NAŘÍZENÍ (EU, EURATOM) č. 966/2012 EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne 25. října 2012,

kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002

OBSAH

Společné prohlášení o otázkách spojených s VFR

Společné prohlášení o výdajích na nemovitosti s odvoláním na článek 203

Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise k čl. 203 odst. 3

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 322 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení stanovuje pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a pro předkládání účetnictví a jeho audit.

2.   Toto nařízení se vztahuje na plnění rozpočtu Zásobovací agentury Euratomu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Článek 3

Soulad sekundárních právních předpisů s tímto nařízením

1.   Ustanovení, která se týkají plnění příjmů a výdajů rozpočtu a jsou obsažena v základním aktu, musí dodržovat rozpočtové zásady stanovené v části první hlavě II.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, musí být ve všech návrzích nebo jejich změnách předložených legislativnímu orgánu jasně vyznačena ustanovení obsahující odchylky od ustanovení jiných než části první hlavy II nebo od aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení a v příslušných bodech odůvodnění a v důvodové zprávě ke každému takovému návrhu musí být uvedeny konkrétní důvody těchto odchylek.

Článek 4

Lhůty, data a termíny

Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na lhůty stanovené v tomto nařízení nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (10).

Článek 5

Ochrana osobních údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (11) a nařízení (ES) č. 45/2001.

HLAVA II

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Článek 6

Dodržování rozpočtových zásad

Rozpočet musí být sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení vyžadujícího účinnou a účelnou vnitřní kontrolu a transparentnosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.

KAPITOLA 1

Zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu

Článek 7

Oblast působnosti rozpočtu

1.   Rozpočet zahrnuje:

2.   V rozpočtu se v souladu s čl. 49 odst. 1 písm. d) zaznamenávají záruky pro výpůjční a úvěrové operace Unie, včetně operací v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace a systému pomoci platebním bilancím.

Článek 8

Zvláštní pravidla o zásadě jednotnosti a správnosti rozpočtu

1.   Aniž je dotčen článek 83, lze příjem vybrat nebo výdaj uskutečnit pouze tehdy, je-li zaznamenán v některé rozpočtové položce.

2.   Výdaje mohou být přiděleny na závazek nebo schváleny pouze v rámci schválených prostředků.

3.   Do rozpočtu mohou být zapsány jen prostředky, které odpovídají výdajům považovaným za nezbytné.

4.   Úrokové výnosy z plateb předběžného financování uskutečněných z rozpočtu nepřísluší Unii, pokud to nevyplývá z pověřovacích dohod jiných než pověřovacích dohod uzavřených s třetími zeměmi nebo subjekty jimi určenými. V případech, pro které je tak stanoveno, se úrok buď znovu použije na příslušnou činnost, nebo se v souladu s čl. 23 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) odečte od žádostí o platby, nebo se získá zpět.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zúčtování úrokových výnosů z plateb předběžného financování.

KAPITOLA 2

Zásada ročního rozpočtu

Článek 9

Definice

Prostředky zapsané do rozpočtu se schvalují na dobu jednoho rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 10

Druhy prostředků

1.   Rozpočet obsahuje rozlišené prostředky, které sestávají z prostředků na závazky a z prostředků na platby, a nerozlišené prostředky.

2.   S výhradou čl. 86 odst. 4 a čl. 189 odst. 2 kryjí prostředky na závazky v průběhu rozpočtového roku celkové náklady přijatých právních závazků.

3.   Prostředky na platby kryjí platby prováděné ke splnění právních závazků přijatých během rozpočtového roku nebo v předchozích rozpočtových rocích.

4.   Odstavci 1 a 2 tohoto článku nejsou dotčena zvláštní ustanovení části druhé hlav I, IV a VI ani možnost, aby byly prostředky přiděleny na závazek jako celek nebo aby byly rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky.

Článek 11

Účtování příjmů a prostředků

1.   Příjmy rozpočtového roku se zaúčtují za daný rozpočtový rok na základě částek vybraných v průběhu tohoto rozpočtového roku. Vlastní zdroje na měsíc leden následujícího rozpočtového roku lze však poskytnout předem podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (12).

2.   Vlastní zdroj vycházející z daně z přidané hodnoty, doplňkový zdroj založený na hrubém národním důchodu a případné finanční příspěvky mohou být účetně upraveny podle nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000.

3.   Prostředky schválené na určitý rozpočtový rok se použijí výhradně k pokrytí výdajů přidělených na závazek a zaplacených v dotčeném rozpočtovém roce a k pokrytí dlužných částek na základě závazků z předchozích rozpočtových roků.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se prostředků přidělených na daný rozpočtový rok.

4.   Závazky se zaúčtují na základě právních závazků přijatých do 31. prosince. Výjimkou jsou souhrnné rozpočtové závazky uvedené v čl. 86 odst. 4 a finanční dohody uvedené v čl. 189 odst. 2 a uzavřené s třetími zeměmi, které se zaúčtují na základě rozpočtových závazků přijatých do 31. prosince.

5.   Platby se zaúčtují do rozpočtového roku na základě plateb provedených účetním do 31. prosince uvedeného roku.

6.   Odchylně od odstavců 3, 4 a 5 se výdaje Evropského zemědělského záručního fondu účtují do rozpočtového roku podle pravidel uvedených v části druhé hlavě I.

Článek 12

Přidělení prostředků na závazky

Prostředky zapsané v rozpočtu lze přidělit na závazky s účinkem od 1. ledna, jakmile byl rozpočet s konečnou platností přijat, není-li v části druhé hlavách I a VI stanoveno jinak.

Článek 13

Zrušení a přenos prostředků

1.   Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší.

Prostředky však mohou být přeneseny, a to výlučně do následujícího rozpočtového roku, v souladu s odstavci 2 a 3 na základě rozhodnutí dotčeného orgánu přijatého do 15. února, anebo mohou být přeneseny automaticky v souladu s odstavcem 4.

2.   U rozlišených prostředků na závazky a nerozlišených prostředků, které nejsou na konci rozpočtového roku dosud přiděleny na závazky, lze přenést:

3.   U prostředků na platby lze přenést částky nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými prostředky na závazky, pokud prostředky na platby stanovené v příslušných rozpočtových položkách na příští rozpočtový rok nedostačují požadavkům.

Dotčený orgán použije přednostně prostředky schválené na běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije prostředky přenesené.

4.   Nerozlišené prostředky, které na konci rozpočtového roku odpovídají řádně smluvně podloženým povinnostem, se automaticky přenášejí výlučně do následujícího rozpočtového roku.

5.   O přijatém rozhodnutí o přenosu prostředků uvědomí dotčený orgán Evropský parlament a Radu do 15. března a pro každou rozpočtovou položku uvede, jak byla kritéria uvedená v odstavcích 2 a 3 použita na každý přenos.

6.   Aniž je dotčen článek 14, prostředky zapsané do rezervy a prostředky na výdaje na zaměstnance se nepřenášejí. Pro účely tohoto článku zahrnují výdaje na zaměstnance odměny a příspěvky pro členy a zaměstnance orgánů, na které se vztahuje služební řád.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se rušení prostředků a jejich přenášení do dalšího rozpočtového roku.

Článek 14

Pravidla pro přenos účelově vázaných příjmů

Přenos účelově vázaných příjmů uvedených v článku 21 a z nich plynoucích prostředků, které k 31. prosinci zůstaly nevyužity a jsou k dispozici, se řídí těmito pravidly:

Článek 15

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Aniž jsou dotčeny články 178 a 182, pokud je přidělení prostředků na závazek v kterémkoli rozpočtovém roce následujícím po zápisu prostředků do rozpočtu zrušeno, protože akce, na niž byly prostředky určeny, nebyla provedena nebo byla provedena jen částečně, odpovídající prostředky se zruší.

Článek 16

Pravidla vztahující se na případy pozdního přijetí rozpočtu

1.   Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet s konečnou platností přijat, použije se postup stanovený v čl. 315 prvním pododstavci Smlouvy o fungování EU (systém prozatímních dvanáctin). Závazky lze přijímat a platby lze uskutečňovat v mezích stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Závazky lze přijímat podle kapitol do výše jedné čtvrtiny celkové výše prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, zvýšené o jednu dvanáctinu za každý ukončený měsíc.

Horní mez prostředků stanovená v návrhu rozpočtu nesmí být překročena.

Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol až do výše jedné dvanáctiny prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Tato částka však nesmí překročit jednu dvanáctinu prostředků zapsaných ve stejné kapitole návrhu rozpočtu.

3.   Prostředky schválenými v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, se rozumějí prostředky, které byly odsouhlaseny v rozpočtu, včetně opravných rozpočtů, po úpravě o převody uskutečněné v daném rozpočtovém roce.

4.   Pokud to kontinuita činnosti Unie a potřeby řízení vyžadují, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou, s výjimkou řádně odůvodněných případů, schválit výdaje nad rámec jedné prozatímní dvanáctiny, které však nepřekračují součet čtyř prozatímních dvanáctin, pro závazky i pro platby nad rámec prozatímních dvanáctin poskytnutých automaticky podle odstavců 1 a 2. Rozhodnutí o schválení výdajů předá Rada neprodleně Evropskému parlamentu.

Uvedené rozhodnutí vstupuje v platnost třicet dnů po přijetí, pokud Evropský parlament:

Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat.

5.   Nestačí-li pro určitou kapitolu schválení čtyř prozatímních dvanáctin poskytnutých v souladu s odstavcem 4 ke krytí nezbytných výdajů tak, aby nedošlo k přerušení kontinuity činnosti Unie v dané oblasti, lze výjimečně schválit překročení výše prostředků zapsaných v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Evropský parlament a Rada v takovém případě postupují podle odstavce 4. Celková výše prostředků dostupných v rozpočtu na předchozí rozpočtový rok nebo v předloženém návrhu rozpočtu však nesmí být v žádném případě překročena.

KAPITOLA 3

Zásada vyrovnanosti

Článek 17

Definice a oblast působnosti

1.   Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a prostředků na platby.

2.   Unie a subjekty uvedené v článku 208 si nesmějí v rámci rozpočtu brát půjčky.

Článek 18

Zůstatek rozpočtového roku

1.   Zůstatek každého rozpočtového roku se zapisuje do rozpočtu následujícího rozpočtového roku jako příjem v případě přebytku nebo jako prostředky na platby v případě schodku.

2.   Odhady takových příjmů nebo prostředků na platby se zapisují do rozpočtu během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu předloženého v souladu s článkem 39. Odhady se vypracovávají v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1150/2000.

3.   Po předložení předběžné účetní závěrky za každý rozpočtový rok se rozdíl mezi touto závěrkou a odhady zapisuje do rozpočtu pro následující rozpočtový rok prostřednictvím opravného rozpočtu, jehož jediným předmětem je právě uvedený rozdíl. V tomto případě Komise předloží návrh opravného rozpočtu do patnácti dnů po předložení předběžné účetní závěrky současně Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA 4

Zásada zúčtovací jednotky

Článek 19

Používání eura

1.   Víceletý finanční rámec a rozpočet se sestavují a plní v eurech a účty se vedou v eurech. Pro účely peněžních toků uvedených v čl. 68 odst. 1 jsou však účetní, v případě zálohových účtů správci zálohových účtů a pro účely správního řízení Komise a ESVČ příslušná schvalující osoba oprávněni provádět operace v jiných měnách za podmínek stanovených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se přepočítacího kurzu mezi eurem a ostatními měnami.

KAPITOLA 5

Zásada univerzálnosti

Článek 20

Definice a oblast působnosti

Aniž je dotčen článek 21, celkové příjmy pokrývají celkové prostředky na platby. Aniž je dotčen článek 23, všechny příjmy a výdaje se vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů.

Článek 21

Účelově vázané příjmy

1.   Pro financování specifických výdajů se použijí vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy.

2.   Vnější účelově vázané příjmy jsou tyto:

3.   Vnitřní účelově vázané příjmy jsou tyto:

4.   Základní právní akt může také stanovit, že příjmy, které stanoví, jsou účelově vázány na specifické výdaje. Tyto příjmy představují vnitřní účelově vázané příjmy, nestanoví-li základní právní akt jinak.

5.   V rozpočtu jsou pro vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy založeny odpovídající rozpočtové položky, a pokud je to možné, uvedena odpovídající částka.

Do návrhu rozpočtu lze zapisovat jen ty částky účelově vázaných příjmů, jejichž výše je ke dni sestavení návrhu rozpočtu jistá.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210 týkající se vytvoření struktury pro vnější a vnitřní účelově vázané příjmy a poskytování odpovídajících prostředků a stanovící pravidla pro příspěvky členských států na výzkumné programy. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210 týkající se výnosů ze sankcí uložených podle čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU a účelově vázaných příjmů plynoucích z účasti států ESVO na některých programech Unie.

Článek 22

Darované částky

1.   Komise smí přijímat jakékoli částky darované Unii, zejména nadační fondy, dotace, dary a odkazy.

2.   Přijetí darovaných částek v hodnotě nejméně 50 000 EUR, které je spojeno s finančními náklady (včetně navazujících nákladů) převyšujícími 10 % hodnoty darované částky, podléhá předchozímu schválení Evropským parlamentem a Radou, jež se usnesou do dvou měsíců od obdržení žádosti Komise. Pokud v této lhůtě nejsou vzneseny námitky, přijme Komise konečné rozhodnutí o přijetí daru.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se přijímání částek darovaných Unii.

Článek 23

Pravidla pro odečty a úpravy v důsledku kurzových rozdílů

1.   Od výše žádostí o platbu, které se v tomto případě schválí jako čisté částky, lze odečíst:

Úpravy uvedené v prvním pododstavci písm. d) lze provést přímým snížením nové průběžné platby nebo platby zůstatku poukázané stejnému příjemci platby ve stejné kapitole, ve stejném článku a ve stejném rozpočtovém roce, kdy došlo k přeplatku.

Na odečty uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) se vztahují účetní pravidla Unie.

2.   Ceny dodávaného zboží a služeb poskytovaných Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí členské státy podle Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie, jsou do rozpočtu zaúčtovány bez daně.

3.   Ceny dodávaného zboží a služeb poskytovaných Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí třetí země na základě příslušných dohod, lze do rozpočtu zaúčtovat:

4.   Kurzové rozdíly, které vznikají při plnění rozpočtu, mohou být navzájem započteny. Konečný výsledek, zisk nebo ztráta, se zahrne do zůstatku rozpočtového roku.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se účtů pro vrácené daně.

