|
14.11.2008
|
CS
|
Úřední věstník Evropské unie
|
L 304/1
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1099/2008
ze dne 22. října 2008
o energetické statistice
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1)
|
Společenství potřebuje mít přesné a aktuální údaje o množstvích energie, jejích formách, zdrojích, výrobě, dodávkách, transformaci a spotřebě pro účely sledování dopadu a důsledků jeho práce v oblasti energetické politiky.
|
|
(2)
|
Energetická statistika se tradičně zaměřuje na dodávku energie a na fosilní zdroje energie. Je nezbytné, aby se v příštích letech více zaměřila na získávání rozsáhlejších znalostí o konečné spotřebě energie, obnovitelných zdrojích energie a o jaderné energii a na intenzivnější sledování těchto oblastí.
|
|
(3)
|
Dostupnost přesných a aktuálních informací o energetice je nezbytná pro hodnocení dopadu spotřeby energie na životní prostředí, zejména v souvislosti s emisemi skleníkových plynů. Tyto informace jsou požadovány v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismech monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (2).
|
|
(4)
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (3) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií (4) požadují, aby členské státy předávaly kvantitativní energetické údaje. Pro sledování pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených v těchto směrnicích jsou potřebné podrobné a aktuální energetické údaje.
|
|
(5)
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u koncového uživatele a o energetických službách (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů (7) požadují, aby členské státy poskytovaly kvantitativní údaje týkající se spotřeby energie. Ke sledování pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených v těchto směrnicích jsou potřebné podrobné a aktuální energetické údaje, jakož i jejich lepší propojení se souvisejícími statistickými zjišťováními, jako je sčítání lidu, domů a bytů a údaje o přepravě.
|
|
(6)
|
Zelené knihy Komise ze dne 22. června 2005 o energetické účinnosti a ze dne 8. března 2006 o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii pojednávají o energetické politice EU, která vyžaduje dostupnost energetických statistik EU, včetně za účelem zřízení evropské observatoře pro energetický trh.
|
|
(7)
|
Vytvoření veřejného modelu pro energetickou prognózu, k němuž vyzval Evropský parlament ve svém usnesení o Evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (8) ze dne 14. prosince 2006, vyžaduje podrobné aktuální energetické údaje.
|
|
(8)
|
V příštích letech by měla být věnována větší pozornost zajištění dodávek nejdůležitějších paliv a, aby bylo možno předvídat případné krize v zásobování a koordinovat jejich řešení v rámci EU, je třeba mít na úrovni EU k dispozici včasnější a přesnější údaje.
|
|
(9)
|
V důsledku liberalizace a rostoucí komplexnosti energetického trhu je stále obtížnější získávat spolehlivé a aktuální energetické údaje, jelikož neexistuje především právní základ pro poskytování takových údajů.
|
|
(10)
|
Aby mohl systém energetické statistiky napomáhat politickému rozhodování Evropské unie a členských států a podporovat veřejnou diskusi, do níž jsou zapojeni rovněž občané, musí nabízet záruky srovnatelnosti, transparentnosti, pružnosti a schopnosti vývoje. V blízké budoucnosti by tak mělo dojít k začlenění statistických údajů o jaderné energetice a měly by být více rozvedeny relevantní údaje o obnovitelných zdrojích energie. Stejně tak by bylo s ohledem na energetickou účinnost nanejvýš užitečné mít k dispozici podrobné statistické údaje o bydlení a dopravě.
|
|
(11)
|
Vypracovávání statistiky Společenství se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (9).
|
|
(12)
|
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení společného rámce pro vypracovávání, předávání, hodnocení a rozšiřování srovnatelných energetických statistik ve Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, Společenství může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.
|
|
(13)
|
Při vypracovávání a rozšiřování statistik Společenství na základě tohoto nařízení by národní statistické úřady a statistický úřad Společenství měly zohlednit zásady stanovené v Kodexu evropské statistiky, který byl přijat dne 24. února 2005 Výborem pro statistické programy zřízeným rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (10) a přiložen k doporučení Komise o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti národních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství.
|
|
(14)
|
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (11).
|
|
(15)
|
Zejména je třeba zmocnit Komisi k provádění změn v seznamu zdrojů údajů, ve vnitrostátních statistikách a v příslušných vysvětlivkách nebo definicích, jakož i v opatřeních týkajících se předávání statistik a k vypracování a provádění změn v ročních statistikách o jaderné energii, jakmile budou začleněny, k provádění změn ve statistikách o obnovitelných zdrojích energie a k vypracování a provádění změn ve statistikách o konečné spotřebě energie. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.
|
|
(16)
|
Je třeba stanovit, že Komise může členským státům udělit výjimky, pokud jde o určité aspekty sběru energetických údajů, které by vedly k nadměrnému zpravodajskému zatížení. Tyto výjimky mohou být uděleny pouze na základě odůvodnění, které transparentním způsobem popíše stávající situaci a dané nadměrné zatížení. Období, po které zůstávají tyto výjimky v platnosti, by mělo být omezeno na co nejkratší nezbytnou dobu.
|
|
(17)
|
Ustanovení tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy,
|
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a rozsah
1. Toto nařízení stanoví společný rámec pro vypracovávání, předávání, hodnocení a rozšiřování srovnatelných energetických statistik ve Společenství.
2. Toto nařízení se vztahuje na statistické údaje o energetických produktech a jejich agregáty ve Společenství.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
a)
|
„statistikou Společenství“ statistika Společenství ve smyslu čl. 2 první odrážky nařízení (ES) č. 322/97;
|
|
b)
|
„vypracováváním statistik“ vypracovávání statistik ve smyslu čl. 2 druhé odrážky nařízení (ES) č. 322/97;
|
|
c)
|
„Komisí (Eurostatem)“ orgán Společenství ve smyslu čl. 2 čtvrté odrážky nařízení (ES) č. 322/97;
|
|
d)
|
„energetickými produkty“ paliva, teplo, obnovitelné zdroje energie, elektřina nebo jakákoliv jiná forma energie;
|
|
e)
|
„agregáty“ na vnitrostátní úrovni agregované údaje o zpracování nebo použití energetických produktů, totiž o výrobě, obchodu, zásobách, transformaci, spotřebě a strukturálních charakteristikách energetického systému, jako například instalovaného výkonu pro výrobu elektrické energie nebo produkční kapacity pro ropné produkty;
|
|
f)
|
„kvalitou údajů“ se rozumí tyto aspekty statistické kvality: relevance, přesnost, včasnost a dochvilnost, dostupnost a srozumitelnost, srovnatelnost, soudržnost a úplnost.
|
Článek 3
Zdroje údajů
1. Členské státy, při současném uplatňování zásady minimálního zatížení respondentů a zásady zjednodušení správních postupů, shromažďují údaje o energetických produktech a jejich agregátech ve Společenství z následujících zdrojů:
|
a)
|
specifická statistická zjišťování zaměřená na producenty primární a transformované energie a obchodníky s touto energií, distributory a přepravce, dovozce a vývozce energetických produktů;
|
|
b)
|
jiná statistická zjišťování zaměřená na koncové uživatele energie v odvětvích zpracovatelského průmyslu, dopravy a jiných odvětvích včetně domácností;
|
|
c)
|
jiné postupy statistického odhadování nebo jiné zdroje, včetně správních zdrojů, jako jsou např. regulátoři trhů s elektrickou energií a zemním plynem.
|
2. Členské státy stanoví podrobná pravidla týkající se vykazování údajů potřebných pro národní statistiky uvedené v článku 4 ze strany podniků a jiných zdrojů.
3. Seznam zdrojů údajů může být změněn regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.
Článek 4
Agregáty, energetické produkty a četnost předávání národních statistik
1. Národní statistiky, které mají být poskytnuty, se sestavují tak, jak je stanoveno v přílohách. Předávají se v následujících intervalech:
|
a)
|
ročně, pokud jde o energetickou statistiku v příloze B;
|
|
b)
|
měsíčně, pokud jde o energetickou statistiku v příloze C;
|
|
c)
|
měsíčně (statistika předávaná v krátké lhůtě), pokud jde o energetické statistiky v příloze D.
|
2. Příslušné vysvětlivky k použitým technickým pojmům nebo definice použitých technických pojmů jsou uvedeny v jednotlivých přílohách a rovněž v příloze A (Vysvětlivky k terminologii).
3. Předávané údaje a příslušné vysvětlivky nebo definice mohou být změněny regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.
Článek 5
Předávání a rozšiřování statistik
1. Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) národní statistiky uvedené v článku 4.
2. Opatření týkající se předávání těchto statistik, včetně příslušných lhůt a výjimek, jsou stanovena v přílohách.
3. Opatření týkající se předávání národních statistik mohou být změněna regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.
4. Na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu může Komise udělit dodatečné výjimky postupem podle čl. 11 odst. 3 u těch částí národních statistik, jejichž sběr by vedl k nadměrnému zatížení respondentů.
5. Komise (Eurostat) rozšíří roční energetické statistiky nejpozději do 31. ledna druhého roku následujícího po vykazovaném období.
Článek 6
Hodnocení kvality a zprávy
1. Členské státy zajistí kvalitu předávaných údajů.
2. Členské státy vynaloží veškeré přiměřené úsilí k zajištění souladu mezi energetickými údaji oznámenými v souladu s přílohou B a údaji oznámenými podle rozhodnutí Komise 2005/166/ES ze dne 10. února 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (12).
3. Pro účely tohoto nařízení se na údaje, které mají být předávány, uplatňují tato kritéria hodnocení kvality:
|
a)
|
„relevance“ označuje míru, do jaké statistiky uspokojují stávající a potenciální potřeby uživatelů;
|
|
b)
|
„přesnost“ označuje blízkost odhadů neznámým skutečným hodnotám;
|
|
c)
|
„včasnost“ označuje časovou prodlevu mezi dostupností informace a událostí nebo jevem, který popisuje;
|
|
d)
|
„dochvilnost“ označuje časovou prodlevu mezi datem zveřejnění údajů a cílovým datem, kdy měly být dodány;
|
|
e)
|
„dostupnost“ a „srozumitelnost“ označují, za jakých podmínek a v jaké formě mohou uživatelé údaje získat, používat a vykládat;
|
|
f)
|
„srovnatelnost“ označuje měření dopadu rozdílů mezi použitými statistickými pojmy a nástroji a postupy měření, srovnávají-li se statistiky mezi zeměpisnými oblastmi, oblastmi jednotlivých odvětví nebo časově;
|
|
g)
|
„soudržnost“ označuje, zda lze údaje spolehlivě různými způsoby a pro různé účely kombinovat.
|
4. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) každých pět let zprávu o kvalitě předávaných údajů i o případných provedených metodických změnách.
5. Do šesti měsíců od obdržení žádosti Komise (Eurostatu) a s cílem umožnit Komisi hodnocení kvality předávaných údajů, zašlou členské státy Komisi (Eurostatu) zprávu obsahující všechny podstatné informace, které se týkají provádění tohoto nařízení.
Článek 7
Časový plán a četnost
Členské státy shromažďují všechny údaje stanovené v tomto nařízení od počátku kalendářního roku, který následuje po přijetí tohoto nařízení, a poté je předávají v intervalech stanovených v čl. 4 odst. 1.
Článek 8
Roční statistiky o jaderné energii
Komise (Eurostat) ve spolupráci s odvětvím jaderné energetiky v EU stanoví soubor ročních statistik o jaderné energii, jež budou vykazovány a rozšiřovány počínaje rokem 2009, který bude prvním vykazovaným obdobím, a to při zachování důvěrnosti, pokud je nezbytná, při zamezení zdvojování sběru údajů a při současném udržení nízkých nákladů na vypracování statistiky a rozumného zpravodajského zatížení.
Soubor ročních statistik o jaderné energii se zavede a může být změněn regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 11 odst. 2.
Článek 9
Statistiky o obnovitelných zdrojích energie a konečné spotřebě energie
1. V zájmu zlepšení kvality statistik o obnovitelných zdrojích energie a konečné spotřebě energie Komise (Eurostat) ve spolupráci s členskými státy zajistí, aby tyto statistiky byly srovnatelné, transparentní, podrobné a pružné tím, že:
|
a)
|
přezkoumá metodiku používanou při sestavování statistiky o obnovitelných zdrojích energie, aby byly, a to každoročně a bez nadměrných nákladů, pro každý zdroj obnovitelné energie k dispozici doplňující, vhodné a podrobné statistické údaje. Komise (Eurostat) předkládá a rozšiřuje statistiky vytvořené počínaje rokem 2010 (referenční rok);
|
|
b)
|
přezkoumá a určí metodiku používanou při sestavování statistik o konečné spotřebě energie (zdroje, proměnné, kvalita, náklady) na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství na základě současného stavu, existujících studií, pilotních studií proveditelnosti a analýzy nákladů a přínosů, kterou je třeba vypracovat, a dále vyhodnotí závěry pilotních studií a analýzy nákladů a přínosů s cílem vytvořit klíč pro třídění konečných zdrojů energie podle jednotlivých odvětví a hlavního užití energie a výsledné prvky postupně začlení do statistik počínaje rokem 2012 (referenční rok).
|
2. Soubor statistických údajů o obnovitelných zdrojích energie může být změněn regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.
3. Soubor statistických údajů o konečné spotřebě energie se vypracuje a může být změněn regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.
Článek 10
Prováděcí opatření
1. Následující opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto aktu včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2:
|
a)
|
změny v seznamu zdrojů údajů (čl. 3 odst. 3);
|
|
b)
|
změny ve vnitrostátních statistikách a v příslušných vysvětlivkách nebo definicích (čl. 4 odst. 3);
|
|
c)
|
změny v opatřeních týkajících se předávání (čl. 5 odst. 3);
|
|
d)
|
vypracování ročních statistik o jaderné energii a změny v nich (čl. 8 odst. 2);
|
|
e)
|
změny ve statistikách o obnovitelných zdrojích energie (čl. 9 odst. 2);
|
|
f)
|
vypracování statistik o konečné spotřebě energie a změny v nich (čl. 9 odst. 3).
|
2. Další výjimky (čl. 5 odst. 4) se udělí regulativním postupem podle čl. 11 odst. 3.
3. Je třeba zohlednit zásadu, že dodatečné náklady a zpravodajské zatížení musejí zůstat v rozumných mezích.
Článek 11
Výbor
1. Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
Článek 12
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 22. října 2008.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G.PÖTTERING
Za Radu
předseda
J.-P. JOUYET
(1) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 12. března 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 15. září 2008.
(2) Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1.
(3) Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33.
(4) Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.
(5) Úř. věst. L 1, 4.11.2003, s. 65.
(6) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.
(7) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.
(8) Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 876.
(9) Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1.
(10) Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.
(11) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(12) Úř. věst. L 55, 1.3.2005, s. 57.
PŘÍLOHA A
VYSVĚTLIVKY K TERMINOLOGII
Tato příloha obsahuje vysvětlení nebo definice pojmů, které jsou použity v ostatních přílohách.
1. POZNÁMKY K ZEMĚPISNÉ OBLASTI PŮSOBNOSTI
Následující zeměpisné definice se použijí pouze pro účely statistického výkaznictví:
|
—
|
Austrálie nezahrnuje zámořská území.
|
|
—
|
Dánsko nezahrnuje Faerské ostrovy a Grónsko.
|
|
—
|
Francie zahrnuje Monako a nezahrnuje francouzská zámořská území Guadeloupe, Martinik, Guayanu, Réunion, Saint Pierre a Miquelon, Novou Kaledonii, Francouzskou Polynésii, Wallis a Futunu, Mayotte.
|
|
—
|
Itálie zahrnuje San Marino a Vatikán.
|
|
—
|
Japonsko zahrnuje Okinawu.
|
|
—
|
Nizozemsko nezahrnuje Surinam a Nizozemské Antily.
|
|
—
|
Portugalsko zahrnuje Azory a Madeiru.
|
|
—
|
Španělsko zahrnuje Kanárské ostrovy, Baleárské ostrovy a Ceutu a Melillu.
|
|
—
|
Švýcarsko nezahrnuje Lichtenštejnsko.
|
|
—
|
Spojené státy zahrnují 50 států, District of Columbia, Americké Panenské ostrovy, Portoriko a Guam.
|
2. AGREGÁTY
Výrobci jsou klasifikováni podle účelu produkce:
|
—
|
Výrobci s hlavní činností: podniky v soukromém nebo veřejném vlastnictví, které vyrábějí elektřinu nebo teplo za účelem prodeje třetím stranám jako svoji hlavní činnost.
|
|
—
|
Závodní výrobci: podniky v soukromém nebo veřejném vlastnictví, které vyrábějí elektřinu nebo teplo zcela nebo částečně pro vlastní potřebu jako činnost, která podporuje jejich primární činnost.
|
Poznámka: Komise může blíže vysvětlit terminologii přidáním příslušných odkazů na NACE regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2, poté co vstoupí v platnost revidovaná klasifikace NACE.
