18.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/80

(1)

Odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „odvětví LULUCF“) v Unii vykazuje čistý propad emisí a je odvětvím, které z ovzduší pohlcuje skleníkové plyny v množství, jež odpovídá významnému podílu celkových emisí skleníkových plynů Unie. Činnosti odvětví LULUCF způsobují antropogenní emise a pohlcování skleníkových plynů v důsledku změn množství uhlíku ukládaného ve vegetaci a půdě, jakož i emise jiných skleníkových plynů než CO2. Vyšší míra udržitelného využívání výrobků z vytěženého dřeva může podstatně snížit emise a posílit pohlcování skleníkových plynů z ovzduší. Emise a pohlcení skleníkových plynů způsobené odvětvím LULUCF se nezapočítávají do cílů Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (3), a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (4), avšak zčásti se započítávají do kvantifikovaných závazků Unie omezení a snížení emisí podle čl. 3 odst. 3 Kjótského protokolu (dále jen „Kjótský protokol“) k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“), který byl schválen rozhodnutím Rady 2002/358/ES (5).

(2)

Vzhledem k přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství, jenž má být završen v roce 2050, je třeba o veškerém využívání půdy uvažovat komplexně a zabývat se odvětvím LULUCF v rámci politiky Unie v oblasti klimatu.

(3)

Rozhodnutí č. 406/2009/ES vyžaduje, aby Komise posoudila podmínky, podle nichž budou emise skleníkových plynů a jejich pohlcování v souvislosti s odvětvím LULUCF začleněny do závazku Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů, přičemž se zajistí trvalost a ekologická vyváženost příspěvku odvětví a zároveň důsledné monitorování a přesné započítávání příslušných emisí a pohlcení. Toto rozhodnutí by proto jako první krok mělo stanovit pravidla započítávání, která se použijí na emise a pohlcování skleníkových plynů v odvětví LULUCF, a přispět tak případně k tvorbě politik směřujících k zařazení odvětví LULUCF do závazku Unie v oblasti snižování emisí, a to s přihlédnutím k environmentálním podmínkám jednotlivých regionů Unie, mimo jiné i v zemích s vysokou mírou zalesnění. Aby se mezitím zachovaly a rozšířily zásoby uhlíku, mělo by toto rozhodnutí rovněž stanovit, že členské státy mají poskytovat informace o svých opatřeních v rámci odvětví LULUCF k omezení nebo snížení emisí a k zachování nebo zvýšení pohlcování v odvětví LULUCF.

(4)

Toto rozhodnutí by mělo stanovit povinnosti členských států, pokud jde o uplatňování uvedených pravidel započítávání a o poskytování informací o opatřeních členských států v odvětví LULUCF. Nemělo by stanovit žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty.

(5)

Rozhodnutí 16/CMP.1 konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu („rozhodnutí 16/CMP.1“), přijaté na 11. zasedání konference smluvních stran UNFCCC, které se konalo v Montrealu v prosinci roku 2005, a rozhodnutí 2/CMP.7 konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu, přijaté na 17. zasedání konference smluvních stran UNFCCC, které se konalo v Durbanu v prosinci roku 2011, stanovují pravidla započítávání pro odvětví LULUCF od druhého kontrolního období v rámci Kjótského protokolu. Toto rozhodnutí by mělo být zcela v souladu s uvedenými rozhodnutími, aby byla zajištěna soudržnost mezi vnitřními pravidly Unie a definicemi, podmínkami, pravidly a pokyny dohodnutými v rámci UNFCCC s cílem zabránit zdvojování zpráv podávaných členskými státy. Toto rozhodnutí by rovněž mělo zohlednit zvláštnosti odvětví LULUCF Unie a povinnosti, jimiž je vázána Unie jako samostatná smluvní strana UNFCCC a Kjótského protokolu.

