18.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 339/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1274/2008

ze dne 17. prosince 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standard (IAS) 1

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 6. září 2007 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) revizi mezinárodního účetního standardu (IAS) 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (dále jen „revidovaný IAS 1“). Revidovaným IAS 1 se novelizují některé požadavky na sestavování a zveřejňování účetní závěrky a za určitých okolností se ukládají doplňkové informační povinnosti; také se jím novelizují některé jiné účetní standardy. Revidovaným IAS 1 se nahrazuje mezinárodní účetní standard (IAS) 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky revidovaný roku 2003 ve znění z roku 2005.

(3)

Výsledky konzultace skupiny technických odborníků (TEG) při Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG) potvrzují, že revidovaný standard IAS 1 splňuje technická kritéria pro přejímání stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. V souladu s rozhodnutím Komise 2006/505/ES ze dne 14. července 2006, kterým se zřizuje prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů, jejímž úkolem je poskytovat Komisi poradenství v otázce objektivity a neutrality stanovisek Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) (3), zvážila prověřovací skupina pro poradenství v oblasti standardů stanovisko skupiny EFRAG ke schválení a sdělila Komisi, že toto stanovisko je vyvážené a objektivní.

(4)

Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V příloze nařízení (ES) č. 1126/2008 se mezinárodní účetní standard (IAS) 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (revidovaný roku 2003) ve znění z roku 2005 nahrazuje mezinárodním účetním standardem (IAS) 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (revidovaným roku 2007) v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Podniky začnou standard IAS 1 (revidovaný roku 2007) uvedený v příloze tohoto nařízení uplatňovat nejpozději prvním dnem účetního období začínajícího po 31. prosinci 2008.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2008.

Za Komisi

Charlie McCREEVY

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 33.


PŘÍLOHA

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARDY

IAS 1

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (revidovaný roku 2007)

Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití (‚fair dealing‘). Další informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org

MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 1

Sestavování a zveřejňování účetní závěrky

CÍL

1

Tento standard stanoví východiska pro sestavování a zveřejňování obecné účetní závěrky, aby byla zajištěna srovnatelnost účetních závěrek účetní jednotky se závěrkami za předchozí období i s účetními závěrkami jiných účetních jednotek. Stanoví všeobecné požadavky na zveřejňování účetních závěrek, jejich strukturu a minimální požadavky na jejich obsah.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

2

Účetní jednotka použije tento standard při sestavení a zveřejnění obecné účetní závěrky sestavené a zveřejňované v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS).

3

Uznávání, oceňování a zveřejnění specifických transakcí a dalších událostí je zpracováno v jiných IFRS.

4

Tento standard se nevztahuje na strukturu a obsah zkrácených mezitímních účetních výkazů připravených v souladu s IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví. Odstavce 15–35 se však na tyto účetní závěrky vztahují. Tento standard se stejnou měrou vztahuje na všechny účetní jednotky včetně účetních jednotek, jež sestavují konsolidovanou účetní závěrku, i účetních jednotek, jež sestavují individuální účetní závěrku, jak jsou definovány v IAS 27 Konsolidovaná a individuální účetní závěrka.

5

Tento standard používá terminologii odpovídající potřebám účetních jednotek zřízených za účelem dosahování zisku, včetně podnikatelských jednotek veřejného sektoru. Pokud účetní jednotky vyvíjející neziskové činnosti v soukromém nebo veřejném sektoru aplikují tento standard, mohou mít potřebu změnit použité popisy pro určité řádkové položky účetních výkazů a také názvy samotných účetních výkazů.

6

Podobně platí, že účetní jednotky, které nemají vlastní kapitál podle definice v IAS 32 Finanční nástroje: vykazování (například některé podílové fondy), a účetní jednotky, jejichž akciový kapitál není typickým vlastním kapitálem (například některá družstva), mohou být nuceny přizpůsobit zveřejňování podílů členů nebo podílníků v účetních závěrkách.

DEFINICE

7

V tomto standardu se používají následující pojmy s přesně stanoveným významem:

Obecné účetní závěrky (označované jako účetní závěrky) jsou takové závěrky, jež splňují potřeby uživatelů, kteří nemají pravomoc požadovat sestavy přizpůsobené svým konkrétním informačním potřebám.

Neproveditelný Aplikace požadavku je neproveditelná, jestliže ho účetní jednotka nemůže aplikovat ani po vynaložení veškerého přiměřeného úsilí.

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) jsou standardy a interpretace přijaté Radou pro Mezinárodní účetní standardy (IASB). Zahrnují:

(a)

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví;

(b)

Mezinárodní účetní standardy a

(c)

Interpretace vytvořené Výborem pro interpretace mezinárodního účetního výkaznictví (IFRIC) nebo dřívějším Stálým interpretačním výborem (SIC).

Významný Opomenutí nebo chybná uvedení položek jsou významná, pokud by mohla jednotlivě nebo společně ovlivnit ekonomická rozhodnutí uživatelů přijímaná na základě účetní závěrky. Významnost závisí na velikosti a povaze opomenutí nebo chybného uvedení s ohledem na příslušné okolnosti. Rozhodujícím faktorem může být velikost nebo povaha položky nebo jejich kombinace.

Při posuzování toho, zda opomenutí nebo chybná uvedení položek mohou ovlivnit ekonomická rozhodování uživatelů a být proto významná, je nutno vzít v úvahu charakter těchto uživatelů. Koncepční rámec pro sestavování a předkládání účetní závěrky uvádí v odstavci 25, že se „u uživatelů předpokládá, že mají dostatečné znalosti podnikatelských a ekonomických aktivit, účetnictví a vůli studovat informace s náležitou pílí“. Proto musí posuzování brát v úvahu, jak mohou být ovlivněni v přijímání ekonomických rozhodnutí uživatelé, u nichž se mohou tyto atributy důvodně předpokládat.

Komentář obsahuje doplňující informace k informacím zveřejňovaným ve výkazu o finanční situaci, výkazu o úplném výsledku, individuální výsledovce (pokud je zveřejňována), výkazu změn ve vlastním kapitálu a výkazu o peněžních tocích. Komentář obsahuje popis a rozbor položek zveřejňovaných v těchto výkazech a informace, které nesplňují podmínky pro zahrnutí do těchto výkazů.

Ostatní úplný výsledek obsahuje položky výnosů a nákladů (včetně reklasifikačních úprav), které nejsou vykazovány v hospodářském výsledku, jak je požadováno nebo povoleno jinými standardy.

Součástmi ostatního úplného výsledku jsou:

(a)

změny ve fondu z přecenění (viz IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení a IAS 38 Nehmotná aktiva);

(b)

pojistněmatematické zisky a ztráty z plánů definovaných požitků vykazované podle odstavce 93A IAS 19 Zaměstnanecké požitky;

(c)

zisky a ztráty vyplývající z převodů účetních závěrek zahraničních subjektů na měnu vykazování (viz IAS 21 Dopady změn měnových kurzů);

(d)

zisky a ztráty z přecenění realizovatelných finančních aktiv (viz IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování);

(e)

efektivní část zisků a ztrát ze zajišťovacích nástrojů při zajišťování peněžních toků (viz IAS 39).

Vlastníci jsou držitelé nástrojů klasifikovaných jako vlastní kapitál.

Hospodářský výsledek jsou celkové výnosy snížené o náklady bez položek ostatního úplného výsledku.

Reklasifikační úpravy jsou částky reklasifikované do hospodářského výsledku běžného období, které byly v běžném období nebo v minulých obdobích vykazovány jako ostatní úplný výsledek.

Úplný výsledek celkem je změna ve vlastním kapitálu za období, která vyplývá z jiných transakcí a událostí, než jsou změny vyplývající z transakcí s vlastníky jednajícími v rámci své pravomoci jako vlastníci.

Úplný výsledek celkem obsahuje všechny komponenty „hospodářského výsledku“ a „ostatního úplného výsledku“.

8

I když tento standard používá termín „ostatní úplný výsledek“, „hospodářský výsledek“ a „úplný výsledek celkem“, může účetní jednotka použít k popisu těchto položek i jiné termíny, pokud bude jejich význam jasný. Účetní jednotka může například použít termín „čistý zisk“ pro popis hospodářského výsledku.

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

Účel účetní závěrky

9

Účetní závěrka je uspořádané vyjádření finanční situace a finanční výkonnosti účetní jednotky. Cílem obecné účetní závěrky je poskytování informací o finanční situaci, finanční výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky širokému spektru uživatelů, kterým tyto informace pomohou při ekonomických rozhodováních. Účetní závěrka také zobrazuje výsledky dozoru vedení nad svěřenými zdroji. K dosažení tohoto cíle poskytuje účetní závěrka informace o těchto položkách účetní jednotky:

(a)

aktiva;

(b)

závazky;

(c)

vlastní kapitál;

(d)

výnosy a náklady včetně zisků a ztrát;

(e)

vklady a výplaty vlastníkům jednajícím v rámci své pravomoci jako vlastníci a

(f)

peněžní toky.

Tyto informace společně s dalšími informacemi v komentáři pomáhají uživatelům účetních závěrek předvídat budoucí peněžní toky účetní jednotky, zejména jejich načasování a míru jistoty.

Součásti účetní závěrky

10

Úplná sada účetní závěrky obsahuje:

(a)

výkaz o finanční situaci ke konci období;

(b)

výkaz o úplném výsledku za období;

(c)

výkaz změn vlastního kapitálu za období;

(d)

výkaz o peněžních tocích za období;

(e)

komentář obsahující přehled podstatných účetních pravidel a další vysvětlující poznámky a

(f)

výkaz o finanční situaci k počátku nejzazšího srovnávacího období, pokud účetní jednotka aplikuje účetní pravidla retrospektivně nebo provádí retrospektivní úpravy položek účetní závěrky nebo pokud mění klasifikaci položek své účetní závěrky.

Účetní jednotka může používat i jiné názvy výkazů, než používá tento standard.

11

Účetní jednotka prezentuje s rovnocennou důležitostí všechny výkazy, které jsou součástí úplné sady účetní závěrky.

12

Jak povoluje odstavec 81, může účetní jednotka zveřejňovat součásti hospodářského výsledku buď jako část jednoho výkazu o úplném výsledku, nebo v samostatné výsledovce. Pokud je zveřejňována výsledovka, je součástí úplné sady účetní závěrky a musí být předkládána bezprostředně před výkazem o úplném výsledku.

13

Řada účetních jednotek zveřejňuje kromě účetní závěrky také finanční zprávu vedení, která popisuje a vysvětluje hlavní ukazatele finanční výkonnosti účetní jednotky, její finanční situaci a základní nejistoty, jimž čelí. Taková zpráva může obsahovat přehled:

(a)

hlavních faktorů a vlivů určujících finanční výkonnost včetně změn prostředí, ve kterém účetní jednotka vyvíjí činnost, reakcí účetní jednotky na tyto změny a jejich dopady, a dále pravidla účetní jednotky pro investice do udržení a zvýšení finanční výkonnosti, včetně dividendové politiky;

(b)

zdrojů financování účetní jednotky a jejího cílového poměru závazků k vlastnímu kapitálu a

(c)

zdrojů účetní jednotky, které nejsou zachyceny ve výkazu o finanční situaci podle IFRS.

14

Řada účetních jednotek zveřejňuje mimo účetní závěrky také zprávy a výkazy, jako jsou zprávy týkající se životního prostředí a výkazy o přidané hodnotě, zejména v odvětvích, ve kterých jsou faktory ochrany životního prostředí podstatné a ve kterých jsou zaměstnanci považováni za významnou skupinu uživatelů. Rozsah platnosti IFRS se na tyto výkazy a zprávy zveřejňované mimo účetní závěrku nevztahuje.

Obecná ustanovení

Věrné zobrazení a soulad s IFRS

15

Účetní závěrka musí zobrazovat věrně finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky účetní jednotky. Věrné zobrazení vyžaduje důvěryhodné zobrazení dopadů transakcí, jiných událostí a podmínek v souladu s definicemi a kritérii pro vykázání aktiv, závazků, výnosů a nákladů stanovených v Koncepčním rámci. Předpokládá se, že výsledkem použití IFRS s dodatečným zveřejněním, je-li nutné, je účetní závěrka, která podává věrný obraz.

16

Účetní jednotka, jejíž účetní závěrka je v souladu s IFRS, uvede v komentáři explicitní a bezvýhradné prohlášení o souladu. Účetní jednotka nesmí o účetní závěrce prohlásit, že je v souladu s IFRS, pokud není v souladu s veškerými požadavky IFRS.

17

Prakticky za všech okolností dosahuje účetní jednotka věrného zobrazení souladem s příslušnými IFRS. Věrné zobrazení rovněž vyžaduje, aby účetní jednotka:

(a)

zvolila a aplikovala účetních pravidla v souladu s IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby. IAS 8 stanoví hierarchii závazných postupů, které vedení bere v úvahu v případě chybějícího IFRS vztahujícího se konkrétně k určité položce.

(b)

prezentovala informace včetně účetních pravidel způsobem, který poskytuje relevantní, spolehlivé, srovnatelné a srozumitelné informace.

(c)

poskytla další zveřejnění v případech, kdy soulad se specifickými požadavky IFRS je nedostatečný k tomu, aby uživatelé mohli pochopit vliv určitých transakcí, dalších událostí a podmínek na finanční situaci a finanční výkonnost účetní jednotky.

18

Nevhodná účetní pravidla nemůže účetní jednotka napravit ani zveřejněním aplikovaných účetních pravidel, ani komentářem či vysvětlujícími podklady.

19

V případě, že by nastaly naprosto výjimečné okolnosti, při kterých vedení dospěje k závěru, že soulad s požadavkem některého IFRS by byl natolik zavádějící, že by vedl ke konfliktu s cílem účetní závěrky stanoveným v Koncepčním rámci, účetní jednotka upustí od daného požadavku způsobem stanoveným v odstavci 20, jestliže takový odklon relevantní regulační nebo právní rámec vyžaduje nebo nezakazuje.

20

Jestliže se účetní jednotka odklonila od aplikace požadavku některého IFRS v souladu s odstavcem 19, je povinna zveřejnit:

(a)

informaci o tom, že vedení došlo k závěru, že účetní závěrka zobrazuje věrně finanční situaci, finanční výkonnost a peněžní toky účetní jednotky;

(b)

že bylo dosaženo souladu s příslušnými IFRS s výjimkou toho, že došlo k odklonu od určitého požadavku za účelem dosažení věrného zobrazení;

(c)

název IFRS, od kterého se účetní jednotka odklonila, povahu odklonu včetně způsobu řešení, který by předmětný IFRS vyžadoval, důvod, proč by dané řešení bylo za těchto okolností tak zavádějící, že by vedlo ke konfliktu s cílem účetní závěrky stanoveným v Koncepčním rámci, a přijaté řešení a

(d)

u každého zveřejňovaného období finanční dopad odklonu na jednotlivé položky účetní závěrky, pokud by byly vykazovány v souladu s daným požadavkem.

21

Jestliže se účetní jednotka odchýlila od požadavku některého IFRS v předchozím období a daná odchylka ovlivní částky zahrnuté do účetní závěrky běžného období, musí být provedeno zveřejnění stanovené v odstavci 20(c) a (d).

22

Odstavec 21 platí například v případech, kdy se účetní jednotka odchýlila v předchozím období od požadavků některého IFRS pro oceňování aktiv nebo závazků a tento odklon ovlivňuje oceňování změn v aktivech a závazcích vykázaných v účetní závěrce běžného období.

23

V případě, že by nastaly naprosto výjimečné okolnosti, při kterých vedení dospěje k závěru, že soulad s požadavkem některého IFRS by byl natolik zavádějící, že by vedl ke konfliktu s cílem účetní závěrky stanoveným v Koncepčním rámci, ale relevantní regulační nebo právní rámec zakazuje odklon od takového požadavku, účetní jednotka v maximálním možném rozsahu omezí dopad zjištěných zavádějících aspektů souladu zveřejněním následujících informací:

(a)

název předmětného IFRS, povahu požadavku a důvod, proč vedení dospělo k závěru, že soulad s daným požadavkem je za daných okolností natolik zavádějící, že vede ke konfliktu s cílem účetní závěrky stanoveným v Koncepčním rámci, a

(b)

u každého zveřejňovaného období úpravy jednotlivých položek v účetní závěrce, o kterých vedení rozhodlo, že by byly nutné k dosažení věrného obrazu.

24

Pro účely odstavců 19 - 23 je informace v konfliktu s cílem účetní závěrky v případech, kdy nezobrazuje věrně transakce, další události a podmínky, jež má buď zobrazovat, nebo u kterých se oprávněně očekává, že je bude zobrazovat, a v důsledku toho je pravděpodobné, že tato informace může ovlivnit ekonomické rozhodování uživatelů účetní závěrky. Při hodnocení, zda by soulad s určitým požadavkem některého IFRS byl natolik zavádějící, že by vedl ke konfliktu s cílem účetní závěrky stanoveným v Koncepčním rámci, zváží vedení následující body:

(a)

proč za daných konkrétních okolností není dosaženo cíle účetní závěrky a

(b)

jak se liší okolnosti účetní jednotky od ostatních účetních jednotek, které jsou v souladu s daným požadavkem. Jestliže jiné účetní jednotky v podobné situaci jsou v souladu s daným požadavkem, existuje vyvratitelná domněnka, že shoda účetní jednotky s předmětným požadavkem by nebyla natolik zavádějící, že by způsobila konflikt s cílem účetní závěrky stanoveným v Koncepčním rámci.