2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
|
Produkce/domácí produkce
Množství vytěžených nebo vyrobených paliv vypočítaná po všech úkonech, kterými se odstraní inertní složky. Produkce zahrnuje množství spotřebovaná výrobcem v produkčním procesu (například na vytápění nebo provoz zařízení a pomocných zařízení), jakož i dodávky jiným výrobcům energie pro transformaci nebo jiné použití.
Domácí produkcí se rozumí: produkce ze zdrojů v příslušném státě.
|
|
Dovoz/vývoz
Zeměpisné definice viz oddíl „Poznámky k zeměpisné oblasti působnosti“.
Pokud není stanoveno jinak, „dovoz“ se vztahuje k vlastní zemi původ (země, ve které byl energetický produkt vyroben) a „vývoz“ ke konečné zemi spotřeby vyrobeného energetického produktu.
Množství se považuje za dovezené nebo vyvezené po překročení politické hranice země, ať už bylo nebo nebylo celně odbavené.
Pokud nelze určit původ či destinaci, může se uvést „Ostatní“.
Statistické rozdíly se mohou vyskytnout pouze tehdy, pokud je na výše uvedeném základě k dispozici jen celkový dovoz a vývoz, ale zeměpisné rozdělení je založeno na jiném zjišťování, zdroji či pojetí. V takovém případě se rozdíly zahrnou pod „Ostatní“.
|
|
Mezinárodní námořní zásobníky
Množství paliv dodávaná lodím všech vlajek, které se podílejí na mezinárodní plavbě. Mezinárodní plavba se může uskutečňovat na moři, vnitrozemských jezerech a vodních cestách a v pobřežních vodách. Nezahrnují se:
|
—
|
spotřeba u lodí, které se podílejí na domácí plavbě. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní plavbu by mělo být stanoveno na základě přístavu vyplutí a přístavu připlutí a nikoliv na základě vlajky či státní příslušnosti lodě,
|
|
—
|
spotřeba u rybářských lodí,
|
|
—
|
spotřeba u vojenských sil.
|
|
|
Změna stavu zásob
Rozdíl mezi počátečním stavem zásob a konečným stavem zásob držených na území státu.
|
|
Hrubá spotřeba (vypočítaná)
Vypočítaná hodnota, definovaná jako:
Domácí produkce + Z ostatních zdrojů + Dovoz – Vývoz – Mezinárodní námořní zásobníky + Změna stavu zásob
|
|
Hrubá spotřeba (zjištěná)
Množství skutečně zaznamenané při zjišťování v odvětvích konečné spotřeby.
|
|
Statistické rozdíly
Vypočítaná hodnota, definovaná jako:
Vypočítaná hrubá spotřeba – zjištěná hrubá spotřeba.
Zahrnuje změny v zásobách u koncových spotřebitelů, pokud je nelze určit jako součást „Změny stavu zásob“.
Měly by se uvést důvody všech významných rozdílů.
|
|
Veřejné elektrárny
Množství paliv použité na výrobu elektřiny.
Paliva použitá v zařízeních s alespoň jednou kogenerační jednotkou (CHP – kombinovaná výroba tepla a elektřiny), se vykazují pod „Veřejné teplárny“.
|
|
Veřejné teplárny
Množství paliv použitá na výrobu elektřiny a tepla.
|
|
Veřejné výtopny
Množství paliv použitá na výrobu tepla.
|
|
Závodní elektrárny
Množství paliv použité na výrobu elektřiny.
Paliva použitá v zařízeních s alespoň jednou kogenerační jednotkou (CHP – kombinovaná výroba tepla a elektřiny), se vykazují pod „Závodní teplárny“.
|
|
Závodní teplárny
Množství paliv, která odpovídají množství vyrobené elektřiny a prodaného tepla.
|
|
Závodní výtopny
Množství paliv, která odpovídají množství prodaného tepla.
|
|
Černouhelné briketárny:
Množství použitá na výrobu paliv.
Množství použitá na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
Koksovny:
Množství použitá v koksovnách.
Množství použitá na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
Hnědouhelné/rašelinové briketárny:
Množství lignitu nebo hnědého uhlí použité na výrobu hnědouhelných briket (BKB) nebo rašeliny na výrobu rašelinových briket (PB).
Množství použité na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
Plynárny
Množství použitá na výrobu plynu v plynárnách a zařízeních na zplyňování uhlí.
Množství použité na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
Vysoké pece
Množství koksovatelného uhlí a/nebo bituminózního uhlí (všeobecně známého jako PCI) a koksárenského plynu transformovaného ve vysokých pecích.
Množství použitá jako palivo na vytápění a provoz vysokých pecí (např.: vysokopecní plyn) by se nemělo uvádět zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
Zkapalňování uhlí
Množství paliva použitá na výrobu syntetického oleje.
|
|
Ropné rafinérie:
Množství použitá na výrobu ropných produktů.
Množství použitá jako palivo na vytápění a provoz zařízení by se nemělo vykazovat zde; mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
Jinde neuvedené – Transformace
Množství použitá na transformační činnosti jinde nezahrnuté. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.
|
2.2 Energetické odvětví a konečná spotřeba
|
Energetické odvětví celkem
Množství spotřebovaná energetickým průmyslem na podporu těžby (dobývání, produkce ropy a plynu) nebo zařízení s činností transformace paliv a energie.
Nezahrnuje množství paliv transformovaná na jinou formu energie (což by se mělo uvést v transformačním odvětví) nebo použitých na podporu provozu ropovodů, plynovodů a potrubí na přepravu uhelných kalů (které by se měly uvést v odvětví dopravy).
Zahrnuje výrobu chemických materiálů pro jaderné štěpení a jadernou fúzi a produkty těchto procesů.
|
|
Elektrárny, teplárny a výtopny
Množství spotřebované jako energie v elektrárnách, teplárnách a výtopnách.
|
|
Uhelné doly
Množství spotřebované jako energie na podporu těžby a úpravy uhlí v rámci uhelného průmyslu (odvětví těžby uhlí).
Uhlí spálené v důlních elektrárnách by se mělo vykazovat v transformačním odvětví.
|
|
Černouhelné briketárny
Množství spotřebovaná jako energie v černouhelných briketárnách.
|
|
Koksovny
Množství spotřebovaná jako energie v koksovnách.
|
|
Hnědouhelné/rašelinové briketárny:
Množství použitá jako energie v zařízeních na výrobu BKP/PB.
|
|
Plynárny/zařízení na zplyňování (zplyňovací zařízení)
Množství spotřebovaní jako energie v plynárnách a v zařízeních na zplyňování (zplyňovacích zařízeních).
|
|
Vysoké pece
Množství spotřebované jako energie ve vysokých pecích.
|
|
Zkapalňování uhlí
Množství spotřebované jako energie v zařízeních na zkapalňování uhlí.
|
|
Ropné rafinérie
Množství spotřebovaná jako energie v ropných rafinériích.
|
|
Těžba ropy a plynu
Množství spotřebovaná jako palivo při těžbě ropy a plynu a v zařízeních na zpracování zemního plynu.
Nezahrnuje ztráty v potrubí (je třeba uvést jako distribuční ztráty) a množství energie použité při provozu potrubí (je třeba uvést v odvětví dopravy).
|
|
Konečná spotřeba celkem
Definovaná (vypočítaná) jako:
= neenergetické užití celkem + konečná spotřeba energie (průmysl + doprava + ostatní odvětví)
Nezahrnuje dodávky pro transformaci, použití v odvětvích vyrábějících energii a distribuční ztráty.
|
|
Neenergetické užití
Energetické produkty použité jako suroviny v jiných odvětvích; tj. nespotřebované jako palivo nebo netransformované na jiné palivo.
|
2.3 Specifikace konečného užití energie
|
Konečná spotřeba energie
Celková spotřeba energie v průmyslu, dopravě a ostatních odvětvích.
|
|
Průmysl
Týká se množství paliva spotřebovaných průmyslovým podnikem na podporu jeho primárních činností.
Na výtopny nebo teplárny se vztahují jen množství paliv spotřebovaných na výrobu tepla v samotném zařízení. Množství paliv spotřebovaných na výrobu tepla určeného na prodej a na výrobu elektřiny by se měla vykazovat v příslušném transformačním odvětví.
|
|
Hutnictví železa
|
|
Chemický průmysl (včetně petrochemického)
Odvětví chemického a petrochemického průmyslu.
|
|
Hutnictví neželezných kovů
Odvětví hutnictví neželezných kovů.
|
|
Nekovové minerální výrobky
Výroba skla, keramických výrobků, cementu a jiných stavebních materiálů.
|
|
Dopravní zařízení
Odvětví vztahující se k zařízením používaným k dopravním účelům.
|
|
Strojírenství
Výroba kovodělných výrobků, strojů a zařízení kromě dopravních zařízení.
|
|
Těžební průmysl
Nezahrnuje odvětví vyrábějící energii.
|
|
Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
Zahrnuje výrobu nahraných nosičů.
|
|
Dřevařský a dřevozpracující průmysl (jiný než celulózy a papíru)
|
|
Stavebnictví
|
|
Textilní a kožedělný průmysl
|
|
Jinde neuvedené – Průmysl
Spotřeba v odvětvích, která nejsou uvedena výše.
|
|
Odvětví dopravy
Energie použitá ve všech přepravních činnostech bez ohledu na hospodářské odvětví, ve kterém se činnost uskutečňuje.
|
|
Odvětví dopravy – Železniční doprava
Celková spotřeba pro využití v železniční dopravě, včetně průmyslových železnic.
|
|
Odvětví dopravy – Vnitrostátní plavba
Množství dodaná lodím všech vlajek, které se nepodílejí na mezinárodní plavbě (viz Mezinárodní námořní zásobníky). Dělení na vnitrostátní/mezinárodní plavbu by mělo být stanoveno na základě přístavu vyplutí a přístavu připlutí a nikoliv na základě vlajky či státní příslušnosti lodě.
|
|
Odvětví dopravy – Silniční doprava
Množství použitá v silničních vozidlech.
Zahrnuje palivo použité v zemědělských vozidlech na dálnicích a maziva pro použití v silničních vozidlech.
Nezahrnuje energii použitou ve stacionárních motorech (viz Ostatní odvětví), v traktorech mimo dálnice (viz Zemědělství), v silničních vozidlech pro vojenské účely (viz Ostatní odvětví – Jinde neuvedené), bitumen použitý na silniční povrchy a energii použitou v motorech na stavbách (viz průmyslové pod odvětví Stavebnictví).
|
|
Odvětví dopravy – Potrubní doprava
Množství použitá jako energie na podporu a provoz potrubí přepravujících plyny, kapaliny, kaly a jiné komodity.
Zahrnuje energii použitou pro kompresorové stanice a údržbu potrubí.
Nezahrnuje energii použitou pro distribuci zemního nebo vyrobeného plynu, horké vody nebo páry potrubím od distributora ke koncovým uživatelům (uvede se v položce „Energetické odvětví“), energii použitou pro konečnou distribuci vody pro domácnosti, průmyslové, obchodní a jiné uživatele (zahrne se pod položkou „Odvětví obchodu a veřejných služeb“) a ztráty, které se vyskytly během dopravy mezi distributorem a koncovými uživateli (uvede se jako distribuční ztráty).
|
|
Odvětví dopravy – Mezinárodní letecká doprava
Množství leteckého paliva dodaná letadlům používaným v mezinárodní letecké dopravě. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti.
Nezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce „Odvětví dopravy – jinde neuvedené“) a letecké palivo pro vojenské účely (uvede se v položce „Ostatní odvětví – jinde neuvedené“).
|
|
Odvětví dopravy – Vnitrostátní letecká doprava
Množství leteckých paliv dodaných letadlům používaným ve vnitrostátní letecké dopravě – komerční, soukromé, zemědělské atd.
Zahrnuje palivo použité pro účely jiné než létání, například zkoušení motorů na zkušební stolici. Dělení na vnitrostátní/mezinárodní leteckou dopravu by mělo být stanoveno na základě místa odletu a příletu a nikoliv na základě státní příslušnosti letecké společnosti.
Nezahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech (uvede se v položce „Odvětví dopravy – jinde neuvedené“) a letecká paliva pro vojenské účely (uvede se v položce „Ostatní odvětví – jinde neuvedené“).
|
|
Odvětví dopravy – Jinde neuvedené
Množství použitá na dopravní činnosti jinde nezahrnuté.
Zahrnuje paliva použitá leteckými společnostmi v jejich silničních vozidlech a paliva použitá v přístavech pro vykladače lodí, různé typy jeřábů.
Uvede se, co je zahrnuto v této položce.
|
|
Ostatní odvětví
Odvětví, která nejsou výslovně uvedena nebo nespadají pod energetiku, průmysl nebo dopravu.
|
|
Ostatní odvětví – Obchod a veřejné služby
Paliva spotřebovaná podniky a úřady ve veřejném a soukromém sektoru.
|
|
Ostatní odvětví – Domácnosti
Uvedou se paliva spotřebovaná všemi domácnostmi včetně „domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu“.
|
|
Ostatní odvětví – Zemědělství/lesnictví
Paliva spotřebovaná uživateli zatříděnými jako zemědělství, myslivost a lesnictví.
|
|
Ostatní odvětví – Rybolov
Paliva dodaná pro vnitrozemský, pobřežní a hlubinný rybolov. Rybolov by měl zahrnovat paliva dodaná lodím všech vlajek, které doplnily palivo v dané zemi (včetně mezinárodního rybolovu), a energii použitou v odvětví rybolovu.
|
|
Ostatní odvětví – Jinde neuvedené
Jsou to činnosti jinde nezahrnuté. Tato kategorie zahrnuje palivo použité pro vojenské účely v rámci veškeré mobilní a stacionární spotřeby (např. lodě, letadla, silniční vozidla a energie použitá v obytných prostorách) bez ohledu na to, zda palivo bylo dodáno armádě dané země nebo armádě jiné země. V případě použití je třeba ve zprávě vysvětlit, co je zahrnuto v této položce.
|
3. OSTATNÍ POJMY
Platí následující význam zkratek:
|
—
|
SBP: speciální bod varu
|
|
—
|
LPG: zkapalněný ropný plyn
|
|
—
|
NGL: zemní plyn kapalný
|
|
—
|
LNG: zkapalněný zemní plyn
|
|
—
|
CNG: stlačený zemní plyn
|
PŘÍLOHA B
ROČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY
Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, referenční období, četnost, lhůty a způsob předávání při ročním sběru energetických statistik.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1. TUHÁ FOSILNÍ PALIVA A VYROBENÉ PLYNY
1.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
|
Energetické produkty
|
Definice
|
|
|
Uhlí vysoké kvality určené pro využití v průmyslu a v domácnostech. Obecně obsahuje méně než 10 % těkavých látek a má vysoký obsah uhlíku (asi 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je větší než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele.
|
|
2.
|
Černé uhlí koksovatelné
|
|
Bituminózní uhlí takové kvality, která umožňuje výrobu koksu vhodného na podporu zavážky vysokých pecí. Jeho spalné teplo je vyšší než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele.
|
|
3.
|
Ostatní bituminózní uhlí
(Energetické uhlí)
|
|
Uhlí používané pro výrobu páry, zahrnuje veškeré bituminózní uhlí nezahrnuté v koksovatelném uhlí, ani v antracitu. Je charakterizováno vyšším obsahem těkavých látek, než má antracit (více než 10 %), a nižším obsahem uhlíku (méně než 90 % pevného uhlíku). Jeho spalné teplo je vyšší než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg), počítáno na vlhký stav, bez popele. Pokud se bituminózní uhlí použije v koksárenských pecích, mělo by se vykázat jako koksovatelné uhlí.
|
|
|
Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem mezi 17 435 kJ/kg (4 165 kcal/kg) a 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg) obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.
|
|
|
Jedná se o nespékavé uhlí se spalným teplem nižším než 17 435 kJ/kg (4 165 kcal/kg), obsahující více než 31 % těkavých látek, počítáno v sušině, bez minerálních látek.
Ropné břidlice a dehtové písky produkované a přímo spalované by se měly vykázat v této kategorii. Ropné břidlice a dehtové písky použité jako vstupy pro jiné transformační procesy by se rovněž měly vykázat v této kategorii.
Zahrnuje podíl ropných břidlic a dehtových písků spotřebovaných v transformačním procesu. Břidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat v ročním dotazníku o ropě.
|
|
|
Hořlavý měkký, porézní nebo stlačený, sediment rostlinného původu s vysokým obsahem vody (až 90 % v surovém stavu), lehce řezatelný, světle až tmavohnědé barvy. Rašelina použitá pro jiné než energetické účely se nezahrnuje.
Touto definicí není dotčena definice obnovitelných zdrojů energie uvedená ve směrnici 2001/77/ES ani pokyny Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.
|
|
|
Složené palivo vyrobené z drti černého uhlí s přidáním pojiva. Vyrobené množství černouhelných briket může být proto mírně vyšší než skutečné množství uhlí spotřebované v transformačním procesu.
|
|
8.
|
Koks černouhelný metalurgický
|
|
Tuhý produkt získaný karbonizací uhlí, převážně koksovatelného černého uhlí, při vysoké teplotě, má nízký obsah vlhkosti a těkavých látek. Černouhelný metalurgický koks se používá zejména v hutnictví železa jako zdroj energie a jako chemický činitel. Koksový mour a slévárenský koks se zahrnují do této kategorie.
