o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

1. Toto nařízení stanoví podmínky, za kterých příslušné orgány členských států odpovědné za uplatňování právních předpisů o DPH spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí za účelem zajištění dodržování těchto předpisů.

Za tímto účelem stanoví toto nařízení pravidla a postupy, jež umožňují příslušným orgánům členských států spolupráci a vzájemnou výměnu všech informací, které mohou pomoci správně vyměřit DPH, kontrolovat správné uplatňování DPH, zejména u plnění uvnitř Společenství, a bojovat proti podvodům souvisejícím s DPH. Vymezuje zejména pravidla a postupy, které členským státům umožňují shromažďovat a vyměňovat uvedené informace elektronickými prostředky.

2. Toto nařízení stanoví podmínky, za nichž jsou orgány uvedené v odstavci 1 nápomocny při ochraně příjmů z DPH ve všech členských státech.

3. Tímto nařízením není v členských státech dotčeno uplatnění pravidel vzájemné pomoci v trestních věcech.

4. Toto nařízení rovněž stanoví pravidla a postupy pro elektronickou výměnu informací o DPH u elektronicky poskytovaných služeb v souladu se zvláštním režimem podle hlavy XII kapitoly 6 směrnice 2006/112/ES a rovněž pro jakoukoli následnou výměnu informací, a pokud jde o služby zahrnuté do uvedeného zvláštního režimu, pro převod peněžních částek mezi příslušnými orgány členských států.

2. Ode dne 1. ledna 2015 se definice obsažené v článcích 358, 358a a 369a směrnice 2006/112/ES použijí rovněž pro účely tohoto nařízení.

Příslušnými orgány jsou orgány, jejichž jménem má být toto nařízení uplatňováno, a to buď přímo, nebo na základě pověření.

Každý členský stát sdělí Komisi do 1. prosince 2010, který z jeho orgánů je příslušným orgánem pro účely tohoto nařízení, a neprodleně Komisi informuje o jakékoli následné změně.

Komise zpřístupní seznam všech příslušných orgánů členským státům a zveřejní tyto informace v Úředním věstníku Evropské unie.

1. Každý členský stát určí jediný ústřední kontaktní orgán, jemuž uloží hlavní odpovědnost za styk s ostatními členskými státy v oblasti správní spolupráce. Informuje o tom Komisi a ostatní členské státy. Ústřednímu kontaktnímu orgánu může být rovněž uložena odpovědnost za styk s Komisí.

2. Příslušný orgán každého členského státu může určit kontaktní útvary. Ústřední kontaktní orgán odpovídá za aktualizaci seznamu těchto útvarů a za jeho zpřístupnění ústředním kontaktním orgánům ostatních dotčených členských států.

3. Kromě toho může příslušný orgán každého členského státu za podmínek, které sám stanoví, určit příslušné úředníky, kteří mohou uskutečňovat přímou výměnu informací na základě tohoto nařízení. Pokud tak příslušný orgán učiní, může omezit rozsah takového pověření. Ústřední kontaktní orgán odpovídá za aktualizaci seznamu těchto úředníků a za jeho zpřístupnění ústředním kontaktním orgánům ostatních dotčených členských států.

4. Úředníci uskutečňující výměnu informací podle článků 28, 29 a 30 se v každém případě považují pro tento účel za příslušné úředníky v souladu s podmínkami, které stanoví příslušné orgány.

Pokud kontaktní útvar nebo příslušný úředník odešlou nebo obdrží žádost o pomoc či odpověď na žádost o pomoc, uvědomí o tom ústřední kontaktní orgán svého členského státu za podmínek jím stanovených.

Pokud kontaktní útvar nebo příslušný úředník obdrží žádost o pomoc vyžadující zásah mimo jejich územní či věcnou působnost, předá ji neprodleně ústřednímu kontaktnímu orgánu svého členského státu a uvědomí o tom dožadující orgán. V takovém případě začíná lhůta stanovená v článku 10 běžet dnem následujícím po dni předání žádosti o pomoc ústřednímu kontaktnímu orgánu.

1. Na žádost dožadujícího orgánu sdělí dožádaný orgán informace podle článku 1 včetně veškerých informací týkajících se konkrétního případu či konkrétních případů.

2. Pro účely předání informací podle odstavce 1 zajistí dožádaný orgán provedení jakýchkoli správních šetření nezbytných pro získání těchto informací.

3. Do dne 31. prosince 2014 může žádost podle odstavce 1 obsahovat odůvodněnou žádost o správní šetření. Jestliže se dožádaný orgán domnívá, že správní šetření není nutné, sdělí okamžitě dožadujícímu orgánu příslušné důvody.

4. Ode dne 1. ledna 2015 může žádost podle odstavce 1 obsahovat odůvodněnou žádost o zvláštní správní šetření. Jestliže se dožádaný orgán domnívá, že žádné správní šetření není nutné, sdělí okamžitě dožadujícímu orgánu příslušné důvody.

