31.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 199/23


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 862/2007

ze dne 11. července 2007

o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pokud jde o společnou analýzu a lepší výměnu statistik o migraci a azylu, tak podle závěrů zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci konané ve dnech 28. a 29. května 2001 existuje potřeba souhrnného a jednotného rámce pro budoucí zlepšení statistiky.

(2)

V dubnu 2003 Komise zveřejnila sdělení Radě a Evropskému parlamentu, kterým se stanoví akční plán na shromažďování a analýzu statistik Společenství v oblasti migrace. Ten zahrnoval řadu důležitých změn za účelem úplnosti a zvýšení stupně harmonizace těchto statistik. Podle akčního plánu bylo cílem Komise navrhnout právní úpravu statistiky Společenství týkající se migrace a azylu.

(3)

Na zasedání Evropské rady v Soluni konaném ve dnech 19. a 20. června 2003 se dospělo k závěru, že je zapotřebí mít účinnější mechanismy pro shromažďování a analýzu údajů o migraci a azylu v Evropské unii.

(4)

Ve svém usnesení ze dne 6. listopadu 2003 (3) k výše uvedenému sdělení Komise Evropský parlament poznamenal, že je zapotřebí přijmout právní úpravu pro zajištění souhrnných statistik, které jsou nutné pro rozvoj spravedlivých a účinných politik Společenství v oblasti migrace. Toto usnesení podporuje plány Komise navrhnout právní úpravu migrační a azylové statistiky.

(5)

Rozšíření Evropské unie přineslo další geografický a politický rozměr pro šíři jevů spojených s migrací. Přineslo také další stimul pro poptávku po přesných, včasných a harmonizovaných statistických informacích. Stálé více jsou také potřebné statistické informace týkající se povolání, vzdělání, kvalifikace a druhu činnosti migrantů.

(6)

Harmonizované a srovnatelné statistiky Společenství o migraci a azylu jsou nezbytně nutné pro vývoj a sledování právních předpisů a politik Společenství týkajících se imigrace a azylu a volného pohybu osob.

(7)

Je potřeba posílit výměnu statistických informací o migraci a azylu a zlepšit kvalitu shromažďování statistik ve Společenství a výsledných výstupů, ke kterým až dosud docházelo na základě řady neformálních dohod.

(8)

Je nezbytně důležité, aby byly k dispozici informace z celé Evropské unie pro účely sledování vývoje a provádění právních předpisů a politiky Společenství. Současná praxe většinou nezajišťuje dostatečně a jednotně pravidelné, včasné a rychlé poskytování a šíření harmonizovaných údajů.

(9)

Toto nařízení neobsahuje odhady počtu osob, které se nelegálně zdržují v členských státech. Členské státy by neměly takové odhady či údaje o těchto osobách poskytovat Komisi (Eurostatu), i když tyto osoby mohou být na základě šetření zahrnuty do stavu obyvatelstva.

(10)

Tam, kde je to možné, jsou definice použité pro účely tohoto nařízení převzaty z doporučení OSN ke statistice zahraniční migrace, doporučení OSN pro sčítání lidu, domů a bytů v regionu Evropské hospodářské komise OSN nebo z právních předpisů ES a měly by být aktualizovány na základě příslušných postupů.

(11)

V důsledku nových potřeb Společenství týkajících se migrační a azylové statistiky jsou ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 ze dne 9. února 1976 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících (4) zastaralá.

(12)

Nařízení (EHS) č. 311/76 by proto mělo být zrušeno.

(13)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavést společná pravidla pro shromažďování a sestavování statistik Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může ho proto být vzhledem k rozsahu akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(14)

Nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (5) zakládá referenční rámec pro ustanovení tohoto nařízení. Vyžaduje zejména vyhovění zásadám nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, vědecké nezávislosti, efektivnosti nákladů a statistické důvěrnosti.

(15)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).