Polokoks (tuhý produkt získaný karbonizací uhlí při nízké teplotě) by se měl zahrnout do této kategorie. Polokoks se používá jako palivo v domácnostech nebo v samotném transformačním zařízení. Tato položka rovněž zahrnuje koks, koksový mour a polokoks vyrobené z lignitu/hnědého uhlí.
|
|
9.
|
Koks černouhelný plynárenský
|
|
Vedlejší produkt černého uhlí používaný pro výrobu energoplynu v plynárnách. Černouhelný plynárenský koks se používá pro vytápění.
|
|
|
Výsledek destruktivní destilace bituminózního uhlí. Černouhelný dehet je kapalný vedlejší produkt destilace uhlí pro výrobu koksu v koksovnách nebo je vyráběn z hnědého uhlí („nízkotepelný dehet“). Černouhelný dehet lze dále destilovat na různé organické produkty (např. benzen, toluen, naftalen), které by se obvykle vykázaly jako vstupní surovina pro petrochemický průmysl.
|
|
11
|
BKB
(Brikety hnědouhelné)
|
|
BKB je složené palivo vyrobené z lignitu/hnědého uhlí, vyrobené briketováním za vysokého tlaku bez přídavku pojiva. Tyto údaje zahrnují rašelinové brikety, vysušenou lignitovou drť a prach.
|
|
|
Zahrnuje všechny druhy plynů vyráběných ve veřejných nebo soukromých zařízeních, jejichž hlavním účelem je výroba, doprava a distribuce plynu. Zahrnuje plyn vyrobený karbonizací (včetně plynu vyrobeného v koksovnách a převedeného na energoplyn), úplným zplyňováním s obohacením nebo bez obohacení ropnými produkty (LPG, topný olej nízkosirný a vysokosirný atd.) a přetvořením a jednoduchým smíšením plynů nebo vzduchu, uvedený v řádkách „Z ostatních zdrojů“. V rubrice „Transformační odvětví“ uveďte množství energoplynu převedeného na smíšený zemní plyn, který bude distribuován a spotřebován v rozvodné síti zemního plynu.
Výroba ostatních plynů ze zplyňování uhlí (tj. koksárenského plynu, vysokopecního kychtového plynu a plynu z ocelářských pecí) by se měla vykazovat ve sloupcích týkajících se těchto plynů a nikoliv jako produkce energoplynu. Plyny ze zplyňování uhlí převedené do plynáren by se měly vykazovat (ve vlastním sloupci) v transformačním odvětví pod položkou „Plynárny“. Celkové množství energoplynu, který je výsledkem převodu ostatních plynů ze zplyňování uhlí, by se mělo objevit v rubrice energoplynu.
|
|
|
Získávaný jako vedlejší produkt výroby černouhelného metalurgického koksu pro hutnictví železa.
|
|
14
|
Vysokopecní kychtový plyn
|
|
Produkovaný během spalování uhlí ve vysokých pecích v hutnictví železa. Získává a používá se jako palivo částečně v daném zařízení a částečně při jiných procesech v ocelářském průmyslu nebo v elektrárnách vybavených k jeho spalování. Množství paliva by mělo být vykázáno podle spalného tepla.
|
|
15
|
Plyn z ocelářských pecí
|
|
Vedlejší produkt při výrobě oceli v pecích kyslíkovým způsobem, získává se při výstupu z pece. Tento plyn je rovněž známý jako konvertorový plyn, plyn LD nebo plyn BOS.
|
|
|
Pojmem „černé uhlí“ se rozumí uhlí se spalným teplem vyšším než 23 865 kJ/kg (5 700 kcal/kg) bez popelovin, ale s obsahem vlhkosti a se střední odrazností vitrinitu nejméně 0,6. Černé uhlí zahrnuje všechny energetické produkty dohromady od 1 do 3 (antracit, koksovatelné uhlí a ostatní bituminózní uhlí).
|
1.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
|
|
|
1.1
|
Z toho: hlubinná těžba
Vztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí.
|
|
|
1.2
|
Z toho: povrchová těžba
Vztahuje se jen na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí.
|
|
|
2.
|
Z ostatních zdrojů
Sestává ze dvou složek:
|
—
|
regenerované kaly, meziprodukty a ostatní uhelné produkty nízké kvality, které nelze třídit podle typu uhlí. Zahrnuje uhlí získané z hald a ostatních odpadních sběrných nádrží,
|
|
—
|
dodávky paliva, jehož výroba je zahrnutá v ostatních palivo-energetických bilancích, ale jehož spotřeba se uvede v energetické bilanci uhlí.
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: z ropných produktů
Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí a rašelinu.
Např.: přidání ropného koksu do koksovatelného uhlí pro koksovny.
|
|
|
2.2
|
Z toho: ze zemního plynu
Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí a rašelinu.
Např.: přidání zemního plynu do energoplynu pro přímou konečnou spotřebu.
|
|
|
2.3
|
Z toho: z obnovitelných zdrojů
Nevztahuje se na antracit, koksovatelné uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí a lignit/hnědé uhlí a rašelinu.
Např.: průmyslový odpad jako pojivo při výrobě černouhelných briket.
|
|
|
|
|
|
|
5.
|
Mezinárodní námořní zásobníky
|
|
|
6.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
|
|
|
|
|
|
|
9.
|
Transformační odvětví celkem
Množství paliv použitá při primární nebo sekundární přeměně energie (např. uhlí na elektřinu, koksárenského plynu na elektřinu) nebo použitá při transformaci na odvozené energetické produkty (např.: koksovatelné uhlí na koks).
|
|
|
9.1
|
Z toho: Veřejné elektrárny
|
|
|
9.2
|
Z toho: Veřejné teplárny
|
|
|
9.3
|
Z toho: Veřejné výtopny
|
|
|
9.4
|
Z toho: Závodní elektrárny
|
|
|
9.5
|
Z toho: Závodní teplárny
|
|
|
9.6
|
Z toho: Závodní výtopny
|
|
|
9.7
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
9.9
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
9.11
|
Z toho: Vysoké pece
Množství koksovatelného uhlí nebo bituminózního uhlí (všeobecně známého jako PCI) a koksárenského plynu transformovaného ve vysokých pecích. Množství použité jako palivo pro vytápění a provoz vysokých pecí (např.: vysokopecní plyn) by se nemělo uvádět v transformačním odvětví, ale mělo by se vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
|
9.12
|
Z toho: Zkapalňování uhlí
Břidličná ropa a ostatní produkty získané zkapalňováním by se měly vykázat podle kapitoly 4 této přílohy.
|
|
|
9.13
|
Z toho: Pro smíšený zemní plyn
Množství energoplynu smíšeného se zemním plynem.
|
|
|
9.14
|
Z toho: Jinde neuvedené – Transformace
|
|
1.2.2 Energetické odvětví
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
1.1
|
Z toho: Elektrárny, teplárny a výtopny
|
|
|
|
|
1.3
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.5
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.8
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.9
|
Z toho: Zkapalňování uhlí
|
|
|
1.10
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
2.
|
Distribuční ztráty
Ztráty vzniklé v důsledku dopravy a distribuce, jakož i hoření vyrobených plynů bez využití.
|
|
|
3.
|
Konečná spotřeba celkem
|
|
|
4.
|
Neenergetické užití celkem
|
|
|
4.1
|
Z toho: Průmysl, transformační a energetické odvětví
Neenergetické užití ve všech průmyslových, transformačních a energetických pododvětvích, např. uhlí použité pro výrobu methanolu nebo amoniaku.
|
|
|
4.1.1
|
Z 4.1, z toho: v petrochemickém odvětví
Neenergetické užití, např. uhlí použité jako vstupní surovina pro výrobu hnojiv a jako vstupní surovina pro ostatní petrochemické produkty.
|
|
|
4.2
|
Z toho: Odvětví dopravy
Neenergetické užití ve všech pododvětvích dopravy.
|
|
|
4.3
|
Z toho: Ostatní odvětví
Neenergetické užití v obchodu a veřejných službách, domácnostech, zemědělství a v ostatních jinde neuvedených.
|
|
1.2.3 Specifikace konečného užití energie
|
1.
|
Konečná spotřeba energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
3.2
|
Z toho: Vnitrostátní plavba
|
|
|
3.3
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
1.2.4 Dovoz a vývoz
Dovozy podle země původu a vývozy podle země určení.
Nevztahuje se na rašelinu, plynárenský koks, energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí.
1.2.5 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.
Tyto vstupy pro závodním výrobce se vykazují zvlášť pro hlavní činnosti uvedené v následující tabulce:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.4
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.7
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.8
|
Z toho: Zkapalňování uhlí
|
|
|
1.9
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
1.3 Výhřevnost
Vykáží se jak spalné teplo, tak výhřevnost u energetických produktů uvedených v odstavci 1.1. pro následující hlavní agregáty.
Nevztahuje se na energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5.
|
Použité ve vysokých pecích
|
|
|
6.
|
Použité ve veřejných elektrárnách, teplárnách a výtopnách
|
|
|
|
|
|
1.4 Produkce a zásoby v uhelných dolech
Vztahuje se jen na černé uhlí a na lignit/hnědé uhlí.
Musí se vykázat následující množství:
|
|
|
|
|
|
|
4.
|
Zásoby na konci období
|
|
|
4.1
|
Z toho: Zásoby v dolech
|
|
1.5 Jednotky měření
|
|
103 tun
Výjimky: pro plyny (energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn, plyn z ocelářských pecí) se měření uskutečňuje přímo v energetickém obsahu a jednotka, která se použije, je proto TJ (založená na spalném teple).
|
|
|
MJ/tuna
|
1.6 Výjimky
Nepoužijí se.
2. ZEMNÍ PLYN
2.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Tento sběr údajů se týká zemního plynu, který zahrnuje plyny vyskytující se v podzemních ložiskách, buď zkapalněných nebo plynných, sestávajících zejména z methanu.
Zahrnuje jak „nedoprovodný“ plyn (zemní plyn karbonský) pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě a „doprovodný“ plyn (zemní plyn naftový) produkovaný se surovou ropou, tak rovněž methan získávaný z uhelných dolů (důlní plyn) nebo z uhelných ložisek (plyn z uhelných ložisek).
Nezahrnuje plyny vytvořené anaerobní digescí biomasy (například komunální nebo splaškový plyn) ani energoplyn.
2.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
2.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Uvedou se množství vyjádřená jak v objemových, tak energetických jednotkách, včetně spalného tepla a výhřevnosti, pro následující agregáty:
|
1.
|
Domácí produkce
Veškerá suchá tržní produkce v rámci vnitrostátních hranic, včetně pobřežní produkce. Produkce se měří po čištění a extrakci NGL a síry.
Nezahrnuje těžební ztráty a množství opětovně vstřikovaná, vypouštěná do atmosféry nebo spalovaná bez využití.
Zahrnuje množství použité v rámci odvětví zemního plynu; při těžbě plynu, v soustavách plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních.
|
|
|
1.1
|
Z toho: „Doprovodný“ plyn (zemní plyn naftový)
Zemní plyn produkovaný ve spojení se surovou ropou.
|
|
|
1.2
|
Z toho: „Nedoprovodný“ plyn (zemní plyn karbonský)
Zemní plyn pocházející z polí produkujících uhlovodíky pouze v plynné formě.
|
|
|
1.3
|
Z toho: Důlní plyn
Methan produkovaný v uhelných dolech nebo z uhelných ložisek, odvedený na povrch a spotřebovaný v šachtách nebo přenášený plynovodem ke spotřebitelům.
|
|
|
2.
|
Z ostatních zdrojů
Paliva, kterou jsou smíchána se zemním plynem a spotřebovávají se jako směs.
|
|
|
2.1
|
Z toho: z ropných produktů
LPG pro zušlechtění, např. tepelného obsahu.
|
|
|
2.2
|
Z toho: z uhlí
vyrobený plyn pro smíchání se zemním plynem
|
|
|
2.3
|
Z toho: z obnovitelných zdrojů
bioplyn pro smíchání se zemním plynem
|
|
|
|
|
|
|
5.
|
Mezinárodní námořní zásobníky
|
|
|
6.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
|
|
|
|
|
8.
|
Statistické rozdíly
Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.
|
|
|
9.
|
Vytěžitelný plyn: počáteční a konečné zásoby
Množství plynu k dispozici pro dodávky během každého vstupního-výstupního cyklu. Jedná se o vytěžitelný zemní plyn skladovaný ve speciálních skladovacích zařízeních (vyčerpaná plynová nebo ropná pole, vodonosné vrstvy, vytěžené solné prostory, smíšené kaverny nebo jiné) a také skladování zkapalněného zemního plynu. Neměl by se zahrnovat pracovní polštář.
Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.
|
|
|
10
|
Plyn vypouštěný do atmosféry
Objem plynu uvolněného do vzduchu v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu.
Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.
|
|
|
11
|
Plyn spalovaný bez využití
Objem plynu spáleného bez využití v místě produkce nebo v zařízení na zpracování plynu.
Požadavek na vykazování výhřevnosti se zde neuplatňuje.
|
|
|
12
|
Transformační odvětví celkem
Množství paliv použitých při primární nebo sekundární přeměně energie (např. zemní plyn na elektřinu) nebo použitých při transformaci na odvozené energetické produkty (např. zemní plyn na methanol).
|
|
|
12.1
|
Z toho: Veřejné elektrárny
|
|
|
12.2
|
Z toho: Závodní elektrárny
|
|
|
12.3
|
Z toho: Veřejné teplárny
|
|
|
12.4
|
Z toho: Závodní teplárny
|
|
|
12.5
|
Z toho: Veřejné výtopny
|
|
|
12.6
|
Z toho: Závodní výtopny
|
|
|
|
|
|
|
|
|
12.10
|
Z toho: Plyn na kapaliny
Množství zemního plynu použitého jako vstupní surovina pro přeměnu na kapaliny, např. množství paliva vstupujícího do procesu výroby methanolu pro transformaci na methanol.
|
|
|
12.11
|
Z toho: Neuvedené – Transformace
|
|
2.2.2 Energetické odvětví
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
1.3
|
Z toho: Vstupy do ropných rafinérií
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.7
|
Z toho: Elektrárny, teplárny a výtopny
|
|
|
1.8
|
Z toho: Zkapalňování (LNG) nebo zplyňování
|
|
|
1.9
|
Z toho: Plyn na kapaliny
|
|
|
1.10
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
2.
|
Ztráty při distribuci a dopravě.
|
|
2.2.3 Specifikace konečného užití energie
Spotřeba zemního plynu se vykazuje zvlášť pro energetické užití a (je-li to třeba) pro neenergetické užití u všech následujících agregátů:
|
1.
|
Konečná spotřeba celkem
Konečná energetická spotřeba a neenergetické užití se uvede zvlášť v této položce.
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Silniční doprava
Zahrnuje jak CNG, tak bioplyn.
|
|
|
2.1.1
|
Z toho: Frakce bioplynu v silniční dopravě.
|
|
|
2.2
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
2.3
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
3.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
3.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
3.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
3.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
3.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
3.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
3.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
3.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
3.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
3.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
3.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
3.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
2.2.4 Dovoz a vývoz
Uvede se jak množství zemního plynu celkem, tak jeho příslušná část LNG, podle země původu u dovozů a podle země určení u vývozů.
2.2.5 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro závodní elektrárny, závodní teplárny a závodní výtopny.
Vstupy se vztahují na následující zařízení nebo činnosti:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
1.3
|
Z toho: Vstupy do ropných rafinérií
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.7
|
Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG) a na zpětné odpařování
|
|
|
1.8
|
Z toho: Plyn na kapaliny
|
|
|
1.9
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
2.2.6 Skladovací kapacity plynu
|
1.
|
Název
Název místa skladovacího zařízení.
|
|
|
2.
|
Typ
Typ skladování, jako je vyčerpané plynové pole, solná kaverna atd.
|
|
|
3.
|
Provozní kapacita
Celková skladovací kapacita plynu bez pracovního polštáře. Pracovní polštář je celkový objem plynu, který musí být trvalou zásobou pro udržení přiměřeného tlaku v podzemních skladovacích nádržích a výtlaku po celý výstupní cyklus.
|
|
|
4.
|
Špičkový výkon
Maximální míra, při které může být plyn čerpán z příslušného skladovacího prostoru.
|
|
2.3 Jednotky měření
|
|
Pokud není uvedeno jinak, uvádějí se množství zemního plynu podle energetického obsahu, tj. v TJ na základě spalného tepla.
Pokud se požadují fyzická množství, jednotka se uvádí v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa).
|
|
|
kJ/m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa).
|
|
3.
|
Provozní skladovací kapacita
|
|
106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa).
|
|
|
106 m3/den za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa).
|
2.4 Výjimky
Nepoužijí se.