Aniž je dotčen první pododstavec, lze šetření částek přiznaných osobou povinnou k dani v souvislosti s dodáním zboží či poskytnutím služby uvedeným v příloze I uskutečněným osobou povinnou k dani usazenou v členském státě dožádaného orgánu, které je zdanitelné v členském státě dožadujícího orgánu, odmítnout provést pouze:

Odmítne-li dožádaný orgán provést správní šetření podle druhého pododstavce z důvodů stanovených v písmenech a) a b), poskytne dožadujícímu orgánu přesto údaje o datu uskutečnění a hodnotě všech příslušných dodání zboží nebo poskytnutí služby, jež osoba povinná k dani uskutečnila v členském státě dožadujícího orgánu během uplynulých dvou let.

5. Za účelem získání požadovaných informací nebo provedení požadovaného správního šetření postupují dožádaný orgán nebo správní orgán, na který se dožádaný orgán obrátí, jako kdyby jednaly samy za sebe nebo na žádost jiného úřadu svého vlastního členského státu.

Žádosti o informace a o správní šetření podle článku 7 se předávají na vzorovém formuláři přijatém postupem podle čl. 58 odst. 2, s výhradou případů podle článku 50 nebo výjimečných případů, kdy žádost uvádí důvody, pro které se dožadující orgán domnívá, že vzorový formulář není vhodný.

1. Na žádost dožadujícího orgánu sdělí dožádaný orgán veškeré relevantní informace, které získá nebo má k dispozici, jakož i výsledky správních šetření ve formě zpráv, výkazů a jakýchkoli jiných dokumentů nebo ověřených opisů či výpisů z nich.

2. Prvopisy dokumentů se poskytnou pouze tehdy, není-li to v rozporu s platnými předpisy členského státu, v němž má dožádaný orgán sídlo.

Dožádaný orgán poskytne informace podle článků 7 a 9 co nejrychleji, nejpozději však do tří měsíců ode dne obdržení žádosti.

Pokud však dožádaný orgán má již příslušnou informaci k dispozici, zkracuje se lhůta na jeden měsíc.

V určitých zvláštních skupinách případů se dožádaný orgán a dožadující orgán mohou dohodnout na lhůtách odlišných od lhůt stanovených v článku 10.

Pokud není dožádaný orgán schopen odpovědět na žádost ve stanovené lhůtě, uvědomí písemně a bez odkladu dožadující orgán o důvodech, které brání včasné odpovědi, a o datu, kdy pravděpodobně bude moci odpovědět.

1. Příslušný orgán každého členského státu předá bez předchozí žádosti informace podle článku 1 příslušnému orgánu kteréhokoli jiného dotčeného členského státu v těchto případech:

2. Výměna informací bez předchozí žádosti je buď automatická podle článku 14, nebo spontánní podle článku 15.

3. Informace se předávají prostřednictvím vzorových formulářů přijatých postupem podle čl. 58 odst. 2.

Členský stát se může zdržet účasti na automatické výměně informací z jedné či více těchto kategoriích, u nichž by shromažďování informací pro takovou výměnu vyžadovalo uložení nových povinností osobám povinným k DPH nebo by z ní plynula pro dotyčný členský stát nepřiměřená administrativní zátěž.

Výsledky automatické výměny informací v rámci každé kategorie jednou ročně přezkoumává výbor uvedený v čl. 58 odst. 1, aby bylo zajištěno, že k tomuto typu výměny dochází pouze v případech, kdy se jedná o nejúčinnější způsob, jak si informace vyměňovat.

2. Ode dne 1. ledna 2015 příslušný orgán každého členského státu provádí zejména automatickou výměnu informací umožňující členským státům spotřeby zjistit, zda osoby povinné k dani neusazené na jejich území přiznávají a správně odvádějí DPH splatnou za telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby, bez ohledu na to, zda tyto osoby povinné k dani využijí zvláštní režim stanovený v hlavě XII kapitole 6 oddíle 3 směrnice 2006/112/ES. Členský stát usazení uvědomí členský stát spotřeby o veškerých nesrovnalostech, o kterých se dozví.

Příslušné orgány členských států předávají spontánní výměnou příslušným orgánům ostatních členských států jakékoli informace podle čl. 13 odst. 1, jež nebyly postoupeny v rámci automatické výměny podle článku 14, které jsou jim známy a které mohou být podle jejich názoru pro tyto příslušné orgány užitečné.

Pokud příslušný orgán poskytuje informace podle článků 7 nebo 15, může požádat příslušný orgán, který dané informace obdržel, o zpětnou vazbu k nim. Na takovou žádost poskytne příslušný orgán, který dané informace obdržel, co nejdříve zpětnou vazbu příslušnému orgánu, který informace poskytl, aniž jsou dotčena pravidla daňového tajemství a ochrany údajů platná v jeho členském státě a pokud mu tím nevznikne nepřiměřená administrativní zátěž. Praktická opatření se určí postupem podle čl. 58 odst. 2.

2. Technické podrobnosti týkající se automatizované žádosti vztahující se k informacím uvedeným v odst. 1 písm. b), c) a d) se přijímají postupem podle čl. 58 odst. 2.

Aby bylo umožněno používat informace uvedené v článku 17 v postupech stanovených tímto nařízením, musí tyto informace zůstat dostupné po dobu nejméně pěti let po skončení prvního kalendářního roku, ve kterém měl být udělen přístup k těmto informacím.

Členské státy zajistí, aby informace dostupné v elektronickém systému podle článku 17 byly aktuální, úplné a přesné.

