4.2.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 35/32


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 79/2009

ze dne 14. ledna 2009

o schvalování typu vozidel na vodíkový pohon a o změně směrnice 2007/46/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. K tomuto účelu se uplatňuje komplexní systém Společenství pro schvalování typu motorových vozidel. Technické požadavky schvalování typu motorových vozidel, pokud jde o vodíkový pohon, by měly být harmonizovány, aby se předešlo přijetí rozdílných požadavků v jednotlivých členských státech a aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu i vysoká úroveň ochrany životního prostředí a bezpečnosti obyvatel.

(2)

Toto nařízení je zvláštním nařízením pro účely postupu Společenství pro schvalování typu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (3). Přílohy IV, VI a XI uvedené směrnice by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(3)

Na žádost Evropského parlamentu byl u právních předpisů Společenství o motorových vozidlech použit nový regulační přístup. Toto nařízení by proto mělo stanovit pouze základní ustanovení o požadavcích na schvalování typu vodíkových systémů a konstrukčních částí, zatímco technické specifikace by měly být stanoveny v prováděcích opatřeních přijatých v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(4)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení požadavků a zkušebních postupů týkajících se nových forem skladování a užívání vodíku, přídavných vodíkových konstrukčních částí a pohonného systému. Komisi je třeba rovněž zmocnit ke stanovení zvláštních postupů, zkoušek a požadavků s ohledem na ochranu při nárazu vozidel na vodíkový pohon a ke stanovení bezpečnostních požadavků na integrovaný systém. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(5)

V odvětví dopravy by mělo být jedním z hlavních cílů zvýšení podílu vozidel šetrných k životnímu prostředí. Mělo by být vyvíjeno větší úsilí, aby bylo na trh uváděno více takových vozidel. Zavedení vozidel užívajících alternativní paliva může výrazně zlepšit kvalitu ovzduší ve městech, a tedy i úroveň veřejného zdraví.

(6)

Vodík se považuje za čistý způsob pohonu vozidel budoucnosti na cestě k neznečišťujícímu hospodářství, které je založeno na opětovném využívání surovin a obnovitelných zdrojích energie, neboť vozidla na vodíkový pohon neprodukují ani uhlíkaté znečišťující látky, ani skleníkové plyny. Jelikož je vodík nosičem, a nikoli zdrojem energie, závisí význam vodíkového pohonu pro politiku v oblasti klimatu na zdroji, z kterého se vodík získává. Mělo by se proto dbát na udržitelný způsob výroby vodíkového paliva pokud možno z obnovitelných zdrojů energie, aby byl celkový dopad zavedení vodíku jako paliva pro motorová vozidla na životní prostředí příznivý.

(7)

V konečné zprávě pracovní skupiny na vysoké úrovni CARS 21 se uvádí, že „by se mělo tam, kde je to zapotřebí, pokračovat v úsilí o větší mezinárodní harmonizaci předpisů týkajících se motorových vozidel s cílem zapojit hlavní trhy s vozidly a rozšířit harmonizaci na oblasti, jichž se doposud netýkala, a to v rámci dohod EHK OSN z let 1958 a 1998“. V souladu s tímto doporučením by Komise měla i nadále podporovat vypracování mezinárodně harmonizovaných požadavků na motorová vozidla pod záštitou EHK OSN. Zejména bude-li přijat celosvětový technický předpis o vodíkových vozidlech a vozidlech s pohonem na palivové články, měla by Komise uvažovat o možnosti přizpůsobit požadavky stanovené v tomto nařízení požadavkům ve výše zmíněném celosvětovém technickém předpisu.

(8)

Vodíkové směsi by mohly být používány jako přechodné palivo před použitím čistého vodíku, aby se usnadnilo zavádění vozidel na vodíkový pohon v členských státech s dobrou infrastrukturou v odvětví zemního plynu. Komise by proto měla vypracovat požadavky na používání směsí vodíku a zemního plynu/biometanu, zejména pokud jde o směsný poměr vodíku a plynu, který zohlední technické možnosti a přínos pro životní prostředí.

(9)

Vymezením rámce schvalování typu pro vozidla na vodíkový pohon by se posílila důvěra potenciálních uživatelů i široké veřejnosti v tuto novou technologii.

(10)

Je proto nezbytné vytvořit odpovídající rámec, který urychlí uvádění na trh vozidel s inovačními technologiemi pohonu a vozidel využívajících alternativní paliva s malým dopadem na životní prostředí.

(11)

Většina výrobců významně investuje do rozvoje vodíkové technologie a již začala taková vozidla uvádět na trh. Je pravděpodobné, že se v budoucnosti ve vozovém parku zvýší celkový podíl vozidel na vodíkový pohon. Je proto nezbytné stanovit společné požadavky týkající se bezpečnosti vozidel na vodíkový pohon. Jelikož výrobci mohou přistupovat k vývoji vozidel na vodíkový pohon různým způsobem, je nezbytné stanovit požadavky na bezpečnost technologicky neutrálním způsobem.

(12)

Je nezbytné stanovit takové bezpečnostní požadavky na vodíkové systémy a jejich konstrukční části, které jsou nezbytné pro získání schválení typu.

(13)

Je nezbytné stanovit pro schvalování typu vozidel na vodíkový pohon požadavky na instalaci vodíkových systémů a jejich konstrukčních částí do vozidla.

(14)

Vzhledem k vlastnostem paliva mohou vozidla na vodíkový pohon vyžadovat zvláštní zacházení ze strany záchranných služeb. Je proto nezbytné stanovit požadavky na jasnou a rychlou identifikaci těchto vozidel umožňující pracovníkům záchranných služeb získat informace o palivu uloženém ve vozidle. Identifikační prostředky by sice měly být pro tento účel vhodné, neměly by však svou povahou vyvolávat u veřejnosti znepokojení.

