31.12.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 361/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1257/2012

ze dne 17. prosince 2012,

kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 118 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/167/EU ze dne 10. března 2011, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (1),

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

K dosažení cílů Unie uvedených v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii přispívá vytvoření právních podmínek, které podnikům umožňují, aby přizpůsobily svou činnost při výrobě a přeshraniční distribuci výrobků, a poskytují jim větší možnosti a více příležitostí. Mezi právní nástroje, které mají podniky k dispozici, by měla patřit jednotná patentová ochrana v rámci vnitřního trhu nebo alespoň v rámci jeho podstatné části.

(2)

Podle čl. 118 prvního pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) zahrnují opatření, která mají být přijata v rámci vytvoření nebo fungování vnitřního trhu, vytvoření jednotné patentové ochrany v Unii a zavedení centralizovaného režimu pro udělování povolení, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie.

(3)

Dne 10. března 2011 Rada přijala rozhodnutí 2011/167/EU, kterým se povoluje posílená spolupráce mezi Belgií, Bulharskem, Českou republikou, Dánskem, Německem, Estonskem, Irskem, Řeckem, Francií, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Lucemburskem, Maďarskem, Maltou, Nizozemskem, Rakouskem, Polskem, Portugalskem, Rumunskem, Slovinskem, Slovenskem, Finskem, Švédskem a Spojeným královstvím (dále jen „zúčastněné členské státy“) v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany.

(4)

Jednotná patentová ochrana bude podporovat vědeckotechnický pokrok a fungování vnitřního trhu tím, že zajistí, aby byl přístup k patentovému systému snazší, méně nákladný a právně zajištěný. Zvýší rovněž úroveň patentové ochrany tím, že umožní získat jednotnou patentovou ochranu v zúčastněných členských státech a odstraní náklady a složitost pro podniky v celé Unii. Jednotná patentová ochrana by měla být k dispozici majitelům evropského patentu ze zúčastněných členských států i z jiných států bez ohledu na jejich státní příslušnost, bydliště nebo sídlo.

(5)

Úmluvou o udělování evropských patentů ze dne 5. října 1973, naposledy pozměněnou dne 17. prosince 1991 a dne 29. listopadu 2000 (dále jen „Evropská patentová úmluva“), byla zřízena Evropská patentová organizace, která byla pověřena úkolem udělovat evropské patenty. Tento úkol plní Evropský patentový úřad. Evropský patent udělený Evropským patentovým úřadem by měl mít na žádost majitele patentu na základě tohoto nařízení jednotný účinek v zúčastněných členských státech. O tomto patentu se dále hovoří jako o „evropském patentu s jednotným účinkem“.

(6)

Podle části IX Evropské patentové úmluvy může určitá skupina smluvních států Evropské patentové úmluvy stanovit, že evropské patenty udělené pro tyto státy mají jednotnou povahu. Toto nařízení představuje zvláštní dohodu ve smyslu článku 142 Evropské patentové úmluvy, regionální patentovou dohodu ve smyslu čl. 45 odst. 1 Smlouvy o patentové spolupráci ze dne 19. června 1970 naposledy pozměněné dne 3. února 2001 a zvláštní dohodu ve smyslu článku 19 Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví podepsané v Paříži dne 20. března 1883 a naposledy pozměněné dne 28. září. 1979.

(7)

Jednotné patentové ochrany by mělo být dosaženo přiznáním jednotného účinku evropským patentům ve fázi po udělení patentu, a to na základě tohoto nařízení a ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům. Hlavním rysem evropského patentu s jednotným účinkem by měla být jeho jednotná povaha, to jest že poskytuje jednotnou ochranu a má stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech. Evropský patent s jednotným účinkem by tudíž mohl být omezen, převeden, zrušen nebo by mohl zaniknout pouze ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům. Mělo by být možné poskytnout k evropskému patentu s jednotným účinkem licenci ve vztahu k celému území zúčastněných členských států nebo jeho části. Aby byl zajištěn jednotný věcný rozsah ochrany vyplývající z jednotné patentové ochrany, měly by mít jednotný účinek pouze evropské patenty, které byly uděleny pro všechny zúčastněné členské státy se stejným souborem nároků. Jednotný účinek přiznaný evropskému patentu by tak měl mít pouze doplňkovou povahu, a mělo by se na něj hledět tak, že v rozsahu, v jakém byl základní evropský patent zrušen nebo omezen, vůbec nevznikl.