KAPITOLA 6

Zásada specifikace

Článek 24

Obecná ustanovení

Prostředky se věcně člení do hlav a kapitol. Kapitoly se dále člení do článků a bodů.

Článek 25

Převody uskutečňované orgány s výjimkou Komise

1.   Každý orgán s výjimkou Komise může ve svém oddíle rozpočtu převádět prostředky:

2.   Dotčený orgán uvědomí Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převod uvedený v odstavci 1 tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě závažné důvody, použije se postup stanovený v článku 27.

3.   Každý orgán s výjimkou Komise může Evropskému parlamentu a Radě navrhnout ve svém oddíle rozpočtu převody z jedné hlavy do druhé převyšující 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se má převod provést. Tyto převody podléhají postupu stanovenému v článku 27.

4.   Každý orgán s výjimkou Komise může ve svém oddíle rozpočtu provádět převody v rámci jednotlivých článků bez předchozího vyrozumění Evropského parlamentu a Rady.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se výpočtu procentních podílů převodů uskutečňovaných orgány jinými než Komisí.

Článek 26

Převody uskutečňované Komisí

1.   Komise může ve svém oddíle rozpočtu samostatně provádět:

Komise uvědomí Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převody uvedené v prvním pododstavci písm. b) tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě závažné důvody, použije se postup stanovený v článku 27.

Výjimkou z druhého pododstavce může Komise během posledních dvou měsíců daného rozpočtového roku samostatně převést prostředky související s výdaji na zaměstnance, externí pracovníky a jiné pracovníky z jedné hlavy do druhé až do celkové výše 5 % prostředků na dotčený rozpočtový rok. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu do dvou týdnů od přijetí rozhodnutí.

2.   Za předpokladu, že o svém rozhodnutí bezodkladně uvědomí Evropský parlament a Radu, může Komise ve svém oddíle rozpočtu rozhodnout o těchto převodech prostředků z jedné hlavy do druhé:

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se výpočtu procentních podílů interních převodů uskutečňovaných Komisí a důvody žádostí o tyto převody.

Článek 27

Návrhy na převody předložené orgány Evropskému parlamentu a Radě

1.   Každý orgán předloží své návrhy na převod současně Evropskému parlamentu a Radě.

2.   Evropský parlament a Rada rozhodují o převodech prostředků za podmínek uvedených v odstavcích 3 až 6 tohoto článku, není-li v části druhé hlavě I stanoveno jinak.

3.   S výjimkou naléhavých případů rozhodnou Evropský parlament a Rada, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, o každém návrhu na převod do šesti týdnů ode dne jeho obdržení oběma orgány.

4.   Návrh na převod je schválen, pokud během uvedených šesti týdnů nastane některý z těchto případů:

5.   Pokud si Evropský parlament nebo Rada nevyžádají jinak, zkracuje se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 3 na tři týdny v kterémkoli z těchto případů:

6.   Pokud Evropský parlament nebo Rada pozmění výši převodu, který druhý orgán schválil nebo v jehož případě se zdržel jednání, nebo pokud výši převodu pozmění Evropský parlament i Rada, považuje se nižší z obou částek za schválenou, ledaže dotčený orgán svůj návrh na převod vezme zpět.

Článek 28

Zvláštní pravidla pro převody

1.   Prostředky lze převádět pouze do rozpočtových položek, pro něž jsou v rozpočtu schváleny prostředky nebo které nesou označení „pro memoria“.

2.   Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán.

Článek 29

Převody, na něž se vztahují zvláštní ustanovení

1.   Na převody uvnitř hlav rozpočtu týkajících se Evropského zemědělského záručního fondu, strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Evropského rybářského fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a výzkumu se vztahují zvláštní ustanovení části druhé hlav I, II a III.

2.   O převodech, které umožňují použití rezervy na pomoc při mimořádných událostech, rozhoduje na návrh Komise Evropský parlament a Rada. Pro každé opatření při mimořádné události se předkládá zvláštní návrh.

Pro účely tohoto odstavce se použije postup podle čl. 27 odst. 3 a 4. Nesouhlasí-li Evropský parlament a Rada s návrhem Komise a nemohou dospět ke společnému postoji o použití této rezervy, upustí od rozhodnutí o návrhu Komise na převod.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se žádostí o převod finančních prostředků z rezervy na pomoc při mimořádných událostech.

KAPITOLA 7

Zásada řádného finančního řízení

Článek 30

Zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti

1.   Používání prostředků musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, tj. se zásadami hospodárnosti, účinnosti a účelnosti.

2.   Zásada hospodárnosti vyžaduje, aby zdroje používané orgánem k výkonu jeho činnosti byly dány k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu.

Zásada účinnosti se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji a dosaženými výsledky.

Zásada účelnosti se týká dosažení konkrétních stanovených cílů a zamýšlených výsledků.

3.   Pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet, musí být stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle. Dosažení těchto cílů se kontroluje pomocí ukazatelů výkonnosti pro každou činnost a útvary příslušné pro výdaje předávají informace uvedené v čl. 38 odst. 3 písm. e) Evropskému parlamentu a Radě. Tyto informace se předávají každoročně a nejpozději s dokumenty přiloženými k návrhu rozpočtu.

4.   Ke zdokonalení rozhodovacího procesu provádějí orgány hodnocení ex ante a ex post podle pokynů vydaných Komisí. Tato hodnocení se provádějí u všech programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji, a výsledky těchto hodnocení se zasílají Evropskému parlamentu, Radě a útvarům příslušným pro výdaje.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se hodnocení ex ante, v polovině období a ex post.

Článek 31

Povinné sestavení finančního výkazu

1.   Ke každému návrhu nebo podnětu, který legislativnímu orgánu předloží Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) nebo členský stát a který by mohl mít vliv na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být připojen finanční výkaz a hodnocení ex ante podle čl. 30 odst. 4.

Ke každé změně návrhu nebo podnětu předložené legislativnímu orgánu, která by mohla mít značné dopady na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být připojen finanční výkaz vypracovaný orgánem, který tuto změnu navrhuje.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se požadavků na finanční výkaz.

2.   V průběhu rozpočtového procesu poskytuje Komise v návaznosti na vývoj jednání o návrhu nebo iniciativě předložené rozpočtovým orgánem informace nezbytné pro srovnání změn požadovaných prostředků s původními odhady uvedenými ve finančním výkazu.

3.   Ke snížení nebezpečí podvodů a nesrovnalostí se ve finančním výkazu podle odstavce 1 uvádějí informace o zavedeném systému vnitřní kontroly, odhad nákladů a přínosů kontrol, který takový systém obnáší, posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb a dále informace o stávajících a zamýšlených opatřeních pro předcházení podvodům a ochranu proti nim.

V této analýze se přihlédne k pravděpodobné míře a typu chyb, ke specifickým podmínkám v dané politické oblasti a k pravidlům, která se na ně vztahují.

Článek 32

Vnitřní kontrola plnění rozpočtu

1.   Rozpočet je plněn s uplatněním účinné a účelné vnitřní kontroly, která odpovídá jednotlivým způsobům plnění rozpočtu, a v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly.

2.   Pro účely plnění rozpočtu se vnitřní kontrolou rozumí postup použitelný na všech úrovních řízení, jehož smyslem je poskytovat přiměřenou jistotu, že bylo dosaženo těchto cílů:

3.   Účinná vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zejména:

4.   Základem účelné vnitřní kontroly je:

5.   V případě dlouhodobě vysoké chybovosti při provádění určitého programu zjistí Komise nedostatky v kontrolních systémech, analyzuje náklady a přínosy případných nápravných opatření a přijme nebo navrhne vhodná opatření, jako je zjednodušení platných ustanovení, zdokonalení systémů kontrol a přepracování programu nebo prováděcího rámce.

Článek 33

Nákladově efektivní kontrolní systémy

Při předkládání revidovaných nebo nových návrhů výdajů provede Komise odhad nákladů a přínosů kontrolních systémů a odhad míry rizika výskytu chyb, jak je uvedeno v čl. 31 odst. 3.

KAPITOLA 8

Zásada transparentnosti

Článek 34

Zveřejňování účtů, rozpočtů a zpráv

1.   Rozpočet se sestavuje a plní a účty se předkládají v souladu se zásadou transparentnosti.

2.   Rozpočet a opravné rozpočty přijaté s konečnou platností se z podnětu předsedy Evropského parlamentu vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie.

Rozpočty se vyhlásí do tří měsíců ode dne, kdy jsou prohlášeny za přijaté s konečnou platností.

Konsolidovaná roční účetní závěrka a zprávy o rozpočtovém a finančním řízení vypracované jednotlivými orgány se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se předběžného zveřejnění rozpočtu.

Článek 35

Zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších informací

1.   Informace o výpůjčních a úvěrových operacích Unie ve prospěch třetích zemí se uvádějí v příloze k rozpočtu.

2.   Komise vhodným způsobem včas zpřístupní informace o příjemcích finančních prostředků a o povaze a účelu opatření financovaného z rozpočtu, je-li prováděno přímo v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. a), a informace o příjemcích finančních prostředků, které poskytnou subjekty, osoby a členské státy, jež byly pověřeny úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci jiných způsobů plnění rozpočtu.

Povinnost stanovená v prvním pododstavci, pokud jde o příjemce finančních prostředků, platí i pro ostatní orgány.

3.   Při zpřístupnění těchto informací musí být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti a bezpečnosti, zejména pokud je o ochranu osobních údajů.

V případě fyzických osob se zveřejní pouze jméno příjemce finančních prostředků a jeho lokalita, přidělená částka a účel přidělených prostředků. Zveřejnění těchto údajů vychází z příslušných kritérií, jako je periodicita přidělovaných prostředků nebo jejich druh či význam. Kritéria pro zveřejňování a rozsah podrobných údajů musí zohledňovat zvláštnosti odvětví a jednotlivé způsoby plnění rozpočtu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků. V případě nutnosti se rozsah podrobných údajů a kritéria pro zveřejnění stanoví v příslušných odvětvových pravidlech.

HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Sestavování rozpočtu

Článek 36

Odhady příjmů a výdajů

1.   Každý orgán s výjimkou Komise sestaví každý rok odhad svých příjmů a výdajů, který do 1. července předá Komisi a současně pro informaci Evropskému parlamentu a Radě.

2.   Vysoký představitel vede konzultace se členy Komise, kteří zodpovídají za rozvojovou politiku, politiku sousedství a mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a reakci na krize, ohledně věcí spadajících do jejich působnosti.

3.   Komise sestaví své vlastní odhady, které také předá ihned po přijetí Evropskému parlamentu a Radě.

Při přípravě svých odhadů použije Komise informace uvedené v článku 37.

Článek 37

Odhad rozpočtu subjektů uvedených v článku 208

Každý subjekt uvedený v článku 208 předává Komisi, Evropskému parlamentu a Radě každý rok do 31. března v souladu se svým zřizujícím aktem odhad svých příjmů a výdajů, včetně svého plánu pracovních míst a návrhu pracovního programu.

Článek 38

Návrh rozpočtu

1.   Komise předkládá návrh rozpočtu Evropskému parlamentu a Radě do 1. září roku, který předchází roku plnění rozpočtu. Pro informaci tento návrh předá rovněž vnitrostátním parlamentům.

Návrh rozpočtu obsahuje souhrnný celkový výkaz příjmů a výdajů Unie a souhrn odhadů uvedených v článku 36. Může obsahovat rovněž odhady odlišné od odhadů učiněných orgány.

Skladba a předkládání návrhu rozpočtu se řídí články 44 až 49.

Každému oddílu návrhu rozpočtu předchází úvod vypracovaný dotčeným orgánem.

Komise vypracovává obecný úvod k návrhu rozpočtu. Obecný úvod obsahuje finanční tabulky s nejdůležitějšími údaji, které jsou rozděleny podle hlav, a odůvodnění změn ve výši prostředků oproti předchozímu rozpočtovému roku, rozdělené podle výdajových kategorií víceletého finančního rámce.

2.   V zájmu přesnějších a spolehlivějších předpovědí dopadu platných právních předpisů a dosud nepřijatých legislativních návrhů na rozpočet připojuje Komise k návrhu rozpočtu finanční plán na následující roky.

Tento finanční plán se aktualizuje po přijetí rozpočtu, kdy se do něj začlení výsledky rozpočtového procesu a všechna další důležitá rozhodnutí.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se vypracování finančního plánu.

3.   K návrhu rozpočtu Komise přikládá:

4.   Pokud Komise svěří plnění rozpočtu partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument, v němž uvede:

Pokud však partnerství veřejného a soukromého sektoru používají finanční nástroje, obsahuje informace o těchto nástrojích pracovní dokument uvedený v odstavci 5.

5.   Pokud Komise používá finanční nástroje, připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument, v němž uvede:

6.   K návrhu rozpočtu Komise přiloží také jakékoli další pracovní dokumenty, které považuje za užitečné pro podporu svých rozpočtových požadavků.

7.   V souladu s čl. 8 odst. 5 rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (14) a s cílem zajistit transparentnost rozpočtu v oblasti vnější činnosti Unie předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě společně s návrhem rozpočtu pracovní dokument, který komplexním způsobem zachycuje:

8.   V pracovním dokumentu uvedeném v odstavci 7 se rovněž uvádí:

Článek 39

Návrh na změnu návrhu rozpočtu

Na základě jakýchkoli nových informací, které nebyly k dispozici v době sestavování návrhu rozpočtu, může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost některého jiného orgánu, pokud jde o jeho oddíl, předložit současně Evropskému parlamentu a Radě návrhy na změnu návrhu rozpočtu před svoláním dohodovacího výboru uvedeného v článku 314 Smlouvy o fungování EU. Tyto návrhy mohou obsahovat návrh na změnu rozpočtu aktualizující zejména odhady výdajů na zemědělství.

Článek 40

Povinnosti členských států vyplývající z přijetí rozpočtu

1.   Předseda Evropského parlamentu prohlásí rozpočet za přijatý s konečnou platností postupem stanoveným v čl. 314 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a v článku 106a Smlouvy o Euratomu.

2.   Jakmile je rozpočet prohlášen za přijatý s konečnou platností, je každý členský stát od 1. ledna následujícího rozpočtového roku nebo ode dne prohlášení o přijetí rozpočtu s konečnou platností, pokud je pozdější než 1. leden, povinen odvést Unii částky splatné podle nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000.

Článek 41

Návrh opravného rozpočtu

1.   Komise může předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou v příjmech, s některým z těchto cílů:

V případě nevyhnutelných, výjimečných a nepředvídaných okolností, zejména s ohledem na uvolňování prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, může Komise předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou ve výdajích.