(15)

Je rovněž důležité stanovit povinnosti výrobců týkající se přijetí přiměřených opatření k předcházení chybnému doplňování paliva u vozidel na vodíkový pohon.

(16)

Vozidla na vodíkový pohon mohou na trhu jen stěží uspět, nebude-li v Evropě dostupná dostatečná infrastruktura čerpacích stanic. Komise by měla prozkoumat vhodná opatření s cílem podpořit vytvoření celoevropské sítě čerpacích stanic pro vozidla na vodíkový pohon.

(17)

Inovační malá vozidla, označená podle právních předpisů týkajících se ES schvalování typu vozidel jako vozidla kategorie L, jsou považována za jedna z prvních vozidel používající vodíkový pohon. Zavedení vodíku jako paliva vyžaduje u těchto vozidel méně úsilí, protože technické nároky a úroveň potřebných investic nejsou tak vysoké jako u vozidel kategorie M a N vymezených v příloze II směrnice 2007/46/ES. Komise by měla nejpozději do 1. ledna 2010 u vozidel na vodíkový pohon vyhodnotit možnost regulace schvalování typu vozidel kategorie L.

(18)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž uskutečnění vnitřního trhu zavedením společných technických požadavků týkajících se vozidel na vodíkový pohon, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví požadavky na schvalování typu motorových vozidel, pokud jde o vodíkový pohon, a na schvalování typu vodíkových konstrukčních částí a vodíkových systémů. Toto nařízení rovněž stanoví požadavky na instalaci takových konstrukčních částí a systémů.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

1)

vozidla na vodíkový pohon kategorií M a N, jak jsou vymezena v části A přílohy II směrnice 2007/46/ES, včetně ochrany při nárazu a elektrické bezpečnosti takových vozidel;

2)

vodíkové konstrukční části určené pro motorová vozidla kategorií M a N, jak jsou uvedeny na seznamu v příloze I;

3)

vodíkové systémy určené pro motorová vozidla kategorií M a N, včetně nových forem skladování a používání vodíku.

Článek 3

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„vozidlem na vodíkový pohon“ motorové vozidlo, které používá vodík jako palivo k pohonu vozidla;

b)

„pohonným systémem“ vnitřní spalovací motor nebo systém palivových článků používaný k pohonu vozidla;

c)

„vodíkovou konstrukční částí“ vodíkový zásobník a všechny ostatní části vozidla na vodíkový pohon, které přicházejí do přímého styku s vodíkem nebo které tvoří část vodíkového systému;

d)

„vodíkovým systémem“ sestava vodíkových konstrukčních částí a spojovacích částí namontovaná ve vozidlech na vodíkový pohon, s výjimkou pohonných systémů či pomocných pohonných jednotek;

e)

„maximálním povoleným pracovním tlakem“ maximální tlak, kterému může být konstrukční část dle svého určení vystavena a který tvoří základ pro stanovení pevnosti dotyčné konstrukční části;

f)

„jmenovitým pracovním tlakem“ v případě zásobníků stabilizovaný tlak o jednotné teplotě 288 K (15 °C) pro plný zásobník a v případě ostatních částí úroveň tlaku, pod kterým příslušná část běžně funguje;

g)

„vnitřním zásobníkem“ část vodíkového zásobníku určená k použití kapalného vodíku, která obsahuje kryogenní vodík.

2.   Pro účely odst. 1 písm.d) se za „vodíkové systémy“ považují mimo jiné:

a)

systémy monitorování a kontroly;

b)

systémy rozhraní vozidla;

c)

systémy omezující nadměrný průtok;

d)

systémy ochrany proti přetlaku;

e)

systémy zjišťující selhání výměníku tepla.

Článek 4

Povinnosti výrobců

1.   Výrobci prokáží, že všechna nová prodávaná vozidla na vodíkový pohon zaregistrovaná nebo uváděná do provozu v rámci Společenství a veškeré vodíkové konstrukční části či vodíkové systémy prodávané nebo uváděné do provozu v rámci Společenství jsou schváleny jako typy v souladu s tímto nařízením a prováděcími opatřeními k němu.

2.   Pro účely schvalování typu vozidla vybaví výrobci vozidla na vodíkový pohon vodíkovými konstrukčními částmi a systémy, které splňují požadavky stanovené tímto nařízením a prováděcími opatřeními k němu a jsou instalovány v souladu s tímto nařízením a prováděcími opatřeními k němu.

3.   Pro účely schvalování typu konstrukčních částí a systémů výrobci zajistí, že vodíkové konstrukční části a systémy splňují požadavky stanovené tímto nařízením a prováděcími opatřeními k němu.

4.   Výrobci poskytnou schvalovacím orgánům náležité údaje o technických specifikacích vozidla a podmínkách zkoušek.

5.   Výrobci poskytují údaje pro účely kontroly vodíkových systémů a konstrukčních částí po celou dobu životnosti vozidla.

Článek 5

Všeobecné požadavky na vodíkové konstrukční části a systémy

Výrobci zajistí, že:

a)

vodíkové konstrukční části a systémy fungují správně a bezpečně a spolehlivě odolávají elektrický, mechanickým, teplotním a chemickým provozním podmínkám, aniž by docházelo k únikům nebo viditelným deformacím;

b)

vodíkový systém je chráněn proti přetlaku;

c)

materiály použité ve vodíkových konstrukčních částech a systémech, které mají být v přímém styku s vodíkem, jsou slučitelné s vodíkem;

d)

vodíkové konstrukční části a systémy po celou dobu předpokládané životnosti odolávají předpokládaným teplotám a tlakům;

e)

vodíkové konstrukční části a systémy spolehlivě odolávají celému rozsahu provozních teplot stanovenému v prováděcích opatřeních;

f)

vodíkové konstrukční části jsou označeny v souladu s prováděcími opatřeními;

g)

u všech vodíkových konstrukčních částí s usměrněným průtokem je jasně označen směr průtoku;

h)

všechny vodíkové konstrukční části a systémy jsou navrženy tak, aby mohly být instalovány v souladu s požadavky stanovenými v příloze VI.