(6)

Pravidla započítávání použitelná na odvětví LULUCF Unie by neměla způsobovat dodatečnou administrativní zátěž. Neměla by proto být stanovena povinnost zahrnout do zpráv podávaných v souladu s těmito pravidly informace, které nejsou vyžadovány podle rozhodnutí konference smluvních stran UNFCCC a shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu.

(7)

Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku.

(8)

Pravidla započítávání v rámci odvětví LULUCF by měla odrážet úsilí vynakládané v odvětví zemědělství a lesního hospodářství s cílem posílit přínos změn ve využití zdrojů půdy ke snížení emisí. Toto rozhodnutí by mělo stanovit pravidla započítávání závazná pro činnosti zalesňování, opětovného zalesňování, odlesňování a obhospodařování lesů, jakož i pro činnosti obhospodařování pastvin a obhospodařování orné půdy, s výhradou zvláštních ustanovení, která mají zlepšit systémy členských států pro podávání zpráv a započítávání během prvního období započítávání. Toto rozhodnutí by rovněž mělo stanovit pravidla započítávání, která se dobrovolně použijí na činnosti obnovy vegetace a odvodňování a zavodňování mokřadů. Za tímto účelem by Komise měla zjednodušit a zlepšit výstupy příslušných databází Unie (Eurostat – Lucas, Evropská agentura pro životní prostředí – databáze krajinného pokryvu Corine atd.), jež zpracovávají příslušné informace, a to s cílem pomáhat členským státům v plnění povinností započítávání, zejména pokud jde o obhospodařování orné půdy a obhospodařování pastvin, a případně i o dobrovolné započítávání týkající se činností obnovy vegetace a odvodňování a zavodňování mokřadů.

(9)

Pro zajištění ekologické vyváženosti pravidel započítávání vztahujících se na odvětví LULUCF Unie by tato pravidla měla být založena na zásadách započítávání stanovených v rozhodnutí 2/CMP.7, rozhodnutí 2/CMP.6 konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu, přijatých na 16. zasedání konference smluvních stran UNFCCC, které se konalo v Cancúnu v prosinci roku 2010, a rozhodnutí 16/CMP.1. Členské státy by měly vypracovat a vést své záznamy tak, aby byla zaručena přesnost, úplnost, konzistentnost, porovnatelnost a transparentnost příslušných informací použitých při odhadech emisí a pohlcování v odvětví LULUCF v souladu s přístupem stanoveným v pokynech Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů, mimo jiné v pokynech upravujících metodiku započítávání emisí jiných skleníkových plynů než CO2, přijatých v rámci UNFCCC.

(10)

Pravidla započítávání vycházející z rozhodnutí 2/CMP.7 a 16/CMP.1 neumožňují započítat substituční účinek užití výrobků ze dřeva vytěženého pro energetické a materiální účely, neboť by výsledkem bylo zdvojené započítávání. Toto užití však může významně přispět ke zmírňování změny klimatu, a informace o opatřeních v rámci odvětví LULUCF poskytované členskými státy tedy mohou zahrnovat opatření, jejichž účelem je nahradit materiály a zdroje energie produkující velké množství skleníkových plynů biomasou. Tímto způsobem by došlo k posílení soudržnosti politik.

(11)

S cílem zajistit pevný základ budoucí tvorby politik a optimalizace využívání půdy v Unii jsou zapotřebí příslušné investice. Aby se zajistilo, že těmto investicím bude možno připisovat priority podle klíčových kategorií, měly by členské státy mít zpočátku možnost vyjmout některé zásobníky uhlíku ze započítávání. V dlouhodobém horizontu by však mělo dojít k vyčerpávajícímu započítávání v rámci daného odvětví tak, aby byly zahrnuty všechny půdy, zásobníky a plyny.