2.   Žádosti o opravný rozpočet, jež za týchž okolností jako v odstavci 1 předloží jiné orgány než Komise, se podávají Komisi.

Před předložením návrhu opravného rozpočtu prověří Komise a ostatní orgány možnosti přerozdělení příslušných prostředků, zejména s přihlédnutím k očekávanému nižšímu čerpání prostředků.

Článek 40 se použije na opravné rozpočty. Opravné rozpočty musí být odůvodněny odkazem na rozpočet, jehož odhady mění.

3.   S výjimkou řádně odůvodněných mimořádných okolností nebo případu uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, kdy může být návrh opravného rozpočtu předložen kdykoli během roku, předkládá Komise své návrhy opravného rozpočtu současně Evropskému parlamentu a Radě do 1. září každého rozpočtového roku. K žádostem o opravný rozpočet od jiných orgánů může přiložit své stanovisko.

4.   Evropský parlament a Rada při projednávání návrhů opravného rozpočtu berou dostatečně v úvahu jejich naléhavost.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se návrhů opravného rozpočtu.

Článek 42

Dřívější předání odhadů a návrhu rozpočtu

Komise se s Evropským parlamentem a Radou může dohodnout na zkrácení některých lhůt pro předávání odhadů a přijímání i předávání návrhu rozpočtu. Toto ujednání však nesmí vést ke zkrácení nebo prodloužení lhůt stanovených pro posouzení těchto textů v článku 314 Smlouvy o fungování EU a článku 106a Smlouvy o Euratomu.

KAPITOLA 2

Skladba a předkládání rozpočtu

Článek 43

Skladba rozpočtu

Rozpočet se skládá z:

Článek 44

Rozpočtová nomenklatura

1.   Příjmy Komise a příjmy a výdaje ostatních orgánů zařadí Evropský parlament a Rada do hlav, kapitol, článků a bodů podle druhu nebo použití, ke kterému jsou určeny.

2.   Výkaz výdajů oddílu „Komise“ se sestavuje podle nomenklatury přijaté Evropským parlamentem a Radou a je rozčleněn podle účelu.

Každá hlava odpovídá oblasti politiky a každá kapitola odpovídá zpravidla oblasti činnosti.

Každá hlava může obsahovat operační prostředky a správní prostředky.

Správní prostředky jsou v rámci hlavy seskupeny v samostatné kapitole.

3.   Pokud jsou správní prostředky předkládány podle svého účelu, jsou v jednotlivých hlavách členěny takto:

Jakékoli správní výdaje Komise, jejichž druh je společný několika hlavám rozpočtu, se uvádějí v odděleném souhrnném výkazu rozčleněném podle druhu výdajů.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se členění rozpočtu.

Článek 45

Zákaz záporných příjmů

1.   Rozpočet nesmí obsahovat záporné příjmy.

2.   Vlastní zdroje obdržené podle rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (15) jsou čisté částky a vykazují se jako takové v souhrnném výkazu příjmů v rozpočtu.

Článek 46

Předběžné prostředky

1.   Každý oddíl rozpočtu může obsahovat hlavu „předběžné prostředky“. Prostředky se do této hlavy zapisují, pokud:

Prostředky v uvedené hlavě smějí být použity pouze po převodu postupem podle čl. 26 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto nařízení v případech, kdy je základní právní akt přijímán postupem podle článku 294 Smlouvy o fungování EU, a postupem podle článku 27 tohoto nařízení v ostatních případech.

2.   V případě závažných obtíží při plnění rozpočtu může Komise v průběhu rozpočtového roku navrhnout, aby byly prostředky převedeny do hlavy „předběžné prostředky“. Evropský parlament a Rada rozhodnou o tomto převodu v souladu s článkem 27.

Článek 47

Záporná rezerva

Oddíl rozpočtu „Komise“ může obsahovat „zápornou rezervu“, jejíž maximální výše činí 200 000 000 EUR. Tato rezerva, která bude zapsána ve zvláštní hlavě, obsahuje pouze prostředky na platby.

Tato záporná rezerva musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 26 a 27.

Článek 48

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

1.   Oddíl rozpočtu „Komise“ obsahuje rezervu na pomoc třetím zemím při mimořádných událostech.

2.   Rezerva uvedená v odstavci 1 musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 27 a 29.

Článek 49

Předkládání rozpočtu

1.   Rozpočet uvádí:

2.   Vedle dokumentů uvedených v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada k rozpočtu připojit jakékoli jiné související dokumenty.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se předkládání rozpočtu, včetně definice skutečně vynaložených výdajů v posledním rozpočtovém roce, jehož účty byly uzavřeny, poznámek k rozpočtu a plánů pracovních míst.

Článek 50

Pravidla pro plány pracovních míst

1.   Plány pracovních míst uvedené v čl. 49 odst. 1 písm. c) stanoví pro každý orgán nebo subjekt pevný limit; nesmí být provedeno žádné jmenování, které by jej překračovalo.

Každý orgán nebo subjekt však může, s výjimkou platových tříd AD 16, AD 15 a AD 14, učinit ve svém plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto podmínek:

Tři týdny před provedením změn uvedených v druhém pododstavci informují orgány o svém záměru Evropský parlament a Radu. Pokud Evropský parlament nebo Rada uvede v této lhůtě závažné důvody, orgány změny neprovedou a použije se postup uvedený v článku 41.

2.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce mohou být účinky práce na částečný úvazek, kterou orgán oprávněný ke jmenování povolil v souladu se služebním řádem, vyváženy provedením jiných jmenování.

KAPITOLA 3

Rozpočtová kázeň

Článek 51

Soulad s víceletým finančním rámcem

Rozpočet musí být v souladu s víceletým finančním rámcem.

Článek 52

Soulad právních aktů Unie s rozpočtem

Je-li v důsledku provádění právního aktu Unie překročena výše prostředků, jež jsou k dispozici v rozpočtu, může být takový právní akt finančně proveden až po odpovídající změně rozpočtu.

HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 53

Plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení

1.   Komise plní příjmy a výdaje rozpočtu v souladu s tímto nařízením, na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků.

2.   Členské státy spolupracují s Komisí tak, aby byly prostředky využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení a informací o předávání osobních údajů pro účely auditu.

Článek 54

Základní právní akt a výjimky

1.   Prostředky zapsané v rozpočtu pro jakoukoli činnost Unie mohou být použity pouze po přijetí základního právního aktu.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou být bez základního právního aktu použity následující prostředky, pokud akce, které jimi mají být financovány, spadají do pravomoci Unie:

Při předložení návrhu rozpočtu podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o projektech a akcích uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b), která obsahuje i hodnocení dosažených výsledků a plánovaná následná opatření.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se základního právního aktu a výjimek vyjmenovaných v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 55

Plnění rozpočtu jinými orgány než Komisí

Komise přiznává ostatním orgánům potřebné pravomoci pro plnění těch oddílů rozpočtu, které se jich týkají.

ESVČ a Komise mohou uzavřít podrobné ujednání, aby se zjednodušilo vynakládání správních prostředků delegacemi Unie. Toto ujednání se nesmí odchylovat od tohoto nařízení ani od aktů v přenesené pravomoci přijatých podle něj.

Článek 56

Pověření výkonem rozpočtových pravomocí

1.   Komise a každý z ostatních orgánů mohou pověřit své útvary výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu za podmínek stanovených v tomto nařízení a v jejich vnitřních předpisech a v mezích, které samy stanoví v pověřovacím aktu. Pověřené osoby jednají pouze v mezích pravomocí, jejichž výkonem byly výslovně pověřeny.

2.   Komise však může výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu ve vztahu k operačním prostředkům zapsaným v jejím oddíle rozpočtu pověřit vedoucí delegací Unie. Zároveň o tom uvědomí vysokého představitele. Pokud vedoucí delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby Komise, jsou povinni dodržovat stejná pravidla pro plnění rozpočtu a mají stejné úkoly, povinnosti a odpovědnost jako kterákoli jiná dále pověřená schvalující osoba Komise.

Komise může v souladu se svými vlastními pravidly toto pověření odejmout.

Pro účely prvního pododstavce přijme vysoký představitel potřebná opatření k usnadnění spolupráce mezi delegacemi Unie a útvary Komise.

Článek 57

Střet zájmů

1.   Účastníci finančních operací a jiné osoby podílející se na plnění rozpočtu a na jeho správě, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie.

Pokud toto riziko existuje, upustí dotčená osoba od takového jednání a předloží věc pověřené schvalující osobě, která vydá písemné potvrzení o tom, zda střet zájmů existuje. Dotčená osoba informuje rovněž svého přímého nadřízeného. Pokud se zjistí střet zájmů, ukončí dotčená osoba veškerou svou činnost ve věci. Pověřená schvalující osoba učiní sama veškeré další vhodné kroky.

2.   Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného společného zájmu s příjemcem finančních prostředků ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými určí jednání, jež mohou představovat střet zájmů, a postup, který se má v těchto případech použít.

KAPITOLA 2

Způsoby plnění rozpočtu

Článek 58

Způsoby plnění rozpočtu

1.   Komise plní rozpočet těmito způsoby:

2.   Komise nadále odpovídá za plnění rozpočtu v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU a informuje Evropský parlament a Radu o operacích, které provádějí subjekty nebo osoby pověřené podle odst. 1 písm. c) tohoto článku. Je-li pověřený subjekt nebo pověřená osoba určen v základním právním aktu, finanční výkaz podle článku 31 zahrnuje plné odůvodnění toho, proč byl vybrán právě tento subjekt nebo tato osoba.

3.   Subjekty a osoby pověřené podle odst. 1 písm. c) plně spolupracují při ochraně finančních zájmů Unie. Pověřovací dohody zajistí Účetnímu dvoru a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) právo komplexně vykonávat při auditu těchto finančních prostředků své pravomoci podle Smlouvy o fungování EU.

Komise pověří subjekty a osoby uvedené v odst. 1 písm. c) úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu za podmínky, že existují transparentní, nediskriminační, účelné a účinné postupy přezkoumání skutečného plnění těchto úkolů.

4.   Veškeré pověřovací dohody se na požádání zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Subjekty a osoby pověřené podle odst. 1 písm. c) tohoto článku zajistí v souladu s čl. 35 odst. 2 náležité každoroční následné zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků. Opatření přijatá v tomto smyslu se oznamují Komisi.

6.   Subjekty a osoby pověřené podle odst. 1 písm. c) nemají postavení pověřené schvalující osoby.

7.   Komise nepověří třetí osoby výkonnými pravomocemi, pokud je s těmito pravomocemi spojena značná míra uvážení, které předpokládá politickou volbu.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se způsobů plnění rozpočtu, včetně přímého řízení, výkonu pravomocí svěřených výkonným agenturám, a zvláštní ustanovení upravující nepřímé řízení s mezinárodními organizacemi, se subjekty uvedenými v článcích 208 a 209, s veřejnoprávními subjekty a soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby, se soukromoprávními subjekty členského státu pověřenými uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a se subjekty pověřenými prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Článek 59

Sdílené řízení s členskými státy

1.   Plní-li Komise rozpočet v rámci sdíleného řízení, jsou úkoly související s plněním rozpočtu pověřeny členské státy. Komise a členské státy dodržují zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace a zajišťují viditelnost činnosti Unie při správě jejích finančních prostředků. Za tímto účelem Komise a členské státy plní své povinnosti spojené s kontrolou a auditem a přebírají z toho vyplývající odpovědnost stanovenou tímto nařízením. Doplňková ustanovení jsou obsažena v odvětvových pravidlech.

2.   Při provádění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu členské státy přijmou veškerá opatření, včetně právních, regulačních a správních, která jsou nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, zejména:

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie členské státy při dodržení zásady proporcionality a v souladu s tímto článkem a s příslušnými odvětvovými pravidly provádějí kontroly ex ante a ex post, je-li to vhodné, včetně kontrol na místě na reprezentativním vzorku nebo na vzorku vybraném na základě rizika výskytu chyb. Kromě toho zpětně získávají neoprávněně vyplacené finanční prostředky, a je-li to za tímto účelem nezbytné, zahajují správní a soudní řízení.

Členské státy ukládají příjemcům finančních prostředků účinné, odrazující a přiměřené sankce, pokud tak stanovují odvětvová pravidla a zvláštní ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

Komise v rámci posouzení rizik a v souladu s odvětvovými pravidly sleduje systémy řízení a kontroly zavedené v členských státech. Komise při své kontrolní činnosti dodržuje zásadu proporcionality a v souladu s odvětvovými pravidly přihlíží k míře zjištěného rizika.

3.   V souladu s kritérii a postupy stanovenými v odvětvových pravidlech určí členské státy subjekty na vhodné úrovni, které mají odpovídat za správu a kontrolu finančních prostředků Unie. Tyto subjekty mohou plnit také úkoly nesouvisející se správou finančních prostředků Unie a mohou pověřit plněním některých úkolů jiné subjekty.

Při rozhodování o určení subjektů mohou členské státy vycházet z toho, zda jsou jejich systémy řízení a kontroly v podstatě totožné s již existujícími systémy z předchozího období a zda řádně fungují.

Pokud výsledky auditu a kontroly prokáží, že určené subjekty již nesplňují kritéria stanovená v odvětvových pravidlech, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění nápravy nedostatků při plnění úkolů těmito subjekty, včetně toho, že v souladu s odvětvovými pravidly jejich určení zruší.

Odvětvová pravidla vymezí úlohu Komise při postupu stanoveném v tomto odstavci.

4.   Subjekty určené podle odstavce 3:

5.   Subjekty určené podle odstavce 3 poskytnou Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku tyto dokumenty:

K výkazu uvedenému v prvním pododstavci písm. a) a k souhrnu uvedenému v prvním pododstavci písm. b) se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvede, zda výkaz podává věrný a poctivý obraz skutečnosti, zda výdaje, o jejichž úhradu byla Komise požádána, jsou legální a správné a zda zavedené kontrolní systémy fungují řádně. Tento výrok rovněž uvede, zda kontrolní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedeném v prvním pododstavci písm. a).

Lhůtu stanovenou na 15. únor může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit až do 1. března.

Členské státy mohou na vhodné úrovni zveřejnit informace uvedené v tomto odstavci.

Členské státy kromě toho mohou na základě informací uvedených v tomto odstavci vydat prohlášení podepsané na patřičné úrovni.