3. ELEKTŘINA A TEPLO
3.1 ENERGETICKÉ PRODUKTY, za něž se zjišťují údaje
Tato kapitola pokrývá teplo a elektřinu.
3.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této kapitole. Definice a jednotky zmíněné v kapitolách 1, 2, 4 a 5 se vztahují na energetické produkty, které patří mezi tuhá paliva a vyrobené plyny, zemní plyn, ropu a ropné produkty, a na obnovitelné zdroje energie a energii z odpadu.
3.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Následující zvláštní definice se vztahují na agregáty pro elektřinu a teplo v této kapitole:
|
—
|
Hrubá výroba elektřiny: součet výroby elektrické energie všech generátorů (včetně přečerpávacích vodních elektráren) měřené na výstupních svorkách hlavních transformátorů.
|
|
—
|
Hrubá výroba tepla: celkové teplo vyrobené danými instalacemi, zahrnuje teplo použité pomocnými zařízeními, které využívají horké kapaliny (vytápění vnitřních prostor, vytápění tekutým palivem atd.) a ztráty v zařízeních/tepelné výměníkové síti, stejně tak jako teplo z chemických procesů použité jako primární forma energie.
|
|
—
|
Čistá výroba elektřiny: hrubá výroba elektřiny bez elektrické energie absorbované pomocnými výrobními provozy a ztráty v hlavních generátorových transformátorech.
|
|
—
|
Čistá výroba tepla: teplo dodávané do rozvodné soustavy určené měřením výstupních a zpětných toků.
|
Agregáty zmíněné v následující tabulce se vykazují zvlášť za výrobce s hlavní činností a za výrobce závodní. U těchto dvou typů výrobců se vykazuje hrubá a čistá výroba elektřiny a tepla zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny vždy, je-li to třeba, pro následující agregáty:
|
|
|
|
|
|
|
1.2.1
|
Z toho: část vodní energie vyráběné v přečerpávacích vodních elektrárnách
|
|
|
|
|
|
|
1.5
|
Z toho: Přílivová, vlnová, oceánská
|
|
|
|
|
1.7
|
Z toho: Paliva
Paliva schopná vznícení nebo hoření, tj. reakcí s kyslíkem produkují výrazný nárůst teploty, a spalovaná přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla.
|
|
|
1.8
|
Z toho: Tepelná čerpadla
Tepelný výkon z tepelných čerpadel jen tam, kde se teplo prodává třetím stranám (tj. v případech, kde k výrobě dochází v transformačním odvětví).
|
|
|
1.9
|
Z toho: Elektrické kotle
Množství tepla z elektrických kotlů, pokud se výkon prodává třetím stranám.
|
|
|
1.10
|
Z toho: Teplo z chemických procesů
Teplo pocházející z procesů bez vstupní energie, jako je chemická reakce.
Nezahrnuje odpadní teplo pocházející z energetických procesů, které by se mělo uvést jako teplo vyráběné z příslušného paliva.
|
|
|
1.11
|
Z toho: Z ostatních zdrojů – Elektřina (specifikujte prosím)
|
|
Agregáty zmíněné v následující tabulce se vykazují za celek, za elektřinu a teplo zvlášť vždy, je-li třeba je takto vykazovat. U prvních tří agregátů v následující tabulce by se množství měla vypočítat z hodnot vykázaných podle předchozí tabulky a být s nimi v souladu.
|
|
|
2.
|
Vlastní použití v zařízení
|
|
|
|
|
4.
|
Dovoz
Viz též vysvětlivku č. 5 „Vývoz“.
|
|
|
5.
|
Vývoz
Množství elektřiny se považují za dovezená nebo vyvezená, překročila-li politické hranice země, ať už byla nebo nebyla celně odbavena. Pokud je elektřina přepravována přes území země, mělo by být toto množství vykázáno jako dovoz i jako vývoz.
|
|
|
6.
|
Použité v tepelných čerpadlech
|
|
|
7.
|
Použité v elektrických parních kotlích
|
|
|
8.
|
Použité v přečerpávacích vodních elektrárnách
|
|
|
9.
|
Použité při výrobě elektřiny
|
|
|
10.
|
Energie dodaná do sítě
U elektřiny: úhrn čisté výroby elektrické energie dodané všemi elektrárnami v zemi, snížený o množství současně použité pro tepelná čerpadla, elektricky poháněné parní kotle, čerpání a snížený nebo zvýšený o vývozy do zahraniční nebo dovozy ze zahraničí.
U tepla: úhrn čisté výroby tepla na prodej všemi zařízeními v zemi, snížený o teplo použité pro výrobu elektřiny a snížený nebo zvýšený o vývozy do zahraničí nebo dovozy ze zahraničí.
|
|
|
11.
|
Přenosové a distribuční ztráty
Všechny ztráty v důsledku dopravy a distribuce elektrické energie a tepla.
U elektřiny se zahrnují ztráty v transformátorech, které nejsou považovány za nedílnou součást elektráren.
|
|
|
12.
|
Hrubá spotřeba (vypočítaná)
|
|
|
|
|
14.
|
Hrubá spotřeba (zjištěná)
|
|
Vyrobenou elektřinu, prodané teplo a použitá množství paliv včetně jejich příslušné celkové energie (založené na jejich výhřevnosti s výjimkou zemního plynu, u kterého je založená na spalném teple) z paliv uvedených v následující tabulce se vykazují zvlášť za výrobce s hlavní činností a za výrobce závodní. U těchto dvou typů výrobců se vykazuje tato výroba elektřiny a tepla zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny vždy, je-li to třeba:
|
1.
|
Tuhá paliva a vyrobené plyny:
|
|
|
|
|
1.2
|
Černé uhlí koksovatelné
|
|
|
1.3
|
Ostatní bituminózní uhlí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.8
|
Koks černouhelný metalurgický
|
|
|
1.9
|
Koks černouhelný plynárenský
|
|
|
|
|
1.11
|
BKB (brikety hnědouhelné)
|
|
|
|
|
|
|
1.14
|
Vysokopecní kychtový plyn
|
|
|
1.15
|
Plyn z ocelářských pecí
|
|
|
2.
|
Ropa a ropné produkty:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2.5
|
Primární benzin (naphtha)
|
|
|
2.6
|
Tryskové palivo petrolejového typu
|
|
|
|
|
2.8
|
Plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej)
|
|
|
|
|
2.10
|
Bitumen (rovněž Orimulsion)
|
|
|
|
|
2.12
|
Ostatní ropné produkty
|
|
|
|
|
4.
|
Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu:
|
|
|
4.1
|
Průmyslový odpad (neobnovitelný)
|
|
|
4.2
|
Komunální odpad (obnovitelný)
|
|
|
4.3
|
Komunální odpad (neobnovitelný)
|
|
|
4.4
|
Dřevo, dřevěný odpad a ostatní tuhý odpad
|
|
|
|
|
4.6
|
Splaškový bahenní plyn
|
|
|
|
|
|
3.2.2 Spotřeba elektřiny a tepla v energetickém odvětví
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
Nezahrnuje vlastní použití v zařízení, použité pro přečerpávací vodní elektrárny, tepelná čerpadla a elektrické kotle.
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
1.3
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.5
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.8
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.9
|
Z toho: Jaderný průmysl
|
|
|
1.10
|
Z toho: Zařízení na zkapalňování uhlí
|
|
|
1.11
|
Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG)/Zařízení na zpětné odpařování
|
|
|
1.12
|
Z toho: Zařízení na zplyňování (bioplyn)
|
|
|
1.13
|
Z toho: Plyn na kapaliny
|
|
|
1.14
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
3.2.3 Specifikace konečného užití energie
|
|
|
1.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
1.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
1.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
1.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
1.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
1.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
1.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
1.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
1.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
1.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
1.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
1.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
1.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
2.2
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
2.3
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.
|
Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
|
|
7.
|
Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
3.2.4 Dovoz a vývoz
Dovoz a vývoz energetických množství elektřiny a tepla podle země.
3.2.5 Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců
Čistá výroba elektřiny a čistá výroba tepla od závodních výrobců elektřiny a závodních výrobců tepla se vykazuje zvlášť pro teplárny, elektrárny a výtopny u následujících zařízení nebo činností:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
1.3
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.5
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.8
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.9
|
Z toho: Zařízení na zkapalňování uhlí
|
|
|
1.10
|
Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG)/Zařízení na zpětné odpařování
|
|
|
1.11
|
Z toho: Zařízení na zplyňování(bioplyn)
|
|
|
1.12
|
Z toho: Plyn na kapaliny
|
|
|
1.13
|
Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí
|
|
|
1.14
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
2.
|
Všechna ostatní odvětví: shodné se seznamem agregátů u „3.2.3 Specifikace konečného užití energie“.
|
|
3.2.6 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro závodní elektrárny, závodní teplárny a závodní výtopny.
|
1.
|
U pevných paliv a vyrobených plynů použitých závodními výrobci se vykazují množství následujících energetických produktů: antracit, koksovatelné černé uhlí, ostatní bituminózní uhlí, sub-bituminózní uhlí, lignit/hnědé uhlí, rašelina, černouhelné brikety, koksárenský koks, plynárenský koks, černouhelný dehet, hnědouhelné/rašelinové brikety, energoplyn, koksárenský plyn, vysokopecní kychtový plyn a plyn z ocelářských pecí. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.4
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.7
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.8
|
Z toho: Zkapalňování uhlí
|
|
|
1.9
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
|
|
2.
|
U ropných produktů použitých závodními výrobci je třeba vykázat množství následujících energetických produktů: surová ropa, NGL, rafinérský plyn, LPG, primární benzin (naphtha), tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej), těžký topný olej, bitumen (rovněž Orimulsion), ropný koks a ostatní ropné produkty. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.6
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
|
|
3.
|
U zemního plynu použitého závodními výrobci se vykazují množství pro zařízení s následující činností:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
1.3
|
Z toho: Vstupy do ropných rafinérií
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.7
|
Z toho: Zařízení na zkapalňování (LNG) a na zpětné odpařování
|
|
|
1.8
|
Z toho: Plyn na kapaliny
|
|
|
1.9
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
|
|
4.
|
U obnovitelných zdrojů energie a energie z odpadu použitých závodními výrobci se vykazují množství následujících energetických produktů: geotermální energie, solární termální energie, průmyslový odpad (neobnovitelný), komunální odpad (obnovitelný), komunální odpad (neobnovitelný), dřevo/dřevěný odpad/ostatní pevný odpad, skládkový plyn, splaškový bahenní plyn, ostatní bioplyn a kapalné biosložky. Jejich vstupní množství se vykazují pro zařízení s následujícími činnostmi:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
1.1
|
Z toho: Zařízení na zplyňování
|
|
|
|
|
1.3
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.5
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.6
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.9
|
Z toho: Odvětví vyrábějící dřevěné uhlí
|
|
|
1.10
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
|
3.3 Strukturální údaje o výrobě elektřiny a tepla
3.3.1 Čistý maximální elektrický výkon a špičkové zatížení
Výkon by měl být vykázán ke dne 31. prosince příslušného vykazovaného roku.
Zahrnuje elektrický výkon elektráren i tepláren.
Čistý maximální elektrický výkon je součet čistých maximálních výkonů všech stanic, které jsou zohledňovány jednotlivě po celou dobu daného období provozu. Obdobím provozu se pro současné účely rozumí nepřetržitý provoz: v praxi 15 nebo více hodin denně. Čistý maximální výkon je maximální výkon považovaný za výlučně činný výkon, který lze nepřetržitě dodávat při plném provozu elektrárny na výstupu do sítě. Špičkové zatížení je definováno jako nejvyšší hodnota výkonu absorbovaného nebo dodávaného sítí nebo kombinací sítí v zemi.
Následující množství musí být uvedena pouze pro síť:
|
|
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: přečerpávací vodní elektrárny
|
|
|
|
|
|
|
6.
|
Přílivová, vlnová, oceánská
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8.2
|
Z toho: Vnitřní spalování
|
|
|
8.3
|
Z toho: Plynová turbína
|
|
|
8.4
|
Z toho: Kombinovaný cyklus
|
|
|
8.5
|
Z toho: Ostatní
Je nutné specifikovat, pokud se vykazuje.
|
|
|
|
|
10
|
Dosažitelný výkon v době špičky
|
|
|
11
|
Datum a čas výskytu špičkového zatížení
|
|
3.3.2 Čistý maximální elektrický výkon paliv
Čistý maximální elektrický výkon paliv se uvede jak za výrobce s hlavní činností a závodní výrobce, tak zvlášť za každý typ jednotky na jeden druh paliva nebo jednotky na více druhů paliva, které jsou zmíněny v následující tabulce. Je třeba označit, jaký typ se použil jako primární palivo, a alternativní paliva je třeba přidat u všech případů jednotek na více druhů paliva.
|
1.
|
Jednotky na jeden druh paliva:
|
|
|
1.1
|
Na uhlí nebo uhelné produkty
Zahrnuje kapacity na spalování koksárenského plynu, vysokopecního kychtového plynu a plynu z ocelářských pecí.
|
|
|
1.2
|
Na kapalná paliva
Zahrnuje kapacity na spalování rafinérského plynu.
|
|
|
1.3
|
Na zemní plyn
Zahrnuje kapacity na spalování energoplynu.
|
|
|
|
|
1.5
|
Na obnovitelná paliva a odpady
|
|
|
2.
|
Jednotky na více druhů paliva, tuhá a kapalná
|
|
|
3.
|
Jednotky na více druhů paliva, tuhá paliva a zemní plyn
|
|
|
4.
|
Jednotky na více druhů paliva, kapalná paliva a zemní plyn
|
|
|
5.
|
Jednotky na více druhů paliva, tuhá a kapalná paliva a zemní plyn
|
|
Systémy na více druhů paliva zahrnují pouze jednotky, které dokáží spalovat více než jeden druh paliva nepřetržitě. Stanice, které mají oddělené jednotky, které používají různá paliva, by se měly rozdělit do příslušných kategorií jednotek na jeden druh paliva.
3.4 Jednotky měření
|
|
Elektřina: GWh
Teplo: TJ
Tuhá paliva a vyrobené plyny: použijí se jednotky měření z kapitoly 1 této přílohy.
Zemní plyn: použijí se jednotky měření z kapitoly 2 této přílohy.
Ropa a ropné produkty: použijí se jednotky měření z kapitoly 4 této přílohy.
Obnovitelná paliva a odpad: použijí se jednotky měření z kapitoly 5 této přílohy.
|
|
|
Elektrický instalovaný výkon: MWe
Tepelný instalovaný výkon: MWt
|
3.5 Výjimky
Francie má povolenu výjimku ohledně vykazování agregátů týkajících se tepla. Tato výjimka pozbude platnosti, jakmile bude Francie schopna toto vykazování provádět, a v každém případě do 4 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
4. ROPA A ROPNÉ PRODUKTY
4.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
|
Energetické produkty
|
Energetické produkty Definice
|
|
|
Surová ropa je minerální olej přírodního původu, který obsahuje směs uhlovodíků a přidružených nečistot, jako je síra. Vyskytuje se v kapalné fázi za normální atmosférické teploty a tlaku a jeho fyzikální vlastnosti (hustota, viskozita atd.) se značně mění. Tato kategorie zahrnuje plynové ložiskové kondenzáty získané z „doprovodného“ (zemní plyn naftový) a „nedoprovodného“ plynu (zemní plyn karbonský), kde se smíchává s komerčním tokem surové ropy z vrtů.
|
|
|
NGL jsou kapalné nebo zkapalněné uhlovodíky získané ze zemního plynu v dělících zařízeních nebo zařízeních na zpracování plynu. Kapalné podíly zemního plynu zahrnují ethan, propan, butan (normální a iso), (iso)pentan a vyšší pentany (někdy nazývané gazolin nebo přírodní benzin).
|
|
3.
|
Rafinérské poloprodukty
|
|
Rafinérský poloprodukt je výchozí produkt ze zpracované ropy určený k dalšímu zpracování (např. primární ropný olej nebo vakuový plynový olej) kromě míchání. Dalším zpracováním se přemění na jednu nebo více složek nebo hotové produkty. Tato definice rovněž zahrnuje látky vracené z petrochemie do rafinérského odvětví (např. pyrolitický benzin, C4 frakce, frakce plynového a topného oleje).
|
|
|
Aditiva jsou neuhlovodíkové sloučeniny přidávané do konečného produktu nebo s ním smíchané, aby se upravily vlastnosti paliv (oktan, cetan, vlastnosti za studena atd.):
|
—
|
oxygenáty, jako například alkoholy (methanol, ethanol), ethery (jako např. MTBE (methyltercbutylether), ETBE (ethyltercbutylether), TAME (terciární amyl methyl ether)),
|
|
—
|
estery (např. semeno řepky nebo dimethylester atd.),
|
|
—
|
chemické sloučeniny (jako TML, TEL a detergenty).
|
Poznámka: Množství aditiv/oxygenátů (alkoholů, etherů, esterů a jiných chemických sloučenin) uvedených v této kategorii by se měla vztahovat na množství určená ke smíchání s palivy nebo pro použití jako palivo.
|
|
|
Biosložky do motorového benzinu a nafty. Použije se definice z kapitoly 5, Obnovitelná energie a energie z odpadu.
