31.7.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 210/19

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1082/2006

ze dne 5. července 2006

o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 159 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 159 třetího pododstavce Smlouvy lze mimo fondy, které jsou uvedeny v prvním pododstavci uvedeného článku, rozhodnout o provádění specifických činností za účelem dosažení cílů sociální a hospodářské soudržnosti stanovených ve Smlouvě. Harmonický rozvoj celého území Společenství a větší hospodářská, sociální a územní soudržnost vyžadují posílení územní spolupráce. K tomuto účelu je vhodné přijmout opatření nezbytná ke zlepšení podmínek, za nichž se územní spolupráce uskutečňuje.

(2)

Je třeba přijmout opatření ke zmírnění závažných obtíží, jimž členské státy, zejména regionální a místní orgány, čelí při provádění a řízení činností v souvislosti s územní spoluprací v rámci rozdílných vnitrostátních právních předpisů a postupů.

(3)

Zvláště s ohledem na větší počet pozemních a námořních hranic Společenství po jeho rozšíření je nutné usnadnit posilování územní spolupráce ve Společenství.

(4)

Během programového období 2000–2006 se ukázalo, že stávající nástroje, například evropské hospodářské zájmové sdružení, nejsou vhodné k organizování strukturované spolupráce v rámci iniciativy INTERREG.

(5)

Acquis Rady Evropy poskytuje různé příležitosti a rámce, na jejichž základě se mohou regionální a místní orgány zapojit do přeshraniční spolupráce. Účelem tohoto nástroje není obcházet tyto jiné rámce ani vytvořit soubor zvláštních společných pravidel, kterými by se jednotně řídila všechna taková ujednání v celém Společenství.

(6)

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (4) zvyšuje finanční prostředky na podporu evropské územní spolupráce.

(7)

Je rovněž nutné usnadnit a následně hodnotit provádění činností v rámci územní spolupráce bez finančního příspěvku Společenství.

(8)

V zájmu překonání překážek, které brání územní spolupráci, je třeba zavést nástroj pro spolupráci na úrovni Společenství, který vytvoří na území Společenství spolupracující seskupení s právní subjektivitou zvaná „evropská seskupení pro územní spolupráci“ (ESÚS). Využívání ESÚS by mělo být nepovinné.

(9)

Je vhodné, aby ESÚS mělo pravomoc jednat jménem svých členů, zejména regionálních a místních orgánů, z nichž je složeno.

(10)

Úkoly a pravomoci ESÚS by měly být stanoveny v úmluvě.

(11)

ESÚS by mělo být schopno jednat buď za účelem provádění programů nebo projektů územní spolupráce spolufinancovaných Společenstvím, zvláště strukturálními fondy podle nařízení (ES) č. 1083/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (5), nebo za účelem provádění opatření územní spolupráce vycházejících výlučně z podnětu členských států a jejich regionálních a místních orgánů, ať již s finančním příspěvkem Společenství, nebo bez něho.

(12)

Je nutné upřesnit, že zřízením ESÚS není dotčena finanční odpovědnost regionálních a místních orgánů ani členských států, pokud jde o správu finančních prostředků Společenství i vnitrostátních finančních prostředků.

(13)

Je nutné upřesnit, že předmětem úmluvy nemohou být pravomoci, které regionální a místní orgány vykonávají jako orgány veřejné moci, zvláště pak policejní a normotvorné pravomoci.

(14)

Je nutné, aby ESÚS vypracovalo své stanovy a zřídilo vlastní orgány, jakož i pravidla pro svůj rozpočet a výkon své finanční odpovědnosti.

(15)

Podmínky pro územní spolupráci by se měly stanovit v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů, neboť využívání ESÚS je nepovinné, v souladu s ústavním pořádkem každého členského státu.

(16)

Ustanovení čl. 159 třetího pododstavce Smlouvy neumožňuje začlenění subjektů z třetích zemí do právních předpisů založených na uvedeném ustanovení. Přijetí opatření Společenství umožňujícího zřízení ESÚS by však nemělo vyloučit možnost, aby se subjekty ze třetích zemí účastnily ESÚS zřízených v souladu s tímto nařízením, pokud to umožňují právní předpisy dotyčné třetí země nebo dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Povaha ESÚS

1.   Evropské seskupení pro územní spolupráci (dále jen „ESÚS“) může být zřízeno na území Společenství za podmínek a podle ujednání stanovených v tomto nařízení.