(8)

V souladu s obecnými zásadami patentového práva a čl. 64 odst. 1 Evropské patentové úmluvy by měla mít jednotná patentová ochrana zpětnou účinnost v zúčastněných členských státech ode dne zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku. Pokud platí jednotný účinek patentové ochrany, měly by zúčastněné členské státy zajistit, aby se na evropský patent nepohlíželo tak, že nabyl účinnosti na jejich území jako národní patent, aby se zabránilo jakékoli duplicitě patentové ochrany.

(9)

Evropský patent s jednotným účinkem by měl jeho majiteli poskytovat právo zabránit jakékoli třetí osobě v jednání, proti němuž patent poskytuje ochranu. To by mělo být zajištěno zřízením Jednotného patentového soudu. V otázkách, na které se nevztahuje toto nařízení nebo nařízení Rady (EU) č. 1260/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, pokud jde o příslušná ustanovení o překladu (3), by se měly použít ustanovení Evropské patentové úmluvy, dohoda o Jednotném patentovém soudu, včetně ustanovení vymezujících rozsah a omezení uvedeného práva, a vnitrostátní právní předpisy včetně pravidel mezinárodního práva soukromého.

(10)

Nucené licence pro evropské patenty s jednotným účinkem by se, pokud jde o území zúčastněných členských států, měly řídit jejich příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

(11)

Komise by měla ve své zprávě o fungování tohoto nařízení zhodnotit fungování příslušných omezení a případně předložit příslušné návrhy, přičemž by měla zohlednit přínos, který patentový systém představuje pro inovace a technologický pokrok, oprávněné zájmy třetích osob a zásadní zájmy společnosti. Dohoda o Jednotném patentovém soudu nebrání Evropské unii ve výkonu jejích pravomocí v této oblasti.

(12)

V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie by se zásada vyčerpání práv měla vztahovat i na evropské patenty s jednotným účinkem. Práva vyplývající z evropského patentu s jednotným účinkem by se proto rovněž neměla vztahovat na činnosti související s výrobkem, na nějž se tento patent vztahuje, které jsou prováděny v zúčastněných členských státech poté, co majitel patentu uvedl výrobek na trh v Unii.

(13)

Režim náhrady škod by se měl řídit právními předpisy zúčastněných členských států, zejména ustanoveními, kterými se provádí článek 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (4).

(14)

S evropským patentem s jednotným účinkem jakožto předmětem vlastnictví by se mělo zacházet v jeho celistvosti a ve všech zúčastněných členských státech jako s národním patentem zúčastněného členského státu určeného podle zvláštních kritérií, jako je bydliště nebo sídlo, hlavní místo podnikání nebo jedno z míst podnikání přihlašovatele.

(15)

Aby se podpořilo a usnadnilo hospodářské využívání vynálezů chráněných evropskými patenty s jednotným účinkem, měl by mít majitel takového patentu možnost nabídnout poskytnutí licence ke svému patentu komukoli za přiměřenou náhradu. Za tímto účelem by měl mít majitel patentu možnost předat Evropskému patentovému úřadu prohlášení, že je připraven poskytnout licenci ke svému patentu za přiměřenou náhradu. V takovém případě by měly být majiteli patentu po obdržení tohoto prohlášení Evropským patentovým úřadem sníženy udržovací poplatky.

(16)

Skupina členských států, která využije ustanovení části IX Evropské patentové úmluvy, může pověřit Evropský patentový úřad určitými úkoly a zřídit v rámci správní rady Evropské patentové organizace užší výbor (dále jen „užší výbor“).