Trvání podniku

25

Při přípravě účetní závěrky posuzuje vedení schopnost účetní jednotky pokračovat v trvání. Účetní jednotka musí sestavit účetní závěrku na základě předpokladu trvání podniku, pokud vedení nepřijme rozhodnutí o záměru likvidovat účetní jednotku nebo ukončit její činnost, popřípadě nemá jinou reálnou alternativu, než tak učinit. Je-li si vedení při svém hodnocení vědomo významných nejistot týkajících se událostí nebo podmínek, které mohou vést k závažným pochybnostem o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti, musí účetní jednotka takové nejistoty zveřejnit. Jestliže účetní jednotka nesestavuje účetní závěrku na základě předpokladu trvání podniku, musí tuto skutečnost zveřejnit spolu se základnou, na které je zpracována účetní závěrka, a s důvodem, proč účetní jednotka nepředpokládá trvání svého podniku.

26

Při hodnocení, zda je předpoklad trvání podniku oprávněný, zvažuje vedení účetní jednotky veškeré dostupné informace o budoucnosti, přinejmenším o době nejbližších dvanácti měsíců od konce účetního období. Rozsah uvážení závisí na skutečnostech v jednotlivých případech. Jestliže účetní jednotka má za sebou historii ziskové činnosti a pohotový přístup k finančním zdrojům, může účetní jednotka bez podrobných analýz dospět k závěru, že je předpoklad trvání podniku jakožto základna účetnictví přiměřený. V ostatních případech musí vedení zvažovat širokou škálu faktorů souvisejících s aktuální a očekávanou ziskovostí, plány splácení dluhů a potenciální zdroje náhradního financování předtím, než dospěje k závěru, že předpoklad trvání podniku je přiměřený.

Akruální báze účetnictví

27

Účetní jednotka sestaví svoji účetní závěrku s výjimkou informací o peněžních tocích na akruální bázi účetnictví.

28

Jestliže se používá akruální báze účetnictví, uznává účetní jednotka položky jako aktiva, závazky, vlastní kapitál, výnosy a náklady (prvky účetní závěrky), pokud splňují definice a kritéria vykázání daných prvků v Koncepčním rámci.

Významnost a agregace

29

Každou významnou třídu podobných položek musí účetní jednotka v účetní závěrce vykázat samostatně. Položky rozdílné povahy nebo funkce vykazuje účetní jednotka samostatně, pokud nejsou nevýznamné.

30

Účetní závěrka je výsledkem zpracování velkého počtu transakcí nebo dalších událostí, které jsou agregovány do tříd v souladu s jejich povahou nebo funkcí. Konečným stádiem procesu agregace a klasifikace je vykázání zkrácených a klasifikovaných dat, která tvoří položky řádků v účetní závěrce. Jestliže řádková položka není samostatně významná, je agregována s ostatními položkami ve výkazech nebo v komentáři. Položka, která není dostatečně významná, aby vyžadovala samostatné vykázání ve výkazech, může být dostatečně významná, aby byla zveřejněna samostatně v komentáři.

31

Účetní jednotka nemusí poskytovat určité zveřejnění požadované IFRS, pokud informace není významná.

Kompenzace

32

Účetní jednotka nesmí kompenzovat aktiva a závazky, výnosy a náklady, pokud to nevyžaduje nebo nepovoluje některý IFRS.

33

Účetní jednotka vykazuje odděleně jak aktiva a závazky, tak výnosy a náklady. Kompenzace ve výkazech o úplném výsledku nebo o finanční situaci nebo v samostatné výsledovce (pokud je prezentována), s výjimkou případů, kdy kompenzace odráží podstatu transakce nebo jiné události, snižuje jednak schopnost uživatelů pochopit transakce, jiné události a podmínky, které se objevily, tak i jejich schopnost hodnotit budoucí peněžní toky účetní jednotky. Ocenění aktiv snížených o částky vyjadřující snížení jejich hodnoty, například opravná položka k zastaralým zásobám a pochybné části pohledávek, neznamená kompenzaci.

34

IAS 18 Výnosy definuje výnosy a vyžaduje, aby je účetní jednotka ocenila v reálné hodnotě přijaté nebo nárokované protihodnoty, a to se zahrnutím všech obchodních srážek nebo množstevních slev, které účetní jednotka poskytuje. Účetní jednotka realizuje v průběhu svých běžných činností také jiné transakce, které negenerují výnosy z hlavní činnosti, ale existují vedle hlavních výdělečných činností. Účetní jednotka vykáže výsledky těchto transakcí jako kompenzace výnosů a souvisejících nákladů vyplývajících z dané transakce, pokud takové vykázání odráží podstatu transakce nebo jiné události. Například:

(a)

účetní jednotka vykazuje zisky a ztráty z prodeje dlouhodobých aktiv včetně investic a provozních aktiv v částce rozdílu mezi výtěžkem z vyřazení aktiv a účetní hodnotou aktiv včetně souvisejících nákladů spojených s prodejem a

(b)

účetní jednotka smí vykazovat výdaje související s rezervou vykazovanou v souladu s IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva refundované na základě smluvního uspořádání s třetí stranou (například dodavatelská záruční smlouva) snížené o příslušnou refundaci.

35

Účetní jednotka dále vykazuje na čisté bázi zisky a ztráty vznikající na základě skupiny podobných transakcí, například kurzové zisky a ztráty nebo zisky a ztráty vznikající z finančních nástrojů držených k obchodování. Jsou-li však takové zisky a ztráty významné, vykazuje je účetní jednotka samostatně.

Frekvence vykazování

36

Účetní jednotka zveřejňuje úplnou sadu účetní závěrky (včetně srovnávacích informací) minimálně ročně. Pokud účetní jednotka mění konec svého účetního období a zveřejňuje účetní závěrku za období delší nebo kratší než jeden rok, musí jako doplněk k období pokrytému účetní závěrkou zveřejnit:

(a)

důvod pro použití delšího nebo kratšího období, a

(b)

skutečnost, že částky vykazované v účetní závěrce nejsou zcela srovnatelné.

37

Účetní jednotka běžně sestavuje účetní závěrku za období jednoho roku. Z praktických důvodů však některé účetní jednotky preferují vykazovat například za období 52 týdnů. Tento standard takovou praxi nezakazuje.

Srovnávací informace

38

S výjimkou případů povolených nebo vyžadovaných některým IFRS musí účetní jednotka u všech částek vykázaných v účetní závěrce za běžné období zveřejnit srovnávací informace o předcházejícím období. Účetní jednotka poskytne srovnávací informace také k informacím popisného typu, jsou-li relevantní pro pochopení účetní závěrky běžného období.

39

Účetní jednotka, která zveřejňuje srovnávací informace, musí zveřejnit minimálně dvojici výkazů o finanční situaci, dvojici od každého z dalších výkazů a související komentář. Pokud účetní jednotka aplikuje účetní pravidlo retrospektivně nebo provádí retrospektivní přepočet položek účetní závěrky nebo mění klasifikaci položky účetní závěrky, musí zveřejnit minimálně tři výkazy o finanční situaci, dvojici od každého z ostatních výkazů a související komentář. Účetní jednotka zveřejňuje výkaz o finanční situaci:

(a)

ke konci běžného období,

(b)

ke konci předcházejícího období (který je shodný s výkazem k počátku běžného období), a

(c)

k počátku nejzazšího srovnávacího období.

40

V některých případech jsou popisné informace uvedené v účetní závěrce za předchozí období nadále relevantní i v běžném období. Účetní jednotka například zveřejňuje v běžném období podrobnosti o právním sporu, jehož výsledek byl k bezprostředně předcházejícímu konci účetního období nejistý a stále ještě není vyřešen. Uživatelé mají užitek z informací o tom, že existovala nejistota ke konci bezprostředně předcházejícího účetního období, a o krocích, které byly podniknuty v průběhu období k vyřešení této nejistoty.

41

Pokud účetní jednotka mění vykazování nebo klasifikaci položek v účetní závěrce, musí reklasifikovat také srovnávací částky s výjimkou situace, kdy je reklasifikace neproveditelná. Pokud účetní jednotka reklasifikuje srovnávací částky, musí zveřejnit:

(a)

povahu reklasifikace;

(b)

částku každé položky nebo třídy položek, které se reklasifikují, a

(c)

důvod reklasifikace.

42

Pokud je neproveditelné reklasifikovat srovnávací částky, je účetní jednotka povinna zveřejnit:

(a)

důvod, proč nebyla reklasifikace částek provedena, a

(b)

povahu úprav, které by byly provedeny, kdyby částky byly reklasifikovány.

43

Zvýšení srovnatelnosti informací mezi obdobími pomáhá uživatelům přijímat ekonomická rozhodnutí zejména tím, že jim umožňuje hodnotit trendy ve finančních informacích za účelem provádění předpovědí. Za určitých okolností je reklasifikace srovnávacích informací za určité předchozí období za účelem dosažení porovnatelnosti s běžným obdobím neproveditelná. Údaje například nemusely být v předchozím období (obdobích) shromažďovány způsobem, který umožňuje jejich reklasifikaci, a zpětné vytváření daných údajů může být neproveditelné.

44

IAS 8 se zabývá úpravami srovnávacích informací, které jsou požadovány v případech, kdy účetní jednotka změní účetní pravidla nebo opravuje chybu.

Konzistence zveřejnění

45

Účetní jednotka musí zachovat způsob zveřejnění a klasifikaci položek v účetní závěrce z jednoho účetního období do dalšího; výjimkou jsou následující případy:

(a)

je zřejmé, že v důsledku podstatné změny v povaze provozní činnosti účetní jednotky nebo v důsledku kontroly účetní závěrky účetní jednotky by jiný způsob zveřejnění nebo klasifikace byl vhodnější s ohledem na kritéria výběru a aplikace účetních pravidel podle IAS 8; nebo

(b)

některý IFRS vyžaduje změny ve způsobu zveřejnění údajů.

46

Například významné pořízení či vyřazení majetku nebo kontrola způsobu zveřejnění účetní závěrky mohou naznačovat, že účetní závěrka by měla být sestavována odlišným způsobem. Účetní jednotka změní zveřejnění své účetní závěrky pouze v případě, že změna způsobu zveřejnění poskytne spolehlivé informace, které budou relevantnější pro uživatele účetní závěrky, a revidovaná struktura bude navazovat na předchozí, takže nebude narušena srovnatelnost obou závěrek. Při provádění takových změn ve způsobu zveřejnění účetní jednotka reklasifikuje své srovnávací informace v souladu s odstavci 41 a 42.

STRUKTURA A OBSAH

Úvod

47

Tento standard vyžaduje zveřejnění specifických údajů ve výkazu o finanční situaci nebo ve výkazu o úplném výsledku, v samostatné výsledovce (pokud je prezentována) nebo ve výkazu změn vlastního kapitálu a vyžaduje i zveřejnění dalších řádkových položek v těchto výkazech nebo komentáři. IAS 7 Výkaz o peněžních tocích stanoví požadavky na zveřejnění informací o peněžních tocích.

48

Tento standard v některých případech používá pojem „zveřejnění“ v širokém smyslu, což představuje uvádění údajů, které se mají vyskytovat v účetní závěrce jako celku. Zveřejnění jsou vyžadována rovněž dalšími IFRS. Není-li v tomto standardu nebo jiném IFRS uvedeno jinak, je možné požadované údaje uvádět v kterékoliv části účetní závěrky.

Identifikace účetní závěrky

49

Účetní jednotka musí účetní závěrku jasně identifikovat a odlišit ji od ostatních informací ve stejném publikovaném dokumentu.

50

IFRS se vztahují pouze na účetní závěrku, nikoli však nutně na další informace prezentované ve výroční zprávě, výkazy pro regulátory nebo jiné dokumenty. Proto je důležité, aby uživatelé byli schopni odlišit informace, které jsou sestaveny podle IFRS, od jiných informací, které mohou být užitečné pro uživatele, ale nejsou předmětem požadavků těchto standardů.

51

Účetní jednotka musí jasně identifikovat jednotlivé komponenty účetní závěrky a komentáře. Dále musí účetní jednotka výrazně označit následující informace a musí tyto informace také zopakovat, je-li to nutné pro správné pochopení zveřejňovaných informací:

(a)

název vykazující účetní jednotky nebo jiné způsoby identifikace a jakékoliv změny v těchto informacích oproti předchozímu účetnímu období;

(b)

zda účetní závěrka pokrývá jednotlivou účetní jednotku nebo skupinu účetních jednotek;

(c)

datum konce účetního období nebo období pokryté danou účetní závěrkou nebo komentářem;

(d)

měna vykazování podle definice v IAS 21 a

(e)

úroveň zaokrouhlení použitou u prezentovaných částek v účetní závěrce.

52

Účetní jednotka plní požadavky odstavce 51 zveřejněním vhodného záhlaví stránek, výkazů, komentáře, sloupců a podobně. Při rozhodování o nejlepším způsobu zveřejnění těchto informací je třeba použít úsudek. Jestliže například účetní jednotka zveřejňuje účetní závěrku elektronicky, obvykle se nepoužívají samostatné stránky; účetní jednotka prezentuje výše uvedené informace tak, aby bylo zaručeno správné pochopení informací zahrnutých do účetní závěrky.

53

Účetní jednotka často vytvoří srozumitelnější účetní závěrku, pokud zveřejňuje údaje v tisících nebo miliónech jednotek měny vykazování. To je přijatelné, pokud účetní jednotka zveřejní úroveň zaokrouhlování a nevynechá významné informace.

Výkaz o finanční situaci

Informace zveřejňované ve výkazu o finanční situaci

54

Výkaz o finanční situaci musí obsahovat minimálně řádkové položky, které uvádějí tyto částky:

(a)

pozemky, budovy a zařízení;

(b)

investiční nemovitý majetek;

(c)

nehmotná aktiva;

(d)

finanční aktiva (s výjimkou částek uvedených v bodech (e), (h) a (i));

(e)

investice vykazované ekvivalenční metodou;

(f)

biologická aktiva;

(g)

zásoby;

(h)

obchodní a jiné pohledávky;

(i)

peníze a peněžní ekvivalenty;

(j)

celková aktiva klasifikovaná jako držená k prodeji a aktiva zahrnutá do vyřazovaných skupin klasifikovaných jako držená k prodeji podle IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončené činnosti;

(k)

obchodní a jiné závazky;

(l)

rezervy;

(m)

finanční závazky (s výjimkou částek uvedených v bodech (k) a (l));

(n)

závazky a aktiva splatné daně podle definice v IAS 12 Daně ze zisku;

(o)

odložené daňové závazky a odložené daňové pohledávky podle definice v IAS 12;

(p)

závazky zahrnuté ve vyřazované skupině klasifikované jako držená k prodeji podle IFRS 5;

(q)

menšinový podíl prezentovaný v rámci vlastního kapitálu a

(r)

vydaný kapitál a fondy připadající vlastníkům mateřské společnosti.

55

Účetní jednotka zveřejňuje ve výkazu o finanční situaci další řádky, záhlaví a mezisoučty, pokud je takové zveřejnění relevantní pro pochopení její finanční situace.

56

Jestliže účetní jednotka rozlišuje ve svém výkazu o finanční situaci krátkodobá a dlouhodobá aktiva a krátkodobé a dlouhodobé závazky jakožto samostatné kategorie, nesmí klasifikovat odložené daňové pohledávky (závazky) jako krátkodobé pohledávky (závazky).

57

Tento standard nepředepisuje pořadí ani formát, ve kterém se mají položky vykazovat. Odstavec 54 pouze uvádí přehled položek, jejichž povaha nebo funkce jsou podstatně odlišné, a proto vyžadují samostatné zveřejnění ve výkazu o finanční situaci. Dále:

(a)

jsou zahrnuty řádky, pokud velikost, povaha nebo funkce položky nebo agregace podobných položek jsou takové, že samostatné vykázání je relevantní pro pochopení finanční situace účetní jednotky, a

(b)

použité popisy a pořadí položek nebo agregace podobných položek mohou být upraveny podle povahy účetní jednotky a jejích transakcí tak, aby poskytly informace relevantní pro pochopení finanční situace účetní jednotky. Například finanční instituce může upravit výše uvedené popisy tak, aby poskytly informace, které odpovídají její činnosti.

58

Účetní jednotka založí posouzení toho, zda budou prezentovány samostatně další položky, na hodnocení následujících bodů:

(a)

povaha a likvidita aktiv;

(b)

funkce aktiv v rámci účetní jednotky a

(c)

částky, povaha a načasování závazků.