2.   Cílem ESÚS je usnadnit a podpořit přeshraniční, nadnárodní nebo meziregionální spolupráci (dále jen „územní spolupráce“) mezi jeho členy podle čl. 3 odst. 1 za výhradním účelem posílení hospodářské a sociální soudržnosti.

3.   ESÚS má právní subjektivitu.

4.   ESÚS má v každém členském státě nejširší právní způsobilost přiznávanou podle vnitrostátního práva daného členského státu právnickým osobám; může zejména nabývat nebo zcizovat movitý i nemovitý majetek, přijímat zaměstnance do pracovního poměru a vystupovat před soudem.

Článek 2

Rozhodné právo

1.   ESÚS se řídí:

a)

tímto nařízením;

b)

úmluvou uvedenou v článku 8 a stanovami uvedenými v článku 9, pokud to toto nařízení výslovně povoluje;

c)

v případě záležitostí, které toto nařízení neupravuje nebo které upravuje jen částečně, právem členského státu, v němž má sídlo.

Je-li nutné podle práva Společenství nebo mezinárodního práva soukromého určit právo, kterým se ESÚS řídí, považuje se ESÚS za subjekt členského státu, v němž má sídlo.

2.   Je-li členský stát tvořen více územními celky, které mají vlastní právní předpisy, zahrnuje odkaz na platné právo podle odst. 1 písm. c) právo dotyčných územních jednotek, s přihlédnutím k ústavnímu uspořádání dotyčného členského státu.

Článek 3

Složení ESÚS

1.   ESÚS sdružuje členy, kteří patří, v mezích svých pravomocí podle vnitrostátního práva, do jedné nebo více následujících kategorií:

a)

členské státy;

b)

regionální orgány;

c)

místní orgány;

d)

veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 1 odst. 9 druhého pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (6).

Členy mohou být i sdružení tvořená subjekty patřícími do jedné nebo více těchto kategorií.

2.   ESÚS sdružuje členy nacházející se na území nejméně dvou členských států.

Článek 4

Zřízení ESÚS

1.   Rozhodnutí zřídit ESÚS se přijímá na základě podnětu ze strany jeho případných budoucích členů.

2.   Každý případný budoucí člen:

a)

oznámí členskému státu, podle jehož právních předpisů byl zřízen, svůj záměr účastnit se ESÚS a

b)

zašle tomuto členskému státu jedno vyhotovení navrhované úmluvy uvedené v článku 8 a stanov uvedených v článku 9.

3.   Poté, co případný budoucí člen uvědomí podle odstavce 2 dotyčný členský stát, schválí tento stát s přihlédnutím ke svému ústavnímu uspořádání jeho účast v ESÚS, ledaže shledá, že tato účast není v souladu s tímto nařízením nebo s vnitrostátními právními předpisy, včetně práv a povinností případného budoucího člena, nebo že tato účast není opodstatněná z důvodu veřejného zájmu nebo veřejné politiky dotyčného členského státu. V takovém případě vydá členský stát prohlášení, v němž uvede své důvody k odepření schválení.

Členský stát zpravidla dospěje k rozhodnutí ve lhůtě tří měsíců ode dne doručení přípustné žádosti v souladu s odstavcem 2.

Při rozhodování o účasti případného budoucího člena v ESÚS mohou členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidla.

4.   Členské státy určí příslušné orgány, které přijímají oznámení a doklady uvedené v odstavci 2.

5.   Členové schválí úmluvu uvedenou v článku 8 a stanovy uvedené v článku 9, přičemž zajistí jejich soulad se schválením členských států podle odstavce 3 tohoto článku.

6.   Každou změnu úmluvy a každou podstatnou změnu stanov schvalují členské státy postupem podle tohoto článku. Podstatnými změnami stanov se rozumějí změny, jejichž přímým nebo nepřímým důsledkem je změna úmluvy.