(16)

Zejména by Komise měla být zmocněna k tomu, aby aktualizovala definice, rozhodovala o seskupování údajů a možnostech dalšího členění a stanovila pravidla pro normy přesnosti a kvality. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a doplnit jej o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(17)

Výbor pro statistické programy zřízený rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom ze dne 19. června 1989, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (7), byl konzultován v souladu s článkem 3 uvedeného rozhodnutí,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí společná pravidla pro shromažďování a sestavování statistik Společenství o:

a)

přistěhování na území členských států a vystěhování z území členských států včetně toků z území jednoho členského státu na území jiného a toků mezi členským státem a územím třetí země;

b)

státním občanství a zemi narození osob s místem obvyklého pobytu na území členských států;

c)

správních a soudních řízeních a procesech v členských státech týkajících se přistěhovalectví, udělování povolení k pobytu, státního občanství, azylu a jiných forem mezinárodní ochrany a prevence nezákonného přistěhovalectví.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„místem obvyklého pobytu“ místo, kde osoba obvykle tráví období každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost pro účely rekreace, dovolené, návštěv u přátel a příbuzných, služebních cest, léčení nebo náboženských poutí; v případě, že tyto informace nejsou k dispozici, pak místo zákonného nebo ohlášeného pobytu;

b)

„přistěhováním“ postup, kterým osoba získá své místo obvyklého pobytu na území členského státu na dobu, která je nebo pravděpodobně bude nejméně dvanáct měsíců dlouhá, přičemž předchozí místo obvyklého pobytu této osoby bylo v jiném členském státě nebo v třetí zemi;

c)

„vystěhováním“ postup, kterým osoba, která měla místo obvyklého pobytu na území členského státu, přestane mít místo obvyklého pobytu v tomto členském státě po dobu, která je nebo pravděpodobně bude nejméně dvanáct měsíců dlouhá;

d)

„státním občanstvím“ zvláštní právní vazba mezi jednotlivcem a jeho státem, která vzniká narozením nebo naturalizací, ať už na základě prohlášení, volby, sňatku nebo jinak, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

e)

„zemí narození“ země pobytu (v rámci stávajících hranic, pokud je tato informace k dispozici) matky v době porodu, nebo pokud taková země neexistuje (v rámci stávajících hranic, pokud je tato informace k dispozici), země, v níž došlo k porodu;

f)

„přistěhovalcem“ osoba, která provádí přistěhování;

g)

„vystěhovalcem“ osoba, která provádí vystěhování;

h)

„dlouhodobě pobývajícím rezidentem“ dlouhodobě pobývající rezident podle definice uvedené v čl. 2 písm. b) směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (8);

i)

„státním příslušníkem třetí země“ každá osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy včetně osob bez státní příslušnosti;

j)

„žádostí o mezinárodní ochranu“ žádost o mezinárodní ochranu podle definice uvedené v čl. 2 písm. g) směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (9);

k)

„postavením uprchlíka“ postavení uprchlíka podle definice uvedené v čl. 2 písm. d) směrnice 2004/83/ES;

l)

„statusem podpůrné ochrany“ status podpůrné ochrany podle definice uvedené v čl. 2 písm. f) směrnice 2004/83/ES;

m)

„rodinnými příslušníky“ rodinní příslušníci podle definice uvedené v čl. 2 písm. i) nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (10);

n)

„dočasnou ochranou“ dočasná ochrana podle definice uvedené v čl. 2 písm. a) směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (11);

o)

„nezletilou osobou bez doprovodu“ nezletilá osoba bez doprovodu podle definice uvedené v čl. 2 písm. i) směrnice 2004/83/ES;

p)

„vnějšími hranicemi“ vnější hranice podle definice uvedené v čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (12);

q)

„státními příslušníky třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup do země“ příslušníci třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup do země na vnějších hranicích, protože nesplňují všechny podmínky vstupu stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 562/2006 a nepatří do kategorií osob uvedených v čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení;

r)

„státními příslušníky třetích zemí, u kterých bylo zjištěno, že nedovoleně pobývají na území členského státu“ státní příslušníci třetích zemí, u nichž je oficiálně zjištěno, že pobývají na území členského státu, a kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky pro pobyt v tomto členském státě;

s)

„přesídlením“ přemístění státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti do členského státu, kde mají povoleno pobývat na základě jistého právního statusu, a to na základě zhodnocení jejich potřeby mezinárodní ochrany a snahy o nalezení trvalého řešení.

