9.8.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 214/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 800/2008

ze dne 6. srpna 2008,

kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách)

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení,

po zveřejnění návrhu tohoto nařízení (2),

po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi vyhlásit v souladu s článkem 87 Smlouvy, že za určitých podmínek je podpora ve prospěch malých a středních podniků, podpora ve prospěch výzkumu a vývoje, podpora ve prospěch ochrany životního prostředí, podpora ve prospěch zaměstnanosti a vzdělávání a podpora, jež odpovídá mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát, slučitelná se společným trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(2)

Komise použila články 87 a 88 Smlouvy v mnoha svých rozhodnutích a získala dostatečné zkušenosti, aby mohla stanovit obecná kritéria slučitelnosti, pokud jde o podporu ve prospěch malých a středních podniků, podporu v podobě investiční podpory v podporovaných oblastech a mimo ně, podporu v podobě režimů rizikového kapitálu a podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovace, zejména v souvislosti s prováděním nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (3), a pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala podporu pro výzkum a vývoj, prováděním nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001 (4), a prováděním sdělení Komise o státní podpoře a rizikovém kapitálu (5), pokynů Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (6) a provádění rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (7).

(3)

Komise získala dostatečné zkušenosti při používání článků 87 a 88 Smlouvy rovněž v oblasti podpory na vzdělávání, podpory zaměstnanosti, podpory na ochranu životního prostředí, podpory na výzkum, vývoj a inovace a regionální podpory, a to s ohledem na malé a střední podniky i velké podniky, zejména v souvislosti s prováděním nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (8), nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 12. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti (9), nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (10), rámce Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje (11), rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí (12) z roku 2001, pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí (13) z roku 2008 a pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (14).

(4)

Na základě těchto zkušeností je nutné upravit některé podmínky stanovené v nařízeních (ES) č. 68/2001, 70/2001, 2204/2002 a 1628/2006. Pro zjednodušení a za účelem zajištění účinnější kontroly podpor ze strany Komise by tato nařízení měla být nahrazena jediným nařízením. Zjednodušení by se mimo jiné mělo dosáhnout zavedením řady společných harmonizovaných definic a společných horizontálních ustanovení, které jsou stanoveny v kapitole I tohoto nařízení. Aby byla zajištěna jednotnost právních předpisů v oblasti státních podpor, měly by být definice podpory a režimu podpory shodné s definicemi, které stanoví pro tyto koncepty nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (15). Toto zjednodušení je zásadní pro to, aby Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost přinesla výsledky, zejména pokud jde o malé a střední podniky.

(5)

Toto nařízení by mělo vyjmout každou podporu, která splňuje všechny příslušné podmínky tohoto nařízení, a jakýkoli režim podpory, pokud jednotlivá podpora, kterou lze poskytnout v rámci takového režimu, splňuje všechny příslušné podmínky tohoto nařízení. Za účelem zajištění transparentnosti a účinnějšího dohledu nad podporami by každé jednotlivé opatření podpory poskytnuté podle tohoto nařízení mělo obsahovat výslovný odkaz na příslušné ustanovení kapitoly II a na vnitrostátní právní předpisy, na kterých se jednotlivá podpora zakládá.

(6)

Aby mohla sledovat provádění tohoto nařízení, Komise by měla být oprávněna získat od členských států veškeré nezbytné informace týkající se opatření prováděných podle tohoto nařízení. Pokud členský stát v přiměřené lhůtě nepředloží informace o těchto opatřeních podpory, lze se domnívat, že podmínky tohoto nařízení nejsou dodržovány. Takové nepředložení informací může Komisi vést k rozhodnutí, že se toto nařízení nebo jeho příslušná část na daný členský stát v budoucnosti neuplatní a že všechna následná opatření podpory, včetně nových jednotlivých opatření podpory přijatých na základě daného režimu, která dříve spadala do tohoto nařízení, je nutno oznamovat Komisi podle článku 88 Smlouvy. Jakmile členský stát předloží správné a úplné informace, Komise by měla znovu povolit použitelnost nařízení v plném rozsahu.

(7)

Státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, na niž se toto nařízení nevztahuje, by měla nadále podléhat oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Tímto nařízením by neměla být dotčena možnost členských států oznámit poskytnutí podpory, jejíž cíle odpovídají cílům, na něž se vztahuje toto nařízení. Tato podpora bude Komisí posuzována na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a v souladu s kritérii vyplývajícími z konkrétních pokynů nebo rámců, které Komise přijala, v případě, že dané opatření spadá do oblasti působnosti tohoto konkrétního nástroje.

(8)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu vývozu nebo podporu zvýhodňující domácí výrobky před dováženými. Zejména by se neměla vztahovat na podporu financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných členských státech Společenství. Podpora na pokrytí nákladů na účast na obchodních veletrzích nebo nákladů na studie nebo na poradenské služby, nezbytná pro uvedení nového produktu nebo produktu stávajícího na nový trh, se obvykle nepovažuje za podporu vývozu.

(9)

Toto nařízení by se mělo vztahovat prakticky na všechna odvětví. V odvětví rybolovu a akvakultury by toto nařízení mělo vyjmout pouze podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, podporu v podobě rizikového kapitálu, podporu na vzdělávání a podporu pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky.

(10)

V odvětví zemědělství by vzhledem ke zvláštním pravidlům uplatňovaným v odvětví prvovýroby zemědělských produktů toto nařízení mělo vyjmout pouze podporu v oblasti výzkumu a vývoje, podporu v podobě rizikového kapitálu, podporu na vzdělávání, podporu na ochranu životního prostředí a podporu pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky, pokud tyto kategorie podpor nejsou zahrnuty do nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 (16).

(11)

Vzhledem k podobnosti zpracování a uvádění zemědělských a nezemědělských produktů na trh by se toto nařízení mělo vztahovat na zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky.

(12)

Činnosti probíhající v zemědělských podnicích potřebné pro přípravu produktu k prvnímu prodeji, jakož i první prodej dalším prodejcům nebo zpracovatelům by pro účely tohoto nařízení neměly být považovány za zpracování nebo uvedení na trh. Soudní dvůr Evropských společenství stanovil, že jakmile Společenství přijalo právní předpis o společné organizaci trhu v daném zemědělském odvětví, nesmějí členské státy přijmout jakékoli opatření, které by jej mohlo porušovat nebo k němu stanovit výjimky. Toto nařízení by se proto nemělo použít na podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů získaných nebo uvedených na trh, ani na podpory, které jsou vázány na společný závazek dělit se o tuto podporu s primárním výrobcem.

(13)

Vzhledem k nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (17) by se toto nařízení nemělo vztahovat na podpory ve prospěch činností v odvětví uhelného průmyslu, s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovace a podpory na ochranu životního prostředí.

(14)

Jestliže má režim regionální podpory sloužit dosažení regionálních cílů, avšak je zaměřen na konkrétní odvětví hospodářství, mohou být cíl a pravděpodobné účinky režimu spíše odvětvové než horizontální. Proto by z oznamovací povinnosti neměly být vyňaty režimy regionální podpory zaměřené na zvláštní odvětví hospodářské činnosti a regionální podpory poskytnuté na činnosti v odvětví oceli, v odvětví stavby lodí, jak předpokládá sdělení Komise týkající se prodloužení platnosti Rámce pro státní podporu pro stavbu lodí (18), a v odvětví výroby syntetických vláken. Odvětví cestovního ruchu však hraje v národním hospodářství významnou roli a má všeobecně pozitivní účinek na regionální rozvoj. Z oznamovací povinnosti by proto měly být vyňaty režimy regionálních podpor zaměřených na činnosti související s cestovním ruchem.

(15)

Podpora poskytnutá podnikům v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (19) by se měla posuzovat podle uvedených pokynů, aby se zamezilo jejich obcházení. Na podpory těmto podnikům by se proto toto nařízení nemělo vztahovat. Aby se snížilo správní zatížení členských států při poskytování podpor, na něž se vztahuje toto nařízení, malým a středním podnikům, měla by se ve srovnání s definicí použitou v těchto pokynech zjednodušit definice toho, co se považuje za podnik v obtížích. Navíc malé a střední podniky, které existují méně než tři roky, by se po tuto dobu neměly považovat za podniky v potížích pro účely tohoto nařízení, pokud nesplňují kritéria stanovená vnitrostátními právními předpisy z důvodu zahájení kolektivního úpadkového řízení. Toto zjednodušení by však nemělo mít vliv na způsobilost těchto malých a středních podniků podle uvedených pokynů, pokud jde o podpory nezahrnuté do tohoto nařízení, a na způsobilost být považován za velký podnik v obtížích podle tohoto nařízení, jehož definice by měla odpovídat té, jež je uvedena v uvedených pokynech.

(16)

Komise musí zajistit, aby schválená podpora nezměnila obchodní podmínky takovým způsobem, že by byly v rozporu se společným zájmem. Proto podpora poskytnutá příjemci, na kterého je vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní či neslučitelná se společným trhem, by měla být vyňata z působnosti tohoto nařízení. Každá podpora ad hoc vyplacená takovémuto příjemci a jakýkoli režim podpory, který neobsahuje ustanovení výslovně vylučující takovéto příjemce, proto nadále podléhají oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Uvedeným ustanovením by neměla být dotčena oprávněná očekávání příjemců režimů podpor, na něž nebyl vydán inkasní příkaz.

(17)

V zájmu zajištění důsledného uplatňování pravidel Společenství pro státní podporu, jakož i z důvodu správního zjednodušení by měly být harmonizovány definice pojmů, které mají význam pro různé kategorie podpory, na něž se toto nařízení vztahuje.

(18)

Pro účely výpočtu intenzity podpory by se všechny částky měly uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků. Pro účely výpočtu intenzity podpory by se podpora vyplacená v několika splátkách měla aktualizovat (diskontovat) na hodnotu platnou v době poskytnutí podpory. Úroková sazba, která se použije pro účely aktualizace (diskontace) a pro výpočet výše podpory u podpory, jež nemá podobu grantu, by měla být referenční sazba platná v době poskytnutí podpory, jak stanoví sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (20).

(19)

V případě, že je podpora poskytována ve formě osvobození od daně nebo snížení budoucí daňové povinnosti, mělo by docházet k diskontaci jednotlivých čerpání podpory na základě referenční sazby platné v období, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění, a to za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné intenzity podpory definované v hrubém ekvivalentu podpory. V případě osvobození od daně nebo snížení budoucí daňové povinnosti nelze znát předem platnou referenční sazbu ani přesnou výši jednotlivých čerpání podpory. V této souvislosti by členské státy měly předem s ohledem na příslušnou intenzitu podpory stanovit horní mez pro diskontovanou hodnotu podpory. Jakmile bude poté známa výše jednotlivého čerpání podpory v daném roce, je možné provést diskontování na základě referenční sazby platné v příslušnou dobu. Diskontovaná hodnota každého jednotlivého čerpání podpory by se měla odečíst od celkové maximální výše.

(20)

Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na podporu, která je transparentní. Transparentní podpora je podpora, pro niž lze předem přesně vypočítat hrubý ekvivalent příspěvku, aniž by bylo nutné provést posouzení rizik. Zejména by se za transparentní měla považovat podpora poskytovaná formou půjček, pokud byl hrubý ekvivalent podpory vypočten na základě referenční sazby podle sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb. Podpora v rámci daňových opatření by se měla považovat za transparentní, jestliže toto opatření stanoví horní hranici zajišťující, že se nepřekročí příslušná prahová hodnota. V případě úlev na ekologických daních, které nepodléhají individuální prahové hodnotě oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, nemusí být stanovena žádná horní mez, aby bylo opatření považováno za transparentní.

(21)

Podpora obsažená v systémech záruk by se měla považovat za transparentní, jestliže metodika výpočtu hrubého ekvivalentu podpory záruk byla přijata po jejím oznámení Komisi, a v případě regionální investiční podpory rovněž tehdy, jestliže Komise schválila tuto metodiku po přijetí nařízení (ES) č. 1628/2006. Komise tato oznámení posoudí na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (21). Podpora obsažená v systémech záruk by se měla také považovat za transparentní, jestliže příjemcem je malý nebo střední podnik a hrubý ekvivalent podpory byl vypočten na základě prémie „safe-harbour“, jak je stanovena v bodech 3.3 a 3.5 uvedeného sdělení.

(22)

Vzhledem k potížím při výpočtu ekvivalentu podpory v podobě vratných záloh by se toto nařízení nemělo na takovouto podporu vztahovat, ledaže je celková výše vratné zálohy nižší než příslušná prahová hodnota oznamovací povinnosti a maximální intenzita podpory podle tohoto nařízení.

(23)

Vzhledem k vyššímu nebezpečí narušení hospodářské soutěže by Komise měla nadále posuzovat velké částky podpory individuálně. Pro každou kategorii podpory v oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měly být stanoveny prahové hodnoty ve výši, která přihlíží ke kategorii dotyčné podpory a jejím pravděpodobným účinkům na hospodářskou soutěž. Podpora poskytnutá nad tyto prahové hodnoty podléhá nadále oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(24)

Za účelem lepšího zajišťování přiměřenosti a omezení podpory na nezbytnou výši by prahové hodnoty měly být pokud možno vyjádřeny výší podpor v poměru k souhrnu způsobilých nákladů. Prahová hodnota s ohledem na podporu v podobě rizikového kapitálu by měla být vyjádřena maximální výší podpor, jelikož se zakládá na formě podpory, u které lze obtížně vyčíslit způsobilé náklady.

(25)

Vzhledem ke zkušenostem Komise by se prahové hodnoty intenzity podpory nebo výše podpory měly stanovit na úrovni, která odpovídá vyváženému poměru mezi cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a řešit selhání trhu nebo otázky soudržnosti. Co se týká regionální investiční podpory, tato prahová hodnota by měla být stanovena na úrovni, která přihlíží k přípustné míře podpory podle map regionální podpory.

(26)

Při zjišťování, zda jsou dodrženy jednotlivé prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity podpory stanovené v tomto nařízení, by se u podporované činnosti nebo projektu měla brát v úvahu celková částka veřejné podpory bez ohledu na to, zda je tato podpora financována z místních, regionálních, celostátních zdrojů či ze zdrojů Společenství.

(27)

Toto nařízení by mělo mimoto stanovit podmínky, za nichž je možno kumulovat různé kategorie podpory, na něž se vztahuje toto nařízení. Pokud jde o kumulaci podpory, na niž se vztahuje toto nařízení, se státní podporou, na niž se toto nařízení nevztahuje, je třeba zohlednit rozhodnutí Komise schvalující podporu, na niž se toto nařízení nevztahuje, jakož i pravidla státní podpory, z nichž toto rozhodnutí vychází. Pro kumulaci podpory pro zdravotně postižené pracovníky s ostatními druhy podpor, a zejména s investiční podporou, by měla platit zvláštní ustanovení. Toto nařízení by mělo rovněž obsahovat ustanovení o kumulaci podpor s vyčíslitelnými způsobilými náklady a podpor, jejichž způsobilé náklady vyčíslit nelze.

(28)

Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a že působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu těch činností, které by příjemce vykonával již v samotných tržních podmínkách. Co se týká podpory, na niž se vztahuje toto nařízení a která byla poskytnuta malému a střednímu podniku, mělo by se mít za to, že takováto pobídka je přítomna, pokud malý nebo střední podnik předložil před zahájením činností souvisejících s provedením podporovaného projektu nebo podporovaných činností členskému státu žádost o podporu. Co se týče podpory v podobě rizikového kapitálu ve prospěch malých a středních podniků, zajišťují podmínky stanovené v tomto nařízení, zejména ty, které se týkají velikosti investičních tranší na cílový podnik, stupně zapojení soukromých investorů, velikosti společnosti a financované fáze podnikání, aby mělo opatření týkající se rizikového kapitálu motivační účinek.

(29)

Co se týká podpory, na niž se vztahuje toto nařízení a která byla poskytnuta příjemci, jež je velkým podnikem, členský stát by měl kromě podmínek uplatňovaných na malé a střední podniky rovněž zajistit, aby příjemce v interním dokumentu analyzoval životaschopnost podporovaného projektu nebo činnosti s podporou a bez podpory. Členský stát by měl ověřit, že tento interní dokument potvrzuje značné zvýšení velikosti nebo rozsahu projektu či činnosti nebo značné zvýšení celkové částky, kterou příjemce vynaložil na subvencovaný projekt nebo činnost, nebo značné zvýšení rychlosti dokončení příslušného projektu či příslušné činnosti. Pokud jde o regionální pomoc, lze motivační účinek rovněž zjistit na základě toho, že by investiční projekt v daném podporovaném regionu nebyl jako takový bez poskytnutí podpory realizován.

(30)

Pokud jde o podporu pro znevýhodněné nebo zdravotně postižené pracovníky, mělo by se mít za to, že motivační účinek existuje, pokud dotyčné opatření podpory vede k čistému zvýšení počtu zdravotně postižených nebo znevýhodněných pracovníků, které dotyčný podnik zaměstná, nebo vede ke vzniku dodatečných nákladů na zařízení nebo vybavení určené pro zdravotně postižené pracovníky. V případě, že příjemce podpory pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů již čerpal podporu pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků, která buď splňovala podmínky nařízení (ES) č. 2204/2002, nebo kterou jednotlivě schválila Komise, se bude předpokládat, že podmínka zvýšení počtu zdravotně postižených pracovníků, kterou splnil pro účely předcházejících opatření podpory, je splněna i pro účely tohoto nařízení.