Článek 5

Nabývání právní subjektivity a zveřejnění v Úředním věstníku

1.   Stanovy uvedené v článku 9 a veškeré jejich pozdější změny se registrují nebo zveřejňují v souladu s platným vnitrostátním právem členského státu, v němž má dotyčné ESÚS sídlo. ESÚS nabývá právní subjektivitu dnem registrace nebo dnem zveřejnění, podle toho, co nastane dříve. Členové informují příslušné členské státy a Výbor regionů o úmluvě a o registraci nebo zveřejnění stanov.

2.   ESÚS do deseti pracovních dnů od registrace nebo zveřejnění stanov zajistí, aby byla Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství zaslána žádost o zveřejnění oznámení o zřízení ESÚS v Úředním věstníku Evropské unie s podrobnostmi o jeho názvu, cílech, členech a sídle.

Článek 6

Kontrola řízení veřejných finančních prostředků

1.   Kontrolu toho, jak ESÚS řídí veřejné finanční prostředky, vykonávají příslušné úřady členského státu, v němž má ESÚS sídlo. Členský stát, v němž má ESÚS sídlo, pro tento úkol určí příslušný orgán ještě předtím, než podle článku 4 schválí účast v ESÚS.

2.   Pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy ostatních dotčených členských států, zajistí orgány členského státu, v němž má ESÚS sídlo, aby příslušné orgány v ostatních dotčených členských státech prováděly na svém území kontroly činností ESÚS, které jsou vykonávány v těchto členských státech, a vyměňovaly si veškeré související informace.

3.   Veškeré kontroly se vykonávají v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

4.   Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3, pokud úkoly ESÚS uvedené v čl. 7 odst. 3 prvním nebo druhém pododstavci zahrnují činnosti spolufinancované Společenstvím, použijí se příslušné právní předpisy o kontrole finančních prostředků poskytovaných Společenstvím.

5.   Členský stát, v němž má ESÚS sídlo, informuje ostatní dotčené členské státy o veškerých obtížích, s nimiž se během kontrol setká.

Článek 7

Úkoly

1.   ESÚS vykonává úkoly, které mu svěří jeho členové v souladu s tímto nařízením. Jeho úkoly stanoví úmluva, na níž se dohodnou jeho členové, v souladu s články 4 a 8.

2.   ESÚS jedná v rámci úkolů, kterými byl pověřen, které se omezují na usnadnění a podporu územní spolupráce za účelem posílení hospodářské a sociální soudržnosti a které stanoví jeho členové, s tím, že všechny tyto úkoly spadají do pravomocí každého člena podle jeho vnitrostátního práva.

3.   Úkoly ESÚS jsou konkrétně omezeny zejména na provádění programů územní spolupráce nebo projektů spolufinancovaných Společenstvím prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu nebo Fondu soudržnosti.

ESÚS může provádět další zvláštní činnosti územní spolupráce mezi svými členy při sledování cílů uvedených v čl. 1 odst. 2, ať již s finančním příspěvkem Společenství, nebo bez něho.

Členské státy mohou omezit úkoly, které mohou ESÚS provádět bez finančního příspěvku Společenství. Tyto úkoly však zahrnují alespoň činnosti spolupráce uvedené v článku 6 nařízení (ES) č. 1080/2006.

4.   Úkoly, kterými členové pověří ESÚS, se netýkají výkonu pravomocí, jež ukládá veřejné právo, ani povinností určených k ochraně obecných zájmů státu nebo jiných orgánů veřejné moci, jako jsou policejní a normotvorné pravomoci, výkon spravedlnosti a zahraniční politika.

5.   Členové ESÚS mohou jednomyslně rozhodnout o zmocnění jednoho z členů k plnění úkolů seskupení.

Článek 8

Úmluva

1.   ESÚS se řídí úmluvou, kterou jednomyslně uzavřou jeho členové v souladu s článkem 4.

2.   Úmluva stanoví:

a)

název ESÚS a jeho sídlo, které musí být v členském státě, podle jehož práva je zřízen alespoň jeden z členů;

b)

rozsah území, na němž může ESÚS plnit své úkoly;

c)

konkrétní cíl a úkoly ESÚS, dobu jeho trvání a podmínky, kterými se řídí jeho rozpuštění;

d)

seznam členů ESÚS;

e)

právo rozhodné pro výklad a prosazování úmluvy, kterým je právo členského státu, v němž má ESÚS sídlo;

f)

vhodná ujednání o vzájemném uznávání, včetně pro účely finanční kontroly, a

g)

postupy pro provádění změn úmluvy, které musí být v souladu s povinnostmi stanovenými v článcích 4 a 5.