(12)

Pravidla započítávání by měla zajistit, že záznamy přesně odrážejí člověkem vyvolané změny v emisích a pohlcování. V tomto ohledu by toto rozhodnutí mělo stanovit používání konkrétních metodik pro různé činnosti v odvětví LULUCF. Emise a pohlcování spojené se zalesňováním, opětovným zalesňováním a odlesňováním jsou výsledkem člověkem bezprostředně vyvolané přeměny půdy, a měly by proto být započteny v celém rozsahu. Na emise a pohlcení související s obhospodařováním pastvin, obhospodařováním orné půdy, obnovou vegetace nebo odvodňováním a zavodňováním mokřadů se pro účely výpočtu změn v emisích a pohlceních uplatní referenční rok. Avšak emise a pohlcení z obhospodařování lesů závisejí na řadě přírodních faktorů, na věkové struktuře lesů, jakož i na předchozích i stávajících postupech obhospodařování. Uplatnění referenčního roku neumožňuje zohlednit tyto aspekty a jejich cyklické důsledky pro emise a pohlcování či jejich meziroční variace. Příslušná pravidla započítávání pro výpočet změn v emisích a pohlceních by namísto toho měla stanovit použití referenčních úrovní, aby se vyloučily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí. Referenční úrovně představují odhady ročních čistých emisí nebo pohlcení vyplývajících z obhospodařování lesů na území členského státu za roky zahrnuté v každém období započítávání a měly by být stanoveny transparentně v souladu s rozhodnutími 2/CMP.6 a 2/CMP.7. Referenční úrovně uvedené v tomto rozhodnutí by měly být totožné s referenčními úrovněmi schválenými v rámci procesů UNFCCC. Pokud má některý členský stát k dispozici lepší metodiku či údaje související se stanovením referenční úrovně, měl by takový členský stát provést příslušné technické opravy, aby byl zahrnut dopad přepočtů do započítávání pro obhospodařování lesů.

Pravidla započítávání by měla stanovit horní mezní hodnotu vztahující se na čistá pohlcení v případě obhospodařování lesů, která mohou být započtena. Dojde-li v rámci příslušných mezinárodních procesů k vývoji v oblasti pravidel započítávání pro lesnické činnosti, měla by být zvážena možnost aktualizace pravidel započítávání pro tyto činnosti podle tohoto rozhodnutí, aby byl s daným vývojem zajištěn soulad.

(13)

Pravidla započítávání by měla náležitě odrážet přínos ukládání skleníkových plynů do dřeva a dřevěných výrobků a měla by přispět k většímu využívání lesů jako zdroje v rámci udržitelného obhospodařování lesů a k většímu využívání výrobků ze dřeva.

(14)

Podle kapitoly 4.1.1 pokynů IPCC pro správnou praxi při využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví je správným postupem, pokud země kromě minimální zalesněné oblasti vymezí i minimální šířku použitou pro definici lesa a jednotek půdy, kde se provádí zalesňování, opětovné zalesňování a odlesňování. Měl by být zajištěn soulad mezi definicí použitou daným členským státem ve zprávách podávaných v rámci UNFCCC a Kjótského protokolu a tímto rozhodnutím.

(15)

Pravidla započítávání by měla zajistit, aby členské státy v záznamech přesně zaznamenaly změny v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, jakmile k nim dojde, s cílem vytvořit pobídky pro využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností. Funkce rozkladu prvního řádu použitelná na emise z výrobků z vytěženého dřeva by proto měla odpovídat rovnici 12.1 pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 a příslušné hodnoty směrodatného poločasu rozkladu by měly vycházet z tabulky 3a.1.3 pokynů IPCC pro správnou praxi při využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví z roku 2003. Členské státy by měly mít možnost použít namísto toho metodiku a poločasy rozkladu specifické pro danou zemi, jsou-li v souladu s nejnovějšími přijatými pokyny IPCC.

(16)

Jelikož emise skleníkových plynů a pohlcování v důsledku zemědělských činností meziročně kolísají mnohem méně než emise a pohlcování z lesnických činností, členské státy by měly započítávat emise a pohlcování skleníkových plynů v důsledku činností obhospodařování orné půdy a pastvin k referenčnímu roku nebo období.

