NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1120/2009

ze dne 29. října 2009,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle hlavy III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (1), a zejména na článek 36, čl. 39 odst. 2, čl. 41 odst. 4, čl. 43 odst. 3, čl. 57 odst. 2, čl. 68 odst. 7, čl. 69 odst. 6 první pododstavec písm. a) a čl. 69 odst. 7 čtvrtý pododstavec, čl. 71 odst. 6 druhý pododstavec, čl. 71 odst. 10 a čl. 142 písm. c), d), f), g), h) a q), článek 147 a 148 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby stanovenému v hlavě III nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 2

Definice

Pro účely hlavy III nařízení (ES) č. 73/2009 a pro účely tohoto nařízení se

HLAVA II

PROVÁDĚNÍ

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Aktivace nároků a způsobilost půdy

Článek 3

Dědictví a předpokládané dědictví

1.   Pokud by dědictví nebo předpokládané dědictví ovlivnilo přiznání platebních nároků, zemědělec, který získal zemědělský podnik nebo jeho část, požádá svým jménem o výpočet platebních nároků pro získaný zemědělský podnik nebo jeho část.

Referenční částka se stanoví na základě zděděných produkčních jednotek.

2.   V případech, kdy lze předpokládané dědictví odvolat, je přístup k režimu jednotné platby udělen pouze jednou dědici určenému ke dni podání žádosti o platbu na základě režimu jednotné platby.

Nástupnictví na základě smlouvy o pronájmu nebo dědictví či předpokládaného dědictví po zemědělci, který je fyzickou osobou a byl během referenčního období nájemcem zemědělského podniku nebo jeho části, které by zakládaly platební nárok nebo zvýšení hodnoty platebních nároků, se posuzuje stejně jako dědictví zemědělského podniku.

3.   Pokud zemědělci uvedenému v odstavci 1 již platební nároky vznikly nebo došlo ke zvýšení hodnoty platebních nároků, je referenční částka stanovena na základě celkového součtu referenčních částí připadajících na jeho původní zemědělský podnik i na dědictvím nabyté produkční jednotky.

4.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice „dědictví“ a „předpokládaného dědictví“ podle vnitrostátních právních předpisů.

Článek 4

Změna právní formy nebo názvu

Při změně právní formy nebo názvu má zemědělec přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec, který zemědělský podnik spravoval původně, v mezích platebních nároků držených původním zemědělským podnikem, nebo při přiznání nároků nebo zvýšení hodnoty platebních nároků v mezích platných pro přiznání pro původní zemědělský podnik.

V případě změny právní formy právnické osoby nebo přeměny fyzické osoby na právnickou osobu nebo právnické osoby na fyzickou osobu se za zemědělce spravujícího nový zemědělský podnik považuje zemědělec, který vykonával kontrolu nad původním zemědělským podnikem, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika.

Článek 5

Sloučení a rozdělení

Pokud by sloučení nebo rozdělení ovlivnilo přiznání platebních nároků nebo zvýšení hodnoty platebních nároků, má zemědělec nebo zemědělci spravující nový zemědělský podnik či zemědělské podniky přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec nebo zemědělci, kteří spravovali původní zemědělský podnik nebo zemědělské podniky.

Referenční částka se stanoví na základě produkčních jednotek spojených s původním zemědělským podnikem nebo původními zemědělskými podniky.

Článek 6

Minimální požadavky

Pro účely čl. 28 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 je se zemědělci, kteří dostávají prémie na ovce a kozy uvedené v hlavě IV kapitole 1 oddíle 10 uvedeného nařízení nebo platby na hovězí a telecí maso uvedené v hlavě IV kapitole 1 oddíle 11 uvedeného nařízení a kteří vlastní méně hektarů, než je prahová hodnota zvolená členským státem, zacházeno stejně jako se zemědělci, kteří mají zvláštní platební nároky podle čl. 44 odst. 1 uvedeného nařízení.

Článek 7

Výpočet jednotkové hodnoty platebních nároků

1.   Výše platebních nároků se vypočítává s přesností na tři desetinná místa a zaokrouhluje se na dvě desetinná místa. Je-li výsledek výpočtu přesně uprostřed, zaokrouhluje se částka na druhé desetinné místo nahoru.

2.   Je-li velikost pozemku, která se převádí s nárokem v souladu s článkem 43 nařízení (ES) č. 73/2009, zlomkem hektaru, může zemědělec převést část dotčeného nároku spolu s půdou v hodnotě vypočítané v rozsahu stejného zlomku. Zbývající část nároku zůstane k dispozici zemědělci v hodnotě vypočítané odpovídajícím způsobem.

Aniž by byl dotčen čl. 43 odst. 2 uvedeného nařízení, pokud zemědělec převede zlomek nároku bez půdy, vypočítá se hodnota obou zlomků poměrným způsobem.

3.   Členské státy mohou upravit platební nároky sloučením zlomků nároků stejného druhu vlastněných jedním zemědělcem. Odstavec 1 se vztahuje na výsledek takového sloučení.

Článek 8

Ohlášení a využití platebních nároků

1.   Platební nároky může k výplatě ohlásit pouze jednou ročně zemědělec, který je jejich držitelem, k poslednímu dni lhůty pro jednotné podání podle článku 11 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 (16).

Jestliže však zemědělec využije možnosti změnit jednotnou žádost podle článku 14 uvedeného nařízení, může ohlásit platební nároky, které drží ke dni, kdy ohlásí změny příslušným orgánům, za předpokladu, že dotyčné platební nároky neohlásí na tentýž rok jiný zemědělec.

Jestliže zemědělec získá dotyčné platební nároky převodem od jiného zemědělce a jestliže tento jiný zemědělec již tyto platební nároky ohlásil, další ohlášení těchto platebních nároků je přípustné pouze tehdy, pokud převodce již podle článku 12 tohoto nařízení informoval o převodu příslušné orgány a vezme zpět tyto platební nároky ze své vlastní jednotné žádosti ve lhůtě stanovené v článku 14 nařízení (ES) č. 1122/2009.

2.   Když zemědělec poté, co ohlásil v souladu s čl. 35 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 pozemky odpovídající všem jeho celým platebním nárokům, stále disponuje pozemkem, který činí zlomek hektaru, může ohlásit další celý platební nárok, který dává právo k platbě, vypočtené poměrným dílem podle velikosti pozemku. Tento platební nárok však bude považován za plně využitý pro účely článku 42 uvedeného nařízení.

