocházející z Unie“, vždy stejné jako množství, které by bylo získáno za použití metody fyzického oddělení zásob.

Je-li metoda povolena, uplatňuje se a její uplatňování se zaznamenává podle všeobecných účetních zásad platných v Unii.

3.   Držitel povolení k použití metody uvedené v odstavci 2 vyhotovuje doklady o původu pro množství produktů, které se mohou považovat za pocházející z Unie, nebo – do praktického zavedení systému registrovaných vývozců – o tyto doklady žádá. Na žádost celních orgánů členských států držitel povolení předloží prohlášení o způsobu, jakým bylo uvedené množství spravováno.

4.   Celní úřady členských států sledují využívání povolení uvedeného v odstavci 1.

Mohou povolení odejmout v těchto případech:

a)

držitel povolení jakýmkoli způsobem zneužívá nebo

b)

držitel nesplní některou z dalších podmínek stanovených v této příloze.

Článek 16

Odchylky

1.   Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu nebo zámořské země či zámořského území přiznat některé zámořské zemi či zámořskému území dočasnou odchylku od ustanovení této přílohy, a to v kterémkoli z těchto případů:

a)

daná země či území z důvodu vnitřních nebo vnějších faktorů dočasně nemohou dodržovat pravidla pro získání statusu původu stanovená v článku 2 této přílohy, která předtím dodržovat mohly;

b)

daná země či území potřebují čas, aby se mohly připravit na dodržování pravidel pro získání statusu původu stanovených v článku 2;

c)

tuto odchylku ospravedlňuje rozvoj stávajícího průmyslu nebo budování průmyslu nového.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 se Komisi podává písemně pomocí formuláře uvedeného v dodatku X. Žádost se zdůvodní a podloží se příslušnými podpůrnými dokumenty.

3.   Při posuzování žádostí se zohledňují zejména:

a)

stupeň rozvoje nebo zeměpisná poloha dotčené zámořské země či zámořského území se zvláštním přihlédnutím k hospodářskému a sociálnímu dopadu přijímaného rozhodnutí, především co se týče zaměstnanosti;

b)

případy, kdy by uplatnění stávajících pravidel původu výrazně ovlivnilo schopnost stávajícího průmyslu v dotčené zámořské zemi či na dotčeném zámořském území dále vyvážet do Unie, a zejména případy, u nichž by tak mohlo dojít k ukončení činnosti;

c)

specifické případy, kdy lze jednoznačně prokázat, že pravidla původu by mohla odrazovat od významných investic v některém z odvětví, a kde by odchylka ve prospěch uskutečnění investičního programu umožnila plnit tato pravidla po etapách.

4.   Komise reaguje pozitivně na všechny žádosti, jež jsou v souladu s tímto článkem řádně odůvodněny a jež nemohou způsobit závažnou újmu zavedenému průmyslu Unie.

5.   Komise podnikne potřebné kroky, aby zajistila co nejrychlejší přijímání rozhodnutí, a přijme své stanovisko do 95 pracovních dnů ode dne obdržení kompletní žádosti.

6.   Tato dočasná odchylka je omezena na dobu trvání účinků vnitřních nebo vnějších faktorů, které ji odůvodňují, nebo na dobu, kterou daná zámořská země nebo dané zámořské území potřebuje k dosažení souladu s pravidly nebo ke splnění cílů stanovených v souvislosti s odchylkou, s přihlédnutím ke konkrétní situaci a obtížím dotčené zámořské země nebo dotčeného zámořského území.

7.   Je-li přiznána, podléhá odchylka splnění veškerých stanovených požadavků na informace, které mají být Komisi poskytnuty o jejím používání a o správě množství, pro něž byla odchylka přiznána.

8.   Opatření, kterým se povoluje dočasná odchylka uvedená v odstavci 1 tohoto článku, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem podle čl. 64 odst. 2 této přílohy.

HLAVA III

ÚZEMNÍ POŽADAVKY

Článek 17

Zásada teritoriality

1.   S výjimkou článků 7 až 10 této přílohy se musí podmínky stanovené touto přílohou pro získání statusu původu plnit v zámořské zemi či na zámořském území nepřetržitě.

2.   Jsou-li původní produkty vyvezené ze zámořské země či zámořského území do jiné země vráceny, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že:

a)

vrácené produkty jsou totožné s vyvezenými a

b)

po dobu přítomnosti v dané zemi nebo při vývozu nebyly podrobeny žádným jiným úkonům než těm, jež byly nezbytné pro jejich uchování v nezměněném stavu.

Článek 18

Zákaz manipulace

1.   Produkty deklarované k propuštění do volného oběhu v Unii musí být stejné jako produkty vyvezené ze zámořské země či ze zámořského území, odkud pocházejí. Před jejich deklarováním k propuštění do volného oběhu nesmí být pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny nebo podrobeny jiným úkonům než těm, které je mají uchovat v nezměněném stavu. Skladování produktů nebo zásilek a rozdělování zásilek lze provést na odpovědnost vývozce nebo následného držitele zboží a produkty zůstávají v zemi nebo v zemích tranzitu pod dohledem celních orgánů.

2.   Splnění odstavce 1 se považuje za uspokojivé, pokud celní orgány nemají důvod k pochybnostem; v takových případech mohou celní orgány požádat deklaranta, aby poskytl důkaz splnění, který je možné poskytnout jakýmkoli způsobem, včetně smluvních přepravních dokumentů, jako jsou nákladní listy, nebo faktických či konkrétních důkazů založených na značení nebo číslování balíků nebo jakýchkoli důkazů týkajících se vlastního zboží.

3.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí obdobně při uplatnění kumulace podle článků 7 až 10 této přílohy.

Článek 19

Výstavy

1.   Na původní produkty, které jsou ze zámořské země či zámořského území poslány na výstavu do některé země, jež nepatří k ZZÚ, státům EPA ani členským státům, a které jsou po výstavě prodány k dovozu do Unie, se při vývozu vztahují ustanovení tohoto rozhodnutí, pokud se ku spokojenosti celních orgánů prokáže, že:

a)

vývozce zaslal tyto produkty ze zámořské země či zámořského území do země konání výstavy a vystavoval je tam;

b)

tento vývozce produkty prodal osobě v Unii nebo je na ni převedl jiným způsobem;

c)

produkty byly zaslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stejném stavu, v jakém byly odeslány na výstavu;

d)

produkty nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.

2.   Doklad o původu musí být vystaven nebo vyhotoven v souladu s hlavou IV této přílohy a předložen celním orgánům země dovozu postupem použitelným v dané zemi. Uvede se v něm název a adresa výstavy. V případě potřeby se může požadovat předložení dalších dokladů o podmínkách, za nichž byly tyto výrobky vystaveny.

3.   Odstavec 1 platí pro všechny obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné výstavy, veletrhy nebo obdobné veřejné přehlídky či expozice, během nichž produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou akcí pořádaných soukromě v prodejnách nebo podnikových prostorách za účelem prodeje zahraničních produktů.

HLAVA IV

DOKLADY O PŮVODU

Oddíl 1

Obecné požadavky

Článek 20

Částky vyjádřené v eurech

1.   Pro uplatňování článků 26, 31, 43 a 44 této přílohy v případech, kdy jsou produkty fakturovány v jiné měně než v eurech, stanoví každá z dotčených zemích každoročně částky v národních měnách členských států odpovídající částkám vyjádřeným v eurech.

2.   Na zásilku se vztahují články 26, 31, 43 a 44 podle měny, ve které je vystavena faktura.

3.   Částky, které se mají použít v jakékoli dané národní měně, jsou přepočtem částek vyjádřených v eurech na tuto měnu podle kurzu platného k prvnímu pracovnímu dni měsíce října. Částky se sdělují Komisi do 15. října a platí od 1. ledna následujícího roku. Komise o příslušných částkách zpraví všechny dotčené země.

4.   Členské státy mohou částku vyplývající z přepočtu částky vyjádřené v eurech na svou národní měnu zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů. Zaokrouhlená částka se nesmí odlišovat od částky vyplývající z přepočtu o více než 5 %. Členské státy mohou ponechat ekvivalent částky vyjádřené v eurech ve své národní měně nezměněn, jestliže v okamžiku každoroční úpravy stanovené v odstavci 3 přepočet této částky před zaokrouhlením převyšuje stávající ekvivalent v národní měně o méně než 15 %. Ekvivalent v národní měně může zůstat nezměněn, pokud by přepočet vedl k poklesu jeho hodnoty.

5.   Částky vyjádřené v eurech a jejich ekvivalenty v národních měnách některých členských států Komise přezkoumává, a to z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu nebo některé zámořské země či některého zámořského území. Při tomto přezkumu posuzuje Komise potřebnost zachování účinků příslušných limitů v reálných hodnotách. Za tímto účelem může rozhodnout o úpravě částek vyjádřených v eurech.

Oddíl 2

Postupy před uplatňováním systému registrovaných vývozců

Článek 21

Doklady o původu

Na produkty pocházející ze ZZÚ se při dovozu do Unie vztahuje toto rozhodnutí, je-li předložen některý z těchto dokladů:

a)

průvodní osvědčení EUR.1, jehož vzor je uveden v dodatku III, nebo

b)

v případech popsaných v článku 26 prohlášení, jehož znění figuruje v dodatku VI a jež vývozce uvede na faktuře, dodacím listu nebo jakémkoli jiném obchodním dokladu, který dotyčné produkty popisuje dostatečně podrobně k tomu, aby je bylo možné na jeho základě identifikovat (dále jen „prohlášení o původu“).

Článek 22

Postup pro vydávání průvodního osvědčení EUR.1

1.   Průvodní osvědčení EUR.1 vystavují celní orgány ZZÚ vývozu na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo na odpovědnost vývozce jeho oprávněným zástupcem.

2.   Za tímto účelem vyplní vývozce nebo jeho oprávněný zástupce průvodní osvědčení EUR.1 i formulář žádosti, jejichž vzory jsou uvedeny v dodatcích III a IV. Tyto formuláře se vyplní v souladu s ustanoveními této přílohy. Jsou-li psány rukou, vyplňují se inkoustem tiskacími písmeny. Popis produktů se musí uvést v kolonkách vyhrazených pro tento účel a žádné řádky se nesmějí ponechat prázdné. Pokud se nevyplní celá kolonka, poslední řádek popisu se musí podtrhnout vodorovnou čarou a zbývající prázdné místo se proškrtne napříč.

3.   Vývozce žádající o vystavení průvodního osvědčení EUR.1 musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů ZZÚ vývozu, kde se průvodní osvědčení EUR.1 vydává, předložit všechny příslušné dokumenty dokládající status původu dotčených produktů, jakož i splnění ostatních požadavků této přílohy.

4.   Celní orgány ZZÚ vývozu vystaví průvodní osvědčení EUR.1, pokud lze dotyčné produkty považovat za produkty pocházející ze zámořské země či ze zámořského území, z Unie nebo z některého státu EPA a pokud dotyčné produkty splňují ostatní podmínky této přílohy.

5.   Vydávající celní orgány přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby ověřily status původu produktů a splnění ostatních podmínek stanovených v této příloze. Pro tyto účely mají právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účtů vývozce nebo jinou kontrolu, kterou považují za účelnou. Vydávající celní orgány také zajistí, aby byly řádně vyplněny formuláře uvedené v odstavci 2. Zkontrolují zejména, zda byly vyplněny kolonky vyhrazené pro popis produktů tak, aby se vyloučila možnost dodatečného podvodného vpisování.

6.   Datum vystavení průvodního osvědčení EUR.1 se uvádí v kolonce 11 osvědčení.

7.   Celní orgány vystaví průvodní osvědčení EUR.1 a poskytnou jej vývozci, jakmile je vlastní vývoz proveden nebo zajištěn.

Článek 23

Průvodní osvědčení EUR.1 vystavená dodatečně

1.   Bez ohledu na článek 22 může být průvodní osvědčení EUR.1 vystaveno po vývozu produktů, jichž se týká, jestliže:

a)

nebylo vydáno při vývozu v důsledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo zvláštních okolností;

b)

bylo celním orgánům uspokojivě prokázáno, že průvodní osvědčení EUR.1 vystaveno bylo, ale nebylo při dovozu přijato z technických důvodů;

c)

průvodní osvědčení EUR.1 bylo vystaveno v okamžiku vývozu pro zásilku, která byla následně rozdělena ve třetí zemi skladování podle článku 18 této přílohy, pokud původní osvědčení EUR.1 je vráceno celním orgánům, které je vystavily; nebo

d)

nebylo při vývozu vystaveno, protože konečné místo určení zásilky nebylo tehdy známo, a místo určení bylo určeno v době skladování a po případném rozdělení zásilky ve třetí zemi podle článku 18 této přílohy.

2.   Za účelem uplatnění odstavce 1 musí vývozce ve své žádosti uvést místo a datum vývozu produktů, na něž se průvodní osvědčení EUR.1 vztahuje, a důvody žádosti.

3.   Celní orgány mohou vystavit průvodní osvědčení EUR.1 dodatečně pouze poté, co ověří, zda informace uvedené v žádosti vývozce souhlasí s informacemi v odpovídajících záznamech.

4.   Dodatečně vystavená průvodní osvědčení EUR.1 musí nést v kolonce „Poznámky“ (7. kolonka) následující označení:

„ISSUED RETROSPECTIVELY“

5.   Označení uvedené v odstavci 4 se zapíše do kolonky „Poznámky“ průvodního osvědčení EUR.1.

Článek 24

Vystavování duplikátu průvodního osvědčení EUR.1

1.   V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 může vývozce požádat celní orgány, které je vydaly, o vystavení duplikátu na základě dokladů o vývozu, které má vývozce v držení.

2.   Duplikát průvodního osvědčení EUR.1 musí nést v kolonce „Poznámky“ (7. kolonka) následující označení:

„DUPLICATE“

3.   Označení uvedené v odstavci 2 se zapíše do kolonky „Poznámky“ duplikátu průvodního osvědčení EUR.1.

4.   Duplikát, ve kterém musí být zmíněno datum vystavení originálu průvodního osvědčení EUR.1, platí od uvedeného data.

Článek 25

Vystavování průvodního osvědčení EUR.1 na základě dříve vystaveného nebo vyhotoveného dokladu o původu

Jsou-li původní produkty v Unii nebo v zámořské zemi či na zámořském území umístěny pod dohled celního úřadu, původní doklad o původu musí být možné nahradit jedním nebo více průvodními osvědčeními EUR.1 pro účely zasílání všech nebo některých těchto produktů na jiné místo v rámci Unie nebo v rámci zámořské země či zámořského území.

Článek 26

Podmínky pro vyhotovení prohlášení o původu

1.   Prohlášení o původu uvedené v čl. 21 písm. b) této přílohy může vyhotovit:

a)

schválený vývozce uvedený v článku 27 této přílohy nebo

b)

kterýkoli vývozce pro jakoukoli zásilku sestávající z jednoho nebo více nákladových kusů obsahujících původní produkty, jejichž celková hodnota nepřesahuje 10 000 EUR.

2.   Prohlášení o původu může být vyhotoveno, pokud lze dotčené produkty považovat za produkty pocházející ze zámořské země či zámořského území, z některého státu EPA nebo z Unie a pokud tyto produkty splňují ostatní podmínky této přílohy.

3.   Vývozce vyhotovující prohlášení o původu musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů země či území vývozu předložit veškeré příslušné dokumenty dokládající status původu dotčených produktů a splnění ostatních podmínek stanovených v této příloze.

4.   Prohlášení o původu vyhotovuje vývozce tak, že na fakturu, dodací list nebo jiný obchodní doklad napíše na stroji, otiskne razítkem nebo vytiskne text uvedený v dodatku VI, přičemž použije jednu z jazykových verzí uvedených v příslušné příloze a dodrží ustanovení vnitrostátního práva země či území vývozu. Je-li prohlášení psáno rukou, musí být napsáno inkoustem a hůlkovým písmem.

5.   Prohlášení o původu podepisuje vlastnoručně vývozce. Schválený vývozce ve smyslu článku 27 této přílohy však není povinen tato prohlášení podepisovat, jestliže se celním orgánům země vývozu písemně zaváže, že přebírá plnou odpovědnost za jakékoli prohlášení o původu, které jej identifikuje, jako by je vlastnoručně podepsal.

6.   Prohlášení o původu může vývozce vyhotovit při vývozu produktů, k nimž se vztahuje, nebo až po jejich vývozu pod podmínkou, že jej v zemi dovozu předloží nejpozději do dvou let od dovozu produktů, k nimž se vztahuje.

Článek 27

Schválený vývozce

1.   Celní orgány země vývozu mohou povolit vývozci, aby vyhotovoval prohlášení o původu bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů. Vývozce, který o takové povolení žádá, musí ke spokojenosti celních orgánů nabízet veškeré záruky potřebné k ověření statusu původu produktů, jakož i pro kontrolu splnění ostatních podmínek této přílohy.

2.   Celní orgány mohou udělení statusu schváleného vývozce podmínit splněním jakýchkoli podmínek, které považují za vhodné.

3.   Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo celního povolení, které se uvádí v prohlášení o původu.

4.   Celní orgány sledují, jakým způsobem schválený vývozce povolení využívá.

5.   Celní orgány mohou povolení kdykoli odejmout. Jsou povinny tak učinit, jestliže schválený vývozce již nenabízí záruky uvedené v odstavci 1, nesplňuje podmínky zmíněné v odstavci 2 nebo udělené povolení jinak nesprávně využívá.

Článek 28

Platnost dokladu o původu

1.   Doklad o původu platí deset měsíců ode dne vydání v zemi vývozu a v této lhůtě musí být předložen celním orgánům země dovozu.

2.   Doklady o původu, které jsou celním orgánům země dovozu předloženy po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, mohou být přijaty pro účely uplatnění preferenčního zacházení, pokud lhůta k předložení těchto dokladů nebyla dodržena v důsledku mimořádných okolností.

3.   V ostatních případech opožděného předložení mohou celní orgány země dovozu přijmout doklady o původu, pokud byly příslušné produkty předloženy před koncem uvedené lhůty.

Článek 29

Předkládání dokladů o původu

Doklady o původu se předkládají celním orgánům země dovozu v souladu s postupy, které v dané zemi platí. Zmíněné orgány mohou požádat o překlad dokladu o původu a mohou rovněž požadovat, aby k dovoznímu prohlášení bylo připojeno prohlášení dovozce o tom, že produkty splňují podmínky požadované pro provedení tohoto rozhodnutí.

