28.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 379/5

(1)

Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi stanovit nařízením prahovou hodnotu, pod kterou jsou opatření podpory považována za opatření nesplňující všechna kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy a nepodléhají tedy oznamovacímu postupu podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(2)

Komise použila články 87 a 88 Smlouvy a zejména v četných rozhodnutích blíže objasnila pojem podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Komise rovněž stanovila svou politiku vzhledem ke stropu podpory de minimis, do jehož výše se čl. 87 odst. 1 nemusí použít, nejprve ve svém oznámení o pravidle de minimis  (3) pro státní podpory a poté v nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu de minimis  (4). Vzhledem ke zkušenostem získaným při uplatňování tohoto nařízení a za účelem respektování vývoje inflace a hrubého domácího produktu ve Společenství do roku 2006 a pravděpodobného vývoje po dobu platnosti tohoto nařízení se zdá být vhodné upravit některé podmínky stanovené nařízením č. 69/2001 (ES) a toto nařízení nahradit.

(3)

S ohledem na zvláštní pravidla uplatňovaná v odvětví prvovýroby zemědělských produktů a produktů, rybolovu a akvakultury a na nebezpečí, že v těchto odvětvích dokonce i podpora v menší výši, než je stanovena v tomto nařízení, může splňovat kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy toto nařízení by se nemělo vztahovat na uvedená odvětví. Vzhledem k vývoji odvětví dopravy, zejména vzhledem k restrukturalizaci četných dopravních činností po jejich liberalizaci již není zdůvodnitelné vynětí odvětví dopravy z působnosti nařízení de minimis. Působnost této směrnice by tudíž měla být rozšířena na celé odvětví dopravy. Obecný strop de minimis by však měl být upraven tak, aby zohledňoval průměrnou malou velikost podniků činných v odvětví nákladní a osobní silniční dopravy. Ze stejného důvodu, rovněž s ohledem na nadměrnou kapacitu tohoto odvětví a s přihlédnutím k cílům dopravní politiky v záležitostech přetížení silniční sítě a nákladní dopravy by měla být vyloučena podpora pro nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu podniky, které provozují nákladní silniční dopravu pro cizí potřebu. To nezpochybňuje kladný přístup Komise k státním podporám na čistší dopravní prostředky šetrnější k životnímu prostředí v jiných právních předpisech Společenství, než je toto nařízení. Vzhledem k nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu by se toto nařízení nemělo vztahovat na odvětví uhelného průmyslu (5).

(4)

Vzhledem k podobnosti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh na jedné straně a nezemědělských produktů na straně druhé by se však toto nařízení mělo vztahovat na zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky. Činnosti probíhající v zemědělských podnicích potřebné pro přípravu produktu k prvnímu prodeji, například sklizeň, nařezání nebo mlácení obilovin, balení vajec apod., jakož i první prodej dalším prodejcům nebo zpracovatelům by v této souvislosti neměly být považovány za zpracování nebo uvedení na trh. Od nabytí platnosti tohoto nařízení by podpora poskytnutá podnikům činným v odvětví zpracování nebo uvádění na trh zemědělských produktů neměla nadále podléhat nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 ze dne 6. října 2004 o užití článků 87 a 88 Smlouvy o ES ohledně podpory de minimis v odvětví zemědělství a rybolovu (6). Nařízení (ES) č. 1860/2004 by tudíž mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Soudní dvůr evropských Společenství stanovil, že jakmile Společenství přijalo právní předpis o společné organizaci trhu v daném zemědělském odvětví, nesmějí členské státy přijmout jakékoli opatření, které by jej mohlo porušovat nebo k němu stanovit výjimky. Z tohoto důvodu by se toto nařízení nemělo použít na podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů získaných nebo uvedených na trh. Nemělo by se vztahovat ani na podpory de minimis, které jsou vázány na společný závazek dělit se o tuto podporu s primárním výrobcem.

(6)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu vývozu nebo podporu de minimis zvýhodňující domácí výrobky před dováženými. Zejména by se neměla vztahovat na podporu financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných členských státech Společenství. Podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh zpravidla podporu vývozu nepředstavuje.

(7)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podniky v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (7) vzhledem k obtížím spojeným se stanovením hrubého grantového ekvivalentu podpory udělované tomuto druhu podniků.

(8)

Ze zkušeností Komise lze odvodit, že podpora, která za období tří let nepřesáhne strop ve výši 200 000 EUR, neovlivní obchod mezi členskými státy nebo nenaruší hospodářskou soutěž, a nespadá proto pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Co se týče podniků činných v odvětví silniční dopravy, měl by být stanoven strop ve výši 100 000 EUR.