(31)

Opatření podpory v podobě daňového opatření by měla podléhat zvláštním podmínkám motivačního účinku s ohledem na skutečnost, že jsou poskytována na základě odlišných postupů než ostatní kategorie podpor. Motivační účinek u úlev na ekologických daních, které splňují podmínky směrnice Rady 2003/96/ES, ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (22) a jsou zahrnuty do tohoto nařízení, by se měl předpokládat s ohledem na skutečnost, že tyto snížené sazby přispívají alespoň nepřímo ke zlepšování ochrany životního prostředí formou přijetí celého příslušného daňového režimu nebo jeho pokračováním. Tím vzniká motivační účinek pro podniky, jež jsou plátci ekologických daní, aby snižovaly úroveň, kterou znečišťují životní prostředí.

(32)

Jelikož se považuje za obtížné zjistit motivační účinek podpory ad hoc poskytnuté velkým podnikům, tato forma podpory by měla být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučena. Komise ověří existenci motivačního účinku v rámci oznámení dotyčné podpory na základě kritérií stanovených v příslušných pokynech, rámcových předpisech nebo jiných nástrojích Společenství.

(33)

V zájmu zajištění transparentnosti a účinné kontroly v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 994/98 je vhodné stanovit jednotný formulář, který členské státy budou používat k tomu, aby Komisi předložily souhrnné informace i v případě provedení režimu podpory nebo poskytnutí podpory ad hoc podle tohoto nařízení. Formulář pro podávání souhrnných informací by se měl používat pro zveřejňování opatření v Úředním věstníku Evropské unie a na internetu. Souhrnné informace by měly být Komisi zaslány v elektronické podobě pomocí zavedené počítačové aplikace. Daný členský stát by měl zveřejnit na internetu úplné znění takového opatření podpory. V případě opatření podpory ad hoc je možné vynechat údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství. Jméno či název příjemce a výše podpory by se však neměly považovat za obchodní tajemství. Členské státy by měly zajistit, aby tento text zůstal přístupný na internetu po celou dobu platnosti opatření podpory. S výjimkou podpory v podobě daňových opatření by měl akt, kterým se podpora poskytuje, také obsahovat odkaz na zvláštní ustanovení kapitoly II tohoto nařízení, kterého se takový akt týká.

(34)

V zájmu zajištění transparentnosti a účinné kontroly by Komise měla stanovit zvláštní požadavky, pokud jde o formu a obsah výročních zpráv, které mají členské státy předkládat Komisi. Mimoto je vhodné stanovit pravidla týkající se záznamů, které by členské státy měly uchovávat s ohledem na režimy podpory a jednotlivé podpory vyňaté tímto nařízením s ohledem na článek 15 nařízení (ES) č. 659/1999.

(35)

Je nutné stanovit další podmínky, které by měla splňovat všechna opatření podpory vyňaté tímto nařízením. S ohledem na čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy by tato podpora měla být úměrná selhání trhu nebo nedostatkům, jež je třeba odstranit, aby byla v zájmu Společenství. Je proto vhodné omezit oblast působnosti tohoto nařízení, pokud jde o investiční podporu, na podpory poskytované v souvislosti s určitými hmotnými či nehmotnými investicemi. Vzhledem k nadměrným kapacitám Společenství a vzhledem k specifickým problémům týkajícím se narušení hospodářské soutěže v odvětví silniční nákladní přepravy a letecké dopravy by u podniků, jejichž převažující druh hospodářské činnosti je v uvedených odvětvích dopravy, neměly být dopravní prostředky a zařízení považovány za způsobilé investiční náklady. Pokud jde o definici hmotného majetku, pro účely podpory na ochranu životního prostředí by se měly uplatnit zvláštní předpisy.

(36)

V souladu se zásadami, kterými se řídí podpora podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy, by měla být podpora považována za poskytnutou v okamžiku, kdy příjemce získá na tuto podporu právní nárok podle příslušné vnitrostátní právní úpravy.

(37)

Aby se nezvýhodňoval kapitálový faktor investic před faktorem zaměstnanosti, mělo by toto nařízení stanovit možnost hodnotit podporu investic ve prospěch malých a středních podniků a regionální podporu buď z hlediska investičních nákladů, anebo nákladů na vytvoření nových pracovních příležitostí v přímé souvislosti s realizací investičního projektu.

(38)

Režimy podpor na ochranu životního prostředí v podobě snížení daní, podpora pro znevýhodněné pracovníky, regionální investiční podpora, podpora určená nově založeným malým podnikům, podpora pro podniky nově založené ženami-podnikatelkami nebo podpora v podobě rizikového kapitálu poskytnutá příjemci ad hoc mohou mít velký dopad na hospodářskou soutěž na relevantním trhu, jelikož zvýhodňují příjemce oproti ostatním podnikům, které takovouto podporu neobdržely. Protože je poskytnuta pouze jednomu podniku, má podpora ad hoc pravděpodobně pouze omezený pozitivní strukturální účinek na životní prostředí, zaměstnávání zdravotně postižených a znevýhodněných pracovníků, regionální soudržnost nebo selhání trhu v oblasti rizikového kapitálu. Proto by měly být vyňaty podle tohoto nařízení režimy podpory u těchto kategorií podpor, zatímco podpora ad hoc by měla být oznámena Komisi. Toto nařízení by však mělo vyjmout regionální podporu ad hoc, je-li tato podpora ad hoc použita k doplnění podpory poskytnuté na základě režimu regionální investiční podpory s maximální mezní hodnotou složky podpory ad hoc ve výši 50 % celkové podpory, jež má být na investici poskytnuta.

(39)

Ustanovení tohoto nařízení týkající se investiční podpory a podpory zaměstnanosti určené malým a středním podnikům by neměla umožňovat, jak tomu bylo v případě nařízení (ES) č. 70/2001, zvýšit maximální intenzitu podpory prostřednictvím regionálního příplatku. Mělo by být však možné přiznat maximální intenzity podpory stanovené v ustanoveních týkajících se regionální investiční podpory rovněž malým a středním podnikům, jsou-li splněny všechny podmínky pro poskytování regionální investiční podpory a regionální podpory zaměstnanosti. Obdobně ustanovení týkající se investiční podpory na ochranu životního prostředí by neměla umožňovat zvýšit maximální intenzitu podpory prostřednictvím regionálního příplatku. Mělo by být rovněž možné použít maximální intenzity podpory stanovené v ustanoveních týkajících se regionální investiční podpory na projekty, které mají kladný účinek na životní prostředí, jsou-li splněny podmínky pro poskytnutí regionální investiční podpory.

(40)

Vnitrostátní regionální podpora tím, že řeší nedostatky znevýhodněných regionů, podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost členských států a celého Společenství. Cílem vnitrostátní regionální podpory je napomáhat hospodářskému rozvoji nejvíce znevýhodněných regionů prostřednictvím podpory investic a tvorby pracovních míst udržitelným způsobem. Podporuje zřízení nových zařízení, rozšíření stávajících zařízení, rozšíření výstupu zařízení na doplňkové výrobky nebo zásadní změnu celkového výrobního procesu stávajícího zařízení.

(41)

Aby se zabránilo umělému dělení velkých regionálních investičních projektů na dílčí projekty s cílem obejít prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v tomto nařízení, velký investiční projekt by měl být považován za jeden investiční projekt, pokud je investice provedená v období tří let jednou či více společnostmi a skládá se z dlouhodobých aktiv zkombinovaných ekonomicky neoddělitelným způsobem. Při posuzování ekonomické neoddělitelnosti počáteční investice by členské státy měly vzít v úvahu technické, funkční a strategické souvislosti a bezprostřední geografickou blízkost. Ekonomická neoddělitelnost se posuzuje nezávisle na vlastnictví. To znamená, že při posuzování toho, zda velký investiční projekt tvoří jedinou investici, není relevantní, zda projekt realizuje jeden podnik či více podniků, které se spolupodílejí na investičních nákladech, nebo více podniků, které nesou náklady oddělených investic v rámci téhož investičního projektu (například v případě společného podniku).

(42)

Na rozdíl od regionální podpory, která by měla být omezena pouze na podporované oblasti, investiční podporu a podporu zaměstnanosti určenou malým a středním podnikům by mělo být možno poskytnout v podporovaných oblastech i v oblastech, které podporovány nejsou. Členské státy by proto měly mít možnost v podporovaných oblastech poskytnout investiční podporu, pokud dodrží buď všechny podmínky vztahující se na regionální investiční podporu a regionální podporu zaměstnanosti, nebo všechny podmínky vztahující se na investiční podpory a podpory zaměstnanosti určené malým a středním podnikům.

(43)

Hospodářský rozvoj podporovaných regionů je často zpomalován poměrně slabou podnikatelskou aktivitou a zejména podprůměrně nízkým počtem nově otvíraných firem. Je proto nutné zahrnout do tohoto nařízení kategorii podpory, kterou by bylo možné přiznávat nad rámec regionální investiční podpory s cílem poskytnout motivaci k podpoře zakládání nových podniků a k podpoře počátečních fází rozvoje malých podniků v podporovaných oblastech. Aby bylo zajištěno účinné zaměření této podpory na nově vytvořené podniky v podporovaných regionech, tato kategorie podpor by měla být odstupňována v závislosti na potížích, kterým daná kategorie regionu čelí. Dále, aby se předešlo nepřijatelnému riziku narušení hospodářské soutěže včetně rizika vytěsňování stávajících podniků, měla by se tato podpora přísně omezovat jen na malé podniky a měla by být omezena co do výše i času. Poskytnutí podpory určené výlučně jen pro nově založené malé podniky nebo podniky nově založené ženami-podnikatelkami může stávající malé podniky nevhodně motivovat k tomu, aby ukončily činnost a poté ji znovu zahájily, aby dostaly tuto kategorii podpory. Členské státy by si měly toto riziko uvědomovat a režimy podpory by měly koncipovat tak, aby se tomuto problému vyhnuly, například tím, že stanoví limity pro žádosti podané vlastníky nedávno uzavřených podniků.

(44)

Hospodářský rozvoj ve Společenství může zpomalovat i poměrně slabá podnikatelská aktivita v určitých kategoriích obyvatelstva, které trpí některými nevýhodami, jako jsou například potíže s přístupem k finančním prostředkům. Komise prověřovala, jaká je pravděpodobnost selhání na trhu u těchto různých kategorií osob, a v této fázi může konstatovat, že je zejména podprůměrný počet nových podniků zakládaných ženami ve srovnání s muži. To mimo jiné dokládají i statistické údaje Eurostatu. Proto je nutné zahrnout do tohoto nařízení kategorii podpory, která bude motivovat ženy-podnikatelky k vytváření nových podniků, což má pomoci ženám překonat tyto specifické nedostatky v přístupu na trh, které jsou způsobeny především obtížemi s přístupem k financím. Ženy také čelí mnoha obtížím v souvislosti s péčí o rodinu. Tato podpora by měla pomoci dosáhnout spíše věcné než formální rovnosti mezi muži a ženami omezením skutečných nerovností, které existují v oblasti podnikání, v souladu s požadavky judikatury Soudního dvora Evropských společenství. Po uplynutí platnosti tohoto nařízení bude muset Komise zvážit, zda rozsah této výjimky a příslušné kategorie příjemců jsou dále oprávněné.

(45)

Udržitelný rozvoj je spolu s konkurenceschopností a bezpečností dodávek energie jedním z hlavních pilířů Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Udržitelný rozvoj je mimo jiné založen na vysoké úrovni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Podpora environmentální udržitelnosti a boj proti změně klimatu rovněž zvyšují bezpečnost dodávek a zajišťují konkurenceschopnost evropských ekonomik a cenovou dostupnost energií. Oblast ochrany životního prostředí často čelí selhání trhu v podobě záporných externalit. Za běžných tržních podmínek nemusí mít podniky nutně pobídku, aby snižovaly znečišťování, jelikož takovéto snižování může zvýšit jejich náklady. Pokud podniky nejsou povinny internalizovat náklady znečištění, ponese tyto náklady celá společnost. Tato internalizace environmentálních nákladů může být zajištěna zavedením právní úpravy v oblasti životního prostředí nebo uložením daní. Neexistence úplné harmonizace environmentálních norem na úrovni Společenství vytváří nerovné soutěžní podmínky. Ještě vyšší úrovně ochrany životního prostředí lze dosáhnout iniciativami, které překračují závazné normy Společenství, což však může poškodit konkurenční postavení dotyčných podniků.

(46)

Vzhledem k dostatečným zkušenostem získaným při uplatňování pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí by z oznamovací povinnosti měla být vyňata investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Společenství v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje, podpora pro získání nových dopravních prostředků, které splňují přísnější normy, než jsou normy Společenství týkající se ochrany životního prostředí, podpora na včasné přizpůsobení se malých a středních podniků budoucím normám Společenství, podpora na ochranu životního prostředí pro investice do opatření na úsporu energie, podpora na ochranu životního prostředí pro investice do vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektrické energie, podpora na ochranu životního prostředí pro investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie včetně investic souvisejících s udržitelnými biopalivy, podpora na ekologické studie a některá podpora v podobě úlev na ekologických daních.

(47)

Podpora na ochranu životního prostředí v podobě snížení daní podle tohoto nařízení by měla být v souladu s pokyny Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí omezena na období deseti let. Po tomto období by měly členské státy zvážit vhodnost daného snížení daně. Tímto by neměla být dotčena možnost členského státu, aby po tomto přehodnocení znovu přijal tato nebo podobná opatření podle tohoto nařízení.

(48)

Správný výpočet dodatečných investičních nebo výrobních nákladů na dosažení ochrany životního prostředí je nezbytný pro zjištění, zda je podpora slučitelná s čl. 87 odst. 3 Smlouvy, či nikoliv. Podle pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí by měly být způsobilými náklady dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí.

(49)

Vzhledem k obtížím, které mohou nastat, zejména s ohledem na odpočet přínosů vyplývajících z dodatečné investice, by mělo být přijato ustanovení o zjednodušeném způsobu výpočtu dodatečných investičních nákladů. Proto by měly být tyto náklady pro účely tohoto nařízení vypočteny bez přihlédnutí k provozním ziskům, úsporám nákladů nebo dodatečné vedlejší výrobě a bez přihlédnutí k provozním nákladům vzniklým v době životnosti investice. Maximální intenzita podpory, která se podle tohoto nařízení poskytuje v rámci různých kategorií příslušné investiční podpory na ochranu životního prostředí, se proto systematicky snižuje ve srovnání s maximální intenzitou podpory podle pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí.

(50)

Co se týče podpory na ochranu životního prostředí pro investice do opatření na úsporu energie, je vhodné umožnit členským státům, aby si zvolily buď zjednodušený způsob výpočtu nebo výpočet úplných nákladů, jak předpokládají pokyny Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí. S ohledem na praktické obtíže, které mohou vzniknout v případě použití metody výpočtu úplných nákladů, měl by tyto výpočty nákladů ověřit externí auditor.

(51)

Co se týká podpory na ochranu životního prostředí pro investice do kombinované výroby tepla a elektřiny a podpory na ochranu životního prostředí pro investice na využívání obnovitelných zdrojů energie, dodatečné náklady by pro účely tohoto nařízení měly být vypočteny bez přihlédnutí k jiným opatřením podpory, která byla poskytnutá pro stejné způsobilé náklady, s výjimkou dalších opatření investiční podpory na ochranu životního prostředí.

(52)

Pokud jde o investice související s vodními elektrárnami, je třeba poznamenat, že mohou mít dvojí dopad na životní prostředí. Zcela určitě jsou potenciálem, co se týče nízkých emisí skleníkových plynů. Na druhé straně mají tato zařízení nepříznivý vliv například na vodní systémy a biologickou rozmanitost.

(53)

Za účelem odstranění rozdílů, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže, a pro usnadnění koordinace mezi jednotlivými iniciativami Společenství a vnitrostátními iniciativami, které se týkají malých a středních podniků, a z důvodů transparentnosti správy a právní jistoty, by definice mikropodniků, malých a středních podniků použitá pro účely tohoto nařízení měla být založena na definici v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (23).

(54)

Malé a střední podniky hrají rozhodující roli při tvorbě pracovních příležitostí a obecně jsou faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Jejich rozvoj však může být omezen selháním trhu, což vede k tomu, že tyto malé a střední podniky trpí typickými nevýhodami. Malé a střední podniky mají často potíže při získávání kapitálu, rizikového kapitálu nebo úvěrů dané přetrvávající neochotou riskovat na straně některých finančních trhů a omezeným zajištěním, které mohou nabídnout. Jejich omezené zdroje mohou rovněž omezit jejich přístup k informacím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích. V zájmu ulehčení rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků by toto nařízení mělo proto vyjmout některé kategorie podpory, pokud jsou poskytnuty ve prospěch malých a středních podniků. Je proto oprávněné vyjmout takové podpory z předběžného oznamování a mít za to, že pokud – pouze pro účely uplatňování tohoto nařízení – příjemce spadá do definice malých a středních podniků uvedené v tomto nařízení, lze předpokládat, že malý nebo střední podnik v případě, že výše podpory nepřesáhne prahovou hodnotu oznamovací povinnosti, je ve svém rozvoji omezen typickými nevýhodami malých a středních podniků vyvolanými selháním trhu.