Článek 30

Dovoz po částech

Jsou-li na žádost dovozce a za podmínek stanovených celními orgány země dovozu dováženy po částech rozložené nebo nesložené produkty ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému, spadající do tříd XVI a XVII nebo čísel 7308 a 9406 harmonizovaného systému, předkládá se celním orgánům jediný doklad o původu těchto produktů při dovozu první části.

Článek 31

Osvobození od povinnosti předložit doklad o původu

1.   Produkty, které jsou zasílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, se považují za původní produkty bez požadavku na předložení dokladu o původu, pokud se takové produkty nedovážejí pro obchodní účely, pokud byly prohlášeny za splňující podmínky stanovené v této příloze a pokud o pravdivosti takového prohlášení neexistují žádné pochybnosti. V případě produktů zasílaných poštou může být toto prohlášení uvedeno na celním prohlášení CN22/CN23 nebo na listu papíru, který se k tomuto dokladu přiloží.

2.   Příležitostné dovozy tvořené výhradně produkty pro osobní potřebu příjemců nebo cestujících či jejich rodin se nepovažují za obchodní dovozy, je-li z povahy a množství těchto produktů zřejmé, že nejsou zamýšleny k žádnému obchodnímu účelu.

3.   Celková hodnota těchto produktů navíc nesmí překročit 500 EUR u malých zásilek nebo 1 200 EUR u produktů nacházejících se v osobních zavazadlech cestujících.

Článek 32

Informační postupy pro účely kumulace

1.   Pro účely čl. 2 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 této přílohy se status původu ve smyslu této přílohy u materiálů pocházejících z jiné zámořské země či jiného zámořského území nebo z Unie prokazuje průvodním osvědčením EUR.1 nebo prohlášením o původu, nebo prohlášením dodavatele, která podává vývozce ve státě, ze kterého materiály pocházejí. Vzor prohlášení dodavatele je uveden v dodatku VII. V případech, kdy dodávající zámořská země nebo zámořské území zavedla systém registrovaného vývozce, ale zámořská země nebo zámořské území dalšího zpracování tak neučinila, lze status původu rovněž prokazovat prostřednictvím deklarace o původu.

2.   Pro účely čl. 2 odst. 2 a čl. 7 odst. 2 této přílohy se opracování nebo zpracování provedené v jiné zámořské zemi či na jiném zámořském území nebo v Unii prokazuje prohlášením dodavatele, které podává vývozce ve státě, ze kterého materiály pocházejí. Vzor prohlášení dodavatele je uveden v dodatku VIII.

3.   Pro účely odstavců 1 a 2 uvádí dodavatel prohlášení dodavatele zvlášť pro každou zásilku materiálů, a to na obchodní faktuře vystavené pro danou zásilku či v příloze této faktury, v dodacím listu nebo v jiném obchodním dokladu, který se zásilkou souvisí a který dotyčné materiály popisuje dostatečně podrobně k tomu, aby je bylo možné na jeho základě identifikovat.

Prohlášení dodavatele lze vyhotovit na předtištěném formuláři.

Prohlášení dodavatele se podepisuje rukou. Pokud jsou však faktura a prohlášení dodavatele zhotoveny pomocí metod elektronického zpracování údajů, prohlášení dodavatele nemusí být podepsáno rukou za předpokladu, že je ke spokojenosti celních orgánů v zemi či na území, kde bylo prohlášení dodavatele zhotoveno, uveden příslušný odpovědný pracovník dodavatelské společnosti. Zmíněné celní orgány mohou stanovit podmínky pro provádění tohoto odstavce.

Prohlášení dodavatele se předkládají příslušnému celnímu úřadu v ZZÚ vývozu, který je žádán o vystavení průvodního osvědčení EUR.1.

4.   Při použití článků 8 a 10 se status původu v souladu s ustanoveními příslušné dohody o volném obchodu mezi Unií a dotčenou zemí prokazuje prostřednictvím dokladů o původu, které stanoví příslušná dohoda o volném obchodu.

5.   Při použití článku 9 se status původu v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 2454/93 (4) prokazuje prostřednictvím dokladů o původu, které stanoví uvedené nařízení.

6.   V případech uvedených v odstavci 1, 2, 4 a 5 obsahuje 7. kolonka průvodního osvědčení EUR.1, resp. prohlášení o původu nebo popřípadě deklarace o původu, označení „OCTs cumulation“, „EU cumulation“, „EPA cumulation“, „cumulation with GSP country“ či „extended cumulation with country x“ nebo „Cumul PTOM“, „Cumul UE“, „cumul avec pays APE“, „cumul avec pays SPG“ či „cumul étendu avec le pays x“.

Článek 33

Podpůrné dokumenty

Mezi doklady, jež se uvádějí v čl. 22 odst. 3 a v čl. 26 odst. 3 a jež se používají k doložení toho, že produkty zahrnuté do průvodního osvědčení EUR.1 nebo do prohlášení o původu lze považovat za produkty pocházející z některé zámořské země či zámořského území nebo z Unie nebo z některého státu EPA a že tyto produkty splňující ostatní podmínky této přílohy, mohou být mimo jiné tyto dokumenty:

a)

přímý důkaz o postupech provedených vývozcem nebo dodavatelem při získávání dotčeného zboží, který se nachází například v jeho účtech nebo účetnictví;

b)

dokumenty, které dokládají původní status použitých materiálů, vystavené nebo vyhotovené v ZZÚ nebo v Unii nebo v některém státě EPA, pokud se tyto dokumenty používají v souladu s vnitrostátním právem;

c)

dokumenty, které dokládají opracování nebo zpracování materiálů v ZZÚ, v Unii nebo v některém státě EPA, vystavené nebo vyhotovené v ZZÚ nebo v Unii nebo v některém státě EPA, pokud se tyto dokumenty používají v souladu s vnitrostátním právem;

d)

průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení o původu, která dokládají status původu použitých materiálů a která jsou vystavena nebo vyhotovena v ZZÚ, v Unii nebo v některém státě EPA a jsou v souladu s touto přílohou.

Článek 34

Uchovávání dokladů o původu a podpůrných dokumentů

1.   Vývozce žádající o vystavení průvodního osvědčení EUR.1 uchovává po dobu alespoň tří let dokumenty uvedené v čl. 22 odst. 3.

2.   Vývozce vyhotovující prohlášení o původu uchovává po dobu alespoň tří let kopii tohoto prohlášení o původu, jakož i dokumenty uvedené v čl. 26 odst. 3.

3.   Celní orgány ZZÚ vývozu, které vystavují průvodní osvědčení EUR.1, uchovávají po dobu alespoň tří let žádost uvedenou v čl. 22 odst. 2.

4.   Celní orgány země dovozu uchovávají po dobu alespoň tří let průvodní osvědčení EUR.1 a prohlášení o původu, jež jim byly předložena.

Článek 35

Rozpory a formální chyby

1.   Jsou-li zjištěny drobné rozpory mezi údaji uvedenými v dokladu o původu a údaji v dokumentech, které byly celním orgánům předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu produktů, není tím zapříčiněna neplatnost dokladu o původu, je-li řádně prokázáno, že se tento doklad vztahuje na předložené produkty.

2.   Zjevné formální chyby jako například překlepy v dokladu o původu by neměly vést k odmítnutí daného dokladu, jestliže tyto chyby nejsou takové, aby vznikly pochybnosti o správnosti prohlášení v něm učiněných.

Oddíl 3

Postupy pro systém registrovaných vývozců

Pododdíl 1

Postupy při vývozu v ZZÚ

Článek 36

Obecné požadavky

Výhody plynoucí z tohoto rozhodnutí platí v následujících případech:

a)

v případě zboží, které splňuje požadavky této přílohy a je vyváženo registrovaným vývozcem uvedeným v článku 38;

b)

v případě zásilek, které sestávají z jednoho nebo více nákladových kusů obsahujících původní produkty a které jsou vyváženy kterýmkoli vývozcem, pokud celková hodnota zasílaných původních produktů nepřesáhne 10 000 EUR.

Článek 37

Rejstřík registrovaných vývozců

1.   Příslušné orgány ZZÚ vytvoří a pravidelně aktualizují elektronický rejstřík registrovaných vývozců usazených v této zemi. Rejstřík musí být aktualizován, jakmile je kterýkoli vývozce v souladu s čl. 41 odst. 2 této přílohy z rejstříku vyňat.

2.   Rejstřík obsahuje tyto informace:

a)

název a plnou adresu místa, kde je registrovaný vývozce usazen nebo kde má bydliště, včetně identifikačního čísla země či území (kód země ISO alfa 2);

b)

číslo registrovaného vývozce;

c)

produkty, které mají být vyváženy podle tohoto rozhodnutí (orientační seznam kapitol nebo čísel harmonizovaného systému, jak žadatel uzná za vhodné);

d)

údaje o tom, odkdy a dokdy je/byl vývozce registrován;

e)

důvod pro vynětí z rejstříku (na žádost registrovaného vývozce/vynětí příslušnými orgány). Tyto údaje mají k dispozici pouze příslušné orgány.

3.   Příslušné orgány ZZÚ oznámí Komisi vnitrostátní číselný systém používaný pro označování registrovaných vývozců. Číslo začíná kódem země ISO alfa 2.

Článek 38

Žádost o zápis do rejstříku

Za účelem registrace vývozci podají žádost u příslušných orgánů ZZÚ, které jsou uvedeny v čl. 57 odst. 1 této přílohy, a to za použití formuláře, jehož vzor je uveden v dodatku XI. Vyplněním formuláře dávají vývozci souhlas s uložením poskytnutých informací do databáze Komise a se zveřejněním nedůvěrných údajů na internetu.

Příslušné orgány žádost přijmou, pouze pokud je úplná.

Článek 39

Vyjímání z rejstříku

1.   Registrovaní vývozci, kteří již nesplňují podmínky pro vývoz zboží, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, nebo kteří již nemají v úmyslu toto zboží vyvážet, tuto skutečnost oznámí příslušným orgánům v ZZÚ, které je neprodleně vyjmou z rejstříku registrovaných vývozců vedeném v dané zámořské zemi či na daném zámořském území.

2.   Aniž je dotčen systém postihů a sankcí platných v ZZÚ, vyhotoví-li registrovaný vývozce záměrně nebo z nedbalosti deklaraci o původu nebo jakýkoli podpůrný dokument, který obsahuje nesprávné informace vedoucí k tomu, že neoprávněně nebo podvodně získá výhody preferenčního celního zacházení, nebo zapříčiní-li vyhotovení této deklarace o původu nebo podpůrného dokumentu, příslušné orgány ZZÚ jej vyjmou z rejstříku registrovaných vývozců vedeného v dotyčné zámořské zemi či na dotyčném zámořském území.

3.   Aniž je dotčen možný vliv nesrovnalostí zjištěných během dosud nevyřízených ověření, vynětí registrovaných vývozců z rejstříku nabývá účinku do budoucna, tedy týká se deklarací vyhotovených po datu vynětí z rejstříku.

4.   Vývozci, kteří byli v souladu s odstavcem 2 příslušnými orgány vyňati z rejstříku registrovaných vývozců, mohou být do tohoto rejstříku znovu zaneseni, pouze pokud příslušným orgánům dané zámořské země či daného zámořského území prokáží, že situaci, která vedla k jejich vynětí z rejstříku, napravili.

Článek 40

Podpůrné dokumenty

1.   Registrovaní i neregistrovaní vývozci dodrží tyto povinnosti:

a)

vedou příslušné obchodní účetní záznamy o výrobě a dodávkách zboží způsobilého pro preferenční zacházení;

b)

mají k dispozici veškeré doklady týkající se materiálu používaného při výrobě;

c)

uchovávají veškeré celní doklady týkající se materiálu používaného při výrobě;

d)

po dobu alespoň tří let od konce roku, ve kterém byla vyhotovena deklarace o původu, popřípadě déle, pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy, vedou záznamy:

i)

o deklaracích o původu, které vyhotovili, a

ii)

o původních a nepůvodních materiálech, výrobě a skladovém účetnictví.

2.   Záznamy uvedené v odst. 1 písm. d) mohou být v elektronické podobě, avšak musí být na jejich základě možné dohledat materiály použité při výrobě vyvezených produktů a potvrdit jejich status původu.

3.   Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 se také vztahují na dodavatele, kteří vývozcům poskytují prohlášení dodavatele, jež potvrzují status původu zboží, které dodávají.

Článek 41

Doklady o původu

1.   Vývozce vyhotoví deklaraci o původu při vývozu produktů, na něž se tato deklarace vztahuje, jestliže lze dotyčné zboží považovat za pocházející z dané zámořské země či daného zámořského území.

2.   Odchylně od odstavce 1 lze deklaraci o původu výjimečně vyhotovit až po vývozu (zpětná deklarace) pod podmínkou, že je v členském státě deklarace k propuštění do volného oběhu předložena nejpozději dva roky po vývozu. Pokud rozdělení zásilky proběhne podle článku 18, lze deklaraci o původu rovněž vyhotovit zpětně.

3.   Deklaraci o původu, která obsahuje náležitosti uvedené v dodatku XII, poskytne vývozce svému zákazníkovi v Unii. Deklarace o původu se vyhotovuje buď v angličtině, nebo ve francouzštině.

Může být vyhotovena na kterémkoli obchodním dokladu, který umožní zjištění totožnosti dotčeného vývozce a příslušného zboží.

4.   Při uplatnění kumulace podle článků 2 a 7 této přílohy se vývozce produktu, při jehož výrobě se používají materiály pocházející z některé zámořské země či zámořského území nebo z Unie, spoléhá na deklaraci o původu poskytnutou jeho dodavatelem. V případech, kdy má dodavatel sídlo v zámořské zemi nebo v zámořském území, jež dosud nezavedla systém registrovaného vývozce, může vývozce v zámořské zemi nebo v zámořském území dalšího zpracování rovněž vycházet z průvodního osvědčení EUR.1, prohlášení o původu nebo prohlášení dodavatele.

5.   V těchto případech obsahuje deklarace o původu vyhotovená vývozcem podle okolností označení „EU cumulation“, „OCTs cumulation“, nebo „Cumul UE“, „cumul PTOM“.

6.   Při použití článků 8 a 10 této přílohy se status původu v souladu s ustanoveními příslušné dohody o volném obchodu mezi Unií a dotčenou zemí prokazuje prostřednictvím dokladů o původu, které stanoví příslušná dohoda o volném obchodu.

V tomto případě obsahuje deklarace o původu vyhotovená vývozcem označení „cumulation with EPA country“ či „extended cumulation with country x“, nebo „cumul avec pays APE“ či „cumul étendu avec le pays x“.

7.   Při použití kumulace podle článku 9 této přílohy se status původu v souladu s ustanoveními nařízení (EHS) č. 2454/93 prokazuje prostřednictvím dokladů o původu, které stanoví uvedené nařízení.

V tomto případě obsahuje deklarace o původu vyhotovená vývozcem označení „cumulation with GSP country“, nebo „cumul avec pays SPG“.

Článek 42

Předkládání dokladů o původu

1.   Deklarace o původu se vyhotovuje pro každou zásilku.

2.   Deklarace o původu platí dvanáct měsíců od data jejího vyhotovení vývozcem.

3.   Jedna deklarace o původu se může vztahovat na několik zásilek, pokud zboží splňuje tyto podmínky:

a)

jedná se o rozložené nebo nesložené produkty ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému;

b)

spadá do třídy XVI nebo XVII nebo čísla 7308 nebo 9406 harmonizovaného systému a

c)

má být dováženo po částech.

Pododdíl 2

Postupy při propouštění do volného oběhu v Unii

Článek 43

Předkládání dokladů o původu

1.   Celní prohlášení k propuštění do volného oběhu obsahuje odkaz na deklaraci o původu. Deklarace o původu musí být k dispozici celním orgánům, které mohou požádat o její předložení, aby mohly prohlášení ověřit. Celní orgány mohou také požadovat překlad deklarace do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků daného členského státu.

2.   Požádá-li deklarant o uplatnění výhod plynoucích z tohoto rozhodnutí, aniž by měl při přijetí celního prohlášení k propuštění do volného oběhu k dispozici deklaraci o původu, považuje se toto prohlášení za neúplné ve smyslu čl. 253 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2454/93 a podle toho se s ním nakládá.

3.   Před deklarováním zboží určeného k propuštění do volného oběhu se deklarant řádně ujistí, že zboží splňuje pravidla uvedená v této příloze, a to zejména tím, že zkontroluje:

a)

v databázi uvedené v článku 58 této přílohy, že vývozce je registrován, aby mohl vyhotovovat deklarace o původu, s výjimkou případů, kdy celková hodnota zasílaných původních produktů nepřesahuje 10 000 EUR, a

b)

že deklarace o původu je vyhotovena v souladu s dodatkem XII.

Článek 44

Osvobození od povinnosti předložit doklad o původu

1.   Tyto produkty jsou vyňaty z povinnosti vyhotovit a předložit deklaraci o původu:

a)

produkty, které jsou zasílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám a jejichž celková hodnota nepřesahuje 500 EUR;

b)

produkty, jež se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících a jejichž celková hodnota nepřesahuje 1 200 EUR.

2.   Produkty uvedené v odstavci 1 musí splňovat tyto podmínky:

a)

nedováží se za obchodním účelem;

b)

byly prohlášeny za produkty splňující podmínky pro uplatnění tohoto rozhodnutí;

c)

není pochyb o pravdivosti prohlášení uvedeného v písm. b).

3.   Pro účely odst. 2 písm. a) se dovoz nepovažuje za dovoz prováděný za obchodním účelem, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

dovoz je příležitostný;

b)

dovoz je tvořen výhradně produkty pro osobní potřebu příjemců nebo cestujících či jejich rodin;

c)

z povahy a množství produktů je zřejmé, že nemají sloužit žádnému obchodnímu účelu.

Článek 45

Rozpory a formální chyby

1.   Jsou-li zjištěny drobné rozpory mezi údaji uvedenými v dokladu o původu a údaji v dokumentech, které byly celním orgánům předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu produktů, není tím zapříčiněna neplatnost dokladu o původu, je-li řádně prokázáno, že se tento doklad vztahuje na předložené produkty.

2.   Zjevné formální chyby, například překlepy v deklaraci o původu, nevedou k odmítnutí dokladu, nejsou-li takové povahy, že vyvolávají pochybnosti o správnosti údajů v tomto dokladu obsažených.