(9)

Období, které se pro tento účel bere do úvahy, tvoří fiskální roky používané podnikem pro daňové účely v dotčeném členském státě. Příslušné období tří let by mělo být posuzováno v postupných krocích, takže při každém novém přidělení podpory de minimis je potřebné určit celkovou částku poskytnuté podpory de minimis v dotčeném fiskálním roce i během předchozích dvou fiskálních let. Pro tyto účely je třeba vzít do úvahy podporu poskytnutou jakýmkoli členským státem, i když je částečně nebo zcela financována ze zdrojů pocházejících ze Společenství. Nemělo by to být možné pro dělit opatření podpory přesahující strop de minimis na několik menších částek tak, aby byly tyto části uvedeny do souladu s tímto nařízením.

(10)

V souladu se zásadami, kterými se řídí podpora podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy by měla být podpora de minimis považována za poskytnutou v okamžiku, kdy podnik získá na tuto podporu podle platného vnitrostátního právního režimu právní nárok.

(11)

Aby se zamezilo obcházení maximálních měr podpory stanovených v různých nástrojích Společenství, neměla by být podpora de minimis kumulována se státní podporou ohledně týchž způsobilých nákladů, pokud by takováto kumulace měla za následek míru podpory převyšující míru stanovenou pro konkrétní podmínky každého případu v nařízení nebo rozhodnutí o blokové výjimce přijatém Komisí.

(12)

Pro účely transparentnosti, stejného zacházení a správného použití stropu de minimis by měly všechny členské státy používat stejnou metodu výpočtu. Pro zjednodušení tohoto výpočtu a v souladu se stávající praxí používání pravidla de minimis by měla být podpora, která není poskytnuta formou finančního příspěvku vyplaceného v hotovosti, přepočtena na hrubý ekvivalent grantu finančního příspěvku. Za účelem zajištění účinného dohledu by toto nařízení mělo být navíc použito pouze na opatření podpory, která jsou transparentní a jejichž hodnotu lze snadno vyčíslit. Pro výpočet ekvivalentu podpory v případě jiných transparentních podpor než formou příspěvků nebo podpory poskytované v několika splátkách je nutné použít tržní úrokové sazby platné v době poskytnutí této podpory. V zájmu jednotného, transparentního a jednoduchého uplatňování pravidel o státních podporách se za referenční sazby pro účely tohoto nařízení považují tržní sazby, které Komise pravidelně stanovuje na základě objektivních kritérií a zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie a na internetu. Může však být nutné připočíst k základní sazbě další základní body s ohledem na jistoty poskytnuté příjemcem nebo riziko, které je s tímto příjemcem spojeno.

(13)

Pro účely transparentnosti, stejného zacházení a účinného dohledu by se toto nařízení mělo použít jen v případě podpory de minimis, která je transparentní. Transparentní podpora je podpora, pro niž lze přesně vypočíst hrubý ekvivalent grantu ex ante bez potřeby provádět hodnocení rizik. Takovýto přesný výpočet může být například proveden ohledně grantů, úrokových dotací nebo limitovaných osvobození od daní. Podpora obsaženou v kapitálových injekcích by neměla být považována za transparentní podporu de minimis, ledaže celková částka veřejné injekce nedosáhne stropu de minimis. Podpora sestávající z opatření rizikového kapitálu uvedená v pokynech Společenství na podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (8) by neměla být považována za transparentní podporu de minimis, ledaže je prostřednictvím daného režimu rizikového kapitálu poskytován kapitál pouze do stropu de minimis na každý cílový podnik. Podpora poskytovaná formou půjček by měla být považována za transparentní podporu de minimis, jestliže byl hrubý ekvivalent podpory vypočten na základě tržních úroků běžných v době udělení podpory.

(14)

Toto nařízení nevylučuje možnost, že by opatření přijaté členským státem mohlo být považováno za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy z jiných důvodů než těch, které jsou upraveny v tomto nařízení, například v případě kapitálových injekcí, jestliže o daném opatření bylo rozhodnuto v souladu se zásadou tržního investora.