2.   Členské státy podávají Komisi (Eurostatu) zprávy o využívání a pravděpodobném účinku odhadů nebo jiných metod přizpůsobování statistik založených na vnitrostátních definicích, které musí odpovídat harmonizovaným definicím stanoveným v odstavci 1.

3.   Pokud jde o referenční rok 2008, mohou být statistiky předložené Komisi (Eurostatu) podle tohoto nařízení založeny na alternativních (vnitrostátních) definicích. V těchto případech členské státy informují Komisi (Eurostat) o těchto alternativních definicích.

4.   Pokud není členský stát vázán jedním nebo více právními předpisy uvedenými v definicích odstavce 1, měl by tento členský stát poskytovat statistiky srovnatelné se statistikami podle tohoto nařízení, pokud mohou být poskytovány na základě stávajících právních předpisů anebo správních postupů.

Článek 3

Statistiky o mezinárodní migraci, obyvatelstvu s místem obvyklého pobytu na území členských států a nabývání státního občanství

1.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:

a)

přistěhovalců, kteří se stěhují na území členského státu, a to v tomto členění:

i)

podle státního občanství a dále podle věku a pohlaví,

ii)

podle země narození a dále podle věku a pohlaví,

iii)

podle země předchozího místa obvyklého pobytu a dále podle věku a pohlaví;

b)

vystěhovalců, kteří se stěhují z území členského státu, a to v tomto členění:

i)

podle státního občanství,

ii)

podle věku,

iii)

podle pohlaví,

iv)

podle země příštího místa obvyklého pobytu;

c)

osob, které mají na konci referenčního období místo obvyklého pobytu v členském státě, a to v tomto členění:

i)

podle státního občanství a dále podle věku a pohlaví,

ii)

podle země narození a dále podle věku a pohlaví;

d)

osob, které mají své místo obvyklého pobytu na území členského státu a v období referenčního roku získaly státní občanství tohoto členského státu a které měly dříve státní občanství jiného členského státu nebo třetí země nebo byly dříve bez státní příslušnosti, a to v členění podle věku a pohlaví a podle dřívějšího státního občanství dotčených osob a podle toho, zda osoby byly dříve bez státní příslušnosti.

2.   Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvanácti měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.

Článek 4

Statistiky o mezinárodní ochraně

1.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:

a)

osob, které v průběhu referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci;

b)

osob, které jsou na konci referenčního období předmětem žádostí o mezinárodní ochranu posuzovaných příslušným vnitrostátním orgánem;

c)

žádostí o mezinárodní ochranu vzatých zpět v průběhu referenčního období.

Tyto statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního měsíce a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního měsíce. Prvním referenčním měsícem je leden 2008.

2.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:

a)

osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu, jako např. rozhodnutí, podle nichž jsou žádosti nepřípustné nebo nedůvodné, a rozhodnutí v rámci přednostního nebo zrychleného řízení, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;

b)

osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o přiznání či odejmutí postavení uprchlíka, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;

c)

osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o přiznání či odejmutí statusu podpůrné ochrany, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;

d)

osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o poskytnutí či odebrání dočasné ochrany, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;

e)

osob, na něž se vztahují jiná prvoinstanční rozhodnutí o udělení či zrušení povolení k pobytu z humanitárních důvodů podle vnitrostátního práva upravujícího mezinárodní ochranu, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období.

Tyto statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob. Vztahují se k referenčnímu období tří kalendářních měsíců a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního období. Prvním referenčním obdobím je období od ledna do března 2008.

3.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:

a)

žadatelů o mezinárodní ochranu, které příslušný vnitrostátní orgán považuje v průběhu referenčního období za nezletilé osoby bez doprovodu;

b)

osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu, jako např. rozhodnutí, podle nichž jsou žádosti nepřípustné nebo nedůvodné, a rozhodnutí přijatá v rámci přednostního nebo zrychleného řízení, která učinily správní nebo soudní orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;

c)

osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o přiznání nebo odejmutí postavení uprchlíka učiněná správními nebo soudními orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;

d)

osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o přiznání nebo odejmutí statusu podpůrné ochrany učiněná správními nebo soudními orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;

e)

osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o poskytnutí nebo odebrání dočasné ochrany učiněná správními nebo soudními orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;

f)

osob, na něž se vztahují jiná konečná rozhodnutí o udělení nebo zrušení povolení k pobytu z humanitárních důvodů podle vnitrostátního práva upravujícího mezinárodní ochranu, která učinily správní nebo soudní orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;

g)

osob, které v průběhu referenčního období získaly povolení pobývat v členském státě v rámci systému přesídlení daného státu nebo Společenství, pokud takový systém v členském státě existuje.