Článek 6

Požadavky na vodíkové zásobníky určené k použití pro kapalný vodík

Vodíkové zásobníky určené k použití pro kapalný vodík se zkoušejí v souladu se zkušebními postupy stanovenými v příloze II.

Článek 7

Požadavky na vodíkové konstrukční části určené k použití pro kapalný vodík jiné než zásobníky

1.   Vodíkové konstrukční části určené k použití pro kapalný vodík jiné než zásobníky se zkoušejí s ohledem na jejich typ v souladu se zkušebními postupy stanovenými v příloze III.

2.   Přetlaková zařízení musí být navržena tak, aby zajistila, že tlak ve vnitřním zásobníku nebo v jakýchkoliv jiných vodíkových konstrukčních částech nepřekročí povolenou hodnotu. Hodnoty se stanoví úměrně maximálnímu povolenému pracovnímu tlaku vodíkového systému. Výměníky tepla musí být vybaveny bezpečnostním systémem pro zjištění selhání.

Článek 8

Požadavky na vodíkové zásobníky určené k použití pro stlačený (plynný) vodík

1.   Klasifikace vodíkových zásobníků určených k použití pro stlačený (plynný) vodík se provádí v souladu s bodem 1 přílohy IV.

2.   Vodíkové zásobníky uvedené v odstavci 1 se zkoušejí s ohledem na jejich typ v souladu se zkušebními postupy stanovenými v příloze IV.

3.   Poskytuje se podrobný popis všech důležitých vlastností materiálů a tolerancí použitých při konstrukci zásobníků, včetně výsledků zkoušek, jimž byl materiál podroben.

Článek 9

Požadavky na vodíkové konstrukční části určené k použití pro stlačený (plynný) vodík jiné než zásobníky

Vodíkové konstrukční části určené k použité pro stlačený (plynný) vodík jiné než zásobníky se zkoušejí s ohledem na jejich typ v souladu se zkušebními postupy stanovenými v příloze V.

Článek 10

Všeobecné požadavky na instalaci vodíkových konstrukčních částí a systémů

Vodíkové konstrukční části a systémy se instalují v souladu s požadavky stanovenými v příloze VI.

Článek 11

Harmonogram uplatňování

1.   S účinkem od 24. února 2011 odmítnou vnitrostátní orgány udělit:

a)

ES schválení typu či vnitrostátní schválení typu novým typům vozidel z důvodů souvisejících s vodíkovým pohonem, pokud taková vozidla nesplňují požadavky stanovené tímto nařízením nebo prováděcími opatřeními k němu, a

b)

ES schválení typu novým typům vodíkových konstrukčních částí nebo systémů, pokud takové konstrukční části nebo systémy nesplňují požadavky stanovené tímto nařízením nebo prováděcími opatřeními k němu.

2.   S účinkem od 24. února 2012 vnitrostátní orgány:

a)

považují, z důvodů souvisejících s vodíkovým pohonem, prohlášení o shodě pro nové typy vozidel za již neplatná pro účely článku 26 směrnice 2007/46/ES a zakáží registraci, prodej a uvádění do provozu takových vozidel, pokud tato vozidla nesplňují požadavky stanovené tímto nařízením nebo prováděcími opatřeními k němu, a

b)

zakáží prodej a uvádění do provozu nových vodíkových konstrukčních částí nebo systémů, pokud takové konstrukční části nebo systémy nesplňují požadavky stanovené tímto nařízením nebo prováděcími opatřeními k němu.

3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 a s výhradou vstupu v platnost prováděcích opatření přijatých podle čl. 12 odst. 1, pokud o to výrobce požádá, vnitrostátní orgány nesmějí:

a)

z důvodů souvisejících s vodíkovým pohonem odmítnout udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro nové typy vozidel, nebo ES schválení typu pro nové typy vodíkových konstrukčních částí nebo systémů, pokud taková vozidla, konstrukční části nebo systémy splňují požadavky stanovené tímto nařízením a prováděcími opatřeními k němu, nebo

b)

zakázat registraci, prodej nebo uvádění do provozu nových typů vozidel nebo prodej nebo uvádění do provozu nových vodíkových konstrukčních částí nebo systémů, pokud taková vozidla, konstrukční části nebo systémy splňují požadavky stanovené tímto nařízením a prováděcími opatřeními k němu.

Článek 12

Prováděcí opatření

1.   Komise přijme tato prováděcí opatření:

a)

správní předpisy pro ES schválení typu vozidel, pokud jde o s vodíkový pohon a vodíkové konstrukční části a systémy;

b)

pravidla poskytování údajů výrobci pro účely schvalování typu a kontroly uvedené v čl. 4 odst. 4 a 5;

c)

podrobná pravidla pro zkušební postupy stanovená v přílohách II až V;

d)

podrobná pravidla pro požadavky na instalaci vodíkových konstrukčních částí a systémů uvedená v příloze VI;

e)

podrobná pravidla pro požadavky na bezpečné a spolehlivé fungování vodíkových konstrukčních částí a systémů podle článku 5;

f)

podrobná pravidla pro označování nebo jiné prostředky jasné a rychlé identifikace vozidel na vodíkový pohon uvedená v bodě 16 přílohy VI.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 13 odst. 2.