Článek 46

Platnost dokladu o původu

Deklarace o původu, které jsou celním orgánům země dovozu předloženy po uplynutí lhůty uvedené v čl. 41 odst. 2 této přílohy, mohou být přijaty pro účely uplatnění celních preferencí, pokud lhůta k předložení těchto dokladů nebyla dodržena v důsledku mimořádných okolností. V ostatních případech opožděného předložení mohou celní orgány země dovozu přijmout deklarace o původu, pokud byly příslušné produkty celním orgánům předloženy před koncem uvedené lhůty.

Článek 47

Postup pro dovoz po částech

1.   Postup uvedený v čl. 42 odst. 3 této přílohy se použije na období určené celními orgány členských států.

2.   Celní orgány členského státu dovozu, které dohlížejí na po sobě jdoucí propuštění do volného oběhu, ověří, že po sobě jdoucí zásilky jsou součástí rozložených nebo nesložených produktů, pro které byla vyhotovena deklarace o původu.

Článek 48

Nahrazování deklarací o původu

1.   V případě, že produkty dosud nebyly propuštěny do volného oběhu, lze deklaraci o původu nahradit jednou nebo několika náhradními deklaracemi o původu vyhotovenými držitelem zboží za účelem zaslání všech nebo některých produktů na jiné místo v rámci celního území Unie. Aby směli vyhotovovat náhradní deklarace o původu, nemusí být držitelé zboží sami registrovanými vývozci.

2.   V případě, že je deklarace o původu nahrazena, musí původní deklarace o původu obsahovat tyto informace:

a)

údaje o náhradní deklaraci/náhradních deklaracích o původu;

b)

jméno a adresu odesilatele;

c)

jméno příjemce/příjemců v Unii.

Původní deklarace o původu se označí slovem „Replaced“, popřípadě „Remplacée“.

3.   V náhradní deklaraci o původu se uvedou následující informace:

a)

veškeré údaje týkající se přeposílaných produktů;

b)

datum vyhotovení původní deklarace o původu;

c)

všechny nezbytné poznámky uvedené v dodatku XII;

d)

jméno a adresa odesilatele produktů v Unii;

e)

jméno a adresa příjemce v Unii;

f)

datum a místo náhrady.

Osoba, která vyhotoví náhradní deklaraci o původu, k ní může připojit kopii původní deklarace o původu.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 se použijí obdobně na deklarace o původu nahrazující deklarace o původu, jež jsou samy náhradními deklaracemi o původu.

5.   Odstavce 1, 2 a 3 se použijí obdobně na deklarace, které nahrazují deklarace o původu v souvislosti s rozdělením zásilky provedeným v souladu s článkem 18 této přílohy.

Článek 49

Ověřování deklarací o původu

1.   Mají-li celní orgány pochybnosti o statusu původu produktů, mohou požádat deklaranta, aby jim v přiměřené lhůtě jimi určené předložil veškeré dostupné doklady za účelem ověření, že jsou údaje o původu v deklaraci správné nebo že jsou splněny podmínky podle článku 18 této přílohy.

2.   Celní orgány mohou po dobu trvání ověřovacího postupu stanoveného v článku 64 této přílohy pozastavit uplatňování preferenčního celního opatření, pokud:

a)

informace poskytnuté deklarantem nepostačují k tomu, aby potvrdily status původu produktů nebo splnění podmínek stanovených v čl. 17 odst. 2 nebo v článku 18 této přílohy;

b)

deklarant neodpoví ve lhůtě stanovené pro poskytnutí informací uvedených v odstavci 1.

3.   Během čekání na vyžádané informace od deklaranta uvedené v odstavci 1, nebo na výsledky ověřovacího postupu uvedeného v odstavci 2 se pod podmínkou preventivních opatření, která se považují za nezbytná, dovozci nabídne možnost propuštění produktů.

Článek 50

Odepření preferencí

1.   Aniž by musely požádat o další důkazy nebo zaslat ZZÚ žádost o ověření, odmítnou celní orgány členského státu dovozu nárok na výhody plynoucí z tohoto rozhodnutí, pokud:

a)

zboží není stejné jako zboží uvedené v deklaraci o původu;

b)

deklarant nepředloží deklaraci o původu pro dotčené produkty, je-li tato deklarace vyžadována;

c)

aniž je dotčen čl. 36 písm. b) a čl. 44 odst. 1 této přílohy, nebyla deklarace o původu, kterou má deklarant v držení, vyhotovena vývozcem registrovaným v dané zámořské zemi či na daném zámořském území;

d)

deklarace o původu není vyhotovena v souladu s dodatkem XII;

e)

nejsou splněny podmínky stanovené v článku 18 této přílohy.

2.   Celní orgány členského státu dovozu odmítnou nárok na výhody plynoucí z tohoto rozhodnutí, jestliže v návaznosti na žádost o ověření ve smyslu článku 60 této přílohy adresovanou příslušným orgánům ZZÚ:

a)

obdrží odpověď, podle níž nebyl vývozce oprávněn vyhotovit deklaraci o původu;

b)

obdrží odpověď, podle níž nepocházejí dotčené produkty z dotčené zámořské země či dotčeného zámořského území nebo nebyly splněny podmínky stanovené v čl. 17 odst. 2 této přílohy;

c)

mají při předložení žádosti o ověření odůvodněné pochybnosti o platnosti deklarace o původu nebo o správnosti informací, které deklarant poskytl o skutečném původu dotčených produktů, a

i)

ve lhůtě povolené podle článku 60 této přílohy neobdrží žádnou odpověď nebo

ii)

obdrží odpověď, která příslušným způsobem neodpovídá na otázky vznesené v žádosti.

HLAVA V

UJEDNÁNÍ O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 51

Obecné zásady

1.   V zájmu řádného uplatňování preferencí ZZÚ:

a)

zavedou a zachovají nezbytné správní struktury a systémy nutné pro provádění a řízení pravidel a postupů stanovených v této příloze v dotyčné zemi, včetně případných opatření nezbytných pro uplatňování kumulace;

b)

spolupracují prostřednictvím svých příslušných orgánů s Komisí a celními orgány členských států.

2.   Spolupráce uvedená v odst. 1 písm. b) spočívá:

a)

v poskytování veškeré nezbytné podpory, o kterou Komise za účelem sledování řádného provádění této přílohy v dotyčné zemi požádá, včetně ověřovacích návštěv na místě prováděných Komisí nebo celními orgány členských států;

b)

v ověřování statusu původu produktů a dodržení dalších podmínek stanovených v této příloze, včetně ověřovacích návštěv na místě, pokud o to Komise nebo celní orgány členských států požádají v souvislosti s prošetřováním původu, aniž jsou dotčeny články 49, 50, 55 a 56 této přílohy;

c)

v dostatečně rychlém provádění odpovídajících šetření nebo v zajišťování, že taková šetření budou provedena dostatečně rychle, ze strany zámořské země či zámořského území, a to z vlastního podnětu nebo na žádost Komise či celních orgánů členských států, v situacích, kdy ověřovací postup nebo jiné dostupné informace naznačují, že jsou porušována ustanovení této přílohy, s cílem tyto přestupky odhalit a předejít jim. Komise a celní orgány členských států se mohou na těchto šetřeních podílet.

3.   ZZÚ se Komisi před 1. lednem 2015 formálně zaváží k plnění požadavků stanovených v odstavci 1.

Článek 52

Splnění podmínek a požadavky na zveřejňování

1.   Komise v řadě C Úředního věstníku Evropské unie zveřejní seznam ZZÚ a datum, k němuž se má za to, že splňují podmínky uvedené v článcích 51 a 54, nebo v článku 57 této přílohy. Kdykoli nová zámořská země či nové zámořské území splní tytéž podmínky, Komise seznam aktualizuje.

2.   Na původní produkty pocházející ve smyslu této přílohy z některé zámořské země či některého zámořského území se při propouštění do volného oběhu v Unii vztahují celní preference pouze pod podmínkou, že byly vyvezeny v den stanovený v seznamu uvedeném v odstavci 1 nebo po tomto dni.

3.   Má se za to, že ZZÚ splňují podmínky uvedené v článcích 51 a 54, nebo v článku 57 této přílohy:

a)

v den, kdy učiní oznámení uvedené v čl. 54 odst. 1 nebo v čl. 57 odst. 1 této přílohy, případně i v čl. 54 odst. 2 této přílohy, a

b)

kdy učiní závazek uvedený v čl. 51 odst. 3 této přílohy.

4.   Pro účely provádění oddílu 3 hlavy IV a oddílu 3 hlavy V této přílohy předloží ZZÚ Komisi informace uvedené v čl. 57 odst. 1 písm. b) této přílohy alespoň tři měsíce před vlastním použitím systému registrovaných vývozců na svém území.

Článek 53

Sankce

Každému, kdo vystaví nebo nechá vystavit doklad obsahující nesprávné údaje s úmyslem získat pro produkty preferenční zacházení, se uloží sankce.

Oddíl 2

Metody správní spolupráce před zahájením používání systému registrovaných vývozců

Článek 54

Oznámení adres a seznámení s razítky

1.   ZZÚ Komisi oznámí názvy a adresy orgánů nacházejících se na jejich území, které jsou:

a)

součástí vládních orgánů dotyčné země a jsou zplnomocněny k poskytování podpory Komisi a celním orgánům členských států v rámci správní spolupráce, jak je uvedeno v této hlavě;

b)

celními orgány příslušnými k vystavování průvodních osvědčení EUR.1 a k provádění následného ověřování průvodních osvědčení EUR.1 a prohlášení o původu.

2.   ZZÚ zašlou Komisi vzorky používaných razítek.

3.   ZZÚ okamžitě oznámí Komisi veškeré změny informací oznámených podle odstavců 1 a 2.

4.   Komise tyto informace zašle celním orgánům členských států.

Článek 55

Ověřování dokladů o původu

1.   Následné ověřování dokladů o původu se provádí namátkově nebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti těchto dokumentů, o statusu původu dotčených produktů nebo o splnění ostatních podmínek této přílohy.

2.   Pro účely provedení odstavce 1 vrátí celní orgány země dovozu průvodní osvědčení EUR.1 a fakturu, pokud byla předložena, prohlášení o původu nebo kopii těchto dokladů celním orgánům země nebo území vývozu, přičemž v patřičných případech svou žádost o šetření zdůvodní. Spolu s žádostí o ověření se zašlou veškeré získané dokumenty a informace nasvědčující tomu, že informace uvedené v dokladu o původu nejsou správné.

3.   Ověření provádějí celní orgány země nebo území vývozu. Pro tyto účely mají právo požadovat jakékoli doklady a provádět jakoukoli kontrolu účtů vývozce nebo jinou kontrolu, kterou považují za účelnou.

4.   Jestliže se celní orgány země dovozu rozhodnou během čekání na výsledky ověření pozastavit pro dotčené produkty udělování preferenčního zacházení, nabídne se dovozci uvolnění produktů s výhradou preventivních opatření, která se považují za nezbytná.

5.   Celní orgány žádající o ověření jsou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou dokumenty pravé, zda lze dotčené produkty považovat za produkty pocházející ze ZZÚ, z Unie nebo z některého státu EPA a zda tyto produkty splňují ostatní podmínky této přílohy.

6.   Jestliže v případě odůvodněných pochybností neobdrží žádající celní orgány žádnou odpověď ve lhůtě deseti měsíců ode dne podání žádosti o ověření nebo jestliže obdržená odpověď neobsahuje údaje, které by postačovaly k určení pravosti daného dokladu nebo skutečného původu produktů, nepřiznají s výjimkou mimořádných okolností nárok na preference.

Článek 56

Ověřování prohlášení dodavatele

1.   Ověřování prohlášení dodavatele se mohou provádět namátkově nebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země nebo území dovozu důvodné pochybnosti o pravosti tohoto dokumentu nebo o přesnosti či úplnosti informací o skutečném původu předmětných materiálů.

2.   Celní orgány, kterým se předkládá prohlášení dodavatele, mohou požádat celní orgány země nebo území, kde bylo toto prohlášení vydáno, aby vystavily osvědčení údajů, jehož vzor je uveden v dodatku IX. Případně mohou celní orgány, jimž se předkládá prohlášení dodavatele, požádat vývozce, aby předložil osvědčení údajů vystavené celními orgány země nebo území, kde bylo prohlášení vydáno.

Úřad, který osvědčení údajů vystavil, uchová po dobu nejméně tří let jeho kopii.

3.   Celní orgány žádající o ověření jsou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda je prohlášení o statusu materiálů správné.

4.   Pro účely ověření uchovávají dodavatelé nejméně po dobu tří let kopii dokladu obsahujícího prohlášení spolu s všemi nezbytnými důkazy o skutečném statusu materiálů.

5.   V zájmu ověření správnosti jakéhokoli prohlášení dodavatele mají celní orgány v zemi nebo území, kde je prohlášení dodavatele vydáno, právo požádat o jakékoli důkazy nebo provést jakoukoli kontrolu, kterou považují za vhodnou.

6.   Každé průvodní osvědčení EUR.1 vystavené nebo vyhotovené na základě nesprávného prohlášení dodavatele je od počátku neplatné.

Oddíl 3

Metody správní spolupráce platné pro systém registrovaných vývozců

Článek 57

Oznámení adres a seznámení s razítky

1.   ZZÚ Komisi oznámí názvy a adresy orgánů nacházejících se na jejich území, které jsou:

a)

součástí vládních orgánů dotyčné země a jsou zplnomocněny k poskytování podpory Komisi a celním orgánům členských států v rámci správní spolupráce, jak je uvedeno v této hlavě;

b)

součástí vládních orgánů dotyčné země nebo jednají z pověření vlády a jsou zplnomocněny k registraci vývozců a k jejich vyjímání z rejstříku registrovaných vývozců.

2.   ZZÚ okamžitě oznámí Komisi veškeré změny informací oznámených podle odstavců 1 a 2.

3.   Komise tyto informace zašle celním orgánům členských států.

Článek 58

Vytvoření databáze registrovaných vývozců

1.   Na základě informací podaných vládními orgány ZZÚ a celními orgány členských států vytvoří Komise elektronickou databázi registrovaných vývozců.

2.   K databázi a údajům v ní obsaženým má přístup pouze Komise. Orgány uvedené v odstavci 1 zajistí, aby údaje sdělované Komisi byly aktualizovány a aby byly úplné a správné.

3.   Údaje zpracované v databázi uvedené v odstavci 1 tohoto článku se zveřejní na internetu s výjimkou důvěrných informací obsažených v kolonkách 2 a 3 žádosti o registraci vývozce uvedené v článku 28 této přílohy.

4.   Osobní údaje zpracované v databázi uvedené v odstavci 1 se předávají nebo zpřístupňují třetím zemím nebo mezinárodním organizacím pouze v souladu s článkem 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (5).

5.   Toto rozhodnutí nijak neovlivňuje úroveň ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů podle ustanovení právních předpisů Unie a jednotlivých členských států, a zejména při výkonu jejich úkolů nemění povinnosti členských států týkající se zpracovávání osobních údajů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (6), ani povinnosti orgánů a institucí Unie týkající se zpracovávání osobních údajů podle nařízení (ES) č. 45/2001.

6.   Údaje o identifikaci a registraci vývozců tvořené souborem údajů uvedených v bodech 1, 3 (týkající se popisu činnosti), 4 a 5 dodatku XI zveřejní Komise na internetu pouze v případě, že k tomu tito vývozci předem a dobrovolně udělí svůj výslovný a vědomý písemný souhlas.

7.   Vývozcům se poskytnou informace stanovené v článku 11 nařízení (ES) č. 45/2001.

8.   Výkon práv osob v souvislosti s jejich registračními údaji uvedenými v dodatku XI a zpracovávanými ve vnitrostátních systémech se řídí právními předpisy toho členského státu, který jejich osobní údaje uložil za provedení směrnice 95/46/ES.

9.   Práva osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů v centrální databázi uvedené v odstavcích 1 až 4 jsou vykonávána v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

10.   Vnitrostátní orgány dozoru pro ochranu údajů a evropský inspektor ochrany údajů, z nichž každý jedná v rozsahu svých příslušných pravomocí, aktivně spolupracují a zajišťují koordinovaný dozor nad databází uvedenou v odstavcích 1 až 4.

Článek 59

Kontrola původu

1.   Aby zajistily dodržování pravidel týkajících se statusu původu produktů, provádějí příslušné orgány ZZÚ:

a)

na žádost celních orgánů členských států ověřování statusu původu produktů;

b)

ze své vlastní iniciativy pravidelné kontroly vývozců.

Rozšířená kumulace se povoluje v souladu s článkem 10 této přílohy, pouze pokud se země, se kterou má Unie platnou dohodu o volném obchodu, zaváže k poskytování podpory ZZÚ v záležitostech správní spolupráce stejným způsobem, jakým by tuto podporu poskytovala celním úřadům členských států v souladu s příslušnými ustanoveními dotyčné dohody o volném obchodu.

2.   Kontroly uvedené v odst. 1 písm. b) zajistí trvalé plnění závazků ze strany vývozců. Provádějí se v intervalech určených na základě vhodných kritérií analýzy rizik. Za tím účelem požádají příslušné orgány ZZÚ vývozce o předložení kopií nebo seznamu deklarací o původu, jež vyhotovili.

3.   Příslušné orgány ZZÚ mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakékoli kontroly účtů vývozce, popř. výrobců, kteří jsou jeho dodavateli, a to rovněž v provozních prostorách, nebo jakékoli jiné kontroly, které považují za vhodné.

Článek 60

Ověřování dokladů o původu

1.   Následná ověřování deklarací o původu se provádějí namátkově anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány členských států důvodné pochybnosti o jejich pravosti, o statusu původu dotyčných produktů nebo o splnění jiných podmínek stanovených v této příloze.

Požádají-li celní orgány členského státu příslušné orgány ZZÚ o spolupráci za účelem ověření platnosti deklarací o původu, statusu původu produktů nebo obou, ve své žádosti případně uvedou, proč mají o platnosti deklarace o původu nebo statusu původu produktů důvodné pochybnosti.

Na podporu žádosti o ověření může být připojena kopie deklarace o původu a jakékoli další informace nebo doklady nasvědčující tomu, že informace uvedené v této deklaraci nejsou správné.

Žádající členský stát stanoví pro oznámení výsledků ověření počáteční lhůtu šesti měsíců počínaje datem žádosti o ověření.

2.   Jestliže v případě důvodných pochybností celní orgány do uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 neobdrží žádnou odpověď nebo jestliže údaje obsažené v obdržené odpovědi nepostačují k určení skutečného původu produktů, zašle se příslušným orgánům druhé sdělení. Toto sdělení stanoví další lhůtu v délce nejvýše šesti měsíců.