(17)

Odvodňování a zavodňování mokřadů zahrnuje emise z rašelinišť, která uchovávají velmi vysoká množství uhlíku. Emise z degradace a odvodňování rašelinišť odpovídají přibližně 5 % celosvětových emisí skleníkových plynů a v roce 2010 představovaly 3,5–4 % emisí Unie. Jakmile budou na mezinárodní úrovni dohodnuty příslušné pokyny IPCC, měla by Unie na mezinárodní úrovni usilovat v této otázce o pokrok, aby bylo možné dosáhnout dohody s orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu ohledně povinnosti vypracovat a vést roční záznamy o emisích a pohlceních emisí z činností spadajících do kategorií odvodňování a zavodňování mokřadů a aby bylo možné tuto povinnost začlenit do celosvětové dohody o klimatu, která má být uzavřena nejpozději v roce 2015.

(18)

Přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní povětrnostní jevy a škodlivé činitele geologického původu, nad nimiž nemají členské státy kontrolu a které ani podstatně neovlivňují, mohou v odvětví LULUCF vést k dočasným emisím skleníkových plynů nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Protože reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto rozhodnutí zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do záznamů v odvětví LULUCF. Toto rozhodnutí by mělo členským státům dále poskytnout omezenou možnost vyloučit ze svých záznamů v odvětví LULUCF emise způsobené při zalesňování, opětovném zalesňování a obhospodařování lesů škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu, a to pomocí úrovní pozadí a rozpětí v souladu s rozhodnutím 2/CMP.7. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k nepřiměřeně nízkému započítávání.

(19)

Pravidla podávání zpráv o emisích skleníkových plynů a podávání dalších informací, které se vztahují ke změně klimatu, včetně informací o odvětví LULUCF, spadají do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu (6), a proto se toto rozhodnutí na ně nevztahuje. Členské státy by měly dodržovat uvedená pravidla pro monitorování a podávání zpráv, pokud jde o jejich povinnosti započítávání stanovené v tomto rozhodnutí.

(20)

Sestavování záznamů v odvětví LULUCF na ročním základě by způsobovalo, že by tyto záznamy byly nepřesné a nespolehlivé v důsledku meziročního kolísání emisí a pohlcování, časté potřeby přepočítat některé oznámené údaje a dlouhé doby potřebné k tomu, aby změněné postupy obhospodařování v zemědělství a lesnictví měly dopad na množství uhlíku uloženého ve vegetaci a půdě. Toto rozhodnutí by proto mělo stanovit započítávání na základě delšího období.

(21)

Členské státy by měly poskytnout informace o svých stávajících i budoucích opatřeních v rámci odvětví LULUCF, kterými se stanoví opatření vhodná na vnitrostátní úrovni, jimiž se omezí nebo sníží emise a zachová se nebo zvýší pohlcování v odvětví LULUCF. Uvedené informace by měly obsahovat jisté prvky vymezené tímto rozhodnutím. Na podporu osvědčených postupů a součinnosti s dalšími politikami a opatřeními souvisejícími s lesnictvím a zemědělstvím by měl být kromě toho v příloze tohoto rozhodnutí stanoven orientační seznam opatření, která mohou být do poskytovaných informací rovněž zahrnuta. Za účelem usnadnění výměny srovnatelných informací může Komise vydat pokyny.

(22)

Členské státy během přípravy či provádění svých opatření v rámci odvětví LULUCF případně mohou posoudit, zda neexistují příležitosti pro podporu investic do zemědělství.

