4.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 287/9

(1)

Na základě čl. 17 odst. 3 písm. a) Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 (2) byla rozhodnutími SCH/Com-ex (98) 56 (3) a SCH/Com-ex (99) 14 (4) vytvořena příručka cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem. Tato rozhodnutí by měla být přizpůsobena institucionálnímu a právnímu rámci Unie.

(2)

Seznam cestovních dokladů vydávaných třetími zeměmi by měl být systematicky sledován, aby tak orgány členských států příslušné pro zpracování žádostí o víza a pro provádění kontrol na hranicích měly k dispozici přesné informace o cestovních dokladech předkládaných státními příslušníky třetích zemí. Je třeba modernizovat a zefektivnit jak výměnu informací mezi členskými státy o vydávaných cestovních dokladech a o uznávání těchto cestovních dokladů členskými státy, tak i zveřejňování celého souboru těchto informací.

(3)

Seznam cestovních dokladů slouží dvěma účelům: na jedné straně umožňuje orgánům příslušným pro provádění kontrol na hranicích ověřovat, zda je daný cestovní doklad uznáván pro účely překročení vnějších hranic ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (5); na straně druhé umožňuje konzulárním pracovníkům ověřovat, zda členské státy uznávají daný cestovní doklad pro účely připojení vízového štítku.

(4)

Podle čl. 48 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (6) je třeba v rámci místní schengenské spolupráce vypracovat seznam cestovních dokladů vydávaných hostitelskou zemí, který nemusí být úplný.

(5)

Je třeba zavést mechanismus, který zajistí průběžnou aktualizaci seznamu cestovních dokladů.

(6)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s případným uznáváním cestovních dokladů je důležité jejich zabezpečení, měla by Komise ve spolupráci s odborníky z členských států podle potřeby poskytnout technické posouzení.

(7)

Členské státy jsou a nadále by měly zůstat příslušné pro uznávání cestovních dokladů s cílem umožnit držiteli překročení vnějších hranic a připojit vízový štítek.

(8)

Členské státy by měly oznámit svůj postoj ke všem cestovním dokladům a usilovat o harmonizaci svých postojů k různým typům cestovních dokladů. Je třeba vytvořit mechanismus, který by členské státy zavazoval k zaujetí postoje k uznávání či neuznávání cestovních dokladů, jelikož v případě, že členský stát svůj postoj k danému cestovnímu dokladu neoznámí, může jeho držitelům způsobit obtíže. Uvedený mechanismus by neměl bránit členským státům oznámit kdykoli změnu svého postoje.

(9)

Z dlouhodobého hlediska je třeba vytvořit online databázi obsahující vzory všech cestovních dokladů, aby se orgánům příslušným pro provádění kontrol na hranicích a konzulárním pracovníkům usnadnilo ověřování daných cestovních dokladů. Tato databáze by měla být průběžně aktualizována v souladu s případnými změnami dříve oznámeného uznávání či neuznávání daných cestovních dokladů členskými státy.

(10)

Komise by měla sestavit seznam známých smyšlených a kamuflážních cestovních pasů, na něž byla upozorněna členskými státy, který nemusí být úplný. Smyšlené a kamuflážní pasy na tomto seznamu by neměly podléhat uznávání či neuznávání. Držitele by totiž neměly opravňovat k překročení vnějších hranic a neměly by být opatřovány vízem.

(11)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro sestavování a aktualizaci seznamu cestovních dokladů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (7).

(12)

Při sestavování a aktualizaci seznamu cestovních dokladů by měl být použit poradní postup, jelikož tyto akty jsou pouhým seznamem vydávaných cestovních dokladů.

(13)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a C rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody (9).

(14)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (10), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a C rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (11).

(15)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A, B a C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (12).

(16)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(17)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (13); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(18)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (14); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(19)

Pokud jde o Kypr, představuje toto rozhodnutí akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.

(20)

Toto rozhodnutí představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005,

a)

cestovní doklady vydávané státním příslušníkům třetích zemí;

b)

cestovní doklady vydávané uprchlíkům na základě Úmluvy Organizace spojených národů o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951;

c)

cestovní doklady vydávané osobám bez státní příslušnosti na základě Úmluvy Organizace spojených národů o právním postavení osob bez státní příslušnosti ze dne 28. září 1954;

d)

cestovní doklady vydávané osobám, které nejsou státními příslušníky žádné země a které pobývají v členském státě;

e)

cestovní doklady vydávané Spojeným královstvím britským občanům, kteří nejsou pro účely práva Unie státními příslušníky Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.