(55)

Vzhledem k rozdílům mezi malými a středními podniky by se měly stanovit odlišné základní intenzity podpory a odlišné příplatky pro malé podniky a pro střední podniky. Selhání trhu postihující malé a střední podniky obecně, včetně problémů s přístupem k financím, vedou u malých podniků k ještě větším překážkám rozvoje než v případě středních podniků.

(56)

Na základě zkušeností získaných při uplatňování pokynů Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků se zdá, že ve Společenství existuje řada zvláštních nedostatků trhu u některých typů investic v určitých fázích rozvoje podniku. Tyto nedostatky trhu vyplývají z nedokonalého sladění nabídky a poptávky rizikového kapitálu. V důsledku toho může být výše rizikového kapitálu poskytovaného na trhu omezená a podniky nemohou získat finanční prostředky, třebaže mají dobrý podnikatelský záměr a perspektivu růstu. Hlavní příčinou selhání trhů rizikového kapitálu, které zvláště ovlivňují přístup malých a středních podniků ke kapitálu a které mohou ospravedlnit veřejný zásah, jsou nedokonalé nebo nevyvážené informace. Proto by režimy rizikového kapitálu v podobě komerčně řízených investičních fondů, v nichž dostatečnou část finančních prostředků poskytli soukromí investoři ve formě soukromého vlastního kapitálu na podporu opatření týkající se rizikového kapitálu zaměřeného na zisk ve prospěch cílových podniků, měly být za určitých podmínek vyňaty z oznamovací povinnosti. Podmínka, že investiční fondy by měly být komerčně řízené a že vyplývající opatření rizikového kapitálu by měla být zaměřena na zisk, by neměla bránit tomu, aby investiční fondy zaměřovaly své činnosti a jednotlivé segmenty trhu na určitou oblast, např. na podniky nově založené ženami-podnikatelkami. Toto nařízení by nemělo ovlivňovat status Evropského investičního fondu a Evropské investiční banky, jak je stanoven v pokynech Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu.

(57)

Podpora na výzkum, vývoj a inovaci může přispět k hospodářskému růstu, posílení konkurenceschopnosti a podpoře zaměstnanosti. Na základě zkušeností s uplatňováním nařízení (ES) č. 364/2004, rámce Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje a rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací se zdá, že vzhledem k dostupným kapacitám v oblasti výzkumu a vývoje jak u malých a středních podniků, tak u velkých podniků mohou selhání trhu bránit, aby trh dosáhl optimálního výkonu, a tak vést k neefektivnímu výsledku. Takovýto neefektivní výsledek se obvykle vztahuje na kladné externality – přelévání znalostí, veřejné statky – přelévání znalostí, nedokonalé a nevyvážené informace a nedostatečnou koordinaci a selhání sítě.

(58)

Podpora zejména malých a středních podniků v oblasti výzkumu, vývoje a inovace má zvláštní význam, protože jednou ze strukturálních nevýhod malých a středních podniků jsou obtíže, s nimiž se tyto podniky mohou potýkat při získávání přístupu k novým technologiím, k převodu technologií a vysoce kvalifikovaným pracovníkům. Podpora výzkumných a vývojových projektů, podpora na studie technické proveditelnosti a podpora na pokrytí nákladů malých a středních podniků na práva k průmyslovému vlastnictví a podpora pro mladé inovativní malé podniky, podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací a podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků by proto měla být za určitých podmínek vyňata z povinnosti předběžného oznamování.

(59)

Pokud jde o podporu výzkumných a vývojových projektů, podpořená část výzkumného projektu by měla zcela spadat do kategorií základního výzkumu, průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje. Zahrnuje-li projekt různé úkoly, tyto úkoly měly by být kvalifikovány jako úkoly spadající do kategorií základního výzkumu, průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje nebo jako úkoly, které nespadají do žádné z těchto kategorií. Toto zařazení nemusí nutně sledovat chronologický přístup s postupným přesouváním v čase od základního výzkumu k činnostem bližším trhu. V souladu s tím může být úkol, který se provádí v pozdější fázi projektu, kvalifikován jako průmyslový výzkum. Stejně tak není vyloučeno, aby určitá činnost prováděná v rámci projektu v dřívějším okamžiku představovala experimentální vývoj.

(60)

Pokud jde o odvětví zemědělství, měly by být vyňaty některé podpory pro výzkum a vývoj, pokud budou splněny podmínky podobné podmínkám uvedeným ve specifických ustanoveních, které pro oblast zemědělství vyplývají z rámce Společenství pro podporu pro výzkum a vývoj a inovace. Pokud tyto specifické podmínky nebudou splněny, je vhodné stanovit, že podporu lze vyjmout jen v případě, že splňuje podmínky vyplývající z obecných ustanovení tohoto nařízení týkajících se výzkumu a vývoje.

(61)

Podpora na vzdělávání a podpora na nábor znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků a náhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků představuje hlavní cíl hospodářských a sociálních politik Společenství a jeho členských států.

(62)

Vzdělávání má obvykle pozitivní vnější účinky na společnost jako celek, jelikož zvyšuje rezervu kvalifikovaných pracovníků, ze které mohou těžit ostatní firmy, zvyšuje konkurenceschopnost průmyslu Společenství a hraje důležitou roli v strategii Společenství v oblasti zaměstnanosti. Vzdělávání, včetně elektronického učení, je rovněž nezbytné pro vytváření, osvojování a šíření poznatků, veřejných statků prvořadého významu. S ohledem na skutečnost, že podniky ve Společenství obvykle nedostatečně investují do vzdělávání svých zaměstnanců, zejména jedná-li se o vzdělávání obecné povahy, které nevede k okamžité a konkrétní výhodě pro dotyčný podnik, státní podpora by mohla tento nedostatek trhu napravit. Tato podpora by proto za určitých podmínek měla být vyňata z povinnosti předběžného oznamování. S ohledem na konkrétní nevýhody, kterým jsou vystaveny malé a střední podniky, a s ohledem na vyšší poměrné náklady, které musí nést, když investují do vzdělávání, by se intenzity podpory vyňaté tímto nařízením měly pro malé a střední podniky zvýšit. Charakteristiky vzdělávání v odvětví námořní dopravy opravňují specifický přístup k uvedenému odvětví.

(63)

Lze rozlišovat mezi obecným a specifickým vzděláváním. Přípustné intenzity podpory by se měly lišit podle typu poskytovaného vzdělávání a podle velikosti podniku. Obecné vzdělávání poskytuje přenositelné kvalifikace a podstatně zvyšuje schopnost profesního zařazení školeného pracovníka. Podpora poskytovaná pro tento účel má méně narušující účinky na hospodářskou soutěž, což znamená, že z povinnosti předběžného oznamování lze vyjmout vyšší intenzity podpory. Specifické vzdělávání, které prospívá hlavně podniku, zahrnuje větší riziko narušení hospodářské soutěže a intenzita podpory, která může být vyňata z povinnosti předběžného oznamování, by proto měla být mnohem nižší. Vzdělávání by se mělo rovněž považovat za obecné, pokud se týká řízení v oblasti ochrany životního prostředí, ekologických inovací nebo podporuje sociální odpovědnost, čímž zvyšuje schopnost příjemce přispívat plnění obecných cílů v oblasti ochrany životního prostředí.

(64)

Určité kategorie zdravotně postižených nebo znevýhodněných pracovníků se dosud potýkají se zvláštními obtížemi při vstupu na trh práce. Proto je odůvodněné, aby orgány veřejné správy uplatňovaly opatření, která poskytují podnikům pobídky k většímu zaměstnávání zejména pracovníků z těchto znevýhodněných kategorií. Náklady na zaměstnávání jsou součástí běžných provozních nákladů každého podniku. Je proto zvlášť důležité, aby podpory pro zaměstnávání zdravotně postižených a znevýhodněných pracovníků měly pozitivní dopad na zaměstnanost u těchto kategorií pracovníků, a neměly by proto pouze umožňovat podnikům snižování nákladů, které by jinak musely nést. Tato podpora by proto měla být vyňata z povinnosti předběžného oznamování, je-li pravděpodobné, že pomůže těmto kategoriím pracovníků při opětovném vstupu na trh práce, nebo (pokud jde o zdravotně postižené pracovníky) při opětovném vstupu na trh práce a setrvání na něm.

(65)

Podporu pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů lze vypočítat na základě konkrétního stupně postižení příslušného zdravotně postiženého pracovníka, nebo ji lze poskytnout formou paušální částky za podmínky, že ani jedna z těchto metod nevede k tomu, že podpora pro každého jednotlivého příslušného pracovníka přesáhne maximální intenzitu podpory.

(66)

Je třeba stanovit přechodná ustanovení pro jednotlivou podporu, která byla poskytnuta před vstupem tohoto nařízení v platnost a nebyla oznámena, v rozporu s povinností podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Po zrušení nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 by mělo být možné nadále provádět stávající režimy regionální investiční podpory, které byly vyňaty, za podmínek stanovených tímto nařízením v souladu s čl. 9 odst. 2 druhým pododstavcem uvedeného nařízení.

(67)

S ohledem na zkušenosti Komise v této oblasti, a zejména s ohledem na četnost, s jakou je obvykle nezbytné přezkoumávat politiku státních podpor, je vhodné omezit dobu platnosti tohoto nařízení. Pokud by platnost tohoto nařízení skončila, režimy podpory, které byly vyňaty tímto nařízením, by měly být nadále vyňaty po dobu dalších šesti měsíců, aby se tomu členské státy mohly přizpůsobit.

(68)

Platnost nařízení (ES) č. 70/2001, nařízení (ES) č. 68/2001 a nařízení (ES) č. 2204/2002 skončila dne 30. června 2008 a nařízení (ES) č. 1628/2006 by mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

Kapitola I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

Článek 2

Definice

Článek 3

Podmínky vynětí

Článek 4

Intenzita podpory a způsobilé náklady

Článek 5

Transparentnost podpory

Článek 6

Individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti

Článek 7

Kumulace

Článek 8

Motivační účinek

Článek 9

Transparentnost

Článek 10

Kontrola

Článek 11

Výroční zprávy

Článek 12

Zvláštní podmínky platné pro investiční podporu

Kapitola II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO RŮZNÉ KATEGORIE PODPORY

Oddíl 1

Regionální podpora

Článek 13

Regionální investiční podpora a podpora zaměstnanosti

Článek 14

Podpora nově založeným malým podnikům

Oddíl 2

Investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům

Článek 15

Investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům

Oddíl 3

Podpora na podnikání žen

Článek 16

Podpora pro podniky nově založené ženami-podnikatelkami

Oddíl 4

Podpora na ochranu životního prostředí

Článek 17

Definice

Článek 18

Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Společenství v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje

Článek 19

Podpora pro získání nových dopravních prostředků, které splňují přísnější normy, než jsou normy Společenství týkající se ochrany životního prostředí, nebo které zvýší úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje

Článek 20

Podpora na včasné přizpůsobení se malých a středních podniků budoucím normám Společenství

Článek 21

Investiční podpora na ochranu životního prostředí pro opatření na úsporu energie

Článek 22

Investiční podpora na ochranu životního prostředí na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie

Článek 23

Investiční podpora na ochranu životního prostředí na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie

Článek 24

Podpora na ekologické studie

Článek 25

Podpora v podobě úlev na ekologických daních

Oddíl 5

Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků a jejich účast na veletrzích

Článek 26

Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků

Článek 27

Podpora malých a středních podniků určená na účast na veletrzích

Oddíl 6

Podpora v podobě rizikového kapitálu

Článek 28

Definice

Článek 29

Podpora v podobě rizikového kapitálu

Oddíl 7

Podpora na výzkum a vývoj a inovaci

Článek 30

Definice

Článek 31

Podpora výzkumných a vývojových projektů

Článek 32

Podpora na studie technické proveditelnosti

Článek 33

Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví

Článek 34

Podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství a rybolovu

Článek 35

Podpora pro mladé inovativní podniky

Článek 36

Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací

Článek 37

Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků

Oddíl 8

Podpora na vzdělávání

Článek 38

Definice

Článek 39

Podpora vzdělávání

Oddíl 9

Podpora pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky

Článek 40

Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů

Článek 41

Podpora pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů

Článek 42

Podpora na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků

Kapitola III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 43

Zrušení

Článek 44

Přechodná ustanovení

Článek 45

Vstup v platnost a použitelnost

Příloha I

Definice malých a středních podniků

Příloha II

Formulář pro podávání souhrnných informací pro účely podpory na výzkum a vývoj v rámci rozšířené povinnosti podávat zprávy stanovené v čl. 9 odst. 4

Formulář pro podávání souhrnných informací pro účely podpory na velké investiční projekty v rámci rozšířené povinnosti podávat zprávy stanovené v čl. 9 odst. 4

Příloha III

Formulář pro podávání souhrnných informací v rámci povinnosti podávat zprávy stanovené v čl. 9 odst. 1

KAPITOLA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se použije na tyto kategorie podpor:

a)

regionální podpora;

b)

investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům;

c)

podpora pro podniky nově založené ženami-podnikatelkami;

d)

podpora na ochranu životního prostředí;

e)

podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků a jejich účast na veletrzích;

f)

podpora v podobě rizikového kapitálu;

g)

podpora na výzkum, vývoj a inovaci;

h)

podpora na vzdělávání;

i)

podpora pro znevýhodněné nebo zdravotně postižené pracovníky.

2.   Nepoužije se na:

a)

podporu činností spojených s vývozem, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností;

b)

podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží.

3.   Toto nařízení se vztahuje na podpory ve všech odvětvích hospodářství s výjimkou:

a)

podpor ve prospěch činností v odvětví rybolovu a akvakultury podle nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (24), s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory v podobě rizikového kapitálu, podpory na výzkum, vývoj a inovace a podpory pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky;

b)

podpor ve prospěch činností v odvětví prvovýroby zemědělských produktů, s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory v podobě rizikového kapitálu, podpory na výzkum a vývoj, podpory na ochranu životního prostředí a podpory pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky, pokud tyto kategorie podpor nejsou zahrnuty do nařízení Komise (ES) č. 1857/2006;

c)

podpor ve prospěch činností v oblasti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v následujících případech:

i)

je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství těchto produktů získaných od primárních výrobců nebo uvedených na trh dotyčnými podniky, nebo

ii)

je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům.

d)

podpor ve prospěch činností v odvětví uhelného průmyslu, s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory na výzkum, vývoj a inovace a podpory na ochranu životního prostředí;

e)

regionálních podpor ve prospěch činností v odvětví oceli;

f)

regionálních podpor ve prospěch činností v odvětví stavby lodi;

g)

regionálních podpor ve prospěch činností v odvětví výroby syntetických vláken.

4.   Toto nařízení se nepoužije na režimy regionální podpory, které se zaměřují na určitá odvětví hospodářské činnosti v rámci výroby anebo služeb. Režimy zaměřené na činnosti v oblasti cestovního ruchu se nepovažují za režimy zaměřené na zvláštní odvětví.

5.   Toto nařízení se nevztahuje na podpory ad hoc poskytnuté velkým podnikům vyjma ustanovení v čl. 13 odst. 1.

6.   Toto nařízení se nepoužije na:

a)

režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem;

b)

podporu ad hoc ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem;

c)

podporu pro podniky v obtížích.

7.   Pro účely odst. 6 písm. c) se malý nebo střední podnik považuje za podnik v obtížích, pokud splňuje tyto podmínky:

a)

v případě společnosti s ručením omezeným, kde došlo ke ztrátě více než poloviny základního kapitálu a kde ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců, nebo

b)

v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti, kde došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti a kde ke ztrátě více než jedné čtvrtiny tohoto kapitálu došlo za posledních 12 měsíců; nebo

c)

kde nehledě na to, o jaký typ společnosti se jedná, podnik splňuje podmínky vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení.

