16.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/1

(1)

Podniky stále více expandují za hranice svých států, aby využily příležitostí, které skýtá vnitřní trh. Do přeshraničních skupin a mnohých restrukturalizačních opatření, jako jsou fúze a rozdělování podniků, jsou zapojeny společnosti z různých členských států. Proto roste poptávka po přístupu k informacím o společnostech na přeshraniční úrovni. Oficiální informace o společnostech však nejsou přeshraničně vždy okamžitě dostupné.

(2)

Jedenáctá směrnice Rady 89/666/EHS ze dne 21. prosince 1989 o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem jiného členského státu (3) stanoví seznam listin a údajů, které musí společnosti zveřejnit v rejstříku, v němž je zapsána jejich pobočka. Neexistuje však zákonná povinnost rejstříků vyměňovat si údaje týkající se zahraničních poboček. To vede k právní nejistotě třetích osob, neboť, přestože byla společnost z rejstříku vymazána, její pobočka může pokračovat ve své činnosti.

(3)

Při operacích, jako jsou přeshraniční fúze, je každodenní spolupráce mezi obchodními rejstříky nezbytností. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností (4) vyžaduje přeshraniční spolupráci rejstříků. Nejsou však zřízeny žádné komunikační kanály, které by mohly urychlit postupy, pomoci překonat jazykovou bariéru a posílit právní jistotu.

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (5), zajišťuje mimo jiné, aby listiny a údaje zapsané v rejstříku byly přístupné v papírové nebo elektronické formě. Občané a společnosti však musí stále vyhledávat v rejstřících jednotlivých zemí především proto, že současná dobrovolná spolupráce mezi rejstříky se ukazuje být nedostatečná.

(5)

Komise ve svém sdělení o Aktu o jednotném trhu uvedla propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků jako opatření nezbytné pro vytvoření právního a fiskálního prostředí, které by bylo příznivější pro podniky. Propojení by mělo přispět k posílení konkurenceschopnosti evropských podniků snížením administrativní zátěže a zvýšením právní jistoty, a tím přispět k překonání světové hospodářské a finanční krize, což je jedna z priorit strategie Evropa 2020. Měla by se tím zlepšit i přeshraniční komunikace mezi rejstříky prostřednictvím využití inovací v oblasti informačních a komunikačních technologií.

(6)

Závěry Rady o propojení obchodních rejstříků ze dne 25. května 2010 potvrdily, že lepší přístup k aktuálním a důvěryhodným informacím o společnostech by mohl podpořit větší důvěru v trh, pomoci hospodářské obnově a zvýšit konkurenceschopnost evropských podniků.

(7)

Evropský parlament ve svém usnesení o propojení obchodních rejstříků ze dne 7. září 2010 (6) zdůraznil, že tento projekt může být užitečný pro další integraci Evropského hospodářského prostoru pouze, pokud se do sítě zapojí všechny členské státy.

(8)

Víceletý akční plán v oblasti evropské e-justice na období 2009–2013 (7) se zabývá vývojem evropského portálu e-justice (dále jen "portál") jako jednotného evropského elektronického místa přístupu k právním informacím, soudním a správním institucím, rejstříkům, databázím a dalším službám a považuje propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků za důležité.

(9)

Přeshraniční přístup k obchodním informacím o společnostech a jejich pobočkách otevřených v jiných členských státech lze zlepšit pouze, pokud se všechny členské státy zapojí s cílem umožnit elektronickou komunikaci mezi rejstříky a předávání standardizovaných informací jednotlivým uživatelům prostřednictvím shodného obsahu a interoperabilních technologií na celém území Unie. Interoperabilita rejstříků by měla být zajištěna tím, že rejstříky členských států (dále jen „národní rejstříky“) budou poskytovat služby, které by měly tvořit rozhraní pro evropskou centrální platformu (dále jen „platforma“). Platforma by měla být centralizovaným souborem nástrojů informační technologie integrujícím služby a měla by vytvořit společné rozhraní. Toto rozhraní by mělo být využíváno všemi národními rejstříky. Platforma by měla rovněž poskytovat služby tvořící rozhraní pro portál sloužící jako evropské elektronické přístupové místo a pro případná další přístupová místa zřízená jednotlivými členskými státy. Tuto platformu je třeba chápat pouze jako nástroj pro propojení rejstříků, a nikoliv jako samostatný subjekt s právní subjektivitou. Na základě jedinečných identifikačních kódů by měla platforma být schopna zabezpečit šíření informací z každého z rejstříků členských států do příslušných rejstříků jiných členských států ve standardním formátu zprávy (elektronická forma zpráv vyměňovaných mezi systémy informační technologie, jako například xml) a příslušné jazykové verze.