(17)

Zúčastněné členské státy by měly Evropský patentový úřad pověřit určitými správními úkoly, které se týkají evropských patentů s jednotným účinkem, zejména pokud jde o správu žádostí o jednotný účinek, zápis jednotného účinku a případných omezení, licencí, převodů, zrušení nebo zániku evropských patentů s jednotným účinkem, výběr a rozdělování udržovacích poplatků, zveřejňování překladů pro informační účely během přechodného období a správu systému náhrad nákladů na překlad pro přihlašovatele podávající evropské patentové přihlášky v jiném jazyce než v některém z úředních jazyků Evropského patentového úřadu.

(18)

V rámci užšího výboru by zúčastněné členské státy měly zajistit řízení činností souvisejících s úkoly svěřenými Evropskému patentovému úřadu zúčastněnými členskými státy a dohled nad nimi, dále by měly zajistit, aby žádosti o jednotný účinek byly podávány u Evropského patentového úřadu ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění oznámení o udělení patentu v Evropském patentovém věstníku, a aby byly tyto žádosti předkládány v jazyce řízení u Evropského patentového úřadu spolu s překladem, který v přechodném období požaduje nařízení Rady (EU) č. 1260/2012. Zúčastněné členské státy by měly také zajistit, že budou v souladu s pravidly hlasování stanovenými v čl. 35 odst. 2 Evropské patentové úmluvy stanoveny výše udržovacích poplatků a podíly pro rozdělení udržovacích poplatků podle kritérií uvedených v tomto nařízení.

(19)

Majitelé patentů by měli za evropské patenty s jednotným účinkem platit jednotný roční udržovací poplatek. Udržovací poplatky by se měly po celou dobu patentové ochrany postupně zvyšovat a spolu s poplatky, které se mají platit Evropské patentové organizaci ve fázi před udělením patentu, by měly pokrývat všechny náklady spojené s udělením evropského patentu a správou jednotné patentové ochrany. Výše udržovacích poplatků by se měla stanovit tak, aby usnadňovala inovace a podporovala konkurenceschopnost evropských podniků a zohledňovala situaci specifických subjektů, jakými jsou malé a střední podniky, například formou nižších poplatků. Výše poplatků by měla rovněž odrážet velikost trhu, na který se patent vztahuje, a měla by být podobná jako výše vnitrostátních udržovacích poplatků za průměrný evropský patent s účinky v zúčastněných členských státech v době, kdy je výše udržovacích poplatků stanovena poprvé.

(20)

Přiměřená výše a rozdělování udržovacích poplatků by měly být stanoveny tak, aby bylo zajištěno, že všechny náklady na úkoly svěřené Evropskému patentovému úřadu v souvislosti s jednotnou patentovou ochranou budou plně hrazeny ze zdrojů vytvořených evropskými patenty s jednotným účinkem, a že výnosy z udržovacích poplatků spolu s poplatky, které se mají platit Evropské patentové organizaci ve fázi před udělením patentu, zajistí vyrovnaný rozpočet Evropské patentové organizace.

(21)

Udržovací poplatky by se měly platit Evropské patentové organizaci. Evropský patentový úřad by si měl ponechat určitou částku na pokrytí nákladů vzniklých v rámci tohoto úřadu při plnění úkolů souvisejících s jednotnou patentovou ochranou v souladu s článkem 146 Evropské patentové úmluvy. Zbývající částka by měla být rozdělena mezi zúčastněné členské státy a měla by být použita pro účely související s patenty. Podíly z této částky by se měly stanovit na základě spravedlivých, nestranných a náležitých kritérií, totiž podle úrovně patentové aktivity a velikosti trhu, a měly by zaručovat minimální částku, která se má každému zúčastněnému členskému státu přidělit, aby bylo zachováno vyvážené a udržitelné fungování systému. Způsob rozdělení této částky by měl zajistit náhradu za to, že mají zúčastněné členské státy jiný úřední jazyk než některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, mají podle evropského srovnávacího přehledu inovací nepřiměřeně nízkou úroveň patentové činnosti nebo získaly členství v Evropské patentové organizaci poměrně nedávno.