2.   Komise může přijmout tato prováděcí opatření:

a)

specifikace pro požadavky týkající se kteréhokoli z těchto případů:

použití čistého vodíku nebo směsi vodíku a zemního plynu/biometanu,

nové formy uchovávání či používání vodíku,

ochrana při nárazu vozidel s ohledem na integritu vodíkových konstrukčních částí a systémů,

bezpečnostní požadavky na integrované systémy, které se týkají alespoň zjišťování případů úniků, a bezpečností požadavky týkající se čistícího plynu,

elektrická izolace a elektrická bezpečnost;

b)

další opatření nezbytná pro uplatňování tohoto nařízení.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 13 odst. 2.

Článek 13

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Technický výbor – motorová vozidla zřízený čl. 40 odst. 1 směrnice 2007/46/ES.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 14

Změny směrnice 2007/46/ES

Přílohy IV, VI a XI směrnice 2007/46/ES se mění v souladu s přílohou VII tohoto nařízení.

Článek 15

Sankce za porušení nařízení

1.   Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a prováděcích opatření k němu výrobci a přijmou veškerá opatření nezbytná k uplatňování těchto sankcí. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi do 24. srpna 2010 a neprodleně jí oznámí každou jejich následnou změnu.

2.   Mezi porušení nařízení, na která se vztahují sankce, patří:

a)

nepravdivá prohlášení v průběhu postupů schvalování typu nebo postupů vedoucích ke stažení vozidla;

b)

padělání výsledků zkoušek pro schvalování typu nebo shodnosti v provozu;

c)

neposkytnutí údajů nebo technických specifikací, které by mohly vést ke stažení vozidla nebo k odejmutí schválení typu;

d)

odmítnutí zpřístupnit informace;

e)

používání odpojovacích zařízení.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 24. února 2011, s výjimkou čl. 11 odst. 3 a článku 12, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, a čl. 11 odst. 2, který se použije ode dne stanoveného v uvedeném odstavci.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 14. ledna 2009.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

A. VONDRA


(1)  Stanovisko ze dne 9. července 2008.

(2)  Stanovisko ze dne 3. září 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 2008.

(3)  Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.


PŘÍLOHA I

Seznam vodíkových konstrukčních částí, na které se vztahuje schvalování typu

Tyto vodíkové konstrukční části musí být podrobeny schvalování typu, jsou-li namontovány na vozidlo na vodíkový pohon:

a)

konstrukční části určené k použití tekutého vodíku:

1)

zásobník;

2)

automatický uzavírací ventil;

3)

zpětný ventil nebo nevratný ventil (je-li použit jako bezpečnostní zařízení);

4)

ohebné palivové vedení (v případě prvního automatického uzavíracího ventilu proti proudu nebo jiných bezpečnostních zařízení);

5)

výměník tepla;

6)

ruční nebo automatický ventil;

7)

regulátor tlaku;

8)

přetlakový ventil;

9)

čidla tlaku, teploty a toku (jsou-li použita jakožto bezpečnostní zařízení);

10)

spoj nebo hrdlo pro doplňování paliva;

11)

čidla pro zjištění úniku vodíku;

b)

konstrukční části určené k použití pro stlačený (plynný) vodík pod jmenovitým pracovním tlakem vyšším než 3,0 MPa:

1)

zásobník;

2)

automatický uzavírací ventil;

3)

sestava zásobníku;

4)

upevňovací díly;

5)

ohebné palivové vedení;

6)

výměník tepla;

7)

vodíkový filtr;

8)

ruční nebo automatický ventil;

9)

nevratný ventil;

10)

regulátor tlaku;

11)

přetlakové zařízení;

12)

přetlakový ventil;

13)

spoj nebo hrdlo pro doplňování paliva;

14)

snímatelný konektor systému uchovávání;

15)

čidla tlaku, teploty, vodíku nebo toku (jsou-li použita jakožto bezpečnostní zařízení);

16)

čidla pro zjištění úniku vodíku.


PŘÍLOHA II

Použitelné postupy zkoušení vodíkových zásobníků určených k použití pro kapalný vodík

Typ zkoušky

Zkouška na roztržení

Zkouška ohněm

Zkouška maximální úrovně naplnění

Zkouška tlaku

Zkouška těsnosti

Postupy zkoušení, které se uplatní při schvalování typu vodíkových zásobníků určených k použití pro kapalný vodík, zahrnují:

a)

Zkouška na roztržení: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník odolá stanovené úrovni vysokého tlaku, tlaku při roztržení (bezpečnostní faktor vynásobený hodnotou maximálního povoleného pracovního tlaku). K získání schválení typu musí hodnota skutečného tlaku při roztržení při zkoušce překročit minimální požadovanou hodnotu tlaku při roztržení.

b)

Zkouška ohněm: účelem této zkoušky je prokázat, že zásobník s ochranným protipožárním systémem se při zkoušce za stanovených požárních podmínek neroztrhne.

c)

Zkoušku maximální úrovně naplnění: účelem této zkoušky je prokázat, že systém bránící přeplnění zásobníku řádně funguje a že hladina vodíku v průběhu postupu plnění nikdy nezpůsobí otevření přetlakových zařízení.

d)

Zkouška tlaku: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat stanovené úrovni vysokého tlaku. K prokázání této vlastnosti se zásobník vystaví tlaku o dané hodnotě po stanovenou dobu. Zásobník nesmí po zkoušce vykazovat žádné známky viditelné trvalé deformace, ani viditelných úniků.

e)

Zkouška těsnosti: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník za stanovených podmínek nevykazuje známky netěsnosti. Za tímto účelem se zásobník vystaví jmenovitému pracovnímu tlaku. Nesmí vykazovat známky netěsnosti v podobě trhlin, pórů či dalších podobných závad.