Množství kapalných biosložek vykazovaných v této kategorii se vztahuje na biosložky a nikoliv na celkový objem kapalin, do kterých se biosložky míchají.
Nezahrnuje celý obchod biosložkami, které nebyly smíchány s dopravními pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě); tyto by se měly vykázat podle kapitoly 5. Biosložky obchodované jako součást dopravních pohonných hmot by se měla vykázat v příslušném produktu s vyznačením podílu biosložky.
|
|
|
Syntetická surová ropa z dehtových písků, ropných břidlic atd., tekuté produkty ze zkapalňování uhlí (viz kapitolu 1), tekuté produkty z přeměny zemního plynu na benzin (viz kapitolu 2), hydrogenované a emulgované oleje (např. Orimulsion).
Nezahrnuje produkci ropných břidlic, pro které platí kapitola 1.
Produkce ropných břidlic (druhotný produkt) se vykazuje jako „Z ostatních zdrojů“ v kategorii „Jiné uhlovodíky“.
|
|
6.
|
Rafinérský plyn (nezkapalněný)
|
|
Rafinérský plyn zahrnuje směs nekondenzovatelných plynů složených zejména z vodíku, methanu, ethanu a olefinů získaných během destilace surové ropy nebo zpracováním ropných produktů (např. krakování) v rafinériích. Jsou zde zahrnuty také plyny vrácené z petrochemického průmyslu.
|
|
|
Přírodní plynný uhlovodík s nerozvětveným řetězcem (C2H6) extrahovaný ze zemního plynu a toku rafinérských plynů.
|
|
|
LPG jsou lehké nasycené parafinické uhlovodíky pocházející z rafinérských procesů, stabilizace ropy a zpracovávání zemního plynu. Obsahují zejména propan (C3H8) a butan (C4H10) nebo jejich kombinaci. Rovněž by mohly zahrnovat propylen, butylen, isopropylen a isobutylen. LPG se zkapalňuje pod tlakem pro dopravní a skladovací účely.
|
|
9.
|
Primární benzin (naphtha)
|
|
Naphtha je poloprodukt určený pro petrochemický průmysl (např. výroba ethylenu nebo aromatických látek) nebo pro výrobu benzinu reformováním nebo isomerací v rámci rafinérie.
Naphtha představuje materiál s destilačním rozmezím 30 oC až 210 oC či části tohoto rozmezí.
|
|
|
Motorový benzin sestává ze směsi lehkých uhlovodíků destilujících mezi 35 oC a 215 oC. Používá se jako palivo pro pozemní vznětové motory. Motorový benzin může obsahovat aditiva, oxygenáty a činidla zlepšující oktanové číslo, včetně sloučenin olova jako např. TEL a TML.
Zahrnuje mísící složky motorového benzinu (kromě aditiv/oxygenátů), např. alkyláty, isomeráty, reformáty, štěpený benzin určený pro použití jako hotový motorový benzin.
|
|
10.1
|
Z toho: Biosložky do motorového benzinu
|
|
Použije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu.
|
|
|
Motorový benzin připravený zejména pro letecké pístové motory s oktanovým číslem vhodným pro daný motor, s bodem tuhnutí–60 oC a s destilačním rozmezím obvykle mezi 30 oC a 180 oC.
|
|
12
|
Tryskové palivo benzinového typu (Tryskové palivo naphthového typu nebo JP4)
|
|
Zahrnuje všechny lehké uhlovodíkové oleje pro použití v leteckých turbínových hnacích jednotkách, s destilačním rozmezím 100 oC–250 oC. Získávají se mícháním petrolejů a benzinů nebo naphthy takovým způsobem, že obsah aromátů nepřesahuje 25 % objemu a tlak par je mezi 13,7 kPa a 20,6 kPa.
|
|
13
|
Tryskové palivo petrolejového typu
|
|
Destilát používaný pro letecké turbínové hnací jednotky. Obvykle má stejné destilační vlastnosti mezi 150 oC a 300 oC (obvykle ne nad 250 oC) a bod vzplanutí jako petrolej. Kromě toho má zvláštní technické parametry (jako například bod tuhnutí), které určuje Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA).
Zahrnuje petrolejové mísící složky.
|
|
|
Rafinovaný petrolejový destilát používaný v odvětvích jiných než je letecká doprava. Destiluje mezi teplotami 150 oC a 300 oC.
|
|
15
|
Plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej)
|
|
Plynový olej/motorová nafta je primárně střední destilát destilující mezi 180 oC a 380 oC. Zahrnuje mísící složky. K dispozici je několik druhů podle použití:
|
|
15.1
|
Z toho: Motorová nafta
|
|
Silniční motorová nafta pro vznětové naftové motory (osobní automobily, nákladní automobily atd.), většinou má nízký obsah síry;
|
|
15.1.1
|
Z 15.1, z toho: Biosložky do motorové nafty
|
|
Použije se definice z kapitoly 5 – Obnovitelné zdroje energie a energie z odpadu.
|
|
15.2
|
Z toho: Topný a jiný plynový olej
|
|
Lehký topný olej pro průmyslové a obchodní využití, lodní motorová nafta a motorová nafta používaná v železniční dopravě, jiný plynový olej včetně těžkých plynových olejů, které destilují mezi 380 oC a 540 oC a které se používají jako petrochemické poloprodukty.
|
|
|
Všechny zbytkové (těžké) topné oleje (včetně těch, které byly získány smísením). Kinematická viskozita je vyšší než 10 cSt při 80 oC. Bod vzplanutí je vždy nad 50 oC a hustota je vždy vyšší než 0,90 kg/l.
|
|
|
Těžký olej s obsahem síry nižším než 1 %.
|
|
|
Těžký olej s obsahem síry 1 % a více.
|
|
|
Rafinované destilátové poloprodukty při destilaci v rozmezí těžkého benzinu/petroleje. Dělí se dále na:
|
—
|
Technický benzin (SBP): Lehké oleje destilující v rozmezí 30 oC a 200 oC. Existuje 7 nebo 8 druhů technického benzinu v závislosti na tom, kde se v destilačním rozmezí provede řez. Druhy jsou definovány podle teplotního rozdílu mezi 5 % objemem a 90 % objemem destilačních teplot (který není větší než 60 oC).
|
|
—
|
Lakový benzin: Technický benzin s bodem vzplanutí nad 30 oC. Destilační rozmezí lakového benzinu je mezi 135 oC až 200 oC.
|
|
|
|
Uhlovodíky vyrobené z destilačních zbytků; používají se zejména ke zmenšení tření mezi povrchy ložisek.
Zahrnují všechny hotové třídy mazacích olejů, od vřetenového až po válcový olej a všechny ty, které se používají v mazadlech, motorových olejích a všech třídách základních mazacích olejů.
|
|
|
Tuhý, polotuhý nebo vazký uhlovodík s koloidní strukturou, hnědé až černé barvy, získávaný jako zbytek při destilaci surové ropy, vakuovou destilací ropných zbytků z atmosférické destilace ropných zbytků. Bitumen se často označuje jako asfalt a používá se zejména při stavbě silnic a na střešní materiál.
Zahrnuje zkapalněný a ředěný bitumen.
|
|
|
Jde o nasycené alifatické uhlovodíky. Tyto vosky jsou zbytky extrahované při odparafinování mazacích olejů. Mají krystalickou strukturu, více či méně jemnou v závislosti na třídě. Jejich hlavní charakteristiky jsou následující: jsou bezbarvé, bez zápachu a průsvitné, s bodem tání nad 45 oC.
|
|
|
Černý tuhý zbytek, získávaný hlavně krakováním a karbonizací z ropy získaných poloproduktů, zbytků z vakuové destilace, dehtů a smol v procesech, jako je prodloužené nebo fluidní koksování. Obsahuje zejména uhlík (90 až 95 %) a má nízký obsah popela. Používá se jako surovina do koksárenských pecí v hutnictví železa, pro vytápění, pro výrobu elektrod a pro výrobu chemických látek. Dvěma nejdůležitějšími jakostními druhy jsou „zelený koks“ a „kalcinovaný koks“.
Zahrnuje „katalyzátorový koks“, který se usadí na katalyzátoru během rafinačního procesu; tento koks není obnovitelný a obvykle se spálí jako rafinérské palivo.
|
|
|
Všechny produkty, které nejsou specifikovány výše, například: dehet a síra.
Zahrnuje aromatické látky (např. BTX nebo benzen, toluen a xylen) a olefiny (např. propylen) produkované v rafinériích.
|
4.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
4.2.1 Dodavatelské a transformační odvětví
Následující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva, biosložky a jiné uhlovodíky:
|
1.
|
Domácí produkce
Nevztahuje se na rafinérské poloprodukty a na biosložky.
|
|
|
2.
|
Z ostatních zdrojů
Aditiva, biosložky a jiné uhlovodíky, jejichž výroba již byla zahrnutá v ostatních palivových bilancích.
Nevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérské poloprodukty.
|
|
|
2.1
|
Z toho: z uhlí
Zahrnuje tekuté produkty vyráběné v provozech na zkapalňování uhlí, tekuté produkty z koksovacích pecí.
|
|
|
2.2
|
Z toho: ze zemního plynu
Výroba syntetického benzinu může vyžadovat zemní plyn jako surovinu. Množství plynu pro výrobu methanolu se vykazuje podle kapitoly 2, zatímco zde se uvádí příjem methanolu.
|
|
|
2.3
|
Z toho: z obnovitelných zdrojů
Zahrnuje biosložky, která jsou určena pro míšení s dopravními pohonnými hmotami.
Výroba se vykazuje podle kapitoly 5, zde se vykazují množství určená pro míšení.
|
|
|
3.
|
Zpětné toky z petrochemického odvětví
Hotové výrobky nebo polotovary, které se vracejí od koncových spotřebitelů do rafinérií ke zpracování, míšení nebo prodeji. Většinou jsou to vedlejší produkty petrochemické výroby.
Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.
|
|
|
4.
|
Převedené produkty
Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazené do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.
Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.
|
|
|
5.
|
Dovoz a vývoz
Zahrnuje množství surové ropy a produktů dovážených nebo vyvážených na základě zušlechťovacích dohod (tj. rafinace na účet). Surová ropa a NGL by se měly vykázat jako pocházející ze země hlavního původu; rafinérské poloprodukty by se měly vykázat jako pocházející ze země poslední konsignace.
Zahrnuje jakýkoliv kapalný podíl zemního plynu (tj. LPG) extrahovaný během zpětného odpařování dováženého zkapalněného zemního plynu a ropné produkty dovážené nebo vyvážené přímo petrochemickým průmyslem.
Poznámka: Veškerý obchod s biosložkami, které nebyly smíšeny s pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě), by měl být uveden v dotazníku o obnovitelných zdrojích energie.
Zpětné vývozy ropy dovážené na zpracování v celních zónách by měly být zahrnuty jako vývoz produktu ze země zušlechtění do konečného místa určení.
|
|
|
6.
|
Přímé použití
Surová ropa, NGL, aditiva a oxygenáty (a část, kterou představují biosložky) a jiné uhlovodíky použité přímo bez zpracování v ropných rafinériích.
Zahrnuje surovou ropu spalovanou za účelem výroby elektřiny.
|
|
|
7.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
|
|
|
8.
|
Vypočítaný rafinérský vstup
Celkové množství produktu vypočítané jako vstup do rafinérského procesu. Definuje se jako:
Domácí produkce + Z ostatních zdrojů + Zpětné toky z průmyslu + Převedené produkty + Dovoz – Vývoz – Přímé použití + Změna stavu zásob
|
|
|
9.
|
Statistické rozdíly
Definované jako vypočítaný rafinérský vstup mínus zjištěný rafinérský vstup.
|
|
|
10
|
Zjištěný rafinérský vstup
Množství naměřené jako vstup do rafinérií.
|
|
|
11
|
Rafinérské ztráty
Rozdíl mezi rafinérským vstupem (zjištěným) a hrubým rafinérským výstupem. Ztráty se mohou vyskytnout během destilačního procesu v důsledku odpařování. Vykazované ztráty jsou kladné. Může dojít k přírůstkům objemu, ale ne k přírůstkům množství.
|
|
|
12
|
Počáteční a konečné zásoby na území státu celkem
Všechny zásoby na území státu, včetně zásob držených vládou, hlavními spotřebiteli nebo uskladněné v distribučních organizacích, zásoby na palubě přijíždějících zámořských lodí, zásoby v celních zónách a zásoby uskladněné pro jiné, ať už na základě dvoustranné mezivládní dohody nebo nikoliv. Počátečními a konečnými zásobami se rozumí k prvnímu nebo k poslednímu dni vykazovaného období.
|
|
|
13
|
Výhřevnost
Produkce, dovoz a vývoz a celkový průměr.
|
|
Níže uvedená tabulka se vztahuje pouze na hotové výrobky (rafinérský plyn, ethan, LPG, primární benzin, motorový benzin, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu, tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta, nízkosirný a vysokosirný topný olej, lakový benzin a SBP, maziva, bitumen, parafinové vosky, ropný koks a ostatní produkty). Surová ropa a NGL použité k přímému spálení by měly být zahrnuty do dodávek hotových výrobků a převodů meziproduktů.
|
1.
|
Příjmy primárních produktů
Zahrnuje množství domácí nebo dovážené surové ropy (včetně kondenzátů) a domácí NGL používané přímo bez zpracování v ropné rafinérii a množství zpětných toků z petrochemického průmyslu, které, ačkoliv nejsou primárním palivem, se používají přímo.
|
|
|
2.
|
Hrubý rafinérský výstup
Výroba hotových výrobků v rafinérii nebo mísírně.
Nezahrnuje rafinérské ztráty, ale zahrnuje rafinérské palivo.
|
|
|
3.
|
Recyklované výrobky
Hotové výrobky, které podruhé projdou obchodní sítí poté, co již byly jednou dodány koncovému spotřebiteli (např. použitá maziva, která se znovu zpracovávají). Tato množství by se měla rozlišovat od petrochemických zpětných toků.
|
|
|
4.
|
Rafinérské palivo
Ropné produkty spotřebované jako podpora provozu rafinérie.
Nezahrnuje produkty použité ropnými společnostmi vně rafinačního procesu, tj. zásobníky nebo ropné tankery.
Zahrnuje paliva použitá v rafinériích k výrobě elektřiny a tepla na prodej.
|
|
|
4.1
|
Z toho: použité na výrobu elektřiny
Množství použitá na výrobu elektřiny v zařízeních v rafinérii.
|
|
|
4.2
|
Z toho: použité pro kogeneraci
Množství použitá v teplárnách v rafinérii.
|
|
|
|
|
6.
|
Mezinárodní námořní zásobníky
|
|
|
7.
|
Převod meziproduktů
Množství přeřazená do jiné kategorie buď proto, že se změnila jejich specifikace, nebo že jsou smíšena v jiném produktu.
Záporný zápis pro jeden výrobek je kompenzován kladným zápisem (nebo několika zápisy) pro jeden výrobek nebo několik výrobků a naopak; celkový čistý výsledek by měl být nula.
|
|
|
8.
|
Převedené produkty
Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazené do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.
|
|
|
9.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní záporným číslo a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
|
|
|
10.
|
Vypočítané hrubé vnitrozemské dodávky
Toto je definováno jako:
Příjmy primárních produktů + Hrubý rafinérský výstup + Recyklované výrobky + Rafinérské palivo + Dovoz – Vývoz – Mezinárodní námořní zásobníky + Převody meziproduktů – Převedené produkty + Změna stavu zásob
|
|
|
11.
|
Statistické rozdíly
Definované jako vypočítaná hrubá vnitrozemská dodávka mínus zjištěná.
|
|
|
12.
|
Zjištěné hrubé vnitrozemské dodávky
Zjištěná dodávka hotových ropných produktů z primárních zdrojů (např. rafinérií, mísíren atd.) na tuzemský trh.