(22)

Posílené partnerství mezi Evropským patentovým úřadem a ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států by mělo Evropskému patentovému úřadu umožnit, aby tam, kde je to vhodné, pravidelně využíval případné výsledky rešerší prováděných ústředními úřady průmyslového vlastnictví ohledně národní patentové přihlášky, jejíž priorita se nárokuje v následné evropské patentové přihlášce. Všechny ústřední úřady průmyslového vlastnictví včetně těch, které neprovádějí rešerše v rámci národního řízení o udělení patentu, mohou hrát v rámci posíleného partnerství zásadní roli mimo jiné v tom, že poskytují poradenství a podporu potenciálním přihlašovatelům, a to zejména malým a středním podnikům, přijímají přihlášky, předávají je Evropskému patentovému úřadu a šíří patentové informace.

(23)

Toto nařízení je doplněno nařízením Rady (EU) č. 1260/2012 přijatým Radou v souladu s čl. 118 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU.

(24)

Soudní pravomoc pro evropské patenty s jednotným účinkem by měla být stanovena a upravena nástrojem, kterým se zřizuje jednotný systém pro vedení patentových sporů souvisejících s evropskými patenty a evropskými patenty s jednotným účinkem.

(25)

Aby se zajistilo řádné fungování evropského patentu s jednotným účinkem, ustálenost judikatury a tím i právní jistota a přiměřenost nákladů pro majitele patentů, je nezbytné zřídit jednotný patentový soud, který by se zabýval případy souvisejícími s evropským patentem s jednotným účinkem. Je tedy nanejvýš důležité, aby zúčastněné členské státy ratifikovaly Dohodu o jednotném patentovém soudu v souladu se svými vnitrostátními ústavními a parlamentními postupy a aby přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit co nejdříve zahájení činnosti tohoto soudu.

(26)

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno právo zúčastněných členských států udělovat národní patenty a rovněž by toto nařízení nemělo nahrazovat zákony zúčastněných členských států o patentech. Přihlašovatelé patentů by měli mít i nadále možnost získat buď národní patent, evropský patent s jednotným účinkem, evropský patent s účinkem v jednom nebo několika smluvních státech Evropské patentové úmluvy, nebo evropský patent s jednotným účinkem, který bude navíc validován v jednom nebo několika dalších smluvních státech Evropské patentové úmluvy, jež nepatří mezi zúčastněné členské státy.

(27)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření jednotné patentové ochrany, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodů rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v případě potřeby prostřednictvím posílené spolupráce v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Tímto nařízením se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany povolená rozhodnutím 2011/167/EU.

2.   Toto nařízení představuje zvláštní dohodu ve smyslu článku 142 Úmluvy o udělování evropských patentů ze dne 5. října 1973, naposledy pozměněné dne 17. prosince 1991 a dne 29. listopadu 2000 (dále jen „Evropská patentová úmluva“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„zúčastněným členským státem“ členský stát, který se účastní posílené spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany na základě rozhodnutí 2011/167/EU nebo na základě rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 331 odst. 1 druhým nebo třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU v době, kdy byla podána žádost o jednotný účinek uvedený v článku 9;

b)

„evropským patentem“ patent udělený Evropským patentovým úřadem v souladu s pravidly a postupy stanovenými v Evropské patentové úmluvě;

c)

„evropským patentem s jednotným účinkem“ evropský patent, který má na základě tohoto nařízení jednotný účinek v zúčastněných členských státech;

d)

„evropským patentovým rejstříkem“ rejstřík vedený Evropským patentovým úřadem podle článku 127 Evropské patentové úmluvy;

e)

„rejstříkem jednotné patentové ochrany“ rejstřík, který je součástí evropského patentového rejstříku a do nějž se zapisuje jednotný účinek a případná omezení, převody, zrušení nebo zánik evropského patentu s jednotným účinkem, nebo licence k němu;

f)

„Evropským patentovým věstníkem“ periodická publikace podle článku 129 Evropské patentové úmluvy.

Článek 3

Evropský patent s jednotným účinkem

1.   Evropský patent udělený se stejným souborem patentových nároků ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům má jednotný účinek v zúčastněných členských státech, pokud je jeho jednotný účinek zapsán v rejstříku jednotné patentové ochrany.