Malý nebo střední podnik, který existuje méně než tři roky, se po uvedenou dobu pro účely tohoto nařízení považuje za podnik v obtížích pouze tehdy, pokud splňuje podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. c).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

1)

„podporou“ se rozumí jakékoli opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 87 odst. 1 Smlouvy;

2)

„režimem podpory“ se rozumí jakýkoliv akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora pro podniky definované aktem obecným nebo abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být na neurčitou dobu a/nebo na neurčitou částku poskytnuta pro jeden nebo několik podniků podpora, která není spojena se zvláštním projektem;

3)

„jednotlivou podporou“ se rozumí:

a)

podpora ad hoc, a

b)

podpora, která je poskytnuta na základě režimu podpory a která podléhá oznamovací povinnosti;

4)

„podporou ad hoc“ se rozumí jednotlivá podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

5)

„intenzitou podpory“ se rozumí částka podpory vyjádřená jako procento způsobilých nákladů;

6)

„transparentní podporou“ se rozumí podpora, pro niž lze předem přesně vypočíst hrubý ekvivalent podpory bez potřeby provádět hodnocení rizik;

7)

„malými a středními podniky“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;

8)

„velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I;

9)

„podporovanými oblastmi“ se rozumějí oblasti způsobilé pro regionální podporu podle schválené mapy regionální podpory pro dotyčný členský stát na období 2007–2013;

10)

„hmotným majetkem“ se rozumí, aniž je tím dotčeno ustanovení čl. 17 odst. 12, majetek, který se váže k pozemkům, stavbám a závodu, strojnímu zařízení a vybavení; v odvětví dopravy se za způsobilý majetek považují dopravní prostředky a zařízení, a to pokud se nejedná o regionální podporu, a s výjimkou silniční nákladní přepravy a letecké dopravy;

11)

„nehmotným majetkem“ se rozumí majetek získaný převodem technologie formou nabytí patentových práv, licencí, know-how nebo nepatentovaných technických znalostí;

12)

„velkým investičním projektem“ se rozumí investice do kapitálového majetku se způsobilými náklady přesahujícími 50 milionů EUR vypočítanými na základě cen a směnných kurzů ze dne, kdy je podpora poskytnuta;

13)

„počtem zaměstnanců“ se rozumí počet ročních pracovních jednotek (RPJ), tj. počet pracovníků s plným pracovním úvazkem na celý rok, přičemž u pracovníků s částečným pracovním úvazkem a u sezónních pracovníků se započítá příslušný zlomek roční pracovní jednotky;

14)

„pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem“ se rozumějí pracovní místa týkající se činnosti, k níž se investice vztahuje, včetně pracovních míst vytvořených na základě zvýšení využití kapacity vytvořené touto investicí;

15)

„mzdovými náklady“ se rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit ve vztahu k danému pracovnímu místu, která zahrnuje:

a)

hrubou mzdu před zdaněním;

b)

povinné příspěvky, například poplatky na sociální zabezpečení a

c)

náklady na péči o nezaopatřené děti a rodiče;

16)

„investiční podporou a podporou zaměstnanosti určenou malým a středním podnikům“ se rozumí podpora, která splňuje podmínky stanovené v článku 15;

17)

„investiční podporou“ se rozumí regionální investiční podpora a podpora zaměstnanosti uvedená v článku 13, investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům uvedená v článku 15 a investiční podpora na ochranu životního prostředí uvedená v článcích 18 až 23;

18)

„znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí každá osoba, která:

a)

během předchozích 6 měsíců neměla pravidelné placené zaměstnání; nebo

b)

nezískala střední vzdělání ukončené maturitou nebo odbornou kvalifikaci (ISCED 3); nebo

c)

je starší 50 let; nebo

d)

žije jako svobodná dospělá osoba s jednou nebo několika závislými osobami; nebo

e)

pracuje v odvětví nebo v profesi v některém členském státě, kde je nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen alespoň o 25 % vyšší než průměrná nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen ve všech hospodářských odvětvích v daném členském státě, a která patří do příslušné menšiny; nebo

f)

je příslušníkem etnické menšiny v členském státě a která potřebuje rozvíjet své jazykové a odborné vzdělání nebo pracovní zkušenosti, aby zlepšila své vyhlídky na získání přístupu k trvalému zaměstnání;

19)

„vážně znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí každá osoba, která je nezaměstnána 24 měsíců či déle;

20)

„zdravotně postiženým pracovníkem“ se rozumí každá osoba, která je:

a)

uznána za zdravotně postiženou podle vnitrostátních právních předpisů, nebo

b)

postižena uznaným omezením, které je způsobeno fyzickým, mentálním nebo psychologickým poškozením;

21)

„chráněným zaměstnáním“ se rozumí zaměstnání v podniku, kde alespoň 50 % pracovníků tvoří pracovníci se zdravotním postižením;

22)

„zemědělským produktem“ se rozumějí:

a)

produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury spadajících pod nařízení Rady (ES) č. 104/2000;

b)

produkty spadající pod kódy KN 4502, 4503 a 4504 (produkty z korku);

c)

produkty napodobující nebo nahrazující mléko a mléčné výrobky podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (25);

23)

„zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoliv upravení zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností prováděných v zemědělských podnicích nutných k přípravě zvířat či rostlin na první prodej;

24)

„uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje primárním výrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a jakékoliv činnosti související s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej konečným spotřebitelům ze strany primárního výrobce se považuje za uvádění na trh, pouze pokud k němu dochází na místech vyhrazených k tomuto účelu;

25)

„činnostmi souvisejícími s cestovním ruchem“ se rozumí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE) Revize 2:

a)

NACE 55: Ubytování

b)

NACE 56: Stravování a pohostinství;

c)

NACE 79: Činnosti cestovních agentur a kanceláří a jiné rezervační a související činnosti;

d)

NACE 90: Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti;

e)

NACE 91: Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení;

f)

NACE 93: Sportovní, zábavní a rekreační činnosti;

26)

„vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplácena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací;

27)

„rizikovým kapitálem“ se rozumí kapitálové a kvazikapitálové financování společností v raných fázích růstu (počáteční fáze, fáze zakládání podniku a fáze rozšiřování);

28)

„podnikem nově založeným ženami-podnikatelkami“ se rozumí malý podnik, který splňuje následující podmínky:

a)

jedna nebo více žen vlastní alespoň 51 % kapitálu daného malého podniku, nebo je registrovaným vlastníkem či jsou registrovanými vlastníky daného malého podniku a

b)

za řízení malého podniku je odpovědná žena;

29)

„odvětvím oceli“ se rozumí všechny činnosti související s výrobou jednoho nebo několika následujících produktů:

a)

surové železo a feroslitiny:

litina pro výrobu oceli, pro slévárenství a jiné surové litiny, kovy obsahující mangan a karburovaný ferromangan, mimo ostatní feroslitiny;

b)

surové výrobky a polotovary ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli:

odlévaná ocel nebo ocel, jež není v ingotech, včetně ingotů určených na kování: bloky, předvalky a bramy; kanystry a kotouče; plechy válcované za tepla, s výjimkou výroby odlévané oceli pro odlitky z malých a středních sléváren;

c)

výrobky ze železa s konečnou úpravou za tepla, výrobky z obvyklé oceli nebo speciální oceli:

kolejnice, příčné nosníky, desky a styčnice, nosníky, těžké ocelové profily a vodicí kolejnice od 80 mm výše, štětovnice, vodicí kolejnice a profily pod 80 mm a kotouče pod 150 mm, válcovaný drát, kotouče a panely na trubky, pásy válcované za tepla (včetně pásů na trubky), plechy válcované za tepla (pokovené nebo nepokovené), desky a plechy s tloušťkou 3 mm a vyšší, kotouče s průměrem 150 mm a více, s výjimkou drátů a drátěných výrobků, lesklých tyčí a litiny;

d)

hotové výrobky s konečnou úpravou za studena:

pocínovaný plech, plech pokrytý vrstvou olova, černé plechy, pozinkované plechy, jiné plechy opatřené vrstvou kovu, plechy válcované za studena, magnetické plechy, pásy na výrobu cínových pásů, plechy válcované za studena, ve svitcích nebo v listech;

e)

trubky:

všechny bezešvé ocelové trubky, svařované ocelové trubky s průměrem vyšším než 406,4 mm;

30)

„odvětvím výroby syntetických vláken“ se rozumí:

a)

extruze či texturace všech generických typů vláken a příze na bázi polyesteru, polyamidu, akrylátu nebo polypropylenu, bez ohledu na jejich koncové využití, nebo

b)

polymerizace (včetně polykondenzace), pokud je na úrovni používaného zařízení integrována do extruze, nebo

c)

jakýkoli vedlejší proces spojený se souběžnou instalací kapacity extruze či texturace budoucím příjemcem nebo jinou společností ze skupiny, k níž náleží, a který je při specifické průmyslové činnosti, o níž je řeč, do této kapacity na úrovni používaných zařízení běžně integrován;

Článek 3

Podmínky vynětí

1.   Režimy podpory, které splňují všechny podmínky kapitoly I tohoto nařízení a příslušná ustanovení kapitoly II tohoto nařízení, jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jednotlivá podpora poskytnutá v rámci režimu podpory splňuje všechny podmínky tohoto nařízení a režimy podpory obsahují výslovný odkaz na toto nařízení formou citace jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Jednotlivá podpora poskytnutá v rámci režimu podpory uvedeného v odstavci 1 je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky kapitoly I tohoto nařízení, příslušná ustanovení kapitoly II tohoto nařízení a jednotlivé opatření podpory obsahuje výslovný odkaz na příslušná ustanovení tohoto nařízení, jeho název a odkaz na zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Podpory ad hoc, které splňují všechny podmínky kapitoly I tohoto nařízení a příslušná ustanovení kapitoly II tohoto nařízení, jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud obsahují výslovný odkaz na příslušná ustanovení tohoto nařízení, jeho název a informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Intenzita podpory a způsobilé náklady

1.   Pro účely výpočtu intenzity podpory se všechny částky uvádějí před srážkou přímé daně nebo jiných poplatků. Pokud se podpora poskytuje v jiné formě, než je dotace, výše podpory se rovná grantovému ekvivalentu. Podpora splatná v několika splátkách je diskontovaná na hodnotu platnou v době poskytnutí. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontace je referenční sazba platná v době poskytnutí podpory.

2.   V případě, že je podpora poskytována ve formě osvobození od daně nebo snížení budoucí daňové povinnosti, dochází k diskontaci jednotlivých čerpání podpory na základě referenční sazby platné v období, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění, a to za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné intenzity podpory definované v hrubém ekvivalentu podpory.

3.   Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které jsou jasné a rozepsané na jednotlivé položky.

Článek 5

Transparentnost podpory

1.   Toto nařízení se použije pouze na transparentní podporu.

Za transparentní se považují zejména tyto kategorie podpor:

a)

podpora sestávající z grantů a subvencí úrokových sazeb;

b)

podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl hrubý ekvivalent podpory vypočten na základě referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;

c)

podpora obsažená v systémech záruk:

i)

jestliže metodika výpočtu hrubého ekvivalentu podpory byla přijata po jejím oznámení Komisi v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení nebo nařízení (ES) č. 1628/2006 a schválená metodika se výslovně vztahuje na druhy záruk a podkladových transakcí, nebo

ii)

jestliže příjemcem je malý nebo střední podnik a hrubý ekvivalent podpory byl vypočten na základě prémie „safe-harbour“, jak je stanovena ve sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk;

d)

podpora poskytovaná formou daňových opatření, pokud opatření stanoví horní mez zajišťující, že nebude překročena příslušná prahová hodnota.

2.   Níže uvedené kategorie podpor se nepovažují za transparentní:

a)

podpora obsažená v kapitálových injekcích, aniž by tím byla dotčena zvláštní ustanovení týkající se rizikového kapitálu;

b)

podpora sestávající z opatření rizikového kapitálu vyjma podpory, která splňuje podmínky článku 29.

3.   Podpora v podobě vratných záloh se považuje za transparentní pouze tehdy, pokud celková výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty podle tohoto nařízení. Je-li prahová hodnota vyjádřená intenzitou podpory, celková částka vratné zálohy vyjádřená jako procento způsobilých nákladů nepřesahuje příslušnou intenzitu podpory.

Článek 6

Individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti

1.   Toto nařízení se nevztahuje na jednotlivou podporu, která byla poskytnuta buď ad hoc, nebo na základě režimu, a jejíž hrubý grantový ekvivalent přesahuje tyto prahové hodnoty:

a)

investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům: 7,5 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

b)

investiční podpora na ochranu životního prostředí: 7,5 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

c)

podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků: 2 miliony EUR na podnik a projekt;

d)

podpora malých a středních podniků určená na účast na veletrzích: 2 miliony EUR na podnik a projekt;

e)

podpora výzkumných a vývojových projektů a podpora na studie proveditelnosti:

i)

je-li předmětem projektu převážně základní výzkum, 20 milionů EUR na podnik, na projekt či studii proveditelnosti;

ii)

je-li předmětem projektu převážně průmyslový výzkum, 10 milionů EUR na podnik, na projekt či studii proveditelnosti;

iii)

pro všechny ostatní projekty: 7,5 milionu EUR na podnik, na projekt či studii proveditelnosti;

iv)

je-li projektem projekt EUREKA, dvojnásobek částek stanovených v bodech i), ii), resp. iii);

f)

podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví: 5 milionů EUR na podnik a projekt;

g)

podpora na vzdělávání: 2 miliony EUR na projekt vzdělávání;

h)

podpora na nábor znevýhodněných pracovníků: 5 milionů EUR na podnik ročně;

i)

podpora pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů: 10 milionů EUR na podnik ročně;

j)

podpora na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků: 10 milionů EUR na podnik ročně.

Pro účely určení příslušné prahové hodnoty platné pro podporu výzkumných a vývojových projektů a podporu na studie proveditelnosti podle písmene e) se má za to, že se projekt sestává „převážně“ ze základního výzkumu nebo „převážně“ z průmyslového výzkumu, je-li více než 50 % způsobilých nákladů projektu vynaloženo na činnosti, které spadají do kategorie základního výzkumu, respektive průmyslového výzkumu. Pokud nelze převažující charakter projektu zjistit, použije se nižší prahová hodnota.

2.   Regionální investiční podpora poskytnutá ve prospěch velkých investičních projektů musí být Komisi oznámena, pokud celková výše podpory ze všech zdrojů přesahuje 75 % maximální výše podpory, kterou by mohla získat investice se způsobilými náklady ve výši 100 milionů EUR, při použití prahové hodnoty platné pro podporu pro velké podniky ve schválené mapě regionální podpory ke dni poskytnutí podpory.

Článek 7

Kumulace

1.   Při zjišťování, zda jsou dodržovány individuální prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v článku 6 a maximální intenzity podpory stanovené v kapitole II, se přihlíží k celkové částce veřejné podpory u podpořené činnosti nebo projektu bez ohledu na to, zda je tato podpora financována z místních, regionálních, celostátních zdrojů či ze zdrojů Společenství.

2.   Podporu vyňatou tímto nařízením lze kumulovat s další státní podporou vyňatou podle tohoto nařízení, pokud se tato opatření podpory týkají různých vyčíslitelných způsobilých nákladů.

3.   Podporu vyňatou tímto nařízením nelze kumulovat s další státní podporou vyňatou tímto nařízením nebo podporou de minimis splňující podmínky stanovené v nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 (26), nebo s jiným financováním Společenstvím ve vztahu ke shodným – částečně či plně se překrývajícím – způsobilým nákladům, pokud by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší intenzity podpory nebo částky podpory platné pro danou podporu podle tohoto nařízení.

4.   Odchylně od odstavce 3 lze podporu ve prospěch zdravotně postižených pracovníků, jak je stanoveno v článcích 41 a 42, kumulovat s podporou vyňatou podle tohoto nařízení ve vztahu ke shodným způsobilým nákladům nad nejvyšší příslušnou prahovou hodnotu podle tohoto nařízení, pokud tato kumulace nevede k míře podpory přesahující 100 % příslušných nákladů v období, v němž jsou dotčení pracovníci zaměstnáváni.

5.   Pokud jde o kumulaci opatření podpory vyňatých podle tohoto nařízení s vyčíslitelnými způsobilými náklady s opatřeními podpory vyňatými podle tohoto nařízení s nevyčíslitelnými způsobilými náklady, platí následující podmínky:

a)

jestliže cílový podnik obdržel kapitál v rámci opatření rizikového kapitálu podle článku 29 a poté v průběhu prvních tří let po první investici rizikového kapitálu požádá o podporu v oblasti působnosti tohoto nařízení, sníží se příslušné prahové hodnoty podpory nebo maximální způsobilé částky podle tohoto nařízení o 50 % obecně a o 20 % u cílových podniků nacházejících se v podporovaných oblastech; snížení nepřesahuje celkovou výši získaného rizikového kapitálu; toto snížení se nevztahuje na podporu na výzkum, vývoj a inovaci vyňatou podle článků 31 až 37;

b)

podpora pro mladé inovativní podniky se během prvních třech let po poskytnutí nesmí kumulovat s podporou vyňatou podle tohoto nařízení, pouze s výjimkou podpory vyňaté podle článku 29 a podpory vyňaté podle článků 31 až 37.

Článek 8

Motivační účinek

1.   Tímto nařízením je vyňata pouze podpora, která má motivační účinek.

2.   Podpora poskytnutá malým a středním podnikům podle tohoto nařízení se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce před zahájením prací na projektu nebo činnosti předložil žádost o podporu dotyčnému členskému státu.

3.   Podpora poskytnutá velkým podnikům podle tohoto nařízení se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud vedle splnění podmínky stanovené v odstavci 2 členský stát před poskytnutím dotyčné jednotlivé podpory prověří, že dokumentace, kterou příjemce vyhotoví, splňuje jedno nebo několik z následujících kritérií:

a)

značné zvětšení velikosti projektu či činnosti v důsledku podpory;

b)

značné zvětšení rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory;

c)

značné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku podpory;

d)

značné zvýšení rychlosti dokončení příslušného projektu či příslušné činnosti;

e)

nebo v souvislosti s regionální investiční podporou uvedenou v článku 13, že by investiční projekt v daném podporovaném regionu nebyl jako takový bez poskytnutí podpory realizován.

4.   Podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 se nepoužijí s ohledem na daňová opatření, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

daňové opatření zakládá právo na podporu podle objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a

b)

daňové opatření bylo přijato před zahájením prací na podporovaném projektu nebo podporované činnosti; tato podmínka se nepoužije v případě režimů, které převzali nástupci daňových subjektů.

5.   Pokud jde o podporu na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků uvedenou v článku 42, považují se podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku za splněné, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 42 odst. 3.