Článek 9

Převážně zemědělské využití

Pro účely použití čl. 34 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009, pokud je zemědělská plocha zemědělského podniku využívána rovněž k nezemědělské činnosti, je tato plocha považována za plochu využívanou převážně k zemědělské činnosti, jestliže může být zemědělská činnost uskutečňována, aniž by ji ztěžovala intenzita, povaha, doba trvání a načasování nezemědělské činnosti.

Členské státy stanoví kritéria pro provádění prvního pododstavce na svém území.

Oddíl 2

Zvláštní kritéria způsobilosti

Článek 10

Produkce konopí

Pro účely článku 39 nařízení (ES) č. 73/2009 je poskytnutí platby na plochy konopí vázáno na používání osiva odrůd uvedených ve „Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin“ dne 15. března roku, pro který je poskytnuta podpora, a zveřejněných podle článku 17 směrnice Rady 2002/53/ES (17), s výjimkou odrůd Finola a Tiborszallasi. Osivo se osvědčuje podle směrnice Rady 2002/57/ES (18).

Článek 11

Odložené začlenění ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby

1.   Do 31. prosince 2010 členské státy, které využily jednu z možností stanovených v čl. 51 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009, mohou povolit pěstování vedlejších plodin na hektarech, na něž lze poskytnout podporu, během období nejvýše tří měsíců, které začíná každý rok dne 15. srpna nebo dnem stanoveným pro členský stát a dotčený region v příloze II.

2.   Pokud členský stát využil jedné z možností stanovených v čl. 51 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009, může v případě potřeby přezkoumat rozhodnutí přijaté podle čl. 51 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 ve lhůtě dvou týdnů od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Oddíl 3

Převod nároků

Článek 12

Převod platebních nároků

1.   Platební nároky lze převést kdykoliv během roku.

2.   Převodce informuje o převodu příslušný orgán členského státu, v němž k převodu dochází, ve lhůtě, kterou stanoví členský stát.

3.   Členský stát může požadovat, aby převodce oznámil převod příslušnému orgánu členského státu, v němž k převodu dochází, ve lhůtě stanovené členským státem s ohledem na termín pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby, nejdříve však šest týdnů před skutečným převodem. Převod se uskuteční tak, jak je uvedeno v oznámení, kromě případu, kdy příslušný orgán vznese proti převodu námitky a informuje o nich v této lhůtě převodce.

Příslušný orgán může vznést námitky proti převodu pouze tehdy, pokud převod není v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 73/2009 a tohoto nařízení.

4.   Pro účely čl. 62 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 se procento platebních nároků využitých zemědělcem, s výjimkou platebních nároků prodaných spolu s půdou, vypočítá na základě počtu platebních nároků, které mu jsou přiděleny v prvním roce použití režimu jednotné platby, a tyto platební nároky musí využít během jednoho kalendářního roku.

Článek 13

Regionální omezení

1.   Aniž je dotčen čl. 50 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 43 odst. 1 třetím pododstavci uvedeného nařízení, vymezí na vhodné územní úrovni region podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby zajistil rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

2.   Členský stát vymezí region uvedený v odstavci 1 nejpozději jeden měsíc přede dnem stanoveným členským státem podle článku 35 nařízení (ES) č. 73/2009 v prvním roce uplatňování možnosti stanovené v čl. 43 odst. 1 třetím pododstavci uvedeného nařízení.

Zemědělec, jehož zemědělský podnik leží v dotyčném regionu, nemůže převést nebo využít mimo tento region své platební nároky odpovídající počtu hektarů, které ohlásil v prvním roce uplatňování možnosti stanovené v čl. 46 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo které ohlásí v prvním roce uplatňování možnosti stanovené v čl. 43 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

Zemědělec, jehož zemědělský podnik leží částečně v dotyčném regionu, nemůže převést nebo využít mimo tento region své platební nároky odpovídající počtu hektarů, které leží v tomto regionu a které ohlásil v prvním roce uplatňování možnosti.

3.   Omezení převodu platebních nároků podle čl. 43 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 se nevztahuje na platební nároky získané na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví bez odpovídajícího počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu.

Oddíl 4

Zvláštní nároky

Článek 14

Výpočet velkých dobytčích jednotek pro zvláštní nároky

1.   Pro účely čl. 44 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 je zemědělská činnost vykonávaná v referenčním období vyjádřená ve velkých dobytčích jednotkách (VDL) tou činností, která byla vypočtena podle článku 30 nařízení (ES) č. 795/2004.

2.   Pro účely článku 65 nařízení (ES) č. 73/2009 a pro účely výpočtu zemědělské činnosti vykonávané při uplatnění článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003, vyjádřené ve VDJ, podle čl. 44 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 73/2009 se v příslušném referenčním období použije následující převodní tabulka na průměrný počet zvířat stanovených pro získání přímé platby dle článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003:

V případě porážkové prémie, nejsou-li k dispozici potřebná data ohledně stáří zvířat, může členský stát převést býky, voly, krávy a jalovice na VDJ za použití koeficientu 0,7 a telata za použití koeficientu 0,25.

Přineslo-li stejné zvíře užitek z několika prémií, je použitelný koeficient průměrem koeficientu použitelného na různé prémie.

3.   Počet VDJ uvedený v odstavcích 1 a 2 se vypočítá poměrným dílem k platebním nárokům, pro které zemědělec nemá hektary v roce začlenění režimu vázané podpory do režimu jednotné platby nebo v roce provádění režimu jednotné platby a pro které zemědělec požaduje přiznání nároků, na které se vztahují zvláštní podmínky. Uplatní se počínaje platebními nároky s nejnižší hodnotou.

Žádost se podá pouze v prvním roce začlenění režimu vázané podpory do režimu jednotné platby nebo v prvním roce provádění režimu jednotné platby. Členský stát určí pro žádost pevné datum. Tento termín lze v následujících letech obnovit pro stejný počet zvláštních nároků podle článku 44 nařízení (ES) č. 73/2009 v předchozím roce nebo v případě převodu některých těchto platebních nároků či v případě ohlášení některých těchto platebních nároků s příslušným počtem hektarů pro zbývající platební nároky.

V těchto případech se počet VDJ přepočítá poměrným dílem ke zbývajícím platebním nárokům, pro které zemědělec požaduje zvláštní podmínky.