Tyto statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.

4.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) tyto statistiky o uplatňování nařízení (ES) č. 343/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003 (13):

a)

počet žádostí o přijetí žadatelů o azyl zpět nebo žádostí o jejich převzetí;

b)

ustanovení, na jejichž základě byly podány žádosti uvedené v písm. a);

c)

rozhodnutí učiněná v reakci na žádosti uvedené v písm. a);

d)

počet přemístění, k nimž vedla rozhodnutí uvedená v písm. c);

e)

počet žádostí o informace.

Tyto statistiky se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.

Článek 5

Statistiky o prevenci nedovoleného vstupu a pobytu

1.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:

a)

státních příslušníků třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup na území členského státu na vnějších hranicích;

b)

státních příslušníků třetích zemí, u kterých bylo zjištěno, že nedovoleně pobývají na území členského státu podle vnitrostátního práva týkajícího se přistěhovalectví.

Statistiky podle písm. a) jsou členěny podle čl. 13 odst. 5 nařízení (ES) č. 562/2006.

Statistiky uvedené v písm. b) jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob.

2.   Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.

Článek 6

Statistiky o povoleních k pobytu a o pobytu státních příslušníků třetích zemí

1.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o:

a)

počtu povolení k pobytu vydaných osobám, které jsou státními příslušníky třetích zemí, a to v následujícím členění:

i)

povolení vydaná v průběhu referenčního období, kterými se osobám uděluje první povolení k pobytu v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení a délky platnosti povolení,

ii)

povolení vydaná v průběhu referenčního období a udělená při příležitosti změny přistěhovaleckého statusu osoby nebo důvodu pobytu v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení a délky platnosti povolení,

iii)

platná povolení na konci referenčního období (počet vydaných povolení, která nebyla zrušena a jejichž platnost nevypršela) v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení a délky platnosti povolení;

b)

počtu dlouhodobě pobývajících rezidentů na konci referenčního období v členění podle státního občanství.

2.   V případě, že vnitrostátní právní předpisy a správní postupy členského státu umožňují udělování zvláštních kategorií dlouhodobých víz nebo přiznání přistěhovaleckého statusu místo povolení k pobytu, zahrnou se počty takových víz a přiznání statusu do statistik požadovaných podle odstavce 1.

3.   Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do šesti měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.

Článek 7

Statistiky o návratech

1.   Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky týkající se:

a)

počtu státních příslušníků třetích zemí, o nichž se zjistí, že nedovoleně pobývají na území členského státu, a na něž se vztahuje správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt, v němž se stanovuje nebo prohlašuje, že jejich pobyt je nedovolený, a který jim ukládá povinnost opustit území členského státu, a to v členění podle státního občanství dotyčných osob;

b)

počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří skutečně opustili území členského státu na základě správního nebo soudního rozhodnutí nebo aktu uvedeného v písm. a), a to v členění podle státního občanství vrácených osob.

2.   Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.

3.   Statistiky uvedené v odstavci 1 nezahrnují státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou přemísťováni z jednoho členského státu do druhého na základě mechanizmu vytvořeného nařízením (ES) č. 343/2003 a nařízením (ES) č. 1560/2003.

Článek 8

Další členění

1.   Komise může přijmout opatření, jejichž účelem je pro následující statistiky definovat další způsoby jejich členění, a sice takto:

a)

pro statistiky požadované podle celého článku 4 členění podle:

i)

roku podání žádosti;

b)

pro statistiky požadované podle čl. 4 odst. 4 členění podle:

i)

počtu osob, jichž se žádost, rozhodnutí nebo přemístění týká;

c)

pro statistiky požadované podle čl. 5 odst. 1 písm. a) členění podle:

i)

věku,

ii)

pohlaví;

d)

pro statistiky požadované podle čl. 5 odst. 1 písm. b) členění podle:

i)

důvodů zadržení,

ii)

místa zadržení;

e)

pro statistiky požadované podle článku 6 členění podle:

i)

roku, kdy bylo poprvé vydáno povolení k pobytu,

ii)

věku,

iii)

pohlaví;

f)

pro statistiky požadované podle článku 7 členění podle:

i)

důvodu pro rozhodnutí nebo akt ukládající povinnost opustit zemi,

ii)

věku,

iii)

pohlaví.