Postupem podle čl. 58 odst. 2 se stanoví kritéria pro určení, které změny nejsou relevantní, zásadní nebo užitečné, a tudíž je není třeba provádět.

1. Informace podle článku 17 musí být bez prodlení vloženy do elektronického systému.

2. Odchylně od odstavce 1 musí být údaje podle čl. 17 odst. 1 písm. a) vloženy do elektronického systému nejpozději jeden měsíc od konce období, k němuž se vztahují.

3. Odchylně od odstavců 1 a 2 musí být údaje v případě, že mají být opravovány nebo doplňovány do elektronického systému na základě článku 19, vloženy nejpozději jeden měsíc od konce období, v němž byly shromážděny.

1. Každý členský stát poskytne příslušnému orgánu kteréhokoli jiného členského státu automatizovaný přístup k informacím uchovávaným podle článku 17.

2. Pokud jde o informace uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. a), musí být přístupné alespoň tyto informace:

Hodnoty podle prvního pododstavce písm. b), d) a e) se vyjadřují v měně členského státu, který poskytl informace, a vztahují se k obdobím souhrnných hlášení každé osoby povinné k dani, stanoveným podle článku 263 směrnice 2006/112/ES.

1. S cílem zaručit správcům daně přiměřenou míru jistoty, pokud jde o kvalitu a spolehlivost údajů dostupných prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 17, přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění toho, aby údaje poskytnuté osobami povinnými k dani a právnickými osobami nepovinnými k dani k identifikaci pro účely DPH podle článku 214 směrnice 2006/112/ES byly dle jejich soudu úplné a přesné.

Členské státy zavedou postupy, jimiž se uvedené údaje kontrolují, je-li tak určeno na základě výsledků hodnocení rizika. Tyto kontroly proběhnou v zásadě před identifikací pro účely DPH nebo v případě, že se před identifikací uskutečňují pouze předběžné kontroly, nejpozději šest měsíců po ní.

2. Členské státy uvědomí výbor uvedený v čl. 58 odst. 1 o opatřeních zavedených na vnitrostátní úrovni za účelem zajištění kvality a spolehlivosti informací v souladu s odstavcem 1.

Členské státy zajistí, aby v elektronickém systému uvedeném v článku 17 tohoto nařízení bylo identifikační číslo pro účely DPH podle článku 214 směrnice 2006/112/ES znázorněno jako neplatné, nastane-li přinejmenším kterákoli z těchto situací:

Jestliže si příslušné orgány členských států pro účely článků 17 až 21 vyměňují informace elektronickými prostředky, učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění souladu s článkem 55.

Členské státy odpovídají za veškerý vývoj svých systémů, který je nezbytný pro umožnění výměny informací za využití sítě CCN/CSI.

Dožádaný orgán na žádost dožadujícího orgánu a v souladu s pravidly doručování obdobných aktů v členském státě, ve kterém má dožádaný orgán sídlo, doručí adresátovi veškeré akty a rozhodnutí, které vydaly příslušné orgány a které se vztahují na uplatňování právních předpisů týkajících se DPH na území členského státu, ve kterém má sídlo dožadující orgán.

Žádost o doručení musí obsahovat předmět doručovaného aktu nebo rozhodnutí a dále jméno, adresu a všechny ostatní informace využitelné k identifikaci adresáta.

Dožádaný orgán neprodleně uvědomí dožadující orgán o úkonech učiněných k vyřízení žádosti o doručení, a zejména mu oznámí datum doručení aktu nebo rozhodnutí adresátovi.

PŘÍTOMNOST V PROSTORÁCH SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A ÚČAST NA SPRÁVNÍCH ŠETŘENÍCH

1. Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou být úředníci zmocnění dožadujícím orgánem přítomni v souvislosti s výměnou informací podle článku 1 v prostorách správních orgánů dožádaného členského státu či na jakémkoli jiném místě, kde tyto orgány plní své úkoly. Pokud jsou požadované informace obsaženy v dokumentech, k nimž mají úředníci dožádaného orgánu přístup, jsou úředníkům dožadujícího orgánu poskytnuty jejich kopie.

2. Na základě dohody mezi dožadujícím orgánem a dožádaným orgánem a v souladu s podmínkami stanovenými dožádaným orgánem mohou být úředníci zmocnění dožadujícím orgánem přítomni v souvislosti s výměnou informací podle článku 1 při správních šetřeních prováděných na území dožádaného členského státu. Tato správní šetření provádějí výhradně úředníci dožádaného orgánu. Úředníci dožadujícího orgánu nevykonávají kontrolní pravomoci svěřené úředníkům dožádaného orgánu. Mohou však mít na základě zprostředkování úředníky dožádaného orgánu a výhradně pro účely prováděného správního šetření přístup do týchž prostor a k týmž dokumentům jako úředníci dožádaného orgánu.

3. Úředníci dožadujícího orgánu, kteří jsou přítomni v jiném členském státě v souladu s odstavci 1 a 2, musí být vždy schopni předložit písemné zmocnění, v němž je uvedena jejich totožnost a jejich úřední postavení.

Členské státy mohou souhlasit s prováděním souběžných kontrol, kdykoli je považují za účinnější než kontroly provedené pouze jedním členským státem.