Jakmile byly tyto platební nároky jednou ohlášeny s ekvivalentním počtem hektarů nebo jakmile byly převedeny, nelze pro ně předložit žádost o opětovné stanovení podmínek podle článku 44 nařízení (ES) č. 73/2009, aniž je dotčen čl. 44 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

4.   Pro ověření toho, zda je dodržena minimální zemědělská činnost vyjádřená ve VDJ, členské státy uplatní převodní tabulku uvedenou v odstavci 2 a určí počet zvířat podle jedné z těchto metod:

5.   Požadavek na minimální zemědělskou činnost se považuje za dodržený, pokud počet VDJ dosahuje 50 % v průběhu daného období nebo k určitým termínům, které stanoví členské státy. Započítávají se i všechna zvířata prodaná nebo poražená během daného kalendářního roku.

6.   Členský stát přijme opatření nezbytná k uplatnění článku 30 nařízení (ES) č. 73/2009 v případě producentů, kteří prostřednictvím abnormálně vysokého počtu VDJ během části roku uměle vytvářejí podmínky požadované pro dodržení minimální zemědělské činnosti.

KAPITOLA 2

Vnitrostátní rezerva

Oddíl 1

Vrácení do vnitrostátní rezervy

Článek 15

Nevyužité platební nároky

1.   S výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností se nevyužité platební nároky považují za vrácené do vnitrostátní rezervy v den následující po posledním dni pro změnu žádosti na základě režimu jednotné platby v kalendářním roce, ve kterém uplyne doba stanovená v čl. 28 odst. 3 a článku 42 nařízení (ES) č. 73/2009.

Platební nárok se považuje za nevyužitý, pokud nebyla poskytnuta žádná platba během období uvedeného v prvním pododstavci. Platební nároky, ohledně kterých byla podána žádost a jež jsou vázány na plochu vymezenou ve smyslu čl. 2 bodu 23 nařízení (ES) č. 1122/2009, se považují za využité.

Pokud je plocha určená pro účely režimu jednotné platby menší než ohlášená plocha, použijí se k určení platebních nároků, jež musejí být vráceny do vnitrostátní rezervy v souladu s článkem 42 nařízení (ES) č. 73/2009, níže uvedená ustanovení:

2.   Zemědělec se může dobrovolně vzdát platebních nároků ve prospěch vnitrostátní rezervy.

Článek 16

Srážka při prodeji platebních nároků

1.   Členský stát, který využije možnosti stanovené v čl. 43 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, se může rozhodnout, že převede zpět do vnitrostátní rezervy

V případě prodeje platebních nároků s půdou nebo bez ní zemědělci, který zahajuje zemědělskou činnost, a v případě platebních nároků získaných na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví, se žádné srážky neprovádějí.

2.   Členský stát při stanovení procentních podílů uvedených v odstavci 1 může diferencovat tyto procentní podíly v rámci jednotlivých případů uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) podle objektivních kritérií a způsobem, který zaručuje rovné zacházení se zemědělci a který zabraňuje narušení trhu a hospodářské soutěže.

3.   Pokud se členský stát, který využil regionální volby u režimu jednotné platby podle čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo využil možnosti uvedené v čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009, rozhodne, že využije možnosti stanovené v čl. 43 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, procentní podíly snížení uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se použijí poté, co se od hodnoty platebních nároků odečte osvobozená částka rovnající se regionální jednotkové hodnotě vypočítané v souladu s čl. 59 odst. 2 nebo 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo čl. 46 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

Oddíl 2

Přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy

Článek 17

Stanovení platebních nároků

1.   Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 41 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 73/2009, mohou zemědělci získat v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddílu a podle objektivních kritérií stanovených dotyčnými členskými státy platební nároky z vnitrostátní rezervy.

2.   Pokud o přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy požádá zemědělec, který nevlastní žádný platební nárok, může získat počet platebních nároků, jenž není vyšší než počet hektarů, které má v uvedené době v držbě (vlastní nebo pronajaté).

3.   Pokud o přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy požádá zemědělec, který vlastní platební nároky, může získat pouze počet platebních nároků, jenž není vyšší než počet hektarů, které má v držbě a na které nevlastní platební nárok.

Jednotkovou hodnotu každého z platebních nároků, které již vlastní, lze zvýšit.

4.   Hodnota každého platebního nároku získaného v souladu s odstavcem 2 nebo 3, s výjimkou odst. 3 druhého pododstavce, se vypočítá vydělením referenční částky stanovené členským státem podle objektivních kritérií způsobem, který zaručuje rovné zacházení se zemědělci a který zabraňuje narušení trhu a hospodářské soutěže, počtem platebních nároků, které mají být přiznány.

Článek 18

Použití čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 v případě nižšího počtu hektarů než platebních nároků

1.   Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 41 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, může zejména přiznat na žádost a v souladu s tímto článkem platební nároky zemědělcům v daných oblastech, kteří ohlásí méně hektarů, než je počet odpovídající platebním nárokům, jež jim byly přiznány v souladu s články 43 a 59 nařízení (ES) č. 1782/2003.

V takovém případě postoupí zemědělec do vnitrostátní rezervy všechny platební nároky, které vlastní nebo které by mu měly být přiznány, s výjimkou platebních nároků podléhajících podmínkám uvedeným v článku 44 nařízení (ES) č. 73/2009.

Pro účely tohoto článku se „platebními nároky“ rozumějí pouze platební nároky přiznané členským státem v prvním roce použití režimu jednotné platby při zahrnutí všech roků začlenění vázané podpory.

2.   Počet platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy se rovná počtu hektarů, které zemědělec ohlásil v roce podání žádosti.

3.   Jednotková hodnota platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy se vypočítá tak, že se referenční částka zemědělce vydělí počtem hektarů, které ohlásí.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na zemědělce, který ohlásí méně než 50 % celkového počtu hektarů, které měl v držbě (pronajaté nebo vlastní) v referenčním období.

5.   Pro účely odstavců 1, 2 a 3 se hektary převedené prodejem nebo pronájmem a nenahrazené odpovídajícím počtem hektarů započítají do počtu hektarů, které zemědělec ohlásí.