Článek 61

Jiná ustanovení

1.   Oddíl III této hlavy a oddíl III hlavy VI se použije obdobně:

a)

u vývozu z Unie do ZZÚ za účelem dvoustranné kumulace;

b)

u vývozu z jedné zámořské země či jednoho zámořského území do druhé zámořské země či na druhé zámořské území za účelem kumulace ZZÚ, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 této přílohy.

2.   Celní úřady členských států považují vývozce z Unie na jejich žádost za registrované vývozce pro účely uplatnění výhod plynoucích z tohoto rozhodnutí, pokud vývozci splňují tyto podmínky:

a)

mají registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů v souladu s články 4k až 4 t nařízení (EHS) č. 2454/93;

b)

mají status „schváleného vývozce“ v rámci preferenčního režimu;

c)

ve své žádosti adresované celnímu úřadu členského státu poskytnou následující údaje ve formátu, jehož vzor je uveden v dodatku XI:

i)

podrobnosti uvedené v kolonkách 1 a 4,

ii)

závazek uvedený v kolonce 5.

HLAVA VI

CEUTA A MELILLA

Článek 62

1.   Ustanovení této přílohy, která se týkají vystavování, používání a následného ověřování dokladů o původu, se použijí obdobně na produkty vyvážené ze ZZÚ do Ceuty a Melilly a na produkty vyvážené ze Ceuty a Melilly do ZZÚ za účelem dvoustranné kumulace.

2.   Ceuta a Melilla se považují za jediné území.

3.   Za uplatňování této přílohy v Ceutě a Melille nesou odpovědnost španělské celní orgány.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 63

Odchylky od systému registrovaných vývozců

1.   Komise může v rámci odchylky od systému registrovaných vývozců přijmout rozhodnutí, jimiž povolí použití článků 21 až 35 a článků 54, 55 a 56 této přílohy na vývoz z jedné či několika zámořských zemí nebo z jednoho či několika zámořských území po 1. lednu 2017.

Tato odchylka je omezena na dobu, kterou daná zámořská země či dané zámořské území potřebuje k přípravě na používání článků 38 až 50 a článků 57 až 61 této přílohy.

2.   ZZÚ, které si přejí odchylky podle odstavce 1 využít, podají Komisi žádost. V žádosti se uvede doba, kterou daná zámořská země či dané zámořské území potřebují k tomu, aby byly považovány za připravené na používání článků 38 až 50 a článků 57 až 61 této přílohy.

3.   Opatření, kterým se povoluje dočasná odchylka uvedená v odstavci 1, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem podle čl. 64 odst. 2.

Článek 64

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro celní kodex zřízený článkem 247a nařízení (EHS) č. 2913/92.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (7).

Článek 65

Použití

1.   Tato příloha se použije ode dne 1. ledna 2014.

2.   Ustanovení čl. 52 odst. 3 písm. b) této přílohy se použije od 1. ledna 2015.

3.   Ustanovení čl. 8 odst. 3 písm. b) této přílohy se použije do 30. září 2015.

4.   Články 21 až 35 a články 54 až 56 této přílohy se použijí do 31. prosince 2016.

5.   Články 38 až 50 a články 57 až 61 této přílohy se použijí od 1. ledna 2017.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

(2)  Články 17 a 18 nařízení (EU) č. 978/2012.

(3)  Čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 978/2012. Toto ustanovení neplatí pro materiály, na které se vztahuje osvobození od cla v rámci zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných podle čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 978/2012, ale nikoli v rámci obecného režimu podle čl. 1 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení.

(4)  Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

Dodatek I

Úvodní poznámky

Poznámka 1 —   Obecný úvod

Tato příloha stanoví v souladu s článkem 4 této přílohy podmínky, podle kterých se produkty považují za pocházející z dotčené zámořské země či dotčeného zámořského území. Platí čtyři různé typy pravidel, které se liší podle produktu:

a)

opracováním nebo zpracováním není překročen maximální obsah nepůvodních materiálů;

b)

opracováním nebo zpracováním se čtyřmístný kód čísla harmonizovaného systému nebo šestimístný kód položky harmonizovaného systému vyrobených produktů liší od čtyřmístného kódu čísla harmonizovaného systému, resp. šestimístného kódu položky použitých materiálů;

c)

je provedeno zvláštní opracování a zpracování;

d)

na některých zcela získaných materiálech je provedeno opracování nebo zpracování.

Poznámka 2 —   

Struktura seznamu

2.1

Sloupce 1 a 2 popisují získaný produkt. Sloupec 1 uvádí číslo kapitoly, čtyřmístný kód čísla nebo popřípadě šestimístný kód položky používaný v harmonizovaném systému. Sloupec 2 uvádí popis zboží používaný v uvedeném systému pro uvedené číslo nebo kapitolu. Ke každému údaji ve sloupcích 1 a 2 je podle poznámky 2.4 ve sloupci 3 stanoveno jedno nebo více pravidel („způsobilé úkony“). Tyto způsobilé úkony se týkají pouze nepůvodních materiálů. Je-li v některých případech před údajem v sloupci 1 uvedeno „ex“, znamená to, že se pravidlo ve sloupci 3 týká pouze té části čísla, která je uvedena ve sloupci 2.

2.2

Pokud je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo položek či podpoložek nebo číslo kapitoly harmonizovaného systému a popis produktů ve sloupci 2 je tudíž obecný, platí příslušné pravidlo ve sloupci 3 pro všechny produkty, které jsou podle harmonizovaného systému zařazeny v číslech kapitoly nebo v kterémkoli čísle nebo položce či podpoložce skupiny ve sloupci 1.

2.3

Jsou-li v seznamu stanovena rozdílná pravidla pro různé produkty patřící do téhož čísla, obsahuje každá odrážka popis té části čísla, které odpovídá příslušné pravidlo ve sloupci 3.

2.4

Jsou-li ve sloupci 3 stanovena dvě alternativní pravidla oddělená slovem „nebo“, je na vývozci, které si vybere.

Poznámka 3 —   

Příklady použití pravidel

3.1

Ustanovení čl. 4 odst. 2 této přílohy, které se týká produktů, jež získaly status původu, použitých při výrobě jiných produktů, se uplatní bez ohledu na to, zda byl status původu získán v rámci závodu, kde jsou tyto produkty používány, nebo v jiném závodě v ZZÚ nebo v Unii.

3.2

Podle článku 5 této přílohy musí provedené opracování nebo zpracování přesahovat seznam úkonů v něm uvedených. Pokud tomu tak není, zboží není způsobilé pro udělení výhod preferenčního celního zacházení, i když jsou splněny podmínky stanovené v níže uvedeném seznamu.

S výhradou ustanovení uvedeného v prvním pododstavci stanoví pravidla v seznamu minimální opracování nebo zpracování, které je nezbytné; vyšší stupeň opracování nebo zpracování rovněž uděluje status původu, zatímco při nižším stupni opracování nebo zpracování nemůže být produktu status původu udělen. Jestliže tedy pravidlo stanoví, že lze použít nepůvodní materiál na určitém stupni výroby, může se takový materiál použít na nižším stupni výroby, ne však na vyšším.

3.3

Aniž je dotčena poznámka 3.2, pokud pravidlo používá výraz „výroba z materiálů kteréhokoli čísla“, lze použít materiály kteréhokoli čísla (čísel) (i materiály stejného popisu a čísla jako u produktu), avšak s podmínkou splnění veškerých zvláštních omezení, která mohou být též obsažena v tomto pravidle.

Výraz „výroba z materiálů libovolného čísla, včetně dalších materiálů čísla …“ nebo „výroba z materiálů libovolného čísla, včetně dalších materiálů stejného čísla jako produkt“ však znamená, že lze použít materiály libovolného čísla s výjimkou těch, které mají stejný popis jako produkt, jak je uvedeno ve sloupci 2 seznamu.

3.4

Určuje-li pravidlo v seznamu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možno použít jeden nebo více materiálů. Pravidlo nevyžaduje, aby byly použity všechny.

3.5

Určuje-li pravidlo v seznamu, že produkt musí být vyroben z konkrétního materiálu, nebrání tato podmínka použití jiných materiálů, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat.

Poznámka 4 —   

Obecná ustanovení týkající se některých zemědělských produktů

4.1

Se zemědělskými produkty spadajícími do kapitol 6, 7, 8, 9, 10, 12 a čísla 2401, které jsou vypěstovány nebo sklizeny na území ZZÚ, se zachází jako s produkty pocházejícími z území této země, i když jsou vypěstovány ze semen, cibulí, podnoží, řízků, roubů, výhonů, pupenů nebo jiných živých částí rostlin dovezených z jiné země.

4.2

V případech, kdy obsah nepůvodního cukru v daném produktu podléhá omezením, vezme se pro výpočet těchto omezení v úvahu hmotnost cukru čísel 1701 (sacharóza) a 1702 (např. fruktóza, glukóza, laktóza, maltóza, isoglukóza nebo invertní cukr) použitých při výrobě konečného produktu a při výrobě nepůvodních produktů zapracovaných do konečného produktu.

Poznámka 5 —   

Terminologie používaná pro některé textilní produkty

5.1

Pojem „přírodní vlákna“ se v seznamu používá k označení jiných než umělých nebo syntetických vláken. Tento pojem je omezen na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená.

5.2

Pojem „přírodní vlákna“ zahrnuje žíně čísla 0503, hedvábí čísel 5002 a 5003, vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101 až 5105, bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305.

5.3

Pojmy „textilní vláknina“, „chemické materiály“ a „papírenské materiály“ se v seznamu používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.

5.4

Pojem „chemická střižová vlákna“ se v seznamu používá k označení kabelů ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken, syntetických nebo umělých střižových vláken nebo odpadu čísel 5501 až 5507.

Poznámka 6 —   

Přípustné odchylky pro produkty vyrobené ze směsi textilních materiálů

6.1

Odkazuje-li se u určitého produktu v seznamu na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 pro žádné základní textilní materiály použité při výrobě daného produktu, jejichž souhrnná hmotnost nepřesahuje 10 % celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 6.3 a 6.4).

6.2

Přípustnou odchylku uvedenou v poznámce 6.1 lze však uplatnit pouze pro směsné výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů.

Základními textilními materiály se rozumí:

hedvábí,

vlna,

hrubé zvířecí chlupy,

jemné zvířecí chlupy,

žíně,

bavlna,

papírenské materiály a papír,

len,

pravé konopí,

juta a jiná textilní lýková vlákna,

sisal a jiná textilní vlákna rodu Agave,

kokosová, abaková, ramiová a jiná rostlinná textilní vlákna,

syntetická nekonečná vlákna,

umělá nekonečná vlákna,

elektricky vodivá vlákna,

syntetická střižová vlákna z polypropylenu,

syntetická střižová vlákna z polyesteru,

syntetická střižová vlákna z polyamidu,

syntetická střižová vlákna z polyakrylonitrilu,

syntetická střižová vlákna z polyimidu,

syntetická střižová vlákna z polytetrafluoroethylenu,

syntetická střižová vlákna z polyfenylensulfidu,

syntetická střižová vlákna z polyvinylchloridu,

jiná syntetická střižová vlákna,

viskózová umělá střižová vlákna,

jiná umělá střižová vlákna,

polyuretanová příze s pružnými polyetherovými součástmi, též opředená,

polyuretanová příze s pružnými polyesterovými součástmi, též opředená,

výrobky čísla 5605 (metalizované nitě) s páskem, jehož jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií,

ostatní produkty čísla 5605,

skleněná vlákna,

kovová vlákna.

Příklad:

Příze čísla 5205 vyrobená z vláken bavlny čísla 5203 a syntetických střižových vláken čísla 5506 je směsná příze. Proto lze použít nepůvodní syntetická střižová vlákna, která nesplňují pravidla původu, a to za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti příze.

Příklad:

Vlněná tkanina čísla 5112 vyrobená z vlněné příze čísla 5107 a syntetické příze ze střižových vláken čísla 5509 je směsná textilie. Proto lze použít syntetickou přízi, která nesplňuje pravidla původu, nebo vlněnou přízi, která nesplňuje pravidla původu, nebo kombinaci těchto dvou materiálů za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesáhne 10 % hmotnosti tkaniny.

Příklad:

Všívaná textilie čísla 5802 vyrobená z bavlněné příze čísla 5205 a bavlněné tkaniny čísla 5210 je směsným výrobkem pouze tehdy, je-li bavlněná tkanina směsnou tkaninou zhotovenou z přízí zařazených ve dvou různých číslech nebo je-li použitá bavlněná příze směsnou přízí.

Příklad:

Jestliže je dotyčná všívaná textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5205 a syntetické tkaniny čísla 5407, jsou použité příze dvěma různými základními textilními materiály, a všívaná textilie je proto směsný výrobek.

6.3

V případě produktů zahrnujících „polyurethanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou“ je přípustná odchylka pro tuto přízi 20 %.

6.4

V případě produktů „s páskem, jejichž jádro je z hliníkové fólie nebo z plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií“ je přípustná odchylka pro tento pásek 30 %.

Poznámka 7 —   

Ostatní přípustné odchylky pro některé textilní produkty

7.1

Odkazuje-li se v seznamu na tuto poznámku, lze použít textilní materiály, které nesplňují pravidlo stanovené v seznamu ve sloupci 3 pro dané zhotovené produkty, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny pod číslem jiným, než je číslo produktu, a že jich hodnota nepřesahuje 8 % ceny produktu ze závodu.

7.2

Aniž je dotčena poznámka 7.3, při výrobě textilních produktů se mohou volně používat materiály nezařazené v kapitolách 50 až 63 bez ohledu na to, zda obsahují textilie.

Příklad:

Pokud některé pravidlo v seznamu stanoví, že pro určitý textilní výrobek, například kalhoty, musí být použita příze, nebrání to použití kovových součástí, například knoflíků, protože knoflíky nejsou zařazeny v kapitolách 50 až 63. Z téhož důvodu se mohou používat i zdrhovadla, přestože zdrhovadla obvykle obsahují textilie.

7.3

Při uplatnění pravidla procentního podílu se musí při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63.

Poznámka 8 —   

Definice specifických procesů a jednoduchých úkonů prováděných u některých produktů kapitoly 27

8.1

Pro účely čísel ex 2707 a 2713 se výrazem „specifické procesy“ rozumí:

a)

vakuová destilace;

b)

redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí (1);

c)

krakování;

d)

reformování;

e)

extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f)

procesy využívající všechny tyto úkony: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým (anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní hlinkou, aktivovanou hlinkou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g)

polymerizace;

h)

alkylace;

i)

izomerace.

8.2

Pro účely čísel 2710, 2711 a 2712 se „specifickými procesy“ rozumějí:

a)

vakuová destilace;

b)

redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí (1);

c)

krakování;

d)

reformování;

e)

extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f)

procesy využívající všechny tyto úkony: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým (anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní hlinkou, aktivovanou hlinkou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g)

polymerizace;

h)

alkylace;

i)

izomerace;

j)

pouze v případě těžkých olejů čísla ex 2710: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze zpracovávaného produktu (podle metody ASTM D 1266-59 T);

k)

pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;

l)

pouze v případě těžkých olejů čísla ex 2710: zpracování produktů hydrogenací (jiné než při odsiřování) při tlaku vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Za specifický proces se však nepovažuje další úprava mazacích olejů čísla ex 2710 hydrogenací (např. dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy nebo stálosti;

m)

pouze v případě topných olejů čísla ex 2710: atmosférická destilace, při níž se při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát (podle metody ASTM D 86);

n)

pouze v případě těžkých olejů jiných než plynových olejů a topných olejů čísla ex 2710 zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního korónového výboje;

o)

pouze v případě surových produktů čísla ex 2712 (jiných než ropná vazelína, ozokerit, montánní vosk, rašelinný vosk nebo parafín obsahujících méně než 0,75 % hmotnostních oleje) odolejování frakční krystalizací.

8.3

Pro účely čísel ex 2707 a 2713 nejsou pro získání statusu původu postačující jednoduché úkony, jako jsou čištění, stáčení, odsolování, odvodňování, filtrování, barvení, značkování, získávání určitého obsahu síry míšením produktů s různým obsahem síry nebo jakákoli kombinace těchto nebo podobných úkonů.


(1)  Viz doplňkovou poznámku 4 písm. b) ke kapitole 27 kombinované nomenklatury.

Dodatek II

Seznam produktů a opracování nebo zpracování, která udělují status původu

Kód harmonizovaného systému

Popis produktu

Způsobilá operace (opracování nebo zpracování prováděné na nepůvodních materiálech, které uděluje status původu)

(1)

(2)

(3)

Kapitola 1

Živá zvířata

Všechna zvířata z kapitoly 1 musí být zcela získána.

Kapitola 2

Maso a jedlé droby

Výroba, v níž veškeré maso a jedlé droby v produktech této kapitoly musí být zcela získány.

ex kapitola 3

Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, kromě:

Všechny ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí musí být zcela získáni.

0304

Rybí filé a jiné rybí maso (též mleté), čerstvé, chlazené nebo zmrazené

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 3 musí být zcela získány.

0305

Ryby, sušené, solené nebo ve slaném nálevu; uzené ryby, též vařené před nebo během uzení; rybí moučky, prášky a pelety, způsobilé k lidskému požívání

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 3 musí být zcela získány.

ex ex0306

Korýši, též bez krunýřů, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; korýši v krunýřích, vaření ve vodě nebo v páře, též chlazení, zmrazení, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; moučky, prášky a pelety z korýšů, způsobilé k lidskému požívání

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 3 musí být zcela získány.

ex ex0307

Měkkýši, též v lasturách nebo ulitách, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; vodní bezobratlí, jiní než korýši a měkkýši, sušení, solení nebo ve slaném nálevu; moučky, prášky a pelety z korýšů, způsobilé k lidskému požívání

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 3 musí být zcela získány.

Kapitola 4

Mléko a mléčné výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté

Výroba, v níž:

všechny použité materiály kapitoly 4 musí být zcela získány a

hmotnost použitého cukru (1) nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu.

ex kapitola 5

Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

ex ex051191

Vajíčka ryb a jikry nezpůsobilé k lidskému požívání

Veškeré vajíčka a mlíčí musí být zcela získány.

Kapitola 6

Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a okrasná zeleň

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 6 musí být zcela získány.

Kapitola 7

Jedlá zelenina a některé kořeny a hlízy

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 7 musí být zcela získány.