(15)

Je nutné vytvořit právní jistotu pro systémy záruk, které nemají potenciál k ovlivnění trhu nebo narušení hospodářskou soutěž, a k nímž je k dispozici dostatek údajů ke spolehlivému posouzení jakýchkoliv potenciálních účinků. Toto nařízení by tudíž mělo transponovat obecný strop de minimis ve výši 200 000 EUR konkrétní stropu pro záruky založený na zaručené částce individuální půjčky, která tvoří základ dané záruky. Je záhodno vypočíst tento specifický strop s použitím metodiky k posouzení částky státní podpory zahrnuté do systémů záruk k jištění půjček životaschopným podnikům. Metodika a údaje použité k výpočtu stropu specifické záruky by měly vyloučit podniky v obtížích podle Společenství o státních podporách k záchraně a restrukturalizaci společností v obtížích. Tento specifický strop se tudíž nepoužije na jednotlivou podporu ad hoc poskytnutou mimo rozsah systému záruk ani na podporu poskytovanou podnikům v obtížích nebo na záruky pro dané transakce, které nepředstavují půjčku, jako transakce záruční nebo kapitálové. Specifický strop by měl být stanoven na základě skutečnosti, že při přihlédnutí k maximálnímu podílu sazbě (čisté podíly nesplacení ve výši 13 % představující nejhorší možný scénář pro záruční programy Společenství) by bylo možno mít za to, že záruka ve výši 1 500 000 EUR představuje hrubý ekvivalent grantu, který odpovídá obecnému stropu de minimis. Tato částka by měla být snížena na 750 000 EUR ohledně podniků činných v odvětví silniční dopravy. Tento specifický strop by se měl vztahovat pouze na záruky pokrývající příslušné půjčky do výše 80 %. Metodika přijatá Komisí po oznámení této metodiky na základě nařízení Komise v oblasti státních podpor, například nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na vnitrostátní regionální investiční podporu (9) může být užita členskými státy i pro účely posouzení hrubého grantového ekvivalentu obsaženého v záruce, jestliže schválená metodika výslovně upravuje daný druh záruk a příslušných transakcí v kontextu uplatnění tohoto nařízení.

(16)

Po oznámení členským státem může Komise přezkoumat, zda opatření podpory, které se neskládá z grantu, půjčky, záruky, kapitálových injekcí nebo opatření rizikového kapitálu vede k hrubému grantovému ekvivalentu, který nepřevyšuje strop de minimis a mohly by se na něj tudíž vztahovat ustanovení tohoto nařízení.

(17)

Komise je povinna zajistit, aby byla dodržována pravidla státní podpory a zejména pak podmínky, za kterých je podpora podle pravidel de minimis poskytována. V souladu se zásadou spolupráce zakotvenou v článku 10 Smlouvy by členské státy měly Komisi plnění tohoto úkolu usnadnit tím, že pomocí vhodných mechanismů zajistí, aby celková výše podpory poskytnutá podle pravidla de minimis stejnému podniku nepřesáhla za období tří let pevně stanovený strop ve výši 200 000 EUR. Proto je třeba, aby členské státy v případě poskytnutí podpory de minimis informovaly dotyčný podnik o částce podpory a její povaze de minimis, s odkazem na toto nařízení. Kromě toho by měly před poskytnutím takové podpory dotčené členské státy obdržet od podniku prohlášení o jiných podporách de minimis poskytnutých v daném rozpočtovém roce a dvou jemu předcházejících rozpočtových let a pečlivě přezkoumat, zda nově poskytnutá podpora de minimis nepřekročila pevně stanovený strop podpory de minimis. Alternativně by mělo být možné zajistit dodržování tohoto stropu pomocí centrálního registru nebo, v případě záručních režimů stanovených orgány Komise, by mohly tyto orgány samy vytvářet seznamy příjemců a vyžadovat od členských států, aby příjemce informovaly o obdržené podpoře de minimis.

(18)

Platnost nařízení (ES) č. 69/2001 končí dnem 31. prosince 2006. Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2007. Vzhledem ke skutečnosti, že nařízení (ES) č. 69/2001 nebylo uplatňováno v odvětví dopravy, jež dosud nebylo předmětem de minimis; rovněž vzhledem k velmi omezené částce de minimis, jež se použije v odvětví zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů a za podmínky, že budou splněny určité podmínky, toto nařízení by se mělo použít na podporu poskytnutou před tím, než nabylo platnosti, podnikům činným v odvětví dopravy a v odvětví zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. Navíc by jakákoli jednotlivá podpora udělená v souladu s nařízením č. 69/2001 v době platnosti uvedeného nařízení neměla být tímto nařízením dotčena.