Článek 9

Stanovy

1.   Stanovy ESÚS přijímají na základě úmluvy jeho členové jednomyslně.

2.   Stanovy ESÚS obsahují přinejmenším všechna ustanovení úmluvy a dále:

a)

provozní předpisy orgánů ESÚS a jejich pravomoci, jakož i počet zástupců členů v příslušných orgánech;

b)

rozhodovací postupy ESÚS;

c)

pracovní jazyk nebo jazyky;

d)

ujednání o jeho fungování, zejména pokud jde o personální řízení, způsoby náboru zaměstnanců a povahu pracovních smluv;

e)

ujednání o finančních příspěvcích členů a o použitelných účetních a rozpočtových pravidlech, včetně finančních otázek, každého z členů ESÚS ve vztahu k ESÚS;

f)

ujednání o odpovědnosti člena podle čl. 12 odst. 2;

g)

orgány odpovědné za určení nezávislých externích auditorů a

h)

postupy pro změny stanov, které musí být v souladu s povinnostmi stanovenými v článcích 4 a 5.

Článek 10

Uspořádání ESÚS

1.   ESÚS má alespoň tyto orgány:

a)

shromáždění, které je tvořeno zástupci jeho členů;

b)

ředitele, který ESÚS zastupuje a jedná jeho jménem.

2.   Stanovy mohou upravovat zřízení dalších orgánů s jasně vymezenými pravomocemi.

3.   ESÚS odpovídá vůči třetím osobám za jednání svých orgánů, a to i v případě, že toto jednání nespadá do úkolů ESÚS.

Článek 11

Rozpočet

1.   ESÚS vypracuje roční rozpočet, který přijímá shromáždění a který obsahuje zejména složku běžných nákladů a v případě potřeby provozní složku.

2.   Příprava účetních závěrek, v případě potřeby včetně doprovodné výroční zprávy, auditu a zveřejnění těchto účetních závěrek, se řídí ustanoveními podle čl. 2 odst. 1 písm. c).

Článek 12

Likvidace, úpadek, zastavení plateb a odpovědnost

1.   Pokud jde o likvidaci, úpadek, zastavení plateb a podobné postupy, řídí se ESÚS právními předpisy členského státu, v němž má sídlo, pokud odstavce 2 a 3 nestanoví jinak.

2.   ESÚS odpovídá za své dluhy jakékoli povahy.

Pokud aktiva ESÚS nedostačují na pokrytí jeho závazků, odpovídají jeho členové za dluhy ESÚS jakékoli povahy, přičemž se podíl každého člena stanoví úměrně k jeho příspěvku, pokud vnitrostátní právo, podle něhož je člen zřízen, odpovědnost daného člena nevylučuje nebo neomezuje. Úprava příspěvků musí být obsažena ve stanovách.

Pokud je odpovědnost alespoň jednoho člena ESÚS omezena v důsledku vnitrostátního práva, podle něhož je zřízen, mohou ostatní členové ve stanovách rovněž omezit svou odpovědnost.

Členové mohou ve stanovách určit, že po ukončení svého členství v daném ESÚS budou odpovídat za závazky vyplývající z jeho činnosti v průběhu svého členství.

Název ESÚS, jehož členové mají omezenou odpovědnost, musí obsahovat slovo „omezené“.

Úmluva, stanovy a účetní knihy ESÚS s omezenou odpovědností svých členů musí být zveřejněny přinejmenším ve stejném rozsahu, jako je požadováno pro jiné druhy právních subjektů s omezenou odpovědností svých členů, které jsou zřízeny podle práva členského státu, v němž má dané ESÚS sídlo.

Členský stát může na svém území zakázat registraci ESÚS, jehož členové mají omezenou odpovědnost.

3.   Aniž je dotčena finanční odpovědnost členských států, pokud jde o finanční prostředky ze strukturálních fondů nebo Fondu soudržnosti poskytnuté určitému ESÚS, nevzniká v důsledku tohoto nařízení členským státům ve vztahu k ESÚS, jehož nejsou členy, žádná finanční odpovědnost.