Kapitola 8

Jedlé ovoce a ořechy; kůra citrusových plodů nebo melounů

Výroba, v níž:

veškeré použité ovoce, ořechy a kůra citrusových plodů nebo melounů kapitoly 8 musí být zcela získány a

hmotnost použitého cukru (1) nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu.

Kapitola 9

Káva, čaj, maté a koření

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

Kapitola 10

Obiloviny

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 10 musí být zcela získány.

ex kapitola 11

Mlýnské výrobky; slad; škroby; inulin; pšeničný lepek; kromě:

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitol 10 a 11, čísel 0701 a 2303 a položky 071010 musí být zcela získány.

ex ex1106

Mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713

Sušení a mletí luštěnin čísla 0708.

Kapitola 12

Olejnatá semena a olejnaté plody; různá zrna, semena a plody; průmyslové nebo léčivé rostliny; sláma a pícniny

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

Kapitola 13

Šelak; gumy, pryskyřice a jiné rostlinné šťávy a výtažky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, v níž hmotnost použitého cukru (1) nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu.

Kapitola 14

Rostlinné pletací materiály; rostlinné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

ex kapitola 15

Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky; kromě:

Výroba z materiálů kterékoli položky či podpoložky, kromě materiálů stejné položky či podpoložky jako produkt.

1501 až 1504

Vepřový a drůbeží tuk, lůj hovězí, ovčí nebo kozí, tuky z ryb atd.

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

1505, 1506 a 1520

Tuk z ovčí vlny a tukové látky z něho získané, (včetně lanolinu). Ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené. Glycerol surový; glycerolové vody a glycerolové louhy

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

1509 a 1510

Olivový olej a jeho frakce

Výroba, v níž všechny použité rostlinné materiály musí být zcela získány.

1516 a 1517

Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, částečně nebo zcela hydrogenované, interesterifikované, reesterifikované nebo elaidinizované, též rafinované, ale jinak neupravené

Margarín; jedlé směsi nebo přípravky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

Kapitola 16

Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých

Výroba:

z materiálů kteréhokoli čísla, kromě masa a jedlých drobů kapitoly 2 a materiálů kapitoly 16 získaných z masa a jedlých drobů kapitoly 2, a

v níž všechny použité materiály kapitoly 3 a materiály kapitoly 16 získané z ryb a korýšů, měkkýšů a jiných vodních bezobratlých kapitoly 3 jsou zcela získány.

ex kapitola 17

Cukr a cukrovinky; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

1702

Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy a glukózy, v pevném stavu; cukerné sirupy; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, v níž hmotnost všech použitých materiálů čísel 1101 až 1108, 1701 a 1703 nepřesahuje 30 % hmotnosti konečného produktu.

1704

Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, v níž:

individuální hmotnost cukru (1) a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu a

celková kombinovaná hmotnost cukru (1) a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 60 % hmotnosti konečného produktu.

Kapitola 18

Kakao a kakaové přípravky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, v níž:

individuální hmotnost cukru (1) a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu a

celková kombinovaná hmotnost cukru (1) a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 60 % hmotnosti konečného produktu.

Kapitola 19

Přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, v níž:

hmotnost použitých materiálů kapitol 2, 3 a 16 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu a

hmotnost použitých materiálů čísel 1006 a 1101 až 1108 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu a

individuální hmotnost cukru (1) a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu a

celková kombinovaná hmotnost cukru (1) a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 60 % hmotnosti konečného produktu.

ex kapitola 20

Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, v níž hmotnost použitého cukru (1) nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu.

2002 a 2003

Rajčata, houby a lanýže, připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 7 musí být zcela získány.

Kapitola 21

Různé jedlé přípravky; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, v níž:

individuální hmotnost cukru (1) a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu a

celková kombinovaná hmotnost cukru (1) a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 60 % hmotnosti konečného produktu.

Kapitola 22

Nápoje, lihoviny a ocet

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísel 2207 a 2208, v níž:

všechny použité materiály položek 080610, 200961, 200969 musí být zcela získány a

individuální hmotnost cukru (1) a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu a

celková kombinovaná hmotnost cukru (1) a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 60 % hmotnosti konečného produktu.

ex kapitola 23

Zbytky a odpady z potravinářského průmyslu; připravené krmivo; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

ex ex2303

Škrobárenské zbytky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, v níž hmotnost použitých materiálů kapitoly 10 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu.

2309

Přípravky používané k výživě zvířat

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, v níž:

všechny použité materiály kapitol 2 a 3 musí být zcela získány a

hmotnost použitých materiálů kapitol 10 a 11 a čísel 2302 a 2303 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu a

individuální hmotnost cukru (1) a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu a

celková kombinovaná hmotnost cukru a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 60 % hmotnosti konečného produktu.

ex kapitola 24

Tabák a vyrobené tabákové náhražky; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, v níž hmotnost použitých materiálů kapitoly 24 nepřesahuje 30 % celkové hmotnosti použitých materiálů kapitoly 24.

2401

Nezpracovaný tabák; tabákový odpad

Veškerý nezpracovaný tabák a tabákový odpad kapitoly 24 musí být zcela získán.

2402

Doutníky (též s odříznutými konci), doutníčky a cigarety z tabáku nebo tabákových náhražek

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 2403, v níž hmotnost použitých materiálů čísla 2401 nepřesahuje 50 % celkové hmotnosti použitých materiálů čísla 2401.

ex kapitola 25

Sůl; síra; zeminy a kameny; sádrovcové materiály, vápno a cement kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex ex2519

Drcený přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit) v hermeticky uzavřených kontejnerech a oxid hořečnatý, též čistý, jiný než tavená nebo přepálená (slinutá) magnézie (oxid hořečnatý)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit).

Kapitola 26

Rudy kovů, strusky a popely

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

ex kapitola 27

Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex ex2707

Oleje, ve kterých hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek, přičemž se tyto oleje podobají minerálním olejům získaným destilací vysokoteplotního uhelného dehtu, z nichž více než 65 % objemu předestiluje při teplotě do 250 °C (včetně směsí lakového benzinu a surového benzenu), k použití jako energetická nebo topná paliva

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2).

nebo

Ostatní úkony, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu;

2710

Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků; odpadní oleje

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (3).

nebo

Ostatní úkony, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu;

2711

Ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (3).

nebo

Ostatní úkony, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu;

2712

Vazelína; parafín, mikrokrystalický parafín, parafínový gáč, ozokerit, montánní vosk, rašelinový vosk, ostatní minerální vosky a podobné výrobky, získané synteticky nebo jiným způsobem, též barvené

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (3).

nebo

Ostatní úkony, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu;

2713

Ropný koks, ropné živice a ostatní zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2).

nebo

Ostatní úkony, ve kterých jsou všechny použité materiály zařazeny v čísle jiném, než je číslo produktu. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu;

ex kapitola 28

Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, kovů vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 29

Organické chemikálie; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex ex2905

Kovové alkoholáty alkoholů tohoto čísla a ethanolu; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 2905. Lze však použít kovové alkoholáty tohoto čísla za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

290543; 290544; 290545

Mannitol (mannit); D-glucitol (sorbitol, sorbit); glycerol

Výroba z materiálů kterékoli položky či podpoložky, kromě materiálů stejné položky či podpoložky jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejné položce či podpoložce za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 30

Farmaceutické výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

Kapitola 31

Hnojiva

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 32

Tříselné nebo barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva, pigmenty a jiné barvicí látky; nátěrové barvy a laky; tmely a jiné nátěrové hmoty; inkousty

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 33

Vonné silice a pryskyřice; voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 34

Mýdlo, organické povrchově aktivní prostředky, prací prostředky, mazací prostředky, umělé vosky, připravené vosky, lešticí a cídicí přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty, „dentální vosky“ a dentální přípravky na bázi sádry, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex ex3404

Umělé vosky a připravené vosky:

Se základem parafínů, vosků získaných z živičných nerostů, parafínového gáče nebo šupinového parafínu

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

Kapitola 35

Albuminoidní látky; modifikované škroby; klihy; enzymy

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 36

Výbušniny; pyrotechnické výrobky; zápalky; pyroforické slitiny; některé hořlavé přípravky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 37

Fotografické nebo kinematografické zboží

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 38

Různé chemické výrobky; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

382460

Sorbitol, jiný než položky 290544

Výroba z materiálů kterékoli položky či podpoložky, kromě materiálů stejné položky či podpoložky jako produkt a kromě materiálů položky 290544. Lze však použít materiály zařazené ve stejné položce či podpoložce za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu;

nebo

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 39

Plasty a výrobky z nich; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex ex3907

– Kopolymer vyrobený z polykarbonátu a akrylonitril-butadien-styrenu (ABS)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu (4);

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

– Polyester

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba z polykarbonátu tetrabromo-(bisfenolu A),

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 40

Kaučuk a výrobky z něj; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

4012

Protektorované nebo použité pneumatiky z kaučuku; komorové (plné) obruče nebo nízkotlaké pláště, běhouny pláště pneumatiky a ochranné vložky do ráfku pneumatiky z kaučuku:

 

– Protektorované pneumatiky, komorové (plné) obruče nebo nízkotlaké pláště, z kaučuku

Protektorování použitých pneumatik

– Ostatní

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 4011 a 4012,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 41

Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

4101 až 4103

Surové kůže a kožky z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní a jiných lichokopytníků (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak upravené), též odchlupené nebo štípané; surové kůže ovčí nebo jehněčí (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané, jiné než vyloučené poznámkou 1 c) ke kapitole 41; ostatní surové kůže a kožky (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané, jiné než vyloučené poznámkou 1 písm. b) nebo 1 písm. c) ke kapitole 41

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

4104 až 4106

Kůže a kožky vyčiněné nebo zpracované na crust, odchlupené, též štípané, avšak dále neupravené

Přečinění vyčiněné nebo předčiněné kůže a kožek položek 410411, 410419, 410510, 410621, 410631 nebo 410691,

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

4107, 4112, 4113

Usně po vyčinění nebo zpracování na crust dále upravené

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, Lze však použít materiály položek 410441, 410449, 410530, 410622, 410632 a 410692, pouze pokud dojde k přečinění suché vyčiněné nebo na crust zpracované kůže a kožek.

Kapitola 42

Kožené zboží; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky; výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 43

Kožešiny a umělé kožešiny; výrobky z nich; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

4301

Surové kožešiny (včetně hlav, ohonů, nožek a jiných kousků nebo odřezků použitelných v kožešnictví), jiné než surové kůže a kožky čísel 4101, 4102 nebo 4103

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

ex ex4302

Vyčiněné nebo upravené kožešiny, sešité:

 

– Pláty, kříže a podobné formy

Bělení nebo barvení a stříhání a sešití jednotlivých nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin.

– Ostatní

Výroba z nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin.

4303

Oděvy, oděvní doplňky a jiné výrobky z kožešin

Výroba z nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin čísla 4302.

ex kapitola 44

Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex ex4407

Dřevo rozřezané nebo štípané podélně, krájené nebo loupané, hoblované, broušené pískem nebo na koncích spojované, o tloušťce převyšující 6 mm

Hoblování, broušení pískem nebo spojování na koncích.

ex ex4408

Listy k dýhování (včetně listů získaných krájením na plátky vrstveného dřeva), na překližky nebo na jiné podobné vrstvené dřevo a ostatní dřevo, rozřezané podélně, krájené nebo loupané, též hoblované, broušené pískem nebo sesazované nebo na koncích spojované, o tloušťce nepřesahující 6 mm, hoblované, broušené pískem nebo na koncích spojované

Podélné řezání, hoblování, broušení pískem nebo spojování na koncích.

ex ex4410 až ex ex4413

Lišty a tvarované lišty, včetně dekorativních lišt a ostatních tvarovaných prkének

Lištování nebo tvarování.

ex ex4415

Bedny, krabice, laťové bedny, bubny a podobné dřevěné obaly

Výroba z prken neřezaných na míru.

ex ex4418

– Produkty stavebního truhlářství a tesařství

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, Lze však použít dřevěné voštinové desky, podlahové desky a šindele.

– Přířezy a latě

Lištování nebo tvarování.

ex ex4421

Polotovary na zápalky; dřevěné kolíčky (floky) do obuvi

Výroba ze dřeva kteréhokoli čísla, kromě protahovaného dřeva čísla 4409.

Kapitola 45

Korek a korkové výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 46

Výrobky ze slámy, esparta nebo jiných pletacích materiálů; košíkářské a proutěné výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 47

Buničina ze dřeva nebo z jiných celulózových vláknovin; sběrový papír, karton nebo lepenka (odpad a výmět)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 48

Papír, karton a lepenka; výrobky z papíroviny, papíru, kartonu nebo lepenky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 49

Tištěné knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafického průmyslu; rukopisy, strojopisy a plány

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 50

Hedvábí; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

ex ex5003

Hedvábný odpad (včetně zámotků nevhodných ke smotávání, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu), mykaný nebo česaný

Mykání nebo česání hedvábného odpadu.

5004 až ex ex5006

Hedvábné nitě a příze spředené z hedvábného odpadu

Spřádání přírodních vláken nebo vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním nebo kroucením (5).

5007

Tkaniny z hedvábí nebo z hedvábného odpadu:

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken nebo kroucení, ve všech případech spojené s tkaním,

nebo

tkaní spojené s barvením

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu (5).

ex kapitola 51

Vlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy; žíněné nitě a tkaniny; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

5106 až 5110

Vlněná příze, příze z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů nebo ze žíní

Spřádání přírodních vláken nebo vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním (5).

5111 až 5113

Tkaniny z vlny, jemných nebo hrubých zvířecích chlupů nebo ze žíní:

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s tkaním,

nebo

tkaní spojené s barvením

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu (5).

ex kapitola 52

Bavlna; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

5204 až 5207

Bavlněné příze a nitě

Spřádání přírodních vláken nebo vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním (5).

5208 až 5212

Bavlněné tkaniny:

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s tkaním,

nebo

tkaní spojené s barvením nebo provrstvováním

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu (5).

ex kapitola 53

Ostatní rostlinná textilní vlákna; papírové nitě a tkaniny z papírových nití; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

5306 až 5308

Nitě z jiných rostlinných textilních vláken; papírové nitě

Spřádání přírodních vláken nebo vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním (5).

5309 až 5311

Tkaniny z ostatních rostlinných textilních vláken; tkaniny z papírových nití:

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s tkaním,

nebo

tkaní spojené s barvením nebo provrstvováním.

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu (5).

5401 až 5406

Nitě, nitě z jednoho nekonečného vlákna (monofilamentu) a nitě z chemických nekonečných vláken

Vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním NEBO spřádání přírodních vláken (5).

5407 a 5408

Tkaniny z nití z chemických nekonečných vláken:

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s tkaním,

nebo

tkaní spojené s barvením nebo provrstvováním.

nebo

kroucení nebo tvarování spojené s tkaním za předpokladu, že hodnota použitých nekroucených/netvarovaných vláken nepřesahuje 47,5 % hodnoty produktu ze závodu,

nebo

potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu (5).

5501 až 5507

Chemická střižová vlákna

Vytlačování chemických vláken.

5508 ažo 5511

Nitě a šicí nitě z chemických střižových vláken

Spřádání přírodních vláken nebo vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním (5).

5512 až 5516

Tkaniny z nití z chemických střižových vláken:

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s tkaním,

nebo

tkaní spojené s barvením nebo provrstvováním.

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu (5).

ex kapitola 56

Vata, plsť a netkané textilie; speciální nitě; motouzy, šňůry, provazy a lana a výrobky z nich; kromě:

Vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním nebo spřádání přírodních vláken

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem (5).

5602

Plsť, též impregnovaná, povrstvená, potažená nebo laminovaná:

 

– Vpichovaná plsť

Vytlačování chemických vláken spojené s tvarováním tkanin

Nicméně:

 

nitě z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 5402,

 

vlákna z polypropylenu čísla 5503 nebo 5506 nebo

 

kabely z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 5501,

jejichž délková hmotnost je pro každé nekonečné vlákno nebo vlákno menší než 9 decitex,

lze použít za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu;

nebo

pouhé tvarování tkanin v případě plsti vyrobené z přírodních vláken (5).

– Ostatní

Vytlačování chemických vláken spojené s tvarováním tkanin

nebo

pouhé tvarování tkanin v případě ostatní plsti vyrobené z přírodních vláken (5).

5603

Netkané textilie, též impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované

Vytlačování chemických vláken nebo použití přírodních vláken spojené s netkanými metodami včetně propichování.

5604

Kaučukové nitě a šňůry pokryté textilem; textilní nitě a pásky a podobné tvary čísel 5404 nebo 5405, impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné kaučukem nebo plasty:

 

– Kaučukové nitě a šňůry pokryté textilem

Výroba z kaučukových nití nebo šňůr, nekrytých textilem.

– Ostatní

Vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním nebo spřádání přírodních vláken (5).

5605

Metalizované nitě, též ovinuté, představující textilní nitě, pásky nebo podobné tvary čísel 5404 nebo 5405, kombinované s kovem ve formě vláken, pásků nebo prášků nebo potažené kovem

Vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním nebo spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken (5).

5606

Ovinuté nitě, pásky a podobné tvary čísel 5404 nebo 5405, ovinuté (jiné než čísla 5605 a jiné než ovinuté žíněné nitě); žinylkové nitě (včetně povločkované žinylkové nitě); řetízkové nitě

Vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním nebo spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken

nebo

spřádání spojené s vločkováním

nebo

vločkování spojené s barvením (5).

Kapitola 57

Koberce a jiné textilní podlahové krytiny:

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s tkaním,

nebo

výroba z kokosových, sisalových nebo jutových nití

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

nebo

všívání spojené s barvením nebo potiskem;

vytlačování chemických vláken spojené s netkanými metodami včetně propichování (5).

Nicméně:

nitě z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 5402,

vlákna z polypropylenu čísla 5503 nebo 5506 nebo

kabely z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 5501,

jejichž délková hmotnost je pro každé nekonečné vlákno nebo vlákno menší než 9 decitex, lze použít za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu.

Jako podklad lze použít jutovou tkaninu.

ex kapitola 58

Speciální tkaniny; všívané textilie; krajky; tapiserie; prýmkařské výrobky; výšivky; kromě:

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s tkaním,

nebo

tkaní spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu (5).