Evropský patent, který byl udělen s různým souborem patentových nároků pro různé zúčastněné členské státy, nemá jednotný účinek.

2.   Evropský patent s jednotným účinkem má jednotnou povahu. Poskytuje jednotnou ochranu a má stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech.

Evropský patent s jednotným účinkem může být omezen, převeden, nebo zrušen nebo může zaniknout pouze ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům.

Licenci k evropskému patentu s jednotným účinkem lze poskytnout ve vztahu k celému území zúčastněných členských států nebo jeho části.

3.   U jednotného účinku evropského patentu se má za to, že tento účinek nevznikl v rozsahu, v jakém byl evropský patent zrušen nebo omezen.

Článek 4

Datum účinku

1.   Evropský patent s jednotným účinkem nabývá účinku v zúčastněných členských státech ke dni, kdy Evropský patentový úřad zveřejní oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku.

2.   Zúčastněné členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že v případě zápisu jednotného účinku evropského patentu a jeho platnosti na jejich území se má za to, že evropský patent ke dni zveřejnění oznámení o udělení patentu v Evropském patentovém věstníku na jejich území nenabyl účinku jako národní patent.

KAPITOLA II

ÚČINKY EVROPSKÉHO PATENTU S JEDNOTNÝM ÚČINKEM

Článek 5

Jednotná ochrana

1.   Evropský patent s jednotným účinkem poskytuje jeho majiteli právo zabránit jakékoli třetí osobě v jednání, proti němuž tento patent poskytuje ochranu, na území všech zúčastněných členských států, v nichž má jednotný účinek, s výhradou příslušných omezení.

2.   Rozsah tohoto práva a jeho omezení jsou jednotné ve všech zúčastněných členských státech, v nichž má patent jednotný účinek.

3.   Jednání, proti němuž patent poskytuje ochranu podle odstavce 1, a příslušná omezení tohoto práva, jsou vymezeny právními předpisy, které se použijí na evropské patenty s jednotným účinkem v zúčastněném členském státě, jehož právo je právem rozhodným pro evropský patent s jednotným účinkem jakožto předmět vlastnictví podle článku 7.

4.   Ve zprávě uvedené v čl. 16 odst. 1 Komise zhodnotí fungování příslušných omezení a případně předloží příslušné návrhy.

Článek 6

Vyčerpání práv vyplývajících z evropského patentu s jednotným účinkem

Práva vyplývající z evropského patentu s jednotným účinkem se nevztahují na činnosti týkající se výrobku, na nějž se vztahuje patent, které jsou prováděny v zúčastněných členských státech, v nichž má patent jednotný účinek, poté, co byl výrobek uveden na trh v Unii majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, pokud ovšem neexistují oprávněné důvody k tomu, aby majitel patentu bránil dalšímu obchodnímu využívání výrobku.

KAPITOLA III

EVROPSKÝ PATENT S JEDNOTNÝM ÚČINKEM JAKOŽTO PŘEDMĚT VLASTNICTVÍ

Článek 7

Zacházení s evropským patentem s jednotným účinkem jako s národním patentem

1.   S evropským patentem s jednotným účinkem jakožto předmětem vlastnictví se zachází v jeho celistvosti a ve všech zúčastněných členských státech jako s národním patentem zúčastněného členského státu, v němž má patent jednotný účinek a v němž podle evropského patentového rejstříku:

a)

měl přihlašovatel své bydliště nebo sídlo nebo hlavní místo podnikání ke dni podání evropské patentové přihlášky nebo

b)

pokud se nepoužije písmeno a), měl přihlašovatel ke dni podání evropské patentové přihlášky své místo podnikání.

2.   Jsou-li v evropském patentovém rejstříku zapsány jako společní přihlašovatelé dvě osoby nebo více osob, použije se odst. 1 písm. a) ve vztahu k přihlašovateli, který je uveden jako první. Pokud to není možné, použije se odst. 1 písm. a) ve vztahu k dalšímu z uvedených přihlašovatelů v pořadí, v jakém jsou v zápisu uvedeni. Nelze-li odst. 1 písm. a) použít ve vztahu k žádnému ze společných přihlašovatelů, použije se odpovídajícím způsobem odst. 1 písm. b).