PŘÍLOHA III

Použitelné postupy zkoušení vodíkových konstrukčních částí určených k použití pro kapalný vodík jiných než vodíkových zásobníků

 

TYP ZKOUŠKY

VODÍKOVÁ KONSTRUKČNÍ ČÁST

Zkouška tlaku

Zkouška vnější těsnosti

Zátěžová zkouška

Provozní zkouška

Zkouška odolnosti proti korozi

Zkouška odolnosti proti suchému teplu

Zkouška stárnutí v ozónovém prostředí

Zkouška teplotním cyklem

Zkouška tlakovým cyklem

Zkouška slučitelnosti s vodíkem

Zkouška těsnosti sedla

Přetlaková zařízení

Image

Image

 

Image

Image

 

 

Image

 

Image

 

Ventily

Image

Image

Image

 

Image

Image

Image

Image

 

Image

Image

Výměníky tepla

Image

Image

 

 

Image

Image

Image

Image

 

Image

 

Spoje nebo hrdla pro doplňování paliva

Image

Image

Image

 

Image

Image

Image

Image

 

Image

Image

Regulátory tlaku

Image

Image

Image

 

Image

Image

Image

Image

 

Image

Image

Čidla

Image

Image

 

 

Image

Image

Image

Image

 

Image

 

Ohebná palivová vedení

Image

Image

 

 

Image

Image

Image

Image

Image

Image

 

S výhradou zvláštních požadavků na jakoukoli vodíkovou konstrukční část zahrnují zkušební postupy, které mají být použity při schvalování typu vodíkových konstrukčních částí určených k použití pro kapalný vodík jiných než vodíkových zásobníků, tyto zkoušky:

a)

Zkouška tlaku: účelem této zkoušky je prokázat, že konstrukční části obsahující vodík odolají tlaku, který je vyšší než pracovní tlak dané konstrukční části. Při zvýšení tlaku na určitou úroveň nesmí vodíková konstrukční část vykazovat viditelné známky netěsnosti, deformace, trhlin či prasklin.

b)

Zkouška vnější těsnosti: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části nevykazují známky vnější netěsnosti. Vodíkové konstrukční části nesmějí vykazovat známky a pórovitosti.

c)

Zátěžová zkouška: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části jsou schopny spolehlivého nepřetržitého provozu. Zkouška spočívá v podrobení konstrukční části řadě zkušebních cyklů za stanovených teplotních a tlakových podmínek. Zkušební cyklus předpokládá běžný provoz (tj. jedno otevření a zavření) vodíkové konstrukční části.

d)

Provozní zkouška: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části jsou schopny spolehlivého provozu.

e)

Zkouška odolnosti proti korozi: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části jsou schopny odolávat korozi. Za tímto účelem jsou vodíkové konstrukční části vystaveny styku se stanovenými chemickými látkami.

f)

Zkouška odolnosti proti suchému teplu: účelem této zkoušky je prokázat, že nekovové vodíkové konstrukční části jsou schopny odolat vysokým teplotám. Za tímto účelem se tyto konstrukční části vystaví vzduchu při maximální provozní teplotě.

g)

Zkouška stárnutí v ozónovém prostředí: účelem této zkoušky je prokázat, že nekovové vodíkové konstrukční části jsou schopny odolat stárnutí vlivem ozónu. Za tímto účelem jsou tyto konstrukční části vystaveny vzduchu s vysokou koncentrací ozonu.

h)

Zkouška teplotním cyklem: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části jsou schopny odolat vysokým změnám (výkyvům) teploty. Za tímto účelem jsou vodíkové konstrukční části podrobeny teplotnímu cyklu o stanovené délce od minimální provozní teploty až po maximální provozní teplotu.

i)

Zkouška tlakovým cyklem: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části jsou schopny odolat velkým změnám (výkyvům) tlaku. Za tímto účelem jsou vodíkové konstrukční části v krátkém časovém intervalu podrobeny změně tlaku z atmosférického tlaku na maximální povolený pracovní tlak a poté opět musí klesnout na atmosférický tlak.

j)

Zkouška slučitelnosti s vodíkem: účelem této zkoušky je prokázat, že kovové vodíkové konstrukční části (tj. válce a ventily) nepodléhají vodíkovému křehnutí. V případě vodíkových konstrukčních částí, které jsou vystaveny častým cyklům zatížení, je třeba zamezit podmínkám, které mohou vést k lokálnímu opotřebování a vzniku a šíření únavových prasklin ve struktuře.

k)

Zkouška těsnosti sedla: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkové konstrukční části nevykazují po instalaci do vodíkového systému netěsnosti.


PŘÍLOHA IV

Použitelné postupy zkoušení vodíkových zásobníků určených k použití pro stlačený (plynný) vodík

Typ zkoušky

Použitelná na typ zásobníku

1

2

3

4

Zkouška na roztržení

Image

Image

Image

Image

Zkouška tlakovým cyklem při teplotě okolí

Image

Image

Image

Image

Zkouška úniku před prasknutím

Image

Image

Image

Image

Zkouška ohněm

Image

Image

Image

Image

Zkouška průrazem

Image

Image

Image

Image

Zkouška vystavení chemickým látkám

 

Image

Image

Image

Zkouška kompozitu na toleranci vad

 

Image

Image

Image

Zrychlená zkouška na roztržení při namáhání

 

Image

Image

Image

Zkouška tlakovým cyklem při mezních teplotách

 

Image

Image

Image

Zkouška na poškození při nárazu

 

 

Image

Image

Zkouška těsnosti

 

 

 

Image

Zkouška prostupnosti

 

 

 

Image

Zkouška hrdla ve zkrutu

 

 

 

Image

Zkouška cyklem vodíkového plynu

 

 