5805

Ručně tkané tapiserie typu Goblén, Flanderský goblén, Aubusson, Beauvais a podobné a jehlou vypracované tapiserie (například stehem zvaným petit point nebo křížovým stehem), též zcela zhotovené

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

5810

Výšivky v metráži, v pásech nebo v motivech

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

5901

Textilie povrstvené lepidlem nebo škrobovými látkami, používané pro vnější obaly knih nebo podobné účely; kopírovací nebo průsvitná plátna na výkresy; připravené malířské plátno; ztužené plátno a podobné ztužené textilie používané jako kloboučnické podložky

Tkaní spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem.

5902

Pneumatikové kordové textilie z vysokopevnostních nití z nylonu nebo jiných polyamidů, polyesterů nebo viskózového vlákna:

 

– Neobsahující více než 90 % hmotnostních textilních materiálů

Tkaní

– Ostatní

Vytlačování chemických vláken spojené s tkaním.

5903

Textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty, jiné než čísla 5902

Tkaní spojené s barvením nebo provrstvováním

nebo

potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu.

5904

Linoleum, též přiříznuté do tvaru; podlahové krytiny sestávající z povrstvení nebo povlaku na textilní podložce, též přiříznuté do tvaru

Tkaní spojené s barvením nebo povrstvováním (5).

5905

Textilní tapety:

 

– Impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem, plasty nebo jinými materiály

Tkaní spojené s barvením nebo provrstvováním.

– Ostatní

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s tkaním,

nebo

Tkaní spojené s barvením nebo provrstvováním.

nebo

potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu (5).

5906

Pogumované textilie, jiné než čísla 5902:

 

– Pletené nebo háčkované textilie

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s pletením,

nebo

pletení spojené s barvením nebo povrstvováním

nebo

barvení příze z přírodních vláken spojené s pletením (5).

– Ostatní textilie vyrobené ze syntetické příze, obsahující více než 90 % hmotnostních textilních materiálů

Vytlačování chemických vláken spojené s tkaním.

– Ostatní

Tkaní spojené s barvením nebo provrstvováním

nebo

barvení příze z přírodních vláken spojené s tkaním.

5907

Textilie jiným způsobem impregnované, povrstvené nebo potažené; malované plátno pro divadelní scénu, textilie pro pozadí ve studiích nebo podobné textilie

Tkaní spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

nebo

potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu.

5908

Textilní knoty, tkané, spletené nebo pletené pro lampy, vařiče, zapalovače, svíčky nebo podobné výrobky; žárové punčošky a duté úplety sloužící k jejich výrobě, též impregnované:

 

– Žárové punčošky, impregnované

Výroba z dutého úpletu pro žárové punčošky.

– Ostatní

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

5909 až 5911

Textilní výrobky a zboží pro technické účely:

 

– Lešticí kotouče nebo kruhy jiné než z plsti čísla 5911

Tkaní

– Tkaniny používané v papírenství nebo pro podobné technické účely, též plstěné, též impregnované nebo potažené, nekonečné nebo opatřené spojovacími částmi, jednoduše nebo násobně tkané nebo násobně tkané na plocho na osnově nebo na útku čísla 5911

Vytlačování chemických vláken nebo spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken, ve všech případech spojené s tkaním,

nebo

tkaní spojené s barvením nebo provrstvováním.

Smějí se použít pouze tato vlákna:

 

– – příze z kokosového vlákna,

 

– – polytetrafluorethylenová příze (6),

 

– – násobná polyamidová příze, povrstvená, impregnovaná nebo povlečená fenolickou pryskyřicí,

 

– – příze ze syntetických textilních vláken z aromatických polyamidů, získaných polykondenzací m-fenylendiaminu a kyseliny isoftalové,

 

– – polytetrafluorethylenový monofil (6),

 

– – příze ze syntetických textilních vláken z poly(p-fenylen tereftalamidu),

 

– – příze ze skleněných vláken povrstvená fenolovou pryskyřicí a opředená akrylovou,

přízí (6),

 

– – kopolyesterový monofil z polyesteru a pryskyřice tereftalové kyseliny a 1,4 cyklohexandimethanolu a kyseliny isoftalové.

– Ostatní

Vytlačování chemických nekonečných vláken NEBO spřádání přírodních nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním (5)

nebo

tkaní spojené s barvením nebo provrstvováním.

Kapitola 60

Pletené nebo háčkované textilie

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s pletením,

nebo

pletení spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

nebo

barvení příze z přírodních vláken spojené s pletením

nebo

kroucení nebo tvarování spojené s pletením za předpokladu, že hodnota použitých nekroucených/netvarovaných vláken nepřesahuje 47,5 % hodnoty produktu ze závodu.

Kapitola 61

Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované:

 

– Získané sešitím nebo jiným spojením dvou nebo více kusů pletené nebo háčkované textilie, které byly buď nastříhány do tvaru, nebo jejichž tvar byl získán přímo

Pletení a zhotovování (včetně stříhání) (5)  (7).

– Ostatní

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s pletením (produkty upletené do tvaru),

nebo

barvení příze z přírodních vláken spojené s pletením (produkty upletené do tvaru) (5).

ex kapitola 62

Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované; kromě:

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

nebo

zhotovování, jemuž předchází potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu (5)  (7).

ex ex6202, ex ex6204, ex ex6206, ex ex6209 a ex ex6211

Dámské, dívčí a kojenecké oděvy a kojenecké oděvní doplňky, vyšívané

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

nebo

výroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (7)

ex ex6210 a ex ex6216

Ohnivzdorné vybavení z textilií pokrytých fólií z hliníkovaného polyesteru

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

nebo

povrstvování, pokud hodnota použité nepovrstvené textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, spojené se zhotovováním (včetně stříhání) (7).

ex ex6212

Podprsenky, podvazkové pásy, korzety, šle, podvazky s přezkou a kulaté podvazky a podobné výrobky a jejich části, též pletené nebo háčkované

 

– Získané sešitím nebo jiným spojením dvou nebo více kusů pletené nebo háčkované textilie, které byly buď nastříhány do tvaru, nebo jejichž tvar byl získán přímo

Pletení a zhotovování (včetně stříhání) (5)  (7).

– Ostatní

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken nebo vytlačování chemických nekonečných vláken, ve všech případech spojené s pletením (produkty upletené do tvaru),

nebo

barvení příze z přírodních vláken spojené s pletením (produkty upletené do tvaru) (5).

6213 a 6214

Kapesníky, přehozy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné výrobky:

 

– Vyšívané

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

nebo

výroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (7),

nebo

zhotovování, jemuž předchází potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu (5)  (7).

– Ostatní

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

nebo

zhotovování, po němž následuje potisk spolu s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími úkony (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota použité nepotištěné textilie nepřesahuje 47,5 % ceny produktu ze závodu (5)  (7).

6217

Ostatní zhotovené oděvní doplňky; části oděvů nebo oděvních doplňků, jiné než čísla 6212:

 

– Vyšívané

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

nebo

výroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (7).

– Ohnivzdorné vybavení z textilií pokrytých fólií z hliníkovaného polyesteru

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání)

nebo

povrstvování, pokud hodnota použité nepovrstvené textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, spojené se zhotovováním (včetně stříhání) (7).

– Podšívky pro límce a manžety, vystřižené

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu.

– Ostatní

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání) (7).

ex kapitola 63

Ostatní zcela zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a použité textilní výrobky; hadry; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

6301 až 6304

Přikrývky, plédy, ložní prádlo atd.; záclony atd.; ostatní bytové textilie:

 

– Z plsti, z netkaných textilií

Vytlačování chemických vláken nebo použití přírodních vláken, v každém případě spojené s netkaným procesem včetně propichování a zhotovování (včetně stříhání) (5)

– Ostatní

 

– – Vyšívané

Tkaní nebo pletení spojené se zhotovováním (včetně stříhání).

Výroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu (7),

– – Ostatní

Tkaní nebo pletení spojené se zhotovováním (včetně stříhání).

6305

Pytle a pytlíky k balení zboží

Vytlačování chemických vláken nebo spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním nebo pletením a zhotovováním (včetně stříhání) (5).

6306

Nepromokavé plachty, ochranné a stínicí plachty; stany; plachty pro lodě, pro prkna k plachtění na vodě nebo na souši; kempinkové výrobky:

 

– Z netkaných textilií

Vytlačování chemických vláken nebo přírodních vláken, ve všech případech spojené s jakoukoli netkanou metodou včetně propichování.

– Ostatní

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání) (5)  (7)

nebo

povrstvování, pokud hodnota použité nepovrstvené textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu, spojené se zhotovováním (včetně stříhání).

6307

Ostatní zcela zhotovené výrobky, včetně střihových šablon

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu.

6308

Soupravy sestávající z tkaniny a nitě, též s doplňky, pro výrobu koberečků, tapiserií, vyšívaných stolních ubrusů nebo servítků nebo podobných textilních výrobků, v balení pro drobný prodej

Každá položka soupravy musí splňovat pravidlo, které by pro ni platilo, kdyby nebyla zařazena do soupravy. Lze však použít nepůvodní předměty za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 15 % ceny soupravy ze závodu.

ex kapitola 64

Obuv, kamaše a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě svršků spojených se stélkou nebo jinou částí spodku čísla 6406.

6406

Části a součásti obuvi (včetně svršků, též spojených s podešvemi, jinými než zevními); vkládací stélky, pružné podpatěnky a podobné výrobky; kamaše, kožené kamaše a podobné výrobky a jejich části a součásti

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

Kapitola 65

Pokrývky hlavy a jejich části a součásti

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

Kapitola 66

Deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 67

Upravená péra a prachové peří a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlasů

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

ex kapitola 68

Výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex ex6803

Výrobky z přírodní nebo aglomerované břidlice

Výroba z opracované břidlice.

ex ex6812

Výrobky z osinku (azbestu); výrobky ze směsí na bázi osinku (azbestu) nebo ze směsi na bázi osinku (azbestu) a uhličitanu hořečnatého

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

ex ex6814

Výrobky ze slídy, včetně aglomerované nebo rekonstituované slídy, též na podložce z papíru, kartonu, lepenky nebo jiných materiálů

Výroba z opracované slídy (včetně aglomerované nebo rekonstituované slídy).

Kapitola 69

Keramické výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 70

Sklo a skleněné výrobky, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

7006

Sklo čísel 7003, 7004 nebo 7005, ohýbané, s opracovanými hranami, ryté, vrtané

 

– Skleněné podložky, potažené slabou dielektrickou fólií, polovodičového typu v souladu s normami SEMII (8)

Výroba z nepotažených skleněných podložek čísla 7006.

– Ostatní

Výroba z materiálů čísla 7001.

7010

Demižony, lahve, sklenice, baňky, kelímky, lékovky, lahvičky na tablety, ampule a jiné skleněné obaly používané pro přepravu nebo k balení zboží; zavařovací sklenice; zátky, víčka a jiné uzávěry ze skla

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

broušení skleněných výrobků za předpokladu, že hodnota použitých nebroušených skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu,

7013

Stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářské skleněné výrobky, skleněné výrobky pro vnitřní výzdobu nebo pro podobné účely (jiné než zboží čísel 7010 nebo 7018)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

broušení skleněných výrobků za předpokladu, že hodnota použitých nebroušených skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu,

nebo

ruční dekorování (kromě zdobení sítotiskem) ručně foukaných skleněných výrobků za předpokladu, že hodnota použitých ručně foukaných skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 71

Přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie; mince; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

7106, 7108 a 7110

Drahé kovy:

 

– Netepané

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 7106, 7108 a 7110,

nebo

elektrolytická, tepelná nebo chemická separace drahých kovů čísel 7106, 7108 nebo 7110,

nebo

tavení a/nebo slévání drahých kovů čísel 7106, 7108 nebo 7110 navzájem nebo s obecnými kovy.

– Ve formě polotovarů nebo prachu

Výroba z netepaných drahých kovů.

ex ex7107, ex ex7109 a ex ex7111

Kovy plátované drahými kovy, ve formě polotovarů

Výroba z netepaných kovů plátovaných drahými kovy.

7115

Ostatní výrobky z drahých kovů nebo kovů plátovaných drahými kovy

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

7117

Bižuterie

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba z částí z obecných kovů, neplátovaných ani nepovlečených drahými kovy, za předpokladu, že hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 72

Železo a ocel, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

7207

Polotovary ze železa nebo nelegované oceli

Výroba z materiálů čísel 7201, 7202, 7203, 7204, 7205 nebo 7206.

7208 až 7216

Ploché válcované výrobky, tyče a pruty, úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

Výroba z ingotů nebo jiných primárních forem nebo polotovarů čísel 7206 nebo 7207.

7217

Dráty ze železa nebo nelegované oceli

Výroba z polotovarů čísla 7207.

721891 a 721899

Polotovary

Výroba z materiálů čísel 7201, 7202, 7203, 7204, 7205 nebo položky 721810.

7219 až 7222

Ploché válcované výrobky, tyče a pruty, úhelníky, tvarovky a profily z nerezavějící oceli

Výroba z ingotů nebo jiných primárních forem nebo polotovarů čísla 7218.

7223

Dráty z nerezavějící oceli

Výroba z polotovarů čísla 7218.

722490

Polotovary

Výroba z materiálů čísel 7201, 7202, 7203, 7204, 7205 nebo položky 722410.

7225 až 7228

Ploché válcované výrobky, tyče a pruty válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích; úhelníky, tvarovky a profily, z ostatní legované oceli; duté vrtné tyče a pruty, z legované nebo nelegované oceli

Výroba z ingotů nebo jiných primárních forem nebo polotovarů čísel 7206, 7207, 7218 nebo 7224.

7229

Dráty z ostatní legované oceli

Výroba z polotovarů čísla 7224.

ex kapitola 73

Výrobky ze železa nebo oceli, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

ex ex7301

Štětovnice

Výroba z materiálů čísla 7207.

7302

Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic

Výroba z materiálů čísla 7206.

7304, 7305 a 7306

Trouby, trubky a duté profily, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

Výroba z materiálů čísel 7206, 7207, 7208, 7209, 7210, 7211, 7212, 7218, 7219, 7220 nebo 7224.

ex ex7307

Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky, z nerezavějící oceli

Soustružení, vrtání, vystružování, řezání závitů, odstraňování otřepů a otryskávání (pískování) kovaných polotovarů, jejichž hodnota nepřesahuje 35 % ceny produktu ze závodu.

7308

Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Nelze však použít svařované úhelníky, tvarovky a profily čísla 7301.

ex ex7315

Protismykové řetězy

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů čísla 7315 nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 74

Měď a výrobky z ní, kromě: kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

7403

Rafinovaná měď a slitiny mědi, netvářené (surové)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

Kapitola 75

Nikl a výrobky z něho

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

ex kapitola 76

Hliník a výrobky z něho, kromě: kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

7601

Netvářený (surový) hliník

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

7607

Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartonu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 7606.

Kapitola 77

Určeno pro případnou budoucí potřebu harmonizovaného systému

 

ex kapitola 78

Olovo a výrobky z něho, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

7801

Netvářené (surové) olovo:

 

– Rafinované olovo

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

– Ostatní

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Nelze však použít odpad a šrot čísla 7802.

Kapitola 79

Zinek a výrobky z něho

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

Kapitola 80

Cín a výrobky z něho

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

Kapitola 81

Ostatní obecné kovy; cermety; výrobky z nich

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

ex kapitola 82

Nástroje, nářadí, náčiní, nožířské výrobky a příbory, z obecných kovů; jejich části a součásti z obecných kovů; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

8206

Nástroje a nářadí dvou nebo více čísel 8202 až 8205, v soupravách (sadách) pro drobný prodej

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla kromě materiálů čísel 8202 až 8205. Sada však může obsahovat nástroje čísel 8202 až 8205 za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 15 % ceny produktu ze závodu.

8211

Nože s řeznou čepelí, též zoubkovanou (včetně zahradnických žabek), jiné než nože čísla 8208), a jejich čepele

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít čepele a rukojeti z obecných kovů.

8214

Ostatní nožířské výrobky (například strojky na stříhání vlasů, řeznické nebo kuchyňské sekáčky, štípací sekery a kolébací nože, nože na papír); soupravy (sady) a nástroje na manikúru nebo pedikúru (včetně pilníčků na nehty)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít rukojeti z obecných kovů.

8215

Lžíce, vidličky, sběračky, naběračky, cukrářské lžíce, nože na ryby, nože na krájení másla, kleštičky na cukr a podobné kuchyňské nebo jídelní výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít rukojeti z obecných kovů.

ex kapitola 83

Různé výrobky z obecných kovů, kromě: kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex ex8302

Ostatní úchytky, kování a podobné výrobky pro budovy a zařízení pro automatické zavírání dveří

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít ostatní materiály čísla 8302 za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu.

ex ex8306

Sošky a jiné ozdobné předměty z obecných kovů

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít ostatní materiály čísla 8306 za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 84

Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

8401

Jaderné reaktory; neozářené palivové články (kazety) pro jaderné reaktory; stroje a přístroje pro oddělování izotopů

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

8407

Vratné nebo rotační zážehové spalovací pístové motory s vnitřním spalováním

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8408

Vznětové pístové motory s vnitřním spalováním (dieselové motory nebo motory s žárovou hlavou)

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8427

Vidlicové stohovací vozíky; ostatní vozíky vybavené zdvihacím nebo manipulačním zařízením

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

8482

Valivá ložiska (kuličková, válečková, jehlová apod.)

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 85

Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

8501, 8502

Elektrické motory a generátory; elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8503,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8513

Přenosná elektrická svítidla s vlastním zdrojem elektrické energie (například na suché články, akumulátory, magneta), jiné než osvětlovací přístroje a zařízení čísla 8512

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8519

Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8522,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8521

Přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci, též s vestavěným videotunerem

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8522,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8523

Hotová nenahraná média pro záznam zvuku nebo podobný záznam, jiná než výrobky kapitoly 37

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8525

Vysílací přístroje pro rozhlasové nebo televizní vysílání, též obsahující přijímací zařízení nebo zařízení pro záznam nebo reprodukci zvuku; televizní kamery, digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8529,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8526

Radiolokační a radiosondážní přístroje (radary), radionavigační přístroje a radiové přístroje pro dálkové řízení

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8529,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8527

Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání, též kombinované v jednom uzavření s přístrojem pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo s hodinami

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8529,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8528

Monitory a projektory, bez vestavěného televizního přijímacího přístroje; televizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8529,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8535 až 8537

Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů, nebo k jejich zapojování, spojování a připojování; konektory pro optická vlákna, pro svazky optických vláken nebo pro kabely z optických vláken; tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny pro elektrické ovládání nebo rozvod elektrického proudu

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt a čísla 8538,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

854011 a 854012

Televizní obrazovky (CRT), včetně obrazovek pro videomonitory

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

854231 až 854233 a 854239

Monolitické integrované obvody

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu,

nebo

operace difúze, při níž vznikají integrované obvody na polovodičovém podkladu selektivním zaváděním vhodného prostředku, též sestavené a/nebo testované v zemi jiné než smluvní.