59

Použití různých základen oceňování pro různé třídy aktiv znamená, že jejich povaha nebo funkce se liší, a mají proto být vykazovány jako samostatné položky. Například různé třídy pozemků, budov a zařízení mohou být vyjádřeny v pořizovacích nákladech nebo v přeceněné částce v souladu s IAS 16.

Rozlišení mezi krátkodobými a dlouhodobými položkami

60

Účetní jednotka je ve svém výkazu o finanční situaci povinna vykazovat krátkodobá a dlouhodobá aktiva a krátkodobé a dlouhodobé závazky jako samostatné klasifikace v souladu s odstavci 66–76 kromě případů, kdy spolehlivější a relevantnější informace poskytuje zveřejnění založené na likviditě. Pokud je aplikována tato výjimka, musí účetní jednotka vykazovat všechna aktiva a závazky podle likvidity.

61

Ať je přijata kterákoliv z metod vykázání, musí účetní jednotka zveřejnit částku, u níž se očekává úhrada nebo vypořádání za více než dvanáct měsíců, u každé řádkové položky aktiva a závazku, která v sobě obsahuje částky, u nichž se očekává, že budou uhrazeny nebo vypořádány v rámci:

(a)

ne více než dvanácti měsíců po skončení účetního období, a

(b)

více než dvanácti měsíců po skončení účetního období.

62

Jestliže účetní jednotka dodává zboží nebo služby v rámci jasně identifikovatelného provozního cyklu, zveřejnění samostatné klasifikace krátkodobých a dlouhodobých aktiv a závazků ve výkazu o finanční situaci poskytuje užitečné informace tím, že se odliší čistá aktiva trvale cirkulující jako pracovní kapitál od aktiv použitých v dlouhodobé provozní činnosti účetní jednotky. Zvýrazní se tím také aktiva, u kterých se očekává realizace v rámci provozního cyklu, a závazky, které se vypořádávají v rámci stejného období.

63

U některých účetních jednotek, například u finančních institucí, poskytuje zveřejnění aktiv a závazků ve vzestupném nebo sestupném pořadí podle likvidity informace, které jsou spolehlivé a relevantnější než zveřejnění podle krátkodobých/dlouhodobých aktiv a závazků, protože taková účetní jednotka nedodává zboží ani služby v rámci jasně identifikovatelného provozního cyklu.

64

Při aplikaci odstavce 60 je účetní jednotce povoleno vykazovat některé ze svých aktiv a závazků pomocí klasifikace na krátkodobá/dlouhodobá aktiva a závazky a jiné v pořadí podle likvidity, pokud tento způsob poskytne spolehlivé a relevantnější informace. Potřeba smíšeného způsobu vykázání může vzniknout, pokud účetní jednotka vyvíjí různorodou činnost.

65

Informace o očekávaných datech realizace aktiv a závazků jsou užitečné při hodnocení likvidity a solventnosti účetní jednotky. IFRS 7 Finanční nástroje: Zveřejnění požaduje zveřejnění dat splatnosti finančních aktiv a finančních závazků. Finanční aktiva zahrnují obchodní a jiné pohledávky a finanční závazky zahrnují obchodní a jiné závazky. Informace o očekávaném datu realizace nepeněžních aktiv, jako například zásob, a očekávaném datu vypořádání závazků, jako například rezerv, jsou rovněž užitečné bez ohledu na to, zda jsou aktiva a závazky klasifikovány jako krátkodobé nebo dlouhodobé. Účetní jednotka například zveřejňuje hodnotu zásob, o kterých se předpokládá, že budou realizovány za více než dvanáct měsíců po skončení účetního období.

Krátkodobá aktiva

66

Účetní jednotka klasifikuje aktivum jako krátkodobé, pokud:

(a)

se předpokládá, že bude realizováno nebo je určeno k prodeji nebo spotřebě během obvyklého provozního cyklu účetní jednotky;

(b)

je určeno především pro účely obchodování;

(c)

se předpokládá, že bude realizováno během dvanácti měsíců od skončení účetního období; nebo

(d)

se jedná o peníze nebo peněžní ekvivalent (podle definice v IAS 7), za předpokladu, že není omezena jeho směna nebo použití pro úhradu závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období.

Účetní jednotka klasifikuje všechna ostatní aktiva jako dlouhodobá.

67

Tento standard používá termín „dlouhodobý“, který zahrnuje hmotná, nehmotná a finanční aktiva dlouhodobé povahy. Nezakazuje použití alternativních popisů, pokud je jejich význam jasný.

68

Provozní cyklus účetní jednotky je období mezi nákupem aktiv ke zpracování a jejich realizací v podobě peněz nebo peněžních ekvivalentů. Není-li obvyklý provozní cyklus účetní jednotky jasně identifikovatelný, předpokládá se jeho trvání v délce dvanácti měsíců. Krátkodobá aktiva zahrnují aktiva (například zásoby a obchodní pohledávky), která se prodávají, spotřebovávají nebo realizují jako součást normálního provozního cyklu i v případě, že se nepředpokládá jejich realizace během dvanácti měsíců od skončení účetního období. Krátkodobá aktiva zahrnují rovněž aktiva určená primárně k obchodování (finanční aktiva v rámci této kategorie jsou klasifikována jako držená k obchodování v souladu s IAS 39) a krátkodobou část dlouhodobých finančních aktiv.

Krátkodobé závazky

69

Účetní jednotka musí klasifikovat závazek jako krátkodobý, pokud:

(a)

se předpokládá, že bude uhrazen během jejího obvyklého provozního cyklu;

(b)

drží závazek především pro účely obchodování;

(c)

závazek bude vypořádán během dvanácti měsíců od skončení účetního období; nebo

(d)

účetní jednotka nemá nepodmíněné právo odložit vypořádání závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období.

Účetní jednotka je povinna klasifikovat všechny ostatní závazky jako dlouhodobé.

70

Některé krátkodobé závazky, jako například obchodní závazky, některé akruální závazky související s náklady na zaměstnance a s ostatními provozními náklady, jsou součástí pracovního kapitálu používaného během obvyklého provozního cyklu účetní jednotky. Účetní jednotka klasifikuje takové provozní položky jako krátkodobé závazky, i když jsou splatné za více než dvanáct měsíců po skončení účetního období. Stejný obvyklý provozní cyklus se vztahuje na klasifikaci aktiv a závazků účetní jednotky. Není-li obvyklý provozní cyklus účetní jednotky jasně identifikovatelný, předpokládá se jeho trvání v délce dvanácti měsíců.

71

Ostatní krátkodobé závazky nejsou vypořádávány v rámci obvyklého provozního cyklu, ale jsou k vypořádání během dvanácti měsíců po skončení účetního období nebo drženy převážně k obchodování. Příkladem mohou být finanční závazky klasifikované jako držené k obchodování v souladu s IAS 39, čerpání kontokorentních účtů u banky, krátkodobá část dlouhodobých finančních závazků, splatné dividendy, daně ze zisku a další neobchodní závazky. Finanční závazky, které poskytují financování na dlouhodobé bázi (tj. nejsou součástí pracovního kapitálu používaného během obvyklého provozního cyklu účetní jednotky) a nejsou k vypořádání během dvanácti měsíců po skončení účetního období, jsou dlouhodobé závazky a podléhají odstavcům 74 a 75.

72

Účetní jednotka klasifikuje své finanční závazky jako krátkodobé, jsou-li k vypořádání během dvanácti měsíců po skončení účetního období, dokonce i když:

(a)

původní termín byl na období delší než dvanáct měsíců a

(b)

po skončení účetního období a před schválením účetní závěrky ke zveřejnění byla uzavřena dohoda o refinancování nebo restrukturalizaci plateb na dlouhodobém základě.

73

Pokud účetní jednotka očekává a má možnost refinancovat nebo znovuobnovit závazek na dobu nejméně dvanáct měsíců po skončení účetního období v souladu s příslušenstvím existující půjčky, klasifikuje daný závazek jako dlouhodobý, i když by jinak byl splatný během kratšího období. Jestliže však refinancování nebo znovuobnovení závazku není v pravomoci účetní jednotky (například neexistuje smlouva o refinancování), možnost refinancování závazku se nebere v úvahu a závazek se klasifikuje jako krátkodobý.

74

Jestliže účetní jednotka poruší závazek podle smlouvy o dlouhodobé půjčce ke konci účetního období nebo před ním s tím dopadem, že se závazek stane splatným na vyžádání, je závazek klasifikován jako krátkodobý, i kdyby věřitel souhlasil po skončení účetního období a před schválením účetní závěrky ke zveřejnění, že v důsledku porušení smlouvy nebude vyžadovat platbu. Účetní jednotka klasifikuje závazek jako krátkodobý, protože ke konci účetního období nemá nepodmíněné právo odložit úhradu závazku na dobu nejméně dvanácti měsíců po tomto datu.

75

Účetní jednotka však klasifikuje závazek jako dlouhodobý, jestliže věřitel souhlasil ke konci účetního období, že poskytne lhůtu v délce nejméně dvanácti měsíců po skončení účetního období, během které může účetní jednotka napravit porušení smlouvy a během které nemůže věřitel vyžadovat okamžité splacení.

76

Pokud jde o půjčky klasifikované jako krátkodobé závazky, jestliže mezi koncem účetního období a datem schválení účetní závěrky ke zveřejnění nastane některá z následujících událostí, zveřejňují se tyto události jako události nevyžadující úpravy v souladu s IAS 10 Události po skončení účetního období:

(a)

refinancování na dlouhodobém základě;

(b)

náprava porušení smlouvy o dlouhodobé půjčce a

(c)

poskytnutí lhůty věřitelem, během které lze napravit porušení smlouvy o dlouhodobé půjčce; tato lhůta končí za nejméně dvanáct měsíců po skončení účetního období.

Informace zveřejňované buď ve výkazu o finanční situaci nebo v komentáři

77

Účetní jednotka je povinna zveřejnit ve výkazu o finanční situaci nebo v komentáři další dílčí klasifikaci prezentovaných položek klasifikovaných způsobem odpovídajícím jejím činnostem.

78

Podrobnosti uváděné v dílčí klasifikaci závisejí na požadavcích IFRS a na velikosti, povaze a funkci předmětných částek. Účetní jednotka při rozhodování o základně dílčí klasifikace přihlíží také k faktorům uvedeným v odstavci 58. Zveřejnění se může u jednotlivých položek lišit, například:

(a)

položky pozemků, budov a zařízení jsou rozděleny do tříd v souladu s IAS 16;

(b)

pohledávky jsou rozděleny na částky pohledávek za odběrateli, pohledávky za spřízněnými stranami, zálohy a ostatní částky;

(c)

zásoby jsou členěny v souladu s IAS 2 Zásoby do skupin jako je zboží, výrobní zásoby, materiál, nedokončená výroba a hotové výrobky;

(d)

rezervy jsou členěny na rezervy na zaměstnanecké požitky a další položky a

(e)

vlastní kapitál a rezervní fondy jsou členěny do různých tříd – například splacený kapitál, emisní ážio a rezervní fondy.

79

Účetní jednotka je povinna zveřejnit ve výkazu o finanční situaci nebo ve výkazu změn vlastního kapitálu nebo v komentáři:

(a)

pro každou kategorii základního kapitálu:

(i)

počet autorizovaných akcií;

(ii)

počet akcií vydaných a plně splacených a vydaných, ale plně nesplacených;

(iii)

nominální hodnotu akcie nebo to, že akcie nemají nominální hodnotu;

(iv)

sesouhlasení počtu akcií v oběhu na počátku a na konci období;

(v)

práva, přednostní práva a omezení přiřazená k dané kategorii včetně omezení výplaty dividend a splacení kapitálu;

(vi)

vlastní akcie v držení účetní jednotky nebo v držení jejích dceřiných společností nebo přidružených podniků a

(vii)

akcie vyhrazené k vydání na základě opcí a smluv o prodeji akcií včetně smluvních podmínek a částek a

(b)

popis povahy a účelu jednotlivých rezervních fondů v rámci vlastního kapitálu.

80

Účetní jednotka bez základního kapitálu, například osobní společnost nebo podílový fond, musejí zveřejňovat informace odpovídající požadavkům odstavce 79(a) zobrazující změny během období v jednotlivých kategoriích podílů na vlastním kapitálu a práva, přednostní práva a omezení spojená s jednotlivými kategoriemi podílu na vlastním kapitálu.

Výkaz o úplném výsledku

81

Účetní jednotka je povinna zveřejňovat položky výnosů a nákladů vykázaných v období:

(a)

v jednom výkazu o úplném výsledku, nebo

(b)

ve dvou výkazech: ve výkazu obsahujícím komponenty hospodářského výsledku (samostatná výsledovka) a v druhém výkazu, který začíná hospodářským výsledkem a který obsahuje komponenty ostatního úplného výsledku (výkaz o úplném výsledku).

Informace zveřejňované ve výkazu o úplném výsledku

82

Výkaz o úplném výsledku musí zahrnovat řádkové položky, které obsahují minimálně následující částky za období:

(a)

výnosy;

(b)

finanční náklady;

(c)

podíl na zisku nebo ztrátě z přidružených společností a společných podniků účtovaných ekvivalenční metodou;

(d)

daňové náklady;

(e)

souhrnnou částku zahrnující součet:

(i)

hospodářského výsledku z ukončených činností po zdanění a

(ii)

hospodářského výsledku po zdanění vykázaném v souvislosti s oceňováním aktiv nebo vyřazovaných skupin určených k prodeji a tvořících ukončené činnosti v reálné hodnotě snížené o náklady související s prodejem, anebo v souvislosti s prodejem těchto aktiv či skupin aktiv;

(f)

hospodářský výsledek;

(g)

každou komponentu ostatního úplného výsledku klasifikovanou podle podstaty (s výjimkou částek v (h));

(h)

podíl na ostatním úplném výsledku přidružených a společných podniků při použití ekvivalenční metodou a

(i)

úplný výsledek celkem.

83

Účetní jednotka je povinna zveřejnit ve výkazu o úplném výsledku následující položky jakožto rozdělení hospodářského výsledku za období:

(a)

hospodářský výsledek za období připadající:

(i)

menšinovému podílu a

(ii)

vlastníkům mateřské společnosti.

(b)

úplný výsledek celkem za období připadající:

(i)

menšinovému podílu, a

(ii)

vlastníkům mateřské společnosti.

84

Účetní jednotka může vykazovat řádkové položky podle odstavce 82(a)–(f) a zveřejnění podle odstavce 83(a) v samostatné výsledovce (viz odstavec 81).

85

Účetní jednotka je povinna uvést ve výkazu o úplném výsledku a v samostatné výsledovce (pokud je zveřejňována) další řádky, záhlaví a mezisoučty, je-li takové zveřejnění relevantní pro pochopení její finanční výkonnosti.

86

Vzhledem k tomu, že dopad různých činností účetní jednotky, jejích transakcí a dalších událostí se liší co do četnosti, potenciálu zisku nebo ztráty a předvídatelnosti, pomáhá zveřejnění komponent finanční výkonnosti k pochopení dosažené finanční výkonnosti při vytváření projekcí budoucí finanční výkonnosti. Účetní jednotka zahrne do výkazu o úplném výsledku a do samostatné výsledovky (pokud je zveřejňována) další řádkové položky a upraví použité popisy a pořadí položek, je-li to třeba k vysvětlení prvků finanční výkonnosti. Účetní jednotka bere v úvahu takové faktory, jako je významnost, povaha a funkce komponent výnosů a nákladů. Například finanční instituce může upravit popisy tak, aby poskytly informace, které odpovídají činnostem finančních institucí. Účetní jednotka nekompenzuje výnosy a náklady, pokud nejsou splněna kritéria v odstavci 32.

87

Účetní jednotka nesmí vykazovat ve výkazu o úplném výsledku nebo v samostatné výsledovce (pokud je zveřejňována) nebo v komentáři žádné položky výnosů nebo nákladů jako mimořádné položky.

Výsledek za období

88

Účetní jednotka je povinna zahrnout všechny položky výnosů a nákladů v období do hospodářského výsledku, pokud některý IFRS nepožaduje něco jiného.

89

Některé IFRS specifikují okolnosti, kdy účetní jednotka vykazuje určité položky v běžném období mimo hospodářský výsledek. IAS 8 se zabývá dvěma takovými okolnostmi: opravou chyb a důsledkem změn v účetních pravidlech. Jiné IFRS požadují nebo povolují, aby byly komponenty ostatního úplného výsledku, které splňují definici výnosů nebo nákladů uvedenou v Koncepčním rámci vyjmuty z hospodářského výsledku (viz odstavec 7).

Ostatní úplný výsledek za období

90

Účetní jednotka je povinna zveřejnit ve výkazu o úplném výsledku nebo v komentáři částku daně ze zisku vztahující se ke každé komponentě ostatního úplného výsledku, včetně reklasifikačních úprav.

91

Účetní jednotka může vykazovat komponenty ostatního úplného výsledku buď:

(a)

snížené o související daňový dopad, nebo

(b)

před souvisejícím daňovým dopadem s jednou vykázanou částkou, která zahrnuje celkovou částku daně ze zisku vztahující se k těmto komponentám.

92

Účetní jednotka je povinna zveřejnit reklasifikační úpravy vztahující se ke komponentám ostatního úplného výsledku.