1. Členský stát sám určí osobu povinnou k dani, pro kterou navrhne souběžnou kontrolu. Příslušný orgán tohoto členského státu oznámí případy navržené pro souběžnou kontrolu příslušným orgánům ostatních dotčených členských států. Svou volbu zdůvodní pokud možno tím, že poskytne informace, které ho přivedly k jeho rozhodnutí. Stanoví lhůtu, během níž by měly být tyto kontroly provedeny.

2. Příslušný orgán členského státu, který obdrží návrh na souběžnou kontrolu, potvrdí příslušnému orgánu navrhujícího členského státu svůj souhlas nebo mu sdělí své odmítnutí spolu s odůvodněním, a to v zásadě do dvou týdnů od obdržení návrhu, avšak nejpozději do jednoho měsíce.

3. Každý příslušný orgán dotčených členských států jmenuje zástupce, který ponese odpovědnost za dohled nad kontrolami a za jejich koordinaci.

1. Příslušné orgány každého členského státu zajistí, aby osobám podílejícím se na dodání zboží nebo poskytnutí služby uvnitř Společenství a neusazeným osobám povinným k dani poskytujícím telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytované služby, zejména služby uvedené v příloze II směrnice 2006/112/ES, bylo umožněno získat pro potřeby těchto plnění elektronickými prostředky potvrzení o platnosti identifikačního čísla pro účely DPH jakékoli blíže určené osoby, jakož i odpovídajícího jména a adresy. Tyto informace musí odpovídat údajům podle článku 17 tohoto nařízení.

2. Každý členský stát poskytne elektronickými prostředky potvrzení jména a adresy osoby, jíž bylo identifikační číslo pro účely DPH přiděleno, v souladu se svými vnitrostátními pravidly ochrany údajů.

3. Během období stanoveného v článku 357 směrnice 2006/112/ES se odstavec 1 tohoto článku nepoužije na neusazené osoby povinné k dani poskytující telekomunikační služby a služby rozhlasového a televizního vysílání.

1. Komise na základě informací poskytnutých členskými státy zveřejní na svých internetových stránkách podrobnosti o předpisech každého členského státu, které provádějí hlavu XI kapitolu 3 směrnice 2006/112/ES.

2. Podrobnosti a formát informací, které se mají sdělit, se přijímají postupem podle čl. 58 odst. 2.

1. S cílem podpořit a usnadnit mnohostrannou spolupráci při boji proti podvodům v oblasti DPH se touto kapitolou zřizuje síť pro rychlou výměnu cílených informací mezi členskými státy, dále nazývanou „Eurofisc“.

1. Členské státy se účastní činnosti Eurofiscu v pracovních oblastech podle vlastní volby a rovněž se mohou rozhodnout svou účast ukončit.

2. Členské státy, které se rozhodly účastnit se některé pracovní oblasti Eurofiscu, se aktivně účastní mnohostranné výměny cílených informací mezi všemi zúčastněnými členskými státy.

Komise poskytuje Eurofiscu technickou a logistickou podporu. Komise nemá přístup k informacím uvedeným v článku 1, které mohou být prostřednictvím Eurofiscu vyměňovány.

1. Příslušné orgány každého členského státu určí alespoň jednoho kontaktního úředníka Eurofiscu. Kontaktní úředníci Eurofiscu jsou příslušnými úředníky ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. c) a vykonávají činnosti podle čl. 33 odst. 2. Tito úředníci jsou odpovědní výhradně správním orgánům svých členských států.

2. Kontaktní úředníci členských států účastnících se činnosti v určité pracovní oblasti Eurofiscu (dále jen „zúčastnění kontaktní úředníci Eurofiscu“) určí ze svého středu na omezenou dobu koordinátora (dále jen „koordinátor pracovní oblasti Eurofiscu“). Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu:

Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu předkládají výboru uvedenému v čl. 58 odst. 1 výroční zprávu o činnostech ve všech pracovních oblastech.

USTANOVENÍ O ZVLÁŠTNÍCH REŽIMECH PODLE HLAVY XII KAPITOLY 6 SMĚRNICE 2006/112/ES

Následující ustanovení se použijí v případě zvláštního režimu podle hlavy XII kapitoly 6 směrnice 2006/112/ES. Definice obsažené v článku 358 uvedené směrnice se použijí rovněž pro účely této kapitoly.

1. Informace poskytované osobou povinnou k dani neusazenou ve Společenství členskému státu identifikace při zahájení její činnosti podle článku 361 směrnice 2006/112/ES se podávají elektronickými prostředky. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

2. Členský stát identifikace zašle tyto informace elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém informace od neusazené osoby povinné k dani obdržel. Stejným způsobem jsou příslušné orgány ostatních členských států informovány o přiděleném identifikačním čísle. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy, kterou se tyto informace zasílají, se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2.

3. Členský stát identifikace informuje neprodleně elektronickými prostředky příslušné orgány ostatních členských států o výmazu neusazené osoby povinné k dani z identifikačního registru.

1. Přiznání k DPH s údaji stanovenými v článku 365 směrnice 2006/112/ES se podává elektronickými prostředky. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

2. Členský stát identifikace zašle tyto informace elektronickými prostředky příslušnému orgánu dotčeného členského státu do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém přiznání k DPH obdržel. Členské státy, které požadují přiznání k DPH s údaji v jiné národní měně než v eurech, přepočtou částky na eura pomocí směnných kurzů platných poslední den zdaňovacího období. Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den. Technické podrobnosti o zasílání těchto údajů se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2.