8544

Izolované (též s lakovaným povrchem nebo anodickým okysličením) dráty, kabely (včetně koaxiálních kabelů) a jiné izolované elektrické vodiče, též vybavené přípojkami; kabely z optických vláken vyrobené z jednotlivě opláštěných vláken, též spojené s elektrickými vodiči nebo vybavené přípojkami

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8545

Uhlíkové elektrody, uhlíkové kartáčky, osvětlovací uhlíky, uhlíky pro elektrické baterie a ostatní výrobky z grafitu nebo z jiného uhlíku, též spojené s kovem, pro elektrické účely

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

8546

Elektrické izolátory z jakéhokoliv materiálu

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8547

Izolační části a součásti pro elektrické stroje, přístroje nebo zařízení, vyrobené zcela z izolačních materiálů nebo jen s jednoduchými, do materiálu vlisovanými drobnými kovovými součástmi (například s objímkami se závitem), sloužícími výhradně k připevňování, jiné než izolátory čísla 8546; elektrické instalační trubky a jejich spojky z obecných kovů, s vnitřní izolací

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8548

Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory; elektrické části a součásti strojů nebo přístrojů, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 86

Železniční nebo tramvajové lokomotivy; kolejová vozidla a jejich části a součásti; kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení a jejich části a součásti; mechanická (včetně elektromechanických) dopravní signalizační zařízení všeho druhu

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 87

Vozidla, jiná než kolejová, jejich části, součásti a příslušenství; kromě:

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

8711

Motocykly (včetně mopedů) a jízdní kola vybavená pomocným motorem, též s postranními vozíky; postranní vozíky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 88

Letadla, kosmické lodě a jejich části a součásti, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex ex8804

Rotující padáky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 8804,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 89

Lodě, čluny a plovoucí konstrukce

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 90

Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; jejich části, součásti a příslušenství; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

9002

Čočky, hranoly, zrcadla a jiné optické články z jakéhokoliv materiálu, zasazené, které tvoří části a součásti nebo příslušenství pro nástroje nebo přístroje, jiné než články z opticky neopracovaného skla

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

9033

Části, součásti a příslušenství (jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté) pro stroje, nástroje, přístroje nebo zařízení kapitoly 90

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 91

Hodiny a hodinky a jejich části a součásti

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 92

Hudební nástroje; části, součásti a příslušenství těchto nástrojů

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 93

Zbraně a střelivo; jejich části, součásti a příslušenství

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

Kapitola 94

Nábytek; lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné vycpávané výrobky; svítidla a osvětlovací zařízení, jinde neuvedená ani nezahrnutá; světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky; montované stavby

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex kapitola 95

Hračky, hry a sportovní potřeby; jejich části, součásti a příslušenství; kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

ex ex9506

Golfové hole a jejich části

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, Pro výrobu hlavic golfových holí však lze použít nahrubo tvarované bloky.

ex kapitola 96

Různé výrobky, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

9601 a 9602

Slonovina, kost, želvovina, rohovina, parohy, korály, perleť a jiný živočišný řezbářský materiál, opracovaný, a výrobky z těchto materiálů (včetně výrobků získaných tvarováním).

Opracované rostlinné nebo nerostné řezbářské materiály a výrobky z těchto materiálů; výrobky tvarované nebo vyřezávané z vosku, parafínu, stearinu, přírodního kaučuku nebo přírodních pryskyřic nebo z modelovacích past a jiné tvarované nebo vyřezávané výrobky, jinde neuvedené ani nezahrnuté; netvrzená opracovaná želatina (jiná než čísla 3503) a výrobky z netvrzené želatiny

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

9603

Košťata, smetáčky, štětce, štětky, kartáče a kartáčky (včetně těch, které tvoří části a součásti strojů, přístrojů nebo vozidel), ruční mechanická košťata bez motoru, mopy a oprašovadla; připravené kartáčové svazečky k výrobě kartáčnických výrobků; malířské podložky a válečky, stěrky (jiné než stírací válečky)

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

9605

Cestovní soupravy pro osobní toaletu, šití nebo čištění obuvi nebo oděvů

Každá položka soupravy musí splňovat pravidlo, které by pro ni platilo, kdyby nebyla zařazena do soupravy. Lze však použít nepůvodní předměty za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 15 % ceny soupravy ze závodu.

9606

Knoflíky, stiskací knoflíky a patentky, formy na knoflíky a ostatní části a součásti těchto výrobků; knoflíkové polotovary

Výroba:

z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, a

v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

9608

Kuličková pera; popisovače, značkovače a zvýrazňovače s plstěným hrotem nebo jiným pórovitým hrotem; plnicí pera s perem a jiná plnicí pera; rydla pro rozmnožovače; patentní tužky; násadky na pera, držátka na tužky a podobné výrobky; části a součásti (včetně ochranných uzávěrů a příchytek) těchto výrobků, jiné než výrobky čísla 9609

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt. Lze však použít psací pera a špičky pro pera zařazené do stejného čísla.

9612

Pásky do psacích strojů a podobné barvicí pásky napuštěné tiskařskou černí nebo jinak připravené k předávání otisků, též na cívkách nebo v kazetách; razítkové polštářky, též napuštěné, též v krabičkách

Výroba:

z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt, a

v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu.

961320

Plynové kapesní zapalovače, znovu naplnitelné

Výroba, v níž celková hodnota použitých materiálů čísla 9613 nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu.

9614

Dýmky (včetně dýmkových hlav), a doutníkové nebo cigaretové špičky a jejich části a součásti

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla.

Kapitola 97

Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako produkt.


(1)  Viz úvodní poznámku 4.2.

(2)  Viz úvodní poznámky 8.1 a 8.3, které se týkají „specifických procesů“.

(3)  Viz úvodní poznámku 8.2, která se týká „specifických procesů“.

(4)  V případě produktů sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906, tak v číslech 3907 až 3911, se toto omezení vztahuje pouze na tu skupinu materiálů, jejichž hmotnostní podíl v produktu převládá.

(5)  Viz úvodní poznámku 6, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

(6)  Použití tohoto materiálu je omezeno na výrobu tkanin určených pro papírenský průmysl.

(7)  Viz úvodní poznámku 7.

(8)  SEMII – Semiconductor Equipment and Materials Institute Incorporated.

Dodatek III

FORMULÁŘ PRŮVODNÍHO OSVĚDČENÍ EUR.1

1.

Průvodní osvědčení EUR.1 se vydává na formuláři, jehož vzor je uveden v tomto dodatku. Formulář je vytištěn v jednom nebo více jazycích, v nichž je vypracováno toto rozhodnutí. Osvědčení se vyhotovují v jednom z těchto jazyků a v souladu s vnitrostátními právními předpisy vyvážejícího státu; pokud se vyplňují rukou, údaje se zapisují inkoustem a hůlkovým písmem.

2.

Každé osvědčení má rozměry 210 × 297 mm s maximální přípustnou odchylkou do – 5 mm nebo do + 8 mm na délku. Používaný papír musí být bílý, klížený ke psaní, bez dřevoviny a o plošné hmotnosti nejméně 25 g/m2. Musí být na pozadí opatřen zeleným gilošovým vzorem, který zviditelní jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

3.

Vyvážející státy si mohou vyhradit právo tisknout osvědčení samy nebo je nechat tisknout schválenými tiskárnami. Ve druhém případě musí každé osvědčení obsahovat odkaz na příslušné schválení. Každé osvědčení musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat. Musí nést rovněž pořadové číslo, tištěné či netištěné, podle kterého může být identifikováno.

Image

Image

Dodatek IV

ŽÁDOST O PRŮVODNÍ OSVĚDČENÍ EUR.1

Image

Dodatek V

Image

Dodatek VI

PROHLÁŠENÍ O PŮVODU

Prohlášení o původu, jehož znění je uvedeno dále, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod čarou. Poznámky pod čarou však není třeba uvádět.

Španělské znění

El exportador de los productos incluidos en el presente documento (autorización aduanera no (1)) declara que, salvo indicación en sentido contrario, estos productos gozan de un origen preferencial. … (2).

České znění

Vývozce výrobků uvedených v tomto dokumentu (číslo povolení … (1)) prohlašuje, že kromě zřetelně označených, mají tyto výrobky preferenční původ v … (2).

Dánské znění

Eksportøren af varer, der er omfattet af nærværende dokument, (toldmyndighedernes tilladelse nr. … (1)), erklærer, at varerne, medmindre andet tydeligt er angivet, har præferenceoprindelse i … (2).

Německé znění

Der Ausführer (Ermächtigter Ausführer; Bewilligungs-Nr. … (1)) der Waren, auf die sich dieses Handelspapier bezieht, erklärt, dass diese Waren, soweit nicht anderes angegeben, präferenzbegünstigte … (2) Ursprungswaren sind.

Estonské znění

Käesoleva dokumendiga hõlmatud toodete eksportija (tolliameti kinnitus nr. … (1)) deklareerib, et need tooted on … (2) sooduspäritoluga, välja arvatud juhul kui on selgelt näidatud teisiti.

Řecké znění

Ο εξαγωγέας των προϊόντων που καλύπτονται από το παρόν έγγραφο (άδεια τελωνείου υπ’ αριθ. … (1)) δηλώνει ότι, εκτός εάν δηλώνεται σαφώς άλλως, τα προϊόντα αυτά είναι προτιμησιακής καταγωγής … (2).

Anglické znění

The exporter of the products covered by this document (customs authorization No … (1)) declares that, except where otherwise clearly indicated, these products are of … (2) preferential origin.

Francouzské znění

L’exportateur des produits couverts par le présent document (autorisation douanière no (1)) déclare que, sauf indication claire du contraire, ces produits ont l’origine préférentielle … (2).

Chorvatské znění

Izvoznik proizvoda obuhvaćenih ovom ispravom (carinsko ovlaštenje br. … (1)) izjavljuje da su, osim ako je drukčije izričito navedeno, ovi proizvodi … (2) preferencijalnog podrijetla.

Italské znění

L’esportatore delle merci contemplate nel presente documento (autorizzazione doganale n. … (1)) dichiara che, salvo indicazione contraria, le merci sono di origine preferenziale … (2).

Lotyšské znění

Eksportētājs produktiem, kuri ietverti šajā dokumentā (muitas pilnvara Nr. … (1)), deklarē, ka, iznemot tur, kur ir citādi skaidri noteikts, šiem produktiem ir priekšrocību izcelsme no … (2).

Litevské změní

Šiame dokumente išvardintų produktų eksportuotojas (muitinės liudijimo Nr … (1)) deklaruoja, kad, jeigu kitaip nenurodyta, tai yra … (2) preferencinės kilmės produktai.

Maďarské znění

A jelen okmányban szereplő áruk exportőre (vámfelhatalmazási szám: … (1)) kijelentem, hogy eltérő jelzés hiányában az áruk kedvezményes … (2) származásúak.

Maltské znění

L-esportatur tal-prodotti koperti b’dan id-dokument (awtorizzazzjoni tad-dwana nru. … (1)) jiddikjara li, ħlief fejn indikat b’mod ċar li mhux hekk, dawn il-prodotti huma ta’ oriġini preferenzjali … (2).

Nizozemské znění

De exporteur van de goederen waarop dit document van toepassing is (douanevergunning nr. … (1)), verklaart dat, behoudens uitdrukkelijke andersluidende vermelding, deze goederen van preferentiële … oorsprong zijn (2).

Polské znění

Eksporter produktów objętych tym dokumentem (upoważnienie władz celnych nr … (1)) deklaruje, że z wyjątkiem gdzie jest to wyraźnie określone, produkty te mają … (2) preferencyjne pochodzenie.

Portugalské znění

O abaixo assinado, exportador dos produtos cobertos pelo presente documento (autorização aduaneira no. … (1)), declara que, salvo expressamente indicado em contrário, estes produtos são de origem preferencial … (2).

Slovinské znění

Izvoznik blaga, zajetega s tem dokumentom (pooblastilo carinskih organov št … (1)) izjavlja, da, razen če ni drugače jasno navedeno, ima to blago preferencialno … (2) poreklo.

Slovenské znění

Vývozca výrobkov uvedených v tomto dokumente (číslo povolenia … (1)) vyhlasuje, že okrem zreteľne označených, majú tieto výrobky preferenčný pôvod v … (2).

Finské znění

Tässä asiakirjassa mainittujen tuotteiden viejä (tullin lupa n:o … (1)) ilmoittaa, että nämä tuotteet ovat, ellei toisin ole selvästi merkitty, etuuskohteluun oikeutettuja … alkuperätuotteita (2).

Švédské znění

Exportören av de varor som omfattas av detta dokument (tullmyndighetens tillstånd nr. … (1)) försäkrar att dessa varor, om inte annat tydligt markerats, har förmånsberättigande … ursprung (2).

Bulharské znění

Износителят на продуктите, обхванати от този документ (митническо разрешение № … (1)) декларира, че освен кьдето е отбелязано друго, тези продукти са с … преференциален произход (2).

Rumunské znění

Exportatorul produselor ce fac obiectul acestui document (autorizația vamală nr. … (1)) declară că, exceptând cazul în care în mod expres este indicat altfel, aceste produse sunt de origine preferențială … (2).

 (3)

(Místo a datum)

 (4)

(podpis vývozce; navíc musí být čitelně uvedeno i jméno osoby, která prohlášení podepisuje)


(1)  Pokud prohlášení o původu vyplňuje schválený vývozce, je třeba na tomto místě uvést číslo oprávnění schváleného vývozce. Pokud prohlášení o původu nevyhotovuje schválený vývozce, na slova v závorkách se nebere ohled a pole se nevyplňuje.

(2)  Je třeba uvést původ produktů. Týká-li se prohlášení o původu zcela nebo zčásti produktů pocházejících ze Ceuty a Melilly, musí je vývozce zřetelně označit na dokladu, na němž se prohlášení vyhotovuje, pomocí zkratky „CM“.

(3)  Tyto údaje lze vypustit, je-li tato informace uvedena v samotném dokladu.

(4)  Není-li vývozce povinen prohlášení podepisovat, vztahuje se toto osvobození i na jméno podepisující osoby.

Dodatek VII

Image

Dodatek VIII

Image

Dodatek IX

Osvědčení údajů

1.

Formulář osvědčení údajů uvedený v této příloze musí být používán a vytištěn v jednom nebo více úředních jazycích, v nichž je vypracována dohoda, a v souladu s vnitrostátním právem země nebo území vývozu. Osvědčení údajů se vyplňují v jednom z těchto jazyků; pokud se vyplňují rukou, údaje se zapisují inkoustem a hůlkovým písmem. Uvádí se na nich pořadové číslo, vytištěné nebo nevytištěné, na jehož základě je lze identifikovat.

2.

Osvědčení údajů má rozměry 210 × 297 mm s maximální přípustnou odchylkou do – 5 mm nebo do + 8 mm na délku. Papír musí být bílý, klížený ke psaní, bez dřevoviny a o plošné hmotnosti nejméně 25 g/m2.

3.

Orgány země nebo území si mohou vyhradit právo tisknout osvědčení samy nebo je nechat tisknout schválenými tiskárnami. V druhém případě musí každé osvědčení obsahovat odkaz na příslušné schválení. Každé osvědčení musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat.

Image

Image

Dodatek X

Image

Dodatek XI

Image

Image

Dodatek XII

DEKLARACE O PŮVODU

Vyhotovuje se na kterémkoli obchodním dokladu, který uvádí jméno a úplnou adresu vývozce a příjemce, popis zboží a datum vystavení (1).

Francouzské znění

L’exportateur (Numéro d’exportateur enregistré – excepté lorsque la valeur des produits originaires contenus dans l’envoi est inférieure à EUR 10 000 (2)) des produits couverts par le présent document déclare que, sauf indication claire du contraire, ces produits ont l’origine préférentielle … (3) au sens des règles d’origine de la Décision d’association des pays et territoires d’outre-mer et que le critère d’origine satisfait est … (4)

Anglické znění

The exporter (Number of Registered Exporter – unless the value of the consigned originating products does not exceed EUR 10 000 (2)) of the products covered by this document declares that, except where otherwise clearly indicated, these products are of … preferential origin (3) according to rules of origin of the Decision on the association of the overseas countries and territories and that the origin criterion met is … (4)


(1)  Pokud deklarace o původu v souladu s článkem 48 této přílohy nahrazuje jinou deklaraci, musí být uvedena jak tato skutečnost, tak datum vystavení původní deklarace.

(2)  Pokud deklarace o původu nahrazuje jinou deklaraci, uvede následný držitel zboží vyhotovující tuto deklaraci své jméno a plnou adresu a poznámku „acting on the basis of the statement on origin made out by [name and full address of the exporter in the OCTs], registered under the following number [Number of Registered Exporter of the exporter in the OCTs]“.

(3)  Uvede se země původu produktů. Týká-li se deklarace o původu zcela či zčásti produktů pocházejících ze Ceuty a Melilly ve smyslu článku 62 této přílohy, musí je vývozce zřetelně vyznačit v dokladu, na němž je deklarace vyhotovena, pomocí zkratky „CM“.

(4)  Zcela získané produkty: uveďte písmeno „P“; produkty dostatečně opracované nebo zpracované: uveďte písmeno „W“ spolu s číslem harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (harmonizovaného systému) ve formě čtyřmístného kódu vyváženého produktu (například „W“9618); v případě potřeby se výše uvedené znění nahradí jedním z těchto označení: „EU cumulation“, „OCTs cumulation“, „cumulation with EPA country“, „extended cumulation with country x“, nebo „Cumul UE“, „cumul OCTs“, „cumul avec pays APE“, „cumul étendu avec le pays x“.