(10)

Cílem této směrnice není zřízení centralizované databáze rejstříků, v níž by byly uchovávány věcné informace o obchodních společnostech. Při zavádění systému propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků (dále jen „systém propojení rejstříků“) je třeba vymezit pouze soubor údajů nezbytných pro řádné fungování platformy. K těmto údajům by měly patřit zejména provozní údaje, slovníky a glosáře. Rozsah těchto údajů by měl být vymezen rovněž s přihlédnutím k potřebě zajistit účinné fungování systému propojení rejstříků. Uvedené údaje by měly být používány k umožnění toho, aby platforma plnila své funkce, a neměly by být nikdy přímo veřejně přístupné. Platforma by navíc neměla měnit obsah údajů o obchodních společnostech, které jsou uloženy v národních rejstřících, ani informace o obchodních společnostech předané prostřednictvím systému propojení rejstříků.

(11)

Protože cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní systémy ústředních, obchodních a podnikových rejstříků, nemají členské státy povinnost změnit svůj vnitřní systém rejstříků, zejména pokud jde o správu a uchovávání údajů, poplatky a využívání a zveřejňování informací pro vnitrostátní účely.

(12)

V rámci této směrnice bude portál prostřednictvím platformy zpracovávat dotazy předložené jednotlivými uživateli týkající se informací o společnostech a jejich pobočkách v jiných členských státech, jež jsou uloženy v národních rejstřících. To umožní, že se výsledky vyhledávání objeví na portálu, včetně vysvětlujících popisků ve všech úředních jazycích Unie, uvádějících poskytnuté informace. Navíc za účelem zlepšení ochrany třetích osob v jiných členských státech by měly být na portálu k dispozici základní informace o právní povaze listin a údajů zveřejněných podle právních předpisů členských států přijatých v souladu se směrnicí 2009/101/ES.

(13)

Členským státům by mělo být umožněno zřídit jedno nebo více dalších přístupových míst, jež mohou mít vliv na používání a fungování platformy. Komise by proto měla být informována o jejich zřízení a o jakýchkoliv zásadních změnách v jejich fungování, zejména o jejich uzavření. Tímto oznamováním by neměly být žádným způsobem omezeny pravomoci členských států, pokud jde o zřizování a provoz případných dalších přístupových míst.

(14)

Společnosti a jejich pobočky v jiných členských státech by měly mít jedinečný identifikační kód, který umožní jejich jednoznačnou identifikaci v Unii. Tento identifikační kód má být využíván pro komunikaci mezi rejstříky prostřednictvím systému propojení rejstříků. Proto by společnosti a pobočky neměly mít povinnost uvádět jedinečný identifikační kód v obchodních dopisech a objednávkových listech uvedených ve směrnicích 89/666/EHS a 2009/101/ES. Pro své vlastní komunikační účely by měly nadále používat své vnitrostátní registrační číslo.

(15)

Mělo by být umožněno zavést jasné propojení mezi rejstříkem společnosti a rejstříky jejích poboček v jiných členských státech, které by spočívalo ve výměně informací o zahájení a ukončení jakéhokoli likvidačního či úpadkového řízení týkajícího se společnosti a o vymazání společnosti z rejstříku, pokud to má v členském státě, ve kterém je společnost zapsaná v rejstříku, právní důsledky. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, jaké postupy budou uplatňovat s ohledem na pobočky registrované na jejich území, avšak měly by zajistit přinejmenším to, aby pobočky zrušené společnosti byly z rejstříku vymazány bez zbytečného prodlení, případně po likvidačním řízení týkajícím se dotčené pobočky. Tato povinnost by se neměla vztahovat na pobočky obchodních společností, které byly z rejstříku vymazány, ale mají právního nástupce, jako je tomu například v případě změny právní formy obchodní společnosti, její fúze či rozdělení nebo přemístění jejího sídla do jiného státu.