Pokud jde o podporu na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů a podporu na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů uvedené v článku 40 nebo 41, považují se podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku za splněné, pokud v důsledku podpory dojde k čistému zvýšení počtu zaměstnaných znevýhodněných či zdravotně postižených pracovníků.

Pokud jde o podporu v podobě úlev na ekologických daních uvedenou v článku 25, považují se podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku za splněné.

Pokud jde o podporu v podobě rizikového kapitálu uvedenou v článku 29, považují se podmínky stanovené v odstavci 2 tohoto článku za splněné.

6.   Nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, celé opatření podpory není podle tohoto nařízení vyňato.

Článek 9

Transparentnost

1.   Do dvaceti pracovních dnů od vstupu režimu podpory v platnost nebo od poskytnutí podpory ad hoc, která byla vyňata podle tohoto nařízení, předloží členský stát Komisi souhrn informací týkajících se tohoto opatření podpory. Tento souhrn se předkládajá v elektronické podobě prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise a v podobě stanovené v příloze III.

Komise neprodleně potvrdí přijetí uvedeného souhrnu.

Souhrny Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Komise.

2.   Po vstupu režimu podpory v platnost nebo po poskytnutí podpory ad hoc, která byla vyňata podle tohoto nařízení, dotyčný členský stát zveřejní na internetu úplné znění takového opatření podpory. V případě režimu podpory musí toto znění obsahovat podmínky stanovené ve vnitrostátních právních předpisech, které zajišťují, že ustanovení tohoto nařízení jsou dodržována. Dotyčný členský stát zajistí, aby úplné znění opatření podpory bylo přístupné na internetu po celou dobu platnosti příslušného opatření podpory. Souhrnné informace, které předloží dotyčný členský stát podle odstavce 1, musí obsahovat internetovou adresu s přímým odkazem na úplné znění opatření podpory.

3.   V případě poskytnutí jednotlivé podpory podle tohoto nařízení s výjimkou podpory v podobě daňových opatření bude akt, kterým se podpora poskytuje, obsahovat výslovný odkaz na zvláštní ustanovení kapitoly II, kterých se tento akt týká, na vnitrostátní právní předpisy, které zajišťují, že jsou dodržována ustanovení tohoto nařízení, a na internetovou adresu s přímým odkazem na úplné znění opatření podpory.

4.   Aniž jsou dotčeny povinnosti uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, je-li jednotlivá podpora poskytnuta v rámci stávajícího režimu podpor na výzkumné a vývojové projekty podle článku 31 a pokud jednotlivá podpora přesahuje částku 3 miliony EUR a je-li poskytnuta jednotlivá regionální investiční podpora na základě stávajícího režimu podpor pro velké investiční projekty, která nepodléhá oznamovací povinnosti podle článku 6, členské státy poskytnou Komisi prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise ve lhůtě 20 pracovních dnů ode dne, kdy byla podpora příslušným orgánem poskytnuta, požadovaný souhrn informací na jednotném formuláři uvedeném v příloze II.

Článek 10

Kontrola

1.   Komise pravidelně kontroluje opatření podpory, o nichž byla informována podle článku 9.

2.   Členské státy vedou podrobné záznamy o jednotlivých podporách nebo režimech podpory vyňatých tímto nařízením. Tyto záznamy obsahují všechny informace nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v tomto nařízení, včetně informací o postavení každého podniku, jehož nárok na podporu nebo příplatek závisí na jeho postavení jako malého nebo středního podniku, informací o motivačním účinku podpory a informací, které umožňují zjistit přesnou výši způsobilých nákladů pro účely použití tohoto nařízení.

Záznamy týkající se jednotlivé podpory se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory. Záznamy týkající se režimu podpory se uchovávají po dobu deseti let ode dne, kdy byla v rámci tohoto režimu poskytnuta poslední podpora.

3.   Na písemnou žádost poskytne dotčený členský stát Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která je v žádosti stanovena, všechny informace, které Komise považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení.

Pokud dotyčný členský stát nepředloží požadované informace ve lhůtě předepsané Komisí nebo ve společně dohodnuté lhůtě nebo pokud členský stát předloží neúplné informace, Komise zašle upomínku, v níž bude stanovena nová lhůta pro předložení informací. Jestliže ani po této upomínce dotyčný členský stát požadované informace nepředloží, může Komise poté, co danému členskému státu umožnila, aby sdělil svá stanoviska, přijmout rozhodnutí, v němž se uvádí, že celá budoucí opatření podpory, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo jejich část, musí být Komisi oznámena podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

Článek 11

Výroční zprávy

Podle kapitoly III nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (27), členské státy sestavují zprávu v elektronické podobě týkající se používání tohoto nařízení za každý celý kalendářní rok nebo jeho část, během kterého je nařízení v platnosti. V každé výroční zprávě musí být zahrnuta také internetová adresa s přímým odkazem na úplné znění opatření podpory.

Článek 12

Zvláštní podmínky platné pro investiční podporu

1.   Aby byly pro účely tohoto nařízení náklady považovány za způsobilé, investice musí sestávat z:

a)

investice do hmotného a nehmotného majetku souvisejícího se založením nové provozovny, rozšířením stávající provozovny, rozšířením výrobního sortimentu provozovny o nové, dodatečné výrobky nebo se zásadní změnou celkového výrobního postupu stávající provozovny, nebo

b)

nabytí kapitálového majetku přímo spojeného s provozovnou, v případě, že provozovna byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, a tento majetek odkoupil nezávislý investor; v případě převedení malého podniku v rámci rodiny původního vlastníka nebo původních vlastníků nebo jeho převod na zaměstnance se podmínka, že majetek musí odkoupit nezávislý investor, nepoužije.

Pouhé nabytí akcií podniku se nepovažuje za investici.

2.   Aby byly pro účely tohoto nařízení náklady považovány za způsobilé, nehmotný majetek musí splňovat všechny tyto podmínky:

a)

musí se používat výlučně jen v podniku, který je příjemcem podpory; pokud jde o regionální investiční podporu, musí se používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;

b)

musí se s ním nakládat jako s umořitelnými aktivy;

c)

musí být pořízen od třetích stran za tržních podmínek, aniž by byl nabyvatel schopen vykonávat nad prodávajícím kontrolu ve smyslu článku 3 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (28), či naopak;

d)

v případě investiční podpory pro malé a střední podniky musí být zahrnuty do majetku podniku alespoň po dobu tří let; v případě regionální investiční podpory musí být veden na straně aktiv podniku a zůstat v provozovně, která je příjemcem podpory, v případě malých a středních podniků po dobu nejméně pěti let nebo tří let.

3.   Aby byly pro účely tohoto nařízení náklady považovány za způsobilé, musí pracovní místa vytvořená v přímé souvislosti s investičním projektem splňovat všechny tyto podmínky:

a)

pracovní místa musí být vytvořena do tří let od dokončení investic;

b)

investiční projekt má vést k čistému zvýšení počtu zaměstnanců v příslušném podniku v porovnání s průměrnou hodnotou v předchozích dvanácti měsících;

c)

vytvořená pracovní místa musí být zachována nejméně po dobu pěti let v případě velkých podniků a nejméně po dobu tří let v případě malých a středních podniků.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO RŮZNÉ KATEGORIE PODPORY

ODDÍL 1

Regionální podpora

Článek 13

Regionální investiční podpora a podpora zaměstnanosti

1.   Režimy regionální investiční podpory a podpory zaměstnanosti jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku.

Podpora poskytovaná ad hoc, která je využívána pouze jako doplněk podpory poskytnuté na základě režimů regionální investiční podpory a podpory zaměstnanosti a která nepřesahuje 50 % celkové podpory, jež má být investici poskytnuta, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a vyjímá se z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že poskytnutá podpora ad hoc splňuje všechny podmínky tohoto nařízení.

2.   Podpora se poskytuje v regionech způsobilých pro regionální podporu uvedených ve schválené mapě regionální podpory pro dotčený členský stát na období 2007–2013. Investice musí být v regionu, kde se podpora poskytuje, zachována alespoň po dobu pěti let, nebo tří let v případě malých a středních podniků, po dokončení celé investice. Toto nebrání výměně zařízení nebo vybavení, která zastarají v důsledku rychlých technologických změn za podmínky, že dotyčná hospodářská činnost zůstane v daném regionu zachována po minimální dobu.

3.   Intenzita podpory vyjádřená v současném hrubém ekvivalentu podpory nepřesahuje prahovou hodnotu regionální podpory platnou v době poskytnutí podpory v dotyčném podporovaném regionu.

4.   S výjimkou podpor poskytovaných ve prospěch velkých investičních projektů a regionálních podpor v odvětví dopravy lze prahové hodnoty uvedené v odstavci 3 zvýšit o 20 procentních bodů u podpor poskytovaných malým podnikům a o 10 procentních bodů u podpor poskytovaných středním podnikům.

5.   Prahové hodnoty stanovené v odstavci 3 se použijí na intenzitu podpory vypočítanou buď jako procento způsobilých investičních hmotných a nehmotných nákladů, nebo jako procento odhadovaných mzdových nákladů na zaměstnanou osobu vypočítaných za období dvou let u pracovních míst vytvořených v přímé souvislosti s investičním projektem, nebo vypočítanou kombinací obou zmíněných postupů za předpokladu, že podpora nepřesáhne nejpříznivější výši vypočítanou na základě některého z těchto postupů.

6.   V případě, že se podpora vypočítává na základě hmotných nebo nehmotných investičních nákladů nebo na základě převzetí nákladů v případě převzetí podniků, musí příjemce podpory poskytnout finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % způsobilých nákladů, buď z vlastních zdrojů, nebo prostřednictvím externího financování, a to ve formě, která neobsahuje žádnou veřejnou podporu. V případě, že maximální intenzita podpory schválená podle vnitrostátní mapy regionální podpory dotyčného členského státu, případně zvýšená v souladu s odstavcem 4, přesahuje 75 %, je finanční příspěvek příjemce odpovídajícím způsobem snížen. Je-li podpora vypočtena na základě hmotných a nehmotných investičních nákladů, platí rovněž podmínky stanovené v odstavci 7.

7.   V případě nabytí provozovny se zohlední pouze náklady na nákup aktiv od třetích stran, a to za předpokladu, že transakce proběhla za tržních podmínek. Je-li nabytí provozovny doprovázeno další investicí, náklady vztahující se na tuto investici se připočtou k pořizovacím nákladům provozovny.

Náklady spojené s nabytím jiného majetku než jsou pronajaté pozemky a budovy se zohlední pouze tehdy, je-li nájemní vztah sjednán v podobě finančního leasingu a obsahuje povinnost odkoupit tento majetek po uplynutí sjednané doby pronájmu. U pozemků a budov musí pronájem pokračovat alespoň po dobu pěti let od předpokládaného data ukončení investičního projektu a v případě malých a středních podniků alespoň po dobu tří let.

S výjimkou malých a středních podniků a převzetí provozovny musí být nabytý majetek nový. V případě převzetí podniku je třeba odečíst majetek, na jehož nabytí už byla poskytnuta podpora. U malých a středních podniků lze také zohlednit všechny náklady investic do nehmotného majetku. U velkých podniků jsou takové náklady způsobilé pouze do výše 50 % celkových způsobilých investičních nákladů na projekt.

8.   V případě, že se podpora vypočítává na základě mzdových nákladů, musí být pracovní místa přímo vytvořena prostřednictvím investičního projektu.

9.   Odchylně od odstavců 3 a 4 mohou být maximální intenzity podpory na investice pro zpracování a uvádění zemědělských výrobků na trh stanoveny ve výši:

a)

50 % způsobilých investic v regionech způsobilých podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy a 40 % způsobilých investic v dalších regionech způsobilých k poskytnutí regionální podpory, uvedených ve schválené mapě regionální podpory pro dotyčné členské státy na období 2007–2013, v případě, že příjemcem je malý nebo střední podnik;

b)

25 % způsobilých investic v regionech způsobilých podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy a 20 % způsobilých investic v dalších regionech způsobilých k poskytnutí regionální podpory, uvedených ve schválené mapě regionální podpory pro dotyčné členské státy na období 2007–2013, v případě, že příjemce má méně než 750 zaměstnanců a/nebo obrat menší než 200 milionů EUR, počítáno v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

10.   Za účelem zabránění umělému dělení velkých investičních projektů na dílčí projekty se velký investiční projekt považuje za jeden investiční projekt, pokud jsou investice provedeny v období tří let jednou či více společnostmi a skládá se z dlouhodobých aktiv zkombinovaných ekonomicky neoddělitelným způsobem.

Článek 14

Podpora nově založeným malým podnikům

1.   Režimy podpory ve prospěch nově založených malých podniků jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2.   Příjemcem je malý podnik.

3.   Výše podpory nepřesáhne:

a)

2 miliony EUR v případě malých podniků, které provozují svou hospodářskou činnost v regionech, u kterých lze uplatnit odchylku podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy;

b)

1 milion EUR v případě malých podniků, které provozují svou hospodářskou činnost v regionech, u kterých lze uplatnit odchylku podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

Výše podpory na podnik ročně nepřesáhne 33 % výše podpory stanovené písmenech a) a b).

4.   Intenzita podpory nepřesáhne:

a)

v regionech, na které se vztahuje výjimka podle čl. 87 odst. 3 písm. a), 35 % způsobilých nákladů vzniklých v prvních třech letech po založení podniku a 25 % ve dvou následujících letech;

b)

v regionech, na které se vztahuje výjimka podle čl. 87 odst. 3 písm. c), 25 % způsobilých nákladů vzniklých v prvních třech letech po založení podniku a 15 % ve dvou následujících letech.

U regionů, na které se vztahuje výjimka podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy a které mají hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele nižší než 60 % průměru EU-25, dále u regionů s hustotou osídlení nižší než 12,5 obyvatele/km2 a u malých ostrovů do 5 000 obyvatel jakož i u dalších komunit postižených podobnou izolací, lze tuto intenzitu zvýšit o 5 %.

5.   Způsobilé náklady jsou náklady na právní služby, náklady na poradenství a správní náklady přímo související se vznikem malého podniku, jakož i níže uvedené náklady, pokud vznikly během prvních pěti let po založení podniku:

a)

úroky z externích půjček a dividendy z vlastního čistého kapitálu nepřevyšující referenční sazbu;

b)

poplatky za nájem výrobních zařízení a techniky;

c)

náklady na spotřebu energie, vody, topení, daně (kromě DPH a daně z příjmu) a správní poplatky;

d)

odpisy, poplatky za nájem výrobních provozoven a zařízení a mzdové náklady, pokud investice či tvorba pracovních míst a nábor pracovních sil nezískaly žádnou jinou formu podpory.

6.   Malé podniky ovládané akcionáři podniků, které byly během předchozích dvanácti měsíců uzavřeny, nemohou čerpat podporu podle tohoto článku, pokud dotyčné podniky působí na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

ODDÍL 2

Investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům

Článek 15

Investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům

1.   Investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2.   Intenzita podpory nepřesáhne:

a)

20 % způsobilých nákladů v případě malých podniků;

b)

10 % způsobilých nákladů v případě středních podniků.

3.   Způsobilé jsou tyto náklady:

a)

náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku, nebo

b)

odhadované mzdové náklady vypočítané za období dvou let u pracovních míst vytvořených v přímé souvislosti s investičním projektem.

4.   Pokud jde o investice v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, intenzita podpory nepřesáhne:

a)

75 % způsobilých investic v nejvzdálenějších regionech;

b)

65 % způsobilých investic na menších ostrovech v Egejském moři podle nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (29);

c)

50 % způsobilých investic v regionech způsobilých podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy;

d)

40 % způsobilých investic ve všech ostatních regionech.

ODDÍL 3

Podpora na podnikání žen

Článek 16

Podpora pro podniky nově založené ženami-podnikatelkami

1.   Režimy podpory ve prospěch malých podniků nově založených ženami-podnikatelkami jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.

2.   Příjemcem je malý podnik nově založený ženami-podnikatelkami.

3.   Výše podpory nepřesáhne 1 milion EUR na podnik.

Výše podpory na podnik ročně nepřesáhne 33 % výše podpory podle prvního pododstavce.

4.   Intenzita podpory nepřesahuje 15 % způsobilých nákladů vzniklých v prvních pěti letech po založení podniku.

5.   Způsobilé náklady jsou náklady na právní služby, náklady na poradenství a správní náklady přímo související se vznikem malého podniku, jakož i níže uvedené náklady, pokud vznikly během prvních pěti let po založení podniku:

a)

úroky z externích půjček a dividendy z vlastního čistého kapitálu nepřevyšující referenční sazbu;

b)

poplatky za nájem výrobních zařízení a techniky;

c)

náklady na spotřebu energie, vody, topení, daně (kromě DPH a daně z příjmu) a správní poplatky;

d)

odpisy, poplatky za nájem výrobních provozoven a zařízení a mzdové náklady, pokud investice či tvorba pracovních míst a nábor pracovních sil nezískaly žádnou jinou formu podpory;

e)

náklady na péči o děti a rodičovskou péči, případně včetně nákladů souvisejících s rodičovskou dovolenou.