(23)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie s cílem aktualizovat definice uvedené v tomto rozhodnutí v souladu se změnami definic přijatými orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgány v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících; změnit přílohu I, doplnit nebo změnit období započítávání, aby bylo zajištěno, že tato období odpovídají příslušným obdobím přijatým orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgány v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících a že jsou v souladu s obdobími započítávání přijatými orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgány v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících, jež se uplatňují na závazky Unie týkající se snižování emisí v jiných odvětvích; změnit přílohu II v zájmu aktualizace referenčních úrovní v souladu s ustanoveními stanovenými v tomto rozhodnutí; pozměnit informace uvedené v příloze III v souladu se změnami definic přijatými orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgány v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících; změnit přílohu V v souladu se změnami definic přijatými orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgány v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících a pozměnit požadavky na informace týkající se pravidel započítávání v případě přírodních škodlivých činitelů stanovených v tomto rozhodnutí za účelem zohlednění změn aktů přijatých orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(24)

Jelikož cílů tohoto opatření, totiž stanovení pravidel započítávání použitelných na emise a pohlcení v důsledku činností v oblasti LULUCF a poskytování informací týkajících se činností LULUCF členskými státy, nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států vzhledem k jejich podstatě, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Unie by přitom měla zohlednit pravomoci členských států, pokud jde o politiku v oblasti lesnictví. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

a)

„emisemi“ antropogenní emise skleníkových plynů do ovzduší ze zdrojů;

b)

„pohlcením“ antropogenní pohlcení skleníkových plynů z ovzduší pomocí propadů;

c)

„zalesňováním“ člověkem bezprostředně vyvolaná přeměna půdy, která nejméně po dobu 50 let nebyla lesem, na les, a to výsadbou, síjí nebo člověkem zajištěnou podporou zdrojů přirozené obnovy, v případě, že se přeměna uskutečnila po 31. prosinci 1989;

d)

„opětovným zalesňováním“ každá člověkem bezprostředně vyvolaná přeměna půdy, která není lesem, na les, a to výsadbou, síjí nebo člověkem zajištěnou podporou zdrojů přirozené obnovy, přičemž se jedná o půdu, jež byla lesem, avšak před 1. lednem 1990 lesem být přestala a byla znovu přeměněna na les v období po 31. prosinci 1989;

e)

„odlesňováním“ člověkem bezprostředně vyvolaná přeměna lesa na půdu, která není lesem, a to v případě, že se přeměna uskutečnila po 31. prosinci 1989;

f)

„obhospodařováním lesů“ každá činnost vyplývající ze systému postupů uplatnitelných na les, která ovlivňuje ekologické, hospodářské nebo sociální funkce lesa;

g)

„obhospodařováním orné půdy“ každá činnost vyplývající ze systému postupů uplatnitelných na půdu, na níž se pěstují zemědělské plodiny, a na půdu, která je vyňata z produkce nebo dočasně není používána pro rostlinnou výrobu;

h)

„obhospodařováním pastvin“ každá činnost vyplývající ze systému postupů uplatnitelných na půdu využívanou pro živočišnou výrobu a zaměřená na kontrolu nebo ovlivňování množství a druhu produkované vegetace a hospodářských zvířat;

i)

„obnovou vegetace“ každá člověkem bezprostředně vyvolaná činnost zaměřená na zvýšení zásoby uhlíku šířením vegetace v lokalitě, jejíž minimální plocha činí 0,05 hektaru, pokud tato činnost nepředstavuje zalesňování nebo opětovné zalesňování;

j)

„zásobou uhlíku“ objem uhlíku ukládaného v zásobníku uhlíku;

k)

„odvodňováním a zavodňováním mokřadů“ každá činnost vyplývající ze systému odvodňování nebo zavodňování půdy, jež byla odvodněna či zavodněna po 31. prosinci 1989, jejíž minimální plocha činí 1 hektar a na níž se nachází organická půda, pokud tato činnost nepředstavuje jednu z ostatních činností, pro něž se podle čl. 3 odst. 1, 2 a 3 vypracují a vedou záznamy, a pokud k odvodnění došlo v důsledku člověkem bezprostředně vyvolaného snížení hladiny podzemní vody a k zavodnění došlo částečnou nebo úplnou reverzí člověkem bezprostředně vyvolaného odvodnění;

l)