(16)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na pobočku vytvořenou ve členském státě společností, která se neřídí právem členského státu, ve smyslu článku 7 směrnice 89/666/EHS.

(17)

Aby bylo zajištěno, že rejstříky budou komunikovat prostřednictvím systému propojení rejstříků, měla by být změněna směrnice 2005/56/ES.

(18)

Členské státy by měly zajistit, aby v případě jakýchkoliv změn informací uvedených v rejstřících a týkajících se společností byly tyto informace bez zbytečného odkladu aktualizovány. Aktualizace by měla být v běžném případě zveřejněna do 21 dnů od obdržení úplné dokumentace ohledně uvedených změn, včetně ověření souladu s vnitrostátním právem. Tato lhůta by měla být chápána tak, že je po členských státech požadováno, aby vyvinuly přiměřené úsilí pro splnění lhůty stanovené v této směrnici. Neměla by se vztahovat na dokumenty týkající se účetnictví, které musí společnosti předkládat pro každý účetní rok. Tato výjimka je odůvodněna nadměrnou zátěží vnitrostátních rejstříků během období předkládání závěrek. V souladu s obecnými právními zásadami společnými všem členským státům by měla být lhůta 21 dnů přerušena v případě vyšší moci.

(19)

Pokud se Komise rozhodne vytvořit nebo provozovat platformu prostřednictvím třetí strany, mělo by tak být učiněno v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (8). Odpovídající úroveň zapojení členských států do tohoto procesu by měla být zajištěna zavedením technických specifikací pro účely řízení o zadávání veřejných zakázek za použití prováděcích aktů přijímaných v souladu s přezkumným postupem uvedeným v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (9).

(20)

Pokud se Komise rozhodne provozovat platformu prostřednictvím třetí strany, měla by být zajištěna kontinuita poskytování služeb prostřednictvím systému propojení rejstříků a řádný veřejný dohled nad fungováním platformy. Podrobná pravidla pro provozní řízení platformy by měla být přijata prostřednictvím prováděcích aktů přijímaných v souladu s přezkumným postupem uvedeným v článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Zapojení členských států do fungování celého systému by mělo být v každém případě zajištěno prostřednictvím pravidelného dialogu mezi Komisí a zástupci členských států ohledně otázek týkajících se fungování systému propojení rejstříků a jeho budoucího rozvoje.

(21)

Propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků vyžaduje koordinaci vnitrostátních systémů s odlišnými technickými specifikacemi. Proto je třeba přijmout technická opatření a specifikace, které by měly zohlednit rozdíly mezi rejstříky. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k řešení těchto technických a provozních otázek. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s přezkumným postupem podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

(22)

Tato směrnice by neměla omezovat práva členských států na vybírání poplatků za získání informací o společnostech prostřednictvím systému propojení rejstříků, jsou-li tyto poplatky podle vnitrostátního práva vyžadovány. Proto by technická opatření a specifikace systému propojení rejstříků měly umožnit zavedení různých způsobů plateb. V tomto ohledu by tato směrnice neměla předjímat žádné konkrétní technické řešení, neboť způsoby plateb by měly být stanoveny ve fázi přijímání prováděcích aktů při zohlednění široce dostupných platebních nástrojů pro platby online.

(23)

Bylo by vhodné, aby se mohly systému propojení rejstříků v budoucnu účastnit třetí země.

(24)

Spravedlivé řešení ohledně financování systému propojení rejstříků spočívá v tom, že na financování tohoto systému by se měly podílet Unie i její členské státy. Členské státy by měly nést finanční zátěž spojenou s úpravou svých národních rejstříků pro tento systém, přičemž centrální prvky (evropská centrální platforma a portál sloužící jako jednotné evropské přístupové místo) by měly být financovány z odpovídající položky souhrnného rozpočtu Unie. Za účelem doplnění jiných než podstatných prvků této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o vybírání poplatků za získání informací o společnostech. Tímto není dotčena možnost národních rejstříků vybírat dodatečné poplatky, ale může to zahrnovat dodatečný poplatek za účelem spolufinancování údržby a provozu platformy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předávány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(25)

