22.2.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 49/16

(1)

Dne 12. února 2008 posoudila Rada aktualizovaný konvergenční program Švédska na období 2007–2010.

(2)

Švédské hospodářství v posledních letech vykazuje dobré výsledky. V roce 2007 vstoupila ekonomika do zralejší fáze, která se projevuje silnou domácí poptávkou podpořenou silnými investicemi a růstem soukromé spotřeby. S ohledem na tyto souvislosti jsou silné také švédské veřejné finance vykazující trvalý a značný přebytek.

Zdravé veřejné finance podporuje také makroekonomický rámec orientovaný na stabilitu, zdravý hospodářský růst a národní rozpočtový rámec založený na pravidlech. I když se má podle prognózy hospodářská aktivita v následujících letech postupně zpomalit, očekává se, že hospodářské základy a fiskální situace zůstanou příznivé. V této souvislosti je důležité, aby manévrovací prostor poskytovaný silnými veřejnými financemi nebyl použit k trvalému navyšování výdajů na veřejnou spotřebu. Zejména pokud by místní samosprávy v příznivých obdobích zvyšovaly výdaje, mohlo by to vést k trvalému navýšení výdajů na veřejnou spotřebu v budoucnu, což by mohlo narušit plány na mírné snížení poměru výdajů k HDP v průběhu času a strategii vlády snížit daně za účelem posílení pracovních pobídek.

(3)

Program obsahuje tři různé scénáře pro makroekonomické a rozpočtové výhledy: „základní“ scénář, scénář „nízkého růstu“ a scénář „vysokého růstu“. „Základní“ scénář se pro posuzování rozpočtových výhledů považuje za referenční, přestože se vzhledem k momentálně dostupným informacím (2) zdá být založen na mírně optimistických předpokladech růstu. Předpokládá, že se růst reálného HDP zpomalí z 3,2 % v roce 2007 na průměrnou hodnotu 2,6 % po zbývající období programu. Výhledy programu, pokud jde o inflaci, s předpokládaným zvýšením nad 2 % cíl banky Riksbank, se také jeví jako realistické. Vyšší růst mezd ve spojení s nižším růstem produktivity by měl podle předpokladů oproti předchozím letům zvýšit jednotkové náklady práce, což přispěje k vyšším inflačním tlakům.

(4)

Prognóza útvarů Komise z podzimu roku 2007 odhaduje přebytek veřejných financí v roce 2007 na úrovni 3,0 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci konvergenčního programu činil 1,2 % HDP. Tento výsledek, který je lepší než původní cíl, je dán zejména výchozí pozicí (odrážející vyšší výsledek v roce 2006, než byl předpokládán v předchozím programu) a oproti předpokladům silnějším trhem práce v roce 2007, což se projevilo příznivějším dopadem na příjmy a v menší míře i na výdaje, než se předpokládalo.

V souladu s implicitní politickou výzvou uvedenou ve stanovisku Rady ze dne 27. února 2007 k aktualizovanému konvergenčnímu programu (3) se za rok 2007 očekává značné zlepšení strukturálního salda ukazující na proticyklickou fiskální politiku v roce 2007.