„zdrojem“ každý proces, činnost nebo mechanismus, při kterých se do atmosféry uvolňuje skleníkový plyn, aerosol či prekurzor skleníkového plynu;

m)

„propadem“ každý proces, činnost nebo mechanismus, při kterých se z atmosféry pohlcuje skleníkový plyn, aerosol či prekurzor skleníkového plynu;

n)

„zásobníkem uhlíku“ celek nebo část biogeochemického útvaru nebo systému na území členského státu, v němž se ukládá uhlík, jakýkoli prekurzor skleníkového plynu obsahující uhlík nebo jakýkoli skleníkový plyn obsahující uhlík;

o)

„prekurzorem skleníkového plynu“ chemická sloučenina, jež vstupuje do chemických reakcí, kterými vznikají skleníkové plyny uvedené v čl. 3 odst. 4;

p)

„výrobkem z vytěženého dřeva“ každý výrobek pocházející z těžby dřeva, který opustil místo, kde k těžbě dřeva dochází;

q)

„lesem“ území definované minimálními hodnotami pro velikost plochy, korunový zápoj stromů nebo odpovídající stupeň zakmenění porostu a pro potenciální výšku stromu v dospělosti na místě růstu, jak jsou pro každý členský stát stanoveny v příloze V. Les zahrnuje oblasti se stromy včetně skupin rostoucích semenáčů nebo výsadby, které dosud nedosáhly minimálních hodnot pro korunový zápoj stromů, odpovídajícího stupně zakmenění porostu nebo uvedené minimální výšky, jak je upřesněno v příloze V, včetně jakékoli plochy, která obvykle tvoří součást zalesněné oblasti, ale na které dočasně v důsledku zásahu člověka, například těžby, nebo z přírodních příčin žádné stromy nejsou, ale u níž se očekává návrat k lesnímu porostu;

r)

„korunovým zápojem“ ta poměrná část stanovené oblasti, která je pokryta vertikální projekcí ploch vymezených obvodem korun stromů, vyjádřená jako procentní podíl;

s)

„stupněm zakmenění porostu“ hustota osazení stojících a rostoucích stromů na půdě pokryté lesním porostem, měřená v souladu s metodikou stanovenou členským státem;

t)

„přírodními škodlivými činiteli“ všechny události nebo faktory jiného než antropogenního původu, jež způsobují značný objem emisí v lesích a nad jejichž výskytem v lesích nemá daný členský stát kontrolu, za předpokladu, že členský stát není objektivně schopen významně omezit vliv těchto událostí nebo faktorů na emise, a to ani poté, co k jejich výskytu došlo;

u)

„úrovní pozadí“ průměrné emise způsobené přírodními škodlivými činiteli v konkrétním období po odstranění krajních statistických hodnot, vypočítané podle čl. 9 odst. 2;

v)

„poločasem rozkladu“ počet let, jenž je zapotřebí k tomu, aby se množství uhlíku uloženého v kategorii výrobků z vytěženého dřeva snížilo na polovinu své původní hodnoty;

w)

„okamžitou oxidací“ metoda započítávání, která předpokládá, že k uvolnění celkového množství uhlíku uloženého ve výrobcích z vytěženého dřeva do atmosféry dochází v době těžby;

x)

„nahodilou těžbou“ každá těžební činnost spočívající v zajištění dřeva, které lze stále alespoň částečně využít, z oblastí zasažených působením přírodních škodlivých činitelů.

a)

zalesňování;

b)

opětovné zalesňování;

c)

odlesňování;

d)

obhospodařování lesů.

a)

obhospodařování orné půdy;

b)

obhospodařování pastvin.

a)

V letech 2016 až 2018 členské státy předloží do 15. března každého roku Komisi zprávu o uplatňovaných i vyvíjených systémech odhadů emisí a pohlcení v důsledku obhospodařování orné půdy a obhospodařování pastvin. Členské státy by ve zprávě měly vysvětlit soulad těchto systémů s metodikou IPCC a s požadavky UNFCCC na předkládání zpráv o emisích a pohlcování skleníkových plynů.

