—

identifikovat a analyzovat problémy týkající se ovzduší ve školních budovách se zaměřením na větrání, konstrukci budov, jejich údržbu a čištění,

—

zhodnotit účinnost přiměřeného větrání s cílem snížit znečištění ovzduší ve školních budovách,

—

posoudit dopady měnícího se klimatu (častější výskyt vln veder, studených vln a látek znečišťujících ovzduší) ve školách na zdraví dětí,

—

posoudit dopady opatření pro snížení znečištění vnějšího ovzduší, včetně krátkodobých opatření, na kvalitu ovzduší ve školních budovách a na vystavení dětí škodlivým látkám v ovzduší v prostředí škol,

—

poskytnout vhodná doporučení pro řešení problémů týkajících se kvality ovzduší v prostředí škol.

1.

Provést měření ve vnitřních prostorách škol s cílem získat nové údaje o koncentraci hlavních látek znečišťujících ovzduší ve školních budovách.

2.

Posoudit kombinovaný účinek dopravy a změny klimatu na kvalitu ovzduší v prostředí škol.

3.

Posoudit dopady vystavení dětí látkám znečišťujícím ovzduší uvnitř budov na jejich zdraví a poskytnout doporučení pro předcházení vzniku respiračních chorob a snížení jejich výskytu zlepšením kvality prostředí škol a pomocí dalších příslušných opatření.

4.

Provést systematické rozdělení zdrojů látek znečišťujících ovzduší ve školních budovách z kvantitativního hlediska. Identifikace hlavních zdrojů by pomohla snížit jejich výskyt. V této souvislosti je prioritou lepší porozumění emisím chemických látek ze spotřebitelských výrobků a stavebních materiálů.

5.

Prozkoumat mechanismy chemické a biochemické interakce ve směsích vnitřního ovzduší, které se obvykle nachází ve školních budovách a v různých zeměpisných šířkách, a vypracovat metodiku pro získání více poznatků umožňujících přesnější posouzení zdravotního rizika, pokud jde o účinek takových interakcí na konečné zdravotní riziko.

6.

Na základě výše uvedených priorit vypracovat evropská pravidla pro zdravé školy v Evropě.

—

V roce 2001 Komise podpořila projekt zaměřený na zdraví dýchacích cest ve školách v pěti evropských městech v Dánsku, Francii, Itálii, Norsku a Švédsku. V rámci tohoto projektu byly zjištěny obecné problémy, jako je nedostatečné větrání, vysoká koncentrace částic, plísní a alergenů. Byl učiněn závěr, že by bylo nesmírně užitečné provést podobnou studii, do které by byly zapojeny všechny členské státy (3).

—

V roce 2008 byl oficiálně představen pilotní projekt zaměřený na vystavení chemickým látkám v ovzduší uvnitř budov a možná zdravotní rizika, který financoval Evropský parlament. Analýzy v rámci tohoto projektu zahrnovaly i školy a mateřské školy ve městech ve vybraných členských státech EU. Závěry projektu poukazují na to, že v zájmu řešení problému, který představuje zatížení veřejného zdraví v Evropské unii znečištěním ovzduší uvnitř budov (zejména ve vnitřních prostorách, kde se často zdržují děti, např. ve školách a v mateřských školách), je třeba ve výzkumu pokračovat (4).

—

V roce 2009 se vzhledem k disponibilním finančním prostředkům dospělo k závěru, že by se zeměpisné pokrytí pilotního projektu mělo rozšířit tak, aby projekt zahrnoval více členských států EU, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat novým členským státům. Do projektu mají být zahrnuty rovněž kandidátské země a země střední a východní Evropy. Cílem je vytvořit pokyny týkající se nápravných opatření, které by se vztahovaly na širší škálu situací v Evropě.

—

Pilotní projekt by měl vycházet z předchozích projektů a vytvořit synergii se stávajícími projekty v dané oblasti (např. HITEA) (5).