93

Ostatní IFRS určují, zda a kdy se má částka původně vykázaná v ostatním úplném výsledku překlasifikovat do hospodářského výsledku. Tato reklasifikace je tímto standardem označována jako reklasifikační úprava. Reklasifikační úprava je zahrnuta v příslušné komponentě ostatního úplného výsledku v období, kdy je úprava reklasifikována do hospodářského výsledku. Například zisky realizované při prodeji realizovatelných finančních aktiv jsou zahrnuty do hospodářského výsledku běžného období. Tyto částky byly v běžném nebo minulých obdobích vykazovány v ostatním úplném výsledku jako nerealizované zisky. O tyto nerealizované zisky musí být ostatní úplný výsledek snížen v období, v němž jsou realizované zisky reklasifikovány do hospodářského výsledku, aby bylo zabráněno jejich dvojímu vykázání v celkovém úplném výsledku.

94

Účetní jednotka může zveřejňovat reklasifikační úpravy ve výkazu o úplném výsledku nebo v komentáři. Účetní jednotka, která zveřejňuje reklasifikační úpravy v komentáři, vykazuje komponenty ostatního úplného výsledku po veškerých souvisejících reklasifikačních úpravách.

95

Reklasifikační úpravy vyplývají například z prodeje zahraniční jednotky (viz IAS 21), z odúčtování realizovatelných finančních aktiv (viz IAS 39) a v okamžiku, kdy zajišťovaná budoucí transakce ovlivňuje hospodářský výsledek (viz odstavec 100 IAS 39 ve vztahu k zajištění peněžních toků).

96

Reklasifikační úpravy nevyplývají ze změn ve fondu z přecenění vykázaného podle IAS 16 nebo IAS 38, ani z pojistněmatematických zisků a ztrát z plánů definovaných požitků vykazovaných podle odstavce 93A IAS 19. Tyto komponenty jsou vykázány v ostatním úplném výsledku a nejsou reklasifikovány do hospodářského výsledku v následujícím období. Změny ve fondu z přecenění mohou být převedeny do nerozdělených zisků v následujících obdobích, kdy je aktivum užíváno nebo odúčtováno (viz IAS 16 a IAS 38). Pojistněmatematické zisky a ztráty jsou vykázány v nerozděleném zisku v období, kdy se vykáží v ostatním úplném výsledku (viz IAS 19).

Informace zveřejňované buď ve výkazu o úplném výsledku nebo v komentáři

97

Jsou-li položky výnosů a nákladů významné, je účetní jednotka povinna zveřejnit jejich podstatu a částku samostatně.

98

Okolnosti, které mohou vést k samostatnému zveřejnění položek výnosů a nákladů, zahrnují:

(a)

snížení hodnoty zásob na částku čisté realizovatelné hodnoty nebo snížení hodnoty pozemků, budov a zařízení na zpětně získatelnou částku, a dále zrušení takového snížení;

(b)

restrukturalizaci činností účetní jednotky a zrušení jakýchkoliv rezerv na náklady spojené s restrukturalizací;

(c)

vyřazení položek pozemků, budov a zařízení;

(d)

vyřazení investic;

(e)

ukončené činnosti;

(f)

urovnání sporů a

(g)

jiné zrušení rezerv.

99

Účetní jednotka je povinna předložit analýzu nákladů vykázaných v hospodářském výsledku na základě klasifikace založené na druhu nákladů nebo jejich funkci v rámci účetní jednotky, přičemž si musí zvolit tu z obou možností, která poskytne spolehlivé a relevantnější informace.

100

Účetním jednotkám se doporučuje zveřejňovat analýzu uvedenou v odstavci 99 ve výkazu o úplném výsledku nebo v samostatné výsledovce (pokud je zveřejňována).

101

Náklady jsou dále členěny tak, aby zvýraznily komponenty finanční výkonnosti, které se mohou lišit podle frekvence, potenciálu zisku nebo ztráty a předvídatelnosti. Tato analýza se poskytuje v jedné ze dvou forem.

102

První forma analýzy je metoda „druhů nákladů“. Účetní jednotka agreguje náklady v hospodářském výsledku podle jejich povahy (například odpisy, spotřeba nakoupeného materiálu, náklady na dopravu, zaměstnanecké požitky a náklady na reklamu) a dále je nepřerozděluje podle různých funkcí v rámci účetní jednotky. Tato metoda se aplikuje snadno, protože není třeba žádných přiřazení nákladů podle funkční klasifikace. Příklad klasifikace s využitím metody podle druhů nákladů:

Výnosy

 

X

Ostatní provozní výnosy

 

X

Změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby

X

 

Spotřeba materiálu a surovin

X

 

Náklady na zaměstnanecké požitky

X

 

Odpisy a amortizace

X

 

Ostatní náklady

X

 

Náklady celkem

 

-X

Zisk před zdaněním

 

X

103

Druhá forma analýzy je metoda „funkce nákladů“ neboli metoda „nákladů na prodej“ a klasifikuje náklady podle jejich funkce jako součást nákladů na prodej nebo například nákladů na odbyt nebo administrativní činnosti. V souladu s touto metodou účetní jednotka zveřejňuje odděleně od ostatních nákladů minimálně své náklady na prodej. Tato metoda může poskytnout uživatelům relevantnější informace než klasifikace nákladů podle druhů, ale přiřazování nákladů k funkcím může vyžadovat subjektivní rozdělení a zahrnovat značné úsudky. Příklad klasifikace s využitím metody podle funkce nákladů:

Výnosy

X

 

Náklady na prodej

-X

 

Hrubý zisk

X

 

Ostatní výnosy

X

 

Odbytové náklady

-X

 

Administrativní náklady

-X

 

Ostatní náklady

-X

 

Zisk před zdaněním

X

 

104

Účetní jednotka klasifikující náklady podle funkce musí zveřejnit další informace o druzích nákladů včetně odpisů a amortizace a nákladů na zaměstnanecké požitky.

105

Volba mezi metodou funkce nákladů a metodou klasifikace podle druhu nákladů závisí na historických a odvětvových faktorech a na povaze účetní jednotky. Obě metody poskytují představu o nákladech, které se mohou přímo nebo nepřímo měnit s úrovní prodeje nebo výroby účetní jednotky. Protože každá z metod zveřejnění má význam pro různé typy účetních jednotek, vyžaduje tento standard od vedení, aby zvolilo nejvhodnější a spolehlivé zveřejnění. Protože informace o druhu nákladů jsou užitečné při předpovědích budoucích peněžních toků, je třeba v případech, kdy se používá klasifikace podle funkce nákladů, zveřejnit další informace. V odstavci 104 mají „zaměstnanecké požitky“ stejný význam jako v IAS 19.

Výkaz změn vlastního kapitálu

106

Účetní jednotka je povinna zveřejňovat výkaz změn vlastního kapitálu, který obsahuje:

(a)

celkový úplný výsledek za období, odděleně se uvádějí celkové částky připadající vlastníkům mateřské společnosti a menšinovému podílu;

(b)

pro každou komponentu vlastního kapitálu dopady retrospektivní aplikace nebo retrospektivního přepočtu vykázaných podle IAS 8;

(c)

částky transakcí s vlastníky jednajícími v rámci své pravomoci jako vlastníci, odděleně se uvádějí vklady vlastníků a výplaty vlastníkům a

(d)

pro každou komponentu vlastního kapitálu sesouhlasení účetní hodnoty na počátku a na konci období se samostatným zveřejněním každé změny.

107

Účetní jednotka je povinna zveřejňovat buď ve výkazu změn vlastního kapitálu nebo v komentáři částku dividend vykázaných jako výplaty vlastníkům v průběhu období a související částky na akcii.

108

V odstavci 106 zahrnují komponenty vlastního kapitálu například každou třídu vloženého kapitálu, kumulovanou hodnotu každé třídy ostatního úplného výsledku a nerozdělené zisky.

109

Změny ve vlastním kapitálu účetní jednotky mezi počátkem a koncem účetního období odrážejí zvýšení nebo snížení čistých aktiv během období. S výjimkou změn vyplývajících z transakcí s vlastníky, kteří jednají v rámci své pravomoci jako vlastníci (například vklady do vlastního kapitálu, zpětné odkoupení vlastních kapitálových nástrojů účetní jednotky a dividendy), a transakčních nákladů souvisejících přímo s takovými transakcemi, představuje celková změna kapitálu během období celkovou částku výnosů a nákladů včetně zisků a ztrát generovaných činnostmi účetní jednotky během období.

110

IAS 8 požaduje retrospektivní úpravy při provádění změn v účetních pravidlech v rozsahu proveditelnosti, kromě případů, kdy přechodná ustanovení v jiném IFRS vyžadují něco jiného. IAS 8 také požaduje, aby se opravy chyb prováděly retrospektivně, v rozsahu proveditelnosti. Retrospektivní úpravy a retrospektivní přepočty nejsou změnami ve vlastním kapitálu, nýbrž úpravami počátečního stavu nerozdělených zisků s výjimkou, kdy některý IFRS požaduje retrospektivní úpravu jiné komponenty vlastního kapitálu. Odstavec 106(b) požaduje zveřejnění celkové úpravy jednotlivých komponent vlastního kapitálu vyplývající ze změn v účetních pravidlech a, odděleně, z oprav chyb ve výkazu změn vlastního kapitálu. Tyto úpravy se zveřejní pro všechna předchozí období a k počátku období.

Výkaz o peněžních tocích

111

Informace o peněžních tocích poskytují uživateli účetní závěrky podklad ke zhodnocení schopnosti účetní jednotky generovat peníze a peněžní ekvivalenty a potřeb účetní jednotky využití těchto peněžních toků. IAS 7 stanoví požadavky na sestavování a zveřejňování výkazu o peněžních tocích a souvisejících zveřejnění informací o peněžních tocích.

Komentář

Struktura

112

Komentář musí:

(a)

prezentovat informace o základně zpracování účetní závěrky a konkrétních účetních pravidlech použitých v souladu s odstavci 117–124;

(b)

zveřejnit informace vyžadované IFRS, které nejsou obsaženy jinde v účetní závěrce, a

(c)

poskytnout informace, které nejsou obsaženy jinde ve výkazech účetní závěrky, ale které jsou relevantní k pochopení kteréhokoliv z nich.

113

Účetní jednotka je povinna zveřejňovat komentář na systematické bázi, pokud je to proveditelné. Účetní jednotka je povinna označit křížovým odkazem každou položku výkazu o finanční situaci, výkazu o úplném výsledku, samostatné výsledovky (pokud je prezentována), výkazu změn vlastního kapitálu a výkazu o peněžních tocích na související informace v komentáři.

114

Aby účetní jednotka pomohla uživateli porozumět účetní závěrce a srovnat ji s účetními závěrkami jiných účetních jednotek, prezentuje obvykle komentáře v tomto pořadí:

(a)

prohlášení o souladu s IFRS (viz odstavec 16);

(b)

přehled použitých podstatných účetních pravidel (viz odstavec 117);

(c)

podpůrné informace o položkách prezentovaných ve výkazu o finanční situaci, výkazu o úplném výsledku, samostatné výsledovce (pokud je prezentována), výkazu změn vlastního kapitálu a výkazu o peněžních tocích, a to v pořadí, ve kterém jsou v těchto výkazech uvedeny jednotlivé řádky, a

(d)

jiná zveřejnění, včetně:

(i)

podmíněných závazků (viz IAS 37) a nevykázaných smluvních závazků a

(ii)

nefinanční zveřejnění, například cíle a zásady systému řízení rizik účetní jednotky (viz IFRS 7).

115

Za určitých okolností může být nutné nebo žádoucí změnit pořadí některých položek v komentáři. Například účetní jednotka může zkombinovat informace o změnách reálné hodnoty vykázaných v hospodářském výsledku s informacemi o splatnosti finančních nástrojů, třebaže se první z uvedených údajů vztahuje k výkazu o úplném výsledku nebo samostatné výsledovce (pokud je prezentována) a druhý k výkazu o finanční situaci. Přesto musí účetní jednotka zachovat systematickou strukturu komentáře v rozsahu proveditelnosti.

116

Účetní jednotka může shrnout informace o základně přípravy účetní závěrky a konkrétních použitých účetních pravidlech do samostatné sekce účetní závěrky.

Zveřejnění účetních pravidel

117

Účetní jednotka je povinna zveřejnit souhrn podstatných účetních pravidel:

(a)

oceňovací bázi (nebo báze) použitou při přípravě účetní závěrky a

(b)

další použitá účetní pravidla relevantní pro správné porozumění účetní závěrce.

118

Pro účetní jednotku je důležité, aby informovala uživatele o oceňovací bázi nebo bázích použitých v účetní závěrce (například historické náklady, běžná cena, čistá realizovatelná hodnota, reálná hodnota nebo zpětně získatelná částka), protože báze, na jejímž základě je účetní závěrka zpracována, podstatně ovlivňuje její analýzu. Jestliže účetní jednotka používá v účetní závěrce více oceňovacích bází, například určité třídy aktiv jsou přeceněny, postačí poskytnout informaci o těchto kategoriích aktiv a závazků, na které se aplikují jednotlivé oceňovací báze.

119

Při rozhodování o tom, zda bude určité účetní pravidlo zveřejněno, zvažuje vedení, zda zveřejnění pomůže uživatelům pochopit způsob, jakým se transakce, ostatní události a podmínky odrážejí ve vykázané finanční výkonnosti účetní jednotky a její finanční situaci. Zveřejnění konkrétních účetních pravidel je pro uživatele zvláště užitečné, pokud je nutné účetní pravidla volit z alternativ, které IFRS povolují. Příkladem je zveřejnění toho, zda spoluvlastník uznává ve své konsolidované účetní závěrce svůj podíl na spoluovládané jednotce za použití poměrné konsolidace nebo ekvivalenční metody (viz IAS 31 Účasti ve společném podnikání). Některé IFRS konkrétně požadují zveřejnění určitých účetních pravidel včetně volby provedené vedením mezi různými pravidly, která tyto standardy povolují. Například IAS 16 vyžaduje zveřejnění oceňovacích bází aplikovaných na třídy pozemků, budov a zařízení.

120

Každá účetní jednotka bere v úvahu povahu svých operací a pravidla, u kterých by uživatelé očekávali zveřejnění v případě účetní jednotky daného typu. Například u účetní jednotky, která podléhá dani z příjmů, očekávají uživatelé, že zveřejní svá účetní pravidla platná pro daň z příjmů včetně pravidel vztahujících se na odložené daňové závazky a pohledávky. Jestliže účetní jednotka vyvíjí podstatnou činnost v zahraničí nebo má transakce v cizích měnách, očekávají uživatelé zveřejnění účetních pravidel k uznání kurzových zisků a ztrát.

121

Účetní pravidla mohou být důležitá vzhledem k povaze operací účetní jednotky i v případě, že částky za běžné a předchozí období nejsou významné. Vhodné je také zveřejnit veškerá podstatná účetní pravidla, která nejsou v IFRS jmenovitě požadována, ale která účetní jednotka vybrala a použila v souladu s IAS 8.

122

Účetní jednotka je povinna v přehledu podstatných účetních pravidel nebo v jiných komentářích zveřejnit též úsudky, jiné než příslušné odhady (viz odstavec 125), vytvořené vedením v procesu aplikace účetních pravidel účetní jednotky, které mají nejdůležitější vliv na částky uznané v účetní závěrce.

123

V procesu aplikace účetních pravidel účetní jednotky provádí vedení různé úsudky, mimo těch, vyžadujících odhady, které mohou podstatnou měrou ovlivnit částky vykázané v účetní závěrce. Vedení například provádí úsudky o tom:

(a)

zda jsou finanční aktiva investicemi drženými do splatnosti;

(b)

kdy budou v podstatě všechna podstatná rizika a odměny vyplývající z vlastnictví finančních aktiv a pronajatých aktiv převedeny na jiné účetní jednotky;

(c)

zda určité prodeje zboží jsou dohodami o financování a neznamenají proto vznik výnosů a

(d)

zda povaha vztahů mezi účetní jednotkou a jednotkami se zvláštním určením ukazuje, že jednotka se zvláštním určením je kontrolována účetní jednotkou.

124

Některá zveřejnění provedená v souladu s odstavcem 122 jsou vyžadována podle jiných IFRS. Například IAS 27 požaduje, aby účetní jednotka zveřejnila důvody, proč vlastnický podíl nezakládá kontrolu nad účetní jednotkou, do které bylo investováno a která není dceřinou společností, ačkoliv dceřiné společnosti účetní jednotky vlastní přímo nebo nepřímo více než polovinu hlasů nebo potenciálních hlasovacích práv. IAS 40 Investiční nemovitý majetek vyžaduje zveřejnění kritérií stanovených účetních jednotkou k rozlišení investičního nemovitého majetku od nemovitosti užívané vlastníkem a od nemovitosti držené k prodeji v rámci běžného podnikání, je-li klasifikace nemovitosti obtížná.