Dodatek XIII

Matriály, u kterých se do 1. října 2015 nepoužijí ustanovení o kumulaci uvedená v článku 8 této přílohy

Kód HS/KN

Popis

1701

Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu

1702

Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísady aromatických přípravků nebo barviv; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel

ex 1704 90 odpovídající 1704 90 99

Cukrovinky, neobsahující kakao, jiné než žvýkací guma; výtažky z lékořice obsahující více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přídavku jiných látek; bílá čokoláda; těsta a pasty, včetně marcipánu, v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti 1 kg nebo více; zdravotní pastilky a dropsy proti kašli; dražé a podobné cukrovinky ve formě dražé; gumovité cukrovinky a želé včetně ovocných past ve formě cukrovinek; tvrdé bonbony; karamely a podobné cukrovinky; cukrovinky vyrobené kompresí

ex 1806 10 odpovídající 1806 10 30

Kakaový prášek obsahující 65 % nebo více, avšak méně než 80 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza) nebo isoglukózy vyjádřené jako sacharóza

ex 1806 10 odpovídající 1806 10 90

Kakaový prášek obsahující 80 % hmotnostních nebo více sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza) nebo isoglukózy vyjádřené jako sacharóza

ex 1806 20 odpovídající 1806 20 95

Potravinové přípravky obsahující kakao v blocích, v tabulkách nebo tyčích o hmotnosti vyšší než 2 kg nebo v tekutém nebo pastovitém stavu, ve formě prášku, granulí a podobně, v nádobách nebo v bezprostředním obalu, o obsahu převyšujícím 2 kg, jiné než kakaový prášek, přípravky obsahující 18 % hmotnostních nebo více kakaového másla nebo obsahující 25 % hmotnostních nebo více kombinace kakaového másla a mléčného tuku; čokoládová mléčná drobenka; čokoládové polevy; čokoláda a čokoládové výrobky; cukrovinky a jejich náhražky vyrobené z náhražek cukru, obsahující kakao; pasty (pomazánky) obsahující kakao; přípravky pro výrobu nápojů obsahující kakao

ex 1901 90 odpovídající 1901 90 99

Potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404 neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté, jiné než potravinové přípravky obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru) nebo isoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu; potravinové přípravky v prášku ze zboží čísel 0401 až 0404; přípravky pro dětskou výživu, v balení pro drobný prodej; směsi a těsta pro přípravu pekařského zboží čísla 1905

ex 2101 12 odpovídající 2101 12 98

Produkty na bázi kávy, jiné než výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů

ex 2101 20 odpovídající 2101 20 98

Produkty na bázi čaje nebo maté, jiné než výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů

ex 2106 90 odpovídající 2106 90 59

Cukerné sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviv, jiné než z isoglukózy, laktózy, glukózy a maltodextrinu

ex 2106 90 odpovídající 2106 90 98

Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté, jiné než bílkovinné koncentráty a bílkovinné texturované látky; složené alkoholické přípravky, jiné než založené na vonných látkách, používané k výrobě nápojů; cukerné sirupy, s přísadou aromatických látek nebo barviv; přípravky obsahující nejméně 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu

ex 3302 10 odpovídající 3302 10 29

Přípravky používané k výrobě nápojů, obsahující všechny aromatické složky charakterizující nápoj se skutečným obsahem alkoholu nepřesahujícím 0,5 % objemových, jiné než přípravky obsahující nejméně 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu


PŘÍLOHA VII

DOČASNÉ ODNÍMÁNÍ PREFERENCÍ

Článek 1

Zásady týkající se odnímání preferencí

1.   Nárok na uplatňování preferenčního režimu podle článku 43 tohoto rozhodnutí lze dočasně odejmout ve vztahu ke všem nebo některým produktům pocházejícím ze ZZÚ v případech:

a)

podvodů;

b)

nesrovnalostí nebo soustavného nedodržování pravidel a postupů týkajících se původu produktů nebo soustavných nedostatků, pokud jde o zajištění jejich dodržování;

c)

neposkytnutí správní spolupráce uvedené v odstavci 2 tohoto článku a v hlavě V přílohy VI, jak se požaduje pro provádění a kontroly dodržování ujednání uvedených v článcích 43 až 49 tohoto rozhodnutí.

2.   Správní spolupráce uvedená v odstavci 1 vyžaduje mimo jiné, aby ZZÚ:

a)

sdělovaly Komisi informace potřebné pro provádění pravidel původu a pro jeho kontrolu a aby tyto informace aktualizovaly;

b)

byly nápomocny Unii tím, že budou na žádost celních orgánů členských států následně ověřovat původ zboží a oznamovat výsledky těchto ověření ve stanovené lhůtě;

c)

prováděly nebo zařídily provádění vhodných šetření s cílem odhalovat porušování pravidel původu a předcházet mu;

d)

byly nápomocny Unii tím, že umožní Komisi v koordinaci a v úzké spolupráci s příslušnými orgány členských států provádět unijní šetření na jejich území za účelem ověřování pravosti dokladů nebo správnosti informací, které jsou rozhodující pro přiznání výhod režimu uvedeného v článku 43 tohoto rozhodnutí;

e)

dodržovaly pravidla původu, pokud jde o kumulaci ve smyslu článků 7 až 10 přílohy VI, nebo jejich dodržování zajistily;

f)

byly nápomocny Unii při ověřování činnosti, pokud existuje podezření na podvod v souvislosti s původem produktu. Existenci podvodu lze předpokládat, pokud dovoz produktů zahrnutých do preferenčních režimů podle tohoto rozhodnutí výrazně překročí obvyklou úroveň vývozu ze zvýhodněné zámořské země či zvýhodněného zámořského území.

Článek 2

Vyjímání z preferenčních režimů

1.   Komise může dočasně odejmout nárok na uplatňování preferenčních režimů stanovených tímto rozhodnutím u všech nebo některých produktů pocházejících ze zvýhodněné země, jestliže se domnívá, že existují dostatečné důkazy o tom, že dočasné vyjmutí z režimu by bylo opodstatněno důvody uvedenými v čl. 1 odst. 1 a 2 této přílohy, pokud nejprve:

a)

konzultuje výbor uvedený v článku 10 přílohy VIII v souladu s postupem podle čl. 3 odst. 2 této přílohy;

b)

vyzve členské státy k přijetí nezbytných preventivních opatření, aby byly chráněny finanční zájmy Unie nebo aby se zaručilo dodržování závazků ze strany zvýhodněné země a

c)

zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie oznámení, že existují důvodné pochybnosti o uplatňování preferenčních režimů a/nebo o dodržování závazků ze strany zvýhodněné země, jež mohou zpochybnit její právo na další využívání výhod přiznaných tímto rozhodnutím.

Komise uvědomí předmětné ZZÚ o veškerých rozhodnutích přijatých v souladu s tímto odstavcem, a to dříve, než nabudou účinku. Komise rovněž informuje výbor uvedený v článku 10 přílohy VIII.

2.   Dočasné vynětí z režimu nepřesáhne šest měsíců. Na konci této lhůty Komise rozhodne, zda dočasné vynětí po informování výboru uvedeného v článku 10 přílohy VIII ukončí, nebo lhůtu dočasného odnětí v souladu s postupem podle odstavce 1 tohoto článku prodlouží.

3.   Členské státy sdělí Komisi všechny náležité informace, které mohou vynětí z preferenčního režimu, prodloužení takového vynětí nebo jeho ukončení odůvodnit.

Článek 3

Postup projednávání ve výboru

1.   Pro účely provádění článku 2 této přílohy je Komisi nápomocen výbor uvedený v článku 10 přílohy VIII.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.


PŘÍLOHA VIII

OCHRANNÉ A KONTROLNÍ POSTUPY

Článek 1

Definice týkající se ochranných a kontrolních opatření

Pro účely článků 2 až 10 této přílohy se ve vztahu k opatřením na ochranu a kontrolu rozumí:

a)

„obdobným produktem“ produkt, který je shodný, tedy podobný ve všech ohledech, posuzovanému produktu, nebo – pokud takový produkt neexistuje – jiný produkt, který, ačkoli není podobný ve všech ohledech, má vlastnosti, jež se úzce podobají vlastnostem posuzovaného produktu;

b)

„zúčastněnými stranami“ strany, které se podílejí na výrobě, distribuci nebo prodeji dovážených produktů podle čl. 2 odst. 1 této přílohy a obdobných nebo přímo konkurujících produktů;

c)

„závažnými potížemi“ situace, kdy dojde k zhoršení hospodářské a/nebo finanční situace výrobců v Unii.

Článek 2

Zásady ochranných opatření

1.   Pokud se produkt pocházející ze ZZÚ uvedených v článku 43 tohoto rozhodnutí dováží v množstvích a/nebo za ceny, které způsobují nebo by mohly způsobit závažné potíže výrobcům v Unii, kteří vyrábějí obdobné nebo přímo konkurující produkty, mohou být v souladu s níže uvedenými ustanoveními zavedena potřebná ochranná opatření.

2.   Pro účely provádění odstavce 1 se upřednostňují opatření, která co nejméně naruší fungování přidružení. Tato opatření nesmí překračovat hranice toho, co je nezbytně nutné k nápravě vzniklých obtíží. Nesmí přesahovat vyjmutí z preferenčního režimu podle tohoto rozhodnutí.

3.   Při přijímání či úpravě ochranných opatření se věnuje zvláštní pozornost zájmům dotčených ZZÚ.

Článek 3

Zahajování řízení

1.   Jestliže existují dostatečné a jednoznačné důkazy, že jsou splněny podmínky článku 2 této přílohy, Komise prošetří, zda by měla být přijata ochranná opatření.

2.   Šetření se zahajuje na žádost členského státu, jakékoli právnické osoby nebo sdružení bez právní subjektivity, jež jednají jménem výrobců Unie, nebo z podnětu Komise, pokud je Komisi zřejmé, že existují dostatečné a jednoznačné důkazy zjištěné na základě faktorů uvedených v článku 2 této přílohy, které zahájení šetření odůvodňují. Žádost o zahájení šetření musí obsahovat důkazy o tom, že jsou splněny podmínky pro zavedení ochranného opatření stanovené v článku 2 této přílohy. Žádost se předkládá Komisi. U důkazů poskytnutých v žádosti přezkoumá Komise v možné míře správnost a vhodnost, aby mohla rozhodnout, zda existují dostatečné a jednoznačné důkazy odůvodňující zahájení šetření.

3.   Je-li zřejmé, že existuje dostatek jednoznačných důkazů odůvodňujících zahájení řízení, zveřejní Komise oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. K zahájení dojde do jednoho měsíce od obdržení žádosti podle odstavce 2. V případě zahájení šetření se v oznámení uvedou veškeré potřebné údaje o postupu a lhůtách včetně možnosti využít úředníka pro slyšení Generálního ředitelství pro obchod Evropské komise.

4.   Pravidla a postupy pro provádění šetření jsou stanoveny v článku 4 této přílohy.

5.   Pakliže o to orgány ZZÚ požádají, uspořádá se třístranná konzultace uvedená v článku 14 tohoto rozhodnutí, aniž by byly dotčeny lhůty stanovené v tomto článku. Výsledky třístranné konzultace se předávají poradnímu výboru.

Článek 4

Šetření

1.   V návaznosti na zahájení řízení započne Komise šetření. Lhůta stanovená v odstavci 3 začne běžet v den zveřejnění rozhodnutí o zahájení šetření v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Komise může požádat členské státy, aby jí poskytly informace, a členské státy podniknou veškeré potřebné kroky, aby každé takové žádosti vyhověly. Pokud jsou tyto informace v obecném zájmu a nejsou důvěrné ve smyslu článku 9 této přílohy, připojí se k souborům, které nejsou důvěrné, jak stanoví odstavec 8.

3.   Šetření musí být ukončeno do dvanácti měsíců od zahájení.

4.   Komise vyhledá všechny informace, které považuje za nezbytné pro posouzení splnění podmínek uvedených v článku 2 této přílohy, a pokud to uzná za vhodné, snaží se tyto informace ověřit.

5.   Při šetření zhodnotí Komise všechny příslušné faktory objektivní a vyčíslitelné povahy, které mají dopad na průmysl Unie, zejména pak podíl na trhu, zaměstnanost a změny v objemu prodeje a výroby, jakož i změny v produktivitě, ve využití kapacity a ve výši zisků a ztrát. Tento seznam není vyčerpávající, pročež Komise může vzít v úvahu i další relevantní faktory.

6.   Zúčastněné strany, které se vyjádřily ve lhůtě stanovené v oznámení zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie, a zástupci dotčené ZZÚ mohou na základě písemné žádosti nahlížet do všech informací poskytnutých Komisi v souvislosti s šetřením, kromě interních dokumentů orgánů Unie nebo jejích členských států, pokud jsou uvedené informace relevantní pro uplatnění jejich argumentů, nejsou důvěrné ve smyslu článku 9 této přílohy a Komise je používá při šetření. Zúčastněné strany, které se vyjádřily, mohou Komisi sdělit stanovisko k těmto informacím. Uvedená stanoviska jsou brána v úvahu, pokud se opírají o dostatečné a jednoznačné důkazy.

7.   Komise zajistí, aby všechny údaje a statistiky používané k šetření byly dostupné, srozumitelné, transparentní a ověřitelné.

8.   Komise zúčastněné strany vyslechne, zejména pokud o to písemně požádají ve lhůtě stanovené oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie a prokáží, že budou výsledkem šetření pravděpodobně dotčeny a že existují zvláštní důvody pro jejich slyšení. Komise vyslechne zúčastněné strany znovu, pokud existují zvláštní důvody pro jejich opětovné slyšení.

9.   Nejsou-li informace poskytnuty ve lhůtě stanovené Komisí nebo je-li vyšetřování významně zdržováno, lze zjištění učinit na základě dostupných údajů. Jestliže Komise zjistí, že jí některá zúčastněná strana nebo třetí osoba sdělily nesprávné nebo zavádějící informace, nebere tyto informace v úvahu a může využít údaje, které jsou k dispozici.

10.   Komise písemně informuje dotčenou ZZÚ o zahájení šetření.

Článek 5

Opatření předchozí kontroly

1.   Produkty pocházející ze ZZÚ uvedené v článku 43 tohoto rozhodnutí mohou podléhat zvláštní kontrole.

2.   Opatření předchozí kontroly přijímá Komise poradním postupem podle článku 10 této přílohy.

3.   Opatření předchozí kontroly mají omezenou dobu platnosti. Pokud není stanoveno jinak, končí jejich platnost na konci druhého pololetí, které následuje po prvním pololetí poté, co byla opatření zavedena.

4.   Komise a příslušné orgány ZZÚ zajistí účinnost kontrolních opatření zavedením metod správní spolupráce stanovených v přílohách VI a VII.

Článek 6

Zavádění prozatímních ochranných opatření

1.   V řádně odůvodněných naléhavých případech souvisejících se zhoršováním hospodářské a/nebo finanční situace výrobců v Unii, kdy by náprava byla obtížná, lze přijmout dočasná prozatímní opatření. Prozatímní opatření platí nanejvýše 200 dní. Prozatímní opatření přijímá Komise poradním postupem podle článku 10 této přílohy. V případě velmi naléhavých důvodů přijme Komise okamžitě použitelná prozatímní ochranná opatření v souladu s postupem uvedeným v článku 10 této přílohy.

2.   Pokud jsou prozatímní ochranná opatření zrušena, protože šetření prokáže, že nebyly splněny podmínky stanovené v článku 2, všechna cla vybraná v důsledku těchto prozatímních opatření se automaticky vracejí.

Článek 7

Zavádění definitivních opatření

1.   Pokud se prokáže, že podmínky stanovené v článku 2 nejsou splněny, Komise přijme rozhodnutí o zastavení šetření a řízení přezkumným postupem podle článku 4. Komise zveřejní zprávu, v níž uvede svá zjištění a odůvodněné závěry týkající se všech podstatných věcných a právních otázek a vezme přitom náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 9.

2.   Pokud se prokáže, že podmínky stanovené v článku 2 splněny jsou, Komise přijme rozhodnutí o zavedení definitivních ochranných opatření přezkumným postupem podle článku 4 této přílohy. Komise zveřejní zprávu, v níž shrne podstatné skutečnosti a ohledy relevantní pro dané zjištění, přičemž vezme náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 9, a rozhodnutí o přijetí potřebných ochranných opatření okamžitě oznámí orgánům ZZÚ.

Článek 8

Doba trvání a přezkum ochranných opatření

1.   Ochranné opatření zůstává v platnosti pouze po takovou dobu, která je nezbytná k prevenci nebo nápravě vážné újmy a k usnadnění úprav. Tato doba nepřesáhne tři roky, pakliže není prodloužena podle odstavce 2.

2.   Původní doba trvání ochranného opatření může být výjimečně prodloužena až o dva roky, pokud se zjistí, že ochranné opatření je nadále nezbytné k prevenci nebo nápravě závažných potíží.

3.   Každému prodloužení podle odstavce 2 předchází šetření na žádost členského státu, jakékoli právnické osoby nebo sdružení bez právní subjektivity, jež jednají jménem výrobního odvětví Unie, nebo z podnětu Komise, pokud existují dostatečné a jednoznačné důkazy o tom, že dané ochranné opatření je i nadále nezbytné.

4.   Zahájení šetření se zveřejní v souladu s článkem 4 a ochranné opatření zůstane v platnosti až do chvíle, kdy budou známy výsledky šetření. Šetření a veškerá rozhodnutí týkající se prodloužení podle odstavce 2 tohoto článku se provádějí v souladu s články 6 a 7.

Článek 9

Důvěrnost

1.   Informace získané podle tohoto rozhodnutí se použijí pouze pro účely, pro jaké byly vyžádány. Žádné informace důvěrné povahy ani informace, které jsou důvěrně sděleny na základě tohoto rozhodnutí, nesmějí být zveřejněny bez zvláštního povolení od poskytovatele těchto informací

2.   V každé žádosti o zachování důvěrnosti je třeba zdůvodnit, proč jsou informace důvěrné. Pokud však ten, kdo informaci poskytl, nechce povolit její zveřejnění ani její sdělení v obecné nebo souhrnné formě a pokud se žádost o důvěrné zacházení jeví jako neopodstatněná, nemusí být dotyčná informace brána v úvahu.

3.   Informace se v každém případě považuje za důvěrnou, pokud by její zpřístupnění mohlo mít závažný nepříznivý účinek na toho, kdo ji poskytl nebo je jejím zdrojem.

4.   Odstavce 1 až 4 nevylučují, aby se orgány Unie odvolávaly na obecné informace a zejména na důvody, na kterých je založeno rozhodnutí přijaté na základě tohoto rozhodnutí. Orgány Unie však musí přihlížet k oprávněnému zájmu dotčených fyzických a právnických osob na zachování jejich obchodního tajemství.

Článek 10

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 (1). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 téhož nařízení.


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).