 

Image

1.   Klasifikace vodíkových zásobníků určených k použití pro stlačený (plynný) vodík:

Typ 1

Bezešvý kovový zásobník

Typ 2

Zásobník s obručovitým ovinutím a bezešvou kovovou vložkou

Typ 3

Zásobník s plným ovinutím a bezešvou či svařovanou kovovou vložkou

Typ 4

Zásobník s plným ovinutím a nekovovou vložkou

2.   Postupy zkoušení, které se uplatní při schvalování typu vodíkových zásobníků určených k použití pro stlačený (plynný) vodík:

a)

Zkouška na roztržení: účelem této zkoušky je stanovit hodnotu tlaku, při němž dojde k roztržení zásobníku. Za tímto účelem se zásobník vystaví tlaku o dané hodnotě, která by měla být vyšší než hodnota jmenovitého pracovního tlaku zásobníku. Tlak při roztržení zásobníku překročí stanovený tlak. Tlak při roztržení zásobníku musí být zaznamenán a uschován výrobcem po celou dobu životnosti zásobníku.

b)

Zkouška tlakovým cyklem při teplotě okolí: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat velkým změnám (výkyvům) tlaku. Za tímto účelem se zásobník vystavuje tlakovým cyklům až do bodu selhání, nebo dokud není dosaženo stanoveného počtu cyklů postupným zvyšováním a snižováním tlaku na stanovené hodnoty. Zásobník by měl vydržet bez selhání stanovený počet cyklů. Zaznamená se počet cyklů do selhání společně s místem a popisem selhání. Výrobce musí tyto výsledky uchovávat po celou dobu životnosti zásobníku.

c)

Zkouška na únik před prasknutím: účelem této zkoušky je prokázat, že u vodíkových zásobníků dojde před prasknutím nejprve k úniku. Za tímto účelem se zásobník vystaví tlakovým cyklům postupným zvyšováním a snižováním tlaku na stanovené hodnoty. K selhání zkoušených zásobníků dojde prostřednictvím úniku, nebo se překročí stanovený počet zkušebních cyklů a k selhání nedojde. Počet cyklů do selhání společně s místem a popisem selhání musí být zaznamenán.

d)

Zkouška ohněm: účelem této zkoušky je prokázat, že zásobník s ochranným protipožárním systémem se při zkoušce za stanovených požárních podmínek neroztrhne. U zásobníku vystaveného pracovnímu tlaku dochází pouze k uvolňování tlaku prostřednictvím přetlakového zařízení a nedojde k roztržení.

e)

Zkouška průrazem: účelem této zkoušky je prokázat, že u vodíkového zásobníku nedojde k roztržení, pronikne-li jím střela. Za tímto účelem se celý zásobník i s ochranným obalem vystaví tlaku a prostřelí. Zásobník se nesmí roztrhnout.

f)

Zkouška vystavení chemickým látkám: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat vystavení stanoveným chemickým látkám. Za tímto účelem se zásobník vystaví různým chemickým roztokům. Tlak na zásobník se zvýší na danou hodnotu a provede se zkouška na roztržení uvedená v písmenu a). Zásobník musí dosáhnout stanoveného tlaku při roztržení, jehož hodnota se zaznamená.

g)

Zkouška kompozitu na toleranci vad: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat vystavení vysokému tlaku. Za tímto účelem se v boční stěně zásobníky vyřežou vady stanoveného tvaru a zásobník se vystaví stanovenému počtu tlakových cyklů. V rámci stanoveného počtu cyklů nedojde k unikání, ani nedojde k roztržení zásobníku, může však dojít k selhání prostřednictvím úniku v průběhu zbývajících zkušebních cyklů. Počet cyklů do selhání společně s místem a popisem selhání musí být zaznamenán.

h)

Zrychlená zkouška na roztržení při namáhání: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat dlouhodobému vystavení vysokému tlaku a vysokým teplotám v mezi povoleného provozního rozsahu. Za tímto účelem se zásobník po stanovenou dobu vystaví stanoveným tlakovým a teplotním podmínkám a následně projde zkouškou na roztržení uvedenou v písmenu a). Zásobník musí dosáhnout stanoveného tlaku při roztržení.

i)

Zkouška tlakovým cyklem při mezních teplotách: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat změnám (výkyvům) tlaku za různých teplotních podmínek. Za tímto účelem se zásobník bez ochranného obalu podrobí zkouškovým cyklům hydrostatickým tlakem a současně se vystaví mezním podmínkám okolí a následně se provede zkouška na roztržení a zkouška těsnosti uvedené v písmenech a) a k). Zásobníky nesmějí při zkoušce tlakovým cyklem vykazovat známky roztržení, úniku nebo roztřepení vlákna. Zásobník se nesmí při stanoveném tlaku roztrhnout.

j)

Zkouška na poškození při nárazu: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník zůstane provozuschopný i po vystavení stanoveným mechanickým nárazům. Za tímto účelem se zásobník vystaví zkoušce nárazu pádem a provede se stanovený počet tlakových cyklů. V rámci stanoveného počtu cyklů nesmí dojít k unikání, ale smí dojít k selhání zásobníku prostřednictvím unikání v průběhu zbývajících zkušebních cyklů.

k)

Zkouška těsnosti: Účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník za stanovených podmínek nevykazuje známky netěsnosti. Za tímto účelem se zásobník vystaví jmenovitému pracovnímu tlaku. Nesmí vykazovat známky netěsnosti v podobě trhlin, pórů či podobných defektů.

l)

Zkouška prostupnosti: účelem této zkoušky je prokázat, že prostupnost vodíkového zásobníku nepřesahuje stanovenou míru. Za tímto účelem se zásobník vystaví tlaku vodíkového plynu o hodnotě jmenovitého pracovního tlaku a následně se monitoruje prostupnost v uzavřené komoře po stanovenou dobu a za stanovených teplotních podmínek.