Tento údaj se může lišit od vypočítaného údaje v důsledku například rozdílů v působnosti a/nebo rozdílů v definici v různých systémech výkaznictví.
|
|
|
12.1
|
Z toho: Hrubé dodávky petrochemickému odvětví
Množství paliv dodaná do petrochemického odvětví.
|
|
|
12.2
|
Z toho: Energetické užití v petrochemickém odvětví
Množství ropy použitá jako palivo pro petrochemické procesy, jako je krakování parou.
|
|
|
12.3
|
Z toho: Neenergetické užití v petrochemickém odvětví
Množství ropy použité v petrochemickém odvětví za účelem výroby ethylenu, propylenu, butylenu, syntetického plynu, aromatických látek, butadienu a jiných surovin na bázi uhlovodíků v procesech, jako je krakování parou, aromatické provozy a reformování parou. Nezahrnuje množství ropy použitá pro palivové účely.
|
|
|
13.
|
Zpětné toky z petrochemického odvětví do rafinérií
|
|
|
14.
|
Počáteční a konečný stav zásob
Všechny zásoby na území státu, včetně zásob držených vládou, hlavními spotřebiteli nebo uskladněné v distribučních organizacích, zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí, zásoby v celních zónách a zásoby uskladněné pro jiné, ať už na základě dvoustranné mezivládní dohody nebo nikoliv. Počátečními a konečnými zásobami se rozumí k prvnímu nebo k poslednímu dni vykazovaného období.
|
|
|
15.
|
Změna stavu zásob ve veřejných zařízeních
Změny v zásobách, které jsou drženy veřejnými zařízeními a nejsou zahrnuty ve stavu zásob a změnách stavu zásob vykázaných jinde. Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
Případně zahrnuje surovou ropu a NGL použité pro přímé spálení.
|
|
|
16.
|
Výhřevnost hrubých vnitrozemských dodávek
|
|
Na transformační odvětví se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ale včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):
|
1.
|
Transformační odvětví celkem
Celková množství paliv použitých pro primární nebo sekundární přeměnu energie.
|
|
|
1.1
|
Z toho: Veřejné elektrárny
|
|
|
1.2
|
Z toho: Závodní elektrárny
|
|
|
1.3
|
Z toho: Veřejné teplárny
|
|
|
1.4
|
Z toho: Závodní teplárny
|
|
|
1.5
|
Z toho: Veřejné výtopny
|
|
|
1.6
|
Z toho: Závodní výtopny
|
|
|
1.7
|
Z toho: Plynárny/zplyňovací zařízení
|
|
|
1.8
|
Z toho: Pro smíšený zemní plyn
|
|
|
|
|
|
|
1.11
|
Z toho: Petrochemický průmysl
|
|
|
1.12
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
1.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Transformace
|
|
4.2.2 Energetické odvětví
Na energetické odvětví se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ale včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
Celkové množství použité jako energie v energetickém odvětví.
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.6
|
Z toho: Energetická zařízení
Elektrárny, teplárny a výtopny
|
|
|
1.7
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
2.
|
Distribuční ztráty
Ztráty vzniklé vně rafinérie v důsledku dopravy a distribuce.
Zahrnuje ztráty v potrubí.
|
|
4.2.3 Specifikace konečného užití energie
Na specifikaci konečného užití energie se vztahují následující agregáty pro všechna paliva, kromě rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, avšak včetně paliv použitých pro neenergetické účely (ropný koks a ostatní se vykazují odděleně):
|
1.
|
Konečná spotřeba energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: Mezinárodní letecká doprava
|
|
|
3.2
|
Z toho: Vnitrostátní letecká doprava
|
|
|
|
|
|
|
3.5
|
Z toho: Vnitrostátní plavba
|
|
|
3.6
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
3.7
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
|
5.
|
Neenergetické užití celkem
Množství použitá jako suroviny v různých odvětvích a nespotřebovaná jako palivo nebo netransformovaná do jiného paliva. Tato množství jsou zahrnuta v agregátech uvedených výše.
|
|
|
5.1
|
Z toho: Transformační odvětví
|
|
|
5.2
|
Z toho: Energetické odvětví
|
|
|
5.3
|
Z toho: Odvětví dopravy
|
|
|
|
|
5.4.1
|
Průmysl, z toho: Chemický (včetně petrochemického)
|
|
|
5.5
|
Z toho: Ostatní odvětví
|
|
4.2.4 Dovoz a vývoz
Dovozy podle země původu a vývozy podle země určení. Viz rovněž poznámky pod 4.2.1, agregát č. 5.
4.2.5 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.
Kromě následujících energetických produktů: rafinérských poloproduktů, aditiv/oxygenátů, biosložek a jiných uhlovodíků, ethanu, motorového benzinu, biosložek do motorového benzinu, leteckého benzinu, tryskového paliva benzinového typu (tryskového paliva naphthového typu nebo JP4), lakového benzinu a SBP a maziv.
Vstupy se vztahují na následující zařízení nebo činnosti:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
Celkové množství použité jako energie v energetickém odvětví.
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Těžba ropy a plynu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1.6
|
Z toho: Jinde neuvedené – Energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: Potrubní doprava
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
4.3 Jednotky měření
4.4 Výjimky
Kypr je osvobozen od vykazování agregátů definovaných v části 4.2.3 bodech 4 (Ostatní odvětví) a 5 (Neenergetické užití celkem); vykazují se jen celkové hodnoty.
Kypr má povolenu výjimku z vykazování agregátů definovaných v části 4.2.3 bodech 2 (Průmysl) a 3 (Odvětví dopravy) po dobu 3 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Během doby platnosti výjimky se vykazují jen celkové hodnoty.
5. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE A ENERGIE Z ODPADU
5.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
|
Energetické produkty
|
Definice
|
|
|
Potenciální a kinetická energie vody přeměněná na elektřinu v hydroelektrárnách. Je třeba zahrnout přečerpávací vodní elektrárny. Výrobu je třeba vykazovat pro elektrárny o velikosti < 1 MW, 1 až < 10 MW, ≥ 10 MW a pro přečerpávací vodní elektrárny.
|
|
|
Energie dostupná jako teplo vyzařované ze zemské kůry obvykle ve formě horké vody nebo páry. Produkce této energie je rozdílem mezi entalpií kapaliny produkované ve vrtu a entalpií kapaliny, se kterou se nakonec nakládá. Využívá se ve vhodných lokalitách:
|
—
|
pro výrobu elektřiny využitím suché páry nebo vysoké entalpie solanky po odpaření
|
|
—
|
přímo jako teplo pro dálkové vytápění, zemědělství atd.
|
|
|
|
Sluneční záření využívané pro výrobu teplé vody a elektřiny. Výrobou této energie je teplo dostupné pro přenosové médium tepla, tj. dopadající solární energie snížená o optické ztráty a ztráty v kolektorech. Pasivní solární energie pro přímé vytápění, chlazení a osvětlení obydlí a jiných budov se nezahrnuje.
|
|
3.1
|
Z toho: Solární fotovoltaická
|
|
Sluneční světlo přeměněné na elektřinu použitím solárních článků vyrobených většinou z polovodičových materiálů, které při vystavení světlu generují elektřinu.
|
|
3.2
|
Z toho: Solární termální
|
|
Teplo ze slunečního záření; může se jednat o:
|
a)
|
solární termální elektrárny nebo
|
|
b)
|
zařízení pro výrobu domácí teplé vody nebo pro sezónní vytápění bazénů (např. ploché kolektory, zejména termosifonového typu)
|
|
|
4.
|
Přílivová, vlnová, oceánská
|
|
Mechanická energie získaná z pohybu přílivu, vln nebo oceánských proudů a využívaná pro výrobu elektřiny.
|
|
|
Kinetická energie větru využitá pro výrobu elektřiny ve větrných turbinách.
|
|
6.
|
Průmyslový odpad (neobnovitelný)
|
|
Vykazují se odpady průmyslového neobnovitelného původu (pevné nebo kapalné) spalované přímo pro výrobu elektřiny nebo tepla. Množství paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti. Obnovitelný průmyslový odpad by se měl vykazovat v kategoriích „pevná biomasa“, „bioplyn nebo kapalné biosložky“.
|
|
|
Odpady produkované domácnostmi, nemocnicemi a terciárním sektorem spalované ve specifických zařízeních, na bázi výhřevnosti.
|
|
|
Podíl komunálního odpadu, jenž je biologického původu.
|
|
7.2
|
Z toho: Neobnovitelný
|
|
Podíl komunálního odpadu, jenž je nebiologického původu.
|
|
|
Jde o organický, nefosilní materiál biologického původu, jenž může být použit jako palivo pro výrobu tepla nebo výrobu elektřiny. Zahrnuje:
|
|
|
Pevný zbytek destruktivní destilace a pyrolýzy dřeva a jiných rostlinných materiálů.
|
|
8.2
|
Z toho: Dřevo, dřevěný odpad, ostatní tuhý odpad
|
|
Účelově pěstované energetické plodiny (topol, vrba atd.), a velké množství dřevitého materiálu vytvářeného průmyslovým procesem (zejména dřevařským/papírenským průmyslem) nebo poskytovaného přímo lesnictvím a zemědělstvím (palivové dříví, dřevěné třísky, dřevěné pelety, kůra, piliny, hobliny, třísky, černý louh atd.) a také odpady jako sláma, rýžové plevy, skořápky, drůbeží trus, drcené hroznové zbytky, atd. U těchto tuhých odpadů se upřednostňuje technologie spalování. Množství paliva by mělo být vykázáno podle výhřevnosti.
|
|
|
Plyn složený převážně z methanu a oxidu uhličitého produkovaného anaerobní digescí biomasy.
|
|
9.1
|
Z toho: Skládkový plyn
|
|
Bioplyn tvořený digescí skládkových odpadů.
|
|
9.2
|
Z toho: Splaškový bahenní plyn
|
|
Bioplyn produkovaný anaerobní fermentací splaškových kalů.
|
|
9.3
|
Z toho: Ostatní bioplyn
|
|
Bioplyn produkovaný anaerobní fermentací kejdy a odpadů na jatkách, v pivovarech a jiných zemědělsko-potravinářských odvětvích.
|
|
|
Množství kapalných biosložek vykázaných v této kategorii by se mělo vztahovat na množství biosložek a nikoliv na celkový objem kapalin, do kterých se biosložky míchají. U konkrétního případu dovozu a vývozu kapalných biosložek jde jen o obchod s množstvím, které nebylo smícháno s dopravními pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě); obchod s kapalnými biosložkami smíchanými s dopravními pohonnými hmotami by se měl vykazovat v kapitole 4 v údajích o ropě.
Jedná se o následující kapalné biosložky:
|
|
10.1
|
Z toho: Biosložky do motorového benzinu
|
|
Tato kategorie zahrnuje bioethanol (ethanol produkovaný z biomasy nebo biologického rozkladu odpadů), biomethanol (methanol produkovaný z biomasy nebo biologického rozkladu odpadů), bioETBE (ethyl-tercio-butyl-ether produkovaný na bázi bioethanolu; objemové procento biosložky v bioETBE je 47 %) a bioMTBE (methyl-tercio-butyl-ether produkovaný na bázi biomethanolu: objemové procento biosložky v bio-ETBE je 36 %).
|
|
10.2
|
Z toho: Biosložky do motorové nafty
|
|
Tato kategorie zahrnuje bionaftu (methylester produkovaný z rostlinného nebo živočišného oleje, s kvalitou nafty), biodimethylether (dimethylether produkovaný z biomasy), Fischer-Tropsch (bionaftu získávanou na základě Fischer-Tropschovy syntézy z biomasy), bioolej extrahovaný za studena (olej produkovaný z olejnatých semen jen mechanickým zpracováním) a všechny ostatní kapalné biosložky, které jsou přidávány, smíchávány s motorovou naftou nebo používány přímo jako motorová nafta.
|
|
10.3
|
Z toho: Ostatní kapalné biosložky
|
|
Kapalné biosložky použité přímo jako palivo, nezahrnuté v biosložkách do motorového benzinu nebo nafty.
|
5.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
5.2.1 Hrubá výroba elektřiny a tepla
Elektřina a teplo vyrobené z energetických produktů zmíněných v oddílu 5.1. (kromě dřevěného uhlí a včetně celkového úhrnu jen kapalných biosložek) se vykazují zvlášť vždy, je-li to třeba:
|
—
|
u výrobců s hlavní činností a závodních výrobců,
|
|
—
|
u zařízení vyrábějících pouze elektřinu, zařízení vyrábějících pouze teplo a u tepláren.
|
5.2.2 Dodavatelské a transformační odvětví
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské a oceánů a větrné energie) a použité v dodavatelském a transformačním odvětví se vykazují pro následující agregáty:
|
|
|
|
|
|
|
4.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
|
|
|
|
|
|
|
7.
|
Transformační odvětví celkem
Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitých při primární nebo sekundární formě přeměny energie (např. skládkové plyny na elektřinu) nebo použitých při transformaci na odvozené energetické produkty (např.: bioplyn pro smíchání se zemním plynem).
|
|
|
7.1
|
Z toho: Veřejné elektrárny
|
|
|
7.2
|
Z toho: Veřejné teplárny
|
|
|
7.3
|
Z toho: Veřejné výtopny
|
|
|
7.4
|
Z toho: Závodní elektrárny
|
|
|
7.5
|
Z toho: Závodní teplárny
|
|
|
7.6
|
Z toho: Závodní výtopny
|
|
|
7.7
|
Z toho: Černouhelné briketárny
Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě černouhelných briket. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
|
7.8
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě hnědouhelných briket. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
|
7.9
|
Z toho: Energoplyn
Množství obnovitelných zdrojů a odpadů použitá k výrobě energoplynu. Obnovitelné zdroje a odpady použité pro vytápění a provoz zařízení se musí vykazovat jako spotřeba v energetickém odvětví.
|
|
|
7.10
|
Z toho: Pro smíšený zemní plyn
Množství energoplynu smíchaného se zemním plynem.
|
|
|
7.11
|
Z toho: Pro míšení s motorovým benzinem/motorovou naftou
Množství kapalných biosložek, která nejsou dodávána ke konečné spotřebě, ale jsou použitá s ostatními ropnými produkty vykazovanými podle kapitoly 4 této přílohy.
|
|
|
7.12
|
Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí
Množství dřeva použitá k výrobě dřevěného uhlí.
|
|
|
7.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Transformace
|
|
5.2.3 Energetické odvětví
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) a použité v energetickém odvětví nebo pro konečnou spotřebu se vykazují pro následující agregáty:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
Obnovitelné zdroje energie a odpady spotřebované energetickým průmyslem na podporu transformační činnosti. Například obnovitelné zdroje energie a odpady použité pro vytápění, osvětlení nebo provoz pump/kompresorů.
Množství obnovitelných zdrojů energie a odpadů transformovaná do jiné energetické formy by se měla vykazovat v transformačním odvětví.
|
|
|
1.1
|
Z toho: Zařízení na zplyňování
|
|
|
1.2
|
Z toho: Veřejné elektrárny, teplárny a výtopny
|
|
|
|
|
1.4
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.6
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.7
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.10
|
Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí
|
|
|
1.11
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
|
2.
|
Distribuční ztráty
Všechny ztráty vzniklé v důsledku dopravy a distribuce.
|
|
5.2.4 Konečné užití energie
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddílu 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) se musí vykazovat pro následující agregáty:
|
1.
|
Konečná spotřeba energie
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3.3
|
Z toho: Vnitrostátní plavba
|
|
|
3.4
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
5.2.5 Technické charakteristiky instalací
Následující výkony výroby elektřiny se vykazují (podle potřeby) na konci vykazovaného roku:
|
1.
|
Vodní energie
Výkon je třeba vykazovat pro elektrárny o velikosti < 1 MW, 1 až < 10 MW, ≥ 10 MW a pro přečerpávací vodní elektrárny a stejně tak pro všechny velikosti dohromady. Podrobné údaje o velikosti jednotek by se měly vykazovat bez přečerpávacích vodních elektráren.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5.
|
Přílivová, vlnová, oceánská
|
|
|
|
|
7.
|
Průmyslový odpad (neobnovitelný)
|
|
|
|
|
9.
|
Dřevo, dřevěný odpad, ostatní tuhý odpad
|
|
|
|
|
11.
|
Splaškový bahenní plyn
|
|
|
|
|
|
Vykazuje se celková plocha instalovaných solárních kolektorů.
Vykazuje se následující výrobní kapacity pro biosložky:
|
|
|
1.1
|
Z toho: Biosložky pro motorový benzin
|
|
|
1.2
|
Z toho: Biosložky pro motorovou naftu
|
|
|
1.3
|
Z toho: Ostatní kapalné biosložky
|
|
5.2.6 Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla
Vstupy pro závodní výrobce elektřiny a tepla se vykazují zvlášť pro elektrárny, pro teplárny a pro výtopny.