3.   Pokud žádný přihlašovatel nemá pro účely odstavce 1 nebo 2 své bydliště nebo sídlo, hlavní místo podnikání ani jedno z míst podnikání v zúčastněném členském státu, v němž má patent jednotný účinek, zachází se s evropským patentem s jednotným účinkem jakožto předmětem vlastnictví v jeho celistvosti a ve všech zúčastněných členských státech jako s národním patentem státu, kde má podle čl. 6 odst. 1 Evropské patentové úmluvy své sídlo Evropská patentová organizace.

4.   Nabytí práva nemůže být závislé na zápisu do národního patentového rejstříku.

Článek 8

Nabídka licence

1.   Majitel evropského patentu s jednotným účinkem může předat Evropskému patentovému úřadu prohlášení, že je připraven umožnit libovolné osobě, aby využívala vynález jakožto licenciát za přiměřenou náhradu.

2.   Licence získaná podle tohoto nařízení se považuje za smluvní licenci.

KAPITOLA IV

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

Článek 9

Administrativní úkoly v rámci Evropské patentové organizace

1.   Zúčastněné členské státy pověří Evropský patentový úřad ve smyslu článku 143 Evropské patentové úmluvy těmito úkoly, které mají být prováděny v souladu s vnitřními předpisy Evropského patentového úřadu:

a)

správa žádostí majitelů evropských patentů o jednotný účinek;

b)

zařazení rejstříku jednotné patentové ochrany do evropského patentového rejstříku a správa rejstříku jednotné patentové ochrany;

c)

příjem a zaznamenávání nabídek licencí podle článku 8, jejich zpětvzetí a licenčních závazků majitele evropského patentu s jednotným účinkem přijatých v rámci mezinárodních standardizačních orgánů;

d)

zveřejňování překladů podle článku 6 nařízení (EU) č. 1260/2012 během přechodného období podle uvedeného článku;

e)

výběr a správa udržovacích poplatků za evropské patenty s jednotným účinkem za roky následující po roce, ve kterém je v Evropském patentovém věstníku zveřejněno oznámení o udělení evropského patentu; v případě pozdní úhrady udržovacích poplatků, pokud je taková platba učiněna do šesti měsíců od data splatnosti, výběr a správa dodatečných poplatků, jakož i rozdělování části vybraných udržovacích poplatků mezi zúčastněné členské státy;

f)

správa systému náhrad nákladů na překlady uvedeného v článku 5 nařízení (EU) č. 1260/2012.

g)

zajištění toho, aby žádosti majitele patentu o jednotný účinek evropského patentu byly předloženy v jazyce řízení podle čl. 14 odst. 3 Evropské patentové úmluvy do jednoho měsíce od zveřejnění oznámení o udělení patentu v Evropském patentovém věstníku, a

h)

zajištění toho, aby byl jednotný účinek uveden v rejstříku jednotné patentové ochrany, pokud byla žádost o jednotný účinek podána, aby byla žádost během přechodného období podle článku 6 nařízení Rady (EU) č. 1260/2012 předložena spolu s překlady podle uvedeného článku a aby byl Evropský patentový úřad informován o všech omezeních, převodech a zrušeních evropských patentů s jednotným účinkem a licencích k nim.

2.   Zúčastněné členské státy zajistí, aby při plnění jejich mezinárodní závazků přijatých v rámci Evropské patentové úmluvy bylo dodržováno toto nařízení, a budou za tímto účelem spolupracovat. Zúčastněné členské státy jakožto smluvní státy Evropské patentové úmluvy zajistí řízení činností souvisejících s úkoly uvedenými v odstavci 1 tohoto článku a dohled nad nimi a zajistí aby byla výše udržovacích poplatků stanovena v souladu s článkem 12 tohoto nařízení a aby byly podíly pro rozdělení udržovacích poplatků stanoveny v souladu s článkem 13 tohoto nařízení.