3. Členský stát identifikace zašle elektronickými prostředky členskému státu spotřeby informace potřebné pro přiřazení jednotlivých plateb příslušným čtvrtletním přiznáním k DPH.

1. Členský stát identifikace zajistí, aby částka uhrazená neusazenou osobou povinnou k dani byla převedena na bankovní účet vedený v eurech, který určil členský stát spotřeby, jemuž platba náleží. Členské státy, které vyžadují platby v jiné národní měně než v eurech, přepočtou částky na eura pomocí směnných kurzů platných poslední den zdaňovacího období. Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den. Převod se uskuteční do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém byla platba obdržena.

2. Pokud neusazená osoba povinná k dani neuhradí celou splatnou daň, členský stát identifikace zajistí, aby platby členským státům spotřeby byly převedeny v poměru k dani splatné v jednotlivých členských státech. Členský stát identifikace o tom uvědomí elektronickými prostředky příslušné orgány členských států spotřeby.

Členské státy oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států čísla bankovních účtů pro příjem plateb podle článku 41.

Členské státy neprodleně oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi změny základní sazby daně.

Následující ustanovení se použijí v případě zvláštních režimů podle hlavy XII kapitoly 6 směrnice 2006/112/ES.

2. Členský stát identifikace zašle tyto informace elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém informace od osoby povinné k dani neusazené ve Společenství obdržel. Podobné údaje pro identifikaci osoby povinné k dani, která využívá zvláštního režimu podle článku 369b směrnice 2006/112/ES, se předávají příslušným orgánům ostatních členských států do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém tato osoba povinná k dani oznámila zahájení svých zdanitelných činností, na které se vztahuje daný režim. Stejným způsobem jsou příslušné orgány ostatních členských států informovány o přiděleném identifikačním čísle.

Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy, kterou se tyto informace zasílají, se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

3. Členský stát identifikace uvědomí neprodleně elektronickými prostředky příslušné orgány ostatních členských států o vynětí osoby povinné k dani neusazené ve Společenství nebo osoby povinné k dani neusazené v členském státě spotřeby ze zvláštního režimu.

1. Přiznání k DPH s údaji stanovenými v článcích 365 a 369 g směrnice 2006/112/ES se podává elektronickými prostředky. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

2. Členský stát identifikace zašle tyto informace elektronickými prostředky příslušnému orgánu dotčeného členského státu spotřeby do deseti dnů od konce měsíce, ve kterém přiznání k DPH obdržel. Údaje stanovené v čl. 369g druhém pododstavci směrnice 2006/112/ES se zasílají rovněž příslušnému orgánu dotčeného členského státu usazení. Členské státy, které požadují přiznání k DPH s údaji v jiné národní měně než v eurech, přepočtou částky na eura pomocí směnných kurzů platných k poslednímu dni zdaňovacího období. Přepočet se provede podle směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou pro uvedený den, nebo pokud není v uvedený den kurz zveřejněn, podle kurzu zveřejněného pro nejbližší následující den. Technické podrobnosti o zasílání těchto údajů se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

3. Pokud jde o platby, které mají být převedeny členskému státu spotřeby v souladu se zvláštním režimem stanoveným v hlavě XII kapitole 6 oddíle 3 směrnice 2006/112/ES, ponechá si členský stát identifikace z částek uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto článku

Členské státy oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států čísla bankovních účtů pro příjem plateb podle článku 46.

Členské státy neprodleně oznámí elektronickými prostředky příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi změny sazby daně uplatňované na poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb.

VÝMĚNA A UCHOVÁVÁNÍ INFORMACÍ V RÁMCI POSTUPU VRÁCENÍ DPH OSOBÁM POVINNÝM K DANI NEUSAZENÝM V ČLENSKÉM STÁTĚ VRÁCENÍ DPH, ALE V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ

1. Pokud příslušný orgán členského státu usazení obdrží žádost o vrácení DPH podle článku 5 směrnice 2008/9/ES a pokud se nepoužije článek 18 uvedené směrnice, předá tuto žádost elektronickými prostředky do patnácti kalendářních dnů od jejího obdržení příslušným orgánům každého dotčeného členského státu vrácení DPH a potvrdí, že žadatel ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2008/9/ES je osobou povinnou k dani pro účely DPH a že identifikační nebo registrační číslo, které tato osoba uvedla, je platné pro období vrácení DPH.

2. Příslušné orgány každého členského státu vrácení DPH oznámí příslušným orgánům ostatních členských států elektronickými prostředky jakékoli informace, které tyto orgány vyžadují podle čl. 9 odst. 2 směrnice 2008/9/ES. Technické podrobnosti včetně jednotné elektronické zprávy, kterou se tyto informace zasílají, se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení.

3. Příslušné orgány každého členského státu vrácení DPH oznámí příslušným orgánům ostatních členských států elektronickými prostředky, zda chtějí využít možnosti požádat žadatele o popis jeho podnikatelské činnosti podle harmonizovaných kódů, jak je uvedeno v článku 11 směrnice 2008/9/ES.