6.   Aby bylo zajištěno, že finanční prostředky Unie jsou používány v souladu s platnými pravidly, Komise:

Komise ukončí úplné nebo částečné přerušení běhu platebních lhůt nebo pozastavení plateb poté, co členský stát předloží své připomínky, a jakmile přijme jakákoli nezbytná opatření. Výroční zpráva o činnosti uvedená v čl. 66 odst. 9 obsahuje informace o veškerých povinnostech vyplývajících z tohoto pododstavce.

7.   Odvětvová pravidla vezmou v úvahu potřeby programů v rámci evropské územní spolupráce, zejména pokud jde o obsah prohlášení řídícího subjektu, o postup stanovený v odstavci 3 a o funkci auditu.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se sdíleného řízení s členskými státy, včetně vytvoření rejstříku subjektů odpovědných za řízení a kontrolu finančních prostředků Unie, a opatření zaměřených na podporu šíření osvědčených postupů.

Článek 60

Nepřímé řízení

1.   Subjekty a osoby pověřené úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu podle čl. 58 odst. 1 písm. c) dodržují zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace a při správě finančních prostředků Unie zajišťují viditelnost její činnosti. Při správě finančních prostředků Unie zaručují úroveň ochrany finančních zájmů Unie rovnocennou úrovni ochrany vyžadované podle tohoto nařízení, přičemž náležitě zohlední:

2.   Za účelem ochrany finančních zájmů Unie subjekty a osoby pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) v souladu se zásadou proporcionality:

Osoby pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu viii) přijmou svá finanční pravidla s předchozím souhlasem Komise. Požadavky uvedené v prvním pododstavci písm. a) až e) tohoto odstavce splní nejpozději šest měsíců po zahájení svého mandátu. Pokud na konci tohoto období uvedené požadavky splňují pouze částečně, přijme Komise vhodná nápravná opatření zaměřená na dohled nad plněním úkolů, které byly těmto osobám svěřeny, a na podporu tohoto plnění.

3.   Při plnění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu předcházejí subjekty a osoby pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) nesrovnalostem a podvodům, odhalují je a napravují. Za tímto účelem provádějí při dodržení zásady proporcionality kontroly ex ante a ex post, je-li to vhodné, včetně kontrol na místě na reprezentativním vzorku nebo na vzorku vybraném na základě rizika výskytu chyb, aby se zajistilo skutečné provedení činností financovaných z rozpočtu a jejich řádné plnění. Kromě toho zpětně získávají neoprávněně vyplacené finanční prostředky, a je-li to za tímto účelem nezbytné, zahajují správní a soudní řízení.

4.   Subjektům a osobám pověřeným podle čl. 58 odst. 1 písm. c) může Komise pozastavit platby, zejména jsou-li zjištěny systémové chyby, jež zpochybňují spolehlivost systémů vnitřní kontroly dotčeného subjektu či osoby nebo legalitu a správnost uskutečněných operací.

Bez ohledu na článek 92 může příslušná schvalující osoba zcela nebo zčásti přerušit platby takovým subjektům či osobám za účelem provedení další kontroly, pokud:

5.   Aniž je dotčen odstavec 7, předloží subjekty a osoby pověřené podle čl. 58 odst. 1 písm. c) Komisi tyto dokumenty:

K dokumentům uvedeným v prvním pododstavci se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvede, zda výkaz podává věrný a poctivý obraz skutečnosti, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a zda jsou uskutečněné transakce legální a správné. Tento výrok rovněž uvede, zda kontrolní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedeném v prvním pododstavci písm. b).

Dokumenty uvedené v prvním pododstavci se předloží Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku. Výrok uvedený v druhém pododstavci se Komisi předloží do 15. března.

Povinnostmi uvedenými v tomto odstavci nejsou dotčeny dohody uzavřené s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi. Tyto dohody musí obsahovat alespoň povinnost, aby tyto mezinárodní organizace a třetí země každoročně předkládaly Komisi prohlášení, že během dotčeného rozpočtového roku byl příspěvek Unie využit a zaúčtován v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 2 a s povinnostmi stanovenými v těchto dohodách.

6.   Aniž je dotčen odstavec 7, Komise:

7.   Odstavce 5 a 6 se nepoužijí na příspěvky Unie poskytnuté subjektům, na něž se podle článku 208 vztahuje zvláštní postup udělení absolutoria.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se nepřímého řízení, včetně stanovení podmínek nepřímého řízení, na základě kterých mají být systémy, pravidla a postupy těchto subjektů a osob rovnocenné systémům, pravidlům a postupům Komise, a dále prohlášení řídícího subjektu a prohlášení o dodržení postupů, postupy pro kontrolu a schvalování účetní závěrky a vyloučení z možnosti financování Unií výdajů vynaložených v rozporu s použitelnými pravidly.

Článek 61

Hodnocení ex ante a pověřovací dohody

1.   Komise předtím, než pověří úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu subjekty či osoby podle čl. 58 odst. 1 písm. c), získá doklady o splnění požadavků stanovených v čl. 60 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až d).

Pokud dojde k závažné změně v systémech nebo pravidlech subjektu nebo osoby pověřeného podle čl. 58 odst. 1 písm. c) nebo v postupech, které souvisejí se správou finančních prostředků Unie, jež byla tomuto subjektu nebo této osobě svěřena, dotčený subjekt nebo osoba o ní neprodleně uvědomí Komisi. Komise přezkoumá pověřovací dohody uzavřené s dotčeným subjektem či osobou, aby bylo i nadále zajištěno plnění požadavků stanovených v čl. 60 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až d).

2.   Není-li pověřený subjekt určen v základním právním aktu, vybere Komise subjekt z některé z kategorií uvedených v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodech ii), v), vi) a vii) s náležitým ohledem na povahu úkolů, které mu mají být svěřeny, i na zkušenosti a provozní a finanční způsobilost dotčených subjektů. Výběr musí být transparentní, podložený objektivními důvody a nesmí vést ke střetu zájmů.

3.   Pověřovací dohody stanoví požadavky podle čl. 60 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) až d). Jasně vymezí úkoly svěřené subjektu a musí obsahovat závazek dotčených subjektů či osob splnit povinnosti stanovené v čl. 60 odst. 2 prvním pododstavci písm. e) a f) a zdržet se jakéhokoli jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmů.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se hodnocení ex ante pravidel a postupů v rámci nepřímého řízení a obsahu pověřovacích dohod.

Článek 62

Výkonné agentury

1.   Komise může svěřit pravomoc provádět jejím jménem a na její odpovědnost, zcela nebo zčásti, program nebo projekt Unie výkonným agenturám v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (16). Výkonné agentury se zřizují rozhodnutím Komise a jsou právnickými osobami podle práva Unie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající výkonu pravomoci svěřené výkonným agenturám.

2.   Odpovídající operační prostředky vynakládá ředitel výkonné agentury v rámci přímého řízení.

Článek 63

Meze pověřování

1.   Komise nepověří plněním úkolů souvisejícími s vynakládáním finančních prostředků Unie, včetně vyplácení a inkasa, externí soukromoprávní subjekty, s výjimkou případů uvedených v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodech v), vi) a vii) nebo zvláštních případů týkajících se plateb:

2.   Externím soukromoprávním subjektům, které nejsou pověřeny výkonem veřejné služby, může Komise svěřit tyto úkoly: technické poradenství a správní, přípravné nebo doplňující úkoly, které nezahrnují ani výkon veřejné moci, ani použití pravomoci volného uvážení.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pověřování některých vnějších soukromých subjektů nebo osob úkoly v souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek stanovenými v části první hlavě V.

KAPITOLA 3

Účastníci finančních operací

Oddíl 1

Zásada oddělení funkcí

Článek 64

Oddělení funkcí

1.   Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se práv a povinností všech účastníků finančních operací.

Oddíl 2

Schvalující osoba

Článek 65

Schvalující osoba

1.   Každý orgán vykonává povinnosti schvalující osoby.

2.   Pro účely této hlavy se „zaměstnancem“ rozumí osoba, na niž se vztahuje služební řád.

3.   Každý orgán pověří v souladu s podmínkami svého jednacího řádu plněním úkolů schvalující osoby zaměstnance na náležité pozici. Ve svých vnitřních správních předpisech určí zaměstnance, které plněním těchto úkolů pověří, a stanoví rozsah pověření a to, zda mohou osoby pověřené plněním těchto úkolů dále pověřit jiné osoby.

4.   Plněním úkolů schvalující osoby mohou být pověřeni nebo dále pověřeni pouze zaměstnanci.

5.   Příslušné schvalující osoby jednají pouze v mezích stanovených v pověřovacím aktu. Příslušné schvalující osobě může být nápomocen jeden nebo více zaměstnanců, jejichž úkolem je uskutečňovat některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a předkládání účtů v rámci odpovědnosti schvalující osoby.

6.   Pokud jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 56 odst. 2 jednají vedoucí delegací Unie, podléhají Komisi jako orgánu odpovědnému za stanovení, výkon, sledování a hodnocení jejich úkolů a povinností jakožto dále pověřených schvalujících osob. Komise o tom zároveň uvědomí vysokého představitele.

7.   Příslušné schvalující osobě mohou být nápomocni zaměstnanci, kteří jsou v rámci její odpovědnosti pověřeni plnit některé úkoly nezbytné pro plnění rozpočtu a poskytování finančních informací a informací o řízení. Na zaměstnance pomáhající příslušné schvalující osobě se vztahuje článek 57.

8.   Každý orgán informuje Účetní dvůr, Evropský parlament a Radu o jmenování a odvolání pověřených schvalujících osob, interních auditorů a účetních a o veškerých vnitřních předpisech, které přijme s ohledem na finanční záležitosti.

9.   Každý orgán informuje Účetní dvůr o jmenování správců zálohových účtů a o rozhodnutích o pověření podle čl. 69 odst. 1 a článku 70.

10.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pomoci poskytované příslušným schvalujícím osobám a vnitřních předpisů, jimiž se pověřování řídí.

Článek 66

Pravomoci a povinnosti schvalující osoby

1.   Schvalující osoba je v každém orgánu odpovědná za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadou řádného finančního řízení a za zajišťování jejich legality a správnosti.

2.   Pro účely odstavce 1 pověřená schvalující osoba v souladu s článkem 32 a minimálními standardy přijatými jednotlivými orgány a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí zavede organizační strukturu a systémy vnitřní kontroly, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů. Vytvoření takové struktury a systémů vychází z komplexní analýzy rizik, která zohledňuje jejich nákladovou efektivitu.

3.   K plnění výdajů přijímá příslušná schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro vynakládání prostředků.

4.   Plnění příjmů zahrnuje sestavení odhadů pohledávek, stanovení inkasních nároků a vydávání inkasních příkazů. Případně zahrnuje vzdání se stanovených nároků.

5.   U každé operace se provede alespoň kontrola ex ante, která je založena na dokumentární prověrce a na dostupných výsledcích již provedených kontrol a týká se provozních a finančních hledisek dané operace.

Předmětem kontrol ex ante je zahájení a ověření operace.

Ověření určité operace provádějí zaměstnanci jiní než ti, kteří ji zahájili. Zaměstnanci, kteří provádějí ověření, nesmějí být podřízenými zaměstnanců, kteří ověření zahájili.

6.   Pověřená schvalující osoba může zavést kontroly ex post za účelem ověření operací, které již byly schváleny na základě kontrol ex ante. V závislosti na míře rizika mohou být takové kontroly prováděny na vzorku.

Kontroly ex ante nesmějí provádět zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post. Zaměstnanci odpovědní za kontroly ex post nesmějí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za kontroly ex ante.

Pokud pověřená schvalující osoba provádí v rámci kontrol ex post finanční audity příjemců grantu, používá jasná, důsledná a transparentní auditní pravidla a dodržuje práva Komise i auditovaného subjektu.

7.   Zaměstnanci odpovědní za kontrolu řízení finančních operací musí mít nezbytné odborné znalosti. Dodržují zvláštní kodex profesních standardů, který daný orgán přijal.

8.   Pokud se zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, která tito zaměstnanci musí dodržovat, uvědomí o tom svého přímého nadřízeného. Učiní-li tak písemně, přímý nadřízený mu také odpoví písemně. Pokud přímý nadřízený nepřijme žádná opatření nebo potvrdí počáteční rozhodnutí či pokyny a pokud se zaměstnanec domnívá, že toto potvrzení není dostatečnou reakcí na jeho obavy, informuje o tom zaměstnanec písemně pověřenou schvalující osobu. V případě nečinnosti této osoby informuje zaměstnanec příslušnou komisi uvedenou v čl. 73 odst. 6.

V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, zaměstnanec uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy. Smlouvy s externími auditory provádějícími audity finančního řízení Unie musí obsahovat povinnost externího auditora informovat pověřenou schvalující osobu o jakékoli podezřelé činnosti, podvodu nebo korupci, které by mohly poškodit zájmy Unie.

9.   Pověřená schvalující osoba podává svému orgánu každoročně zprávu o plnění svých povinností ve formě výroční zprávy o činnosti, která obsahuje finanční informace a informace o řízení, včetně výsledků kontrol, a v níž tato osoba prohlásí, že není-li ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů uvedeno jinak, má přiměřenou jistotu, že:

Zpráva o činnosti uvádí výsledky operací vzhledem ke stanoveným cílům, rizika spojená s těmito operacemi, využití zdrojů, které byly k dispozici, a účinnost a účelnost systémů vnitřní kontroly, včetně celkového zhodnocení nákladů a přínosů kontrol.

Do 15. června každého roku předá Komise Evropskému parlamentu a Radě shrnutí výročních zpráv o činnosti za předchozí rok. Evropskému parlamentu a Radě jsou rovněž zpřístupněny výroční zprávy o činnosti každé pověřené schvalující osoby.

10.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se kontrol ex ante a ex post, uchovávání podkladů, kodexu profesních standardů, nečinnosti pověřené schvalující osoby, předávání informací účetnímu a zpráv o jednacích řízeních.

Článek 67

Pravomoci a povinnosti vedoucích delegací Unie

1.   Pokud vedoucí delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 56 odst. 2, úzce spolupracují s Komisí v zájmu náležitého vynakládání finančních prostředků s ohledem na zajištění zejména legality a správnosti finančních operací, dodržování zásady řádného finančního řízení při správě finančních prostředků a účinné ochrany finančních zájmů Unie.

Za tímto účelem přijmou potřebná opatření, aby zamezili jakékoli situaci, která by mohla ohrozit odpovědnost Komise za plnění rozpočtu, kterým byli dále pověřeni, jakož i jakémukoli střetu priorit, který může mít vliv na plnění úkolů finančního řízení, kterými byli dále pověřeni.