Za tím účelem zřídí v rámci správní rady Evropské patentové organizace užší výbor (dále jen „užší výbor“) ve smyslu článku 145 Evropské patentové úmluvy.

Užší výbor tvoří zástupci zúčastněných členských států a jeden zástupce Komise coby pozorovatel a jejich náhradníci, kteří tyto zástupce zastupují po dobu jejich nepřítomnosti. Členům užšího výboru mohou být nápomocni poradci či odborníci.

Užší výbor přijímá rozhodnutí s náležitým ohledem na postoj Komise a v souladu s pravidly stanovenými v čl. 35 odst. 2 Evropské patentové úmluvy.

3.   Zúčastněné členské státy zajistí účinnou právní ochranu u příslušného soudu jednoho či několika zúčastněných členských států proti rozhodnutím přijatým Evropským patentovým úřadem při provádění úkolů uvedených v odstavci 1.

KAPITOLA V

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 10

Zásada týkající se výdajů

Výdaje vynaložené Evropským patentovým úřadem při provádění dodatečných úkolů, jimiž jej ve smyslu článku 143 Evropské patentové úmluvy pověřily zúčastněné členské státy, se hradí z poplatků za evropské patenty s jednotným účinkem.

Článek 11

Udržovací poplatky

1.   Udržovací poplatky za evropské patenty s jednotným účinkem a dodatečné poplatky za jejich pozdní úhradu uhradí majitel patentu Evropské patentové organizaci. Tyto poplatky se platí za roky následující po roce, ve kterém je v Evropském patentovém věstníku zveřejněno oznámení o udělení evropského patentu, jemuž je přiznán jednotný účinek.

2.   Pokud není udržovací poplatek patentu a případný dodatečný poplatek zaplacen včas, evropský patent s jednotným účinkem zaniká.

3.   Udržovací poplatky, které jsou splatné po obdržení prohlášení uvedeného v čl. 8 odst. 1, se sníží.

Článek 12

Výše udržovacích poplatků

1.   Udržovací poplatky za evropské patenty s jednotným účinkem:

a)

se po celou dobu platnosti jednotné patentové ochrany postupně zvyšují;

b)

musí být dostatečné k pokrytí všech nákladů spojených s udělením evropského patentu a správou jednotné patentové ochrany a

c)

musí spolu s poplatky, které se mají platit Evropské patentové organizaci ve fázi před udělením patentu, stačit k zajištění vyrovnaného rozpočtu Evropské patentové organizace.

2.   Výše udržovacích poplatků se stanoví mimo jiné s ohledem na situaci zvláštních subjektů, například malých a středních podniků, a to tak, aby:

a)

usnadňovala inovace a podporovala konkurenceschopnost evropských podniků;

b)

odrážela velikost trhu, na který se patent vztahuje, a

c)

byla srovnatelná s výši národních udržovacích poplatků za průměrný evropský patent s účinky v zúčastněných členských státech v době, kdy se výše udržovacích poplatků stanoví poprvé.

3.   Za účelem dosažení cílů uvedených v této kapitole se výše udržovacích poplatků patentu stanoví ve výši, která:

a)

je rovnocenná výši udržovacího poplatku, který se má platit za průměrné zeměpisné pokrytí u stávajících evropských patentů;

b)

odráží míru udržování stávajících evropských patentů a rovněž

c)

odráží počet žádostí o jednotný účinek.

Článek 13

Rozdělování příjmů z poplatků

1.   Evropský patentový úřad si ponechá 50 % z udržovacích poplatků uvedených v článku 11 zaplacených za evropské patenty s jednotným účinkem. Zbývající částka se rozdělí zúčastněným členským státům v souladu s podíly pro rozdělení udržovacích poplatků podle čl. 9 odst. 2.