Harmonizované kódy uvedené v prvním pododstavci se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2 tohoto nařízení na základě klasifikace NACE stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 (8).

1. Členské státy a Komise prověří a vyhodnotí fungování úpravy správní spolupráce obsažené v tomto nařízení. Komise shromáždí zkušenosti členských států, aby se zlepšilo fungování této úpravy.

2. Členské státy sdělí Komisi veškeré dostupné údaje o tom, jak uplatňují toto nařízení.

3. Seznam statistických údajů potřebných pro vyhodnocení tohoto nařízení se stanoví postupem podle čl. 58 odst. 2. Členské státy sdělí tyto údaje Komisi, pokud je mají k dispozici a pokud jejich sdělení nepředstavuje nepřiměřenou administrativní zátěž.

4. Pro vyhodnocení účinnosti tohoto systému správní spolupráce v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem mohou členské státy sdělit Komisi jakékoli další informace podle článku 1.

5. Komise předá ostatním dotčeným členským státům informace podle odstavců 2, 3 a 4.

6. Pokud je to nutné a vedle toho, co požadují ostatní ustanovení tohoto nařízení, sdělí Komise příslušným orgánům každého členského státu veškeré informace, které jim umožní bojovat proti podvodům souvisejícím s DPH, jakmile takové informace získá.

7. Komise může na žádost členského státu za účelem dosažení cílů tohoto nařízení poskytnout svou odbornou, technickou či logistickou pomoc nebo jakoukoli jinou podporu.

1. Pokud příslušný orgán členského státu obdrží informace od třetí země, může je předat dále příslušným orgánům těch členských států, které by mohly mít o tyto informace zájem, v každém případě však všem členským státům, které o tyto informace požádají, pokud to ujednání o pomoci uzavřená s dotyčnou třetí zemí povolují.

2. Příslušné orgány mohou v souladu se svými vnitrostátními předpisy o předávání osobních údajů třetím zemím informace získané podle tohoto nařízení předat třetí zemi, jsou-li splněny tyto podmínky:

1. Informace sdělené podle tohoto nařízení se poskytují pokud možno elektronickými prostředky na základě úpravy přijaté postupem podle čl. 58 odst. 2.

2. V případech, kdy žádost nebyla podána v úplnosti elektronickým systémem uvedeným v odstavci 1, dožádaný orgán elektronickými prostředky potvrdí přijetí žádosti neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od přijetí.

Jestliže orgán obdrží žádost či informace, aniž by byl jejich zamýšleným příjemcem, zašle odesílateli neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od přijetí elektronickou cestou zprávu.

Žádosti o pomoc včetně žádostí o doručení a připojené dokumenty mohou být vyhotoveny v jakémkoli jazyce, na němž se dožádaný a dožadující orgán dohodnou. K uvedeným žádostem se přiloží překlad do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků členského státu, v němž má dožádaný orgán sídlo, pouze ve zvláštních případech, kdy dožádaný orgán uvede důvod, proč o překlad žádá.

Komise a členské státy zajistí, aby stávající nebo nové systémy komunikace a výměny informací, které jsou nezbytné pro vzájemnou výměnu informací podle tohoto nařízení, byly provozuschopné. Postupem podle čl. 58 odst. 2 se schválí dohoda o úrovni služeb, jež má zajistit technickou kvalitu a množství služeb, které Komise a členské státy poskytnou pro fungování těchto systémů komunikace a výměny informací. Komise odpovídá za veškerý další vývoj sítě CCN/CSI, který je nezbytný k umožnění výměny těchto informací mezi členskými státy. Členské státy odpovídají za veškerý další vývoj svých systémů, který je nezbytný k umožnění výměny těchto informací prostřednictvím sítě CCN/CSI.

Členské státy se vzdávají všech nároků na náhradu výdajů vzniklých při uplatňování tohoto nařízení s výjimkou případných odměn placených odborníkům.

1. Dožádaný orgán jednoho členského státu poskytne dožadujícímu orgánu jiného členského státu informace uvedené v článku 1 za předpokladu, že:

2. Toto nařízení neukládá povinnost provést šetření či poskytnout informace ke konkrétnímu případu, pokud právní předpisy či správní praxe neopravňují členský stát, který má informace poskytnout, k provedení takového šetření nebo k získání a použití takových informací pro své vlastní účely.

3. Příslušný orgán dožádaného členského státu může odmítnout poskytnutí informace, pokud není dožadující členský stát z právních důvodů schopen odpovídající informace sám poskytnout. O důvodech odmítnutí uvědomí dožádaný členský stát Komisi.

4. Poskytnutí informací může být odmítnuto, pokud by vedlo k prozrazení obchodního, průmyslového či profesního tajemství nebo obchodního postupu anebo pokud by odporovalo veřejnému pořádku.

5. Odstavce 2, 3 a 4 nelze v žádném případě vykládat tak, že dožádanému orgánu členského státu umožňují odmítnout poskytnutí informací týkajících se osoby, která je pro účely DPH identifikována v členském státě dožadujícího orgánu, výhradně z toho důvodu, že tyto informace jsou v držení banky, jiné finanční instituce, určené osoby nebo osoby jednající v zastoupení nebo ve funkci zmocněnce nebo z toho důvodu, že se týkají vlastnických podílů v právnické osobě.