(19)

S ohledem na zkušenosti Komise a zejména s ohledem na intervaly, v nichž je obvykle nutné politiku státní podpory přezkoumat, je vhodné dobu používání tohoto nařízení omezit. Pokud by platnost tohoto nařízení skončila, mají členské státy pro programy podpory de minimis podle tohoto nařízení k dispozici adaptační období šesti měsíců,

a)

podpor poskytnutých podnikům činným v odvětvích rybolovu a akvakultury, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (10);

b)

podpor poskytnutých podnikům činným v odvětvích prvovýroby zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy;

c)

podpor poskytnutých podnikům činným v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy na trh, v těchto případech:

d)

podpory na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo do členských států, zejména podpory přímo spojené s vyváženým množstvím na vytvoření a provoz distribuční sítě nebo jiné běžné výdaje související s vývozní činností.

e)

podpory závislé na užití domácích produktů na úkor dovážených produktů;

f)

podpory udělené podnikům v obtížích;

g)

podpory na nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu poskytované podnikům provozujícím silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu;

h)

podpora udělená podnikům v obtížích.

a)

„zemědělskými produkty“ rozumí produkty uvedené v příloze I Smlouvy o ES s výjimkou produktů rybolovu;

b)

„zpracováním zemědělských produktů“ rozumí jakékoli zpracování zemědělského produktu vedoucí ke vzniku produktu, který je též zemědělským produktem s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;

c)

„uváděním zemědělských produktů na trh“ rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodání produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje primárním producentem dalším prodejcům nebo zpracovatelským podnikům nebo jakékoliv činnosti k přípravě produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej primárním producentem konečným spotřebitelům se považuje za uvádění na trh, pokud k němu dochází na místech vyhrazených k tomuto účelu.

a)

Podpory skládající se z půjček mají být považovány za transparentní podpory de minimis, byl-li hrubý ekvivalent byl vypočten s použitím tržních úrokových měr obvyklých v době udělení grantu.

b)

Podporu sestávající z kapitálových injekcí nelze považovat za transparentní podporu de minimis, ledaže celková částka injekce z veřejných prostředků nepřesáhne strop de minimis.

c)

Podporu sestávající z opatření rizikového kapitálu nelze považovat za transparentní podporu de minimis, ledaže je v rámci daného režimu rizikového kapitálu poskytován kapitál každému z cílových podniků pouze do stropu de minimis.

d)

Jednotlivá podpora poskytnutá v rámci určitého režimu záruk podnikům, které nejsou podniky v obtížích, se považuje za transparentní podporu de minimis, jestliže zaručená část půjčky poskytnutá podle tohoto režimu nepřesáhne 1 500 000 EUR na jeden podnik. Jednotlivá podpora poskytnutá podle programu záruk podnikům činným v odvětví silniční dopravy, jež nejsou podniky v obtížích, má být považována za transparentní podporu de minimis, jestliže zaručená část příslušné půjčky poskytnutá v rámci tohoto programu nepřevýší částku 750 000 EUR na podnik. Pokud zaručená část příslušné půjčky tvoří pouze daný podíl tohoto stropu, má se za to, že hrubý grantový ekvivalent této záruky odpovídá témuž podílu použitelného stropu stanoveného v čl. 2 odst. 2. Záruka nesmí převýšit 80 % odpovídající půjčky. Programy záruk budou rovněž považovány za transparentní, jestliže i) před jejich prováděním byla metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu záruk přijata po jejím oznámení Komisi podle jiného nařízení přijatého Komisí v oblasti státní podpory a ii) schválená metodika výslovně upravuje daný druh záruk a příslušných transakcí v kontextu uplatnění tohoto nařízení.

a)

Evropský investiční fond vytvoří, na ročním základě na základě informací, které jsou finanční zprostředkovatelé povinni poskytnout EIF, seznam příjemců podpory a hrubého grantového ekvivalentu, který každý z nich obdržel. Evropský investiční fond zašle tyto informace dotyčnému členskému státu a Komisi a

b)

Dotyčný členský stát sdělí tyto informace konečným příjemcům ve lhůtě tří měsíců od obdržení této informace od Evropského investičního fondu a

c)

Dotčené členské státy si vyžádají prohlášení od každého příjemců, že celková výše obdržené podpory de minimis nepřesahuje strop stanovený v čl. 2 odst. 2. V případě, že je tento strop přesažen jedním nebo více příjemci, dotčený členský stát zajistí, aby bylo opatření podpory vedoucí k přesažení stropu buďto oznámeno Komisi nebo zajištěno jeho vrácení příjemcem.

a)

v bodě 1 se vypouští slova „zpracování a uvádění na trh“

b)

vypouští se bod 3.