Zpracování osobních údajů, včetně elektronického předávání osobních údajů v rámci členských států se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (10) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (11). Zpracování osobních údajů rejstříky členských států, Komisí a případně třetí stranou zapojenou do provozování platformy by mělo probíhat v souladu s uvedenými akty. Prováděcí akty, jež mají být přijaty ve vztahu k systému propojení rejstříků, by měly případně zajišťovat uvedený soulad, a to zejména stanovením odpovídajících úkolů a povinností všech dotčených účastníků a organizačních a technických pravidel, která se na ně vztahují.

(26)

Aby mohl být systém propojení rejstříků zprovozněn, je nutné, aby členské státy učinily nezbytné úpravy, které spočívají zejména ve vývoji rozhraní spojujícího každý rejstřík s centrální platformou. Proto by tato směrnice měla stanovit odkladnou lhůtu pro provedení a uplatnění ustanovení týkajících se technického provozu systému členskými státy. Tato lhůta by měla být stanovena tak, aby jí předcházelo přijetí všech prováděcích aktů týkajících se technických opatření a specifikací pro systém propojení rejstříků Komisí. Lhůta pro provedení a uplatňování ustanovení směrnice týkajících se technického fungování systému propojení rejstříků by měla být dostatečná tak, aby členským státům umožnila dokončení právní a technické úpravy systému nezbytné pro jeho plné zprovoznění v přiměřeném časovém rámci.

(27)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (12) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými prvky směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva. V případě této směrnice považuje legislativní orgán předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(28)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie, zejména článek 8 uvedené listiny, který stanoví, že každý má právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají.

(29)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení přeshraničního přístupu k informacím o společnostech, zajištění, aby v rejstříku pobočky byly zapsány aktualizované informace, a zřízení jasných kanálů pro komunikaci mezi rejstříky při přeshraničních registracích, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinku opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(30)

Směrnice 89/666/EHS, 2005/56/ES a 2009/101/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(31)

V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který své stanovisko předložil dne 6. května 2011 (13),

1)

V článku 1 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„3.   Listiny a údaje uvedené v čl. 2 odst. 1 jsou veřejně přístupné prostřednictvím systému propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků zřízeného v souladu s čl. 4a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (14) (dále jen „systém propojení rejstříků“). Článek 3b a čl. 3c odst. 1 uvedené směrnice se použijí obdobně.

4.   Členské státy zajistí, aby byl pobočkám přidělen jedinečný identifikační kód umožňující jejich jednoznačnou identifikaci při komunikaci mezi rejstříky prostřednictvím systému propojení rejstříků. Tento jedinečný identifikační kód se skládá přinejmenším z prvků, které umožní identifikaci členského státu rejstříku, národního rejstříku původu, čísla, pod nímž je pobočka zapsána v tomto rejstříku, a bude-li to vhodné, i z dalších prvků zamezujících výskytu chyb při identifikaci.

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

1.   Rejstřík společnosti prostřednictvím systému propojení rejstříků bezodkladně zpřístupní informace o zahájení a ukončení jakéhokoli likvidačního či úpadkového řízení vůči dané společnosti a o vymazání společnosti z rejstříku, pokud to má právní důsledky v členském státě, ve kterém je společnost zapsaná v rejstříku.

2.   Rejstřík pobočky prostřednictvím systému propojení rejstříků zajistí bezodkladné přijetí informací podle odstavce 1.

3.   Výměna informací uvedených v odstavcích 1 a 2 je pro rejstříky bezplatná.

4.   Členské státy stanoví postup při obdržení informací uvedených v odstavcích 1 a 2. Těmito postupy se zajistí, aby v případě společností, které byly zrušeny nebo z jiného důvodu vymazány z rejstříku, byly jejich pobočky bez zbytečného odkladu rovněž z rejstříku vymazány.

5.   Druhá věta odstavce 4 se nepoužije na pobočky obchodních společností, které byly z rejstříku vymazány v důsledku změny právní formy dotčené obchodní společnosti sloučením či rozdělením nebo přemístění jejího sídla do jiného státu.“.