Článek 13

Veřejný zájem

Pokud ESÚS provádí činnost v rozporu s předpisy členského státu o veřejné politice, veřejné bezpečnosti, veřejném zdraví nebo veřejné mravnosti nebo v rozporu s jeho veřejným zájmem, může příslušný orgán dotyčného členského státu tuto činnost na svém území zakázat nebo požadovat, aby se členové zřízení podle jeho práva vzdali členství v ESÚS, dokud ESÚS dotyčnou činnost neukončí.

Účelem těchto zákazů nesmí být svévolné ani skryté omezování územní spolupráce mezi členy ESÚS. Rozhodnutí příslušného orgánu musí být přezkoumatelné soudem.

Článek 14

Rozpuštění

1.   Bez ohledu na ustanovení o rozpuštění uvedená v úmluvě nařídí příslušný soud nebo orgán členského státu, v němž má ESÚS sídlo, na žádost kteréhokoli příslušného orgánu s oprávněným zájmem zrušení ESÚS, pokud shledá, že ESÚS nadále nesplňuje požadavky stanovené v čl. 1 odst. 2 nebo v článku 7, zejména že jedná mimo meze úkolů stanovených v článku 7. Příslušný soud nebo orgán uvědomí všechny členské státy, podle jejichž práva byli členové zřízeni, o každé žádosti o rozpuštění ESÚS.

2.   Příslušný soud nebo orgán může ESÚS poskytnout lhůtu k nápravě nežádoucího stavu. Nedojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, nařídí příslušný soud nebo správní orgán jeho zrušení.

Článek 15

Soudní příslušnost

1.   Třetí osoby, které se cítí být poškozeny jednáním nebo opomenutím některého ESÚS, jsou oprávněny uplatňovat své nároky soudní cestou.

2.   Nestanoví-li toto nařízení jinak, vztahují se na spory, jejichž stranou je ESÚS, právní předpisy Společenství o soudní příslušnosti. Ve věci, která není upravena právními předpisy Společenství, jsou pro řešení sporů příslušné soudy členského státu, v němž má ESÚS sídlo.

Pro řešení sporů podle čl. 4 odst. 3 nebo 6 anebo podle článku 13 jsou příslušné soudy členského státu, jehož rozhodnutí je napadáno.

3.   Nic v tomto nařízení nebrání občanům uplatňovat svá vnitrostátní ústavní práva na podání opravného prostředku proti veřejnoprávním subjektům, které jsou členy ESÚS, pokud jde o:

a)

správní rozhodnutí týkající se činností prováděných ESÚS;

b)

přístup ke službám v jejich vlastním jazyce a

c)

přístup k informacím.

Pro tyto případy jsou příslušné soudy členského státu, podle jehož ústavy vznikají práva na podání opravného prostředku.

Článek 16

Závěrečná ustanovení

1.   Členské státy přijmou předpisy nezbytné k zajištění účinného uplatňování tohoto nařízení.

Vyžaduje-li to vnitrostátní právo některého členského státu, může tento členský stát vypracovat souhrnný seznam úkolů, které členové ESÚS ve smyslu čl. 3 odst. 1 zřízení podle jeho práva již mají, pokud jde o územní spolupráci uvnitř tohoto členského státu.

Členský stát uvědomí odpovídajícím způsobem Komisi a ostatní členské státy o veškerých předpisech přijatých na základě tohoto článku.

2.   Členské státy mohou stanovit úhradu poplatků v souvislosti s registrací úmluvy a stanov; výše těchto poplatků však nesmí přesáhnout příslušné správní náklady.

Článek 17

Zpráva a přezkum

Do 1. srpna 2011 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a případně též návrhy na jeho změny.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ke dni 1. srpna 2007, s výjimkou článku 16, který se použije ode dne 1. srpna 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 5. července 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předsedkyně

P. LEHTOMÄKI

(1)  Úř. věst. C 255, 14.10.2005, s. 76.

(2)  Úř. věst. C 71, 22.3.2005, s. 46.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. července 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 12. června 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne 4. července 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Viz strana 25 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(6)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Komise (ES) č. 2083/2005 (Úř. věst. L 333, 20.12.2005, s. 28).