20.3.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 72/1


SMĚRNICE RADY 2010/23/EU

ze dne 16. března 2010,

kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 2006/112/ES (3) stanoví, že daň z přidané hodnoty (DPH) je povinna odvést každá osoba povinná k dani uskutečňující plnění zahrnující zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služby. V případě přeshraničních plnění a některých domácích vysoce rizikových odvětví, jako je stavebnictví či oblast odpadů, se však předpokládá přenesení povinnosti odvést daň na osobu, které je dodáno zboží nebo poskytnuta služba.

(2)

Vzhledem k závažnosti podvodů v oblasti DPH by členským státům mělo být povoleno dočasně používat mechanismus, kterým se povinnost odvést daň přesouvá na osobu, na niž se převádějí povolenky na emise skleníkových plynů ve smyslu článku 3 směrnice 2003/87/ES (4) a další jednotky, které lze použít pro plnění požadavků uvedené směrnice.

(3)

Zavedení takového mechanismu, který se nepoužívá obecně, ale je zaměřen na tyto služby, u nichž podle nedávných zkušeností existuje zvláště vysoké riziko podvodů, by nemělo nepříznivě ovlivnit základní principy systému DPH, jako jsou dělené platby.

(4)

Členské státy by měly vypracovat hodnotící zprávu o používání mechanismu, aby bylo možné posoudit jeho účinnost.

(5)

V zájmu transparentnosti posouzení účinku používání mechanismu na podvodná jednání by hodnotící zprávy členských států měly vycházet z kritérií předem stanovených členskými státy. Ve všech takových hodnoceních by měla být jasně posouzena míra podvodů před zavedením a po zavedení mechanismu a veškeré následné změny trendů v podvodných jednáních, včetně poskytování jiných služeb. Příslušná zpráva by rovněž měla vyhodnotit náklady na dodržování předpisů vznikající osobám povinným k dani.

(6)

Každý členský stát, který na svém území zjistí změnu trendů podvodných jednání, pokud jde o služby podle této směrnice, by měl vypracovat v tomto směru zprávu.

(7)

Aby bylo používání uvedeného mechanismu umožněno všem členským státům, je nutné přijmout zvláštní změnu směrnice 2006/112/ES.

(8)

Jelikož cíle této směrnice, totiž řešení podvodů v oblasti DPH prostřednictvím dočasného opatření, které se odchyluje od stávajících pravidel Unie, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jej být proto lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(9)

Směrnice 2006/112/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Ve směrnici 2006/112/ES se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 199a

1.   Členské státy mohou do 30. června 2015 na dobu alespoň dvou let stanovit, že osobou povinnou odvést daň je osoba povinná k dani, jíž je poskytnuta některá z těchto služeb:

a)

převod povolenek na emise skleníkových plynů ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (5), které jsou převoditelné v souladu s článkem 12 uvedené směrnice,

b)

převod jiných jednotek, které mohou provozovatelé používat pro plnění požadavků téže směrnice.

2.   Členské státy uvědomí Komisi o používání mechanismu uvedeného v odstavci 1 v době zavedení tohoto mechanismu, přičemž Komisi poskytnou tyto informace:

a)

prohlášení o oblasti působnosti opatření, kterým se mechanismus zavádí, a podrobný popis doprovodných opatření, včetně veškerých ohlašovacích povinností uložených osobám povinným k dani a jakýchkoli kontrolních opatření;

b)

hodnotící kritéria umožňující srovnání podvodných jednání ve vztahu ke službám uvedeným v odstavci 1 před zavedením mechanismu a po jeho zavedení, srovnání podvodných jednání ve vztahu k jiným službám před zavedením mechanismu a po jeho zavedení, jakož i posouzení případného nárůstu jiných druhů podvodných jednání po zavedení mechanismu oproti době před jeho zavedením;

c)

datum začátku používání opatření, kterým se mechanismus zavádí, a dobu, po kterou se bude používat.

3.   Členské státy používající mechanismus uvedený v odstavci 1 podají Komisi do 30. června 2014 zprávu založenou na hodnotících kritériích uvedených v odst. 2 písm. b). V této zprávě se jasně uvede, které informace se mají pokládat za důvěrné a které informace mohou být zveřejněny.

Zpráva obsahuje podrobné posouzení celkové účinnosti a účelnosti opatření, zejména pokud jde o

a)

dopad na podvodná jednání týkající se poskytnutí služeb, na které se opatření vztahuje;

b)

možný přesun podvodných jednání na zboží nebo na jiné služby;

c)

náklady na dodržování předpisů vznikající v důsledku opatření osobám povinným k dani.

4.   Každý členský stát, který po vstupu tohoto článku v platnost zjistí změnu trendů podvodných jednání na svém území, pokud jde o služby uvedené v odstavci 1, předloží v tomto směru do 30. června 2014 zprávu Komisi.

Článek 2

Členské státy, které se rozhodnou používat mechanismus uvedený v čl. 199a odst. 1 směrnice 2006/112/ES, sdělí Komisi ustanovení příslušného opatření, kterým se mechanismus zavádí, v okamžiku zahájení používání tohoto mechanismu.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice se použije do 30. června 2015.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

Článek 6

Tato směrnice bude vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 16. března 2010.

Za Radu

předsedkyně

E. SALGADO


(1)  Stanovisko ze dne 10. února 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 21. ledna 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(5)  Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.“