Pokud vyvstane situace nebo střet priorit uvedené v druhém pododstavci, vedoucí delegací Unie o nich neprodleně informují příslušné generální ředitele Komise a ESVČ. Tito generální ředitelé přijmou vhodná opatření k nápravě situace.

2.   Pokud se vedoucí delegací Unie ocitnou v situaci uvedené v čl. 66 odst. 8, obrátí se na specializovanou komisi pro řešení finančních nesrovnalostí zřízenou podle čl. 73 odst. 6. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy.

3.   Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 56 odst. 2 podávají zprávu své pověřené schvalující osobě, která tuto zprávu zahrne do své výroční zprávy o činnosti podle čl. 66 odst. 9. Zprávy vedoucích delegací Unie obsahují informace o účinnosti a účelnosti systémů vnitřní kontroly, které byly v delegaci zavedeny, jakož i o řízení operací, jimiž byli dále pověřeni, a vydávají prohlášení o věrohodnosti uvedené v čl. 73 odst. 5 třetího pododstavce. Tyto zprávy se přikládají k výroční zprávě pověřené schvalující osoby o činnosti a zpřístupní se Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu.

Vedoucí delegací Unie plně spolupracují s orgány, které se účastní postupu udělování absolutoria, a poskytují jim podle potřeby nezbytné doplňující informace. V této souvislosti mohou být požádáni o účast na jednáních příslušných subjektů a být nápomocni příslušné pověřené schvalující osobě.

4.   Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 56 odst. 2 zodpovědí jakékoli dotazy pověřené schvalující osoby Komise, dotazy Komise samotné a v souvislosti s udělováním absolutoria dotazy Evropského parlamentu.

5.   Komise zajistí, aby k dalšímu pověřování nedocházelo na úkor postupu udělování absolutoria podle článku 319 Smlouvy o fungování EU.

Oddíl 3

Účetní

Článek 68

Pravomoci a povinnosti účetního

1.   Každý orgán jmenuje účetního, který odpovídá za:

Účetní ESVČ odpovídá pouze za oddíl rozpočtu „ESVČ“, který ESVČ plní. Účetní Komise nadále odpovídá za celý oddíl rozpočtu „Komise“, včetně účetních operací s prostředky, jejichž správou jsou dále pověřeni vedoucí delegací Unie.

Účetní Komise jedná s výhradou článku 213 rovněž jako účetní ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu „ESVČ“.

2.   Účetní Komise odpovídá za stanovení účetních pravidel a harmonizovaných účtových osnov v souladu s částí první hlavou IX.

3.   Účetní získávají od schvalujících osob veškeré informace, které jsou nezbytné k sestavování účetních závěrek poskytujících věrný a poctivý obraz finanční situace orgánů a plnění rozpočtu. Schvalující osoby zaručují spolehlivost poskytovaných informací.

4.   Než orgán nebo subjekt uvedený v článku 208 přijme účetní závěrku, schválí ji nejprve účetní, který osvědčí, že účetní závěrka s přiměřenou jistotou poskytuje věrný a poctivý obraz finanční situace orgánu nebo subjektu uvedeného v článku 208.

K tomuto účelu účetní ověří, že účetní závěrka byla zpracována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 143 a účetními postupy uvedenými v odst. 1 písm. d) tohoto článku a že do ní byly zaznamenány veškeré příjmy a výdaje.

Pověřené schvalující osoby poskytnou veškeré informace, které účetní potřebuje ke splnění svých povinností.

Schvalující osoby nesou i nadále plnou odpovědnost za řádné využívání finančních prostředků, které spravují, za legalitu a správnost výdajů uskutečněných v jejich pravomoci a za úplnost a přesnost údajů předaných účetnímu.

5.   Účetní má pravomoc provést kontrolu obdržených informací a jakoukoli další kontrolu, již považuje za nezbytnou ke schválení účetní závěrky.

V případě potřeby vznese účetní výhrady a přesně vysvětlí jejich povahu a rozsah.

6.   Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, spravovat hotovost a ekvivalenty hotovosti je oprávněn výhradně účetní. Účetní odpovídá za jejich úschovu.

7.   Při provádění programu nebo akce mohou být jménem a na účet Komise zřízeny svěřenské účty, aby je mohl spravovat subjekt pověřený podle čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu ii), iii), v) nebo vi).

Za zřízení těchto účtů odpovídá schvalující osoba pověřená prováděním programu nebo akce, se souhlasem účetního Komise.

Za správu těchto bankovních účtů odpovídá schvalující osoba.

8.   Účetní Komise stanoví pravidla pro otevírání, správu, uzavírání a používání svěřenských účtů.

9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pravomocí a povinností účetního, včetně jeho jmenování a ukončení výkonu funkce, jeho stanoviska k účetním a inventárním systémům, správy pokladny a bankovních účtů, podpisového práva k účtům, správy zůstatků na účtech, převodních a přepočtových operací, způsobů plateb, souborů údajů o právnických osobách a uchovávání podkladů.

Článek 69

Pověření výkonem pravomocí účetního

1.   Účetní může při plnění svých povinností pověřit některými úkoly podřízené zaměstnance.

Tyto úkoly musí být uvedeny v pověřovacím aktu.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se osob oprávněných spravovat účty v místních jednotkách.

Oddíl 4

Správce zálohových účtů

Článek 70

Zálohové účty

1.   Pro vybírání jiných příjmů než vlastních zdrojů a pro platby malých částek, vymezených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení mohou být zřízeny zálohové účty.

V oblasti operací pro řešení krizí a v oblasti operací humanitární pomoci ve smyslu článku 128 však lze zálohové účty využívat bez omezení částky, při dodržení výše prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou pro příslušnou rozpočtovou položku pro běžný rozpočtový rok.

2.   Finanční prostředky na zálohové účty poskytuje účetní daného orgánu a jejich vedením jsou pověřeni správci zálohových účtů jmenovaní účetním orgánu.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podmínky zálohových účtů, včetně maximálních částek, které mohou platit správci těchto účtů, a pravidla pro vnější akce, včetně pravidel týkajících se výběru správce zálohových účtů, poskytování finančních prostředků na tyto účty, kontrol ze strany schvalující osoby a účetního a dodržování postupů při zadávání veřejných zakázek. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zřizování zálohových účtů a správců těchto účtů v delegacích Unie.

KAPITOLA 4

Odpovědnost účastníků finančních operací

Oddíl 1

Obecná pravidla

Článek 71

Odnětí pověření uděleného účastníkům finančních operací a jejich zbavení povinností

1.   Příslušným schvalujícím osobám může orgán, který je jmenoval, kdykoli dočasně nebo s konečnou platností odejmout pověření.

2.   Účetní nebo správce zálohových účtů nebo oba mohou být kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaveni svých povinností orgánem, který je jmenoval.

3.   Tímto článkem nejsou dotčena žádná disciplinární opatření přijatá vůči účastníkům finančních operací uvedeným v odstavcích 1 a 2.

Článek 72

Odpovědnost schvalující osoby za protiprávní jednání, podvod nebo korupci

1.   Touto kapitolou není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají účastníci finančních operací uvedení v článku 71 za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy týkajícími se ochrany finančních zájmů Unie a boje proti korupci úředníků Unie a úředníků členských států.

2.   Aniž jsou dotčeny články 73, 74 a 75 tohoto nařízení, nese každá příslušná schvalující osoba, účetní či správce zálohových účtů disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy Unie, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy, zejména Evropskému úřadu pro boj proti podvodům.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se odpovědnosti schvalujících osob, účetních a správců zálohových účtů v případě protiprávního jednání, podvodu nebo korupce.

Oddíl 2

Pravidla vztahující se na příslušné schvalující osoby

Článek 73

Pravidla vztahující se na schvalující osoby

1.   Příslušná schvalující osoba nese finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem.

2.   Finanční odpovědnost se uplatní zejména v případě, kdy příslušná schvalující osoba úmyslně nebo z hrubé nedbalosti:

3.   Pokud se pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, které má učinit, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, uvědomí o tom písemně orgán, který ji pověřil. Pokud orgán, který ji pověřil, vydá písemně odůvodněný příkaz k přijetí uvedeného rozhodnutí, je tato pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba zproštěna odpovědnosti.

4.   V případě dalšího pověření uvnitř útvaru zůstává pověřená schvalující osoba odpovědná za účinnost a účelnost zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly a za výběr dále pověřené schvalující osoby.

5.   V případě dalšího pověření vedoucích delegací Unie je pověřená schvalující osoba odpovědná za vymezení zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly, jakož i jejich účinnost a účelnost. Vedoucí delegací Unie odpovídají za náležité nastavení a fungování těchto systémů podle pokynů pověřené schvalující osoby, za správu finančních prostředků a za operace, které v rámci své odpovědnosti při vedení delegace Unie provádějí. Před tím, než se ujmou funkce, absolvují zvláštní školení zaměřené na úkoly a povinnosti schvalujících osob a plnění rozpočtu.

Vedoucí delegací Unie podávají zprávu v souladu s čl. 67 odst. 3 o plnění svých povinností podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Vedoucí delegací Unie podávají pověřené schvalující osobě Komise každý rok prohlášení o věrohodnosti vnitřních systémů řízení a kontroly zavedených v jejich delegacích a o řízení operací, jímž byli dále pověřeni, a o jeho výsledcích, tak aby schvalující osoba mohla vypracovat prohlášení uvedené v čl. 66 odst. 9.

6.   Každý orgán zřídí specializovanou komisi pro řešení finančních nesrovnalostí nebo se podílí na práci společné komise zřízené více orgány. Tyto komise pracují nezávisle a zjišťují, zda došlo k finanční nesrovnalosti a jaké by měly být případné důsledky.

Na základě stanoviska této komise rozhodne orgán o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě, pověřené schvalující osobě, pokud není zúčastněnou osobou, a internímu auditorovi zprávu s doporučeními.

7.   Pokud vedoucí delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 56 odst. 2, je k rozhodování o případech uvedených v čl. 56 odst. 2 příslušná specializovaná komise pro řešení finančních nesrovnalostí zřízená Komisí podle odstavce 6 tohoto článku.

Pokud tato komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě, vysokému představiteli, pověřené schvalující osobě Komise, pokud není zúčastněnou osobou, a internímu auditorovi zprávu s doporučeními.

Na základě stanoviska této komise může Komise požádat vysokého představitele, aby jakožto orgán oprávněný ke jmenování zahájil vůči dále pověřeným schvalujícím osobám disciplinární řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti, pokud se nesrovnalosti týkají plnění úkolů, jimiž je Komise dále pověřila. V takovém případě vysoký představitel podnikne patřičné kroky v souladu se služebním řádem za účelem uplatnění rozhodnutí o disciplinárních opatřeních nebo o finanční odpovědnosti dle doporučení Komise.

Členské státy plně podporují Unii při vyvozování důsledků z odpovědnosti dočasných zaměstnanců podle článku 22 služebního řádu, na něž se vztahuje čl. 2 písm. e) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pověřených schvalujících osob, včetně potvrzení pokynů a úlohy komise pro finanční nesrovnalosti.

Oddíl 3

Pravidla vztahující se na účetní a správce zálohových účtů

Článek 74

Pravidla vztahující se na účetní

1.   Účetní nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek a podle postupů stanovených služebním řádem. Účetní může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se odpovědnosti účetních v případě jiných forem pochybení.

Článek 75

Pravidla vztahující se na správce zálohových účtů

1.   Správce zálohových účtů nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek a podle postupů stanovených služebním řádem. Může být odpovědný zejména za tato svá pochybení:

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se odpovědnosti správců zálohových účtů v případě jiných forem pochybení.

KAPITOLA 5

Příjmové operace

Oddíl 1

Poskytování vlastních zdrojů

Článek 76

Vlastní zdroje

1.   Odhady příjmů složených z vlastních zdrojů uvedených v rozhodnutí 2007/436ES, Euratom se do rozpočtu zapisují v eurech. Poskytují se v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1150/2000.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se vlastních zdrojů.

Oddíl 2

Odhady pohledávek

Článek 77

Odhady pohledávek

1.   Jakmile má příslušná schvalující osoba dostatečné a spolehlivé informace k opatření nebo situaci, z nichž může Unii vzniknout pohledávka, provede odhad této pohledávky.

2.   Příslušná schvalující osoba upraví odhad pohledávky, jakmile se dozví o skutečnosti, která mění opatření nebo situaci, na jejichž základě byl odhad proveden.

Při vystavení inkasního příkazu na základě opatření či situace, která vedla k odhadu pohledávky, příslušná schvalující osoba tento odhad upraví o odpovídající částku.

Je-li inkasní příkaz vystaven na stejnou částku jako původní odhad pohledávky, sníží se tento odhad na nulu.

3.   Odchylně od odstavce 1 se odhad pohledávek neprovádí před poskytnutím částek vlastních zdrojů podle rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom, které odvádějí členské státy Komisi v pevně stanovených dobách splatnosti. Pro tyto částky vydává příslušná schvalující osoba inkasní příkaz.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se odhadu pohledávek.

Oddíl 3

Stanovení pohledávek

Článek 78

Stanovení pohledávky

1.   Stanovení pohledávky je úkon, kterým příslušná schvalující osoba:

2.   Vlastní zdroje poskytnuté Komisi a veškeré pohledávky identifikované jako jisté, o stanovené pevné částce a splatné se stanovují inkasním příkazem předloženým účetnímu a výzvou k úhradě zaslanou dlužníku, přičemž obojí vystavuje příslušná schvalující osoba.

3.   Neoprávněně vyplacené částky musí být získány zpět.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se stanovování pohledávek, včetně postupů a podkladů, a úroku z prodlení.

Oddíl 4

Schválení inkasa

Článek 79

Schválení inkasa

1.   Schválení inkasa je úkon, kterým příslušná schvalující osoba vystavením inkasního příkazu vydává pokyn účetnímu, aby inkasoval pohledávku stanovenou příslušnou schvalující osobou.

2.   Orgán může formálně stanovovat pohledávky za jinými subjekty než členskými státy formou rozhodnutí, které je vykonatelné ve smyslu článku 299 Smlouvy o fungování EU.

Je-li to nutné k účinné a včasné ochraně finančních zájmů Unie, může Komise za výjimečných okolností přijmout takové vykonatelné rozhodnutí rovněž ve prospěch jiných orgánů na jejich žádost, a to s ohledem na pohledávky vyplývající ze vztahu k zaměstnancům, na něž se vztahuje služební řád.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla pro vystavování inkasního příkazu.