Zdroje nejistoty v odhadech

125

Účetní jednotka je povinna zveřejnit informace o předpokladech, které přijímá ve vztahu k budoucnosti, a o dalších hlavních zdrojích nejistoty v odhadech ke konci účetního období, u nichž existuje vysoké riziko, že během příštího účetního období způsobí významné úpravy účetních hodnot aktiv a závazků. Ve vztahu k těmto aktivům a závazkům musí komentář obsahovat podrobnosti o:

(a)

jejich povaze a

(b)

jejich účetní hodnotě ke konci účetního období.

126

Stanovení účetní hodnoty některých aktiv a závazků vyžaduje odhad dopadů nejistých budoucích událostí na tato aktiva a závazky ke konci účetního období. Když kupříkladu nejsou k dispozici tržní ceny zjištěné v poslední době, je třeba použít odhady orientované na budoucnost ke stanovení zpětně získatelných částek tříd pozemků, budov a zařízení, dopadu technologické zastaralosti zásob, rezerv závisejících na výsledcích probíhajících soudních procesů a dlouhodobých závazků vztahujících se k zaměstnaneckým požitkům, například penzijních závazků. Tyto odhady pracují s předpoklady o takových faktorech, jako je výše úpravy peněžních toků nebo diskontních sazeb o rizikovou přirážku, budoucí změny mezd a platů a budoucí změny cen ovlivňujících další náklady.

127

Předpoklady a další zdroje nejistoty v odhadech zveřejněné v souladu s odstavcem 125 se vztahují k odhadům, které vyžadují nejobtížnější, subjektivní nebo složité úsudky vedení. S rostoucím počtem proměnných a předpokladů ovlivňujících možná budoucí vyřešení nejistot se stávají uvedené úsudky subjektivnějšími a složitějšími a stejnou měrou obvykle roste možnost následných významných úprav účetních hodnot aktiv a závazků.

128

Zveřejnění podle odstavce 125 se nepožaduje u aktiv a závazků, u nichž je podstatné riziko, že se jejich účetní hodnota během příštího finančního roku významně změní, jsou-li ke konci účetního období oceněny reálnou hodnotou založenou na nedávno zjištěných tržních cenách. Tyto reálné hodnoty se mohou významně měnit během příštího finančního roku, ale tyto změny nevyplývají z předpokladů nebo jiných zdrojů nejistoty v odhadech ke konci účetního období.

129

Účetní jednotka provede zveřejnění podle odstavce 125 způsobem, který pomůže uživatelům účetní závěrky pochopit úsudky vedení o budoucnosti a o dalších zdrojích nejistoty v odhadech. Povaha a rozsah poskytnutých informací se liší podle povahy předpokladů a dalších okolností. Příklady typů zveřejnění, které účetní jednotka provádí, jsou:

(a)

povaha předpokladu nebo jiné nejistoty v odhadech;

(b)

citlivost účetních hodnot vůči metodám, předpokladům a odhadům, na nichž je založen jejich výpočet, včetně důvodů citlivosti;

(c)

očekávané vyřešení nejistoty a rozsah zdůvodněně možných výsledků v příštím účetním období v souvislosti s účetními hodnotami ovlivněných aktiv a závazků a

(d)

vysvětlení změn provedených u minulých předpokladů, týkajících se těch aktiv a závazků, u kterých nejistota zůstává nevyřešena.

130

Tento standard nepožaduje, aby účetní jednotka v rámci zveřejnění podle odstavce 125 zveřejňovala informace o rozpočtech nebo předpovědích.

131

Někdy není proveditelné zveřejnit rozsah možných dopadů předpokladů nebo jiných zdrojů nejistoty v odhadu ke konci účetního období. V těchto případech zveřejní účetní jednotka, že je podle stávajících poznatků důvodně možné, že výsledky v příštím finančním roce, které se budou lišit od předpokladů, mohou znamenat významné úpravy účetních hodnot ovlivněných aktiv nebo závazků. Ve všech případech zveřejní účetní jednotka povahu a účetní hodnotu konkrétních aktiv nebo závazků (nebo třídy aktiv nebo závazků) ovlivněných předpokladem.

132

Zveřejnění podle odstavce 122 týkající se úsudků vytvořených vedením během procesu aplikace účetních pravidel účetní jednotky se nevztahují na zveřejnění zdrojů nejistoty v odhadech podle odstavce 125.

133

Zveřejnění některých předpokladů, která by jinak byla požadována odstavcem 125, jsou požadována jinými IFRS. Například IAS 37 požaduje za specifikovaných okolností zveřejnění hlavních předpokladů vztahujících se k budoucím událostem ovlivňujícím třídy rezerv. IFRS 7 požaduje zveřejnění podstatných předpokladů, které účetní jednotka užívá pro odhady reálných hodnot finančních aktiv a finančních závazků, které jsou vykazovány v reálné hodnotě. IAS 16 požaduje zveřejnění podstatných předpokladů, které účetní jednotka užívá k odhadům reálných hodnot přeceněných položek pozemků, budov a zařízení.

Kapitál

134

Účetní jednotka je povinna zveřejnit informace, které umožní uživatelům její účetní závěrky zhodnotit její cíle, pravidla a metody řízení kapitálu.

135

V souladu s odstavcem 134 účetní jednotka zveřejní:

(a)

kvalitativní informace o svých cílech, pravidlech a metodách řízení kapitálu včetně:

(i)

popisu toho, co řídí jako kapitál;

(ii)

pokud se na účetní jednotku vztahují externě stanovené kapitálové požadavky, zveřejní povahu těchto požadavků a jak jsou tyto požadavky zahrnuty do řízení kapitálu a

(iii)

jak účetní jednotka plní své cíle v oblasti řízení kapitálu.

(b)

souhrnné kvantitativní údaje o tom, co účetní jednotka řídí jako kapitál. Některé účetní jednotky považují určité finanční závazky (například některé formy podřízených závazků) za součást kapitálu. Jiné účetní jednotky nezahrnují do kapitálu určité položky vlastního kapitálu (například položky vyplývající ze zajištění peněžních toků).

(c)

veškeré změny v bodech (a) a (b) z předcházejících období.

(d)

zda v průběhu období splnila případné externě stanovené kapitálové požadavky, které se na ni vztahují.

(e)

pokud účetní jednotka nesplnila tyto externě stanovené kapitálové požadavky, zveřejní důsledky tohoto nesplnění.

Účetní jednotka založí tato zveřejnění na informacích poskytovaných interně vrcholovému vedení.

136

Účetní jednotka může řídit kapitál mnoha způsoby a podléhat mnoha různým kapitálovým požadavkům. Například konsorcium podniků může zahrnovat účetní jednotky, které se zabývají aktivitami v pojišťovnictví a bankovnictví, a tyto účetní jednotky mohou podnikat v různých právních prostředích. Pokud by souhrnné zveřejnění kapitálových požadavků a toho, jak je tento kapitál řízen, neposkytlo uživatelům účetní závěrky potřebné informace nebo zkreslilo pochopení kapitálových zdrojů účetní jednotky, je účetní jednotka povinna zveřejnit samostatné informace pro každý kapitálový požadavek, který se na účetní jednotku vztahuje.

Další zveřejnění

137

Účetní jednotka zveřejní v komentáři:

(a)

částku dividend navržených nebo schválených před schválením účetní závěrky ke zveřejnění, ale nevykázaných jako rozdělení vlastníkům během vykazovaného období, a související částku na akcii a

(b)

částku jakýchkoliv nevykázaných kumulovaných preferenčních dividend.

138

Jestliže nejsou zveřejněny jinde v rámci informací zveřejněných spolu s účetní závěrkou, je účetní jednotka povinna zveřejnit následující informace:

(a)

sídlo a právní formu účetní jednotky, zemi jejího založení a adresu sídla (nebo hlavní místo podnikání, jestliže se liší od adresy sídla);

(b)

popis povahy činností účetní jednotky a jejích hlavních činností a

(c)

název mateřské a hlavní mateřské společnosti skupiny.

PŘECHODNÉ USTANOVENÍ A DATUM ÚČINNOSTI

139

Účetní jednotka použije tento standard pro účetní závěrky za roční účetní období počínající 1. lednem 2009 nebo později. Dřívější použití je povoleno. Pokud bude účetní jednotka aplikovat tento standard dříve, musí tuto skutečnost zveřejnit.

ZRUŠENÍ STANDARDU IAS 1 (REVIDOVANÉHO V ROCE 2003)

140

Tento standard nahrazuje IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky revidovaný v roce 2003 v upraveném znění z roku 2005.

Dodatek

Úpravy ostatních standardů a interpretací

Úpravy v tomto dodatku se aplikují pro roční období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje tento standard dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.

A1   [Úprava se nevztahuje k samostatným uvedeným standardům.]

A2   [Úprava se nevztahuje k samostatným uvedeným standardům.]

A3   V Mezinárodních standardech účetního výkaznictví (včetně Mezinárodních účetních standardů a Interpretací) a v úvodu k IFRS jsou upraveny níže uvedené odkazy, není-li jinde v tomto dodatku uvedeno jinak.

„přímo v“ je upraveno na „v“.

„výsledovka“ je upraveno na „výkaz o úplném výsledku“.

„rozvaha“ je upraveno na „výkaz o finanční situaci“.

„výkaz peněžních toků“ je upraveno na „výkaz o peněžních tocích“.

„rozvahový den“ je upraveno na „konec účetního období“.

„následující rozvahový den“ je upraveno na „konec následujícího účetního období“.

„každý rozvahový den“ je upraveno na „konec každého účetního období“.

„po rozvahovém dni“ je upraveno na „po skončení účetního období“.

„rozvahový den“ je upraveno na „konec účetního období“.

„každý rozvahový den“ je upraveno na „konec každého účetního období“.

„poslední datum ročního výkazu“ je upraveno na „konec posledního ročního účetního období“.

„držitelé kapitálu“ je upraveno na „vlastníci“ (s výjimkou IAS 33 Zisk na akcii).

„vyjmuto z vlastního kapitálu a vykázáno ve výsledovce“ a „vyjmuto z vlastního kapitálu a zahrnuto do výsledovky“ je upraveno na „reklasifikováno z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku jako reklasifikační úprava“.

„Standard nebo interpretace“ je upraveno na „IFRS“.

„některý standard nebo některá interpretace“ je upraveno na „některý IFRS“.

„Standard a interpretace“ je upraveno na „IFRS“ (s výjimkou odstavce 5 IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby).

Odkazy na současnou verzi IAS 7 Výkazy peněžních toků jsou upraveny na IAS 7 Výkaz o peněžních tocích.

Odkazy na stávající verzi IAS 10 Události po rozvahovém dni jsou upraveny na IAS 10 Události po skončení účetního období.

IFRS 1   První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

A4   IFRS 1 je upraven, jak je popsáno níže.

Odstavce 6 a 7 jsou upraveny takto:

„6

Účetní jednotka k datu přechodu na IFRS. sestaví počáteční výkaz o finanční situaci podle IFRS Ta představuje východisko pro účetnictví podle IFRS.

7

Účetní jednotka … Tato účetní pravidla musí být v souladu se všemi IFRS účinnými ke konci jejího prvního účetního období, kdy vykazuje podle IFRS, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 13–34B, 36A–36C a 37.“

Příklad za odstavcem 8 je upraven takto:

Odkazy na roky „2003“ až „2005“ jsou upraveny na „20X3“ až „20X5“.

Odstavce Výchozí informace a Použití požadavků jsou upraveny takto:

„Výchozí informace

Konec prvního účetního období účetní jednotky A podle IFRS je 31. prosinec 20X5. Účetní jednotka A se rozhodne předložit srovnávací informace v této účetní závěrce pouze za jeden rok (viz odstavec 36)…

Použití požadavků

Účetní jednotka A … při:

(a)

sestavování a zveřejňování svého počátečního výkazu o finanční situaci podle IFRS k 1. lednu 20X4; a …“

Odstavce 10, 12(a) a 21 jsou upraveny takto:

„10

S výjimkou případů uvedených v odstavcích 13–34B účetní jednotka ve svém počátečním výkazu o finanční situaci podle IFRS: …

12

Tento IFRS vymezuje dvě skupiny výjimek ze zásady, že počáteční výkaz účetní jednotky o finanční situaci podle IFRS musí být v souladu se všemi IFRS:

(a)

odstavce 13 – 25I obsahují výjimky z některých požadavků jiných IFRS.

21

IAS 21 Dopady změn měnových kurzů požaduje, aby účetní jednotka:

(a)

vykázala některé rozdíly z přepočtů cizích měn v ostatním úplném výsledku a kumulovala je v samostatné položce vlastního kapitálu; a

(b)

při pozbytí zahraniční jednotky překlasifikovala kumulovaný rozdíl z přepočtu cizích měn pro danou zahraniční jednotku (včetně případných zisků nebo ztrát ze souvisejícího zajištění) z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku jako součást přínosu nebo ztráty z pozbytí.“

V odstavci 32 se odkazy na roky „2003“ a „2004“ upravují na „20X4“ a „20X5“.

Odstavce 32, 35 a 36 jsou upraveny takto:

„32

Účetní jednotka … Namísto toho promítne účetní jednotka tuto novou informaci v hospodářském výsledku (nebo případně v ostatním úplném výsledku) za rok končící 31. prosince 20X4.

35

S výjimkou uvedenou v odstavci 37 tento IFRS nestanoví žádné výjimky z požadavků na prezentaci a zveřejnění v jiných IFRS.

36

Pro dosažení souladu s IAS 1 musí první účetní závěrka účetní jednotky podle IFRS obsahovat minimálně tři výkazy o finanční situaci, dva výkazy o úplném výsledku, dvě samostatné výsledovky (pokud jsou prezentovány), dva výkazy o peněžních tocích a dva výkazy změn vlastního kapitálu a související komentář, včetně srovnávacích informací.“

Odstavce 36A–36C včetně nadpisů se zrušují.

Odstavce 39 a 45(a) jsou upraveny takto:

„39

K dosažení souladu s odstavcem 38 musí první účetní závěrka účetní jednotky podle IFRS zahrnovat: …

(a)

(ii)

ke konci … podle předchozích všeobecně přijímaných účetních zásad.

(b)

sesouhlasení celkového úplného výsledku vykázaného za poslední období podle IFRS v poslední roční účetní závěrce účetní jednotky. Východiskem pro toto sesouhlasení musí být celkový úplný výsledek podle předchozích všeobecně přijímaných účetních zásad za stejné období nebo, pokud účetní jednotka nevykazovala tento součet, hospodářský výsledek podle předchozích všeobecně přijímaných účetních zásad.

(c)

45

K dosažení souladu …

(a)

Pokud účetní jednotka předkládá mezitímní účetní závěrku za srovnatelné mezitímní období bezprostředně předcházejícího účetního období, musí tato mezitímní účetní závěrka obsahovat:

(i)

sesouhlasení vlastního kapitálu podle předchozích všeobecně přijímaných účetních zásad ke konci tohoto srovnatelného mezitímního období a vlastního kapitálu podle IFRS k tomuto datu; a

(ii)

sesouhlasení jejího celkového úplného výsledku podle IFRS za toto srovnatelné mezitímní období (za běžné mezitímní období a od počátku roku k příslušnému datu). Východiskem pro toto sesouhlasení musí být celkový úplný výsledek podle předchozích všeobecně přijímaných účetních zásad za toto období nebo, pokud účetní jednotka nevykazovala tento součet, výsledek podle předchozích všeobecně přijímaných účetních zásad.“

Odstavec 47C se zrušuje.

Vkládá se nový odstavec 47H, který zní:

„47H

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 6, 7, 8 (Příklad), 10, 12(a), 21, 32, 35, 36, 39(b) a 45(a), Dodatek A a odstavec B2(i) v Dodatku B a zrušil odstavce 36A–36C a 47C. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

V dodatku A se definované pojmy upravují takto:

„první vykazované období podle IFRS

Poslední účetní období pokryté první účetní závěrkou podle IFRS účetní jednotky.

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS)

Standardy a interpretace přijaté Radou pro Mezinárodní účetní standardy (IASB). Zahrnují:

(a)

(b)

(c)

Interpretace Výboru pro interpretace mezinárodního účetního výkaznictví (IFRIC) nebo dřívějšího Stálého interpretačního výboru (SIC).“

V dodatku A se definice pojmu počáteční rozvaha podle IFRS nahrazuje tímto:

„počáteční výkaz o finanční situaci podle IFRS

Výkaz o finanční situaci účetní jednotky k datu přechodu na IFRS.“

V dodatku A se zrušuje definice pojmu datum vykázání.