Množství energetických produktů, které jsou uvedeny v oddíle 5.1 (kromě vodní energie, solární fotovoltaické energie, přílivové, vlnové a oceánské energie a větrné energie) se vykazují pro následující agregáty:
|
1.
|
Energetické odvětví celkem
|
|
|
1.1
|
Z toho: Zařízení na zplyňování
|
|
|
|
|
1.3
|
Z toho: Černouhelné briketárny
|
|
|
|
|
1.5
|
Z toho: Ropné rafinérie
|
|
|
1.6
|
Z toho: Hnědouhelné/rašelinové briketárny
|
|
|
|
|
|
|
1.9
|
Z toho: Zařízení vyrábějící dřevěné uhlí
|
|
|
1.10
|
Z toho: Jinde neuvedené
|
|
|
|
|
2.1
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
2.2
|
Z toho: Chemický a petrochemický průmysl
|
|
|
2.3
|
Z toho: Hutnictví neželezných kovů
|
|
|
2.4
|
Z toho: Nekovové minerální výrobky
|
|
|
2.5
|
Z toho: Dopravní zařízení
|
|
|
2.6
|
Z toho: Strojírenství
|
|
|
2.7
|
Z toho: Těžební průmysl
|
|
|
2.8
|
Z toho: Potravinářský průmysl, výroba nápojů a tabákových výrobků
|
|
|
2.9
|
Z toho: Průmysl celulózy, papíru a tiskařský
|
|
|
2.10
|
Z toho: Dřevařský a dřevozpracující průmysl
|
|
|
2.11
|
Z toho: Stavebnictví
|
|
|
2.12
|
Z toho: Textilní a kožedělný průmysl
|
|
|
2.13
|
Z toho: Jinde neuvedené – Průmysl
|
|
|
|
|
|
|
3.2
|
Z toho: Jinde neuvedené – Doprava
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: Obchod a veřejné služby
|
|
|
|
|
4.3
|
Z toho: Zemědělství/Lesnictví
|
|
|
|
|
4.5
|
Z toho: Jinde neuvedené – Ostatní
|
|
5.3 Výhřevnost
Průměrná výhřevnost se vykazuje u následujících produktů:
|
1.
|
Biosložky pro motorový benzin
|
|
|
2.
|
Biosložky pro motorovou naftu
|
|
|
3.
|
Ostatní kapalné biosložky
|
|
|
|
5.4 Jednotky měření
|
|
MWh
|
|
|
TJ
|
|
3.
|
Obnovitelné energetické produkty
|
|
Biosložky do motorového benzinu, biosložky do motorové nafty a ostatní kapalné biosložky: tuny
Dřevěné uhlí: 1000 tun
Všechny ostatní: TJ (na bázi výhřevnosti).
|
|
4.
|
Plocha solárních kolektorů
|
|
1000 m2
|
|
|
Biosložky: tuny/rok
Všechny ostatní: MWe
|
|
|
KJ/kg (výhřevnost)
|
5.5 Výjimky
Nepoužijí se.
6. PŘÍSLUŠNÁ USTANOVENÍ
Níže uvedená ustanovení se použijí na sběr údajů, jak je uvedeno v předchozích kapitolách:
|
1.
|
Vykazované období:
Kalendářní rok (od 1. ledna do 31. prosince)
|
|
3.
|
Lhůty pro předávání údajů
Do 30. listopadu roku následujícího po vykazovaném období.
|
|
4.
|
Formát a metoda předávání
Formát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.
Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.
|
PŘÍLOHA C
MĚSÍČNÍ ENERGETICKÉ STATISTIKY
Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované období, četnost, lhůty a způsob předávání při měsíčním sběru energetických statistik.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1. PEVNÁ PALIVA
1.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, tento sběr údajů se vztahuje na všechny následující energetické produkty:
|
Energetické produkty
|
Energetické produkty Definice
|
|
|
Černý, hořlavý, pevný, organický, fosilní sediment se spalným teplem vyšším než 24 MJ/kg ve stavu bez popelovin a s obsahem vlhkosti, která při teplotě 30 oC a relativní vlhkosti vzduchu dosahuje 96 %.
|
|
|
Hořlavý, hnědý až černý, organický fosilní sediment se spalným teplem nižším než 24 MJ/kg ve stavu bez popelovin a s obsahem vlhkosti, která při teplotě 30 oC a relativní vlhkosti vzduchu dosahuje 96 %.
|
|
|
Lignit s obsahem vlhkosti od 20 do 25 % a s obsahem popelovin od 9 do 13 %. Černý lignit se tvořil v období druhohor. V rámci Evropské unie se nyní těží jen ve Francii v hlubinných dolech v Provence.
|
|
|
Lignit s obsahem vlhkosti od 40 do 70 % a s obsahem popelovin běžně od 2 do 6 %; obsah popelovin však může dosahovat až 12 % v závislosti na ložisku. Hnědé uhlí se tvořilo převážně v období třetihor. Toto palivo se většinou těží v povrchových dolech.
|
|
|
Jemný, sypký až zpevněný, přírodní, hořlavý sediment rostlinného původu s vysokým obsahem vlhkosti (až 90 %), světlehnědé až tmavohnědé barvy.
Touto definicí není dotčena definice obnovitelných zdrojů energie uvedená ve směrnici 2001/77/ES ani pokyny Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006.
|
|
|
Černouhelné brikety jsou artefakty specifického tvaru vyráběné lisováním zahorka s přídavkem pojiva (smola).
|
|
|
Artefakty pravidelného tvaru vyrobené po rozdrcení a vysušení lignitu, tvarované za vysokého tlaku bez přídavku pojiv. Zahrnuje sušený lignit a lignitovou škváru.
|
|
6.
|
Koks vyrobený z černého uhlí
|
|
Umělé pevné palivo vyrobené z černého uhlí a získané suchou destilací uhlí bez přístupu vzduchu nebo s omezeným přístupem vzduchu.
Zahrnuje:
|
—
|
hutní koks: získaný karbonizací při vysokých teplotách,
|
|
—
|
polokoks: získaný karbonizací při nízkých teplotách,
|
|
—
|
plynárenský koks: vyráběný v plynárnách.
|
|
|
|
Pevné reziduum získané suchou destilací lignitu bez přístupu vzduchu.
|
1.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1.2.1 Dodavatelské odvětví
Následující agregáty se vztahují na černé uhlí, celkem a černý lignit, hnědé uhlí a rašelinu:
|
|
|
2.
|
Regenerované produkty
Kaly a hlušinové haldy vytěžené v dolech.
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: dovozy uvnitř EU
|
|
|
|
|
4.1
|
Z toho: vývozy uvnitř EU
|
|
|
5.
|
Změna stavu zásob
Množství v dolech a u dovozců.
Nezahrnuje zásoby u spotřebitelů (např. zásoby v elektrárnách a koksovnách) s výjimkou zásob u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.
Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
|
|
|
6.
|
Vypočítané vnitrozemské dodávky
Celkové množství produktu vypočítané jako dodávka pro tuzemskou spotřebu. Definuje se jako:
Produkce + Regenerované produkty + Dovoz – Vývoz + Změny stavu zásob
|
|
|
7.
|
Zjištěné vnitrozemské dodávky
Množství dodaná na vnitřní trh. Rovná se součtu dodávek různým typům spotřebitelů. Může vzniknout rozdíl mezi vypočítanými a zjištěnými dodávkami.
|
|
|
7.1
|
Z toho: Vlastní spotřeba výrobců
Vnitřní spotřeba ve výrobních jednotkách.
Nezahrnuje spotřebu v důlních elektrárnách, důlních černouhelných briketárnách, důlních koksovacích pecích a dodávky důlním zaměstnancům.
|
|
|
7.2
|
Z toho: Veřejné elektrárny
|
|
|
7.3
|
Z toho: Závodní elektrárny v uhelných dolech
|
|
|
|
|
7.5
|
Z toho: Černouhelné briketárny
Množství použitá na transformaci v černouhelných briketárnách (důlních a nezávislých).
|
|
|
7.6
|
Z toho: Průmysl celkem (bez hutnictví železa)
|
|
|
7.7
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
7.8
|
Z toho: Ostatní (služby, domácnosti atd.)
Množství paliva pro domácnosti (včetně důlního uhlí dodávaného zaměstnancům v dolech a přidružených jednotkách) a služby (správa, obchody atd.) a také odvětví jinde neuvedená (dálkové vytápění, doprava atd.).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
8.3
|
Z toho: v koksovnách
Vztahuje se jen na černé uhlí.
|
|
Následující agregáty se vztahují na koks vyrobený z černého uhlí, hnědouhelný koks, černouhelné brikety a hnědouhelné brikety:
|
|
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: vývozy uvnitř EU
|
|
|
4.
|
Změna stavu zásob
Množství v koksovnách (koks) a černouhelných briketárnách (černouhelné brikety) a také u dovozců.
Nezahrnuje zásoby u spotřebitelů kromě zásob u spotřebitelů, kteří dovážejí přímo.
Tvorba zásob se zobrazuje jako záporné číslo a čerpání zásob se zobrazuje jako kladné číslo.
|
|
|
5.
|
Vypočítané vnitrozemské dodávky
Celkové množství produktu vypočítané jako dodávka pro tuzemskou spotřebu. Definuje se jako:
Produkce + Dovoz – Vývoz + Změny stavu zásob
|
|
|
6.
|
Zjištěné vnitrozemské dodávky
Množství dodaná na vnitřní trh. Rovná se součtu dodávek různým typům spotřebitelů. Může vzniknout rozdíl mezi vypočítanými a zjištěnými dodávkami.
|
|
|
6.1
|
Z toho: Průmysl celkem (bez hutnictví železa)
|
|
|
6.2
|
Z toho: Hutnictví železa
|
|
|
6.3
|
Z toho: Ostatní (služby, domácnosti atd.)
Množství paliva pro domácnosti (včetně koksu a černouhelných briket dodávaných zaměstnancům v dolech a přidružených jednotkách) a služby (správa, obchody atd.).
|
|
|
7.
|
Konečné zásoby
Zásoby jsou množství skladovaná:
|
—
|
v koksovnách (vztahuje se jen na koks z uhlí a lignitu),
|
|
—
|
v černouhelných briketárnách (vztahuje se jen na brikety z uhlí a lignitu),
|
|
|
1.2.2 Dovoz
Pro lignit, lignitový koks, černouhelné brikety a lignitové brikety se vykazují celková množství dovážená uvnitř EU a vně EU.
Pro černé uhlí se vykazují dovozy z následujících zemí původu:
|
1.
|
Množství dovážená uvnitř EU
|
|
|
|
|
1.2
|
Z toho: Spojené království
|
|
|
|
|
1.4
|
Z toho: Ostatní země EU
Je třeba uvést konkrétní země.
|
|
|
2.
|
Množství dovážená vně EU
|
|
|
|
|
|
|
2.3
|
Z toho: Jihoafrická republika
|
|
|
2.4
|
Z toho: Společenství nezávislých států
|
|
|
2.4.1
|
Z 2.4, z toho: Rusko
|
|
|
2.4.2
|
Z 2.4, z toho: Ukrajina
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2.8
|
Z toho: Ostatní země vně EU
Je třeba uvést konkrétní země.
|
|
1.3 Jednotky měření
Množství všech produktů se vyjadřují v 103 tun.
1.4 Výjimky
Nepoužijí se.
2. ELEKTŘINA
2.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Tato kapitola se týká elektrické energie.
2.2 Seznam agregátů
Vykazuje se následující seznam agregátů.
2.2.1 Výrobní odvětví
Pro následující agregáty se vykazují hrubá i čistá množství.
|
1.
|
Výroba elektřiny celkem
|
|
|
|
|
|
|
1.2.1
|
Z 1.2, z toho: část vodní energie vyráběné v přečerpávacích vodních elektrárnách
|
|
|
|
|
1.4
|
Z toho: Konvenční tepelná
|
|
|
|
Vykazují se rovněž následující množství elektrické energie:
|
|
|
2.1
|
Z toho: dovozy uvnitř EU
|
|
|
|
|
3.1
|
Z toho: vývozy vně EU
|
|
|
4.
|
Použitá v přečerpávacích vodních elektrárnách
|
|
|
5.
|
Použitá pro vnitřní trh
Vypočítá se tímto způsobem:
Čistá výroba celkem + Dovoz – Vývoz – Použitá pro vodní přečerpávací elektrárny
|
|
Na spotřebu paliva u výrobců s hlavní činností se vztahují následující agregáty (definice černého uhlí a lignitu jsou uvedeny v příloze B).
|
6.
|
Celková spotřeba paliv u výrobců s hlavní činností
Celkové množství paliv spotřebovaných na výrobu elektřiny a také na výrobu tepla výlučně na prodej třetím stranám.
|
|
|
|
|
|
|
6.3
|
Z toho: Ropné produkty
|
|
|
|
|
6.5
|
Z toho: Druhotný plyn (jde o vyráběné plyny)
|
|
|
6.6
|
Z toho: Ostatní paliva
|
|
2.2.2 Zásoby paliv výrobců s hlavní činností
Pod pojmem „výrobci s hlavní činností“ se rozumějí veřejná zařízení, která pro výrobu elektřiny používají paliva. Je třeba vykazovat následující konečné zásoby (zásoby na konci vykazovaného měsíce):
2.3 Jednotky měření
|
|
Elektřina: GWh
Černé uhlí, lignit a ropné produkty: vyjádřená jak v 103 tun, tak v TJ na bázi výhřevnosti.
Zemní plyn a druhotné plyny: TJ na bázi výhřevnosti.
Ostatní paliva TJ na bázi výhřevnosti.
Teplo z jaderné energie: TJ.
|
|
|
103 tun
|
2.4 Výjimky
Nepoužijí se.
3. ROPA A ROPNÉ PRODUKTY
3.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny dále uvedené energetické produkty, pro které platí definice stanovené v příloze B v kapitole 4: surová ropa, NGL, rafinérské poloprodukty, jiné uhlovodíky, rafinérský plyn (ne zkapalněný), ethan, LPG, primární benzin, motorový benzin, letecký benzin, tryskové palivo benzinového typu (tryskové palivo naphthového typu nebo JP4), tryskové palivo petrolejového typu, ostatní petrolej, plynový olej/motorová nafta (destilovaný topný olej), dopravní motorová nafta, topný a jiný plynový olej, topný olej (nízkosirný a vysokosirný), lakový benzin a SPB, maziva, bitumen, parafinové vosky a ropný koks.
Kde je to třeba, vykazuje se motorový benzin jmenovitě ve dvou kategoriích:
|
—
|
Bezolovnatý motorový benzin: motorový benzin, do kterého nebyly přidány sloučeniny olova pro zvýšení oktanového čísla. Může obsahovat stopy organického olova.
|
|
—
|
Olovnatý motorový benzin: motorový benzin s TEL nebo TML, které byly přidané pro zvýšení oktanového čísla.
|
„Ostatní produkty“ zahrnují množství, která odpovídají definici v příloze B v kapitole 4 a navíc množství lakového benzinu a SPB, maziv, bitumenu a parafinových vosků; tyto produkty je třeba vykazovat odděleně.
3.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
3.2.1 Dodavatelské odvětví
Následující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu, NGL, rafinérské poloprodukty, aditiva/oxygenáty, biosložky a jiné uhlovodíky:
|
1.
|
Domácí produkce
Nevztahuje se na rafinérské poloprodukty.
|
|
|
2.
|
Z ostatních zdrojů
Aditiva, biosložky a jiné uhlovodíky, jejichž výroba již byla zahrnutá v ostatních palivových bilancích.
Nevztahuje se na surovou ropu, NGL a rafinérské poloprodukty.
|
|
|
3.
|
Zpětné toky z petrochemického odvětví
Hotové výrobky nebo polotovary, které se vracejí od koncových spotřebitelů do rafinérií na zpracování, mísení nebo prodej. Většinou jsou to vedlejší produkty petrochemické výroby.
Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.
|
|
|
4.
|
Převedené produkty
Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.
Vztahuje se jen na rafinérské poloprodukty.
|
|
|
5.
|
Dovoz a vývoz
Zahrnuje množství surové ropy a produktů dovážených nebo vyvážených na základě zušlechťovacích dohod (tj. rafinace na účet). Surová ropa a NGL by se měly vykázat jako pocházející ze země hlavního původu; rafinérské poloprodukty by se měly vykázat jako pocházející ze země poslední konsignace.
Zahrnuje jakýkoliv kapalný podíl zemního plynu (tj. LPG) extrahovaný během zpětného odpařování dováženého zkapalněného zemního plynu a ropné produkty dovážené nebo vyvážené přímo petrochemickým průmyslem.
Poznámka: Veškerý obchod s biosložkami, které nebyly smíšeny s pohonnými hmotami (tj. v jejich čisté formě), by měl být uveden v dotazníku o obnovitelných zdrojích energie.
|
|
|
6.
|
Přímé použití
Surová ropa, NGL a jiné uhlovodíky použité přímo bez zpracování v ropných rafinériích.
Zahrnuje surovou ropu spalovanou na výrobu elektřiny.
|
|
|
7.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.
|
|
|
8.
|
Vypočítaný rafinérský vstup
Celkové množství produktu vypočítané jako vstup do rafinérského procesu. Definuje se jako:
Domácí produkce + Z ostatních zdrojů + Zpětné toky z průmyslu + Převedené produkty + Dovoz – Vývoz – Přímé použití – Změna stavu zásob
|
|
|
9.
|
Statistické rozdíly
Definované jako vypočítaný rafinérský vstup mínus zjištěný rafinérský vstup.
|
|
|
10.
|
Zjištěný rafinérský vstup
Množství naměřená jako vstup do rafinérií.
|
|
|
11.
|
Rafinérské ztráty
Rozdíl mezi rafinérským vstupem (zjištěným) a hrubým rafinérským výstupem. Ztráty se mohou vyskytnout během destilačního procesu v důsledku odpařování. Vykazované ztráty jsou kladné. Může dojít k přírůstkům objemu, ale ne k přírůstkům množství.
|
|
|
12.
|
Výroba oxygenátů
Ta část výroby, nebo z jiných zdrojů, kterými jsou ethery jako MTBE (methyltercbutylether), TAME (terciární amyl methyl ether), alkoholy jako ethanol a estery a které se používají pro míchání do benzinu a plynového oleje.
|
|
Následující tabulka se nevztahuje na rafinérské poloprodukty a na aditiva/oxygenáty:
|
1.
|
Příjmy primárních produktů
Zahrnuje množství domácí nebo dovážené surové ropy (včetně kondenzátů) a domácí NGL použité přímo bez zpracování v ropné rafinérii a množství zpětných toků z petrochemického průmyslu, která, ačkoliv nejsou primárním palivem, se použijí přímo.
|
|
|
2.
|
Hrubý rafinérský výstup
Výroba hotových výrobků v rafinérii nebo mísírně.