6.   Dotyčný zemědělec musí ohlásit všechny hektary, které má v držbě v době podání žádosti.

Článek 19

Obecná ustanovení pro zemědělce, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci

1.   Pro účely čl. 41 odst. 4 nařízení (ES) č. 73/2009 se „zemědělci, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci“ rozumějí zemědělci uvedení v článcích 20 až 23 tohoto nařízení.

2.   Pokud zemědělec, který se nachází ve zvláštní situaci, splňuje podmínky pro použití více než jednoho z článků 20, 21 a 22, získá počet platebních nároků stanovený podle čl. 17 odst. 2 a 3, jejichž hodnota se rovná nejvyšší hodnotě, kterou může získat při samostatném použití každého z článků, jejichž podmínky splňuje.

Pokud jsou zemědělci přiznány nároky i na základě článku 22, celkový počet nároků, který má být přiznán, nepřesáhne počet stanovený v souladu s uvedeným článkem.

3.   Pokud pronájem uvedený v článcích 20 a 22 skončí po uplynutí termínu pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby během prvního roku jeho používání, může dotčený zemědělec požádat o stanovení svých platebních nároků i po skončení pronájmu do data, které členské státy stanoví, nejpozději však do posledního dne stanoveného pro změnu žádostí o podporu v následujícím roce.

4.   Pokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo ustálenou praxí zahrnuje definice „dlouhodobého pronájmu“ též pronájem na pět let, mohou členské státy rozhodnout, že se na tyto pronájmy použijí články 20, 21 a 22.

Článek 20

Převod pronajaté půdy

1.   Zemědělec, který získal na základě převodu, buď prodejem nebo pronájmem na šest nebo více let bez poplatku nebo za symbolickou cenu, nebo na základě dědictví či předpokládaného dědictví zemědělský podnik nebo část zemědělského podniku, který byl pronajat třetí osobě během referenčního období, od zemědělce, jenž odešel do důchodu nebo zemřel před datem pro podání žádosti na základě režimu jednotné platby v prvním roce jeho používání, může získat platební nároky, které se vypočítají tak, že se referenční částka stanovená členským státem podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, vydělí počtem hektarů nepřevyšujícím počet hektarů zemědělského podniku nebo jeho části, které získal.

2.   Zemědělcem uvedeným v odstavci 1 je jakákoliv osoba, která může získat zemědělský podnik nebo část zemědělského podniku uvedené v odstavci 1 na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví.

Článek 21

Investice

1.   Členské státy mohou podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo mezi zemědělci zajištěno rovné zacházení a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže, zvýšit hodnotu platebních nároků nebo přiznat platební nároky pro zemědělce, kteří investovali do odvětví, jež podléhá začlenění do režimu jednotné platby podle hlavy III kapitoly 4 nařízení (ES) č. 73/2009.

Členské státy při stanovování kritérií uvedených v prvním pododstavci zohlední referenční období a/nebo ostatní kritéria uplatněná pro začlenění příslušného odvětví.

2.   Odstavec 1 se přiměřeně použije v případě ukončení používání režimu jednotné platby na plochu podle článku 122 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 22

Pronájem a koupě pronajaté půdy

1.   Zemědělec, který si buď v období od konce příslušného referenčního období pro zavedení režimu jednotné platby do 15. května 2004, pokud jde o zavedení režimu jednotné platby před rokem 2009, nebo před 31. lednem 2009 v případě uplatnění hlavy III kapitoly 3 nařízení (ES) č. 73/2009, pronajal na šest nebo více let zemědělský podnik nebo jeho část, jehož podmínky pronájmu nemohou být upraveny, může získat platební nároky, které se vypočítají tak, že se referenční částka stanovená členským státem podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, vydělí počtem hektarů nepřevyšujícím počet hektarů, které si pronajal.

Při stanovení kritérií uvedených v prvním pododstavci zohlední členské státy zejména situaci, kdy zemědělci nemají k dispozici jiné než pronajaté hektary.

2.   Odstavec 1 se použije na zemědělce, který v souvislosti se zavedením režimu jednotné platby před rokem 2009 buď v referenčním období pro jeho zavedení, nebo před 15. květnem 2004, nebo při uplatnění hlavy III kapitoly 3 nařízení (ES) č. 73/2009 před 31. lednem 2009, koupil zemědělský podnik nebo jeho část, jehož půda byla pronajata během příslušného referenčního období, a který zahajuje nebo rozšiřuje svou zemědělskou činnost v prvním roce po skončení pronájmu.

Pro účely použití prvního pododstavce se „půdou v pronájmu“ rozumí půda, která byla v okamžiku koupě nebo po ní předmětem pronájmu, který nebyl nikdy obnoven kromě obnovení vyplývajícího z právní povinnosti.

Článek 23

Správní akty a soudní rozhodnutí

Pokud by byl zemědělec oprávněn obdržet platební nároky nebo zvýšení hodnoty stávajících platebních nároků na základě konečného soudního rozhodnutí nebo konečného správního aktu příslušného orgánu členského státu, obdrží počet a hodnotu platebních nároků stanovené v tomto rozhodnutí nebo aktu ke dni, který stanoví členský stát, avšak nejpozději poslední den pro předložení žádosti v rámci režimu jednotné platby následující po datu rozhodnutí nebo aktu a s ohledem na použití článku 34 a/nebo článku 35 nařízení (ES) č. 73/2009.

Oddíl 3

Regionální správa

Článek 24

Regionální rezervy

1.   Členské státy mohou spravovat vnitrostátní rezervu na regionální úrovni.

V tom případě členské státy přidělí v celém rozsahu nebo částečně částky dostupné na celostátní úrovni pro regionální úroveň podle objektivních a nediskriminujících kritérii a způsobem, který zaručuje rovné zacházení se zemědělci a který zabraňuje narušení trhu a hospodářské soutěže.

2.   Částky přidělené na každé regionální úrovni mohou být poskytovány pouze v daném regionu, kromě případů uvedených v čl. 41 odst. 4 nařízení (ES) č. 73/2009, nebo v souladu s rozhodnutím členského státu v případě, že se použije čl. 41 odst. 2 uvedeného nařízení.

HLAVA III

PŘIZNÁNÍ PLATEBNÍCH NÁROKŮ

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 25

Žádosti

1.   Hodnota a počet nebo zvýšení platebních nároků přiznaných na základě žádosti zemědělce mohou být prozatímní. Konečná hodnota a konečný počet se stanoví nejpozději do 1. dubna roku následujícího po prvním roce používání režimu jednotné platby nebo začlenění vázané podpory po provedení příslušných kontrol podle článku 20 nařízení (ES) č. 73/2009.