b)

V období do 1. ledna 2022 členské státy do 15. března každého roku vypracují a předloží Komisi počáteční, předběžné a nezávazné roční odhady emisí a pohlcení v důsledku obhospodařování orné půdy a obhospodařování pastvin, a to za případného využití metodiky IPCC. Členské státy by měly použít přinejmenším metodiku popsanou v příslušných pokynech IPCC jako úroveň 1. Členské státy se vybízejí, aby uvedené odhady použily pro vymezení klíčových kategorií a aby vypracovaly klíčové metodiky úrovně 2 a 3, specifické pro každou zemi pro stanovení spolehlivých a přesných odhadů emisí a pohlcení.

c)

Členské státy nejpozději dne 15. března 2022 předloží své konečné roční odhady pro započítávání týkající se obhospodařování orné půdy a obhospodařování pastvin.

d)

Členský stát může požádat o prodloužení lhůty stanovené v písmenu c), pokud konečné odhady pro započítávání týkající se obhospodařování orné půdy a obhospodařování pastvin nelze ve lhůtě stanovené v tomto odstavci řádně provést přinejmenším z jednoho z následujících důvodů:

Členské státy, které si přejí využít odchylku, předloží Komisi odůvodněnou žádost do 15. ledna 2021.

Shledá-li Komise, že je žádost opodstatněná, povolí odchylku na období nepřesahující délku tří kalendářních let počínaje dnem 15. března 2022. V opačném případě žádost zamítne a své rozhodnutí odůvodní.

V nezbytných případech může Komise požádat, aby jí v konkrétně udané lhůtě přiměřené délky byly předloženy doplňující informace.

Odchylka se považuje za povolenou, pokud do šesti měsíců od obdržení původní žádosti členského státu nebo od obdržení vyžádaných doplňujících informací Komise nevznese námitky.

a)

oxid uhličitý (CO2);

b)

methan (CH4);

c)

oxid dusný (N2O).

a)

nadzemní biomasa;

b)

podzemní biomasa;

c)

odpad;

d)

mrtvá dřevní hmota;

e)

organický uhlík v půdě;

f)

výrobky z vytěženého dřeva.

a)

zásobníky uhlíku a skleníkové plyny;

b)

obhospodařovaná plocha lesů;

c)

výrobky z vytěženého dřeva;

d)

přírodní škodlivé činitele.

a)

papír;

b)

dřevěné desky;

c)

řezivo.

a)

emise v konkrétním roce období započítávání překračují úroveň pozadí s připočtením rozpětí. Je-li úroveň pozadí vypočtena v souladu s metodou stanovenou v příloze VII, rovná se rozpětí dvojnásobku směrodatné odchylky časové řady použité pro výpočet úrovně pozadí. Je-li úroveň pozadí vypočtena za použití metodiky specifické pro danou zemi, členské státy popíšou způsob stanovení rozpětí v případech, kdy je toto rozpětí zapotřebí. U každé použité metodiky je nutné se v průběhu období započítávání vyhnout očekávání čistých kreditů;

b)

jsou splněny požadavky na informace podle odstavce 5 a informace jsou členskými státy předány.

a)

po zbytek období započítávání vyloučí ze započítávání všechna následná pohlcení pro půdy zasažené přírodními škodlivými činiteli a půdy, kde došlo k emisím podle odstavce 3;

b)

nevyloučí emise plynoucí z činností těžby a nahodilé těžby, které na dané půdě proběhly po výskytu přírodních škodlivých činitelů;

c)

nevyloučí emise plynoucí z řízeného vypalování, které na dané půdě proběhlo v příslušném konkrétním roce období započítávání;

d)

nevyloučí emise v případě půdy, jež byla podrobena odlesňování po výskytu přírodních škodlivých činitelů.

a)