m)

Zkouška hrdla ve zkrutu: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník je schopen odolat stanovenému zkrutu. Za tímto účelem se zásobník vystaví zkrutu z různých směrů. Následně se provede zkouška na roztržení a zkouška těsnosti uvedené v písmenech a) a k). Zásobník musí splnit požadavky zkoušky těsnosti a zkoušky na roztržení. Hodnota uplatněného zkrutu a tlak při unikání a roztržení musí být zaznamenány.

n)

Zkouška cyklem plynného vodíku: účelem této zkoušky je prokázat, že vodíkový zásobník při použití plynného vodíku je schopen odolat velkým změnám (výkyvům) tlaku. Za tímto účelem se zásobník vystaví řadě tlakových cyklů s použitím plynného vodíku a podrobí se zkoušce těsnosti uvedené v písmenu k). Prověří se známky opotřebení, jako např. vznik únavových trhlin nebo elektrostatický výboj. Zásobník musí splnit požadavky zkoušky těsnosti. Zásobník nesmí vykazovat známky opotřebení, jako např. únavové trhliny nebo elektrostatický výboj.


PŘÍLOHA V

Použitelné postupy zkoušení vodíkových konstrukčních částí, určených k použití pro stlačený (plynný) vodík jiných než zásobníků

 

TYP ZKOUŠKY

VODÍKOVÁ KONSTRUKČNÍ ČÁST

Zkoušky materiálu

Zkouška odolnosti proti korozi

Zátěžová zkouška

Zkouška tlakovým cyklem

Zkouška vnitřní těsnosti

Zkouška vnější těsnosti

Přetlaková zařízení

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Automatické ventily

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Ruční ventily

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Nevratné ventily

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Přetlakové ventily

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Výměníky tepla

Image

Image

 

Image

 

Image

Spoje nebo hrdla pro doplňování paliva

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Regulátory tlaku

Image

Image

Image

Image

Image

Image

Čidla pro vodíkové systémy

Image

Image

Image

Image

 

Image

Ohebná palivová vedení

Image

Image

Image

Image

 

Image

Upevňovací díly

Image

Image

Image

Image

 

Image

Vodíkové filtry

Image

Image

 

Image

 

Image

Snímatelné konektory systému uchovávání

Image

Image

Image

Image

 

Image

S výhradou zvláštních požadavků na jakoukoli vodíkovou konstrukční část zahrnují zkušební postupy, které mají být použity při schvalování typu vodíkových konstrukčních částí určených k použití pro stlačený (plynný) vodík jiných než zásobníků, tyto zkoušky:

1.   Zkoušky materiálu:

1.1

Zkouška slučitelnosti s vodíkem uvedená v písmenu j) přílohy III.

1.2

Zkouška stárnutí: účelem této zkoušky je ověřit, zda nekovové materiály použité ve vodíkových konstrukčních částech jsou schopny odolat stárnutí. U zkoušených vzorků nejsou dovoleny žádné viditelné trhliny.

1.3

Zkouška slučitelnosti s ozonem: účelem této zkoušky je ověřit, zda je elastomerový materiál vodíkové konstrukční části slučitelný s ozonem. U zkoušených vzorků nejsou dovoleny žádné viditelné trhliny.

2.   Zkouška odolnosti vůči korozi stanovená v písmenu e) přílohy III.

3.   Zátěžová zkouška stanovená v písmenu c) přílohy III.

4.   Zkouška tlakovým cyklem stanovená v písmenu i) přílohy III. Vodíkové konstrukční části nesmějí vykazovat viditelné známky deformace nebo protlačování a musí splňovat požadavky zkoušky vnitřní a vnější těsnosti.

5.   Zkouška vnitřní těsnosti: účelem této zkoušky je prokázat, že u stanovených vodíkových konstrukčních částí nedochází k vnitřní netěsnosti. Za tímto účelem se vodíkové konstrukční části vystaví tlaku za různých teplotních podmínek a sleduje se těsnost. Vodíkové konstrukční části musí zůstat bez bublin a vnitřní netěsnost se u ní nesmí projevit ve vyšší míře, než je stanovená hodnota.

6.   Zkouška vnější těsnosti stanovená v písmenu b) přílohy III.


PŘÍLOHA VI

Požadavky na instalaci vodíkových konstrukčních částí a systémů

1.   Vodíkový systém se instaluje tak, aby byl chráněn proti poškození.

Musí být izolován od tepelných zdrojů ve vozidle.

2.   Vodíkový zásobník je možné nahradit jiným vodíkovým zásobníkem pouze za účelem doplnění paliva nebo údržby.

V případě spalovacího motoru se zásobník nesmí instalovat v prostoru vozidla vyhrazeném pro motor.

Zásobník musí být dostatečně chráněn proti všem druhům koroze.

3.   Je nutné přijmout opatření, kterými se předejde chybnému doplňování paliva do vozidla a unikání vodíku během doplňování paliva a zajistí bezpečné sejmutí snímatelného systému pro uchovávání vodíku.

4.   Spoj nebo hrdlo pro doplňování paliva se zajistí proti špatnému seřízení a chrání před nečistotami a vodou. Spoj nebo hrdlo pro doplňování paliva musí být spojen s nevratným ventilem nebo ventilem, který má stejnou funkci. Pokud není spoj na doplňování paliva připevněn přímo na zásobník, přívod pro doplňování paliva se zajistí nevratným ventilem nebo ventilem, který má stejnou funkci, připevněným přímo na zásobník nebo dovnitř zásobníku.