2.   Zemědělci mohou předložit žádosti v rámci režimu jednotné platby, které jsou předmětem konečného stanovení nároků, na základě prozatímních nároků, nebo pokud členský stát využije možnosti uvedené v článcích 26 a 27, na základě platebních nároků získaných podle soukromoprávního smluvního ustanovení uvedeného v těchto článcích.

3.   Žadatel uspokojivě prokáže členskému státu, že ke dni podání žádosti o přiznání platebních nároků je zemědělcem ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009.

4.   Členský stát může rozhodnout, že stanoví minimální velikost zemědělského podniku podle zemědělské plochy, na kterou je možné požadovat stanovení platebních nároků. Tato minimální velikost však nesmí být větší než limity uvedené v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009.

Pro stanovení zvláštních platebních nároků podle článku 60 nebo článku 65 nařízení (ES) č. 73/2009 není v souladu s čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení stanovena žádná minimální velikost.

Článek 26

Soukromoprávní smluvní ustanovení v případě prodeje

1.   Pokud je v kupní smlouvě uzavřené nebo změněné nejpozději k datu pro podání žádosti o přiznání platebních nároků během prvního roku používání režimu jednotné platby nebo v roce začlenění vázané podpory uvedeno, že se celý zemědělský podnik nebo jeho část prodává jako celek nebo část s platebními nároky nebo se zvýšením hodnoty platebních nároků, jež se mají přiznat podle hektarů převáděného zemědělského podniku nebo jeho převáděné části, mohou členské státy považovat kupní smlouvu za převod platebních nároků s půdou.

2.   Prodávající podá žádost o přiznání nebo navýšení platebních nároků, k níž připojí kopii kupní smlouvy a v níž uvede produkční jednotky a počet hektarů, u nichž hodlá převést platební nároky.

3.   Členský stát může povolit kupujícímu, aby jménem prodávajícího a s jeho výslovným souhlasem podal žádost o přiznání platebních nároků. V takovém případě členský stát ověří, že prodávající splňuje ke dni převodu podmínky pro poskytnutí podpory, a zejména podmínku uvedenou v čl. 25 odst. 3. Kupující podá žádost o platbu na základě režimu jednotné platby a ke své žádosti připojí kopii kupní smlouvy.

4.   Členský stát může požadovat, aby žádosti prodávajícího a kupujícího byly podány společně nebo aby druhá žádost obsahovala odkaz na žádost první.

Článek 27

Soukromoprávní smluvní ustanovení v případě pronájmu

1.   Jakékoliv ustanovení ve smlouvě o pronájmu týkající se převodu počtu nároků nepřevyšujícího počet pronajatých hektarů může být považováno za pronájem platebních nároků s půdou ve smyslu čl. 43 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, pokud

2.   Pronajímatel podá žádost o přiznání nebo navýšení platebních nároků, k níž připojí kopii smlouvy o pronájmu a v níž uvede produkční jednotky a počet hektarů, u nichž hodlá pronajmout platební nároky.

3.   Nájemce podá žádost o platbu na základě režimu jednotné platby a ke své žádosti připojí kopii smlouvy o pronájmu.

4.   Členský stát může požadovat, aby žádosti nájemce a pronajímatele byly podány společně nebo aby druhá žádost obsahovala odkaz na žádost první.

KAPITOLA 2

Provádění režimu jednotné platby v nových členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu

Článek 28

Obecná ustanovení

1.   Nestanoví-li tato kapitola jinak, toto nařízení se vztahuje na nové členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu.

2.   Jakýkoliv odkaz na článek 41 nařízení (ES) č. 73/2009 v tomto nařízení se považuje za odkaz na článek 57 uvedeného nařízení.

3.   Pro účely použití čl. 57 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 mohou nové členské státy stanovit reprezentativní období, které bude předcházet prvnímu roku používání režimu jednotné platby.

4.   Jakýkoli odkaz na „referenční období“ uvedený v tomto nařízení se považuje za odkaz na první rok používání režimu jednotné platby nebo na referenční období stanovené podle čl. 59 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 29

Počáteční přiznání platebních nároků

1.   Aniž je dotčen čl. 59 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, pro účely čl. 59 odst. 2 uvedeného nařízení stanoví nové členské státy na základě počtu hektarů ohlášených pro účely stanovení platebních nároků v prvním roce používání režimu jednotné platby počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle uvedeného odstavce.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou nové členské státy stanovit počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 59 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, na základě počtu hektarů ohlášených pro rok předcházející prvnímu roku používání režimu jednotné platby.

Pokud je počet hektarů ohlášených zemědělci v prvním roce používání režimu jednotné platby, na něž lze poskytnout podporu, nižší než počet hektarů způsobilých pro podporu, který byl stanoven v souladu s prvním pododstavcem, může nový členský stát částky odpovídající hektarům, které nebyly ohlášeny, zcela nebo částečně přerozdělit jako dodatek ke každému platebnímu nároku přiznanému v prvním roce používání režimu jednotné platby. Dodatek se vypočítá tak, že se dotyčná částka vydělí počtem přiznaných platebních nároků.

3.   Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 59 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009, může počínaje kalendářním rokem, který předchází před prvním rokem používání režimu jednotné platby, přistoupit ke zjišťování oprávněných zemědělců a k prozatímnímu stanovení počtu hektarů podle uvedeného odstavce a k předběžnému ověřování podmínek uvedených v čl. 25 odst. 3 tohoto nařízení.

Aniž je dotčen článek 61 nařízení (ES) č. 73/2009, vypočítá se hodnota platebních nároků vydělením částky uvedené v čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení celkovým počtem nároků přiznaných podle tohoto odstavce.

4.   Zemědělec musí být informován o prozatímních nárocích nejméně jeden měsíc před datem, do kterého musí být podána žádost podle čl. 56 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

Pro účely výpočtu zemědělské činnosti vyjádřené ve VDJ uvedené v čl. 44 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 se počet zvířat chovaných zemědělcem v období stanoveném členským státem převede na VDJ podle převodní tabulky stanovené v čl. 14 odst. 2. Pro účely kontroly minimální zemědělské činnosti v nových členských státech podle čl. 44 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 se použije čl. 14 odst. 4, 5 a 6.

KAPITOLA 3

Začlenění vázané podpory

Oddíl 1

Začlenění odvětví ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby

Článek 30

Obecná ustanovení

1.   Pro účely stanovení částky a platebních nároků v rámci začlenění odvětví ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby se použijí ustanovení přílohy IX oddílu A nařízení (ES) č. 73/2009, s výhradou ustanovení článku 31 tohoto nařízení, a v případě, že členský stát využil možnosti podle článku 59 nařízení (ES) č. 1782/2003, ustanovení článku 32 tohoto nařízení.

2.   Případně se článek 40 nařízení (ES) č. 73/2009 použije pro hodnotu všech platebních nároků existujících před začleněním podpory pro ovoce a zeleninu a pro referenční částky vypočtené pro podporu pro ovoce a zeleninu.

3.   Pro účely tohoto nařízení, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, je prvním rokem používání režimu jednotné platby rok, kdy členské státy stanoví částky a hektary způsobilé pro poskytnutí podpory podle přílohy IX oddílu A nařízení (ES) č. 73/2009 s ohledem na nepovinné tříleté přechodné období stanovené ve druhém pododstavci bodu 2 uvedeného oddílu.

Článek 31

Zvláštní pravidla

1.   Pokud zemědělec do posledního dne termínu pro předložení žádosti o stanovení platebních nároků stanoveného tímto nařízením nevlastní platební nároky, nebo pokud vlastní pouze zvláštní nároky, obdrží platební nároky vypočítané podle přílohy IX oddílu A nařízení (ES) č. 73/2009 pro ovoce a zeleninu.

První pododstavec se rovněž použije, pokud si mezi prvním rokem používání režimu jednotné platby a rokem začlenění odvětví ovoce a zeleniny zemědělec platební nároky pronajal.

2.   Pokud byly zemědělci přiznány platební nároky nebo pokud je koupil či obdržel do konečného data pro podávání žádostí o stanovení platebních nároků, hodnota a počet platebních nároků, které vlastní, se opětovně vypočítá takto:

Zvláštní platební nároky se při výpočtu uvedeném v tomto odstavci nezohlední.

3.   Platební nároky pronajaté před datem pro podání žádosti v rámci režimu jednotné platby se při výpočtu uvedeném v odstavci 2 zohlední. Platební nároky pronajaté prostřednictvím smluvního ustanovení uvedeného v článku 27 se však při výpočtu uvedeném v odstavci 2 tohoto článku zohlední pouze tehdy, pokud lze nájemní podmínky upravit.

Článek 32

Regionální provádění

1.   Pokud členský stát využil možnosti uvedené v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, obdrží zemědělci počet platebních nároků odpovídající počtu nových hektarů způsobilých pro poskytnutí podpory, pokud jde o ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky, ohlášených v jednotné žádosti v roce 2008.

Hodnota platebních nároků se vypočítá na základě objektivních a nediskriminačních kritérií.

2.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce mohou členské státy na základě objektivních kritérií v souladu s přílohou IX oddílem A nařízení (ES) č. 73/2009 stanovit dodatečný počet nároků na zemědělce, pokud jde o ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky.

Oddíl 2

Víno

Pododdíl 1

Převod z programů podpory pro víno do režimu jednotné platby

Článek 33

Obecná ustanovení

1.   Pro účely stanovení částky a platebních nároků v rámci převodu z programů podpory pro víno do režimu jednotné platby se použije příloha IX oddíl C nařízení (ES) č. 73/2009, s výhradou ustanovení článku 34 tohoto nařízení, a v případě, že členský stát využil možnosti podle článku 59 nebo 71f nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo článku 47 či 58 nařízení (ES) 73/2009, se uplatní ustanovení článku 35 tohoto nařízení.

2.   Členské státy mohou přistoupit ke zjišťování zemědělců oprávněných pro přiznání platebních nároků odvozených z převodu nároků z programů podpory pro víno do režimu jednotné platby od 1. ledna 2009.

3.   Pro účely použití článku 18 tohoto nařízení, pokud jde o odvětví vína, bude prvním rokem používání režimu jednotné platby rok, kdy členský stát stanoví částky a hektary způsobilé pro poskytnutí podpory podle přílohy IX oddílu C nařízení (ES) č. 73/2009.

Článek 34

Zvláštní pravidla

1.   Pokud zemědělec do posledního dne termínu pro předložení žádosti o stanovení platebních nároků stanoveného tímto nařízením nevlastní platební nároky nebo pokud vlastní pouze zvláštní nároky, obdrží platební nároky pro víno vypočítané podle přílohy IX oddílu C nařízení (ES) č. 73/2009.

První pododstavec se rovněž použije, pokud si mezi prvním rokem používání režimu jednotné platby a rokem převodu z programů podpory zemědělec platební nároky pronajal.

2.   Pokud byly zemědělci přiznány platební nároky nebo pokud je koupil či obdržel do konečného data pro podávání žádostí o stanovení platebních nároků stanoveného v souladu s tímto nařízením, hodnota a počet platebních nároků, které vlastní, se opětovně vypočítá takto:

Zvláštní nároky se při výpočtu uvedeném v tomto odstavci nezohlední.

3.   Platební nároky pronajaté před datem pro podání žádosti v rámci režimu jednotné platby stanoveným v souladu s tímto nařízením se při výpočtu uvedeném v odstavci 2 zohlední.

Článek 35

Regionální provádění

1.   Pokud členský stát využil možnosti uvedené v článku 59 nebo 71f nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo článku 47 či 58 nařízení (ES) č. 73/2009, obdrží zemědělci počet platebních nároků odpovídající počtu nových hektarů způsobilých pro poskytnutí podpory osazených vinicemi ohlášených v jednotné žádosti v roce 2009.

Hodnota platebních nároků se vypočítá na základě objektivních a nediskriminačních kritérií.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy na základě objektivních kritérií v souladu s přílohou IX oddílem C nařízení (ES) č. 73/2009 stanovit počet nároků na zemědělce.

Pododdíl 2

Klučení

Článek 36

Regionální průměr

Pro účely stanovení hodnoty platebních nároků při použití přílohy IX oddílu B nařízení (ES) č. 73/2009 stanoví členské státy regionální průměr na příslušné územní úrovni. Regionální průměr se stanoví ke dni, který určí členský stát. Tento průměr může být každým rokem přezkoumán. Je založen na hodnotě platebních nároků přiznaných zemědělcům v daném regionu. Není diferencován podle odvětví produkce.

HLAVA IV

ZVLÁŠTNÍ PODPORA

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 37

Způsobilost k opatřením zvláštní podpory

1.   Členské státy stanoví kritéria způsobilosti pro opatření zvláštní podpory v souladu s rámcem stanoveným v nařízení (ES) č. 73/2009 a s podmínkami stanovenými v této hlavě.

2.   Členské státy provádí ustanovení této hlavy, a zejména odstavce 1, v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

Článek 38

Soulad a kumulace podpor

1.   Členské státy zajistí soulad mezi

Členské státy zejména zajistí, aby opatření zvláštní podpory nezasahovala do řádného fungování opatření prováděných podle jiných nástrojů podpory Společenství nebo opatření financovaných státními podporami.

2.   V případě, kdy lze podporu v rámci opatření zvláštní podpory poskytnout také v rámci opatření prováděného podle jiných nástrojů podpory Společenství nebo v rámci jiného opatření zvláštní podpory, členské státy zajistí, že zemědělec může získat podporu pro danou operaci pouze podle jednoho takového opatření.

Článek 39

Podmínky pro opatření podpory

1.   Opatření zvláštní podpory nejsou vyrovnáním za dodržování závazných povinností, a zejména povinných požadavků na hospodaření a norem pro dobrý zemědělský a environmentální stav stanovených v přílohách II a III nařízení (ES) č. 73/2009 nebo jiných požadavků uvedených v čl. 39 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1698/2005.

2.   Opatření zvláštní podpory nefinancují daně.

3.   Členské státy zajistí, aby opatření zvláštní podpory, která provádí, byla ověřitelná a kontrolovatelná.

KAPITOLA 2

Zvláštní pravidla

Článek 40

Zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí

Členské státy vymezí zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí, pro něž je v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 73/2009 stanovena roční dodatečná platba. Uvedené zvláštní druhy zemědělské činnosti zajišťují nezanedbatelné a měřitelné přínosy pro životní prostředí.

Článek 41

Zlepšení jakosti zemědělských produktů

Roční dodatečná platba pro zlepšení jakosti zemědělských produktů stanovená v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 73/2009 může zemědělcům umožnit zejména

Jsou-li opatření zvláštní podpory poskytnuta za účelem odst. 1 písm. b), použijí se přiměřeně požadavky čl. 22 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 (24).

Článek 42

Zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh

1.   Roční dodatečná platba pro zemědělce pro zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh stanovená v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (ES) č. 73/2009 podpoří zemědělce v tom, aby zlepšili uvádění svých zemědělských produktů na trh zajištěním poskytování lepších informací nebo propagace jakosti či vlastností produktů nebo metod produkce.

2.   Články 4, 5 a 6 a přílohy I a II nařízení (ES) č. 501/2008 se použijí přiměřeně.

Článek 43

Používání vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat

1.   Při stanovování podmínek způsobilosti pro zvláštní podporu pro zemědělce, kteří používají vyšší standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, stanovenou v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu iv) nařízení (ES) č. 73/2009, členské státy případně vezmou v úvahu

2.   Vyšší standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat jsou standardy nad rámec minimálních požadavků stanovených v platných právních předpisech Společenství a vnitrostátních právních předpisech, zejména v předpisech uvedených v příloze II bodu C nařízení (ES) č. 73/2009. Uvedené standardy mohou zahrnovat aktualizované normy uvedené v čl. 27 odst. 7 nařízení (ES) č. 1974/2006.

Článek 44

Zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody

1.   Při stanovování podmínek způsobilosti pro zvláštní podporu pro zemědělce, kteří vykonávají zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, stanovenou v čl. 68 odst. 1 písm. a) bodu v) nařízení (ES) č. 73/2009, členské státy vezmou v úvahu zejména

2.   Na zvláštní podporu pro zemědělce, kteří vykonávají zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečně agroenvironmentální výhody, se přiměřeně použije čl. 27 odst. 2 až 6, 8, 9 a 13 a články 48 a 53 nařízení (ES) č. 1974/2006.

3.   Komise posoudí, zda jsou navrhovaná opatření zvláštní podpory pro zemědělce, kteří vykonávají zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, oznámená členskými státy v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 a tímto nařízením.

Pokud se Komise domnívá, že navrhovaná opatření jsou s uvedenými nařízeními v souladu, schválí opatření podle čl. 68 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 73/2009 do čtyř měsíců od obdržení informací poskytnutých v souladu s čl. 50 odst. 3 tohoto nařízení.

Pokud se Komise domnívá, že navrhovaná opatření nejsou s uvedenými nařízeními v souladu, požádá členský stát, aby navrhovaná opatření náležitě upravil a oznámil je Komisi. Komise opatření schválí, jestliže se domnívá, že byla vhodným způsobem upravena.

Článek 45

Zvláštní nevýhody, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího a telecího masa, skopového a kozího masa a odvětví rýže

1.   Při stanovování podmínek způsobilosti pro zvláštní podporu na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího a telecího masa, skopového a kozího masa a v odvětví rýže v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech nebo v uvedených odvětvích pro ekonomicky citlivé druhy zemědělské činnosti, podle čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 členské státy vymezí ekonomicky nebo ekologicky citlivé oblasti nebo ekonomicky citlivé druhy zemědělské činnosti způsobilé k podpoře, zejména s ohledem na příslušné struktury a podmínky produkce.

2.   Zvláštní podpora nevychází z výkyvů tržních cen, ani není rovna režimu vyrovnávacích plateb.

Článek 46

Oblasti podléhající programům restrukturalizace a rozvoje

1.   Podmínky způsobilosti pro opatření zvláštní podpory v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy nebo aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců v těchto oblastech, stanovené v čl. 68 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 73/2009 zejména

2.   Pokud o podporu uvedenou v odstavci 1 požádá zemědělec, který nevlastní žádný platební nárok, může získat určitý počet platebních nároků, jenž není vyšší než počet hektarů, které má v uvedené době v držbě (vlastní nebo pronajaté).

Pokud o podporu uvedenou v odstavci 1 požádá zemědělec, který vlastní platební nárok, může získat určitý počet platebních nároků, jenž není vyšší než počet hektarů, na které nevlastní platební nárok.

Jednotkovou hodnotu každého z platebních nároků, které zemědělec již vlastní, lze zvýšit.

Hodnota každého platebního nároku získaného v souladu s tímto odstavcem, s výjimkou třetího pododstavce, se vypočítá vydělením jednotlivé referenční částky stanovené členským státem počtem nároků uvedených ve druhém pododstavci.

3.   Zvýšení částek poskytnutých na hektar v rámci režimu jednotné platby na plochu uvedené v čl. 131 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 se stanoví vydělením referenční částky zemědělce počtem způsobilých hektarů, které ohlásí k platbě v rámci režimu jednotné platby na plochu.

4.   Členské státy zajistí, aby zvláštní nevýhody zemědělců v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a rozvoje, pro které je poskytnuta zvláštní podpora, nebyly vyrovnány v rámci žádné jiné podpory těchto programů poskytnuté za týmž účelem.

Článek 47

Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin

1.   Členské státy stanoví podmínky pro smlouvy způsobilé ke zvláštní podpoře ve formě příspěvků na pojistné pro pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009.

2.   Smlouvy stanoví

3.   Smlouvy se nevztahují na více než roční produkci. Pokud smlouva pokrývá části dvou kalendářních roků, členské státy zajistí, aby v souvislosti s jednou smlouvou nebylo vyrovnání poskytnuto dvakrát.

4.   Členské státy přijmou pravidla, která se použijí ke stanovení výpočtu zničení průměrné roční produkce zemědělce v souladu s čl. 70 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009.

5.   Zemědělec členský stát každý rok informuje o čísle své pojistné smlouvy a poskytne opis smlouvy a doklad o zaplacení pojistného.

Článek 48

Vzájemné fondy pro nákazy zvířat a choroby rostlin a ekologické katastrofy

1.   Pravidla vymezená členskými státy v souladu s čl. 71 odst. 9 nařízení (ES) č. 73/2009 pro vzájemné fondy způsobilé k finančním příspěvkům na nákazy zvířat, choroby rostlin a ekologické katastrofy uvedené v čl. 68 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení zahrnují zejména

2.   Pokud je zdrojem finančního odškodnění, které má být vyplaceno vzájemným fondem, komerční půjčka, činí její minimální doba trvání 1 rok a maximální doba trvání 5 let.

3.   Členské státy zajistí, aby jejich zemědělci byli uvědomeni o

Článek 49

Finanční ustanovení pro opatření zvláštní podpory

1.   Částky uvedené v čl. 69 odst. 6 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009 jsou stanoveny v příloze III tohoto nařízení.

2.   Pro účely čl. 69 odst. 7 čtvrtého pododstavce nařízení (ES) č. 73/2009 mohou členské státy do 1. srpna jakéhokoliv kalendářního roku od roku 2010 požádat o přezkoumání částek uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud se částka, která je výsledkem výpočtu stanoveného v čl. 69 odst. 7 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 73/2009, pro dotyčný rozpočtový rok liší od částky stanovené v příloze III tohoto nařízení o více než 20 %.

Každá přezkoumaná částka stanovená Komisí je použitelná od kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla žádost podána.

HLAVA V

OZNÁMENÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Oznámení

Článek 50

Oznámení rozhodnutí

1.   Pokud členský stát využije možností uvedených v čl. 28 odst. 1 a 2, článku 38, čl. 41 odst. 2 až 5, čl. 45 odst. 1 a 3, čl. 46 odst. 1 a 3, čl. 47 odst. 1 až 4, článku 48, článku 49, čl. 51 odst. 1 a článku 67 nařízení (ES) č. 73/2009 a čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení, oznámí Komisi podrobné údaje o přijatém rozhodnutí spolu se zdůvodněním a objektivní kritéria, na jejichž základě bylo učiněno rozhodnutí o využití dané možnosti:

Pokud členský stát přijme nové rozhodnutí týkající se využití možnosti stanovené v čl. 41 odst. 2 až 5 nařízení (ES) č. 73/2009, oznámí Komisi podrobné údaje o přijatém rozhodnutí spolu se zdůvodněním a objektivní kritéria, na jejichž základě bylo učiněno rozhodnutí o využití dané možnosti, do dvou týdnů ode dne, kdy přijal toto rozhodnutí.

2.   Pokud se nový členský stát v souladu s čl. 122 odst. 3 nařízení (ES) č. 73/2009 rozhodne ukončit používání režimu jednotné platby na plochu, oznámí Komisi nejpozději do 1. srpna roku předcházejícího před prvním rokem používání režimu jednotné platby podrobné údaje o provádění režimu jednotné platby, včetně možností podle čl. 55 odst. 3, čl. 57 odst. 3 až 6, čl. 59 odst. 3 a článku 61 uvedeného nařízení a objektivních kritérií, na jejichž základě bylo rozhodnutí přijato.

3.   Členské státy informují Komisi o opatřeních zvláštní podpory, která hodlají uplatňovat, do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku uplatňování uvedeného opatření.

Obsah poskytovaných údajů odpovídá příloze IV části A, s výjimkou opatření zvláštní podpory pro zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agroenvironmentální výhody, jejichž obsah odpovídá části B uvedené přílohy.

Článek 51

Statistické údaje a zprávy

Členské státy sdělí Komisi elektronickými prostředky pomocí formuláře, který jim Komise dá k dispozici, tyto údaje:

KAPITOLA 2

Závěrečná ustanovení

Článek 52

Zrušení

Nařízení (ES) č. 795/2004 a (ES) č. 639/2009 se zrušují.

Nadále se však použijí na žádosti o podporu týkající se prémiových období, která začínají před 1. lednem 2010.

Článek 53

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2010 s výjimkou čl. 11 odst. 2 a čl. 50 odst. 1 písm. a), které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(1)  Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

(2)  Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 191, 23.7.2009, s. 17.

(4)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 147, 6.6.2008, s. 3.

(7)  Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85.

(8)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

(9)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 38, 12.2.2000, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(13)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

(16)  Viz strana 65 v tomto čísle Úředního věstníku.

(17)  Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74.

(19)  Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

(20)  Úř. věst. L 369, 23.12.2006, s. 1.

(21)  Úř. věst. L 275, 19.10.2007, s. 3.

(22)  Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1.

(23)  Úř. věst. L 38, 7.2.2009, s. 26.

(24)  Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 15.