2.   Za účelem dosažení cílů uvedených v této kapitole se podíly pro rozdělení udržovacích poplatků patentů mezi zúčastněné členské státy zakládají na těchto spravedlivých, nestranných a náležitých kritériích:

a)

počet patentových přihlášek;

b)

velikost trhu, při čemž je zajištěna minimální částka, která se má přidělit každému zúčastněnému členskému státu;

c)

náhrady poskytnuté zúčastněným členským státům, které:

i)

mají jiný úřední jazyk než některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu,

ii)

mají nepřiměřeně nízkou úroveň patentové aktivity nebo

iii)

získaly členství v Evropské patentové organizaci poměrně nedávno.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Spolupráce mezi Komisí a Evropským patentovým úřadem

Komise naváže prostřednictvím pracovní dohody úzkou spolupráci s Evropským patentovým úřadem v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení. Tato spolupráce zahrnuje pravidelné výměny názorů na fungování pracovní dohody a zejména na problematiku udržovacích poplatků a jejich dopadu na rozpočet Evropské patentové organizace.

Článek 15

Uplatňování práva hospodářské soutěže a práva týkajícího se nekalé soutěže

Tímto nařízením není dotčeno uplatňování práva hospodářské soutěže a práva týkajícího se nekalé soutěže.

Článek 16

Zpráva o fungování tohoto nařízení

1.   Nejpozději do tří let ode dne, kdy první evropský patent s jednotným účinkem nabude účinku, a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení a v případě potřeby předloží příslušné návrhy na jeho změnu.

2.   Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávy o fungování udržovacích poplatků uvedených v článku 11 se zvláštním důrazem na soulad s článkem 12.

Článek 17

Oznámení od zúčastněných členských států

1.   Zúčastněné členské státy oznámí Komisi opatření přijatá podle článku 9 do dne použitelnosti tohoto nařízení.

2.   Každý zúčastněný členský stát oznámí Komisi opatření přijatá podle čl. 4 odst. 2 do dne použitelnosti tohoto nařízení, nebo jedná-li se o zúčastněný členský stát, v němž jednotný patentový soud nemá ke dni použitelnosti tohoto nařízení výlučnou pravomoc pro evropské patenty s jednotným účinkem, oznámí jí tato opatření do dne, od kterého má tento soud v takovém zúčastněném členském státě výlučnou pravomoc.

Článek 18

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne 1. ledna 2014, nebo ode dne vstupu Dohody o jednotném patentovém soudu (dále jen „dohoda“) v platnost, podle toho, co nastane později.

Odchylně od čl. 3 odst. 1 a 2 a čl. 4 odst. 1 má evropský patent, jehož jednotný účinek je zapsán v rejstříku jednotné patentové ochrany, jednotný účinek pouze v zúčastněných členských státech, ve kterých má jednotný patentový soud ke dni zápisu do rejstříku výlučnou pravomoc pro evropské patenty s jednotným účinkem.

3.   Každý zúčastněný členský stát oznámí Komisi, že ratifikoval dohodu, v okamžiku uložení ratifikační listiny. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie den vstupu dohody v platnost a seznam členských států, které dohodu ke dni jejího vstupu v platnost ratifikovaly. Poté pravidelně aktualizuje seznam zúčastněných členských států, které dohodu ratifikovaly, a zveřejňuje tento aktualizovaný seznam v Úředním věstníku Evropské unie.

4.   Zúčastněné členské státy zajistí, aby opatření uvedená v článku 9 byla přijata do dne použitelnosti tohoto nařízení.

5.   Každý zúčastněný členský stát zajistí, aby opatření uvedená v čl. 4 odst. 2 byla přijata do dne použitelnosti tohoto nařízení, nebo jedná-li se o zúčastněný členský stát, v němž jednotný patentový soud nemá ke dni použitelnosti tohoto nařízení výlučnou pravomoc pro evropské patenty s jednotným účinkem, do dne, od něhož má tento soud v takovém zúčastněném členském státě výlučnou pravomoc.

6.   Jednotnou patentovou ochranu lze požadovat pro všechny evropské patenty udělené ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v zúčastněných členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 17. prosince 2012.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

A. D. MAVROYIANNIS


(1)  Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 53.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2012 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. prosince 2012.

(3)  Viz strana 89 v tomto čísle Úředního věstníku.

(4)  Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45.