5.   Vodíkový zásobník musí být namontován a připevněn tak, aby absorboval stanovená zrychlení bez vzniku poškození na bezpečnostních částech ve chvíli, kdy jsou vodíkové zásobníky plné.

6.   Přívody pro vodíkové palivo se zajistí automatickým uzavíracím ventilem namontovaným přímo na zásobníku nebo uvnitř zásobníku. Ventil se uzavře, pokud to vyžaduje porucha vodíkového systému nebo jakákoli jiná událost vedoucí k úniku vodíku. Je-li pohonný systém vypnut, odpojí se přívod paliva ze zásobníku do pohonného systému a zůstane uzavřen až do doby, než je požadováno uvedení systému v chod.

7.   V případě nehody přeruší proud plynu ze zásobníku automatický uzavírací ventil namontovaný přímo na zásobníku nebo uvnitř zásobníku.

8.   Vodíkové konstrukční části, včetně ochranných materiálů, které tvoří součást takových konstrukčních částí, nesmějí vyčnívat nad profil vozidla nebo ochranné konstrukce. To se nevztahuje na vodíkovou konstrukční část, která je dostatečně chráněna a jejíž žádná součást není umístěna vně této ochranné konstrukce.

9.   Vodíkový systém se instaluje tak, aby byl, nakolik je to přiměřeným způsobem proveditelné, chráněn proti poškození, jako je např. poškození způsobené pohyblivými částmi vozidla, nárazy, štěrkem či v důsledku nakládání nebo vykládání vozidla či přesouvání nákladu.

10.   Vodíkové konstrukční části nesmějí být umístěny v blízkosti výfuku vnitřního spalovacího motoru nebo jiného zdroje tepla, nejsou-li takové konstrukční části proti teplu dostatečně chráněny.

11.   Větrací nebo vytápěcí systém v prostoru pro cestující a v místech, kde existuje možnost unikání nebo hromadění vodíku, musí být navržena tak, aby vodík nebyl nasáván do vozidla.

12.   V případě nehody musí být, nakolik je to přiměřeným způsobem proveditelné, zajištěno, aby přetlakové zařízení a s ním spojený větrací systém zůstaly provozuschopné. Větrací systém přetlakového zařízení musí být dostatečně chráněn před nečistotami a vodou.

13.   Prostor pro cestující ve vozidle musí být oddělen od vodíkového systému, aby se zabránilo hromadění vodíku. Musí být zajištěno, aby žádné palivo unikající z zásobníku či jeho příslušenství neunikalo do prostoru pro cestující vozidla.

14.   Vodíkové konstrukční části, z nichž by mohl unikat vodík do prostoru pro cestující nebo do zavazadlového prostoru či jiného nevětraného prostoru, se uzavřou do plynotěsné skříně nebo zajistí rovnocenným ochranným prostředkem, jak je stanoveno v prováděcích opatřeních.

15.   Elektricky ovládaná zařízení obsahující vodík se izolují takovým způsobem, aby součástmi obsahujícími vodík neprocházel žádný proud, aby se v případě lomu zabránilo elektrickým jiskrám.

Kovové části vodíkového systému musí být elektricky propojeny s uzemněním vozidla.

16.   Pro potřeby záchranných služeb musí být použity štítky nebo jiné identifikační prostředky označující, že je vozidlo poháněno vodíkem a že je používán kapalný nebo stlačený (plynný) vodík.


PŘÍLOHA VII

Změny směrnice 2007/46/ES

Směrnice 2007/46/ES se mění takto:

1)   V části I přílohy IV se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:

Bod

Předmět

Odkaz na regulační akt

Odkaz na Úřední věstník

Vztahuje se na

M1

M2

M3

N1

N2

N3

O1

O2

O3

O4

„62

Vodíkový systém

Nařízení (ES) č. 79/2009

L 35, 4.2.2009, s. 30

X

X

X

X

X

X“

 

 

 

 

2)   V dodatku části I přílohy IV se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:

 

Bod

Předmět

Odkaz na regulační akt

Odkaz na Úřední věstník M1

„62

Vodíkový systém

Nařízení (ES) č. 79/2009

L 35, 4.2.2009, s. 30

X“

3)   V dodatku přílohy VI se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:

 

Bod Předmět

Odkaz na regulační akt (1)

Ve znění

Použitelné pro varianty

„62

Vodíkový systém

Nařízení (ES) č. 79/2009“

 

 

4)   V dodatku 1 přílohy XI se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:

Bod

Předmět

Odkaz na regulační akt

M1 ≤ 2 500 (1) kg

M1 > 2 500 (1) kg

M2

M3

„62

Vodíkový systém

Nařízení (ES) č. 79/2009

Q

G + Q

G + Q

G + Q“

5)   V dodatku 2 přílohy XI se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:

Bod

Předmět

Odkaz na regulační akt

M1

M2

M3

N1

N2

N3

O1

O2

O3

O4

„62

Vodíkový systém

Nařízení (ES) č. 79/2009

A

A

A

A

A

A“

 

 

 

 

6)   V dodatku 3 přílohy XI se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:

Bod

Předmět

Odkaz na regulační akt

M1

„62

Vodíkový systém

Nařízení (ES) č. 79/2009

X“

7)   V dodatku 4 přílohy XI se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:

Bod

Předmět

Odkaz na regulační akt

M2

M3

N1

N2

N3

O1

O2

O3

O4

„62

Vodíkový systém

Nařízení (ES) č. 79/2009

Q

Q

Q

Q

Q“

 

 

 

 

8)   V dodatku 5 přílohy XI se do tabulky doplňuje nový řádek, který zní:

Bod

Předmět

Odkaz na regulační akt

Autojeřáb kategorie N3

„62

Vodíkový systém

Nařízení (ES) č. 79/2009

X“