2.   Další členění uvedené v odstavci 1 se předkládá pouze samostatně, bez kombinované klasifikace s členěním požadovaným podle článků 4 až 7.

3.   Při rozhodování, zda je zapotřebí další členění, Komise zvažuje, jestli jsou tyto informace potřebné pro účely rozvoje a sledování politik Společenství, a rovněž bere v úvahu dostupnost vhodných zdrojů údajů a příslušné náklady.

Jednání o dalších členěních, která by byla potřeba z hlediska uplatňování článků 4 až 7, budou zahájena do 20. srpna 2009. Nejdřívějším referenčním rokem pro uplatňování dalších způsobů členění je rok 2010.

Článek 9

Zdroje údajů a normy kvality

1.   Statistiky jsou založeny na následujících zdrojích údajů podle jejich dostupnosti v členském státě a v souladu s vnitrostátním právem a postupy:

a)

záznamech správních a soudních úkonů;

b)

rejstřících týkajících se správních úkonů;

c)

rejstřících týkajících se populace osob nebo konkrétní podskupiny této populace;

d)

sčítáních lidu;

e)

namátkových šetřeních;

f)

jiných vhodných zdrojích.

V rámci statistických postupů lze používat vědecky podložené a řádně doložené metody statistických odhadů.

2.   Členské státy informují Komisi (Eurostat) o zdrojích údajů, důvodech pro výběr těchto zdrojů a vlivech zvolených zdrojů údajů na kvalitu statistiky a dále o použitých metodách odhadů a průběžně informují Komisi (Eurostat) o změnách těchto okolností.

3.   Na žádost Komise (Eurostatu) jí členské státy poskytnou všechny informace nezbytné pro zhodnocení kvality, srovnatelnosti a úplnosti statistických informací.

4.   Členské státy bez prodlení informují Komisi (Eurostat) o revizích a opravách statistik předložených podle tohoto nařízení a o jakýchkoli změnách použitých metod a zdrojů údajů.

5.   Opatření, jež mají za účel definovat vhodné formáty pro předávání údajů, se schvalují regulativním postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2.

Článek 10

Prováděcí opatření

1.   Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení, kterými se stanoví pravidla týkající se vhodných formátů pro předávání údajů, jak je stanoveno v článku 9, se přijímají regulativním postupem podle čl. 11 odst. 2.

2.   Následující opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení mimo jiné jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3:

a)

aktualizace definic stanovených v čl. 2 odst. 1;

b)

definice kategorií země původu, země předchozího a příštího místa obvyklého pobytu a státního občanství stanovených v čl. 3 odst. 1;

c)

definice kategorií důvodů pro vydání povolení, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. a);

d)

definice dalších členění a úrovní členění, která se mají uplatnit u proměnných, jak je uvedeno v článku 8;

e)

stanovení pravidel týkajících se norem přesnosti a kvality.

Článek 11

Výbor

1.   Komisi je při přijímání prováděcích opatření nápomocen Výbor pro statistické programy zřízený rozhodnutím 89/382/EHS, Euratom.

2.   V případě odkazu na tento odstavec se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

Lhůta podle čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 12

Zpráva

Do 20. srpna 2012 a každé tři roky poté předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě o statistikách sestavených podle tohoto nařízení a o jejich kvalitě.

Článek 13

Zrušení

Nařízení (EHS) č. 311/76 se zrušuje.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 11. července 2007.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

M. LOBO ANTUNES


(1)  Úř. věst. C 185, 8.8.2006, s. 31.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. března 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2007.

(3)  Úř. věst. C 83 E, 2.4.2004, s. 94.

(4)  Úř. věst. L 39, 14.2.1976, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(7)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

(8)  Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 44.

(9)  Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 12.

(10)  Úř. věst. L 50, 25.2.2003, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12.

(12)  Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 222, 5.9.2003, s. 3.