3)

Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL IIIA

OCHRANA ÚDAJŮ

Článek 11a

Zpracování osobních údajů prováděné v rámci této směrnice se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (15).

1)

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Zápis do rejstříku

Právo každého členského státu, kterým se řídily fúzující společnosti, určuje s ohledem na území daného státu, jakou formou se v souladu s článkem 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 54 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (16) zveřejňuje dokončení přeshraniční fúze ve veřejném rejstříku, u něhož je každá z těchto společností povinna uložit své listiny.

Rejstřík, do kterého se zapisuje společnost vzniklá přeshraniční fúzí, bezodkladně prostřednictvím systému propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků, zřízeného v souladu se čl. 4a odst. 2 směrnice 2009/101/ES, oznámí rejstříku, u něhož je každá fúzující společnost povinna uložit své listiny, že přeshraniční fúze nabyla účinnosti. Výmaz dřívějšího zápisu se případně provádí při doručení tohoto oznámení, nikoliv však dříve.

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 17a

Ochrana údajů

Zpracování osobních údajů prováděné v rámci této směrnice se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (17).

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby veškeré změny v listinách a údajích uvedených v článku 2 byly zapsány do příslušného rejstříku uvedeného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci a zveřejněny v souladu s čl. 3 odst. 3 a 5 v běžném případě do 21 dnů od obdržení úplné dokumentace týkající se těchto změn, včetně případného ověření souladu s právem, je-li vnitrostátním právem vyžadováno pro zápis.

2.   Odstavec 1 se nepoužije pro účetní doklady uvedené v čl. 2 písm. f).“.

2)

V čl. 3 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy zajistí, aby byl společnostem přidělen jedinečný identifikační kód umožňující jejich jednoznačnou identifikaci při komunikaci mezi rejstříky prostřednictvím systému propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků zřízeného v souladu s čl. 4a odst. 2 (dále jen „systém propojení rejstříků“). Tento jedinečný identifikační kód se skládá přinejmenším z prvků, které umožní identifikaci členského státu rejstříku, národního rejstříku původu a čísla, pod nímž je společnost zapsaná v tomto rejstříku, a bude-li to vhodné, i z dalších prvků zamezujících výskytu chyb při identifikaci.“.

3)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 3a

1.   Členské státy zajistí, aby byly k dispozici aktuální informace vysvětlující ustanovení vnitrostátního práva, podle nichž se třetí osoby mohou v souladu s čl. 3 odst. 5, 6 a 7 dovolávat údajů a všech druhů listin uvedených v článku 2.

2.   Členské státy poskytují informace, které musí být zveřejněny na evropském portálu e-justice (dále jen „portál“) v souladu s pravidly a technickými požadavky portálu.

3.   Komise zveřejňuje tyto informace na portálu ve všech úředních jazycích Unie.

Článek 3b

1.   Elektronické kopie listin a údajů uvedených v článku 2 jsou rovněž veřejně přístupné prostřednictvím systému propojení rejstříků.

2.   Členské státy zajistí, aby listiny a údaje uvedené v článku 2 byly prostřednictvím systému propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků k dispozici ve standardním formátu zpráv a byly elektronicky přístupné. Členské státy rovněž zajistí dodržování minimálních standardů bezpečnosti přenosu údajů.

3.   Komise poskytne ve všech úředních jazycích Unie službu pro vyhledávání, pokud jde o společnosti zapsané v členských státech, s cílem zpřístupnit na portálu:

Článek 3c

1.   Poplatky za získání listin a údajů uvedených v článku 2 prostřednictvím systému propojení rejstříků nesmějí být vyšší než administrativní náklady s tím spojené.

2.   Členské státy zajistí, aby následující údaje byly bezplatně dostupné prostřednictvím systému propojení rejstříků:

Kromě těchto údajů mohou členské státy rozhodnout, že budou bezplatně poskytovány i další listiny či údaje.

Článek 3d

1.   Rejstřík společnosti bezodkladně zpřístupní prostřednictvím systému propojení rejstříků informace o zahájení a ukončení jakéhokoli likvidačního či úpadkového řízení vůči dané společnosti a o vymazání společnosti z rejstříku, pokud to má právní důsledky v členském státě, ve kterém je společnost zapsaná v rejstříku.