6. Dožádaný orgán sdělí dožadujícímu orgánu důvody odmítnutí žádosti o pomoc.

7. Postupem podle čl. 58 odst. 2 může být pro žádost o pomoc stanovena minimální prahová hodnota.

1. Informace sdělené či shromážděné v jakékoli formě na základě tohoto nařízení, včetně veškerých informací, které byly dostupné úředníkovi za okolností uvedených v kapitolách VII, VIII a X, jakož i v případech uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel, a odpovídajících předpisů platných pro orgány Unie. Tyto informace mohou být použity pouze za okolností stanovených tímto nařízením.

Tyto informace mohou být použity pro účely stanovení vyměřovacího základu nebo pro výběr či správní kontrolu daní pro účely stanovení vyměřovacího základu.

Tyto informace mohou být rovněž použity pro vyměření jiných dávek, cel a daní, na něž se vztahuje článek 2 směrnice Rady 2008/55/ES ze dne 26. května 2008 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření (9).

Kromě toho mohou být tyto informace použity v soudních řízeních, která mohou vést k uložení sankcí za porušení daňových předpisů, aniž jsou dotčena obecná pravidla a právní předpisy upravující práva žalované strany a svědků v takových řízeních.

2. Osoby pověřené Bezpečnostním akreditačním úřadem Komise mohou mít přístup k těmto informacím pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro péči o síť CCN/CSI a pro její údržbu a rozvoj.

3. Odchylně od odstavce 1 povolí příslušný orgán členského státu, který poskytuje informace, jejich použití pro jiné účely ve členském státě dožadujícího orgánu, jestliže podle právních předpisů členského státu dožádaného orgánu mohou být v členském státě dožádaného orgánu použity pro obdobné účely.

4. Má-li dožadující orgán za to, že by informace, které získal od dožádaného orgánu, mohly být užitečné pro příslušný orgán třetího členského státu, může mu je předat. Dožádanému orgánu to oznámí předem. Dožádaný orgán může požadovat, aby byly informace poskytovány třetí straně pouze po jeho předchozím souhlasu.

5. Na veškeré uchovávání a výměnu údajů podle tohoto nařízení se vztahují předpisy provádějící směrnici 95/46/ES. Pro účely správného uplatňování tohoto nařízení však členské státy omezí rozsah povinností a práv uvedených v článku 10, čl. 11 odst. 1 a článcích 12 a 21 směrnice 95/46/ES v míře nezbytné pro ochranu zájmů stanovených v čl. 13 odst. 1 písm. e) uvedené směrnice.

Zprávy, výkazy a všechny ostatní dokumenty nebo jejich ověřené opisy či výpisy získané pracovníky dožádaného orgánu a poskytnuté dožadujícímu orgánu v rámci pomoci podle tohoto nařízení mohou příslušné orgány členského státu dožadujícího orgánu použít jako důkazní prostředky stejným způsobem jako obdobné dokumenty, které poskytl jiný orgán členského státu dožadujícího orgánu.

1. Pro účely uplatňování tohoto nařízení učiní členské státy všechna nezbytná opatření, aby:

2. Komise co nejdříve sdělí každému členskému státu všechny informace, které sama obdrží a které je schopna poskytnout.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

1. Do 1. listopadu 2013 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2. Členské státy sdělí Komisi znění všech vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti tohoto nařízení.

1. Tímto nařízením není dotčeno plnění jakýchkoli širších povinností týkajících se vzájemné pomoci, které vyplývají z jiných právních aktů, včetně dvoustranných či mnohostranných dohod.

2. Pokud členské státy uzavřou dvoustranná ujednání o záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména na základě článku 11, s výjimkou ujednání týkajících se jednotlivých případů, uvědomí o tom neprodleně Komisi. Komise poté uvědomí ostatní členské státy.

Nařízení (ES) č. 1798/2003 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2012. Avšak účinky čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení zůstávají zachovány do dne, kdy Komise zveřejní seznam příslušných orgánů podle článku 3 tohoto nařízení.