6.   Malé podniky ovládané akcionáři podniků, které byly během předchozích dvanácti měsíců uzavřeny, nemohou čerpat podporu podle tohoto článku, pokud dotyčné podniky působí na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

ODDÍL 4

Podpora na ochranu životního prostředí

Článek 17

Definice

Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto definice:

1)

„ochranou životního prostředí“ se rozumí jakákoli činnost určená k odstranění nebo zamezení poškození fyzického přírodního prostředí nebo přírodních zdrojů vlastní činností příjemce, ke snížení nebezpečí takovéhoto poškození nebo vedoucí k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů, včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie;

2)

„opatřeními na úsporu energie“ se rozumí činnost umožňující společnostem snižovat množství energie použité zejména v jejich výrobním cyklu;

3)

„normou Společenství“ se rozumí:

a)

povinná norma Společenství stanovující úrovně, jichž mají jednotlivé podniky dosáhnout v souvislosti se životním prostředím, nebo

b)

závazek stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES (30), jež ukládá používat nejlepší dostupnou techniku podle nejnovějších informací z dané oblasti zveřejněných Komisí podle čl. 17 odst. 2 uvedené směrnice;

4)

„obnovitelnými zdroji energie“ se rozumí následující obnovitelné nefosilní zdroje energie: energie větrná, sluneční, geotermální, energie vln, energie přílivová, vodní elektrárny, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z plynů čističek odpadových vod a z bioplynů;

5)

„biopalivem“ se rozumí kapalná nebo plynná pohonná hmota pro dopravu vyráběná z biomasy;

6)

„udržitelným biopalivem“ se rozumí biopaliva, která splňují podmínku udržitelnosti stanovenou v článku 15 návrhu směrnice Evropského Parlamentu a Rady o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů (31); jakmile bude směrnice Evropským parlamentem a Radou přijata a zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, použijí se kritéria udržitelnosti stanovená ve směrnici;

7)

„energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje energie, a z hlediska výhřevnosti část energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie v hybridních zařízeních, která využívají i konvenční zdroje energie; patří zde i obnovitelná elektrická energie používaná k doplnění akumulačních systémů, ale je vyňata elektrická energie vyrobená jako výsledek těchto akumulačních systémů;

8)

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu;

9)

„vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí společná výroba tepla a elektřiny, která splňuje kritéria přílohy III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES (32) a odpovídající harmonizovaným referenčním hodnotám účinnosti stanoveným v rozhodnutí Komise 2007/74/ES (33);

10)

„ekologickou daní“ se rozumí daň, jejíž specifický základ daně má jednoznačně nepříznivý účinek na životní prostředí nebo která upravuje zdanění určitých činností, zboží nebo služeb za účelem zahrnutí environmentálních nákladů do jejich ceny a/nebo zaměření výrobce a spotřebitele na činnosti, které více respektují životní prostředí;

11)

„minimální úrovní zdanění ve Společenství“ se rozumí minimální úroveň zdanění stanovená právními předpisy Společenství; u energetických produktů a elektřiny se minimální úrovní zdanění ve Společenství rozumí minimální úroveň zdanění stanovená v příloze I Směrnice Rady 2003/96/ES.

12)

„hmotným majetkem“ se rozumí investice do půdy, které jsou nezbytně nutné pro splnění cílů ochrany životního prostředí, investice do budov, továren a zařízení na snížení nebo úplné odstranění znečištění a poškozování a investice na úpravu výrobních metod mající za cíl ochranu životního prostředí.

Článek 18

Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Společenství v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje

1.   Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Společenství v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku.

2.   Podpořená investice splňuje jednu z těchto podmínek:

a)

investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností, bez ohledu na existenci závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než normy Společenství, plnil přísnější požadavky, než vyžadují platné normy Společenství, a tím přispíval k ochraně životního prostředí;

b)

investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností, při neexistenci norem Společenství, zvyšoval úroveň ochrany životního prostředí.

3.   Podporu nelze poskytnout v případě, že zlepšením má být dosaženo toho, aby společnosti dodržovaly normy Společenství, které již byly schváleny, ale dosud nejsou platné.

4.   Intenzita podpory nepřesáhne 35 % způsobilých nákladů.

Intenzita podpory se však může zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

5.   Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, než je úroveň vyžadovaná normami Společenství bez přihlédnutí k provozním ziskům a provozním nákladům.

6.   Pro účely odstavce 5 se investiční náklady přímo spojené s ochranou životního prostředí stanoví na základě srovnávací analýzy:

a)

pokud lze v rámci celkových investičních nákladů snadno vymezit investiční náklady na ochranu životního prostředí, tyto konkrétní náklady související s ochranou životního prostředí představují způsobilé náklady;

b)

ve všech ostatních případech se dodatečné investiční náklady stanoví porovnáním se situací, kdy by státní podpora nebyla poskytnuta; tato správná hypotetická situace spočívá v nákladech na technicky srovnatelnou investici, která představuje nižší stupeň ochrany životního prostředí (což odpovídá povinným normám Společenství, pokud existují), čehož lze ve skutečnosti dosáhnout i bez provedení podpory („referenční investice“); technicky srovnatelné investice jsou investice se stejnou výrobní kapacitou a všemi dalšími technickými vlastnostmi (s výjimkou vlastností, které jsou přímo spojeny s mimořádnými investicemi do životního prostředí); tyto referenční investice musí být navíc z podnikatelského hlediska věrohodnou alternativou k posuzované investici.

7.   Způsobilé investice mají podobu investice do hmotného či nehmotného majetku.

8.   V případě investic zaměřených na stanovení úrovně ochrany životního prostředí, která je vyšší než normy Společenství, se hypotetická srovnávací situace zvolí takto:

a)

pokud se podnik přizpůsobuje vnitrostátním normám, které byly přijaty v případě neexistence norem Společenství, představují způsobilé náklady dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení úrovně ochrany životního prostředí, kterou stanoví vnitrostátní norma;

b)

pokud se podnik přizpůsobuje vnitrostátním normám, které jsou přísnější než příslušné normy Společenství, nebo uplatňuje normy, které jsou přísnější než tyto vnitrostátní normy nebo normy Společenství, způsobilé náklady představují dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, než je úroveň stanovená normami Společenství; náklady na investice nutné k dosažení úrovně ochrany vyžadované normami Společenství nejsou způsobilé;

c)

pokud norma neexistuje, způsobilé náklady představují investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí oproti úrovni, kterou by daný podnik nebo podniky dosáhly bez poskytnutí jakékoli podpory na ochranu životního prostředí.

9.   Podpora na investice týkající se nakládání s odpady jiných podniků není podle tohoto článku vyňata.

Článek 19

Podpora pro získání nových dopravních prostředků, které splňují přísnější normy, než jsou normy Společenství týkající se ochrany životního prostředí, nebo které zvýší úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje

1.   Investiční podpora pro získání nových dopravních prostředků, která podnikům působícím v odvětví dopravy umožní splňovat přísnější normy, než jsou normy Společenství, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2.   Investice, na kterou je podpora poskytována, musí splňovat podmínku podle čl. 18 odst. 2.

3.   Podpora pro získání nových dopravních prostředků pro dopravu po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách a moři, které splňují schválené normy Společenství, je vyňata tehdy, pokud k pořízení dojde předtím, než tyto normy Společenství vstoupí v platnost, a pokud se nová norma Společenství poté, co se stane závaznou, nemůže se zpětnou působností na již nakoupené dopravní prostředky použít.

4.   Podpora na dodatečné montáže zařízení s cílem souvisejícím s ochranou životního prostředí na stávající dopravní prostředky je vyňata, pokud jsou stávající dopravní prostředky upraveny tak, aby splňovaly ekologické normy, které v okamžiku zahájení používání těchto dopravních prostředků ještě nebyly v platnosti, anebo pokud se na stávající dopravní prostředky nevztahují žádné ekologické normy.

5.   Intenzita podpory nepřesáhne 35 % způsobilých nákladů.

Intenzita podpory se však může zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

6.   Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí, než je úroveň vyžadovaná normami Společenství.

Způsobilé náklady se vypočítají podle čl. 18 odst. 6 a 7 a bez přihlédnutí k provozním ziskům a provozním nákladům.

Článek 20

Podpora na včasné přizpůsobení se malých a středních podniků budoucím normám Společenství

1.   Podpora, která malým a středním podnikům umožňuje splnit nové normy Společenství ke zvýšení úrovně ochrany životního prostředí, které ještě nevstoupily v platnost, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2.   Normy Společenství musí být přijaty a investice musí být provedena a dokončena nejméně jeden rok přede dnem vstupu příslušné normy v platnost.

3.   Intenzita podpory nesmí přesáhnout 15 % způsobilých nákladů u malých podniků a 10 % způsobilých nákladů u středních podniků, pokud je investice provedena nebo ukončena více než tři roky přede dnem vstupu normy v platnost, a 10 % u malých podniků, pokud je investice provedena nebo ukončena v rozpětí jednoho až tří let přede dnem vstupu normy v platnost.

4.   Způsobilé náklady se omezují na dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení úrovně ochrany životního prostředí vyplývající z norem Společenství ve srovnání se stávající úrovní ochrany životního prostředí požadovanou předtím, než tyto normy vstoupí v platnost.

Způsobilé náklady se vypočítají podle čl. 18 odst. 6 a 7 a bez přihlédnutí k provozním ziskům a provozním nákladům.

Článek 21

Investiční podpora na ochranu životního prostředí pro opatření na úsporu energie

1.   Investiční podpora na ochranu životního prostředí, která podnikům umožňuje dosáhnout úspor energie, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny:

a)

podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku; nebo

b)

podmínky stanovené v odstavcích 4 a 5 tohoto článku.

2.   Intenzita podpory nepřesáhne 60 % způsobilých nákladů.

Intenzita podpory se však může zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

3.   Způsobilé náklady jsou náklady na dodatečné investiční náklady potřebné k dosažení úspory energie, která je vyšší, než požadují normy Společenství.

Způsobilé náklady se vypočítají podle čl. 18 odst. 6 a 7.

Způsobilé náklady se vypočítají bez jakýchkoli provozních zisků a nákladů, které souvisejí s dodatečnými investicemi na úsporu energie a ke kterým došlo v případě malých a středních podniků v prvních třech letech existence investice a v případě velkých podniků, které se neúčastní systému obchodování s emisemi CO2 v EU, v prvních čtyřech letech a v případě velkých podniků, které se účastní systému obchodování s emisemi CO2 v EU, v prvních pěti letech. U velkých podniků může být toto období sníženo na první tři roky existence investice, pokud lze prokázat, že doba odpisu této investice nepřekročí tři roky.

Výpočet způsobilých nákladů potvrdí externí auditor.

4.   Intenzita podpory nepřesáhne 20 % způsobilých nákladů.

Intenzita podpory se však může zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

5.   Způsobilé náklady se vypočítají podle čl. 18 odst. 6 a 7 a bez přihlédnutí k provozním ziskům a provozním nákladům.

Článek 22

Investiční podpora na ochranu životního prostředí na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie

1.   Investiční podpora na ochranu životního prostředí na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2.   Intenzita podpory nepřesáhne 45 % způsobilých nákladů.

Intenzita podpory se však může zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

3.   Způsobilé náklady se omezují na dodatečné investiční náklady nutné ke vzniku zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie ve srovnání s referenční investicí. Způsobilé náklady se vypočítají podle čl. 18 odst. 6 a 7 a bez přihlédnutí k provozním ziskům a provozním nákladům.

4.   Nová kogenerační jednotka celkově dosahuje ve srovnání s oddělenou výrobou takových úspor primární energie, jak je stanoveno ve směrnici 2004/8/ES a v rozhodnutí 2007/74/ES. Vylepšení stávající kogenerační jednotky nebo přebudování stávající jednotky na výrobu energie na kogenerační jednotku přinese ve srovnání s původní situací úsporu primární energie.

Článek 23

Investiční podpora na ochranu životního prostředí na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie

1.   Podpora na ochranu životního prostředí na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie, která podnikům umožňuje uskutečnit investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů energie, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2.   Intenzita podpory nepřesáhne 45 % způsobilých nákladů.

Intenzita podpory se však může zvýšit o 20 procentních bodů v případě podpory poskytnuté malým podnikům a o 10 procentních bodů v případě podpory poskytnuté středním podnikům.

3.   Způsobilými náklady jsou mimořádné náklady, které nese příjemce ve srovnání s konvenční elektrárnou nebo konvenčním systémem vytápění o stejné kapacitě, pokud jde o účinnou výrobu energie.

Způsobilé náklady se vypočítají podle čl. 18 odst. 6 a 7 a bez přihlédnutí k provozním ziskům a provozním nákladům.

4.   Investiční podpora na ochranu životního prostředí určená na výrobu biopaliv je vyňata pouze v míře, ve které jsou investice, na které je podpora poskytována, používány výhradně na výrobu udržitelných biopaliv.

Článek 24

Podpora na ekologické studie

1.   Podpora na studie přímo související s investicemi uvedenými v článku 18, investicemi do opatření na úsporu energie za podmínek uvedených v článku 21 a investicemi na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů za podmínek uvedených v oddíle článku 23 musí být slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a musí být vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.   Intenzita podpory nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.

Intenzita podpory se však může zvýšit o dvacet procentních bodů u studií vypracovaných jménem malých podniků a o deset procentních bodů u studií vypracovaných jménem středních podniků.

3.   Způsobilými náklady jsou náklady na studii.

Článek 25

Podpora v podobě úlev na ekologických daních

1.   Režimy podpor na ochranu životního prostředí v podobě úlev na ekologických daních splňující podmínky směrnice 2003/96/ES jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.   Subjekty, jimž byla přiznána úleva na ekologických daních, uhradí alespoň minimální daň Společenství podle směrnice 2003/96/ES.

3.   Snížení daní se povolí na dobu nejvýše 10 let. Po tomto období deseti let členské státy zváží vhodnost daného opatření podpory.

ODDÍL 5

Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků a jejich účast na veletrzích

Článek 26

Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků

1.   Podpora malým a středním podnikům určená na poradenské služby je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.   Intenzita podpory nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.

3.   Způsobilými náklady jsou náklady na poradenské služby poskytnuté externími poradci.

Uvedené služby nemají charakter stálé nebo pravidelné činnosti ani nesouvisejí s obvyklými provozními náklady podniku na služby jako například běžné daňové poradenství, pravidelné právní služby nebo reklama.

Článek 27

Podpora malých a středních podniků určená na účast na veletrzích

1.   Podpora malým a středním podnikům určená na účast na veletrzích je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.   Intenzita podpory nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.

3.   Způsobilými náklady jsou náklady vynaložené na pronájem, zřízení a provoz stánku při první účasti podniku jakémkoli konkrétním veletrhu nebo výstavě.

ODDÍL 6

Podpora v podobě rizikového kapitálu

Článek 28

Definice

Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto definice:

1)

„vlastním kapitálem“ se rozumí majetková účast v podniku, která je vyjádřena hodnotou akcií vydaných investorům;

2)

„kvazivlastním kapitálem“ se rozumí nástroje, u nichž je výnos pro držitele založen především na ziscích nebo ztrátách cílového podniku a jež jsou nezajištěné v případě neplacení;

3)

„soukromým vlastním kapitálem“ se rozumí, v protikladu k veřejnému kapitálu, investice do vlastního nebo kvazivlastního kapitálu společností nekotovaných na burzách cenných papírů, včetně spekulativního kapitálu;

4)

„počátečním kapitálem“ se rozumí finanční prostředky poskytované na studii, posouzení a vypracování počáteční koncepce, která předchází fázi zakládání podniku;

5)

„kapitálem pro zahájení podnikání“ se rozumí finanční prostředky poskytované společnostem, které ještě neprodávaly své výrobky nebo služby na komerční bázi a dosud nevytvářejí zisk, na vývoj výrobku nebo první uvedení na trh;

6)

„rozvojovým kapitálem nebo kapitálem na rozšíření“ se rozumí finanční prostředky poskytnuté na růst nebo rozšíření společnosti, které mohou, ale nemusí nepřinášet zisk nebo ztrátu, ani být rentabilní, za účelem financování větší výrobní kapacity, rozvoje trhu či vývoje výrobku nebo poskytnutí dalšího provozního kapitálu;

7)

„výstupní strategií“ se rozumí strategie pro likvidaci držení spekulativního nebo soukromého kapitálového fondu podle plánu k dosažení maximální návratnosti, včetně obchodního prodeje, odpisů, vyplacení preferenčních akcií či půjček, prodej jinému držiteli spekulativního kapitálu, prodej finanční instituci a prodej cestou veřejné nabídky, včetně prvotních veřejných nabídek;

8)

„cílovým podnikem“ se rozumí podnik, do něhož možný investor nebo investiční fond zamýšlí investovat.

Článek 29

Podpora v podobě rizikového kapitálu

1.   Režimy podpory v podobě rizikového kapitálu ve prospěch malých a středních podniků jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku.

2.   Opatření týkající se rizikového kapitálu má podobu účasti v soukromém kapitálovém investičním fondu založeném za účelem zisku a řízeném na komerčním základě.

3.   Investiční tranše uskutečněné investičním fondem nepřekročí za období dvanácti měsíců 1,5 milionu EUR na podnik.

4.   Opatření rizikového kapitálu se v případě malých a středních podniků, které se nacházejí v podporovaných oblastech, jakož i v případě malých podniků nacházejících se v oblastech, které podporovány nejsou, omezí na poskytování počátečního kapitálu, kapitálu pro zahájení podnikání a/nebo kapitálu na rozšíření. Opatření rizikového kapitálu se v případě středních podniků nacházejících se v oblastech, které podporovány nejsou, omezí na poskytování počátečního kapitálu a/nebo kapitálu pro zahájení podnikání, kromě kapitálu na rozšíření.