Nezahrnuje rafinérské ztráty, ale zahrnuje rafinérské palivo.
|
|
|
3.
|
Recyklované výrobky
Hotové výrobky, které podruhé projdou obchodní sítí poté, co již byly jednou dodány koncovému spotřebiteli (např. použitá maziva, která se znovu zpracovávají). Tato množství by se měla rozlišovat od petrochemických zpětných toků.
|
|
|
4.
|
Rafinérské palivo
Ropné produkty spotřebované jako podpora provozu rafinérie.
Nezahrnuje produkty použité ropnými společnostmi vně rafinačního procesu, tj. zásobníky nebo ropné tankery.
Zahrnuje paliva použitá v rafinériích na výrobu elektřiny a tepla na prodej.
|
|
|
|
|
6.
|
Mezinárodní námořní zásobníky
|
|
|
7.
|
Převod meziproduktů
Množství přeřazená do jiné kategorie buď proto, že se změnila jejich specifikace, nebo že jsou smíšena v jiném produktu.
Záporný zápis pro jeden výrobek je kompenzován kladným zápisem (nebo několika zápisy) pro jeden výrobek nebo několik výrobků a naopak; celkový čistý výsledek by měl být nula.
|
|
|
8.
|
Převedené produkty
Dovážené ropné produkty, které jsou přeřazeny do kategorie poloprodukty pro další zpracování v rafinérii, bez dodání koncovému spotřebiteli.
|
|
|
9.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.
|
|
|
10.
|
Vypočítané hrubé vnitrozemské dodávky
Toto je definováno jako:
Příjmy primárních produktů + Hrubý rafinérský výstup + Recyklované výrobky - Rafinérské palivo + Dovoz – Vývoz – Mezinárodní námořní zásobníky + Převody meziproduktů – Převedené produkty – Změna stavu zásob
|
|
|
11.
|
Statistické rozdíly
Definované jako vypočítaná hrubá vnitrozemská dodávka mínus zjištěná.
|
|
|
12.
|
Zjištěné hrubé vnitrozemské dodávky
Zjištěná dodávka hotových ropných produktů z primárních zdrojů (např. rafinérií, mísíren atd.) na tuzemský trh.
Tento údaj se může lišit od vypočítaného údaje v důsledku například rozdílů v působnosti nebo rozdílů v definici v různých systémech výkaznictví.
|
|
|
12.1
|
Z toho: Dodávky do odvětví mezinárodní civilní letecké dopravy
|
|
|
12.2
|
Z toho: Dodávky do veřejných elektráren
|
|
|
12.3
|
Z toho: Dodávky automobilového LPG
|
|
|
12.4
|
Z toho: Dodávky (hrubé) do petrochemického odvětví
|
|
|
13.
|
Zpětné toky z petrochemického odvětví do rafinérií
|
|
|
14.
|
Celkové čisté vnitrozemské dodávky
|
|
3.2.2 Zásoby
Vykazují se následující počáteční a konečné zásoby všech energetických produktů kromě rafinérského plynu:
|
1.
|
Zásoby na území státu
Zásoby v následujících lokalitách: nádrže rafinérií, sběrné terminály, potrubní nádrže, nákladní čluny a pobřežní tankery (v případě, že přístav odplutí a přístav určení jsou v téže zemi), tankery v přístavu členského státu (pokud se má jejich náklad vyložit v přístavu) a vnitrozemské zásobníky lodí. Nezahrnují se zásoby ropy v ropovodech, v železničních cisternách, v automobilových cisternách, v zásobníkách námořních lodí, v čerpacích stanicích, v maloobchodních prodejnách a v zásobníkách na moři.
|
|
|
2.
|
Zásoby uskladněné pro jiné země podle dvoustranných mezivládních dohod
Zásoby na území státu, které patří jiné zemi a přístup k nimž je zaručen dohodou mezi příslušnými vládami.
|
|
|
3.
|
Zásoby se známým zahraničním místem určení
Zásoby nezahrnuté v bodě 2 na území státu, které patří jiné zemi a jsou pro ni určeny. Tyto zásoby mohou být umístěny uvnitř celních zón nebo mimo ně.
|
|
|
4.
|
Ostatní zásoby v celních zónách
Zahrnuje zásoby nezahrnuté v bodech 2 a 3, ať už byly nebo nebyly celně odbaveny.
|
|
|
5.
|
Zásoby u hlavních spotřebitelů
Zahrnuje zásoby, které podléhají vládnímu dohledu. Tato definice nezahrnuje ostatní spotřebitelské zásoby.
|
|
|
6.
|
Zásoby na palubě připlouvajících zámořských lodí v přístavu nebo na kotvišti
Zásoby, ať už byly nebo nebyly celně odbaveny. Tato kategorie nezahrnuje zásoby na palubě plavidel na širém moři.
Zahrnuje ropu v pobřežních tankerech v případě, že jejich přístav odplutí a přístav určení jsou v téže zemi. V případě připlouvajících plavidel s více než jedním přístavem vykládky se vykazuje jen množství, které bude vyloženo ve vykazující zemi.
|
|
|
7.
|
Zásoby držené vládou na území státu
Zahrnuje zásoby pro nevojenské účely držené v rámci území státu vládou, tyto zásoby jsou majetkem vlády nebo jsou pod jejím dohledem a jsou drženy výlučně pro nouzové účely.
Nezahrnuje zásoby držené státními ropnými společnostmi nebo elektroenergetickými zařízeními nebo zásoby uskladněné přímo v ropných společnostech pro vlády.
|
|
|
8.
|
Zásoby uskladněné v distribučních organizacích na území státu
Zásoby držené jak veřejnými, tak soukromými společnostmi zřízenými za účelem udržování zásob výlučně pro nouzové účely.
Nezahrnuje povinné zásoby držené soukromými společnostmi.
|
|
|
9.
|
Všechny ostatní zásoby držené na území státu
Všechny ostatní zásoby splňující podmínky uvedené výše v bodě 1.
|
|
|
10.
|
Zásoby v zahraničí uskladněné na základě dvoustranných mezivládních dohod
Zásoby, které patří vykazující zemi, ale jsou uskladněné v jiné zemi a přístup k nim je zaručen dohodou mezi příslušnými vládami.
|
|
|
10.1
|
Z toho: Vládní zásoby
|
|
|
10.2
|
Z toho: Zásoby distribučních organizací
|
|
|
10.3
|
Z toho: Ostatní zásoby
|
|
|
11.
|
Zásoby uskladněné v zahraničí definitivně určené na dovoz zásob
Zásoby nezahrnuté v kategorii 10, které patří vykazujícímu státu, ale jsou uskladněné v jiném státě a čekají tam na dovoz.
|
|
|
12.
|
Ostatní zásoby v celních zónách
Ostatní zásoby na území státu nezahrnuté ve výše uvedených kategoriích.
|
|
|
13.
|
Náplň ropovodů
Ropa (surová ropa a ropné produkty) nacházející se v ropovodech, nezbytné pro udržení průtoku v potrubí.
|
|
Kromě toho se vykazují množství v členění podle příslušné země pro:
|
—
|
konečné zásoby uskladněné pro jiné země podle dvoustranných mezivládních dohod,
|
|
—
|
ostatní konečné zásoby se známým zahraničním místem určení,
|
|
—
|
konečné zásoby v zahraničí uskladněné na základě dvoustranných mezivládních dohod,
|
|
—
|
ostatní konečné zásoby v zahraniční určené definitivně k dovozu do vaší země.
|
Počátečními zásobami se rozumí zásoby v poslední den měsíce, který předchází vykazovanému měsíci. Konečnými zásobami se rozumí zásoby v poslední den vykazovaného měsíce.
3.2.3 Dovoz a vývoz
Dovozy podle země původu a vývozy podle země určení.
3.3 Jednotky měření
Energetická množství: 103 tun
3.4 Poznámky k zeměpisné oblasti působnosti
Vysvětlivky v příloze A v kapitole 1 se použijí jen pro účely statistického výkaznictví s následujícími konkrétními výjimkami:
|
1.
|
Dánsko zahrnuje Faerské ostrovy a Grónsko.
|
|
2.
|
Švýcarsko zahrnuje Lichtenštejnsko.
|
3.5 Výjimky
Nepoužijí se.
4. ZEMNÍ PLYN
4.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Zemní plyn podle definice v příloze B v kapitole 2.
4.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
4.2.1 Dodavatelské odvětví
|
1.
|
Domácí produkce
Veškerá suchá tržní produkce v rámci vnitrostátních hranic, včetně pobřežní produkce. Produkce se měří po čištění a extrakci NGL a síry.
Nezahrnuje těžební ztráty a množství opětovně vstřikovaná, vypouštěná do atmosféry nebo spalovaná bez využití.
Zahrnuje množství použité v rámci odvětví zemního plynu; při těžbě plynu, v soustavách plynovodů a ve zpracovatelských provozech.
|
|
|
|
|
|
|
4.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.
|
|
|
5.
|
Vypočítané hrubé vnitrozemské dodávky
Toto je definováno jako:
Produkce + Dovoz – Vývoz – Změna stavu zásob
|
|
|
6.
|
Statistické rozdíly
Definované jako vypočítaná hrubá vnitrozemská dodávka mínus zjištěná.
|
|
|
7.
|
Zjištěné hrubé vnitrozemské dodávky
Zahrnuje plyn použitý plynárenským průmyslem pro vytápění a provoz zařízení (tj. spotřeba při těžbě plynu, v soustavě plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních) a ztráty v distribuci.
|
|
|
8.
|
Počáteční a konečné úrovně zásob držených na území státu
Množství uskladněná ve speciálních skladovacích zařízeních (vyčerpaná plynová nebo ropná pole, vodonosné vrstvy, vytěžené solné prostory, smíšené kaverny nebo jiné) a také skladování zkapalněného zemního plynu. Počátečními zásobami se rozumí zásoby v poslední den měsíce, který předchází vykazovanému měsíci. Konečnými zásobami se rozumí zásoby v poslední den vykazovaného měsíce.
|
|
|
9.
|
Vlastní spotřeba a ztráty odvětví zemního plynu
Množství plynu použitého vlastním plynárenským průmyslem pro vytápění a provoz zařízení (tj. spotřeba při těžbě plynu, v soustavě plynovodů a ve zpracovatelských zařízeních).
Zahrnuje ztráty v distribuci.
|
|
4.2.2 Dovoz a vývoz
Dovozy podle země původu a vývozy podle země určení.
4.3 Jednotky měření
Množství se vykazuje ve dvou jednotkách:
|
—
|
fyzické množství, v 106 m3 za předpokladu referenčních podmínek plynu (15 oC, 101,325 kPa),
|
|
—
|
energetický obsah, tj. v TJ, na bázi spalného tepla.
|
4.4 Výjimky
Nepoužijí se.
5. PŘÍSLUŠNÁ USTANOVENÍ
Následující ustanovení se použijí na sběr údajů, jak je uvedeno v předchozích kapitolách:
|
1.
|
Vykazované období:
Kalendářní měsíc.
|
|
3.
|
Lhůty pro předávání údajů
Do tří měsíců následujících po vykazovaném měsíci.
|
|
4.
|
Formát a způsob předávání
Formát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.
Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.
|
PŘÍLOHA D
KRÁTKODOBÉ MĚSÍČNÍ STATISTIKY
Tato příloha popisuje rozsah, jednotky, vykazované období, četnost, lhůty a způsob předávání při krátkodobém měsíčním sběru statistických údajů.
Příloha A obsahuje vysvětlení pojmů, pro které nejsou uvedeny zvláštní vysvětlivky v této příloze.
1. ZEMNÍ PLYN
1.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Tato kapitola se týká jen zemního plynu. Zemní plyn podle definice v příloze B v kapitole 2.
1.2 Seznam agregátů
Vykazuje se následující seznam agregátů.
|
|
|
|
|
|
|
4.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní záporným číslem a čerpání zásob se znázorní kladným číslem.
|
|
|
5.
|
Dodávky
Vypočítá se tímto způsobem:
Produkce + Dovoz – Vývoz + Změna stavu zásob
|
|
1.3 Jednotky měření
Množství zemního plynu je třeba vykazovat v TJ, na bázi spalného tepla.
1.4 Ostatní příslušná ustanovení
|
1.
|
Vykazované období:
Kalendářní měsíc.
|
|
3.
|
Lhůty pro předávání údajů
Do jednoho měsíce, který následuje po vykazovaném měsíci.
|
|
4.
|
Formát a způsob předávání
Formát předávání se řídí příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.
Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.
|
1.5 Výjimky
Německo je osvobozeno od sběru těchto údajů.
2. ELEKTŘINA
2.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Tato kapitola se týká jen elektřiny.
2.2 Seznam agregátů
Vykazuje se následující seznam agregátů.
|
1.
|
Výroba elektřiny celkem
Celkové hrubé množství vyrobené energie.
Zahrnuje vlastní spotřebu elektráren.
|
|
|
|
|
|
|
4.
|
Hrubá dodávka elektřiny
Vypočítá se tímto způsobem:
Výroba elektřiny celkem + Dovoz – Vývoz
|
|
2.3 Jednotky měření
Energetická množství je třeba vyjádřit v GWh.
2.4 Ostatní příslušná ustanovení
|
1.
|
Vykazované období:
Kalendářní měsíc.
|
|
3.
|
Lhůty pro předávání údajů
Do jednoho měsíce, který následuje po vykazovaném měsíci.
|
|
4.
|
Formát a způsob předávání
Formát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.
Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.
|
2.5 Výjimky
Německo je osvobozeno od sběru těchto údajů.
3. ROPA A ROPNÉ PRODUKTY
Sběr těchto údajů je obecně známý jako „Dotazník JODI“.
3.1 Energetické produkty, za něž se zjišťují údaje
Pokud není uvedeno jinak, vztahuje se tento sběr údajů na všechny dále uvedené energetické produkty, pro které platí definice stanovené v příloze B v kapitole 4: surová ropa, LPG, benzin (jenž je součtem motorového benzinu a leteckého benzinu), petrolej (jenž je součtem tryskového paliva petrolejového typu a jiného petroleje), plynový olej/motorová nafta a topný olej (jak nízkosirný, tak vysokosirný).
Kromě toho se sběr údajů vztahuje rovněž na „ropu celkem“, čímž se rozumí úhrn všech těchto produktů kromě surové ropy, a je třeba rovněž zahrnout ostatní ropné produkty, jako je rafinérský plyn, ethan, primární benzin, ropný koks, lakový benzin a SBP, parafinové vosky, bitumen, maziva a ostatní.
3.2 Seznam agregátů
Následující seznam agregátů se vykazuje pro všechny energetické produkty uvedené v předchozím odstavci, pokud není uvedeno jinak.
3.2.1 Dodavatelské odvětví
Následující tabulka se vztahuje jen na surovou ropu:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.
|
|
|
6.
|
Rafinérský vstup
Zjištěný výkon rafinérie.
|
|
Níže uvedená tabulka se vztahuje na surovou ropu, LPG, benzin, petrolej, plynový olej/motorovou naftu, topný olej a ropu celkem:
|
1.
|
Rafinérský výstup
Hrubý výstup, včetně rafinérského paliva.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
5.
|
Změna stavu zásob
Tvorba zásob se znázorní kladným číslem a čerpání zásob se znázorní záporným číslem.
|
|
|
6.
|
Poptávka
Dodávky nebo prodeje na tuzemském trhu (domácí spotřeba) plus rafinérské palivo plus mezinárodní námořní a letecké zásobníky. Poptávka po ropě celkem zahrnuje surovou ropu.
|
|
3.3 Jednotky měření
Energetická množství: 103 tun
3.4 Ostatní příslušná ustanovení
|
1.
|
Vykazované období:
Kalendářní měsíc.
|
|
3.
|
Lhůty pro předávání údajů
Do 25 dní následujících po vykazovaném měsíci.
|
|
4.
|
Formát a metoda předávání
Formát předávání se musí řídit příslušným standardem pro výměnu, který určí Eurostat.
Údaje se předávají nebo nahrávají elektronickými prostředky do jediného kontaktního místa pro údaje v Eurostatu.
|
3.5 Výjimky
Nepoužijí se.