že jsou identifikovány veškeré půdní plochy zasažené přírodními škodlivými činiteli v příslušném konkrétním vykazovaném roce, včetně jejich geografické polohy, roku a druhů přírodních škodlivých činitelů;

b)

že po zbytek příslušného období započítávání na půdě, jež byla zasažena přírodními škodlivými činiteli a v jejímž případě byly emise ze započítávání vyloučeny, neproběhlo odlesňování;

c)

které ověřitelné metody a kritéria budou použity pro identifikaci odlesnění na takové půdě v nadcházejících letech období započítávání;

d)

pokud je to možné, která opatření členský stát podnikl s cílem řídit nebo kontrolovat dopad dotyčných přírodních škodlivých činitelů;

e)

pokud je to možné, která opatření členský stát podnikl v zájmu sanace půdy zasažené dotyčnými přírodními škodlivými činiteli.

a)

popis minulých trendů emisí a pohlcování, pokud možno včetně historických trendů, lze-li je v dostatečné míře rekonstruovat;

b)

projekce emisí a pohlcování za období započítávání;

c)

analýzu potenciálu omezení nebo snížení emisí a zachování nebo zvýšení pohlcení;

d)

seznam nejvhodnějších opatření s ohledem na vnitrostátní podmínky, která členský stát plánuje nebo která mají být prováděna v zájmu čerpání potenciálu zmírňování změny klimatu, jenž byl eventuálně zjištěn analýzou podle písmene c); tento seznam případně, avšak nikoli výlučně, zahrnuje orientační opatření uvedená v příloze IV;

e)

stávající a připravované politiky k provádění opatření uvedených v písmenu d), včetně kvantitativního či kvalitativního popisu očekávaného účinku těchto opatření na emise a pohlcování, se zřetelem na další politiky a opatření, jež s odvětvím LULUCF souvisejí;

f)

orientační harmonogramy přijetí a provádění opatření uvedených v písmenu d).

(A)

with C(1900) = 0.0

(B)

kde:

i= rok

C(i)= zásoba uhlíku v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva na začátku roku i (v tisících tun)

k= konstanta rozkladu prvního řádu v jednotkách za rok – 1 , kde HL je poločas rozkladu zásobníku výrobků z vytěženého dřeva během let)

Inflow(i)= přísun uhlíku do zásobníku výrobků z vytěženého dřeva během roku i (v tisících tun za rok)

ΔC(i)= změna zásoby uhlíku v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva během roku i (v tisících tun za rok)

Výchozí hodnoty poločasu rozkladu (HL):

a)

opatření týkající se obhospodařování orné půdy, jako je:

b)

opatření týkající se obhospodařování pastvin a zlepšení kvality pastvin, jako je:

c)

opatření ke zlepšení obhospodařování zemědělských organických půd, zejména rašelinišť, jako je:

d)

opatření k zamezení odvodňování a k vytváření pobídek pro zavodnění mokřadů;

e)

opatření týkající se stávajících nebo částečně odvodněných mokřin, jako je:

f)

obnovení znehodnocené půdy;

g)

opatření týkající se lesnických činností, jako je:

h)

předcházení odlesňování;

i)

posílení ochrany proti přírodním škodlivým činitelům, jakými jsou požár, škůdci a vichřice;

j)

opatření, jejichž účelem je nahradit zdroje energie a materiály produkující velké množství skleníkových plynů výrobky z vytěženého dřeva.

1.

Pro výpočet úrovně pozadí poskytnou členské státy informace o historických úrovních emisí způsobených přírodními škodlivými činiteli. V této souvislosti členské státy:

2.

Úroveň pozadí pro činnosti uvedené v čl. 3 odst. 1, na něž členský stát zamýšlí uplatnit ustanovení o přírodních škodlivých činitelích, se vypočítá jako průměr časové řady 1990–2009 vyjma roků, kdy byly zaznamenány abnormální úrovně emisí, tedy vyjma všech krajních statistických hodnot. Určování krajních statistických hodnot se provádí iterativním postupem takto: