12.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 67/22

(1)

Komise dne 13. června 2008 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu bionafty pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „USA“ nebo „dotčená země“) do Společenství (dále jen „antidumpingové šetření“ nebo „šetření“).

(2)

Tentýž den Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu bionafty pocházející ze Spojených států amerických do Společenství a zahájila samostatné šetření (dále jen „antisubvenční řízení“).

(3)

Antidumpingové šetření bylo zahájeno na základě podnětu, který podala dne 29. dubna 2008 organizace European Biodiesel Board (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby bionafty ve Společenství. Podnět obsahoval jasné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení antidumpingového šetření.

(4)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla vyvážející výrobce v USA, dovozce, dodavatele, uživatele a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i orgány USA, žádající výrobce ve Společenství a ostatní výrobce ve Společenství, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v USA se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(6)

S cílem umožnit Komisi rozhodnout, zda by byl výběr vzorku nutný, a pokud ano, vybrat vzorek, byli vyvážející výrobci v USA požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o svém vývozu a prodeji na domácím trhu, o přesných činnostech, pokud jde o výrobu bionafty či jejích směsí a obchodování s bionaftou, a o názvech a činnostech všech společností, s nimiž jsou ve spojení a které se podílely na výrobě dotčeného výrobku či směsí dotčeného výrobku a obchodování s ním během období šetření od 1. dubna 2007 do 31. března 2008, jak je stanoveno též v 15. bodě odůvodnění níže.

(7)

Při výběru reprezentativního vzorku proběhly rovněž konzultace s orgány USA a sdružením výrobců v USA – National Biodiesel Board.

(8)

Celkem se ozvalo 54 vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců, kteří předložili požadované informace ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Z tohoto celkového počtu podalo 29 společností informace o vývozu bionafty do Společenství během období šetření a tyto společnosti vyjádřily přání být součástí vzorku, zatímco 25 společností, z nichž dvě požádaly o vyřazení z řízení, uvedlo, že během období šetření neuskutečnily žádný vývoz do Společenství. Usoudilo se tak, že na daném šetření spolupracuje 52 vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců.

(9)

Vyvážející výrobci, kteří se během výše uvedené lhůty nepřihlásili nebo včas neposkytli požadované informace, byli považováni za společnosti, které v rámci šetření nespolupracují. Z porovnání statistik USA týkajících se vývozu s objemem vývozu dotčeného výrobku do Společenství, který za období šetření nahlásily výše uvedené spolupracující společnosti, vyplývá, že míra spolupráce amerických vyvážejících výrobců byla velmi vysoká, jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění.

(10)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byl základním kritériem pro výběr vzorku největší reprezentativní objem vývozu dotčeného výrobku do Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Na základě informací získaných od vyvážejících výrobců Komise vybrala vzorek šesti vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců s největším objemem vývozu do Společenství. Na základě informací pro výběr vzorku představovaly vybrané společnosti nebo skupiny během období šetření 73 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Společenství, jak jej uvedli spolupracující vyvážející výrobci uvedení v 8. bodě odůvodnění výše. Bylo proto shledáno, že takový vzorek umožní omezit šetření na přiměřený počet vyvážejících výrobců, které bude možné přezkoumat ve stanovené lhůtě, a současně zajistit vysokou úroveň reprezentativnosti. Výběr vzorku byl konzultován a dohodnut se všemi dotčenými vyvážejícími výrobci i se sdružením amerických výrobců a orgány USA.

(11)

V případě výrobců ve Společenství byl v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrán vzorek po konzultaci se žadatelem na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje ve Společenství, jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění. Tento výběr rovněž umožnil zajistit určitý zeměpisný rozptyl výrobců ve Společenství. Do vzorku tak bylo zařazeno 11 výrobců ve Společenství. Komise zaslala vybraným 11 společnostem dotazníky. Jeden z výrobců, který byl původně vybrán do vzorku, však musel být vyřazen, jelikož v dotazníku neposkytl uspokojivé odpovědi. Ve stanovených lhůtách tudíž bylo obdrženo deset úplných odpovědí od ostatních společností. Těchto 10 výrobců vybraných do vzorku bylo považováno za společnosti reprezentující všechny výrobce ve Společenství.

(12)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a všem dalším společnostem, které se samy přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Dotazníky tak byly zaslány 6 vyvážejícím výrobcům nebo skupinám výrobců v USA zařazeným do vzorku, 11 výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku, 18 uživatelům a 90 dodavatelům surovin.

(13)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od 6 vyvážejících výrobců nebo skupin výrobců v USA zařazených do vzorku, 10 výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, jednoho uživatele a 6 dodavatelů surovin.

(14)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, z něj vyplývající újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(15)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posouzení trendů v souvislosti s hodnocením újmy se týkalo období od ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(16)

V oznámení o zahájení byl výrobek označený za dumpingový definován jako monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu (obecně známý jako „bionafta“), buď v čisté formě nebo ve formě směsi, používaný převážně, ale ne výhradně, jako obnovitelné palivo, pocházející ze Spojených států amerických (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle kódů KN 3824 90 91, ex 3824 90 97, ex 2710 19 41, ex 1516 20 98, ex 1518 00 91 a ex 1518 00 99.

(17)

Podle hlavy 26 § 40A písm. d) amerického daňového zákoníku (4) (US. CODE) je bionafta definována jako monoalkylestery mastných kyselin s dlouhým řetězcem, získávané z látek rostlinného nebo živočišného původu, které splňují a) požadavky na registraci paliv a palivových přísad stanovené Agenturou pro ochranu životního prostředí v oddílu 211 zákona o ochraně ovzduší (Clean Air Act, 42 U.S.C. 7545) a b) požadavky Americké společnosti pro testování a materiály (ASTM) D6751.

(18)

Na základě informací na trhu, které byly zpřístupněny veřejnosti (5), se všechny druhy bionafty a směsí bionafty (směs bionafty s minerální naftou, jak je vysvětleno ve 20. bodě odůvodnění) vyráběné a prodávané v USA považují za paliva na bázi bionafty a jsou součástí legislativního balíčku, který se týká energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a alternativních paliv.

(19)

Šetření ukázalo, že bionaftu vyráběnou v USA představují převážně „methylestery mastných kyselin“ získané ze široké škály rostlinných olejů, které slouží jako vstupní surovina pro výrobu bionafty (6). Výraz „ester“ se používá ve spojení s transesterifikací rostlinných olejů, konkrétně mísením oleje s alkoholem. Výraz „methyl“ se týká methanolu, nejběžněji používaného alkoholu v daném procesu, přestože při výrobě lze použít rovněž ethanol, což dává vzniknout „ethylesterům mastných kyselin“. Transesterifikace je relativně jednoduchý chemický proces, který však vyžaduje nejvyšší průmyslové standardy, aby byla zajištěna vysoká kvalita bionafty.

(20)

Šetření potvrdilo, že bionaftu vyráběnou v USA obvykle výrobci mísí s minerální naftou a vytvářejí tak různé druhy směsí (zde uváděné jako směsi bionafty), které jsou pak na trhu prodávány různým skupinám odběratelů. Zjistilo se též, že bionafta byla prodávána ve své čisté formě nezávislým společnostem, které ji nakupovaly nebo dovážely pro účely výroby směsí s minerální naftou. Mísení bionafty s minerální naftou je relativně jednoduchá operace, kterou lze provádět například smícháním v nádržích v místě výroby před přemístěním do cisternového vozidla, dále smícháním v cisterně nákladního vozidla tak, že se do ní postupně přivedou potřebná procenta bionafty a minerální nafty, nebo přímým vstřikováním obou složek, které jsou přiváděny do cisternového vozidla současně.

(21)

Pro jasné vymezení různých druhů směsí bionafty existuje mezinárodně uznávaný systém, známý jako „B faktor“, který uvádí přesné množství bionafty v jakékoli směsi bionafty: například směs obsahující X % bionafty bude označena jako B„X“, zatímco čistá bionafta nese označení B100, tzn. 100 % bionafta. V USA bylo běžné setkávat se na trhu se směsí obsahující 99 % (7) bionafty a 1 % minerální nafty (B99). Oproti minerální naftě by měla být čistá bionafta relativně rychle použita a nemůže být skladována déle než tři až čtyři měsíce, jinak oxiduje a stane se nevhodnou ke spotřebě. Smíchání bionafty s minerální naftou umožňuje delší uchování paliva. Jedno procento minerální nafty ve směsi B99 je dostatečně toxické k tomu, aby oddálilo výskyt plísně v bionaftě.

(22)

Šetření ukázalo, že zatímco bionafta a směsi s vysokým obsahem bionafty (8) jsou obvykle určeny pro prodej na trhu USA pro účely dalšího mísení, směsi s nízkým obsahem bionafty (9) se většinou vyrábějí pro prodej a spotřebu na trhu USA. V USA tedy existují oddělené trhy pro směsi s vysokým obsahem bionafty a s nízkým obsahem bionafty.

(23)

Podnět obsahoval jasné důkazy o tom, že bionafta a některé směsi bionafty vyráběné a prodávané v USA a vyvážené do Společenství mají vliv na hospodářskou situaci žádajících výrobců bionafty ve Společenství. Aby odpovídala charakteristikám příslušných výrobců a domácího trhu v USA, měla se definice dotčeného výrobku týkat i bionafty přidávané do příslušných směsí bionafty. Definice dotčeného výrobku, jak je uvedena v oznámení o zahájení a v 16. bodě odůvodnění výše, by měla být vyjasněna s cílem stanovit výrobky, na které by se mělo šetření vztahovat.

(24)

Šetření ukázalo, že u většiny směsí bionafty prodávaných pro přímou spotřebu v USA se jedná o B20, tj. o směsi s 20 % obsahem bionafty, jak je vysvětleno ve 21. bodě odůvodnění, které mohou být používány v rámci zákona o energetické politice (Energy Policy Act z roku 1992, EPAct) (10), a dále o B6, B5 a B2. Veřejně dostupné informace uvádějí, že tyto směsi lze použít u jakéhokoli naftového motoru, přičemž v zásadě nedochází k žádným změnám a je zachována záruka výrobců automobilů. Při použití směsí s nízkým obsahem bionafty (od 2 do 20 %) je jejich účinnost podobná jako účinnost minerální nafty. Pokud se použije směs bionafty s faktorem vyšším než B20, může uživatel zaznamenat určitý pokles výkonnosti, točivého momentu a úspory paliva a záruka výrobců automobilů by v případě poškození motoru obecně neplatila.

(25)

Šetření ukázalo, že čistá bionafta a směsi s vysokým obsahem bionafty se obvykle v USA nepoužívají k přímé spotřebě. Čistá bionafta je obvykle určena pro výrobu směsí před prodejem na trhu. Směsi jsou v zásadě používány v odvětví dopravy jako pohonná hmota pro naftové motory v silničních vozidlech, např. osobních a nákladních automobilech a autobusech, a rovněž ve vlacích. Bionaftu lze také používat jako palivo pro domácí, obchodní nebo průmyslové vytápěcí kotle a jako palivo pro generátory na výrobu elektřiny. V současné době se provádí testy, pokud jde o možnost používání směsí bionafty v letadlech.

(26)

Dotčený výrobek, kterého se týká šetření, by proto měl být definován jako monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy nefosilního původu, obecně známý jako „bionafta“, a to buď v čisté formě nebo ve formě směsi s obsahem bionafty převyšujícím 20 % (B20). Jinak řečeno, do dotčeného výrobku spadá čistá bionafta (B100) pocházející z USA a všechny směsi nad B20, tj. směsi obsahující více než 20 % bionafty pocházející z USA (dále jen „dotčený výrobek“). Má se za to, že tato hranice umožňuje jasně rozlišovat mezi různými druhy směsí, které jsou dostupné na trhu USA.

(27)

Bylo zjištěno, že všechny druhy bionafty a bionafty ve směsích, na které se vztahuje toto šetření, mají navzdory možným rozdílům, pokud jde o suroviny použité pro výrobu, nebo odlišnostem ve výrobním postupu tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Možné odlišnosti, které dotčený výrobek může vykazovat, nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani přístup, který k němu mají mají různé strany.

(28)

Dotčený výrobek spadá pod kódy KN 3824 90 91, ex 3824 90 97, ex 2710 19 41, ex 1516 20 98, ex 1518 00 91 a ex 1518 00 99.

(29)

Bylo zjištěno, že výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu USA, kterých se týká toto šetření, mají podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i použití jako výrobky vyvážené z dotčené země na trh Společenství. Stejně tak výrobky vyráběné výrobci ve Společenství a prodávané na trhu Společenství mají podobné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití v porovnání s výrobky vyváženými do Společenství z dotčené země.

(30)

Uvádělo se, že někteří uživatelé, zejména v Německu, přímo používají čistou bionaftu (B100) jako levnější alternativu k minerální naftě nebo obvyklým směsím používaným pro přímou spotřebu na trhu Společenství. Z prozkoumání tohoto tvrzení vyplynulo, že většina prodeje uskutečněného výrobci ve Společenství na trhu Společenství byla určena pro společnosti, které ji míchaly s minerální naftou. Skutečnost, že někteří majitelé vozových parků se uchylují k používání B100, je na úrovni Společenství spíše výjimkou. Bionafta představuje na trhu Společenství doplňkový výrobek spíše než náhradu minerální nafty.

(31)

To nemění nic na skutečnosti, že různé druhy dotčeného výrobku vyráběné v USA a vyvážené do Společenství jsou vzájemně zaměnitelné s výrobky vyráběnými a prodávanými ve Společenství výrobci bionafty ve Společenství. V používání a přístupu ze strany hospodářských subjektů a uživatelů na trhu neexistují podstatné rozdíly, které by mohly změnit definici obdobného výrobku.

(32)

Jedna zúčastněná strana uváděla, že dotčený výrobek, zejména čistá bionafta, má odlišné fyzikální a chemické vlastnosti než obdobná bionafta vyráběná ve Společenství. Zatímco výroba bionafty ve Společenství je založena na řepkovém oleji, američtí výrobci používají pouze sojový olej. Poukazovalo se tudíž na to, že tyto dva druhy výrobku nejsou vzájemně zaměnitelné a neměly by si na trhu Společenství přímo konkurovat. Zúčastněná strana upozornila především na to, že se mohou lišit tekutost za studena a obsah jodu.

(33)

Komise se tímto tvrzením zabývala a zjistila následující:

(34)

Jelikož se podle čl. 1 odst. 4 základního nařízení nevyžaduje, aby „obdobné“ výrobky byly totožné ve všech ohledech, nejsou drobné odlišnosti mezi různými druhy výrobku dostatečné k tomu, aby změnily celková zjištění týkající se obdobnosti dotčeného výrobku a obdobného výrobku ve Společenství.

(35)

Nebyly tudíž zjištěny žádné rozdíly mezi různými druhy dotčeného výrobku a obdobnými výrobky ve Společenství prodávanými na trhu Společenství, které by vedly k závěru, že výrobky vyráběné a prodávané výrobci ve Společenství na trhu Společenství nejsou obdobnými výrobky, jelikož mají stejné nebo velmi podobné fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako druhy dotčeného výrobku vyráběné v USA a vyvážené do Společenství. Proto byl předběžně vyvozen závěr, že všechny druhy bionafty se považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(36)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že orgány USA poskytují úvěr pro výrobce směsí ve výši 1 USD za galon čisté bionafty obsažené ve směsi bionafty s minerální naftou.

(37)

Všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku uvedli, že pro stanovení jejich dumpingového rozpětí by měla být provedena úprava s ohledem na jejich vývoz a prodej směsí bionafty na domácím trhu, a to buď formou úpravy jejich prodejních cen směrem nahoru o příslušný obdržený úvěr, nebo formou odpočtu úvěru pro výrobce směsí od nákladů na výrobu příslušných výrobků určených k prodeji.

(38)

Je třeba poznamenat, že v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů, konkrétně čl. 14 odst. 1 základního nařízení a čl. 24 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (11), nelze na žádný výrobek uvalit současně antidumpingové i vyrovnávací clo pro řešení téže situace způsobené dumpingem nebo subvencováním vývozu. Antisubvenční řízení však ukázalo, že úvěr pro výrobce směsí je subvencí, kterou mohou získat jak výrobky určené na vývoz, tak výrobky prodávané na domácím trhu naprosto stejným způsobem a pro tatáž množství, a že se tudíž nejedná o vývozní subvenci. Bylo tedy předběžně usouzeno, že žádosti o úpravu nelze přijmout.

(39)

Pro stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve stanovila, zda byl dotčený výrobek prodáván nezávislým odběratelům na domácím trhu v reprezentativním objemu, tj. zda celkový objem takového prodeje představoval během období šetření nejméně 5 % celkového objemu vývozu do Společenství.

(40)

V případě jednoho vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku bylo zjištěno, že nerealizoval žádný reprezentativní prodej dotčeného výrobku na domácím trhu. Pro tohoto vyvážejícího výrobce musela být běžná hodnota stanovena na základě čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(41)

V případě vyvážejících výrobců zařazených do vzorku s reprezentativním celkovým domácím prodejem Komise následně určila ty druhy výrobku prodávané vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Společenství.

(42)

Domácí prodej konkrétního druhu výrobku se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud objem prodeje daného druhu nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku na vývoz do Společenství.

(43)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej dotčených společností mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Při tom se postupovalo tak, že se pro každý druh výrobku stanovil podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(44)

Pokud objem prodeje daného druhu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou výrobním nákladům nebo přesahující výrobní náklady představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu a pokud vážená průměrná cena tohoto druhu byla rovna výrobním nákladům nebo je převyšovala, byla běžná hodnota založena na skutečných cenách na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého prodeje tohoto druhu na domácím trhu v průběhu období šetření bez ohledu na to, zda byl prodej ziskový či nikoli.

(45)

Jestliže objem ziskového prodeje daného druhu výrobku představoval 80 % či méně celkového objemu prodeje tohoto druhu nebo pokud byla vážená průměrná cena tohoto druhu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskových prodejů tohoto druhu.

(46)

Pro druhy výrobků neprodávané v reprezentativních množstvích na domácím trhu nebo neprodávané v běžném obchodním styku musela být běžná hodnota stanovena na základě čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Za tímto účelem byly prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí připočteny k vlastním průměrným výrobním nákladům vývozce na konkrétní druh výrobku během období šetření. V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí založeny na váženém průměru prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí u prodeje obdobného výrobku, který příslušný vyvážející výrobce uskutečnil v běžném obchodním styku.

(47)

Pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který nedosáhl reprezentativního objemu domácího prodeje, byla běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení tak, že se k vlastním výrobním nákladům společnosti na dotčený výrobek přičetly prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí. V souladu s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení byly procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů a ziskové rozpětí založeny na váženém průměru prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí stanoveného pro ostatní vyvážející výrobce podléhající šetření v souvislosti s jejich výrobou a prodejem obdobného výrobku na domácím trhu.

(48)

V případě této společnosti byla provedena úprava s cílem zohlednit skutečnost, že svou činnost teprve zahajuje, v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Byla provedena úprava jejích režijních nákladů, aby se zohlednila nízká kapacita využití výrobního zařízení v zahajovací fázi.

(49)

V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly vývozní ceny stanoveny podle cen, které byly skutečně zaplaceny nebo které je třeba zaplatit za dotčený výrobek.

(50)

Pokud se vývoz do Společenství uskutečňoval prostřednictvím obchodních společností ve spojení, které sídlí ve Společenství nebo mimo Společenství, vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanoveny na základě cen, za které byl výrobek znovu prodán prvním nezávislým odběratelům ve Společenství a které byly řádně upraveny s ohledem na veškeré náklady vynaložené v období mezi dovozem a dalším prodejem, a s ohledem na zisk.

(51)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(52)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny se formou úprav přihlédlo k rozdílům majícím vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(53)

Na tomto základě byly provedeny úpravy týkající se nákladů na dopravu, námořní přepravu a pojištění, nákladů na manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, nákladů na úvěry a na provize, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(54)

U společností zařazených do vzorku byla vážená průměrná běžná hodnota každého druhu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího druhu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(55)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

(56)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezahrnutých do vzorku bylo vypočítáno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo vypočteno na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Na tomto základě bylo dumpingové rozpětí vypočtené pro spolupracující společnosti nezahrnuté do vzorku předběžně stanoveno na 33,7 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(57)

U všech ostatních vývozců v USA Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Celkové množství vývozu uvedené v odpovědích obdržených při výběru vzorku od všech spolupracujících vyvážejících výrobců bylo porovnáno s celkovým dovozem z USA, který byl zjištěn z vývozních statistik USA. Zjištěný podíl spolupráce činil 81 %. Na tomto základě byla úroveň spolupráce považována za vysokou. Bylo proto považováno za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni odpovídající úrovni zjištěné pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku s nejvyšším individuálním dumpingovým rozpětím a rozpětím újmy, a zajistit tak účinnost opatření.

(58)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 57,3 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(59)

Pro stanovení celkové výroby ve Společenství a na podporu šetření byly použity veškeré dostupné informace včetně informací poskytnutých v podnětu a údajů shromážděných od výrobců ve Společenství před a po zahájení šetření.

(60)

Na základě těchto informací bylo zjištěno, že celková výroba ve Společenství činila během období šetření přibližně 5 400 tisíc tun. U tří společností patřících do téže skupiny bylo zjištěno, že jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci v USA a že samotná skupina dováží značná množství dotčeného výrobku od vývozců v USA, s nimiž je ve spojení. Tyto společnosti proto byly vyloučeny z výrobního odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. V důsledku toho se objem výroby, na jehož základě byl stanoven status výrobce ve Společenství, pohyboval v rozmezí 4 200 až 4 600 tisíc tun.

(61)

Bylo stanoveno, že společnosti, které podpořily podnět a spolupracovaly při šetření, představovaly více než 60 % výroby bionafty ve Společenství během období šetření, jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění. Společnost uvedená v 63. bodě odůvodnění, která nespolupracovala na šetření, nebyla považována za společnost podporující podnět. Byl tak učiněn závěr, že podnět a šetření podporuje převážná část výrobního odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(62)

S ohledem na vysoký počet výrobců ve Společenství bylo rozhodnuto provést za účelem stanovení existence podstatné újmy výběr vzorku. Všem potenciálním výrobcům obdobného výrobku ve Společenství byly rozeslány formuláře pro výběr vzorku. Uspokojivé informace ve formuláři uvedlo původně více než 40 společností, které souhlasily se spoluprací během řízení. Tři společnosti uvedené v 60. bodě odůvodnění nebyly zařazeny do výběru vzorku z důvodů uvedených ve zmíněném bodě odůvodnění.

(63)

Ze zbývajících společností byl vybrán vzorek 11 společností na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje ve Společenství, jak je uvedeno výše v 11. bodě odůvodnění. Jeden z výrobců, který měl být původně vybrán do vzorku, však musel být vyřazen, neboť nespolupracoval na šetření. U zbývajících 10 společností bylo shledáno, že jsou reprezentativní pro celkovou výrobu ve Společenství.

(64)

Další odkazy na „výrobní odvětví Společenství“ nebo „výrobce ve Společenství zařazené do vzorku“ se týkají těchto deseti vybraných výrobců.

(65)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, posuzování trendů v souvislosti s hodnocením újmy se týkalo období od ledna 2004 do konce období šetření. Šetření nicméně ukázalo, že v roce 2004 výrobní odvětví Společenství prakticky začínalo. Proto bylo považováno za vhodnější provést analýzu založenou na trendech pro období od roku 2005 do období šetření (dále jen „analyzované období“). Informace za rok 2004 jsou však v následujícím posouzení také uvedeny.

(66)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu celkové výroby všech výrobců ve Společenství na trhu Společenství, jak je uvedeno výše v 60. bodě odůvodnění, s odečtením objemu jejich vývozu a přičtením dovozu z dotčené země, které se týká toto šetření, a z jiných třetích zemí.

(67)

Pokud jde o objem dovozu z USA, byly k dispozici tyto zdroje informací:

(68)

Z analýzy těchto informací však vyplynulo, že údaje Eurostatu nelze pro účely posouzení spotřeby použít, jelikož do konce roku 2007 neexistoval přesný kód KN pro celní klasifikaci jednotlivých druhů dotčeného výrobku. Dovážený dotčený výrobek byl označován řadou různých kódů, které též obsahovaly údaje o dovozu jiných výrobků. Proto bylo usouzeno, že bude vhodnější použít vývozní statistiky USA pro stanovení spolehlivých číselných údajů o dovozu a spotřebě a dovozních trendů. Při využití tohoto zdroje informací se přihlíželo k době přepravy, která je zapotřebí pro dodání zboží z USA do Společenství, a proto byly vývozní statistiky upraveny o jeden měsíc, aby bylo toto prodlení zohledněno.

(69)

S ohledem na dovoz z jiných zemí a na vývoz výrobců ve Společenství a vzhledem k omezenému využití údajů Eurostatu, popsanému výše, se šetření zakládalo na údajích uvedených v podnětu.

(70)

Na základě výše uvedených skutečností bylo zjištěno, že spotřeba bionafty ve Společenství se v letech 2005–2007 zvýšila o 107 % a poté během období šetření lehce klesla o jeden procentní bod. Celková spotřeba se v průběhu analyzovaného období více než zdvojnásobila.

(71)

Zvýšení poptávky bylo vyvoláno především pobídkami členských států na podporu využívání biopaliv v návaznosti na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě (12) a směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (13).

(72)

Objem dovozu z USA se významně zvýšil ze zhruba 11 500 tun v roce 2005 na přibližně 1 137 000 tun během období šetření.

(73)

V průběhu analyzovaného období se podíl dumpingového dovozu z USA na trhu Společenství neustále zvyšoval, a to z 0,4 % v roce 2005 na 17,2 % v období šetření. Došlo tak k významnému nárůstu dumpingového dovozu jak v absolutních, tak v relativních číslech v porovnání se spotřebou Společenství v daném období.

(74)

Hospodářské subjekty v odvětví bionafty používají výraz splash and dash pro proces, v jehož rámci je bionafta údajně zahraničního původu přepravována do Společenství přes USA, kde se mísí s nepatrným množstvím (0,01 % konečné směsi) běžné nafty, aby mohl výrobce směsi v USA požadovat subvenci.

(75)

Zúčastněné strany v USA uvedly, že splash and dash vysvětluje náhlé zvýšení dovozu z USA na trh Společenství, neboť během období šetření údajně představoval 40 % dovozu z USA. Tyto strany také uvedly, že s ohledem na zahájení šetření v souvislosti s dovozem bionafty pocházející z USA by mohla být množství získaná v rámci procesu splash and dash vyčleněna z posouzení újmy a považována za dovoz z jiných třetích zemí.

(76)

Na druhé straně žadatel namítal, že dovoz směsí vyrobených v rámci systému splash and dash, pokud vůbec takový existoval, by představoval nanejvýš 10 % objemu vývozu z USA, a proto by byl zanedbatelný a nezměnil by zjištění týkající se významného objemu dumpingového dovozu z USA na trh Společenství, zejména během období šetření.

(77)

Šetření ukázalo, že vývozní statistiky USA neumožňují rozlišení mezi bionaftou vyváženou v rámci tzv. procesu splash and dash a ostatním vývozem z USA zaznamenaným v kapitole „vývoz“. V těchto statistikách nebyla nalezena prakticky žádná množství vykázaná v kapitole „opětovný vývoz“. Orgány USA také uvedly, že veškerá množství zařazená do kapitoly „vývoz“ jsou výrobky pokládané za pocházející z USA.

(78)

Většina amerických společností, kterých se týkalo šetření, navíc uvedla, že v případě množství vyvážených do Společenství nebo prodávaných na domácím trhu nebylo možné rozlišovat mezi výrobky vyráběnými nebo pocházejícími ze zdrojů v USA a výrobky vyváženými v rámci procesu splash and dash.

(79)

V případě společností v USA, kterých se týkalo šetření, tudíž bylo shledáno, že veškerý vývoz bionafty byl deklarován jak při vývozu americkými vývozci, tak při dovozu dovozci ve Společenství, kteří jsou s nimi ve spojení, jako bionafta pocházející z USA.

(80)

Na základě výše uvedených skutečností a se zvláštním zřetelem k tomu, že dovážené výrobky získané v rámci procesu splash and dash, pokud vůbec k takové situaci došlo, byly deklarovány jako pocházející z USA a byly považovány orgány USA za pocházející z USA, se usoudilo, že neexistují důvody k tomu, aby se s nimi nakládalo jako s dovozem nepocházejícím z USA.

(81)

Vývozní statistiky USA se rovněž použily pro stanovení cenových trendů dumpingového dovozu výrobků pocházejících z USA, zejména pro rok 2007 a období šetření. S cílem zohlednit cenovou úroveň na hranicích Společenství byly průměrné vývozní ceny upraveny o příslušné náklady na dopravu a pojištění. Je třeba uvést, že pro dřívější fáze analyzovaného období, tj. roky 2005 a 2006 a rovněž rok 2004, nebyly vývozní statistiky USA plně spolehlivé, pokud jde o hodnoty prodeje, protože vypočtené průměrné vývozní ceny byly považovány za neúměrně vysoké v porovnání s cenami, které vykázali spolupracující vyvážející výrobci. Proto byla průměrná vývozní cena USA za uvedené roky založena na odpovědích na dotazník, které poskytli vyvážející výrobci v USA zařazení do vzorku.

(82)

Průměrné ceny dovozu z USA v posuzovaném období kolísaly a celkově vykázaly nárůst o 7 % mezi rokem 2005 a obdobím šetření.

(83)

Za účelem analýzy cenového podbízení byl vážený průměr prodejních cen výrobců ve Společenství zařazených do vzorku pro odběratele, kteří s nimi nejsou ve spojení, na trhu Společenství, upravený na úroveň ceny ze závodu, srovnán s příslušnými váženými průměrnými cenami dovozu z USA, stanovenými na základě cen CIF pro vyvážející výrobce v USA zařazené do vzorku. V případě potřeby byla provedena úprava s ohledem na cla a náklady po dovozu a s ohledem na rozdíly ve vstupních produktech (viz následující bod odůvodnění) používaných pro výrobu bionafty.

(84)

Při šetření byly identifikovány rozdílné druhy dotčeného výrobku, které byly založeny zejména na vstupních produktech použitých ve výrobním procesu. Zatímco hlavním vstupním produktem používaným ve Společenství je řepkové semeno, američtí výrobci používají jiné suroviny, jako jsou např. sojové boby, kanola, palmový olej atd. Vzhledem k tomu, že tyto vstupní produkty jsou zdaleka nejdůležitější surovinou pro výrobu dotčeného výrobku, bylo usouzeno, že lze povolit úpravu zohledňující rozdíly mezi vstupními produkty. Tato úprava byla vypočtena tak, aby odpovídala tržní hodnotě rozdílu mezi příslušnými druhy dotčeného výrobku v porovnání s druhem, který se vyrábí z řepkového semene. Tak byly vážené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství a vážená průměrná cena dotčených vyvážených výrobků porovnány na témže základě, který představovalo řepkové semeno.

(85)

Na základě výše popsané metodiky byl rozdíl mezi cenami USA a Společenství, vyjádřený jako procentní podíl vážené průměrné ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu, tj. rozpětí cenového podbízení, stanoven v rozpětí 18,9 % až 33 %.

(86)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení vlivu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství zahrnovalo zhodnocení všech ekonomických ukazatelů stanovených pro výrobní odvětví Společenství pro analyzované období.

(87)

Tak jako se během analyzovaného období zvyšovala spotřeba, zvyšovala se neustále i výrobní kapacita výrobců ve Společenství zařazených do vzorku. V letech 2005 až 2006 vzrostla o 42 %, poté následovalo další zvýšení o 68 % v roce 2007 a další zvýšení o 15 % mezi rokem 2007 a obdobím šetření. Během analyzovaného období došlo k celkovému nárůstu o 174 %. Zvýšení výrobní kapacity vyplývalo z nových investic v očekávání vyšší poptávky.

(88)

Zvýšení výrobní kapacity výrobního odvětví Společenství je třeba vnímat na pozadí cíle stanoveného směrnicí 2003/30/ES, podle něhož by spotřeba biopaliv a dalších obnovitelných paliv ve Společenství měla činit 5,75 % a který byl vypočten na základě energetického obsahu veškeré ropy a nafty pro dopravní účely, uvedené na trh Společenství do 31. prosince 2010. V březnu 2007 navíc Evropská rada podpořila 10 % závazný minimální cíl, kterého mají dosáhnout všechny členské státy, pokud jde o podíl biopaliv na celkové spotřebě ropy a nafty v dopravním odvětví Společenství do roku 2020 (14). Tento cíl by vedl ke zvýšení spotřeby biopaliv ve Společenství do uvedeného roku na přibližně 33 milionů tun ropného ekvivalentu. Výrobní kapacita v celém Společenství v roce 2006 byla odhadnuta na pouhých 6 milionů tun. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je pochopitelné, že výrobci ve Společenství investovali do dodatečných kapacit v očekávání nárůstu poptávky.

(89)

Výroba obdobného produktu v rámci výrobního odvětví Společenství se rovněž neustále zvyšovala a během analyzovaného období celkově vzrostla o 148 %.

(90)

Vzhledem k relativně pomalému tempu zvyšování objemu výroby v porovnání s nárůstem výrobní kapacity se využití kapacity výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období snížilo o 9 %.

(91)

V souladu s vývojem spotřeby se objem prodeje realizovaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství stále zvyšoval a během analyzovaného období zaznamenal celkové zvýšení o 143 %. Během téhož období též výrobní odvětví Společenství zvýšilo svůj podíl na trhu o 4,5 procentního bodu.

(92)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se během analyzovaného období zvýšily o 23 %. Zvýšení cen bylo odůvodněno vyššími náklady na suroviny a ostatní vstupy.

(93)

Růst výrobního odvětví Společenství se odrazil v objemových ukazatelích, jako jsou výroba a prodej, ale zejména podíl na trhu. Navzdory zvyšující se spotřebě na trhu Společenství během analyzovaného období byl nárůst podílu výrobců ve Společenství zařazených do vzorku na trhu relativně slabý. Především mezi rokem 2006 a obdobím šetření získali výrobci ve Společenství zařazení do vzorku pouze 5,8 procentních bodů podílu na trhu. Během téhož období se dumpingovému dovozu podařilo získat více než 16 procentních bodů podílu na trhu. Skutečnost, že výrobní odvětví Společenství nemohlo mít plný prospěch z růstu trhu, měla celkový negativní dopad na jeho hospodářskou situaci. Vážně ovlivněna byla řada ukazatelů újmy jako výroba, využití výrobní kapacity, produktivita, prodej, investiční strategie a návratnost investic.

(94)

Během analyzovaného období se zásoby bionafty zvýšily přibližně o 200 %. Toto zvýšení stavu zásob probíhalo během celého analyzovaného období a bylo ještě výraznější v souvislosti s nárůstem objemu výroby výrobního odvětví Společenství v témže období. Má se však za to, že údaje týkající se zásob mají jen omezenou hodnotu pro posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, jelikož bionafta nemůže být skladována po dobu delší než šest měsíců (průměrná doba skladování je pouze asi tři měsíce).

(95)

Ziskovost výrobců ve Společenství zařazených do vzorku byla stanovena pomocí vyjádření čistého zisku z prodeje obdobného výrobku na trhu Společenství před zdaněním jako procento obratu z tohoto prodeje. Během analyzovaného období ziskovost výrobců ve Společenství zařazených do vzorku klesla z 18,3 % v roce 2005 na 5,7 % v období šetření. To představuje pokles o 12,6 procentních bodů v průběhu analyzovaného období.

(96)

Míra investic do výroby bionafty, uskutečněných výrobci ve Společenství zařazenými do vzorku, v letech 2005 až 2006 vzrostla o 235 %. Toto zvýšení souviselo s rozšířením výrobní kapacity v očekávání vzrůstající poptávky ve Společenství. V tomto ohledu je třeba uvést, že ve většině případů se investice plánují alespoň dva roky před tím, než se zařízení na výrobu bionafty stane plně provozuschopné. Titíž výrobci pokračovali v investicích i v roce 2007 a v období šetření, avšak v daleko pomalejším tempu. Právě v tomto období došlo ke značnému zvýšení objemu dumpingového dovozu na trhu Společenství.

(97)

Návratnost investic výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, která vyjadřuje jejich hospodářský výsledek před zdaněním jako procento průměrné počáteční a konečné čisté účetní hodnoty prostředků použitých při výrobě bionafty, odpovídala negativnímu vývoji ziskovosti. Skutečný pokles byl však ještě výraznější, neboť v průběhu analyzovaného období došlo ke snížení o 91 procentních bodů. Má se za to, že zhoršení návratnosti investic je jasnou známkou zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství.

(98)

Pokud jde o trend, který vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, došlo během analyzovaného období ke zvýšení o 38 %. Navzdory poklesu ziskovosti během téhož období tento ukazatel naznačuje pozitivní trend, související především se zvýšením nákladů na odpisy, které se berou v úvahu při stanovení úrovně peněžního toku. Jiným důvodem bylo to, že snížení zisků v absolutních hodnotách během posuzovaného období nebylo tak výrazné jako pokles obratu. Mezi rokem 2006 a obdobím šetření však peněžní tok vykázal snížení o 15 %, což znamenalo pokles v pozdější fázi analyzovaného období, kdy byl dumpingový dovoz na trhu Společenství více zastoupen.

(99)

V souladu se zvyšováním objemu výroby a prodeje se zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství během analyzovaného období zvýšila o 178 %. Uvádí se, že odvětví bionafty je odvětvím se značnými nároky na kapitál, které nevyžaduje velký počet pracovníků ve výrobním procesu.

(100)

Průměrné mzdy se v posuzovaném období snížily o 6 %. To se vysvětluje skutečností, že dodateční pracovníci zaměstnaní ve výrobním odvětví Společenství v souvislosti s rozšířenou výrobou ke konci analyzovaného období mohli mít nižší kvalifikaci.

(101)

Produktivita se mezi rokem 2005 a obdobím šetření snížila o 11 %.

(102)

Dumpingová rozpětí pro vyvážející výrobce v USA jsou uvedena výše v oddíle o dumpingu a jsou významně vyšší než nepatrná. Navíc vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

(103)

Analýza údajů týkajících se trhu Společenství naznačila, že během analyzovaného období výrobci ve Společenství kromě těch, kteří byli zařazeni do vzorku a výrobců uvedených v 60. bodě odůvodnění, ztratili značnou část podílu na trhu představovaného prodejem vlastní bionafty na trhu Společenství. Ztráta podílu na trhu těchto výrobců během analyzovaného období se odhaduje na více než 20 procentních bodů.

(104)

Z informací poskytnutých žadatelem vyplynulo, že mnohé z těchto společností buď zastavily nebo omezily svou výrobu bionafty a nebyly schopny odpovídajícím způsobem spolupracovat na šetření.

(105)

Navíc řada společností, které poskytly informace v rámci výběru vzorku, uvedla, že s ohledem na levný dovoz z USA musely snížit objem výroby i počet zaměstnanců. Podobně se vyjádřili i další výrobci, kteří byli připraveni zahájit výrobu, ale museli svůj vstup na trh odložit z důvodu nárůstu levného dovozu z USA, zejména během období šetření.

(106)

Výše uvedené údaje týkající se výrobců nezařazených do vzorku by potvrzovaly závěry o újmě, kterou utrpěli výrobci ve Společenství zařazení do vzorku.

(107)

Vzhledem ke vzrůstající poptávce šetření prokázalo, že situace výrobců ve Společenství zařazených do vzorku se během analyzovaného období zlepšila, pokud jde o objemové ukazatele, jako je výroba (+ 150 %), výrobní kapacita (+ 174 %) a prodej (+ 143 %). Výrobci ve Společenství zařazení do vzorku rovněž zvýšili svůj podíl na trhu z 25,3 % v roce 2005 na 29,8 % během období šetření, tzn. že došlo k mírnému zvýšení o 4,5 procentního bodu. Zaměstnanost a investice se také zvýšily vzhledem ke vzrůstající poptávce po bionaftě na trhu Společenství v uvedeném období. Jelikož však objem výroby nebyl v souladu s růstem trhu, kleslo v průběhu analyzovaného období využití výrobní kapacity o 9 % a produktivita se snížila o 11 %.

(108)

Hlavní ukazatele vztahující se k finanční situaci výrobců ve Společenství zařazených do vzorku se během analyzovaného období zhoršily. Ziskovost se snížila z přibližně 18 % v letech 2005 a 2006 na méně než 6 % v období šetření. Bez ohledu na schopnost výrobců samofinancovat své aktivity, zejména z důvodu zvýšení peněžního toku, návratnost investic během období šetření prudce klesla o 80 %.

(109)

Šetření také ukázalo, že výrobci ve Společenství zařazení do vzorku zaznamenali prudké zvýšení nákladů mezi lety 2005 až 2007 (o 36 %) a mezi rokem 2005 a obdobím šetření (o 42 %) z důvodu zvýšení cen vstupních produktů (především řepkového a sojového oleje), které představují téměř 80 % celkových nákladů na bionaftu. Toto zvýšení nákladů nemohlo být zcela přeneseno na odběratele na trhu Společenství.

(110)

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že výrobní odvětví Společenství jako celek utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(111)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz pocházející z USA způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

(112)

Šetření ukázalo, že objem levného dumpingového dovozu z USA se během analyzovaného období značně zvýšil, a to stokrát. To vedlo k podstatnému zvýšení jeho podílu na trhu o 16,8 procentních bodů, z 0,4 % v roce 2005 na 17,2 % v období šetření. Jako důkaz významného dopadu, který měl prudký nárůst dumpingového dovozu z USA na Společenství, se uvádí, že k tomuto zvýšení podílu na trhu o 16,8 procentních bodů došlo během 15 měsíců.

(113)

Současně bylo výrobní odvětví Společenství, navzdory značnému zvýšení spotřeby, schopno získat na svém hlavním trhu během analyzovaného období pouze okolo 4,5 procentního bodu podílu na trhu. Šetření ukázalo, že k tomu došlo výhradně na úkor ostatních výrobců ve Společenství, kteří během analyzovaného období zastavili výrobu nebo ji omezili.

(114)

Průměrné ceny u dumpingového dovozu se mezi rokem 2005 a obdobím šetření zvýšily o 7 %, ale přesto byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství ve stejném období. Ceny dumpingového dovozu jsou tudíž značně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, přičemž průměrné rozpětí cenového pobízení během období šetření činilo 25 %.

(115)

Tlak způsobený prudkým nárůstem levného dumpingového dovozu na trhu Společenství neumožnil výrobnímu odvětví Společenství stanovit prodejní ceny na základě podmínek na trhu a zvýšení nákladů. Průměrné ceny vstupních produktů používaných výrobním odvětvím Společenství k výrobě bionafty totiž byly v období šetření o 25 % vyšší než v roce 2006. Výrobní odvětví Společenství však bylo schopno přenést na své odběratele pouze 4 % zvýšení cen, přičemž jeho celkové náklady se ve stejném období zvýšily o 20 %. Je třeba poznamenat, že cena hlavního vstupního produktu používaného výrobci v USA, tj. sojového oleje, se během téhož období rovněž značně zvýšila. Jak je však uvedeno ve 109. bodě odůvodnění, toto zvýšení nákladů se neodrazilo v cenách dumpingového dovozu.

(116)

Pro bližší ilustraci příčinné souvislosti mezi nárůstem levného dumpingového dovozu z USA a újmou, jež utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla situace na trhu Společenství v letech 2005–2006, kdy ještě nedocházelo k dumpingovému dovozu, porovnána se situací na trhu mezi rokem 2006 a obdobím šetření, kdy se zde vyskytl levný dumpingový dovoz.

(117)

V letech 2005 až 2006, kdy na trhu Společenství nebyly přítomny dovážené dumpingové výrobky, se spotřeba zvýšila o přibližně 1,8 milionu tun. Všichni výrobci ve Společenství mohli připravovat své podnikatelské plány v očekávání rychlého růstu a zdravého tržního prostředí. V uvedeném období ceny vzrostly o 19 % a výrobní odvětví Společenství dosáhlo zisku ve výši 18,3 %. V roce 2007 a během období šetření se situace výrazně změnila. Na trh začal pronikat levný dumpingový dovoz z USA. Přestože se trh dále rozšířil o 1,6 milionu tun, většinu tohoto zvýšení (přes 1 milion tun) představoval dumpingový dovoz z USA. Výrobní odvětví Společenství získalo jen malý podíl na trhu, jeho hlavní náklady na výrobu bionafty se značně zvýšily o asi 25 %, avšak jeho průměrná prodejní cena se během téhož období zvýšila pouze o asi 4 %. V důsledku toho se jeho celková hospodářská a finanční situace během období šetření zhoršila, neboť zisky se podstatně snížily na méně než 6 % obratu.

(118)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje předběžný závěr, že levný dumpingový dovoz z USA, jehož ceny byly v průběhu období šetření významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a jehož objem značně vzrostl, hrál rozhodující úlohu, pokud jde o podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství, která se v průběhu období šetření projevila zejména ve zhoršení jeho finanční situace.

(119)

Objem dovozu ze třetích zemí nemohl být při šetření náležitě posouzen z důvodů uvedených v 69. bodě odůvodnění. Údaje ve výše uvedené tabulce se tudíž zakládají na odhadech poskytnutých žadatelem.

(120)

Dovoz ze třetích zemí, kterého se netýká toto šetření, vzrostl z přibližně 30 000 tun v roce 2005 na 147 812 tun během období šetření. To vedlo k mírnému zvýšení podílu na trhu o 1,3 procentního bodu v témže období. Byl proto vyvozen předběžný závěr, že dovoz z ostatních třetích zemí mohl přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, pouze v zanedbatelné míře.

(121)

Vzhledem ke značnému zvýšení poptávky v posuzovaném období a analyzovaném období nelze podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství během období šetření, přičíst zanedbatelnému poklesu poptávky (o 0,5 %) zaznamenanému na trhu Společenství mezi rokem 2007 a obdobím šetření.

(122)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že znovuzavedení energetických daní z bionafty v Německu (15) mělo negativně ovlivnit hospodářskou situaci výrobců ve Společenství, kteří zásobují uvedený členský stát.

(123)

Z šetření vyplynulo, že na čistá biopaliva používaná v Německu se skutečně od roku 1999 vztahovala daňová pobídka, která byla od 1. srpna 2006 omezena. Dne 1. ledna 2007 však byl zaveden požadavek na povinné mísení (16), který pro bionaftu stanovil kvótu ve výši 4,4 %, vypočtenou na základě energetického obsahu veškeré ropy a nafty uváděné na německý trh pro dopravní účely. Hospodářské subjekty, které tuto kvótu nesplní, musí zaplatit pokutu ve výši 0,60 EUR za litr bionafty, která této kvóty nedosahuje. Zdá se, že tento požadavek na povinné mísení do značné míry kompenzuje údajné ztráty z prodeje a vyrovnává omezení pobídek. Šetření ukázalo, že objem prodeje výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, kteří zásobují německý trh, vzrostl mezi rokem 2006 a obdobím šetření o 68 %.

(124)

Na základě výše uvedených skutečností se usuzuje, že rozhodnutí přijatá veřejnými orgány ve Společenství nemohou narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(125)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že mnohé společnosti ve Společenství, povzbuzené opatřeními ze strany veřejných orgánů na podporu výroby bionafty, se rozhodly investovat do rozšíření stávající výrobní kapacity a do nových závodů. Tato strana dokládala, že výrobní kapacita pro bionaftu ve Společenství dosahovala během období šetření 11,5 milionů tun. Dále uváděla, že vzhledem k tomu, že vývoj spotřeby nesplnil očekávání, zůstala značná část výrobní kapacity nevyužitá, k čemuž by došlo i bez dovozu z USA. Výsledkem bylo, že související fixní náklady měly negativní dopad na ziskovost a také na návratnost investic a peněžní tok výrobců ve Společenství.

(126)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že šetření se zaměřilo na situaci výrobců ve Společenství. Přestože je pravda, že výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství vzrostla (+ 189 %) relativně více než poptávka (+ 106 %), je třeba uvést, že hlavními prvky, které jsou určující pro výši nákladů na výrobu bionafty, jsou variabilní náklady. Jak je tedy uvedeno ve 109. bodě odůvodnění, suroviny pro výrobu bionafty představují 80 % celkových nákladů. Z dalšího zkoumání tohoto tvrzení vyplynulo, že při výrobě a prodeji bionafty představovaly fixní náklady pouhých 6 % celkových nákladů. Jakýkoli údajný dopad zvýšení fixních nákladů, vyplývající z nevyužité kapacity, tak nemůže vysvětlit podstatné zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství v průběhu období šetření.

(127)

Dále je třeba poznamenat, že v tabulce 4 výše se uvádí, že míra využití kapacity výrobců ve Společenství zařazených do vzorku činila během období šetření 80 %. Údajná nadměrná kapacita ve Společenství tak v případě výrobců ve Společenství zařazených do vzorku nebyla prokázána.

(128)

Na základě výše uvedených skutečností se usuzuje, že negativní dopad, který mohla mít nevyužitá výrobní kapacita na výrobní odvětví Společenství, nebyl takového rozsahu, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(129)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že zvýšená poptávka po řepkovém semeni a řepkovém oleji vedla ke zvýšení cen surovin ve Společenství. Skutečnost, že výrobci ve Společenství spoléhají na řepkový olej jako na hlavní surovinu, by vysvětlovala, proč mohli být postiženi více než jiní výrobci používající pro výrobu bionafty jiné rostlinné oleje, jako např. sojový nebo palmový olej.

(130)

Nejprve je třeba uvést, že v rámci šetření se zjistilo, že výrobci ve Společenství zařazení do vzorku se při výrobě bionafty nespoléhají výhradně na řepkový olej, ale i na jiné rostlinné oleje (sojový, palmový, slunečnicový) a příležitostně i na živočišné tuky.

(131)

Dále, jak se uvádí výše ve 109. bodě odůvodnění, muselo výrobní odvětví Společenství během analyzovaného období čelit značnému zvýšení nákladů na suroviny (vstupní produkty). Na tento vývoj však je třeba nahlížet v souvislosti s obecným zvýšením cen zemědělských produktů na celém světě; v tomto ohledu se uvádí, že zvýšení cen sojového oleje (hlavní surovina používaná výrobci v dotčené zemi) bylo v témže období výraznější. Zvýšení cen vstupních produktů se tudíž dotklo všech druhů bionafty.

(132)

V rámci trhu s účinnou hospodářskou soutěží by se mělo očekávat, že se výrobci budou schopni vyrovnat se zvýšením nákladů a přenést je na trh. Šetření však ukázalo, že tlak způsobený prudkým nárůstem levného dumpingového dovozu na trhu Společenství neumožnil výrobcům ve Společenství stanovit své prodejní ceny na základě podmínek na trhu a zvýšení nákladů. Jak již bylo uvedeno, také cena hlavního vstupního produktu používaného americkými výrobci, tj. sojového oleje, se během analyzovaného období výrazně zvýšila. Toto zvýšení nákladů v USA se však neodrazilo v cenách dumpingového dovozu na trhu Společenství.

(133)

Za těchto okolností nemůže zvýšení cen surovin narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, která vznikla výrobnímu odvětví Společenství.

(134)

Jedna zúčastněná strana namítla, že z důvodu silné souvislosti mezi cenami minerální nafty a bionafty způsobilo zvýšení cen bionafty, jež bylo prudší než zvýšení cen minerální nafty, zvláště v Německu, pokles prodeje u výrobců zásobujících trh v uvedeném členském státě.

(135)

Nejprve je třeba uvést, že dotyčná strana neposkytla žádné informace na podporu svého tvrzení. Navíc v rozporu s tím, co dotyčná strana uváděla, šetření prokázalo, že výrobní odvětví Společenství během analyzovaného období zvýšilo svůj prodej a podíl na trhu. Jelikož ceny surové ropy jsou udávány na světové úrovni, musel by být prodej dotčeného výrobku ovlivněn stejně jako prodej bionafty vyrobené ve Společenství.

(136)

Na základě výše uvedeného byl tento argument odmítnut.

(137)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že umístění výrobce bionafty je významné z hlediska konkurenceschopnosti, a pro ilustraci uvádí Německo, kde výrobci bionafty nacházející se ve vnitrozemí musí vynakládat vysoké náklady na přepravu, jelikož všichni významní zákazníci, zejména rafinerie a zařízení na výrobu směsí, se nacházejí na pobřeží.

(138)

Z šetření vyplynulo, že pouze malý počet výrobců ve Společenství se nachází ve vnitrozemí. U některých z těchto výrobců se navíc zjistilo, že rafinerie existují také v jejich blízkosti ve vnitrozemí. U ostatních šetření prokázalo, že veškeré nevýhody výrobců bionafty usazených ve vnitrozemí, tj. vzdálenost, jež je dělí od jejich zákazníků (výroba směsí, rafinerie), jsou vykompenzovány blízkostí lisoven olejů a/nebo dodavatelů vstupních produktů.

(139)

Na základě výše uvedeného bylo tvrzení, že umístění závodu ve vnitrozemí působí výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu, zamítnuto.

(140)

Je třeba uvést, že dopad dovozu z USA, který uskutečnily tři společnosti uvedené v 60. bodě odůvodnění, byl zohledněn při analýze účinků dumpingového dovozu z USA, jak se uvádí ve 112. až 118. bodě odůvodnění. Pokud jde o prodej jimi vyrobené bionafty, neodhalilo šetření rozdílnou cenovou politiku nebo chování než u výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, zejména během období šetření.

(141)

Výše uvedená analýza prokázala, že mezi rokem 2005 a obdobím šetření se podstatně zvýšil objem levného dumpingového dovozu pocházejícího z USA i jeho podíl na trhu. Současně bylo zjištěno, že ceny u tohoto dovozu byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství během období šetření.

(142)

Různá zjištění v rámci šetření a provedená analýza, týkající se období 2005–2006 v porovnání s obdobím mezi rokem 2007 a obdobím šetření, ukázaly, že existuje jasná časová souvislost mezi prudkým zvýšením objemu levného dovozu z USA a podstatným zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, a to zvláště během období šetření.

(143)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z USA způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(144)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijmout antidumpingová opatření. Při zjišťování zájmu Společenství se vycházelo z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců, dodavatelů surovin a uživatelů dotčeného výrobku.

(145)

Jak je uvedeno výše, výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z USA. Nepřijetí opatření by s největší pravděpodobností vedlo k pokračování negativního vývoje finanční situace výrobního odvětví Společenství. Situace výrobního odvětví Společenství byla zvláště ovlivněna poklesem ziskovosti o 12,6 procentních bodů mezi rokem 2005 a obdobím šetření, který byl způsoben nedostatečným zvýšením cen. S ohledem na klesající trend ziskovosti je tedy velmi pravděpodobné, že pokud nebudou přijata žádná opatření, finanční situace výrobního odvětví Společenství se bude dále zhoršovat. To by mohlo nakonec vést k omezení výroby a dalšímu rušení výrobních podniků, což by ohrozilo zaměstnanost a investice ve Společenství.

(146)

Má se za to, že uložení opatření by obnovilo spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu. Je třeba poznamenat, že klesající trend ziskovosti výrobního odvětví Společenství je výsledkem obtížné soutěže s levným dumpingovým dovozem z USA. Uložení antidumpingových opatření by pravděpodobně výrobnímu odvětví Společenství umožnilo udržet svou ziskovost na úrovních považovaných za nezbytné pro toto odvětví náročné na kapitál.

(147)

Závěrem lze uvést, že se očekávalo, že by opatření výrobnímu odvětví Společenství účinně poskytla příležitost překonat dumping působící újmu, který byl zjištěn v rámci tohoto šetření.

(148)

Po zahájení řízení bylo kontaktováno přibližně 25 dovozců/obchodníků ve Společenství, kteří nejsou ve spojení. Tyto strany nicméně nespolupracovaly.

(149)

Za této situace nebylo předběžně možné přesně posoudit možný dopad opatření na dovozce.

(150)

Všechny známé uživatelské společnosti působící v oblasti výroby a distribuce minerální nafty a uskutečňující povinné mísení minerální nafty s bionaftou byly po zahájení řízení kontaktovány a byly jim zaslány dotazníky.

(151)

Spolupracovala pouze jedna uživatelská společnost. Tento uživatel v odpovědi na dotazník uvedl, že je nakloněn zastavení přílivu levného dovozu z USA, neboť narušuje hospodářskou soutěž ve Společenství a toto narušení působí újmu společnostem zabývajícím se výrobou a prodejem nafty, jelikož někteří konkurenti, kteří od nakupování tohoto levného výrobku neupustili, mají nespravedlivou konkurenční výhodu oproti těm, kteří jej nenakupují. Uvedl též, že opatření by umožnila opětovné zahájení provozu zařízení na výrobu esterů (zejména v Německu) a/nebo by umožnila, aby pokračovaly projekty na zřizování nových podniků pro esterifikaci ve Společenství. Jelikož estery se v Evropě tradičně vyrábějí z řepkového semene (surovina lepší kvality než palmový či sojový olej používaný pro výrobu B99), zvýšení počtu výrobců v Evropě by tak znamenalo více kvalitnějších výrobků, což by vedlo k poklesu cen esterů ve prospěch spotřebitelů.

(152)

Jedno sdružení uživatelů, zastupující zájmy dopravců v jednom členském státě, uvedlo, že uložení opatření by mělo na činnost jeho členů opačný účinek. Uvádělo, že nafta představuje 20 až 25 % nákladů v dopravním odvětví a že vzhledem k nízké ziskovosti daného odvětví (0–5 %) je cena nafty rozhodující pro přežití tisíců společností. Tato tvrzení však nemohla být ověřena, jelikož jednotliví členové daného sdružení nezaslali odpovědi na dotazník.

(153)

Za této situace byl vyvozen předběžný závěr, že na základě poskytnutých informací by se účinek antidumpingových opatření jevil jako nejednoznačný a že tedy nelze učinit jasný závěr o existenci přesvědčivých důvodů pro nepřijetí opatření v zájmu uživatelů v tomto konkrétním případě.

(154)

Na dotazník odpovědělo šest dodavatelů. Čtyři z nich podpořili uložení antidumpingových opatření a uvedli, že pokud antidumpingová opatření nebudou uložena, bude tím ohrožena dlouhodobá existence výrobního odvětví Společenství. V takovém případě by došlo k jednoznačnému negativnímu dopadu na jejich situaci.

(155)

Ostatní dva dodavatelé ve spojení s vyvážejícími výrobci bionafty v USA uvedli, že možná opatření by neměla mít podstatný dopad, jelikož by vedla ke změně obchodního toku (přechod na dovoz ze zemí, na které se opatření nevztahují).

(156)

Na základě těchto skutečností mohl být učiněn závěr, že uložení opatření by mělo mít na situaci dodavatelů surovin celkově pozitivní účinek.

(157)

Jedna zúčastněná strana upozornila na nesoulad tohoto řízení s rozhodnutími přijatými na mezinárodní úrovni a na úrovni Společenství, pokud jde o podporu výroby a prodeje biopaliv v souvislosti s ochranou životního prostředí a o snížení závislosti na minerálních palivech.

(158)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že článek 21 základního nařízení požaduje, aby se zvláště přihlíželo k nutnosti odstranit účinky dumpingu působící újmu, které spočívají v narušení obchodu, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž. Za těchto okolností nemohou být obecná hlediska ochrany životního prostředí a dodávek minerální nafty při analýze brána v potaz a nemohou také odůvodnit nekalé obchodní praktiky.

(159)

Co se týká trhu Společenství, budou dotčení američtí vyvážející výrobci po uložení antidumpingových opatření vzhledem k svému silnému postavení na trhu pravděpodobně nadále prodávat své výrobky, ačkoli za ceny, které nejsou dumpingové. Rovněž je pravděpodobné, že na trhu Společenství bude stále existovat dostatečný počet velkých konkurentů, zejména výrobců ve Společenství, kteří dočasně zastavili výrobu, a dalších, kteří nebyli schopni zahájit výrobní činnost z důvodu dumpingového dovozu. V tomto ohledu je třeba uvést, že na počátku analyzovaného období představoval prodej výrobců ve Společenství nezastoupených v tomto šetření alespoň 30 % trhu Společenství a tento podíl se výrazně snížil kvůli dumpingovému dovozu z USA. Je proto pravděpodobné, že uživatelé si budou moci nadále vybírat mezi různými dodavateli bionafty. Pokud by však nebyla opatření uložena, budoucnost výrobního odvětví Společenství by byla ohrožena. Jeho zánik by významně omezil hospodářskou soutěž na trhu Společenství.

(160)

Uložení opatření na dovoz bionafty pocházející z USA by byl nepochybně v zájmu výrobního odvětví Společenství. Tato opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnila dosáhnout růstu a vyrovnat se s újmou způsobenou dumpingovým dovozem. Pokud by však nebyla uložena žádná opatření, je pravděpodobné, že hospodářská situace výrobního odvětví Společenství by se nadále zhoršovala a svou činnost by ukončilo ještě více hospodářských subjektů. Ačkoli nebylo možno učinit jasný závěr, co se týče uživatelů a dovozců, mělo by uložení opatření být též v zájmu dodavatelů surovin.

(161)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje předběžný závěr, že v tomto případě neexistují z hlediska zájmu Společenství žádné přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových cel.

(162)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo další újmě, kterou výrobnímu odvětví Společenství působí dumpingový dovoz.

(163)

Úroveň antidumpingových opatření by měla být dostatečná, aby bylo možné odstranit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství z důvodů dumpingového dovozu, aniž by se překročilo zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu výše cla nutného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu bylo přihlédnuto k tomu, že veškerá opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby před zdaněním realizovalo zisk, kterého by bylo možné v rozumné míře dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez přítomnosti dumpingového dovozu.

(164)

Za tímto účelem lze pokládat ziskové rozpětí ve výši 15 % z obratu za přiměřenou míru, kterou by při neexistenci dumpingu působícího újmu mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat s ohledem na výkonnost výrobního odvětví Společenství v první fázi posuzovaného období (2004, 2005 a 2006) a která by měla představovat rozumnou záruku pro dlouhodobé produktivní investice v tomto nově vzniklém výrobním odvětví.

(165)

Potřebné zvýšení cen pak bylo stanoveno srovnáním vážené průměrné dovozní ceny, zjištěné pro účely výpočtu cenového podbízení, s cenou obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která by nepůsobila újmu. Cena nepůsobící újmu se získala úpravou prodejní ceny výrobců ve Společenství zařazených do vzorku o skutečné zisky/ztráty dosažené v průběhu období šetření a připočtením zmíněného ziskového rozpětí. Rozdíly v tomto srovnání byly poté vyjádřeny jako procentní podíl z celkové dovozní hodnoty CIF.

(166)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová cla z dovozu pocházejícího z USA, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(167)

V rámci současně probíhajícího antisubvenčního řízení se však rovněž ukládají vyrovnávací cla z dovozu bionafty pocházející z USA. U subvencí zjištěných během tohoto paralelního řízení se nejedná o vývozní subvence, takže se má za to, že neovlivnily vývozní cenu a odpovídající dumpingové rozpětí. Vzhledem ke skutečnosti, že obě řízení se týkají téhož dovozu podrobeného zkoumání, mohou být antidumpingová cla uložena společně s vyrovnávacími cly do takové výše, kdy součet obou cel nepřesáhne rozpětí pro odstranění újmy.

(168)

Na základě výše uvedeného byly sazby antidumpingového cla stanoveny na základě porovnání rozpětí pro odstranění újmy, dumpingových rozpětí a sazeb vyrovnávacího cla. Navrhovaná antidumpingová cla se proto stanoví takto:

(169)

Vzhledem ke skutečnosti, že antidumpingové clo se bude vztahovat na směsi obsahující více než 20 % hmotnostních bionafty, a to úměrně jejich obsahu bionafty, pokládá se pro účely účinného provádění opatření ze strany celních orgánů členských států za vhodné, aby byla cla stanovena jako pevné částky na základě obsahu bionafty.

(170)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(171)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Pro účely konečných zjištění bude možná nutné prozatímní zjištění přehodnotit,