V dodatku B se odstavec B2(i) upravuje takto:

„B2

Pokud prvouživatel …

(i)

Pokud prvouživatel uznal podle předchozích všeobecně přijímaných účetních zásad goodwill jako snížení vlastního kapitálu:

(i)

neuzná tento goodwill ve svém počátečním výkazu o finanční situaci podle IFRS. Navíc, pokud dojde k pozbytí dceřiného podniku nebo ke snížení hodnotAy investice do dceřiného podniku, nesmí překlasifikovat tento goodwill do hospodářského výsledku.“

IFRS 4   Pojistné smlouvy

A5   V IFRS 4 se odstavce 30 a 39A(a) upravují takto:

„30

V některých účetních modelech … Související úprava pojistného závazku (nebo odložených pořizovacích nákladů nebo nehmotných aktiv) se zaúčtuje do ostatního úplného výsledku tehdy a jen tehdy, pokud se nerealizované zisky nebo ztráty účtují do ostatního úplného výsledku. Tato praxe …

39A

K naplnění požadavků …

(a)

analýzu citlivosti, která ukazuje, jak by byl hospodářský výsledek a vlastní kapitál ovlivněn, pokud by nastaly změny v souvisejících proměnných týkajících se rizika, které byly důvodně možné ke konci účetního období; metody a předpoklady použité při tvorbě analýzy citlivosti; a veškeré změny v těchto metodách a předpokladech oproti předchozímu období. Nicméně …“

Vkládá se nový odstavec 41B, který zní:

„41B

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavec 30. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IFRS 5   Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončené činnosti

A6   IFRS 5 je upraven, jak je popsáno níže.

V odstavci 3 se zrušuje „(ve znění z roku 2003)“.

V odstavci 28 „ve stejné položce výsledovky“ je upraveno na „ve stejné položce výkazu o úplném výsledku“.

Vkládá se nový odstavec 33A, který zní:

„33A

Pokud účetní jednotka prezentuje komponenty hospodářského výsledku jako samostatnou výsledovku, jak je popsáno v odstavci 81 IAS 1 (ve znění novely z roku 2007), položka označená jako vztahující se k ukončeným činnostem je vykazována v tomto samostatném výkazu.“

V odstavci 38 se „vykázané přímo ve vlastním kapitálu“ upravuje na „vykázané v ostatním úplném výsledku“.

Vkládá se nový odstavec 44A, který zní:

„44A

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 3 a 38 a doplnil odstavec 33A. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

V dodatku A se definice krátkodobého aktiva upravuje takto:

„Účetní jednotka je povinna klasifikovat aktivum jako krátkodobé, pokud:

(a)

jeho realizace je očekávána, nebo je určeno pro prodej nebo spotřebu, v průběhu normálního provozního cyklu účetní jednotky;

(b)

je drží primárně k obchodování;

(c)

jeho realizace je očekávána během dvanácti měsíců po skončení účetního období; nebo

(d)

je penězi nebo peněžními ekvivalenty (podle definice v IAS 7), pokud není omezena jeho směna nebo použití na úhradu závazku po dobu alespoň dvanácti měsíců po skončení účetního období.“

IFRS 7   Finanční nástroje: Zveřejnění

A7   IFRS 7 je upraven, jak je popsáno níže.

Nadpis odstavce 20 je upraven takto:

„Výkaz o úplném výsledku“

Odstavec 20 je upraven takto:

„20

Účetní jednotka zveřejní následující položky výnosů, nákladů, zisků nebo ztrát ve výkazu o úplném výsledku nebo v komentáři:

(a)

čisté zisky nebo ztráty z:

(i)

(ii)

realizovatelných finančních aktiv; přičemž vykáže samostatně výši zisku nebo ztráty zúčtovanou v ostatním úplném výsledku v průběhu období a částka reklasifikovaná z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku za období;

(iii)

…“

Odstavec 21 je upraven takto:

„21

V souladu s odstavcem 117 IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007) musí účetní jednotka ve shrnutí účetních pravidel zveřejnit, jakou oceňovací základnu (nebo základny) použila při sestavování účetní závěrky, aplikované účetní zásady, které jsou významné pro pochopení účetní závěrky.“

Odstavec 23(c) a (d) je upraven takto:

„23

V případě zajištění peněžních toků účetní jednotka zveřejní: …

(c)

částku, která byla zúčtována v účetním období v ostatním úplném výsledku;

(d)

částku, která byla reklasifikována z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku za období, přičemž vykáže částku zahrnutou do jednotlivých řádků ve výkazu o úplném výsledku; a …“

V odstavci 27(c) se „ve vlastním kapitálu“ upravuje na „v ostatním úplném výsledku“.

Vkládá se nový odstavec 44A, který zní:

„44A

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 20, 21, 23(c) a (d), 27(c) a B5 Dodatku B. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

Odstavec B5 je upraven takto:

„B5

… Odstavec 122 IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) též vyžaduje od účetních jednotek, aby ve shrnutí podstatných účetních pravidel či jiných komentářích zveřejnily úsudky, kromě těch, vyžadujících odhady, které přijalo vedení v procesu uplatňování účetních pravidel účetní jednotky a které mají nejvýznamnější vliv na částky vykázané v účetní závěrce.“

V odstavci B14 Dodatku B se „částka v rozvaze“ upravuje na „částka ve výkazu o finanční situaci“.

IFRS 8   Provozní segmenty

A8   V IFRS 8 se odstavce 21 a 23(f) upravují takto:

„21

Při uskutečňování … Sesouhlasení částek ve výkazu o finanční situaci pro vykazované segmenty s částkami ve výkazu o finanční situaci účetní jednotky jsou požadována ke každému datu, k němuž je výkaz o finanční situaci prezentován. Informace za předcházející období jsou přepracovány, jak je popsáno v odstavcích 29 a 30.

23

Účetní jednotka uvádí …

(f)

významné položky výnosů a nákladů zveřejněné v souladu s odstavcem 97 IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007);“

Vkládá se nový odstavec 36A, který zní:

„36A

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavec 23(f). Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 7   Výkaz o peněžních tocích

A9   IAS 7 je upraven, jak je popsáno níže.

Název je upraven na „Výkaz o peněžních tocích“.

K názvu (ve znění novely) a nad slovo „Cíl“ se vkládá nová poznámka pod čarou, která zní: „V září 2007 změnila IASB název IAS 7 z ‚Výkazy peněžních toků‘ na ‚Výkaz o peněžních tocích‘ v souvislosti s novelou IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky v roce 2007.“

V odstavci 32 se „výsledovka“ upravuje na „hospodářský výsledek“.

IAS 8   Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby

A10   IAS 8 je upraven, jak je popsáno níže.

Odstavec 5 je upraven takto:

v definici Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) je „přijaté“ nahrazeno „vytvořené“.

v definici Významný je upraveno „rozhodnutí uživatelů přijímaná“ na „rozhodnutí, která uživatelé provádějí“.

IAS 10   Události po skončení účetního období

A11   IAS 10 je upraven, jak je popsáno níže.

Název se mění na „Události po skončení účetního období“.

V odstavci 21 je upraveno „rozhodnutí uživatelů, provedená“ na „rozhodnutí, která uživatelé provádějí“.

IAS 11   Smlouvy o zhotovení

A12   V IAS 11 se v odstavcích 26, 28 a 38 upravuje „výsledovka“ na „hospodářský výsledek“.

IAS 12   Daně ze zisku

A13   IAS 12 je upraven, jak je popsáno níže.

Třetí odstavec části „Cíle“ IAS 12 je upraven takto:

„… U transakcí a jiných událostí vykázaných mino hospodářský výsledek (buď v ostatním úplném výsledku nebo přímo ve vlastním kapitálu) jsou související daňové dopady vykázány mimo hospodářský výsledek (buď v ostatním úplném výsledku nebo přímo ve vlastním kapitálu).“

V odstavcích 22(b), 59, 60 a 65 se „výsledovka“ upravuje na „hospodářský výsledek“ a v odstavci 81(g)(ii) se „výsledovka“ upravuje na „hospodářský výsledek“.

Odstavec 23 je upraven takto:

„23

… V souladu s odstavcem 61A je odložená daň zúčtována přímo k účetní hodnotě kapitálové komponenty. V souladu s odstavcem 58 jsou následné změny v odloženém daňovém závazku vykázány v hospodářském výsledku jako odložené daňové náklady (výnosy).“

V odstavci 52, v poznámkách na konci příkladu B a příkladu C se „odstavec 61“ upravuje na „odstavec 61A“ a „účtována přímo do vlastního kapitálu“ je upraveno na „vykázána v ostatním úplném výsledku“.

Nadpis nad odstavcem 58 a odstavec 58 jsou upraveny takto:

„Položky vykázané v hospodářském výsledku

58

Splatná a odložená daň se vykazuje jako výnos nebo náklad a zahrnuje se do hospodářského výsledku za období, s výjimkou případů, kdy daň vzniká z:

(a)

transakce nebo události, která je uznána ve stejném nebo jiném období mimo hospodářský výsledek, buď v úplném výsledku nebo přímo ve vlastním kapitálu (odstavce 61A až 65); …“

V odstavci 60 se slova „zúčtovány na vrub nebo ve prospěch vlastního kapitálu“ nahrazují slovy „vykázány mimo hospodářský výsledek“.

V nadpisu nad odstavcem 61 se „účtované přímo ve prospěch nebo na vrub vlastního kapitálu“ upravuje na „vykázané mimo hospodářský výsledek“.

Odstavec 61 se zrušuje a vkládá se nový odstavec 61A, který zní:

„61A

Splatná daň a odložená daň se vykazují mimo hospodářský výsledek, pokud se daň vztahuje k položkám, které jsou vykázány ve stejném nebo jiném období mimo hospodářský výsledek. Proto splatná daň a odložená daň, která se vztahuje k položkám vykázaným ve stejném nebo jiném období:

(a)

v ostatním úplném výsledku musí být vykázána v ostatním úplném výsledku (viz odstavec 62).

(b)

přímo ve vlastním kapitálu musí být vykázána přímo ve vlastním kapitálu (viz odstavec 62A).“

Odstavce 62 a 63 jsou upraveny a vkládá se nový odstavec 62A, který zní:

„62

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví požadují nebo dovolují, aby se určité položky vykázaly v ostatním úplném výsledku. Příklady takových položek jsou:

(a)

změna účetní hodnoty, která vzniká z přecenění pozemků, budov a zařízení (viz IAS 16); a

(b)

[zrušeno]

(c)

kurzové rozdíly vznikající z převodu účetní závěrky zahraniční jednotky (viz IAS 21).

(d)

[zrušeno]

62A

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví požadují nebo dovolují, aby se určité položky účtovaly přímo na vrub nebo ve prospěch vlastního kapitálu. Příklady takových položek jsou:

(a)

úprava počátečního zůstatku nerozděleného zisku, která je výsledkem buď změny v účetních pravidlech aplikované retrospektivně nebo opravy chyb (viz IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby); a

(b)

částky vznikající z výchozího uznání kapitálové komponenty složeného finančního nástroje (viz odstavec 23).

63

Za výjimečných okolností může být obtížné určit částku splatné a odložené daně, která se vztahuje k položkám vykázaným mimo hospodářský výsledek (buď v ostatním úplném výsledku nebo přímo ve vlastním kapitálu). Tato situace může například nastat, když:

(a)

(b)

změna daňové sazby … k položce, která byla dříve vykazována mimo hospodářský výsledek; nebo

(c)

účetní jednotka … a tato odložená daňová pohledávka (celá nebo z části) se vztahuje k položce, která byla dříve vykazována mimo hospodářský výsledek.

V těchto případech je splatná a odložená daň vztahující se k položkám, které jsou vykazovány mimo hospodářský výsledek, stanovena rozumným poměrným přiřazením splatné a odložené daně účetní jednotky v souladu s daňovou legislativou nebo jinou metodou, kterou se za těchto okolností dosáhne přesnějšího přiřazení.“

V odstavci 65 se „účtováno ve prospěch nebo na vrub vlastního kapitálu“ upravuje na „vykázáno v ostatním úplném výsledku“.

Odstavec 68C je upraven takto:

„68C

Jak je uvedeno … (a) transakce nebo události, které jsou ve stejném nebo jiném období vykázány mimo hospodářský výsledek, nebo (b) podnikové kombinace …“

Odstavec 77 je upraven takto a vkládá se nový odstavec 77A, který zní:

„77

Daňový náklad (výnos) vztahující se k hospodářskému výsledku z běžných činností je prezentován ve výkazu o úplném výsledku.

77A

Pokud účetní jednotka prezentuje komponenty hospodářského výsledku v samostatné výsledovce, jak je popsáno v odstavci 81 IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007), prezentuje daňový náklad (výnos) vztahující se k hospodářskému výsledku z běžných činností v tomto samostatném výkazu.“

Odstavec 81 je upraven takto:

„81

Následující prvky se také zveřejňují odděleně:

(a)

souhrnná splatná a odložená daň vztahující se k položkám, které se zúčtují na vrub nebo ve prospěch vlastního kapitálu (viz odstavec 62A);

(ab)

částka daně ze zisku vztahující se k jednotlivým komponentám ostatního úplného výsledku (viz odstavec 62 a IAS 1 (ve znění novely z roku 2007));

(b)

[zrušen]; …“

Vkládá se nový odstavec 92, který zní:

„92

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 23, 52, 58, 60, 62, 63, 65, 68C, 77 a 81, zrušil odstavec 61 a doplnil odstavce 61A, 62A a 77A. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 14   Vykazování podle segmentů

A14   IAS 14 je upraven, jak je popsáno níže.

Odstavce 2, 52A a 54 jsou upraveny takto:

„2

Účetní závěrka v plném rozsahu zahrnuje výkaz o finanční situaci, výkaz o úplném výsledku, výkaz o peněžních tocích, výkaz změn vlastního kapitálu a komentář, jak požaduje IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007). Pokud je prezentována samostatná výsledovka, je součástí této účetní závěrky v plném rozsahu.

52A

Účetní jednotka … všechny činnosti, které byly klasifikovány jako ukončené ke konci posledního prezentovaného účetního období.

54

Příkladem veličiny vyjadřující výkonnost segmentu a vykazované na vyšší úrovni, než výsledek segmentu ve výkazu o úplném výsledku, je hrubá marže vztažená k výnosům z prodeje. Příkladem veličin vyjadřujících výkonnost segmentu na podrobnější úrovni, než výsledek segmentu ve výkazu o úplném výsledku, je hospodářský výsledek z běžné činnosti (buď před nebo po zdanění) a hospodářský výsledek.“

Vkládá se nový odstavec 85, který zní:

„85

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavec 2. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 16   Pozemky, budovy a zařízení

A15   IAS 16 je upraven, jak je popsáno níže.

Odstavce 39 a 40 jsou upraveny takto:

„39

Jestliže se účetní hodnota aktiva v důsledku jeho přecenění zvýší, je toto zvýšení zachyceno v ostatním úplném výsledku a kumulováno ve vlastním kapitálu v položce fond z přecenění. Toto …

40

Jestliže se účetní … Snížení se však zachytí v ostatním úplném výsledku v položce fond z přecenění, a to nejvýše v rozsahu existujícího zůstatku fondu z přecenění, týkajícího se téhož aktiva. Snížení vykázané v ostatním úplném výsledku v položce fond z přecenění snižuje částku kumulovanou ve vlastním kapitálu.“

V odstavci 73(e)(iv), se „vykázaných nebo zrušených přímo ve vlastním kapitálu“ upravuje na „vykázaných nebo zrušených v ostatním úplném výsledku“.

Vkládá se nový odstavec 81B, který zní:

„81B

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 39, 40 a 73(e)(iv). Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 19   Zaměstnanecké požitky

A16   IAS 19 je upraven, jak je popsáno níže.

V odstavci 69 se „každém dalším následném rozvahovém dni“ upravuje na „konci každého dalšího účetního období“.

Odstavce 93A–93D jsou upraveny takto:

„93A

Pokud účetní jednotka přijme v souladu s odstavcem 93 účetní pravidlo, dle kterého uznává a vykazuje pojistněmatematické zisky a ztráty v období, ve kterém vznikly, může je vykázat v souladu s odstavci 93B a 93D v ostatním úplném výsledku za předpokladu, že …

93B

Pojistněmatematické zisky a ztráty vykázané v ostatním úplném výsledku podle odstavce 93A budou uvedeny ve výkazu o úplném výsledku.

93C

Účetní jednotka, která uzná a vykáže pojistněmatematické zisky a ztráty podle odstavce 93A, uzná a vykáže veškeré úpravy vyplývající z omezení dle odstavce 58(b) v ostatním úplném výsledku.

93D

Pojistněmatematické zisky a ztráty a úpravy vyplývající z limitu dle odstavce 58(b), které byly vykázány v ostatním úplném výsledku, budou okamžitě zahrnuty do nerozděleného zisku. Nebudou v následném období reklasifikovány do hospodářského výsledku.“

V odstavci 105 a ve třetím odstavci příkladu ilustrujícího odstavec 106 se „výsledovka“ upravuje na „hospodářský výsledek“.

Odstavec 120A je upraven takto:

„120A

Účetní jednotka zveřejní následující informace o plánech definovaných požitků: …

(h)

celkovou částku vykázanou v ostatním úplném výsledku pro každou z následujících položek: …

(i)

u účetních jednotek, které vykazují pojistněmatematické zisky a ztráty v ostatním úplném výsledku dle odstavce 93A, se uvede kumulovaná částka pojistněmatematických zisků a ztrát uvedených v ostatním úplném výsledku.“

Vkládá se nový odstavec 161, který zní:

„161

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 93A–93D, 106 (příklad) a 120A. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 20   Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory

A17   IAS 20 je upraven, jak je popsáno níže.