5.   Investiční fond musí poskytnout nejméně 70 % svého celkového rozpočtu investovaného do cílových malých a středních podniků v podobě vlastního nebo kvazivlastního kapitálu.

6.   Financování investičních fondů musí být přinejmenším z 50 % zajištěno soukromými investory. V případě investičních fondů zaměřených výhradně na malé a střední podniky nacházející se v podporovaných oblastech, musí být financování soukromými investory zajištěno přinejmenším z 30 %.

7.   Aby bylo zajištěno, že opatření týkající se rizikového kapitálu je zaměřené na zisk, musí být splněny tyto podmínky:

a)

pro každou investici existuje obchodní plán, který obsahuje podrobné údaje o výrobku, prodeji a vývoji ziskovosti a stanovování životaschopnosti projektu ex ante; a

b)

pro každou investici existuje jasná a reálná výstupní strategie odchodu.

8.   Aby bylo zajištěno, že investiční fond je řízen na komerčním základě, musí být splněny tyto podmínky:

a)

existuje dohoda mezi profesionálním manažerem fondu a účastníky fondu, podle které je odměna manažera spojena s výkonem fondu a která stanoví cíle fondu a navrhované načasování investic; a

b)

soukromí investoři jsou zastoupeni při přijímání rozhodnutí, například prostřednictvím výboru investorů nebo poradního výboru; a

c)

při řízení fondu se používají osvědčené postupy a uplatňuje se zákonný dohled.

ODDÍL 7

Podpora na výzkum a vývoj a inovaci

Článek 30

Definice

Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto definice:

1)

„výzkumnou organizací“ se rozumí určitý subjekt, například vysoká škola nebo výzkumný ústav, bez ohledu na právní formu (subjekt zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním účelem je provádět základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií; veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky; podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové organizace, nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem;

2)

„základním výzkumem“ se rozumí experimentální a teoretická práce vynakládaná zásadně za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi;

3)

„průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo ke značnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb; zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů nezbytných pro průmyslový výzkum, zejména pro obecné ověřování technologie, kromě prototypů;

4)

„experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem tvorby plánů a uspořádání nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; může zahrnovat rovněž například jiné činnosti zaměřené na definování koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů a služeb. Činnosti mohou zahrnovat vytváření návrhů, výkresů, plánů a jiné dokumentace za předpokladu, že nejsou určeny pro obchodní využití.

Vývoj obchodně využitelných prototypů a pilotních projektů je zahrnut rovněž tehdy, pokud prototyp je nutně konečným komerčním produktem, jehož výroba je příliš nákladná, než aby byl použit pouze pro účely předvedení a ověření. V případě následného obchodního využití demonstračních nebo pilotních projektů je od způsobilých nákladů nutno odečíst případný výnos z takovéhoto využití.

Způsobilá je rovněž experimentální výroba a zkoušení výrobků, postupů a služeb, pokud je nelze použít nebo přeměnit k použití v průmyslových aplikacích či komerčně využívat.

Experimentální vývoj nezahrnuje běžné nebo pravidelné změny výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, stávajících služeb a jiných nedokončených operací, i když takovéto změny mohou představovat zlepšení;

5)

„vysoce kvalifikovanými pracovníky“ se rozumějí výzkumní pracovníci, inženýři, původci průmyslových vzorů a vedoucí marketinku s vysokoškolským vzděláním a nejméně pětiletou odbornou praxí; doba studia v doktorském programu může být započtena jako doba relevantní odborné praxe;

6)

„vysláním“ se rozumí dočasné zaměstnávání zaměstnance příjemcem po určitou dobu, načež má zaměstnanec právo vrátit se k svému předchozímu zaměstnavateli.

Článek 31

Podpora výzkumných a vývojových projektů

1.   Podpora výzkumných a vývojových projektů je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.

2.   Podpořená část výzkumného a vývojového projektu musí zcela spadat do jedné či několika z těchto kategorií výzkumu:

a)

základní výzkum;

b)

průmyslový výzkum;

c)

experimentální vývoj.

Skládá-li se projekt z různých úkolů, tyto úkoly musí být kvalifikovány jako úkoly spadající do některé z kategorií uvedených v prvním pododstavci nebo jako úkoly, které nespadají do žádné z těchto kategorií.

3.   Základní intenzita podpory nepřesáhne:

a)

100 % způsobilých nákladů u základního výzkumu;

b)

50 % způsobilých nákladů u průmyslového výzkumu;

c)

25 % způsobilých nákladů u experimentálního vývoje.

Intenzitu podpory je nutno zjistit pro každého příjemce podpory a pro každého partnera, který obdrží státní podporu v rámci projektu prováděného ve spolupráci, jak je stanoveno v odst. 4 písm. b) bodu i).

V případě podpory na projekt v oblasti výzkumu a vývoje, který se provádí ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky, nesmí společná podpora vyplývající z přímé vládní podpory konkrétního projektu a příspěvků od výzkumných organizací, pokud představují podporu, k tomuto projektu překročit příslušné intenzity podpory pro žádný podnik, který přijímá podporu.

4.   Intenzity podpory stanovené pro průmyslový výzkum a experimentální vývoj v odstavci 3 lze zvýšit takto:

a)

pokud má být podpora poskytnuta malým a středním podnikům, intenzitu podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků; a

b)

do maximální intenzity podpory ve výši 80 % způsobilých nákladů lze uplatnit navýšení 15 procentních bodů, pokud:

i)

projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi nejméně dvěma na sobě nezávislými podniky a jsou splněny tyto podmínky:

jednotlivý podnik nehradí více než 70 % způsobilých nákladů projektu prováděného ve spolupráci;

projekt zahrnuje spolupráci s nejméně jedním malým nebo středním podnikem nebo se uskutečňuje nejméně ve dvou různých členských státech; nebo

ii)

projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi podnikem a výzkumnou organizací a jsou splněny tyto podmínky:

výzkumná organizace nese alespoň 10 % způsobilých nákladů projektu; a

výzkumná organizace má právo zveřejnit výsledky výzkumného projektu v míře, v níž pocházejí z výzkumu prováděného touto organizací; nebo

iii)

v případě průmyslového výzkumu, jestliže jsou výsledky projektu obecně šířeny prostřednictvím technických a vědeckých konferencí nebo jejich zveřejněním ve vědeckých nebo odborných časopisech nebo ve zdrojích s otevřeným přístupem (databáze, v nichž jsou pro každého dostupné prvotní údaje o výzkumu) nebo prostřednictvím volného softwaru nebo softwaru s otevřeným zdrojovým kódem.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodů i) a ii) se subdodávky nepovažují za účinnou spolupráci.

5.   Způsobilé jsou tyto náklady:

a)

osobní náklady (výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely výzkumného projektu);

b)

náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a na období, kdy jsou využívány pro výzkumný projekt; pokud nejsou tyto nástroje a toto vybavení využívány pro projekt po celou dobu jejich životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání projektu vypočtené pomocí správných účetních postupů;

c)

náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou používány pro výzkumný projekt; u budov jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání výzkumného projektu, které jsou vypočteny v souladu se správnými účetními postupy; u pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;

d)

náklady na smluvní výzkum, technické poznatky a patenty zakoupené nebo které byly předmětem licence pořízené od vnějších zdrojů za tržní ceny, za předpokladu, že transakce proběhla v podmínkách volné hospodářské soutěže a nedošlo při ní k žádné nesrovnalosti, a náklady na konzultační a rovnocenné služby využité výlučně pro účely výzkumné činnosti;

e)

dodatečné režijní náklady vzniklé bezprostředně v důsledku výzkumného projektu;

f)

ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění výzkumné činnosti.

6.   Veškeré způsobilé náklady jsou přiděleny na konkrétní kategorie výzkumu a vývoje.

Článek 32

Podpora na studie technické proveditelnosti

1.   Podpora na vypracování studií technické proveditelnosti pro účely činností průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.   Intenzita podpory nepřesáhne:

a)

u malých a středních podniků 75 % způsobilých nákladů v případě vypracování studií pro účely činností průmyslového výzkumu a 50 % způsobilých nákladů v případě vypracování studií pro účely činností experimentálního vývoje;

b)

u velkých podniků 65 % způsobilých nákladů v případě vypracování studií pro účely činností průmyslového výzkumu a 40 % způsobilých nákladů v případě vypracování studií pro účely činností experimentálního vývoje.

3.   Způsobilými náklady jsou náklady na studii.

Článek 33

Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví

1.   Podpora poskytnutá malým a středním podnikům na náklady související se získáním a uznáním patentů a jiných práv k průmyslovému vlastnictví je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.   U výzkumných činností, které poprvé vedly k dotčeným právům k průmyslovému vlastnictví, nepřesáhne intenzita podpory intenzitu podpory výzkumných a vývojových projektů stanovenou v čl. 31 odst. 3 a 4.

3.   Způsobilé jsou tyto náklady:

a)

veškeré náklady, které vzniknou do doby udělení práv v prvním právním řízení včetně nákladů spojených s vypracováním, podáním a obnovováním přihlášky i nákladů, jež vzniknou v souvislosti s obnovováním přihlášky před udělením práva;

b)

náklady na překlady a další náklady, které vzniknou v souvislosti se získáváním práva nebo s jeho uznáváním v jiných jurisdikcích;

c)

náklady, které vzniknou v souvislosti s obhajováním platnosti práva během přihlašovacího řízení a s případným námitkovým řízením i v případě, že tyto náklady vzniknou až po udělení práva.

Článek 34

Podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství a rybolovu

1.   Podpora výzkumných a vývojových projektů souvisejících s produkty, které jsou zahrnuty do seznamu v příloze I Smlouvy, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7 tohoto článku.

2.   Podpora je předmětem obecného zájmu všech hospodářských subjektů v příslušném odvětví nebo pododvětví.

3.   Informace o provedení výzkumu a jeho cílech jsou zveřejněny na internetu před zahájením výzkumu. Je uvedeno rovněž přibližné datum očekávaných výsledků a místo zveřejnění na internetu a zmínka, že výsledky budou k dispozici zdarma.

Výsledky výzkumu jsou zpřístupněny na internetu po dobu nejméně pěti let. Jsou na internetu zveřejněny nejpozději v okamžiku, kdy jsou k dispozici členům příslušné organizace.

4.   Podpora je poskytnuta přímo výzkumné organizaci a nesmí zahrnovat přímé poskytnutí podpory nesouvisející s výzkumem podniku vyrábějícímu nebo zpracovávajícímu nebo uvádějícímu na trh zemědělské výrobky ani poskytovat cenovou podporu výrobcům těchto výrobků.

5.   Intenzita podpory nepřesáhne 100 % způsobilých nákladů.

6.   Způsobilými náklady jsou náklady stanovené v čl. 31 odst. 5.

7.   Podpora na výzkum a vývoj, která se týká se produktů uvedených v příloze I Smlouvy a která nesplňuje podmínky stanovené v tomto článku je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článcích 30, 31 a 32 tohoto nařízení.

Článek 35

Podpora pro mladé inovativní podniky

1.   Podpora mladým inovativním podnikům je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.

2.   Příjemcem je malý podnik, který v době poskytnutí podpory existuje po dobu kratší než šest let.

3.   Náklady příjemce na výzkum a vývoj představují přinejmenším 15 % jeho celkových provozních nákladů alespoň v jednom ze tří let předcházejících poskytnutí podpory, nebo, v případě začínajícího podniku, který nemůže vykázat svou finanční situaci v předchozích letech, v souladu s auditem za jeho současné rozpočtové období potvrzeným externím auditorem.

4.   Výše podpory nepřesáhne 1 milion EUR.

Výše podpory však nesmí překročit 1,5 milionu EUR v regionech, u kterých lze uplatnit odchylku podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, a 1,25 milionu EUR v regionech, u kterých lze uplatnit odchylku podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

5.   Příjemce může obdržet podporu pouze jednou během období, kdy je způsobilý jako mladý inovativní podnik.

Článek 36

Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací

1.   Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku.

2.   Příjemcem je malý nebo střední podnik.

3.   Výše podpory poskytnuté v kterémkoli období tří let nepřesáhne maximální částku 200 000 EUR na jednoho příjemce.

4.   Poskytovatel služeb má vnitrostátní nebo evropskou certifikaci. Pokud poskytovatel služeb nemá vnitrostátní nebo evropskou certifikaci, intenzita podpory nepřesáhne 75 % způsobilých nákladů.

5.   Příjemce musí použít podporu na to, aby za tržní cenu, nebo je-li poskytovatel služeb neziskovou organizací za cenu, která zahrnuje celé náklady a přiměřený zisk, pořídil tyto služby.

6.   Způsobilé jsou tyto náklady:

a)

u poradenských služeb v oblasti inovací jsou způsobilé náklady na konzultaci vedení, technologickou pomoc, služby v oblasti převodu technologií, vzdělávání, poradenství při nabývání a ochraně práv k duševnímu vlastnictví a při obchodování s těmito právy a v souvislosti s licenčními smlouvami a na poradenství v souvislosti s používáním norem;

b)

u podpůrných služeb v oblasti inovací jsou způsobilé náklady na kancelářské prostory, databáze, technické knihovny, výzkum trhu, použití laboratoře a označování, zkoušení a certifikaci.

Článek 37

Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků

1.   Podpora pro malý a střední podnik na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků vyslaných z výzkumné organizace nebo velkého podniku je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.

2.   Vyslaní pracovníci nesmějí nahrazovat jiné pracovníky, ale musí být zaměstnáni v nově vytvořené funkci v rámci podniku, který je příjemcem podpory, a musí být ve výzkumné organizaci nebo velkém podniku, který takovéto pracovníky vysílá, zaměstnáni nejméně po dobu dvou let.

Vyslaní pracovníci musí v malém či středním podniku, který je příjemcem podpory, pracovat na činnostech v oblasti výzkumu a vývoje a inovací.

3.   Maximální intenzita podpory nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů po dobu nejvýše 3 let na podnik a půjčenou osobu.

4.   Způsobilými náklady jsou veškeré osobní náklady na půjčení a zaměstnání vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně nákladů na využití personální agentury, jakož i příspěvek na mobilitu pro vyslané pracovníky.

5.   Tento článek se nepoužije na náklady na poradenské služby uvedené v článku 26.

ODDÍL 8

Podpora na vzdělávání

Článek 38

Definice

Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto definice:

1)

„specifickým vzděláváním“ se rozumí vzdělávání, které zahrnuje výuku s přímým a zásadním vztahem k současnému nebo budoucímu postavení zaměstnanců v podniku a poskytuje kvalifikace, které jsou nepřenositelné, nebo přenositelné pouze v omezeném rozsahu, do dalších podniků a pracovních oborů;

2)

„obecným vzděláváním“ se rozumí vzdělávání zahrnující výuku, která se nevztahuje pouze nebo zásadně na současné nebo budoucí postavení zaměstnanců v podniku, ale která poskytuje kvalifikace ve větší míře přenositelné do ostatních podniků nebo pracovních oborů. Vzdělávání se považuje za „obecné“, když například:

a)

je společně organizováno různými nezávislými podniky nebo když užitek ze vzdělávání mohou mít zaměstnanci různých podniků, nebo

b)

je uznáno, osvědčeno nebo ověřeno orgány veřejné moci nebo subjekty, nebo ostatními subjekty nebo orgány, na které členský stát nebo Společenství přenesly nezbytné pravomoci.

Článek 39

Podpora vzdělávání

1.   Podpora na vzdělávání je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku.

2.   Intenzita podpory nepřesáhne:

a)

25 % způsobilých nákladů u specifického vzdělávání a

b)

60 % způsobilých nákladů u obecného vzdělávání.

Intenzitu podpory však lze zvýšit do maximální intenzity podpory ve výši 80 % způsobilých nákladů takto:

a)

o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno zdravotně postiženým nebo znevýhodněným pracovníkům;

b)

o 10 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta malým podnikům.

Pokud se podpora poskytuje na odvětví námořní dopravy, může dosáhnout intenzity 100 % způsobilých nákladů bez ohledu na to, zda se projekt týká specifického nebo obecného vzdělávání, za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

školená osoba není aktivním členem posádky, ale je na palubě nadpočetná a

b)

školení se provádí na palubě lodí zapsaných v registrech Společenství.

3.   Pokud projekt podpory zahrnuje specifické i obecné složky vzdělávání, které není možné pro výpočet intenzity podpory oddělit, a pokud není možné stanovit specifický nebo obecný charakter projektu podpory vzdělávání, uplatní se intenzity podpory vztahující se na specifické vzdělávání.

4.   Způsobilé náklady na projekt podpory vzdělávání jsou:

a)

osobní náklady školitele;

b)

cestovní náklady školitelů a školených osob, včetně ubytování;

c)

ostatní běžné výdaje, jako jsou výdaje na materiál a vybavení přímo spojené s projektem;

d)

opotřebení nástrojů a zařízení v rozsahu způsobeném výlučným používáním pro projekt vzdělávání;

e)

náklady na poradenské a konzultační služby týkající se projektu vzdělávání;

f)

osobní náklady školených osob a obecné nepřímé náklady (správní náklady, nájemné, režijní náklady) až do výše součtu ostatních způsobilých nákladů uvedených v písmenech a) až e). Co se týká osobních nákladů školených osob, v úvahu je možné brát pouze hodiny, během kterých se školené osoby skutečně účastní vzdělávání, a to po odečtení všech produktivních hodin.