Kapitola V uvedeného nařízení s výjimkou čl. 27 odst. 4 zůstává použitelná do 31. prosince 2012.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(1) Stanovisko ze dne 5. května 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Stanovisko ze dne 17. února 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 1798/2003	Toto nařízení
Čl. 1 odst. 1 první a druhý pododstavec	Čl. 1 odst. 1 první a druhý pododstavec
Čl. 1 odst. 1 třetí pododstavec	—
Čl. 1 odst. 1 čtvrtý pododstavec	Čl. 1 odst. 4
Čl. 1 odst. 2	Čl. 1 odst. 3
Čl. 2 odst. 1 bod 1	Článek 3
Čl. 2 odst. 1 bod 2	Čl. 2 odst. 1 písm. a)
Čl. 2 odst. 1 bod 3	Čl. 2 odst. 1 písm. b)
Čl. 2 odst. 1 bod 4	Čl. 2 odst. 1 písm. c)
Čl. 2 odst. 1 bod 5	Čl. 2 odst. 1 písm. d)
Čl. 2 odst. 1 bod 6	Čl. 2 odst. 1 písm. e)
Čl. 2 odst. 1 bod 7	Čl. 2 odst. 1 písm. f)
Čl. 2 odst. 1 bod 8	Čl. 2 odst. 1 písm. g)
Čl. 2 odst. 1 bod 9	Čl. 2 odst. 1 písm. h)
Čl. 2 odst. 1 bod 10	Čl. 2 odst. 1 písm. i)
Čl. 2 odst. 1 bod 11	Čl. 2 odst. 1 písm. j)
Čl. 2 odst. 1 bod 12	Čl. 2 odst. 1 písm. k)
Čl. 2 odst. 1 bod 13	Čl. 2 odst. 1 písm. l)
Čl. 2 odst. 1 bod 14	—
Čl. 2 odst. 1 bod 15	Čl. 2 odst. 1 písm. m)
Čl. 2 odst. 1 bod 16	Čl. 2 odst. 1 písm. n)
Čl. 2 odst. 1 bod 17	—
Čl. 2 odst. 1 bod 18	Čl. 2 odst. 1 písm. p)
Čl. 2 odst. 1 bod 19	Čl. 2 odst. 1 písm. q)
Čl. 2 odst. 2	Čl. 2 odst. 2
Čl. 3 odst. 1	—
Čl. 3 odst. 2	Čl. 4 odst. 1
Čl. 3 odst. 3	Čl. 4 odst. 2
Čl. 3 odst. 4	Čl. 4 odst. 3
Čl. 3 odst. 5	Čl. 4 odst. 4
Čl. 3 odst. 6	Článek 5
Čl. 3 odst. 7	Článek 6
Článek 4	—
Čl. 5 odst. 1	Čl. 7 odst. 1
Čl. 5 odst. 2	Čl. 7 odst. 2
Čl. 5 odst. 3	Do 31. prosince 2014 čl. 7 odst. 3 Od 1. ledna 2015 čl. 7 odst. 4
Čl. 5 odst. 4	Čl. 7 odst. 5
Článek 6	Článek 8
Článek 7	Článek 9
Článek 8	Článek 10
Článek 9	Článek 11
Článek 10	Článek 12
Článek 11	Článek 28
Článek 12	Článek 29
Článek 13	Článek 30
Článek 14	Článek 25
Článek 15	Článek 26
Článek 16	Článek 27
Čl. 17 první pododstavec	Čl. 13 odst. 1
Čl. 17 druhý pododstavec	Čl. 14 odst. 2
Článek 18	Čl. 14 odst. 1 první pododstavec
Článek 19	—
Článek 20	—
Článek 21	Čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 22 odst. 1 první pododstavec	Čl. 17 odst. 1 písm. a)
Čl. 22 odst. 1 druhý pododstavec	Článek 18
Čl. 22 odst. 2	Článek 19
Čl. 23 první pododstavec	Čl. 21 odst. 2 první pododstavec návětí a písm. a) a b)
Čl. 23 druhý pododstavec	Čl. 21 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 24 první pododstavec bod 1	Čl. 21 odst. 2 první pododstavec písm. c)
Čl. 24 první pododstavec bod 2	Čl. 21 odst. 2 první pododstavec písm. d)
Čl. 24 druhý pododstavec	Čl. 21 odst. 2 druhý pododstavec
Čl. 25 odst. 1	Čl. 20 odst. 1
Čl. 25 odst. 2	Čl. 20 odst. 2
Čl. 25 odst. 3	—
Článek 26	Čl. 24 první pododstavec
Čl. 27 odst. 1	Čl. 17 odst. 1 písm. b)
Čl. 27 odst. 2	Čl. 17 odst. 1 písm. b) a čl. 21 odst. 1
Čl. 27 odst. 3	Čl. 17 odst. 1 písm. b) a čl. 22 odst. 1
Čl. 27 odst. 4	Článek 31
Čl. 27 odst. 5	Článek 24
Článek 28	Do 31. prosince 2014 článek 38 Od 1. ledna 2015 článek 43
Článek 29	Do 31. prosince 2014 článek 39 Od 1. ledna 2015 článek 44
Článek 30	Do 31. prosince 2014 článek 40 Od 1. ledna 2015 článek 45
Článek 31	Čl. 17 odst. 1 písm. d)
Článek 32	Do 31. prosince 2014 článek 41 Od 1. ledna 2015 článek 46
Článek 33	Do 31. prosince 2014 článek 42 Od 1. ledna 2015 článek 47
Článek 34	—
Článek 34a	Článek 48
Článek 35	Článek 49
Článek 36	Článek 50
Článek 37	Čl. 51 odst. 1
Článek 38	Článek 52
Článek 39	Článek 53
Článek 40	Článek 54
Článek 41	Článek 55
Článek 42	Článek 56
Článek 43	Článek 57
Článek 44	Článek 58
Článek 45	Článek 59
Článek 46	Článek 60
Článek 47	Článek 61
Článek 48	Článek 62

Nařízení Rady (ES) č. 1798/2003	Úř. věst. L 264, 15.10.2003, s. 1.
Nařízení Rady (ES) č. 885/2004	Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1.
Nařízení Rady (ES) č. 1791/2006	Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1.
Nařízení Rady (ES) č. 143/2008	Úř. věst. L 44, 20.2.2008, s. 1.
Nařízení Rady (ES) č. 37/2009	Úř. věst. L 14, 20.1.2009, s. 1.