V odstavcích 14 a 15 se „výsledovka“ upravuje na „hospodářský výsledek“.

V odstavci 28 se „při vykázání v rozvaze“ upravuje na „při vykázání ve výkazu o finanční situaci“.

Vkládá se nový odstavec 29A, který zní:

„29A

Pokud účetní jednotka prezentuje komponenty hospodářského výsledku v samostatné výsledovce, jak je uvedeno v odstavci 81 IAS 1 (ve znění novely z roku 2007), vykazuje dotace na úhradu nákladů podle požadavků odstavce 29 v této samostatné výsledovce.“

Vkládá se nový odstavec 42, který zní:

„42

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále doplnil odstavec 29A. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 21   Dopady změn měnových kurzů

A18   IAS 21 je upraven, jak je popsáno níže.

V odstavci 7 se „výkazů peněžních toků vznikajících …“ upravuje na „výkazů o peněžních tocích vznikajících …“

Nadpis nad odstavcem 23 „Vykazování k následným rozvahovým dnům“ je upraven na „Vykazování ke koncům následných účetních období.“

V odstavci 27 se „prvotně vykazovány ve vlastním kapitálu“ upravuje na „prvotně vykazovány v ostatním úplném výsledku“.

V odstavcích 30 a 31 se „účtován přímo do vlastního kapitálu“ upravuje na „účtován do ostatního úplného výsledku“.

V odstavci 32 se „vykáží nejprve jako samostatná položka vlastního kapitálu … a vykážou ve výsledovce“ upravuje na „vykáží nejprve v ostatním úplném výsledku … a reklasifikují z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku“.

V odstavci 33 se „reklasifikovány na samostatnou položku vlastního kapitálu“ upravuje na „vykázány v ostatním úplném výsledku“.

Odstavec 37 je upraven takto:

„37

Účinek … Kurzové rozdíly vznikající z převodu zahraniční jednotky dříve vykázané v ostatním úplném výsledku v souladu s odstavci 32 a 39(c) se nereklasifikují z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku, dokud nebude daná zahraniční jednotka vyřazena.“

V odstavci 39(a) se „závěrkovým kurzem k datu každé rozvahy“ upravuje na „závěrkovým kurzem k datu každého výkazu o finanční situaci“.

V odstavci 39(b) se „jednotlivých výsledovek“ upravuje na „jednotlivých výkazů o úplném výsledku nebo samostatně prezentovaných výsledovek“.

V odstavci 39(c) se „jako samostatná složka vlastního kapitálu“ upravuje na „v ostatním úplném výsledku“.

Odstavce 41, 45, 46, 48 a 52 jsou upraveny takto:

„41

Kurzové rozdíly uvedené v odstavci 39(c) vyplývají z:

(a)

převádění výnosů a nákladů měnovými kurzy k datu transakcí a převádění aktiv a závazků závěrkovým kurzem.

Tyto kurzové rozdíly nejsou uznány v e hospodářském výsledku, neboť změny měnových kurzů mají buď malý, nebo nemají žádný přímý účinek na současné a budoucí peněžní toky z provozní činnosti. Kumulativní částka kurzových rozdílů se prezentuje jako samostatná komponenta vlastního kapitálu až do okamžiku, kdy je zahraniční jednotka pozbyta. Jestliže se kurzové rozdíly vztahují k zahraniční jednotce, která je konsolidována, ale není ve výlučném vlastnictví …

45

Zahrnutí … Proto je v konsolidované účetní závěrce vykazující účetní jednotky takový kurzový rozdíl i nadále vykazován v hospodářském výsledku, nebo, jestliže vzniká za podmínek popsaných v odstavci 32, je vykazován v ostatním úplném výsledku a kumulován v samostatné komponentě vlastního kapitálu až do vyřazení zahraniční jednotky.

46

Jestliže … IAS 27 umožňuje používat různá data zpracování výkazů za předpokladu, že rozdíl není větší než tři měsíce a byly provedeny úpravy zohledňující účinky všech významných transakcí nebo jiných událostí, které se vyskytly mezi těmito různými daty. …

48

Při pozbytí zahraniční jednotky musí být kumulativní částka kurzových rozdílů, která se vztahuje k této zahraniční jednotce a byla vykázána v ostatním úplném výsledku a kumulována v samostatné položce vlastního kapitálu, reklasifikována z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku (jako reklasifikační úprava) v okamžiku, kdy je vykázán zisk nebo ztráta z pozbytí (viz IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)).

52

Účetní jednotka zveřejní: …

(b)

čisté kurzové rozdíly vykázané v ostatním úplném výsledku a kumulované v samostatné položce vlastního kapitálu a sesouhlasení částky těchto rozdílů na počátku a na konci období.“

Vkládá se nový odstavec 60A, který zní:

„60A

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 27, 30–33, 37, 39, 41, 45, 48 a 52. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 24   Zveřejnění spřízněných stran

A19   V IAS 24 se v odstavci 19 „v rozvaze“ upravuje na „ve výkazu o finanční situaci“.

IAS 27   Konsolidovaná a individuální účetní závěrka

A20   IAS 27 je upraven, jak je popsáno níže.

V odstavci 4 v definici Metody pořizovacích nákladů se „akumulované zisky“ upravují na „nerozdělené zisky“.

Odstavce 26, 27, 30 a 40(e) jsou upraveny takto:

„26

Účetní závěrky mateřského podniku a jeho dceřiných podniků použité pro sestavení konsolidované účetní závěrky se sestavují ke stejnému datu. Když jsou konce účetního období mateřského podniku a dceřiné společnosti rozličné, dceřiný podnik sestaví pro konsolidační účely doplňkové účetní výkazy ke stejnému datu jako účetní závěrka mateřského podniku, ledaže by to bylo neproveditelné.

27

Pokud jsou … účetní výkazy dceřiného podniku, použité pro sestavení konsolidované účetní závěrky, sestaveny k odlišnému datu než účetní závěrka mateřského podniku, provedou se úpravy o dopady podstatných transakcí a událostí, které se staly mezi tímto datem a datem účetní závěrky mateřského podniku. V žádném případě nemůže být rozdíl mezi koncem účetního období dceřiné společnosti a koncem účetního období mateřského podniku delší než tři měsíce. Délka účetních období a všechny rozdíly v koncích účetních období musí být v jednotlivých obdobích stejné.

30

Výnosy … uznané v ostatním úplném výsledku v souladu s IAS 21 Dopady změn měnových kurzů, jsou reklasifikovány do konsolidovaného hospodářského výsledku jako reklasifikační úprava jako zisk nebo ztráta z pozbytí dceřiného podniku.

40

… se zveřejní následující:

(e)

konec účetního období účetní závěrky dceřiného podniku, pokud je taková účetní závěrka použita pro sestavení konsolidované účetní závěrky a je sestavena k datu nebo za období, které je odlišné od účetní závěrky mateřského podniku, a důvod pro použití odlišného data nebo období; …“

Vkládá se nový odstavec 43A, který zní:

„43A

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavec 30. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 28   Investice do přidružených podniků

A21   IAS 28 je upraven, jak je popsáno níže.

Odstavce 11, 24, 25, 37(e) a 39 jsou upraveny takto:

„11

Investice do přidružených podniků …. Úpravy účetní hodnoty mohou být také nutné kvůli změnám investorova poměrného podílu na účetní jednotce, do níž investoval, jež vznikly ze změn v ostatním úplném výsledku účetní jednotky, do níž investoval. Tyto změny zahrnují změny vzniklé z přecenění pozemků, budov a zařízení a z rozdílů z přepočtů cizích měn. Investorův podíl na těchto změnách je vykázán v ostatním úplném výsledku investora (viz IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)).

24

Při uplatnění … Když se konec účetního období investora liší od konce účetního období přidruženého podniku, přidružený podnik sestavuje pro investora účetní výkazy ke stejnému datu, ke kterému je sestavena účetní závěrka investora, pokud to není neproveditelné.

25

Pokud … použita při aplikaci ekvivalenční metody účetní závěrka přidruženého podniku s odlišným datem, než je datum účetní závěrky investora … V žádném případě nesmí být rozdíl mezi koncem účetního období přidruženého podniku a investora větší než tři měsíce. Délka účetních období a každý rozdíl mezi konci účetních období musí být mezi obdobími stejné.

37

Zveřejní se následující:

(e)

konec účetního období účetní závěrky přidruženého podniku, pokud je taková účetní závěrka použita pro aplikaci ekvivalenční metody a je sestavena k datu nebo za období, které je odlišné od data investora, a důvod pro použití odlišného data nebo období;

39

Investorův podíl na změnách uznaných v ostatním úplném výsledku přidruženého podniku uzná investor v ostatním úplném výsledku.“

Vkládá se nový odstavec 41A, který zní:

„41A

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 11 a 39. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 29   Vykazování v hyperinflačních ekonomikách

A22   IAS 29 je upraven, jak je popsáno níže.

V odstavci 27 se „položek výsledovky“ upravují na „položek výkazu o úplném výsledku“.

V odstavci 28 se „položky výsledovky“ upravují na „položky výnosů a nákladů“.

V odstavci 36 se „daty vykázání“ upravují na „konci účetních období“.

IAS 32   Finanční nástroje: vykazování

A23   IAS 32 je upraven takto:

V odstavci 18 se „v rozvaze účetní jednotky“ upravuje na „ve výkazu o finanční situaci účetní jednotky“.

V odstavci 29, poslední věta, se „v rozvaze“ upravuje na „ve výkazu o finanční situaci“.

V odstavci 40 se „ve výsledovce“ upravuje na „ve výkazu o úplném výsledku nebo samostatné výsledovce (pokud je prezentována)“ (dvakrát).

Vkládá se nový odstavec 97A, který zní:

„97A

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavec 40. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

Aplikační příručka je upravena, jak je popsáno níže.

V odstavci AG31 se „v rozvaze“ upravuje na „ve výkazu o finanční situaci“.

V odstavci AG39 se „v rozvaze“ upravuje na „ve výkazu o finanční situaci“.

IAS 33   Zisk na akcii

A24   IAS 33 je upraven, jak je popsáno níže.

V odstavci 4 se „přímo ve své výsledovce“ upravuje na „ve svém výkazu o úplném výsledku“.

Vkládá se nový odstavec 4A, který zní:

„4A

Pokud účetní jednotka prezentuje komponenty hospodářského výsledku v samostatné výsledovce, jak je popsáno v odstavci 81 IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007), prezentuje zisk na akcii pouze v této samostatné výsledovce.“

V odstavci 13 je „Sestavování a zveřejňování účetní závěrky“ zrušeno.

Odstavec 67 je upraven takto: „… lze je oba vykázat na jednom řádku výkazu o úplném výsledku“.

Vkládají se nové odstavce 67A, 68A, 73A a 74A, které zní:

„67A

Pokud účetní jednotka prezentuje komponenty hospodářského výsledku v samostatné výsledovce, jak je popsáno v odstavci 81 IAS 1 (ve znění novely z roku 2007), prezentuje základní i zředěný zisk na akcii požadovaný odstavci 66 a 67 v tomto samostatném výkazu.

68A

Pokud účetní jednotka prezentuje komponenty hospodářského výsledku v samostatné výsledovce, jak je popsáno v odstavci 81 IAS 1 (ve znění novely z roku 2007), prezentuje základní i zředěný zisk na akcii za ukončované činnosti podle odstavce 68 buď v tomto samostatném výkazu nebo v komentáři.

73A

Odstavec 73 se aplikuje také na účetní jednotku, která zveřejňuje jako doplněk k základnímu a zředěnému zisku na akcii, také ukazatel jiné částky na akcii využívající zveřejněný komponent samostatné výsledovky (jak je popsána v odstavci 81 IAS 1 (ve znění novely z roku 2007)), jiný než je požadován tímto standardem.

74A

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále přidal odstavce 4A, 67A, 68A a 73A. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 34   Mezitímní účetní výkaznictví

A25   IAS 34 je upraven, jak je popsáno níže.

Odstavce 4, 5 a 8 jsou upraveny takto:

„4

Mezitímní účetní závěrka představuje účetní zprávu, která obsahuje buď úplný soubor účetní závěrky (tak, jak je popsáno v IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)) nebo zkrácenou účetní závěrku (tak, jak je popsáno v tomto standardu), a to za mezitímní období.

5

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) definuje, že úplná sada účetní závěrky obsahuje:

(a)

výkaz o finanční situaci ke konci období;

(b)

výkaz o úplném výsledku za období;

(c)

výkaz změn vlastního kapitálu za období;

(d)

výkaz o peněžních tocích za období;

(e)

komentář obsahující shrnutí významných účetních pravidel a ostatní vysvětlující informace; a

(f)

výkaz o finanční situaci k počátku prvního srovnávacího období, pokud účetní jednotka aplikuje účetní politiku retrospektivně nebo provádí retrospektivní úpravy položek účetní závěrky nebo pokud překlasifikovává položky své účetní závěrky.

8

Mezitímní účetní závěrka zahrnuje …

(a)

zkrácený výkaz o finanční situaci;

(b)

zkrácený výkaz o úplném výsledku, prezentovaný buď jako:

(i)

jeden zkrácený výkaz; nebo

(ii)

zkrácenou samostatnou výsledovku a zkrácený výkaz o úplném výsledku;

(c)

zkrácený výkaz změn vlastního kapitálu;

(d)

zkrácený výkaz o peněžních tocích; a

(e)

vybrané vysvětlující poznámky.“

Vkládá se nový odstavec 8A, který zní:

„8A

Pokud účetní jednotka prezentuje komponenty hospodářského výsledku v samostatné výsledovce, jak je popsáno v odstavci 81 IAS 1 (ve znění novely z roku 2007), prezentuje mezitímní zkrácené informace z tohoto samostatného výkazu.“

Odstavec 11 je upraven takto:

„11

Ve výkazu, který prezentuje komponenty hospodářského výsledku za mezitímní období, uvede účetní jednotka základní a zředěný zisk na akcii za toto období.“

Vkládá se nový odstavec 11A, který zní:

„11A

Pokud účetní jednotka prezentuje komponenty hospodářského výsledku v samostatné výsledovce, jak je popsáno v odstavci 81 IAS 1 (ve znění novely z roku 2007), prezentuje základní a zředěný zisk na akcii v tomto samostatném výkazu.“

Odstavec 12 je upraven takto:

„12

IAS 1 (ve znění z roku 2007) poskytuje vodítko, jak strukturovat účetní výkazy. …“

Odstavec 13 se zrušuje.

V odstavci 16(j) se „od posledního ročního rozvahového dne“ upravuje na „od konce posledního ročního účetního období“.

Odstavec 20 je upraven takto:

„20

Mezitímní účetní závěrka …

(a)

… účetního roku.

(b)

výkaz o úplném výsledku za běžné mezitímní období a kumulativně od počátku běžného účetního období k datu a k tomu srovnávací výkaz o úplném výsledku za odpovídající mezitímní období (za běžné období a od počátku roku) bezprostředně předcházejícího účetního roku. Jak je povoleno IAS 1 (ve znění novely z roku 2007), může mezitímní závěrka obsahovat za jednotlivá období buď jeden výkaz o úplném výsledku nebo výkaz zobrazující komponenty hospodářského výsledku (samostatnou výsledovku) a druhý výkaz začínající výsledkem hospodaření a zobrazující komponenty ostatního úplného výsledku (výkaz o úplném výsledku).

(c)

výkaz změn vlastního kapitálu … předcházejícího účetního roku.

(d)

…“

V odstavci 21 se „končící datem mezitímních výkazů“ upravuje na „do konce mezitímního období“.

V odstavci 30(b) se „v rozvaze“ upravuje na „ve výkazu o finanční situaci“.

V odstavci 31 se „jak k ročním, tak i mezitímním datům“ upravuje na „jak ke konci ročního, tak i mezitímního účetního období“.

V odstavci 32 se „k mezitímním datům“ upravuje na „ke konci mezitímního období“ a „k datu ročních výkazů“ je upraven na „ke konci ročního účetního období“.

Vkládá se nový odstavec 47, který zní:

„47

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 4, 5, 8, 11, 12 a 20, zrušil odstavec 13 a přidal odstavce 8A a 11A. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 36   Snížení hodnoty aktiv

A26   IAS 36 je upraven, jak je popsáno níže.

Odstavce 61 a 120 jsou upraveny takto:

„61

Ztráta ze snížení hodnoty nepřeceněného aktiva je uznána v hospodářském výsledku. Avšak ztráta ze snížení hodnoty přeceněného aktiva je zachycena v ostatním úplném výsledku ve výši, ve které ztráta ze snížení hodnoty aktiva nepřevyšuje částku fondu z přecenění téhož aktiva. Taková ztráta ze snížení hodnoty přeceněného aktiva snižuje fond z přecenění tohoto aktiva.

120

Zrušení ztráty ze snížení hodnoty přeceněného aktiva je zachyceno v ostatním úplném výsledku a zvyšuje fond z přecenění tohoto aktiva. Avšak …“

V odstavcích 126 a 129 se „přímo ve vlastním kapitálu“ upravuje na „v ostatním úplném výsledku“.