ODDÍL 9

Podpora pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky

Článek 40

Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů

1.   Režimy podpory na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.

2.   Intenzita podpory nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů.

3.   Způsobilými náklady jsou mzdové náklady za dobu nejvýše 12 měsíců po náboru.

Pokud je však příslušný pracovník vážně znevýhodněným pracovníkem, způsobilé náklady jsou mzdové náklady za období nepřesahující 24 měsíců po náboru.

4.   Jestliže nábor nepředstavuje čisté zvýšení počtu zaměstnanců dotyčného podniku ve srovnání s předcházejícími dvanácti měsíci, pak dotyčné pracovní místo nebo dotyčná pracovní místa musela být uprázdněna z důvodu dobrovolného odchodu, tělesného postižení, odchodu do důchodu z důvodu věku, dobrovolného zkrácení pracovní doby nebo dovoleného propuštění pro porušení pracovních povinností, nikoli však z důvodu snižování počtu pracovníků.

5.   S výjimkou oprávněného propuštění pro porušení pracovních povinností musí mít znevýhodněný pracovník nárok na nepřetržité zaměstnání alespoň po dobu odpovídající příslušným vnitrostátním právním předpisům nebo kolektivním dohodám, kterými se pracovní smlouvy řídí.

Pokud je doba zaměstnání kratší než 12 měsíců, popřípadě 24 měsíců, podpora se poměrně sníží.

Článek 41

Podpora pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů

1.   Podpora pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.

2.   Intenzita podpory nepřesáhne 75 % způsobilých nákladů.

3.   Způsobilými náklady jsou mzdové náklady za jakoukoliv danou dobu, během níž je zdravotně postižený pracovník zaměstnáván.

4.   Jestliže nábor nepředstavuje čisté zvýšení počtu zaměstnanců dotyčného podniku ve srovnání s předcházejícími dvanácti měsíci, pak dotyčné pracovní místo nebo dotyčná pracovní místa musela být uprázdněna z důvodu dobrovolného odchodu, tělesného postižení, odchodu do důchodu z důvodu věku, dobrovolného zkrácení pracovní doby nebo dovoleného propuštění pro porušení pracovních povinností, nikoli však z důvodu snižování počtu pracovníků.

5.   S výjimkou oprávněného propuštění pro porušení pracovních povinností musí mít pracovníci nárok na nepřetržité zaměstnání alespoň po dobu odpovídající příslušným vnitrostátním právním předpisům nebo kolektivním dohodám, kterými se pracovní smlouvy řídí.

Pokud je doba zaměstnání kratší než dvanáct měsíců, podpora se poměrně sníží.

Článek 42

Podpora na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků

1.   Podpora na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.   Intenzita podpory nepřesáhne 100 % způsobilých nákladů.

3.   Způsobilými náklady jsou náklady jiné než mzdové náklady, na něž se vztahuje článek 41, které jsou dodatečné k těm, které by vznikly podniku při zaměstnávání pracovníků, kteří nejsou zdravotně postiženi, za dobu, během níž je dotyčný pracovník zaměstnáván.

Způsobilé jsou tyto náklady:

a)

Náklady na přizpůsobení provozovny;

b)

Náklady na zaměstnání asistentů za dobu odpracovanou výhradně formou pomoci zdravotně postiženým pracovníkům;

c)

Náklady na přizpůsobení nebo na pořízení zařízení nebo na pořízení a ověření počítačového programového vybavení, které mají používat zdravotně postižení pracovníci, včetně přizpůsobených a pomocných technologických zařízení, které jsou doplňkové k těm, které by vznikly příjemci při zaměstnávání pracovníků, kteří nejsou zdravotně postiženi;

d)

Jestliže příjemce poskytuje chráněné zaměstnání, náklady na výstavbu, vestavbu nebo rozšíření dotyčného provozu a všechny správní a dopravní náklady, které vyplývají ze zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 43

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1628/2006 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení a nařízení (ES) č. 68/2001 a nařízení (ES) č. 70/2001, nařízení (ES) č. 2204/2002 se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 44

Přechodná ustanovení

1.   Toto nařízení se použije na jednotlivou podporu poskytnutou před jeho vstupem v platnost, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou článku 9.

2.   Jakákoli podpora poskytnutá před 31. prosincem 2008, která nesplňuje podmínky stanovené v tomto nařízení, ale splňuje podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 70/2001, nařízení (ES) č. 68/2001, nařízení (ES) č. 2204/2002 nebo nařízení (ES) č. 1628/2006, je slučitelná se společným trhem a vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

Jakoukoliv jinou podporu poskytnutou před vstupem tohoto nařízení v platnost, která buď nesplňuje podmínky v něm stanovené, nebo podmínky, které jsou stanoveny v nařízeních uvedených v prvním odstavci, Komise posuzuje v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.

3.   Po skončení doby platnosti tohoto nařízení zůstávají programy podpor, které jsou vyňaty podle tohoto nařízení, vyňaty ještě po přechodné období šesti měsíců s výjimkou režimů regionální podpory. Platnost režimů regionální podpory, které byly vyňaty, končí s koncem platnosti schválených map regionální podpory.

Článek 45

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se do dne 31. prosince 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. srpna 2008

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 210, 8.9.2007, s. 14.

(3)  Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1976/2006 (Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 85).

(4)  Úř. věst. L 63, 28.2.2004, s. 22.

(5)  Úř. věst. C 235, 21.8.2001, s. 3.

(6)  Úř. věst. C 194, 18.8.2006, s. 2.

(7)  Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 20. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1976/2006.

(9)  Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1976/2006.

(10)  Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 29.

(11)  Úř. věst. C 45, 17.2.1996, s. 5.

(12)  Úř. věst. C 37, 3.2.2001, s. 3.

(13)  Úř. věst. C 82, 1.4.2008, s. 1.

(14)  Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.

(15)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(16)  Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 3.

(17)  Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(18)  Úř. věst. C 260, 28.10.2006, s. 7.

(19)  Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(20)  Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.

(21)  Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.

(22)  Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/75/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 100).

(23)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(24)  Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22.

(25)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(26)  Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5.

(27)  Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.

(28)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(29)  Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.

(30)  Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.

(31)  KOM(2008) 19 v konečném znění.

(32)  Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.

(33)  Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 183.


PŘÍLOHA I

Definice malých a středních podniků

Článek 1

Podnik

Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.

Článek 2

Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků

1.   Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.

2.   V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.

3.   V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Článek 3

Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot

1.   „Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.

2.   „Partnerské podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavce 3, 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik).

Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem:

a)

veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu (business angels), které investují vlastní kapitál do nekotovaných podniků, za předpokladu, že celkové investice těchto business angels do stejného podniku nepřekročí 1 250 000 EUR;

b)

univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;

c)

institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;

d)

samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvatel.

3.   „Propojenými podniky“ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:

a)

podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném podniku;

b)

podnik má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

c)

podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské (společenské) smlouvě (listině) nebo ve stanovách tohoto podniku;

d)

podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném podniku.

Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.

Podniky, mezi nimiž a jedním či více dalšími podniky nebo mezi nimiž a některým z investorů uvedených v odstavci 2 existuje některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci, jsou rovněž považovány za propojené.

Podniky, které mají jeden či více takových vztahů s fyzickou osobou nebo se skupinou fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.

Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který navazuje na relevantní trh.

4.   S výjimkou případů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty.

5.   Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v článku 2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána, aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel Společenství.

Článek 4

Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období

1.   Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Tyto údaje jsou brány v potaz od dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.

2.   V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že počet jeho zaměstnanců za dané roční období překročil v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v článku 2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.

3.   V případě nově založených podniků, jejichž účty dosud nebyly uzavřeny, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.

Článek 5

Počet zaměstnanců

Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Počet zaměstnanců tvoří:

a)

zaměstnanci;

b)

osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c)

vlastníci-vedoucí pracovníci;

d)

společníci zapojení do běžné činnosti podniku, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku.

Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.

Článek 6

Sestavování údajů o podniku

1.   V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účtů daného podniku.

2.   Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účtů a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.

S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují. Agregace odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl.

K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

3.   Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o partnerských podnicích daného podniku získány z účetních záznamů těchto partnerských podniků a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.

Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, získány z jejich účtů a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci.

4.   Jestliže se v konsolidované účetní závěrce neobjeví počet zaměstnanců daného podniku, výpočet tohoto počtu se provede poměrnou agregací údajů týkajících se podniků, se kterými je daný podnik partnerský, a přičtením údajů týkajících se podniků, se kterými je propojen.


PŘÍLOHA II

Formulář pro podávání souhrnných informací pro účely podpory na výzkum a vývoj v rámci rozšířené povinnosti podávat zprávy stanovené v čl. 9 odst. 4

1.

Podpora ve prospěch (název podniku/podniků – příjemce/příjemců podpory, malý nebo střední podnik či ne):

2.

Číslo režimu podpory (číslo, které Komise přidělila stávajícímu režimu/režimům, na jehož/jejichž základě se podpora poskytuje):

3.

Orgán veřejné správy, který podporu poskytuje (název a kontaktní údaje):

4.

Členský stát, kde se podpořený projekt nebo opatření provádí:

5.

Typ projektu nebo opatření:

6.

Stručný popis projektu nebo opatření:

7.

Případné způsobilé náklady (v eurech):

8.

Aktualizovaná výše podpory (hrubá) v eurech:

9.

Intenzita podpory (% hrubého ekvivalentu příspěvku):

10.

Případné podmínky čerpání navrhované podpory:

11.

Plánované datum zahájení a skončení projektu nebo opatření:

12.

Datum přiznání podpory:

Formulář pro podávání souhrnných informací pro účely podpory na velké investiční projekty v rámci rozšířené povinnosti podávat zprávy stanovené v čl. 9 odst. 4

1.

Podpora ve prospěch (název podniku/podniků – příjemce/příjemců podpory):

2.

Číslo režimu podpory (číslo, které Komise přidělila stávajícímu režimu/režimům, na jehož/jejichž základě se podpora poskytuje):

3.

Orgán veřejné správy, který podporu poskytuje (název orgánu, který podporu poskytuje a dalších spolupracujících orgánů):

4.

Členský stát, kde se investice realizuje:

5.

Region (NUTS 3), kde se investice realizuje:

6.

Obec (předtím NUTS 5 nyní LAU 2), kde se investice realizuje:

7.

Typ projektu (zřízení nového zařízení, rozšíření stávajícího zařízení, rozšíření výstupu zařízení na doplňkové výrobky nebo zásadní změna celkového výrobního procesu stávajícího zařízení):

8.

Výrobky vyráběné nebo služby poskytované na základě investičního projektu (u nomenklatury PRODCOM/NACE nebo nomenklatury CPA platí pro projekty v odvětví služeb):

9.

Stručný popis investičního projektu:

10.

Aktualizované způsobilé náklady investičního projektu (v eurech):

11.

Aktualizovaná výše podpory (hrubá) v eurech:

12.

Intenzita podpory (% HEP):

13.

Případné podmínky čerpání navrhované podpory (pokud existují):

14.

Plánované datum zahájení a ukončení projektu:

15.

Datum přiznání podpory:


PŘÍLOHA III

Formulář pro podávání souhrnných informací v rámci povinnosti podávat zprávy stanovené v čl. 9 odst. 1

Vyplňte prosím níže uvedené požadované informace.

ČÁST 1

Odkaz na podporu

(vyplní Komise)

Členský stát

 

Referenční číslo přidělené v členském státě

 

Region

Název regionu

(podle NUTS) (1)

Status regionální podpory (2)

Poskytovatel podpory

Název

 

Adresa

 

Internetová stránka

 

Název opatření podpory

 

Vnitrostátní právní základ

(odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlášení)

 

Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podpory

 

Druh opatření

Režim podpory

 

Podpora ad hoc

Jméno/název příjemce

Změna stávajícího opatření podpory

 

Číslo podpory přidělené Komisí

Prodloužení

 

Změna

 

Doba trvání (3)

Režim podpory

dd/mm/rr až dd/mm/rr

Datum poskytnutí podpory (4)

Podpora ad hoc

dd/mm/rr

Dotyčná hospodářská odvětví

Všechna hospodářská odvětví způsobilá k získání podpory

 

Podpora omezená na určitá odvětví – upřesněte podle klasifikace NACE rev. 2 (5)

 

Kategorie příjemce

Malé a střední podniky

 

Velké podniky

 

Rozpočet

Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu (6)

Národní měna… (v milionech)

Celková částka podpory ad hoc poskytnuté podniku (7)

Národní měna… (v milionech)

V rámci záruk (8)

Národní měna… (v milionech)

Nástroj podpory (článek 5)

Příspěvek

 

Úroková subvence

 

Úvěr

 

Záruka / Odkaz na rozhodnutí Komise (9)

 

Daňové opatření

 

Rizikový kapitál

 

Vratné zálohy

 

Ostatní (specifikujte)

 

V případě spolufinancování z finančních prostředků Společenství

Reference:

Výše finanční podpory Společenství

Národní měna… (v milionech)


ČÁST II

Uveďte, v rámci kterého ustanovení GBER se opatření podpory provádí.


Obecné cíle (seznam)

Cíle (seznam)

Maximální intenzita podpory v % nebo maximální výše podpory v národní měně

Malé a střední podniky – příplatky v %

Regionální investiční podpora a podpora zaměstnanosti (10) (článek 13)

Režim podpory

… %

 

Podpora ad hoc (čl. 13 odst. 1)

… %

 

Podpora nově založeným malým podnikům (článek 14)

 

… %

 

Investiční podpora a podpora zaměstnanosti pro malé a střední podniky (článek 15)

 

… %

 

Podpora pro podniky nově založené ženami – podnikatelkami (článek 16)

 

… %

 

Podpora na ochranu životního prostředí (články 17–25)

Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Společenství v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje (článek 18)

Uveďte konkrétní odkaz na příslušnou normu

… %

 

Podpora pro získání nových dopravních prostředků, které splňují přísnější normy, než jsou normy Společenství týkající se ochrany životního prostředí, nebo které zvýší úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje (článek 19)

… %

 

Podpora na včasné přizpůsobení se malých a středních podniků budoucím normám Společenství

(článek 20)

… %

 

Investiční podpora na ochranu životního prostředí pro opatření na úsporu energie (článek 21)

… %

 

Investiční podpora na ochranu životního prostředí na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie (článek 22)

… %

 

Investiční podpora na ochranu životního prostředí na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie

(článek 23)

… %

 

Podpora na ekologické studie

(článek 24)

… %

 

Podpora v podobě úlev na ekologických daních (článek 25)

… národní měna

 

Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků a jejich účast na veletrzích (články 26–27)

Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků (článek 26)

… %

 

Podpora malých a středních podniků určená na účast na veletrzích (článek 27)

… %

 

Podpora v podobě rizikového kapitálu (článeky 28–29)

 

… národní měna

 

Podpora na výzkum, vývoj a inovaci (články 30–37)

Podpora výzkumných a vývojových projektů

(článek 31)

Základní výzkum

(čl. 31 odst. 2 písm. a))

… %

 

Průmyslový výzkum

(čl. 31 odst. 2 písm. b))

… %

 

Experimentální vývoj (čl. 31 odst. 2 písm. c))

… %

 

Podpora na studie technické proveditelnosti (článek 32)

… %

 

Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví (článek 33)

… %

 

Podpora na výzkum a vývoj v odvětví zemědělství a rybolovu (článek 34)

… %

 

Podpora pro mladé inovativní podniky (článek 35)

… národní měna

 

Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací (článek 36)

… národní měna

 

Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikovaných pracovníků

(článek 37)

… národní měna

 

Podpora na vzdělávání

(články 38–39)

Specifické vzdělávání (čl. 38 odst. 1)

… %

 

Obecné vzdělávání (čl. 38 odst. 2)

… %

 

Podpora pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky

(články 40–42)

Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů (článek 40)

… %

 

Podpora pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů (článek 41)

… %

 

Podpora na uhrazení dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků (článek 42)

… %

 


(1)  NUTS – klasifikace územních statistických jednotek.

(2)  Ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, smíšené oblasti, oblasti nezpůsobilé pro regionální podporu.

(3)  Doba, po kterou se orgán poskytující podporu může zavázat k poskytnutí podpory.

(4)  Podpora se považuje za poskytnutou v okamžiku, kdy příjemce získá na tuto podporu právní nárok podle příslušné vnitrostátní právní úpravy.

(5)  NACE rev. 2 je statistická klasifikace hospodářských činností v Evropském společenství.

(6)  V případě režimu podpory: uveďte celkovou roční částku plánovaných rozpočtových prostředků v rámci režimu nebo odhadovanou daňovou ztrátu za rok pro všechny nástroje podpory obsažené v režimu.

(7)  V případě podpory ad hoc: uveďte celkovou částku podpory / daňové ztráty.

(8)  U záruk uveďte (maximální) částku zajištěných půjček.

(9)  Případný odkaz na rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje metodika výpočtu hrubého ekvivalentu podpory podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení.

(10)  V případě regionální podpory ad hoc, která doplňuje podporu poskytnutou v rámci režimu podpory nebo režimů podpory, uveďte jak míru podpory poskytnuté v rámci režimu, tak míru podpory ad hoc.