(5)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie stanovené v programu je dosáhnout průměrného nominálního přebytku rozpočtu ve výši 1 % HDP v průběhu celého cyklu s podporou víceletých výdajových stropů pro centrální vládu a s požadavkem vyrovnaného rozpočtu pro místní samosprávy. Tento cíl rozpočtového přebytku odpovídá střednědobému rozpočtovému cíli Švédska pro strukturální přebytek ve výši 1 % HDP (tj. výše cyklicky očištěného salda bez jednorázových a dočasných opatření), který by měl být podle předpokladů se značnou rezervou dodržen po celé programové období. Střednědobý cíl byl snížen z hodnoty 2 % stanovené v předchozí aktualizaci v reakci na provádění rozhodnutí Eurostatu z března roku 2004 o evidenci penzijních fondů druhého pilíře mimo vládní sektor od dubna roku 2007 (4). Tato revize je čistě technická a nový cíl potvrzuje stejnou úroveň fiskální ambice. Očekává se, že přebytek veřejných financí v roce 2008 mírně poklesne z hodnoty 3,0 % HDP v roce 2007 na hodnotu 2,8 %. Poté se předpokládá postupný růst salda na 3,6 % v roce 2010. Oslabování v roce 2008 odráží významné daňové škrty pro zaměstnance s nízkými a středně vysokými příjmy prostřednictvím zvýšení zaměstnaneckých slev na dani, které jsou jen částečně financovány jinými opatřeními na zvýšení příjmů a snížení výdajů. Prognózy pro zbývající část programového období vycházejí z předpokladu nezměněné politiky, podle kterého budou poměry příjmů i výdajů vykazovat postupně klesající tendenci. S ohledem na výsledky let 2006 a 2007, které předčily očekávání, jsou tyto prognózy přebytku ve vztahu ke značně podobným makroekonomickým souvislostem mnohem vyšší než v předchozí aktualizaci. Primární saldo a strukturální saldo vykazují trend značně podobný celkovému saldu.

(6)

Zdá se, že rizika zatěžující rozpočtové výhledy programu jsou v zásadě vyrovnaná. Zatímco program předpokládá postupné zpomalování růstu HDP během programového období (5), struktura růstu zůstává z hlediska veřejných financí příznivá, zejména s ohledem na silný růst soukromé spotřeby. Rozpočtové prognózy navíc podporují i dobré výsledky v minulosti, částečně díky již výše zmíněným výdajovým stropům, přičemž prognózy daňových příjmů se jeví jako reálné.

(7)

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se zdá, že rozpočtová politika uvedená v programu je dostatečná ke splnění střednědobého cíle s dostatečnou rezervou po celé programové období, jak se v programu předpokládá. Poněkud zhoršená rozpočtová pozice v roce 2008 je spojena s probíhajícími strukturálními reformami zaměřenými na podporu vyšší účasti na trhu práce prostřednictvím snížení daňového zatížení, které zvyšuje růstový potenciál hospodářství. Z nejnovějších informací naznačujících nižší růstové výhledy vyplývá, že riziko procyklické fiskální politiky v roce 2008 je velmi omezené. Rozpočtové zhoršení v roce 2008 by navíc bylo dočasné a neočekává se, že by přesáhlo do následujících let.

(8)

Zdá se, že udržitelnost veřejných financí je ve Švédsku vystavena nízkému riziku. Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatel na rozpočet je nižší, než je průměr EU. Plánované výdaje na důchody vyjádřené jako podíl na HDP by přitom měly zůstat dlouhodobě relativně stabilní, přičemž jsou ovlivněny výrazným dopadem reformy důchodového systému přijaté v roce 1998, jež snižuje výdaje. Stav rozpočtu v roce 2007, s vysokým primárním přebytkem jak program předpokládá, přispívá ke snížení hrubého zadlužení. Udržení zdravého stavu veřejných financí s pokračujícími přebytky, jak je v programu plánováno, by přispělo k omezení rizik, pokud jde o udržitelnost veřejných financí.

(9)

Konvergenční program je plně v souladu se zprávou o provádění národního programu reforem z října roku 2007. V obou jsou obsažena zejména fiskální opatření pro posílení motivace k práci a zvýšení nabídky práce. Vzhledem k zaměření na opatření s přímým dopadem na rozpočet budou v roce 2008 dále sníženy daně z příjmu a bude provedena reforma systému podpory v nezaměstnanosti a systému nemocenského pojištění za účelem lepší integrace osob, které v současnosti stojí mimo trh práce. Aktualizovaný konvergenční program rovněž kvalitativně popisuje celkový dopad národního programu reforem v rámci střednědobé fiskální strategie, zejména pokud jde o dopad zvýšení nabídky práce na celkovou situaci veřejných financí a růstový potenciál hospodářství.

(10)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, poskytuje program všechny požadované údaje a většinu nepovinných údajů (6).