Vkládá se nový odstavec 140A, který zní:

„140A

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 61, 120, 126 a 129. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 37   Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky

A27   IAS 37 je upraven, jak je popsáno níže.

V odstavci 25 se „rozvahových položek“ upravuje na „položek výkazu o finanční situaci“.

V odstavci 75 se „přijímaná uživateli“ upravuje na „které uživatelé provádějí“.

IAS 38   Nehmotná aktiva

A28   IAS 38 je upraven takto:

Odstavce 85 a 86 jsou upraveny takto:

„85

Jestliže se účetní hodnota nehmotného aktiva v důsledku jeho přecenění zvýší, je toho zvýšení vykázáno v ostatním úplném výsledku a kumulováno ve vlastním kapitálu v položce fond z přecenění. Toto zvýšení …

86

Jestliže … Toto snížení však bude vykázáno v ostatním úplném výsledku v rozsahu zůstatku fondu z přecenění u tohoto aktiva. Snížení vykázané v ostatním úplném výsledku snižuje částku kumulovanou ve vlastním kapitálu pod označením fond z přecenění.“

V odstavci 87 se „přes výsledovku“ upravuje na „přes hospodářský výsledek“.

V odstavci 118(e)(iii) se „přímé změny vlastního kapitálu“ upravují na „v ostatním úplném výsledku“.

Vkládá se nový odstavec 130B, který zní:

„130B

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 85, 86 a 118(e)(iii). Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 39   Finanční nástroje: účtování a oceňování

A29   IAS 39 je upraven, jak je popsáno níže.

Odkazy k:

„vykázáno ve vlastním kapitálu“ a „vykázáno přímo ve vlastním kapitálu“ jsou upraveny na „vykázáno v ostatním úplném výsledku“.

„samostatný řádek rozvahy“ je upraven na „samostatný řádek výkazu o finanční situaci“.

V poslední větě odstavce 11 se „v účetních výkazech“ upravuje na „ve výkazu o finanční situaci“.

V odstavci 12 se „k pozdějšímu rozvahovému dni“ upravuje na „ke konci následujícího účetního období“.

V odstavci 14 se „v rozvaze“ upravuje na „ve svém výkazu o finanční situaci“.

Odstavce 54 a 55 jsou upraveny takto:

„54

Jestliže je třeba … O případném předchozím přínosu nebo ztrátě souvisejících s tímto aktivem, které byly v souladu s odstavcem 55(b) vykázány v ostatním úplném výsledku, se bude účtovat takto:

(a)

V případě … Jestliže dojde následně k poklesu hodnoty finančního aktiva, jakýkoliv přínos nebo ztráta, které byly vykázány v ostatním úplném výsledku, jsou reklasifikovány z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku v souladu s odstavcem 67.

(b)

V případě finančního aktiva bez pevné splatnosti musí se přínos nebo ztráta vykázat v hospodářském výsledku v okamžiku, kdy je finanční aktivum prodáno nebo jinak vyřazeno. Jestliže dojde následně ke snížení hodnoty finančního aktiva, jakýkoliv předchozí přínos nebo ztráta, které byly vykázány v ostatním úplném výsledku, se v souladu s odstavcem 67 reklasifikují z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku.

55

Přínos nebo ztráta … se vykáží takto:

(a)

(b)

Přínos nebo ztráta z realizovatelného finančního aktiva se musí vykázat v ostatním úplném výsledku, kromě ztrát ze snížení hodnoty (viz odstavce 67–70) a kurzových zisků a ztrát (viz Dodatek A odstavec AG83), a to až do odúčtování finančního aktiva. K tomuto datu se musí kumulovaný přínos nebo ztráta dříve vykázané v ostatním úplném výsledku reklasifikovat z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku jako reklasifikační úprava (viz IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)). Avšak …“

V odstavci 68 se „vyňaté z vlastního kapitálu a zaúčtované do výsledovky“ upravuje na „reklasifikované z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku“.

V odstavci 95(a) se „prostřednictvím výkazu vlastního kapitálu vykáže přímo ve vlastním kapitálu (viz IAS 1)“ upravuje na „vykáže v ostatním úplném výsledku“.

V odstavci 97 se „přeřadit do výnosů nebo nákladů“ upravuje na „reklasifikovat z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku jako reklasifikační úprava (viz IAS 1 (ve znění novely z roku 2007))“.

Odstavce 98 a 100 jsou upraveny takto:

„98

Jestliže zajištění …

(a)

Reklasifikuje související přínosy a ztráty, které byly vykázány v ostatním úplném výsledku v souladu s odstavcem 95, do hospodářského výsledku jako reklasifikační úpravu (viz IAS 1 (ve znění novely z roku 2007)) ve stejném období nebo obdobích, během kterého (kterých) pořízené aktivum nebo přijatý závazek ovlivnil hospodářský výsledek (například období, kdy se vykazují odpisové náklady nebo náklady na prodej). Avšak jestliže účetní jednotka očekává, že ztráta (celá nebo její část) vykázaná v ostatním úplném výsledku nebude v jednom nebo více budoucích obdobích uhrazena, musí částku, u které nepředpokládá navrácení, reklasifikovat z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku jako reklasifikační úpravu.

(b)

Vyřadí související přínosy a ztráty, které byly vykázány v ostatním úplném výsledku v souladu s odstavcem 95 ….

100

U těch případů zajištění peněžních toků, které nejsou popsány v odstavcích 97 a 98, se částky, které byly vykázány v ostatním úplném výsledku, reklasifikují z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku jako reklasifikační úprava (viz IAS 1 (ve znění novely z roku 2007)) ve stejném období nebo obdobích, během nichž má zajištěná očekávaná transakce vliv na výsledek (například, když skutečně dojde k očekávanému prodeji).“

V odstavci 101 se „zůstává zaúčtován přímo ve vlastním kapitálu“ upravuje na „byl vykázán v ostatním úplném výsledku“, „zůstane vyčleněn ve vlastním kapitálu“ je upraveno na „zůstane odděleně ve vlastním kapitálu“ a „bude vykázán ve výsledovce“ je upraveno na „bude reklasifikován z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku jako reklasifikační úprava“.

Odstavec 102 je upraven takto:

„102

Zajištění čisté investice …

(a)

část přínosu nebo ztráty ze zajišťovacího nástroje, který je hodnocen jako účinné zajištění (viz odstavec 88), se vykáže v ostatním úplném výsledku; a

(b)

neúčinná část se vykáže v hospodářském výsledku.

Přínos nebo ztráta ze zajišťovacího nástroje související s účinnou částí zajištění, která byla vykázána v ostatním úplném výsledku, se reklasifikuje z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku jako reklasifikační úprava (viz IAS 1 (ve znění novely z roku 2007)) v okamžiku vyřazení zahraniční jednotky.“

Vkládá se nový odstavec 103C, který zní:

„103C

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavce 26, 27, 34, 54, 55, 57, 67, 68, 95(a), 97, 98, 100, 102, 105, 108, AG4D, AG4E(d)(i), AG56, AG67, AG83 a AG99B. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

Odstavce 105 a 108 jsou upraveny takto:

„105

Při … U jakéhokoli takového finančního aktiva musí účetní jednotka vykazovat všechny kumulované změny reálné hodnoty jako samostatné složky vlastního kapitálu až do následného odúčtování nebo snížení hodnoty, kdy účetní jednotka reklasifikuje tento kumulovaný zisk nebo ztrátu z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku jako reklasifikační úpravu (viz IAS 1 (ve znění novely z roku 2007). Účetní jednotka …

108

Účetní jednotka nesmí upravovat účetní hodnotu nefinančních aktiv a nefinančních závazků tak, že z ní vyloučí přínosy a ztráty související se zajištěním peněžních toků, které do ní byly zahrnuty před počátkem účetního roku, ve kterém byl tento standard aplikován poprvé. Na počátku účetního období, ve kterém je tento standard použit poprvé, se musí jakákoliv částka vykázaná mimo hospodářský výsledek (v ostatním úplném výsledku) u zajištění závazného příslibu, které je podle tohoto standardu účtováno jako zajištění reálné hodnoty, reklasifikovat jako aktivum nebo závazek. Výjimku představuje zajištění měnového rizika, o němž se musí nadále účtovat jako o zajištění peněžních toků.“

Dodatek A Aplikační příručka je upraven takto:

V odstavci AG4E(d)(i) se „vykázána do vlastního kapitálu“ upravují na „vykázána do ostatního úplného výsledku“.

V odstavci AG25 se „ale vždy k rozvahovému dni“ upravuje na „ale vždy ke konci účetního období“.

V odstavci AG51(a) se „v rozvaze“ upravuje na „ve výkazu o finanční situaci“.

V odstavci AG67 se „další rozvahové datum“ upravuje na „konec účetního období“.

Odstavec AG99B je upraven takto:

„AG99B

Pokud zajištění budoucí očekávané transakce mezi podniky ve skupině splňuje podmínky zajišťovacího účetnictví, bude jakýkoliv přínos nebo ztráta, který je vykázán v ostatním úplném výsledku v souladu s odstavcem 95(a), reklasifikován z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku jako reklasifikační úprava ve stejném období nebo obdobích, během něhož měnové riziko zajištěné operace ovlivní konsolidovaný hospodářský výsledek.“

V odstavci AG129 se „v rozvaze“ upravuje na „ve výkazu o finanční situaci“.

IAS 40   Investiční nemovitý majetek

A30   V IAS 40 se odstavec 62 upravuje takto:

„62

Až do data … Jinými slovy:

(a)

jakékoliv výsledné snížení účetní hodnoty nemovitosti je vykázáno v hospodářském výsledku. Avšak v případě, že na danou nemovitost připadá určitá částka fondu z přecenění, je snížení vykázáno v ostatním úplném výsledku a snižuje fond z přecenění ve vlastním kapitálu.

(b)

k jakémukoli souvisejícímu zvýšení účetní hodnoty se přistupuje následujícím způsobem:

(i)

(ii)

jakákoliv zbývající část zhodnocení je vykazována v ostatním úplném výsledku a zvyšuje fond z přecenění v rámci vlastního kapitálu. V případě následného …“

Vkládá se nový odstavec 85A, který zní:

„85A

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavec 62. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IAS 41   Zemědělství

A31   V odstavci 24(a) IAS 41 se „rozvahový den“ upravuje na „konec účetního období“.

IFRIC 1   Změny v existujících závazcích z ukončeních provozu, uvedeních do původního stavu a obdobných závazcích

A32   IFRIC 1 je upraven, jak je popsáno níže.

V sekci „Odkazy“ se „IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2003)“ upravuje na „IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)“.

Odstavec 6 je upraven takto:

„6

Pokud je související oceněno aktivum za použití modelu přeceňování:

(a)

změny v závazku … tak, že:

(i)

snížení závazku musí být (s výhradou (b)) vykázáno v ostatním úplném výsledku a zvýší fond z přecenění v rámci vlastního kapitálu, …;

(ii)

zvýšení závazku musí být vykázáno v hospodářském výsledku, kromě případu, kdy bude vykázáno v ostatním úplném výsledku a sníží fond z přecenění v rámci vlastního kapitálu v rozsahu …

(b)

(c)

změna … Veškerá tato přecenění budou vzata v úvahu při stanovení částek, které budou uznány v hospodářském výsledku nebo v ostatním úplném výsledku podle (a). Pokud je přecenění nutné, musí být přeceněna veškera aktiva této třídy.

(d)

IAS 1 vyžaduje ve výkazu o úplném výsledku zveřejnění každé komponenty ostatního úplného výnosu nebo nákladu. V souladu s tímto požadavkem bude změna ve fondu z přecenění vyplývající ze změny v závazku samostatně identifikována a zveřejněna jako taková.“

Vkládá se nový odstavec 9A, který zní:

„9A

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavec 6. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

IFRIC 7   Použití metody přepracování výkazů v IAS 29 Vykazování v hyperinflačních ekonomikách

A33   IFRIC 7 je upraven, jak je popsáno níže.

V odstavci 3 se „do rozvahového dne vykazovaného období“ upravuje na „do konce vykazovaného období“.

V odstavci 4 se „k datu konečné rozvahy“ upravuje na „ke konci účetního období“ a „konečné rozvahy tohoto vykazovaného období“ je upraven na „konec tohoto vykazovaného období“.

IFRIC 10   Mezitímní účetní výkaznictví a snížení hodnoty aktiv

A34   IFRIC 10 je upraven, jak je popsáno níže.

V odstavci 1 se „každému datu vykázání“ upravuje na „konci každého účetního období“, „každému rozvahovému dni“ je upraveno na „konci každého vykazovaného období“ a „následujícímu vykazovacímu nebo rozvahovému dni“ je upraven na „konci následujícího účetního období“.

V odstavci 7 se „k následujícímu rozvahovému dni“ upravuje na „ke konci následujícího účetního období“.

IFRIC 14   IAS 19 – Hranice pro vykazování aktiv z programů zaměstnaneckých požitků, minimální požadavky na financování programů a jejich interakce

A34A   IFRIC 14 je upraven, jak je popsáno níže.

V odstavci 10 se „čistá aktiva nebo závazky v rozvaze“ upravuje na „čistá aktiva nebo závazky vykázané ve výkazu o finanční situaci“.

V odstavci 26(b) se „výkaz vykázaných výnosů a nákladů“ upravuje na „ostatní úplný výsledek“.

Vkládá se nový odstavec 27A, který zní:

„27A

IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavec 26. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

SIC-7   Zavedení eura

A35   SIC-7 je upraven, jak je popsáno níže.

V sekci „Odkazy“ se přidává „IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)“.

Odstavec 4(b) je upraven takto:

„4

To zejména znamená:

(a)

(b)

kumulativní kurzové rozdíly z převodu účetní závěrky zahraničních jednotek vykázané v ostatním úplném výsledku se kumulují ve vlastním kapitálu a reklasifikují se z vlastního kapitálu do hospodářského výsledku pouze při pozbytí čisté investice v zahraniční jednotce; a …“

Pod nadpis „Datum účinnosti“ za „IAS 8“se přidává nový odstavec:

„IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavec 4. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

SIC-10   Státní podpora bez specifické vazby k provozním činnostem

A36   V SIC-10 se v odstavci 3 upravuje „vlastního kapitálu“ na „podílů akcionářů“.

SIC-13   Spoluovládané jednotky – nepeněžní vklady spoluvlastníků

A37   V SIC-13 se v odstavci 3(a) upravuje „výsledovce“ na „hospodářském výsledku“.

SIC-15   Operativní leasingy - pobídky

A38   V SIC-15 v sekci „Odkazy“ se „IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2003)“ upravuje na „IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)“.

SIC-25   Daně ze zisku – změny v daňovém statutu účetní jednotky nebo jejích vlastníků

A39   SIC-25 je upraven, jak je popsáno níže.

Do sekce „Odkazy“ se přidává „IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)“.

Odstavec 4 je upraven takto:

„4

Změna daňového statutu účetní jednotky nebo jejích vlastníků nevede ke zvýšení nebo snížení částek vykázaných mimo hospodářský výsledek. Důsledky změn daňového statutu na splatnou a odloženou daň se zahrnují do hospodářského výsledku období, ledaže se tyto důsledky vztahují k transakcím a událostem, které ve stejném nebo jiném období vedou k přímému uznání ve prospěch nebo na vrub vykázané částce vlastního kapitálu nebo částek vykázaných v ostatním úplném výsledku. Ty daňové důsledky, které se vztahují ke změnám ve vykázané částce vlastního kapitálu ve stejném nebo rozdílném období (nezahrnované do hospodářského výsledku), se vykazují přímo na vrub nebo ve prospěch vlastního kapitálu. Ty daňové důsledky, které se vztahují k částkám vykázaným v ostatním úplném výsledku, se vykazují v ostatním úplném výsledku.“

Pod nadpis „Datum účinnosti“ za „IAS 8“ se přidává nový odstavec:

„IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavec 4. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“

SIC-29   Zveřejňování – ujednání o poskytování licencovaných služeb

A40   V SIC-29 se v sekci „Odkazy“„IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2003)“ upravuje na „IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)“.

SIC-32   Nehmotná aktiva – náklady na webové stránky

A41   SIC-32 je upraven, jak je popsáno níže.

V sekci „Odkazy“ se „IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2003)“ upravuje na „IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky (ve znění novely z roku 2007)“.

Odstavec 5 je upraven takto:

„5

Tato interpretace … Pokud účetní jednotka dále vynaloží ještě výdaje na poskytovatele internetových služeb, který je hostitelem webové stránky účetní jednotky, jsou tyto výdaje vykázány jako náklad podle IAS 1.88 a Koncepčního rámce v okamžiku, kdy jsou dané služby obdrženy.“

Pod nadpis „Datum účinnosti“ se přidává další odstavec:

„IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) upravil terminologii užívanou v rámci IFRS. Dále upravil odstavec 5. Účetní jednotka je povinna aplikovat tyto úpravy pro účetní období začínající 1. ledna 2009 nebo později. Pokud účetní jednotka aplikuje IAS 1 (ve znění novely z roku 2007) dříve, aplikují se tyto úpravy dříve.“