Oddíl 5

Inkaso

Článek 80

Pravidla pro inkaso

1.   Účetní jedná na základě inkasních příkazů k pohledávkám řádně stanoveným příslušnou schvalující osobou. Zajistí s náležitou pečlivostí, aby Unie obdržela své příjmy a aby byla zachována její práva.

Účetní inkasuje částky započtením proti případným odpovídajícím pohledávkám dlužníka vůči Unii. Tyto pohledávky musí být jisté, o stanovené pevné částce a splatné.

2.   Pokud pověřená schvalující osoba hodlá zcela nebo zčásti upustit od inkasa stanovené pohledávky, ujistí se, že toto upuštění je v pořádku a je v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality. Rozhodnutí o upuštění od inkasa musí být odůvodněno. Schvalující osoba může rozhodováním o upuštění od inkasa pověřit jinou osobu.

Pověřená schvalující osoba může zcela nebo zčásti zrušit stanovenou pohledávku. Částečné zrušení stanovené pohledávky neznamená vzdání se stanoveného nároku Unie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se způsobu inkasa, včetně inkasa započtením, postupu vymáhání částek neuhrazených dobrovolně, dodatečných platebních lhůt, vymáhání pokut a dalších sankcí, upuštění od inkasa a zrušení stanovené pohledávky.

3.   Členské státy v první řadě odpovídají za provádění kontrol a auditů a za zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek, jak je stanoveno v odvětvových pravidlech. V rozsahu, v jakém členské státy zjišťují a napravují nesrovnalosti vlastních účtů, jsou vyňaty z finančních oprav týkajících se těchto nesrovnalostí, které provádí Komise.

4.   Komise činí finanční opravy u členských států s cílem vyloučit z financování Unií výdaje vynaložené v rozporu s platným právem. Komise své finanční opravy zakládá na zjištění neoprávněně vydaných částek a na finančním dopadu na rozpočet. Pokud tyto částky nelze zjistit přesně, může Komise v souladu s odvětvovými pravidly provést opravy na základě extrapolace nebo paušální sazby.

Komise při rozhodování o částce finanční opravy přihlíží k povaze a závažnosti porušení platného práva a k jeho finančnímu dopadu na rozpočet, a to i v případě nedostatků v řídicích a kontrolních systémech.

Kritéria pro stanovení finančních oprav a postupy, které se přitom používají, mohou být stanoveny v odvětvových pravidlech.

5.   Metodika provádění oprav extrapolací nebo paušální sazbou se stanovuje v souladu s odvětvovými pravidly tak, aby Komise mohla chránit finanční zájmy Unie.

Článek 81

Promlčecí lhůta

1.   Aniž jsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů a uplatňování rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom, promlčují se nároky Unie vůči třetím osobám a nároky třetích osob vůči Unii po pěti letech.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se promlčecí lhůty.

Článek 82

Řešení nároků Unie na vnitrostátní úrovni

V případě úpadkového řízení se s nároky Unie zachází stejně příznivě jako s nároky veřejných subjektů těch členských států, kde řízení o jejich vymožení probíhá.

Článek 83

Pokuty, sankce a úroky uložené Komisí

1.   Částky z pokut a sankcí, jakož i úroky či jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí se nezaznamenávají jako příjmy rozpočtu, dokud mohou být rozhodnutí, která je ukládají, zrušena Soudním dvorem Evropské unie.

2.   Částky uvedené v odstavci 1 se zaznamenají jako příjem rozpočtu co nejdříve a nejpozději v roce, jenž následuje po vyčerpání všech opravných prostředků. Částky, jež mají být na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie vráceny tomu, kdo je zaplatil, se jako příjem rozpočtu nezaznamenávají.

3.   Odstavec 1 se nepoužije na rozhodnutí o schválení účetní závěrky nebo o finančních opravách.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se částek získaných z pokut a sankcí a z nich plynoucích úroků.

KAPITOLA 6

Výdajové operace

Článek 84

Rozhodnutí o financování

1.   Každý výdaj musí být přidělen na závazek, potvrzen, schválen a zaplacen.

2.   Kromě prostředků, které mohou být podle čl. 54 odst. 2 prvního pododstavce písm. e) použity bez základního právního aktu, musí přidělení výdajů na závazek předcházet rozhodnutí o financování přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

3.   Rozhodnutí o financování uvedené v odstavci 2 vymezí sledovaný cíl, očekávané výsledky, způsob provedení a celkovou částku. Obsahuje rovněž popis činností, které mají být financovány, výši finančních částek přidělených na jednotlivá opatření a orientační harmonogram jejich provádění.

V případě nepřímého řízení se v rozhodnutí o financování uvádí rovněž subjekt nebo osoba pověřený podle čl. 58 odst. 1 písm. c), kritéria pro výběr tohoto subjektu nebo osoby a úkoly, kterými byl pověřen.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se rozhodnutí o financování.

Oddíl 1

Přidělení výdajů na závazek

Článek 85

Druhy závazků

1.   Rozpočtový závazek je operace, kterou se vyhrazují prostředky nutné k pokrytí následných úhrad sloužících ke splnění právních závazků.

Právní závazek je úkon, kterým schvalující osoba zakládá nebo stanovuje povinnost, ze které vyplývá zatížení rozpočtu.

Rozpočtové i právní závazky přijímá stejná schvalující osoba, s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se druhů závazků, přijímání souhrnných závazků, podpisu téže osoby a správních výdajů, na něž se vztahují předběžné závazky.

3.   Rozpočtové závazky spadají do jedné z těchto skupin:

4.   Rozpočtové závazky na akce, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek, pouze pokud tak stanovuje základní právní akt nebo pokud se týkají správních výdajů.

Článek 86

Pravidla vztahující se na závazky

1.   U všech opatření, která mohou vést k výdajům k tíži rozpočtu, příslušná schvalující osoba před přijetím právního závazku vůči třetím osobám nebo před převodem prostředků do svěřenského fondu na základě článku 187 přijme rozpočtový závazek.

2.   Povinnost přijmout rozpočtový závazek před přijetím právního závazku uvedená v odstavci 1 se nevztahuje na právní závazky přijaté po vyhlášení krizové situace v rámci plánu kontinuity provozu v souladu s postupy, které Komise nebo kterýkoli jiný orgán přijal v rámci své správní samostatnosti.

3.   V případě operací humanitární pomoci, operací v oblasti civilní ochrany a pomoci pro řešení krizí se povinnost stanovená v odstavci 1 nepoužije, pokud je pro účelné poskytování pomoci Unie nezbytné, aby Unie přijala právní závazek vůči třetím osobám okamžitě, a individuální rozpočtový závazek nelze zaúčtovat předem. Zaúčtování rozpočtového závazku se učiní co nejdříve po přijetí právního závazku vůči třetím osobám.

4.   S výhradou zvláštních ustanovení části druhé hlavy IV pokrývají souhrnné rozpočtové závazky celkové náklady odpovídajících individuálních právních závazků přijatých do 31. prosince roku n + 1.

S výhradou čl. 85 odst. 4 a čl. 203 odst. 2 musí být individuální právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, přijaty do 31. prosince roku n.

Na konci období uvedených v prvním a druhém pododstavci zruší příslušná schvalující osoba nevyužitý zůstatek těchto rozpočtových závazků.

Částku každého individuálního právního závazku, která vyplývá ze souhrnného rozpočtového závazku, před podpisem zaznamená příslušná schvalující osoba do rozpočtových účtů a zaúčtuje k souhrnnému rozpočtovému závazku.

5.   Rozpočtové a právní závazky zaznamenané v souvislosti s akcemi, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, jiné než výdaje na zaměstnance, mají lhůtu pro plnění stanovenou v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Části těchto závazků, které nejsou uplatněny do šesti měsíců po uplynutí této lhůty, se zruší podle článku 15.

Částka rozpočtového závazku odpovídající právnímu závazku, u nějž nebyla provedena žádná platba ve smyslu článku 90 do dvou let od podpisu právního závazku, se zrušuje, kromě případů, kdy je tato částka předmětem soudního nebo rozhodčího řízení nebo kdy jsou v odvětvových pravidlech stanovena zvláštní ustanovení.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se rozpočtových a právních závazků, včetně zaznamenávání individuálních závazků.

Článek 87

Kontrola závazků

1.   Při přijímání rozpočtového závazku se příslušná schvalující osoba ujistí, že:

2.   Při zaznamenávání právního závazku se schvalující osoba předtím, než připojí svůj ruční nebo elektronický podpis, ujistí, že:

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se kontroly závazků.

Oddíl 2

Potvrzení výdajů

Článek 88

Potvrzení výdaje

1.   Potvrzení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba:

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se potvrzování výdajů, včetně předávání výdajů na zaměstnance k platbě a průběžných plateb a plateb zůstatku dlužné částky u veřejných zakázek a grantů, ověřování správnosti u plateb předběžného financování a průběžných plateb a formy doložek „předáno k platbě“ a „správnost ověřena“.

Oddíl 3

Schválení výdajů

Článek 89

Schválení výdaje

1.   Schválení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba po ověření, že jsou prostředky k dispozici, vydá vystavením platebního příkazu pokyn účetnímu, aby uhradil částku výdaje potvrzeného příslušnou schvalující osobou.

Jestliže se v souvislosti s poskytnutými službami včetně pronájmu nebo dodání zboží provádějí pravidelné platby, může schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik nařídit použití systému přímého inkasa.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se schvalování výdajů, včetně stanovování informací povinně uváděných na platebním příkazu, a kontrol platebních příkazů schvalující osobou.

Oddíl 4

Úhrada výdajů

Článek 90

Druhy plateb

1.   Platbu lze provést, pouze je-li prokázáno, že odpovídající akce je v souladu se základním právním aktem nebo smlouvou; platba zahrnuje jednu nebo více z těchto operací:

2.   Platby uvedené v odstavci 1 se v rozpočtovém účetnictví rozlišují podle druhu a zaznamenávají se k okamžiku, ke kterému byla každá platba uskutečněna.

3.   Účetní pravidla uvedená v článku 152 zahrnují pravidla, jimiž se řídí zúčtování předběžného financování a uznávání způsobilosti nákladů.

4.   Příslušná schvalující osoba pravidelně zúčtovává platby předběžného financování podle ekonomické povahy a časového plánu uskutečněného projektu.

Pokud se příslušná schvalující osoba domnívá, že je zbytečné žádat od příjemců grantu a zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů finanční výkaz, získá od nich v případě grantů nebo smluv převyšujících 5 000 000 EUR alespoň jednou ročně informace o celkových vynaložených prostředcích.

Smlouvy, rozhodnutí o udělení grantu, grantové dohody a pověřovací dohody musí obsahovat příslušná ustanovení pro účely druhého pododstavce.

Tímto odstavcem nejsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v části druhé hlavě IV.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se druhů plateb a podkladů.

Článek 91

Platby omezené na dostupné finanční prostředky

Platbu výdajů provádí účetní v mezích dostupných finančních prostředků.

Oddíl 5

Lhůty pro výdajové operace

Článek 92

Lhůty pro výdaje

1.   Platby se uskuteční do:

2.   Příslušná schvalující osoba může stavit platební lhůtu, pokud:

Pokud příslušná schvalující osoba obdrží informace, které zpochybňují způsobilost výdajů uvedených v žádosti o platbu, může stavit platební lhůtu za účelem ověření, včetně prostřednictvím kontrol na místě, že výdaje jsou skutečně způsobilé.

3.   Dotčení věřitelé musí být o důvodech stavení lhůty písemně informováni.

4.   Přesáhne-li doba stavení lhůty dva měsíce, může věřitel požádat příslušnou schvalující osobu, aby rozhodla o dalším trvání stavení lhůty.

5.   Po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1 má věřitel jiný než členský stát nárok na vyplacení úroku.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se platebních lhůt a stanovení podmínek, za kterých mohou věřitelé přijímající zpožděnou platbu obdržet z rozpočtové položky, ze které byl zaplacen hlavní výdaj, úroky z prodlení.

KAPITOLA 7

Systémy informačních technologií a elektronická správa

Článek 93

Elektronické řízení operací

1.   Jsou-li příjmové a výdajové operace řízeny počítačovými systémy, mohou být dokumenty podepisovány digitálně nebo elektronicky.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se elektronického řízení operací.

Článek 94

Předávání dokumentů

S předchozím souhlasem dotčených orgánů a členských států může být předání dokumentů mezi nimi provedeno elektronickou cestou.

Článek 95

Elektronická správa (e-Government)

1.   V případě sdíleného řízení probíhá veškerá oficiální výměna informací mezi členskými státy a Komisí prostředky uvedenými v odvětvových pravidlech. Tato pravidla zajistí interoperabilitu shromážděných či obdržených údajů předávaných v rámci správy rozpočtu.

2.   Orgány, výkonné agentury a subjekty uvedené v článku 208 pro elektronickou výměnu informací s třetími osobami účastnícími se zadávacích řízení a řízení o udělení grantu vypracují a uplatňují jednotné standardy. Zejména pak, nakolik je to možné, navrhnou a uplatňují řešení pro předkládání, uchovávání a zpracování údajů poskytnutých v rámci řízení o udělení grantu a zadávacích řízení a za tímto účelem vytvoří pro potenciální žadatele, zájemce a uchazeče jediný „prostor pro výměnu elektronických údajů“.

3.   Komise podává Evropskému parlamentu a Radě pravidelné informace o pokroku dosaženém při uplatňování elektronické veřejné správy.

KAPITOLA 8

Zásady správy

Článek 96

Řádná správa

1.   Příslušná schvalující osoba bez odkladu vyhlásí nutnost poskytnout průkazné materiály nebo doklady, jejich formu a tam, kde je to vhodné, předpokládaný harmonogram pro dokončení zadávacího řízení.

2.   Pokud žadatel nebo uchazeč v důsledku zjevné administrativní chyby opomene předložit průkazní materiály nebo poskytnout vyjádření, hodnotící výbor nebo případně příslušná schvalující osoba jej požádá, kromě řádně odůvodněných případů, aby poskytl chybějící informace či podal vysvětlení k podkladům. Tyto informace či vysvětlení nesmějí podstatně měnit návrh či podmínky nabídkového řízení.

Článek 97

Údaje o opravných prostředcích

Dotýká-li se procesní akt schvalující osoby nepříznivě práv žadatele nebo uchazeče, příjemce grantu nebo zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, musí obsahovat údaje o dostupných správních nebo soudních opravných prostředcích, kterými je možné tento akt napadnout.