2.   Rejstřík pobočky zajistí prostřednictvím systému propojení rejstříků bezodkladné přijetí informací uvedených v odstavci 1.

3.   Výměna informací uvedených v odstavcích 1 a 2 je pro rejstříky bezplatná.“.

4)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 4a

1.   Zřizuje se evropská centrální platforma (dále jen „platforma“).

2.   Systém propojení rejstříků se skládá z:

3.   Členské státy zajistí interoperabilitu svých rejstříků v rámci uvedeného systému propojení rejstříků prostřednictvím platformy.

4.   Členské státy mohou zřídit další přístupová místa k systému propojení rejstříků. Bez zbytečného odkladu uvědomí Komisi o zřízení těchto přístupových míst a o jakýchkoli důležitých změnách v jejich fungování.

5.   Přístup k informacím obsaženým v systému propojení rejstříků je zajišťován prostřednictvím portálu a prostřednictvím případných dalších přístupových míst, která mohou členské státy zřídit.

6.   Zřízením systému propojení rejstříků nejsou dotčeny stávající dvoustranné dohody mezi členskými státy o výměně informací o společnostech.

Článek 4b

1.   Komise rozhodne, zda vytvoří nebo bude provozovat platformu vlastními prostředky, nebo prostřednictvím třetí strany.

Pokud se Komise rozhodne vytvořit nebo provozovat platformu prostřednictvím třetí strany, probíhá výběr třetí strany a dohled nad dodržováním dohody uzavřené touto třetí stranou ze strany Komise v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (18).

2.   Pokud se Komise rozhodne vytvořit platformu prostřednictvím třetí strany, stanoví prostřednictvím prováděcích aktů technické specifikace pro účely řízení o zadávání veřejných zakázek a dobu trvání dohody, která má být s uvedenou třetí stranou uzavřena.

3.   Pokud se Komise rozhodne provozovat platformu prostřednictvím třetí strany, přijme prostřednictvím prováděcích aktů podrobná pravidla pro provozní řízení platformy.

Provozní řízení platformy zahrnuje zejména:

Dohled nad fungováním platformy provádí Komise.

4.   Prováděcí akty uvedené v odstavcích 2 a 3 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 4e odst. 2.

Článek 4c

Komise přijímá prováděcí akty, jimiž stanoví:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 4e odst. 2.

Komise přijme tyto prováděcí akty do 7. července 2015.

Článek 4d

1.   Zřízení platformy, její další rozvoj a úpravy portálu, které vyžaduje tato směrnice, jsou financovány ze souhrnného rozpočtu Unie.

2.   Údržba a provoz platformy jsou financovány ze souhrnného rozpočtu Unie a mohou být spolufinancovány z poplatků za přístup k systému propojení rejstříků vybíraných od jednotlivých uživatelů. Žádným ustanovením tohoto odstavce nejsou dotčeny poplatky na vnitrostátní úrovni.

3.   Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a, jimiž přijme pravidla pro rozhodování, zda bude platforma financována formou poplatků, a pokud ano, stanoví v těchto aktech výši poplatků účtovaných jednotlivým uživatelům v souladu s odstavcem 2.

4.   Poplatky uloženými podle odstavce 2 nejsou dotčeny poplatky, které členské státy případně požadují za získání listin a údajů uvedených v čl. 3c odst. 1.

5.   Za získání údajů uvedených v čl. 3c odst. 2 písm. a), b) a c) nelze uložit poplatek podle odstavce 2.

6.   Každý členský stát nese náklady na přizpůsobení svých národních rejstříků této směrnici a za jejich údržbu a provoz.

Článek 4e

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (21).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

5)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 7a

Zpracování osobních údajů prováděné v rámci této směrnice se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (22).

6)

Vkládá se nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA 4A

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Článek 13a

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4d odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4d odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4d odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“.

—

článkem 1 odst. 3 a 4 a článkem 5a směrnice 89/666/EHS,

—

článkem 13 směrnice 2005/56/ES,

—

čl. 3 odst. 1 druhým pododstavcem, články 3b, 3c, 3d a čl. 4a odst. 3 až 5 směrnice 2009/101/ES.