Musí být uvedena zejména povaha opravných prostředků, orgán nebo orgány, jimž se podávají, a lhůty pro jejich uplatnění.

KAPITOLA 9

Interní auditor

Článek 98

Jmenování interního auditora

1.   Každý orgán zřídí funkci interního auditora, která je vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními standardy. Interní auditor odpovídá orgánu, který jej jmenoval, za ověřování řádného fungování systémů a postupů při plnění rozpočtu. Interní auditor nesmí být ani schvalující osobou, ani účetním.

2.   Pro účely interního auditu ESVČ podléhají vedoucí delegací Unie jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 56 odst. 2 ve věcech finančního řízení, kterým byli dále pověřeni, ověřovací pravomoci interního auditora Komise.

Interní auditor Komise jedná rovněž jako interní auditor ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu „ESVČ“, s výhradou článku 213.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se jmenování interního auditora.

Článek 99

Pravomoci a povinnosti interního auditora

1.   Interní auditor radí svému orgánu v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

Interní auditor odpovídá zejména:

2.   Interní auditor vykonává své úkoly ve vztahu ke všem činnostem a útvarům orgánu. Má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu svých úkolů, v případě potřeby i na místě, a to i v členských státech a ve třetích zemích.

Interní auditor vezme na vědomí výroční zprávu schvalujících osob o činnosti i ostatní získané informace.

3.   Interní auditor podává orgánu zprávu o svých zjištěních a doporučeních. Orgán zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů. Interní auditor dále orgánu předkládá výroční zprávu o interním auditu, ve které je uveden počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá s ohledem na tato doporučení.

4.   Orgán zpřístupní kontaktní údaje interního auditora všem fyzickým či právnickým osobám zapojeným do výdajových operací, aby se na interního auditora mohly obracet důvěrně.

5.   Každý orgán předává každoročně Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující shrnutí počtu a druhu provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

6.   Zprávy a zjištění interního auditora i zpráva orgánu jsou veřejně dostupné poté, co interní auditor schválí opatření přijatá k jejich provedení.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pravomocí a úkolů interního auditora.

Článek 100

Nezávislost interního auditora

1.   Každý orgán stanoví zvláštní pravidla pro interního auditora tak, aby byla zajištěna plná nezávislost interního auditora při výkonu jeho povinností a jasně vymezena odpovědnost interního auditora.

Je-li interní auditor zaměstnancem, vykonává své výlučné auditorské funkce zcela nezávisle a jeho odpovědnost vymezují služební řád a akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto nařízení.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se nezávislosti a odpovědnosti interního auditora, včetně jeho práva podávat žaloby u Soudního dvora Evropské unie.

HLAVA V

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Oblast působnosti a zásady zadávání

Článek 101

Definice veřejných zakázek

1.   Veřejné zakázky jsou úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli ve smyslu článků 117 a 190, jejichž předmětem je dodání movitého nebo nemovitého majetku, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb za cenu zaplacenou zcela nebo zčásti z rozpočtu.

Předmětem těchto zakázek mohou být:

2.   Rámcové smlouvy jsou smlouvy mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejichž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit veřejné zakázky zadávané během daného období. Vztahují se na ně ustanovení této hlavy o zadávacím řízení, včetně vyhlašování zadávacích řízení.

3.   S výjimkou článků 106 až 109 se tato hlava nepoužije na granty ani na smlouvy o technické pomoci uzavřené s EIB nebo Evropským investičním fondem.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se definice a rozsahu veřejných zakázek, včetně rámcových smluv a zvláštních veřejných zakázek.

Článek 102

Zásady vztahující se na veřejné zakázky

1.   Všechny veřejné zakázky financované zcela nebo zčásti z rozpočtu musí dodržovat zásady transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

2.   Všechny veřejné zakázky se zadávají formou co nejširší veřejné soutěže, s výjimkou případů, kdy se použije jednací řízení uvedené v čl. 104 odst. 1 prvním pododstavci písm. d).

Veřejní zadavatelé nesmějí rámcové smlouvy zneužívat ani je používat tak, aby jejich účelem nebo důsledkem bylo zabránění hospodářské soutěži anebo její omezení či narušení.

Oddíl 2

Uveřejňování veřejných zakázek

Článek 103

Uveřejňování veřejných zakázek

1.   Veškeré veřejné zakázky, které překračují finanční limity stanovené v článku 118 nebo 190, veřejní zadavatelé uveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Oznámení o zahájení zadávacího řízení se uveřejňují předem kromě případů uvedených v čl. 104 odst. 2 a kromě veřejných zakázek na služby, na něž se vztahuje příloha II B směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (17).

Od uveřejnění některých informací po udělení veřejné zakázky může být upuštěno, pokud by to bylo překážkou uplatňování práva, pokud by to bylo v rozporu s veřejným zájmem, pokud by to poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých podniků nebo pokud by to mohlo narušit korektní hospodářskou soutěž mezi nimi.

2.   Veřejné zakázky, jejichž hodnota je nižší než finanční limity stanovené v článku 118 nebo 190, a veřejné zakázky na služby uvedené v příloze II B směrnice 2004/18/ES se vyhlašují vhodným způsobem.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se požadavků na vyhlašování veřejných zakázek a oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Oddíl 3

Zadávací řízení

Článek 104

Zadávací řízení

1.   Zadávací řízení má některou z těchto forem:

Mají-li o veřejnou zakázku nebo rámcovou smlouvu zájem dva nebo více orgánů, výkonných agentur nebo subjektů uvedených v článcích 208 a 209 a je-li možné dosáhnout úspor z důvodu vyšší efektivity, vynasnaží se dotčení veřejní zadavatelé provést zadávací řízení na interinstitucionálním základě.

Je-li k provedení společné akce určitého orgánu a jednoho nebo více veřejných zadavatelů z členských států potřebné zadání veřejné zakázky nebo uzavření rámcové smlouvy, mohou tento orgán a tito veřejní zadavatelé provést zadávací řízení společně v určitých situacích, jež budou upřesněny v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení.

Společného zadávání veřejných zakázek se mohou účastnit také státy ESVO a země kandidující na členství v Unii, pokud tuto možnost výslovně stanoví dvoustranná nebo vícestranná smlouva.

2.   Pro veřejné zakázky, jejichž hodnota je vyšší než finanční limity stanovené v článku 118 nebo 190, je jednací řízení povoleno pouze v případech stanovených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se druhů zadávacích řízení, společného zadávání veřejných zakázek, veřejných zakázek nízké hodnoty a platby na základě faktur.

Článek 105

Obsah dokumentace k zadávacímu řízení

Dokumentace k zadávacímu řízení musí obsahovat úplný, jasný a přesný popis předmětu veřejné zakázky a uvádět kritéria pro vyloučení, výběr a zadání platná pro danou veřejnou zakázku.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se obsahu dokumentace k zadávacímu řízení, včetně možnosti a podmínek revize ceny a technických podmínek.

Článek 106

Kritéria pro vyloučení z účasti na zadávacím řízení

1.   Z účasti na zadávacím řízení jsou vyloučeni zájemci nebo uchazeči:

První pododstavec písm. a) až d) se nepoužije na nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou podnikatelskou činnost, nebo od správce konkursní podstaty či likvidátora, anebo v rámci soudního vyrovnání nebo obdobného postupu podle vnitrostátního práva.

První pododstavec písm. b) a e) se nepoužije v případě, že zájemci nebo uchazeči mohou prokázat, že vůči osobám oprávněným za ně jednat či je zastupovat, rozhodovat o nich nebo je ovládat a které byly odsouzeny, jak se uvádí v prvním pododstavci písm. b) nebo e), byla přijata náležitá opatření.

2.   Pokud lze v případě jednacího řízení z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodů souvisejících s ochranou výhradních práv zadat veřejnou zakázku pouze dotčenému hospodářskému subjektu, může orgán, je-li to nutné k zachování kontinuity jeho činnosti, rozhodnout o tom, že tento subjekt z důvodů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), c) a d) nevyloučí. V takových případech orgán své rozhodnutí řádně odůvodní.

3.   Zájemci nebo uchazeči musí prokázat, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v odstavci 1. Veřejný zadavatel však toto prokázání nemusí vyžadovat v případě veřejných zakázek velmi nízké hodnoty.

Za účelem správného uplatňování odstavce 1 zájemce nebo uchazeč na žádost veřejného zadavatele vždy:

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se:

Článek 107

Kritéria pro vyloučení z probíhajícího zadávacího řízení

1.   Veřejnou zakázku nelze udělit zájemcům nebo uchazečům, kteří při zadávacím řízení na ni:

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se kritérií pro vyloučení z účasti v průběhu zadávacího řízení a důkazů postačujících k prokázání toho, že nenastala situace vedoucí k vyloučení. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210 týkající se délky vyloučení.

Článek 108

Ústřední databáze vyloučených zájemců a uchazečů

1.   Komise zřídí a provozuje ústřední databázi vyloučených zájemců a uchazečů. Ta obsahuje údaje o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v článku 106 a v čl. 109 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a odst. 2 písm. a). Databáze je společná pro všechny orgány, výkonné agentury a subjekty uvedené v článku 208. Evropský parlament a Rada jsou každoročně informovány o počtu nových případů a o celkovém počtu případů zaznamenaných do databáze.

2.   Orgány členských států a třetích zemí a subjekty jiné než uvedené v odstavci 1, které se účastní plnění rozpočtu v souladu s články 58 a 61, sdělí příslušné schvalující osobě informace o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 prvním pododstavci písm. e), pokud činnost dotčeného subjektu vedla k poškození finančních zájmů Unie. Tato schvalující osoba tyto informace přijme a požádá účetního, aby je vložil do databáze.

Orgány a subjekty uvedené v prvním pododstavci mají přístup k informacím uloženým v databázi a mohou je náležitým způsobem a na svou zodpovědnost zohlednit při zadávání veřejných zakázek souvisejících s plněním rozpočtu.

3.   ECB, EIB a Evropský investiční fond mají přístup k informacím v databázi za účelem ochrany svých vlastních finančních prostředků a mohou je náležitým způsobem a na svou odpovědnost zohlednit při zadávání veřejných zakázek podle svých pravidel.

Sdělí Komisi údaje o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 prvním pododstavci písm. e), pokud činnost dotčeného subjektu vedla k poškození finančních zájmů Unie.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se ústřední databáze vyloučených zájemců a uchazečů, včetně standardních postupů a technických podmínek pro provoz této databáze.

5.   Orgánům třetích zemí lze přístup povolit pouze tehdy, pokud jsou splněna pravidla stanovená v článku 9 nařízení (ES) č. 45/2001, a po posouzení každého jednotlivého případu.

Článek 109

Správní a finanční sankce

1.   Veřejný zadavatel může uložit správní nebo finanční sankce:

Ve všech případech však dá veřejný zadavatel dotčené osobě nejprve možnost se vyjádřit.

2.   Sankce uvedené v odstavci 1 musí být úměrné významu veřejné zakázky a závažnosti pochybení a mohou spočívat:

3.   V zájmu posílení ochrany finančních zájmů Unie mohou orgány v souladu se zásadou proporcionality rozhodnout, že uveřejní svá rozhodnutí o uložení správní či finanční sankce podle odstavce 1, byl-li postup stanovený v odstavci 1 řádně dodržen.

V rozhodnutí uveřejnit rozhodnutí o uložení správních či finančních sankcí uvedené v prvním pododstavci se zohlední zejména závažnost pochybení včetně jeho dopadu na finanční zájmy Unie a její pověst, doba, která uplynula od okamžiku, kdy k pochybení došlo, doba trvání a opakování pochybení, úmysl nebo stupeň nedbalosti dotčeného subjektu a opatření, která subjekt přijal k nápravě situace.

Rozhodnutí o uveřejnění tvoří součást rozhodnutí o uložení správní či finanční sankce, přičemž se výslovně stanoví, že rozhodnutí o uložení sankce či jeho shrnutí bude uveřejněno na internetových stránkách orgánu.

Aby bylo dosaženo odrazujícího účinku, musí uveřejněné shrnutí obsahovat jméno osoby odpovědné za pochybení, stručný popis pochybení, daný program, dobu trvání případného vyloučení ze zadávání veřejných zakázek a výši případné finanční sankce.

Rozhodnutí se uveřejní poté, co vůči němu byly vyčerpány všechny opravné prostředky, nebo poté, co uplyne lhůta pro podání opravných prostředků, přičemž uveřejněné rozhodnutí zůstává na internetových stránkách až do konce doby vyloučení ze zadávání veřejných zakázek nebo po dobu šesti měsíců od zaplacení finanční sankce, pokud tato sankce byla přijata jako jediné opatření.

Pokud se rozhodnutí o uveřejnění týká fyzických osob, přijímá se s náležitým ohledem na právo na soukromí, přičemž je nutné dodržet práva stanovená nařízením (ES) č. 45/2001.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se různých správních a finančních sankcí vůči uchazečům či zájemcům, kteří uvedli nesprávné informace, dopustili se závažného pochybení, způsobili nesrovnalosti či podvody nebo závažným způsobem porušili smluvní povinnosti.

Článek 110

Kritéria pro zadávání veřejných zakázek

1.   Veřejné zakázky se zadávají na základě kritérií pro jejich zadávání vztahujících se k obsahu nabídek poté, co byla v souladu s kritérii pro výběr, která jsou stanovena v dokumentaci k zadávacímu řízení, prověřena způsobilost hospodářských subjektů, které nejsou vyloučeny podle článků 106 a 107 a podle čl. 109 odst. 2 písm. a).

2.   Veřejná zakázka se zadává automatickým výběrem nabídky nebo přijetím nabídky, která je ekonomicky nejvýhodnější.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se kritérií pro výběr uchazeče a kritérií pro zadávání veřejných zakázek. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými určí dokumenty, jež dokládají hospodářskou, finanční, technickou a odbornou způsobilost, a kterými stanoví podrobná pravidla týkající se elektronických aukcí a neobvykle nízkých nabídek.

Článek 111

Podávání nabídek

1.   Postupy pro podávání nabídek musí zajistit skutečnou soutěž a utajení obsahu nabídek až do jejich otevření, které musí proběhnout současně.

2.   Komise zajistí vhodnými prostředky a za použití článku 95 přístup uchazečů k obsahu nabídek a k veškerým podkladům v elektronické podobě (elektronické zadávání veřejných zakázek).

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při uplatňování tohoto ustanovení do 28. října 2014 a poté pravidelně ve stejných odstupech.

3.   Je-li to považováno za vhodné a přiměřené, může veřejný zadavatel od uchazečů požadovat, aby předem složili jistotu jako záruku, že svou nabídku nestáhnou.

4.   S výjimkou veřejných zakázek nízké hodnoty podle čl. 104 odst. 3 je pro otevírání přihlášek nebo nabídek jmenována komise pro otevírání obálek. Každá nabídka nebo přihláška, o níž komise prohlásí, že nesplňuje stanovené podmínky, je odmítnuta.

5.   Všechny žádosti o účast nebo nabídky, o kterých komise pro otevírání obálek prohlásí, že splňují stanovené podmínky, jsou na základě kritérií stanovených v dokumentaci k zadávacímu řízení vyhodnoceny s cílem navrhnout veřejnému zadavateli zadání veřejné zakázky nebo pokračovat elektronickou aukcí.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se podávání nabídek a stanovení lhůt pro obdržení nabídek a žádostí o účast, lhůt pro přístup k dokumentaci k zadávacímu řízení a lhůt v naléhavých případech. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví různé způsoby komunikace a podrobná pravidla týkající se možnosti složení jistoty, otevírání nabídek, žádostí o účast a výboru pro hodnocení nabídek a žádostí o účast.

Článek 112

Zásady rovného zacházení a transparentnosti

1.   V průběhu zadávacího řízení je styk veřejného zadavatele se zájemci nebo uchazeči přípustný pouze za podmínek, které zajišťují transparentnost a rovné zacházení. Tento styk nesmí vést ani ke změně podmínek veřejné zakázky, ani ke změně podmínek původní nabídky.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zásad rovného zacházení a transparentnosti. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými určí přípustný styk mezi veřejným zadavatelem a uchazeči v průběhu zadávacího řízení, minimální požadavky na písemný záznam hodnocení a minimální obsah rozhodnutí přijatých veřejným zadavatelem.

Článek 113

Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky

1.   Schvalující osoba rozhodne v souladu s kritérii pro výběr a kritérii pro zadání veřejné zakázky předem stanovenými v dokumentaci k zadávacímu řízení a v souladu s pravidly o zadávání veřejných zakázek, komu bude veřejná zakázka zadána.

2.   Veřejný zadavatel sdělí každému zájemci nebo uchazeči, jehož přihláška nebo nabídka byla odmítnuta, důvody odmítnutí a dobu trvání odkladné lhůty uvedené v čl. 118 odst. 2. Veřejný zadavatel každému uchazeči, který splňuje kritéria pro vyloučení a výběr a který o to písemně požádá, sdělí vlastnosti a relativní výhody přijaté nabídky a jméno uchazeče, kterému byla veřejná zakázka zadána.

Od sdělení některých informací však může být upuštěno, pokud by to bylo překážkou uplatňování práva, pokud by to bylo v rozporu s veřejným zájmem, pokud by to poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých podniků nebo pokud by to mohlo narušit korektní hospodářskou soutěž mezi nimi.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se rozhodnutí o zadání veřejné zakázky a podpisu a uplatňování veřejné zakázky.

Článek 114

Zrušení zadávacího řízení

Veřejný zadavatel může až do podpisu smlouvy upustit od zadání veřejné zakázky nebo zrušit zadávací řízení, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na jakékoli odškodnění.

Takové rozhodnutí musí být odůvodněné a musí být zájemcům nebo uchazečům dáno na vědomí.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se zrušení zadávacího řízení.

Oddíl 4

Jistoty a nápravná opatření

Článek 115

Jistoty

S výjimkou veřejných zakázek nízké hodnoty může veřejný zadavatel v případě, že to považuje za vhodné a přiměřené, požadovat v jednotlivých případech a na základě analýzy rizik od zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele složení jistoty, aby:

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se jistot, které jsou po zhotovitelích, dodavatelích nebo poskytovatelích požadovány, včetně kritérií pro analýzu rizik.

Článek 116

Chyby, nesrovnalosti a podvody v zadávacím řízení

1.   Pokud se ukáže, že v zadávacím řízení došlo k závažným chybám, nesrovnalostem nebo podvodům, přeruší veřejný zadavatel toto řízení a může přijmout jakákoli nezbytná opatření, včetně zrušení řízení.

Pokud se po udělení veřejné zakázky ukáže, že v zadávacím řízení nebo při provádění zakázky došlo k závažným chybám, nesrovnalostem nebo podvodům, může veřejný zadavatel v závislosti na stadiu řízení upustit od zadání veřejné zakázky nebo pozastavit její uplatňování, nebo je-li to vhodné, veřejnou zakázku vypovědět.

Jestliže lze tyto chyby, nesrovnalosti nebo podvody přičíst zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli, může veřejný zadavatel rovněž odmítnout uskutečnit platby, získat zpět již vyplacené částky nebo vypovědět všechny smlouvy uzavřené s tímto zhotovitelem, dodavatelem či poskytovatelem v rozsahu odpovídajícím závažnosti chyb, nesrovnalostí nebo podvodu.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pozastavení uplatňování veřejné zakázky v případě chyb, nesrovnalostí a podvodů.

KAPITOLA 2

Ustanovení použitelná pro veřejné zakázky zadávané orgány na vlastní účet

Článek 117

Veřejný zadavatel

1.   Orgány se považují za veřejného zadavatele v případech veřejných zakázek, které zadávají na vlastní účet. V souladu s článkem 65 provedou pověření potřebná k vykonávání funkce veřejného zadavatele.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pověřování funkcí veřejného zadavatele, včetně stanovení příslušných úrovní pro výpočet finančních limitů.

Článek 118

Finanční limity

1.   S výhradou části druhé hlavy IV stanovuje směrnice 2004/18/ES finanční limity, které určují:

2.   S výhradou výjimek a podmínek, které mají být uvedeny v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení, nesmí veřejný zadavatel v případě veřejných zakázek, na něž se vztahuje směrnice 2004/18/ES, podepsat veřejnou zakázku nebo rámcovou smlouvu s úspěšným uchazečem, dokud neuplyne odkladná lhůta.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se finančních limitů, samostatných zakázek a zakázek sestávajících z dílčích plnění, odhadů hodnoty určitých zakázek a odkladné lhůty před podpisem smlouvy.

Článek 119

Pravidla účasti na zadávacím řízení

1.   Zadávacího řízení se může za stejných podmínek účastnit každá fyzická nebo právnická osoba, která spadá do oblasti působnosti Smluv, a každá fyzická nebo právnická osoba ze třetí země, která s Unií uzavřela zvláštní dohodu v oblasti veřejných zakázek, za podmínek stanovených v uvedené dohodě.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se dokladů, jež je třeba poskytnout za účelem přístupu k veřejným zakázkám.

2.   Evropský úřad pro boj proti podvodům vykonává pravomoci svěřené Komisi nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostech (18) při provádění inspekcí a kontrol na místě v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci ve třetích zemích a v prostorách mezinárodních organizací.

Článek 120

Pravidla Světové obchodní organizace pro zadávání veřejných zakázek

V případech, ve kterých se použije Mnohostranná dohoda o vládních zakázkách uzavřená v rámci Světové obchodní organizace, se mohou veřejných zakázek účastnit také příslušníci států, které uvedenou dohodu ratifikovaly, za podmínek v ní stanovených.

HLAVA VI

GRANTY

KAPITOLA 1

Oblast působnosti a forma grantů

Článek 121

Oblast působnosti grantů

1.   Granty jsou finanční příspěvky poskytované jako dary z rozpočtu na financování:

Granty jsou předmětem buď písemné dohody, nebo rozhodnutí Komise oznámeného úspěšnému žadateli o grant.

Komise může zavést zabezpečené elektronické systémy pro výměnu informací s příjemci grantu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými podrobně určí oblast působnosti grantů a stanoví pravidla pro určení, zda se použijí grantové dohody nebo rozhodnutí o udělení grantu. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se systému elektronické výměny informací, včetně podmínek, za nichž mají být dokumenty podané prostřednictvím těchto systémů, a to i dohody o udělení grantu, považovány za originální a podepsané, a včetně využívání rámcových partnerství.

2.   Za granty ve smyslu této hlavy se nepovažují:

3.   Snížené úrokové sazby a subvence poplatků za jistoty se považují za granty, pokud nejsou spolu s finančními nástroji spojeny do jednoho opatření, jak je uvedeno v části první hlavě VIII.

Na tyto snížené sazby a subvence se vztahuje tato hlava, s výjimkou:

4.   Každý orgán může v řádně odůvodněných případech, kdy není vhodné provádět zadávací řízení, udělovat granty na komunikační činnosti.

Článek 122

Příjemci grantu

1.   Pokud kritéria pro udělení grantu splňuje několik subjektů, jež spolu tvoří jeden subjekt, může se tento subjekt považovat za jediného příjemce grantu, a to i tehdy, je-li vytvořen zvlášť za účelem provedení akce, která má být z daného grantu financována.

2.   Pro účely této hlavy se za subjekty přidružené k příjemci grantu považují tyto subjekty:

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými určí minimální obsah grantových dohod nebo rozhodnutí o udělení grantu, zejména pokud se grant uděluje několika subjektům, konkrétní povinnosti případného koordinátora a ostatních příjemců grantu, příslušný systém odpovědnosti a podmínky přidávání příjemců grantu na seznam a jejich vyškrtnutí ze seznamu.

Článek 123

Formy grantů

1.   Granty mohou být uděleny v kterékoli z těchto forem:

2.   Při určování vhodné formy grantu je třeba v co nejvyšší možné míře vzít v úvahu zájmy a účetní metody potenciálních příjemců grantu.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se různých forem grantů, včetně grantů nízké hodnoty.

Článek 124

Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování

1.   Aniž jsou dotčena ustanovení základního právního aktu, schvaluje se využití jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování rozhodnutím Komise, které zajišťuje dodržování zásady rovného zacházení s příjemci grantu v rámci stejné kategorie akcí nebo pracovních programů.

V případech, kdy maximální částka grantu nepřesahuje částku grantu nízké hodnoty, může grant schválit příslušná schvalující osoba.

2.   Ke schválení grantu je nutno předložit přinejmenším tyto podklady:

3.   Je-li schváleno využívání obvyklých postupů účtování nákladů příjemce grantu, může příslušná schvalující osoba posoudit soulad těchto postupů s podmínkami ex ante stanovenými v odstavci 2 nebo prostřednictvím vhodné strategie pro kontroly ex post.

Byl-li soulad obvyklých postupů účtování nákladů používaných příjemci grantu s podmínkami uvedenými v odstavci 2 zjištěn ex ante, není možné výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování, jež je stanovena uplatněním těchto postupů, zpochybnit kontrolami ex post.

Příslušná schvalující osoba může mít za to, že obvyklé postupy účtování nákladů příjemce grantu jsou v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 2, jestliže byly tyto postupy schváleny vnitrostátními orgány ve srovnatelných systémech financování.

4.   Rozhodnutí o udělení grantu nebo grantová dohoda může povolit nebo nařídit paušální financování nepřímých nákladů příjemce grantu do maximální výše 7 % celkových přímých způsobilých nákladů akce kromě případů, kdy příjemce grantu obdrží grant na provozní náklady financovaný z rozpočtu. Strop 7 % může být překročen na základě odůvodněného rozhodnutí Komise.

5.   Vlastníci malých a středních podniků a jiné fyzické osoby, které nepobírají mzdu, mohou uplatnit způsobilé náklady na zaměstnance vzniklé při provádění akce nebo pracovního programu na základě jednotkových nákladů stanovených rozhodnutím Komise.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálního financování.

KAPITOLA 2

Zásady

Článek 125

Obecné zásady pro udělování grantů

1.   Při udělování grantů musí být dodržovány zásady transparentnosti a rovného zacházení.

2.   Aniž je dotčen článek 130, nesmějí být granty kumulativní ani udělovány zpětně.

3.   Granty musí zahrnovat spolufinancování, aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v části druhé hlavě IV.

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, jsou statut a financování politických stran na evropské úrovni stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni (20).

4.   Účelem ani důsledkem grantů nesmí být dosažení zisku v rámci akce nebo pracovního programu příjemce grantu (dále jen „zásada neziskovosti“).

První pododstavec se nevztahuje na:

Pokud dochází k tvorbě zisku, je Komise oprávněna požadovat podíl na zisku odpovídající příspěvku Unie na způsobilé náklady, které příjemci grantu v souvislosti s prováděním akce nebo pracovního programu skutečně vznikly.

5.   Pro účely této hlavy se zisk definuje jako přebytek příjmů nad způsobilými náklady příjemce grantu v době podání žádosti o výplatu zůstatku.

Příjmy uvedené v prvním pododstavci se omezují na příjem získaný při provádění akce nebo pracovního programu a na finanční prostředky, které dárci určili konkrétně na financování způsobilých nákladů.

V případě grantu na provozní náklady se pro účely ověření souladu se zásadou neziskovosti nepřihlíží k částkám vyčleněným na vytvoření rezerv.

6.   Dosáhne-li politická strana na úrovni Unie na konci rozpočtového roku, na který obdržela grant na provozní náklady, přebytku příjmů nad výdaji, může být část tohoto přebytku až do výše 25 % celkových příjmů za daný rok přenesena odchylně od zásady neziskovosti stanovené v odstavci 4 do následujícího roku, pokud se použije před koncem prvního čtvrtletí tohoto následujícího roku.

Pro účely ověření souladu se zásadou neziskovosti se nezapočítávají vlastní zdroje, zejména dary a členské poplatky, získané během roční činnosti politické strany na úrovni Unie, které převyšují 15 % způsobilých nákladů, jež má nést příjemce grantu.

Druhý pododstavec se nepoužije, pokud finanční rezervy politické strany na úrovni Unie překročí 100 % průměrných ročních příjmů této politické strany.

7.   Bez výzvy k podávání návrhů lze granty udělovat EIB nebo Evropskému investičnímu fondu na akce technické pomoci. V těchto případech se nepoužijí čl. 131 odst. 2 až 5 a čl. 132 odst. 1.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, které doplňují obecné zásady platné pro granty, včetně zásady neziskovosti a zásady spolufinancování. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými definuje technickou pomoc.

Článek 126

Způsobilé náklady

1.   Granty nesmějí překročit celkový strop vyjádřený formou absolutní částky, který se stanovuje na základě odhadu způsobilých nákladů.

Granty nesmějí překročit způsobilé náklady.

2.   Způsobilými náklady se rozumějí náklady příjemce grantu, které splňují veškerá tato kritéria: