23.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 171/35


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 884/2006

ze dne 21. června 2006,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a o zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1883/78 ze dne 2. srpna 1978 o obecných pravidlech pro financování intervencí záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (1), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (2), a zejména na čl. 42 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Financování intervenčních opatření zaměřených na stabilizaci zemědělských trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005 zajišťuje Společenství za podmínek stanovených právními předpisy z různých odvětví zemědělství. Pokud jde o intervenční opatření ve formě veřejného skladování, stanovilo se v článku 4 nařízení (EHS) č. 1883/78, že částka, kterou má Společenství financovat, se určuje ročními účetními závěrkami sestavenými platebními agenturami. Toto nařízení rovněž stanovilo pravidla a podmínky pro uvedené účetní závěrky. V důsledku toho, že nařízením (ES) č. 1290/2005 byl zřízen Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), který nahradil záruční sekci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), je třeba stanovit odpovídající prováděcí pravidla.

(2)

Intervenční opatření v podobě veřejného skladování lze financovat pouze tehdy, pokud související výdaje byly v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 1290/2005 uskutečněny platebním agenturami, které určily členské státy. Provádění úkolů týkajících se zejména řízení nebo kontroly intervenčních opatření s výjimkou platby podpor však lze delegovat v souladu s čl. 6 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení. Tyto úkoly musí být rovněž možné plnit prostřednictvím více platebních agentur. Je mimo jiné třeba stanovit, že řízení některých opatření veřejného skladování lze na odpovědnost platební agentury svěřit třetím veřejným nebo soukromým na entitám. V důsledku toho je třeba upřesnit působnost platebních agentur v této oblasti, upřesnit jejich povinnosti a stanovit, za jakých podmínek a podle jakých pravidel může být veřejným orgánům nebo soukromým třetím osobám svěřeno řízení některých opatření veřejného skladování. V tomto posledně uvedeném případě je rovněž třeba stanovit, že dotyčné orgány musí bezpodmínečně jednat v rámci smluv, na základě obecných povinností a obecných zásad vymezených tímto nařízením.

(3)

Povaha výdajů na opatření ve formě veřejného skladování může být různá. Je tedy rovněž nezbytné upřesnit pro každou kategorii operací, jaké výdaje jsou způsobilé k financování Společenstvím, a zejména za jakých podmínek lze výdaje uhradit, a to stanovením podmínek způsobilosti a metod výpočtu těchto výdajů. V rámci toho je třeba zejména stanovit, v jakých případech se tyto výdaje mají zohledňovat na základě údajů skutečně zjištěných platebními agenturami, nebo na základě paušálních částek stanovených Komisí.

(4)

Aby mohly členské státy, které nepatří do eurozóny, provádět za harmonizovaných podmínek konsolidaci svých výdajů a svých nákladů v národní měně i v eurech, je třeba stanovit podmínky, za kterých se operace týkající se veřejného skladování zapíší do jejich účtů a jaký směnný kurz se má použít.

(5)

Pro určení částky financování Společenstvím k výdajům na veřejné skladování a s přihlédnutím k velice rozdílné povaze dotyčných opatření a k neexistenci stejnorodých rozhodných skutečností je třeba stanovit jedinou rozhodnou skutečnost na základě účtů, které sestavují a vedou platební agentury a do nichž se jako debetní a kreditní položky zanášejí různé položky výdajů a příjmů zjištěné platebními agenturami.

(6)

V souladu s článkem 6 nařízení Komise (ES) č. 883/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o vedení účtů platebními agenturami, výkazy výdajů a příjmů a podmínky proplácení výdajů v rámci EZZF a EZFRV (3), jsou platební agentury, aby dosáhly proplacení nákladů veřejného skladování, povinny převzít do výkazu výdajů hodnoty a částky, které si účtovaly v průběhu měsíce následujícího po měsíci, k němuž se vztahují operace veřejného skladování. Aby se umožnil dobrý průběh tohoto postupu, je třeba stanovit podmínky, za kterých se Komisi sdělují informace nezbytné k výpočtu nákladů a výdajů.

(7)

Účetnictví týkající se veřejných zásob držených v rámci intervence musí umožnit stanovit částku financování Společenstvím, a zároveň musí umožnit rozpoznat stav zásob produktů, jež byly dány do intervenčního režimu. Za tímto účelem je třeba stanovit, že platební agentury musí vést odděleně skladové účetnictví a finanční účty, jež musí obsahovat údaje nezbytné ke sledování zásob a k řízení financování výdajů a příjmů vytvořených intervenčními opatřeními veřejného skladování.

(8)

Zaúčtování údajů o množstvích, hodnotách a o některých průměrech ze strany platebních agentur je povinné. Některé operace nebo výdaje by se však neměly zohledňovat vzhledem k některým okolnostem nebo by se měly zohlednit podle zvláštních pravidel. Aby se zamezilo rozdílům v zacházení a aby se zajistila ochrana finančních zájmů Společenství, měly by být stanoveny tyto případy a okolnosti, jakož i podmínky jejich zaúčtování.

(9)

Datum, k němuž se provádí zaúčtování různých výdajových a příjmových položek, které jsou spojené s intervenčními opatřeními veřejného skladování, závisí na povaze operací a může být stanoveno v rámci právních předpisů z jednotlivých odvětví zemědělství. V tomto kontextu je třeba stanovit obecné pravidlo, kterým se stanoví, že zaúčtování těchto položek se provádí ke dni, ve kterém dojde ke hmotné operaci vyplývající z intervenčního opatření, a kterým se stanoví zvláštní případy, které je třeba vzít v úvahu.

(10)

Na základě obecné odpovědnosti, která jim přináleží, musí platební agentury soustavně a pravidelně kontrolovat zásoby produktů spadajících do intervenčního režimu. Pro zaručení jednotného uplatnění této povinnosti všemi platebními agenturami je třeba stanovit periodicitu a základní zásady pro kontroly a pro inventarizace.

(11)

Ocenění operací týkajících se veřejného skladování závisí rovněž na povaze operací a lze je určit v rámci platných právních předpisů z jednotlivých odvětví zemědělství. Napříště je třeba stanovit obecné pravidlo, kterým se stanoví, že hodnota nákupů a prodejů se rovná součtu plateb a tržeb realizovaných u hmotných operací nebo jež u těchto hmotných operací realizovány být mají, a zvláštní pravidla nebo zvláštní případy, které je třeba vzít v úvahu.

(12)

Je třeba stanovit formu a obsah dokumentace, jejíž předání se požaduje z titulu intervenčních opatření veřejného skladování, jakož i podmínky a pravidla předávání nebo uchovávání této dokumentace ze strany členských států. V zájmu soudržnosti s pravidly stanovenými v ostatních oblastech dotčených financováním společné zemědělské politiky musejí sdělení a výměny informací stanovené tímto nařízením probíhat za podmínek a postupy podle článku 18 nařízení (ES) č. 883/2006.

(13)

Opatření přijatá na základě tohoto nařízení nahrazují ustanovení nařízení Komise (EHS) č. 411/88 ze dne 12. února 1988 o metodě a úrokové míře pro výpočet nákladů na financování intervenčních opatření ve formě nákupu, skladování a odbytu (4), nařízení Komise (EHS) č. 1643/89 ze dne 12. června 1989, kterým se stanoví paušální částky pro financování hmotných operací v souvislosti s veřejným skladováním zemědělských produktů (5), nařízení Komise (EHS) č. 2734/89 ze dne 8. září 1989 o skutečnostech, ke kterým se má přihlížet při určování výdajů podle čl. 37 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 822/87, které jsou financovány ze záruční sekce EZOZF (6), nařízení Rady (EHS) č. 3492/90 ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení činitelů, které musí brát v úvahu záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu v ročních účetních závěrkách pro financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování (7), nařízení Komise (EHS) č. 3597/90 ze dne 12. prosince 1990 o pravidlech účetnictví pro intervenční opatření zahrnující nákup, skladování a prodej zemědělských produktů intervenčními agenturami (8), nařízení Komise (EHS) č. 147/91 ze dne 22. ledna 1991, kterým se definují a stanoví mezní přípustné odchylky pro množstevní ztráty zemědělských produktů ve veřejném intervenčním skladování (9) a nařízení Komise (ES) č. 2148/96 ze dne 8. listopadu 1996, kterým se stanoví pravidla pro vyhodnocení a kontrolu veřejných intervenčních zásob zemědělských produktů (10).

(14)

Je tedy třeba zrušit nařízení (EHS) č. 411/88, (EHS) č. 1643/89, (EHS) č. 2734/89, (EHS) č. 3492/90, (EHS) č. 3597/90, (EHS) č. 147/91 a (ES) č. 2148/96.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

INTERVENČNÍ OPATŘENÍ VE FORMĚ OPERACÍ VEŘEJNÉHO SKLADOVÁNÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podmínky a pravidla pro financování výdajů na intervenční opatření související s veřejným skladováním Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF), pro řízení a kontrolu odpovídajících operací platebními agenturami podle článku 6 nařízení (ES) č. 1290/2005, pro účtování o odpovídajících výdajích a příjmech EZZF, jakož i pro předávání souvisejících informací a dokumentace Komisi.

Článek 2

Poslání a povinnosti platební agentury

1.   Platební agentury zajišťují řízení a kontrolu operací spojených se intervenčními opatřeními veřejného skladování na vlastní odpovědnost za podmínek stanovených v příloze I a případně v právních předpisech z jednotlivých odvětví zemědělství, zejména na základě minimálních procentních podílů kontrol, které jsou v uvedené příloze stanoveny.

Mohou delegovat své pravomoci z tohoto titulu na intervenční agentury, které odpovídají podmínkám schválení platebních agentur stanovených v oddílu 1.C přílohy I nařízení Komise (ES) č. 885/2006 (11), nebo intervenovat prostřednictvím jiných platebních agentur.

2.   Aniž je dotčena jejich celková odpovědnost v oblasti veřejného skladování, mohou platební agentury nebo intervenční agentury:

a)

svěřit řízení některých opatření veřejného skladování fyzickým nebo právnickým osobám zajišťujícím skladování intervenčních zemědělských produktů (dále jen „skladovatelům“). V tomto případě je tato správa prováděna povinně v rámci smluv o skladování na základě závazků a obecných zásad vymezených v příloze II.

b)

pověřit fyzické nebo právnické osoby prováděním některých specifických úkolů stanovených v právních předpisech z jednotlivých odvětví zemědělství.

3.   Povinnosti na straně platebních agentur v oblasti veřejného skladování jsou zejména tyto:

a)

vést skladové účetnictví a finanční účty pro každý produkt, který je předmětem intervenčního opatření veřejného skladování, a to na základě operací, které realizují od 1. října jednoho roku do 30. září roku následujícího (toto období se dále označuje jen jako „účetní období“),

b)

průběžně aktualizovat seznam skladovatelů, s nimž uzavřely smlouvu v rámci veřejného skladování. Tento seznam musí obsahovat odkazy umožňující přesnou identifikaci všech skladovacích míst, jejich kapacitu, čísla skladových hal, chladíren nebo sil, jejich plány a schémata,

c)

mít k dispozici Komise vzorové smlouvy používané pro veřejné skladování, pravidla vytvořená pro převzetí produktů, skladování produktů a vyskladnění produktů ze skladišť skladovatelů, jakož i pravidla pro úkoly skladovatelů,

d)

vést centralizovaně elektronické skladové účetnictví zásob vycházející ze všech skladovacích míst, všech produktů, všech množství a jakostí různých produktů, kde u každého z nich je uvedena hmotnost (popřípadě hrubá a čistá hmotnost) nebo objem,

e)

uskutečňovat všechny operace týkající se skladování, uchovávání, dopravy nebo přemístění intervenčních produktů v souladu s právními předpisy Společenství a v souladu s vnitrostátními předpisy, aniž je dotčena vlastní odpovědnost kupujících, ostatních platebních organizací zasahujících v rámci operace nebo osob z tohoto titulu pověřených,

f)

provádět po celý rok kontroly intervenčních produktů na skladovacích místech, Tyto kontroly se provádějí v nepravidelných intervalech a nenadále. Není-li tím ohrožen účel kontroly, je však přípustné předchozí ohlášení, jehož lhůta však musí být omezena na nezbytné minimum. Toto předchozí ohlášení nelze s výjimkou řádně odůvodněných případů provést dříve než 24 hodin před zahájením kontroly,

g)

provádět každoroční inventarizaci za podmínek stanovených v článku 8.

Pokud v nějakém členském státě zajišťuje správu účtů veřejného skladování u jednoho nebo více produktů více platebních agentur, konsoliduje se skladové účetnictví a finanční účty podle písmen a) a d) na úrovni členského státu předtím, než dojde k předání odpovídajících informací Komisi.

4.   Platební agentury činí veškerá opatření, aby zaručily:

a)

dobré zachování produktů, které jsou předmětem intervenčních opatření Společenství. Alespoň jednou ročně se ujišťují o jakosti skladovaných produktů,

b)

neporušenost intervenčních zásob.

5.   Platební agentury neprodleně informují Komisi:

a)

o případech, ve kterých může prodloužení doby skladování nějakého produktu přivodit znehodnocení daného produktu,

b)

množstevní ztráty nebo znehodnocení produktu v důsledku přírodních katastrof.

Pokud se Komise dozví o situacích uvedených v prvním pododstavci písmenech a) a b), přijímají se vhodná rozhodnutí:

a)

Pokud jde o situace uvedené ve zmíněném písmenu a), přijímají se vhodná rozhodnutí postupem podle čl. 25 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 (12) nebo případně postupem podle odpovídajícího článku jiných nařízení týkajících se společné organizace zemědělských trhů.

b)

Pokud jde o situace uvedené ve zmíněném písmenu b), přijímají se vhodná opatření postupem podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005.

6.   Platební agentury nesou finanční důsledky špatného uchování produktu, který je předmětem intervence Společenství, zejména v důsledku nevhodných metod skladování. Tato finanční odpovědnost nevylučuje použití opravných prostředků proti skladovateli v případě nedodržení jejich závazků nebo povinností.

7.   Platební agentura trvale zpřístupňuje zástupcům Komise a osobám pověřeným Komisí účty veřejného skladování a všechny dokumenty, smlouvy a evidence vytvořené nebo obdržené v rámci intervence, a to buďto elektronicky, anebo v sídle platební agentury.

8.   Platební agentury předávají:

a)

na žádost Komise dokumenty a informace uvedené v odstavci 7 a doplňkové vnitrostátní správní předpisy přijaté k provedení a správě intervenčních opatření;

b)

podle periodicity stanovené v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 883/2006 informace o veřejném skladování na základě vzorů v příloze III tohoto nařízení.

Článek 3

Intervenční opatření v podobě veřejného skladování

Intervenční opatření v podobě veřejného skladování mohou zahrnovat operace v souvislosti s nákupem, skladování, dopravu a přemístění zásob, jakož i prodej a ostatní distribuci zemědělských produktů za podmínek stanovených platnými právními předpisy z jednotlivých odvětví zemědělství a tímto nařízením.

Článek 4

Financování intervenčních výdajů vzniklých v rámci operací veřejného skladování

1.   V rámci operací veřejného skladování podle článku 3 financuje EZZF z titulu intervence, pokud odpovídající výdaje nebyly stanoveny právními předpisy z jednotlivých odvětví zemědělství, tyto výdaje:

a)

finanční náklady na finanční prostředky zmobilizované členskými státy pro nákup produktů podle metod výpočtu stanovených v příloze IV;

b)

výdaje na hmotné operace vyplývající z nákupu, prodeje nebo z jakéhokoli jiného přechodu vlastnictví k produktům (vstup produktů do veřejného skladování, jejich prodlévání ve veřejném skladování a výstup produktů z veřejného skladování) podle přílohy V na základě paušálních částek jednotných pro celé Společenství a vypočítaných postupy podle přílohy VI;

c)

výdaje na hmotné operace, které nejsou nutně spojeny s nákupem, prodejem nebo jakýmkoli jiným přechodem vlastnictví k produktům na základě paušálních nebo nepaušálních částek podle ustanovení stanovených Komisí v rámci právních předpisů z jednotlivých odvětví zemědělství o těchto produktech a v příloze VII;

d)

snížení hodnoty skladovaných produktů výpočty podle přílohy VIII;

e)

rozdíly (zisky a ztráty) mezi účetní hodnotou a distribuční cenou produktů nebo rozdíly vyplývající z jiných činitelů.

2.   Pro členské státy, které nepatří do eurozóny, platí, aniž jsou dotčeny pravidla a zvláštní specifické rozhodné činitele stanovené v přílohách tohoto nařízení nebo zemědělskými právními předpisy, zejména čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 2808/98 (13), že výdaje podle odst. 1 písm. b) a c) tohoto článku, které se vypočítají na základě částek stanovených v eurech, a výdaje nebo příjmy uskutečněné v národní měně v rámci tohoto nařízení, se převádějí na národní měnu nebo na euro na základě posledního směnného kurzu stanoveného Evropskou centrální bankou před účetním obdobím, během něhož se operace zapisují na účty platební agentury. Tento směnný kurz se použije rovněž na zaúčtování různých specifických případů uvedených v čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení.

Pro účetní období 2007 však členské státy podle čl. 2 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 883/2006 použijí směnné kurzy podle článku 13 tohoto nařízení.

KAPITOLA 2

ÚČTOVÁNÍ O OPERACÍCH VEŘEJNÉHO SKLADOVÁNÍ

Článek 5

Obsah účetnictví veřejných skladů, které vedou platební agentury

1.   Skladové účetnictví podle čl. 2 odst. 3 písm. a) musí obsahovat odděleně tyto třídy položek:

a)

množství produktů zjištěná na vstupu do skladu a množství produktů zjištěných na výstupu ze skladu, a to s fyzickým přemístěním nebo bez fyzického přemístění;

b)

množství použitá z titulu režimu rozdělení zdarma nejchudším osobám podle nařízení Rady (EHS) č. 3730/87 (14) a zaúčtovaná podle ustanovení článku 5 nařízení Komise (EHS) č. 3149/92 (15), v odlišení od množství, která jsou předmětem přemístění do jiného členského státu;

c)

množství, na která se vztahují odběry vzorků, v odlišení od odběrů uskutečněných kupujícími;

d)

množství, která po zjištění vizuální prohlídkou v rámci roční inventarizace nebo při kontrole po převzetí pro intervenci, již nelze přebalit a prodávají se z ruky do ruky;

e)

množství chybějící z důvodů, které nelze určit, i z důvodů, které určit lze, včetně důvodů odpovídajících mezní přípustné odchylce podle platných předpisů;

f)

znehodnocená množství;

g)

přebytečná množství;

h)

chybějící množství překračující mezní přípustné odchylky;

i)

množství uložená do skladů, u nichž se ukazuje, že nesplňují požadované podmínky, což vede k tomu, že skladovatel je odmítne převzít;

j)

čistá množství, která se nacházejí ve skladech na konci každého měsíce nebo na konci účetního období a která nejsou převedena do následujícího měsíce nebo do následujícího účetního období.

2.   Finanční účty podle čl. 2 odst. 3 písm. musejí obsahovat:

a)

hodnotu množství uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku, přičemž se odděleně zanáší hodnota množství koupených a hodnota množství prodaných,

b)

účetní hodnotu množství použitých nebo zohledněných z titulu režimu rozdělení zdarma podle odst. 1 písm. b) tohoto článku,

c)

finanční náklady uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a),

d)

výdaje související s hmotnými operacemi podle čl. 4 odst. 1 písm. b) a c),

e)

finanční náklady vyplývající ze snížení hodnoty podle čl. 4 odst. 1 písm. d),

f)

částky vybrané nebo zpětně inkasované od prodejců, kupujících nebo skladovatelů, jiné než uvedené v čl. 11 odst. 2,

g)

částku pocházející z přímého prodeje v důsledku roční inventury nebo v důsledku kontrol po převzetí produktů do intervenčních skladů,

h)

ztráty a zisky z vyskladnění produktů s přihlédnutím ke snížením hodnoty ve smyslu písmene e) tohoto odstavce,

i)

ostatní debetní a kreditní položky, zejména položky odpovídající množstvím podle odst. 1 písm. c) až g) tohoto článku,

j)

průměrnou účetní hodnotu vyjádřenou podle okolností v tunách nebo v hektolitrech.

Článek 6

Účtování

1.   U položek uvedených v článku 5 se zaúčtovávají množství, hodnoty, částky a průměry skutečně zjištěné platebními agenturami nebo hodnoty a částky vypočítané na základě paušálních částek stanovených Komisí.

2.   Zjištění a výpočty podle odstavce 1 se provádějí s výhradou uplatnění těchto pravidel:

a)

náklady vyskladnění u množství, u kterých byla zjištěna manka nebo znehodnocení, v souladu s pravidly stanovenými v přílohách X a XII, se účtují pouze za množství skutečně prodaná a vyskladněná;

b)

množství, u kterých se zjistilo, že chybějí během převozu z jednoho členského státu do druhého se nepovažují za uložená do skladu v členském státě určení, a proto se na ně neposkytují paušální částky na uložení do skladu;

c)

jestliže se produkt dopravuje či převáží, zaúčtují se paušální částky na uložení do skladu a vyskladnění, v případě, že se tyto náklady nepovažují podle pravidel Společenství za nedílnou součást nákladů za dopravu;

d)

pokud pravidla Společenství nestanoví jinak, příjmy z prodeje znehodnocených produktů ani jakékoliv jiné příjmy v této souvislosti se do účtů nezaznamenávají do dokumentace EZZF;

e)

nadbytečná množství, která by se zjistila, se zaúčtovávají se zápornou hodnotou ve stavu a pohybu zásob mezi chybějícími množstvími. Tato množství se zohlední při určení množství přesahujících mezní přípustnou odchylku;

f)

jiné vzorky, než které si vzali kupující, se zaúčtovávají v souladu s přílohou XII částí 2 písm. a).

3.   Informace o opravách provedených Komisí, pokud jde o údaje z běžného účetního období uvedené v článku 5, se předávají Výboru zemědělských fondů. Mohou být oznámeny členským státům při rozhodnutí o měsíční platbě nebo, nedojde-li k němu, při rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Zaúčtovávají je platební agentury za podmínek stanovených uvedeným rozhodnutím.

Článek 7

Data účtování o výdajích a příjmech a o pohybech produktů

1.   Zaúčtování různých výdajových a příjmových položek se provádí ke dni, k němuž dojde ke hmotné operaci vyplývající z intervenčního opatření.

V následujících případech se však použijí tato data:

a)

datum nabytí účinnosti smlouvy o skladování uvedené v čl. 9 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1262/2001 (16), pokud jde o bílý cukr a surový cukr, a to u množství převzatých v režimu smlouvy o skladování, které bylo před přemístěním zásob převedeno mezi nabízejícím a platební agenturou,

b)

den inkasování u částek vybraných nebo zpětně inkasovaných podle čl. 5 odst. 2 písm. f) a g),

c)

datum skutečného zaplacení nákladů týkajících se hmotných operací, pokud se na tyto náklady nevztahují paušální částky.

2.   Zaúčtování různých položek týkajících se fyzických pohybů produktů a správy zásob se provádí ke dni, k němuž dojde ke hmotné operaci vyplývající z intervenčního opatření.

V následujících případech se však použijí tato data:

a)

datum převzetí produktů platební agenturou podle právní úpravy pro společnou organizaci trhů dotyčného produktu ohledně množství uložených do veřejného skladování bez změny místa skladování,

b)

datum zjištění skutečností u chybějících nebo znehodnocených množství nebo u přebytečných množství,

c)

den skutečného vyskladnění produktů u přímých prodejů týkajících se produktů, které nelze přebalit po vizuální prohlídce v rámci roční inventarizace nebo při kontrole po převzetí pro intervenci a které zůstávají na skladě,

d)

konec účetního období pro případné ztráty přesahující odpovídající mezní přípustnou odchylku.

Článek 8

Inventární soupis

1.   Platební agentury pořizují v průběhu každého účetního období u každého produktu, který je předmětem intervence Společenství, inventární soupis.

Výsledky tohoto inventárního soupisu srovnají s účetními údaji. Zjištěné množstevní rozdíly a částky vyplývající z rozdílů v jakosti odhalených při ověřování se zaúčtovávají podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a c).

2.   Na chybějící množství vyplývající z normálních skladových operací se vztahují mezní hodnoty přípustné odchylky v příloze XI a odpovídají rozdílu mezi teoretickými zásobami vyplývajícími z účetního inventárního soupisu na straně jedné a z fyzických zásob zjištěných na základě inventárního soupisu podle odstavce 1 nebo účetních zásob přetrvávajících po vyčerpání fyzických zásob na skladě na straně druhé.

KAPITOLA 3

OCENĚNÍ ÚČTŮ

Článek 9

Ocenění operací týkajících se veřejného skladování

1.   Hodnota nákupů a prodejů se rovná součtu plateb nebo inkas uskutečněných nebo plateb a inkas za hmotné operace nebo které se za hmotné operace uskutečnit mají, ledaže spadají pod zvláštní ustanovení uvedená v tomto článku a s výhradou zvláštních ustanovení v:

a)

příloze IX u destilovaných produktů (smíšeného alkoholu),

b)

příloze X u chybějících množství,

c)

příloze XII u produktů znehodnocených nebo zničených,

d)

příloze XIII u produktů uložených do skladu, jež skladovatel odmítl převzít.

2.   Určení hodnoty nákupů se provádí pro množství produktů ukládaná do skladu na základě intervenční ceny s přihlédnutím k přeceněním, bonifikacím, slevám, procentním podílům a koeficientům, které se mají použít na intervenční ceny při nákupu produktu v souladu s kritérii vymezenými právními předpisy z různých odvětví zemědělství.

U případů a situací uvedených v příloze X a v oddílech 2.a) a 2.c) přílohy XII se však k přeceněním, bonifikacím, slevám, podílům vyjádřeným v procentech a koeficientům nepřihlíží.

3.   Náklady zaplacené nebo vybrané na hmotné operace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. c) podle právní úpravy Společenství při nákupu produktů se zanášejí na účet jako výdaje nebo příjmy vztahující se k technickým nákladům, a to odděleně od nákupní ceny.

4.   Na finančních účtech uvedených v čl. 5 odst. 2 se množství produktů, která se nacházejí na skladě na konci účetního období a která se mají převést do následujícího účetního období, oceňují průměrnou účetní hodnotou (převodní cenou), která se určí ročním účtem z posledního měsíce účetního období.

5.   Množství uložená do skladu, u kterých se ukáže, že nesplňují podmínky pro skladování, se zaúčtují jako prodaná v okamžiku vyskladnění, za cenu, za kterou byla nakoupena.

Pokud však jsou v okamžiku fyzického vyskladnění produktu vytvořeny podmínky pro použití přílohy X písmene b), musí být vyskladnění zboží předmětem předchozí konzultace Komise.

6.   Jestliže účet vykazuje kreditní zůstatek, odečte se tento od výdajů běžného účetního období.

7.   Jestliže po prvním dni v měsíci nastane změna v paušálních částkách, platebních lhůtách, úrokových sazbách či v jiných činitelích používaných pro výpočet, použijí se nové činitele pro hmotné operace od následujícího měsíce.

KAPITOLA 4

FINANCOVANÉ ČÁSTKY A VÝKAZY VÝDAJŮ A PŘÍJMŮ

Článek 10

Financovaná částka

1.   Částka financovaná z titulu intervenčního opatření podle článku 3 se určuje na základě účtů, které sestavují a vedou platební agentury podle čl. 2 odst. 3 písm. a) a do kterých se zanášejí v aktivech a pasivech různé položky výdajů a příjmů podle článku 5, přičemž se případně zohlední částky výdajů stanovené v rámci právních předpisů z jednotlivých odvětví zemědělství.

2.   Platební agentura předává měsíčně i ročně Komisi elektronicky informace nezbytné pro financování veřejného skladování i účty odůvodňující výdaje a příjmy související s veřejným skladováním ve formě výkazů (Výkazy e-FAUDIT), jejichž vzory se nacházejí v příloze III tohoto nařízení, a to ve lhůtách stanovených v čl. 4 odst.1 písm. c), nařízení (ES) č. 883/2006 a v čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 883/2006.

Článek 11

Výkazy výdajů a příjmů

1.   Financování EZZF se rovná výdajům, které se vypočtou na základě položek sdělených platební agenturou po odečtení případných příjmů vyplývajících z intervenčních opatření, které se oceňují elektronickým systémem zavedeným Komisí a které převezme platební agentura do svého výkazu výdajů sestaveného v souladu s článkem 6 nařízení 883/2006.

2.   Částky zinkasované zpět v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalostí ve smyslu čl. 32 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005 a částky vybrané nebo zpětně zinkasované u prodejců, kupců a skladovatelů, které splňují kritéria podle článku 12 nařízení (ES) č. 883/2006, se deklarují v rozpočtu EZZF za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení.

KAPITOLA 5

VÝMĚNA INFORMACÍ A DOKUMENTACE

Článek 12

Informační systémy

Sdělování a výměny informací stanovené tímto nařízením, jakož i stanovení dokumentů, jejichž vzory se nacházejí v příloze III, se uskutečňují prostřednictvím elektronických systémů umožňujících zabezpečenou elektronickou komunikaci za podmínek a postupy podle článku 18 nařízení (ES) č. 883/2006.

KAPITOLA 6

PŘECHODNÁ OPATŘENÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Přechod

1.   U členských států, které nepatří do eurozóny, se hodnota čistých množství, která budou převedena z účetního období 2006 do účetního období 2007, po odečtení druhého snížení hodnoty na konci účetního období 2006, konvertuje na euro na základě posledního směnného kurzu stanoveného Evropskou centrální bankou před účetním obdobím 2007.

2.   Pokud členský stát, který nepatří do eurozóny, nadále vede účty v národní měně za účetní období 2007 podle čl. 2 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 883/2006, použijí se v průběhu a na konci tohoto účetního období tyto směnné kurzy:

a)

poslední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před účetním obdobím 2007 na konverzi do národní měny:

paušálních částek souvisejících s výdaji podle čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení,

hodnoty chybějících množství překračujících přípustné odchylky týkající se uchování nebo zpracování produktů podle přílohy X písm. a) tohoto nařízení,

hodnoty množství znehodnocených nebo zničených v důsledku živelné pohromy ve smyslu přílohy XII části 2 písm. a) tohoto nařízení,

hodnoty jiných vzorků, než které odebrali kupující podle 6 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení,

paušálních částek souvisejících s množstvími, u nichž byla odmítnuta přejímka podle přílohy XIII části 1 písm. a) a b) tohoto nařízení;

b)

poslední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před prvním dnem každého čtvrtletí účetního období roku 2007 počínaje 1. říjnem 2006 na konverzi do národní měny:

hodnoty množství chybějících v důsledku krádeží nebo jiných zjistitelných příčin podle přílohy X písm. a) tohoto nařízení,

hodnoty množství chybějících v důsledku přesunu nebo přemístění podle přílohy X písm. c) tohoto nařízení,

hodnoty množství znehodnocených nebo zničených v důsledku špatných podmínek uchování ve smyslu přílohy XII části 2 písm. c) tohoto nařízení;

c)

poslední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před účetním obdobím 2008, pro uchování v eurech hodnoty čistých množství, která budou převedena z účetního období 2007 do účetního období 2008, po odečtení druhého snížení hodnoty na konci účetního období 2007.

Článek 14

Zrušení

Nařízení (EHS) č. 411/88, (EHS) č. 1643/89, (EHS) č. 2734/89, (EHS) č. 3492/90, (EHS) č. 3597/90, (EHS) č. 147/91 a (ES) č. 2148/96 se zrušují od 1. října 2006.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení a je nutno je číst v souladu se srovnávacími tabulkami uvedenými v příloze XVI.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. června 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

člen/členka Komise


(1)  Úř. věst. L 216, 5.8.1978, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 695/2005 (Úř. věst. L 114, 4.5.2005, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 320/2006 (Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42).

(3)  Viz strana 1 tohoto Úředního věstníku.

(4)  Úř. věst. L 40, 13.2.1988, s. 25. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 956/2005 (Úř. věst. L 164, 24.6.2005, s. 8).

(5)  Úř. věst. L 162, 13.6.1989, s. 12. Nařízení ve znění nařízení (EHS) č. 269/91 (Úř. věst. L 28, 2.2.1991, s. 22).

(6)  Úř. věst. L 263, 9.9.1989, s. 16.

(7)  Úř. věst. L 337, 4.12.1990, s. 3.

(8)  Úř. věst. L 350, 14.12.1990, s. 43. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1392/97 (Úř. věst. L 190, 19.7.1997, s. 22).

(9)  Úř. věst. L 17, 23.1.1991, s. 9. Nařízení ve znění nařízení (EHS) č. 652/92 (Úř. věst. L 70, 17.3.1992, s. 5).

(10)  Úř. věst. L 288, 9.11.1996, s. 6. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 808/1999 (Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 70).

(11)  Viz strana 90 tohoto Úředního věstníku.

(12)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

(13)  Úř. věst. L 349, 24.12.1998, s. 36.

(14)  Úř. věst. L 352, 15.12.1987, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 313, 30.10.1992, s. 50.

(16)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 48.


SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA I

POVINNOSTI PLATEBNÍCH AGENTUR A POSTUPY FYZICKÉ INSPEKCE podle čl. 2 odst. 3

PŘÍLOHA II

POVINNOSTI A OBECNÉ ZÁSADY ODPOVĚDNOSTI SKLADOVATELŮ, JEŽ MUSÍ BÝT ZAHRNUTY DO SMLOUVY O SKLADOVÁNÍ MEZI PLATEBNÍ AGENTUROU A SKLADOVATELEM podle čl. 2 odst. 2

PŘÍLOHA III

INFORMACE SDĚLOVANÉ ČLENSKÝMI STÁTY podle čl. 10 odst. 2 přes informační systém stanovený v článku 12 (Tabulky e-FAUDIT)

PŘÍLOHA IV

VÝPOČET FINANČNÍCH NÁKLADŮ podle čl. 4 odst. 1 písm. a) + DODATEK uvádějící referenční úrokové sazby

PŘÍLOHA V

HMOTNÉ OPERACE POKRYTÉ PAUŠÁLNÍMI ČÁSTKAMI stanovenými v čl. 4 odst. 1 písm. b)

PŘÍLOHA VI

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKY PRO SPOLEČENSTVÍ podle čl. 4 odst. 1 písm. b)

PŘÍLOHA VII

ZVLÁŠTNÍ SKUTEČNOSTI, JEŽ JE NUTNO ZOHLEDNIT VE VÝDAJÍCH A PŘÍJMECH U NĚKTERÝCH PRODUKTŮ

PŘÍLOHA VIII

ODPISOVÁNÍ PRODUKTŮ V ZÁSOBÁCH podle čl. 4 odst. 1 písm. d)

PŘÍLOHA IX

OCENĚNÍ ZÁSOB PRODUKTŮ DESTILACE (SMÍŠENÝ ALKOHOL)

PŘÍLOHA X

OCENĚNÍ CHYBĚJÍCÍCH MNOŽSTVÍ

PŘÍLOHA XI

MEZE PŘÍPUSTNÝCH ODCHYLEK

PŘÍLOHA XII

OCENĚNÍ ZNEHODNOCENÝCH NEBO ZNIČENÝCH MNOŽSTVÍ

PŘÍLOHA XIII

ÚČETNÍ PŘEDPISY VZTAHUJÍCÍ SE NA USKLADNĚNÉ PRODUKTY, JEJICHŽ PŘEJÍMKA BYLA ODMÍTNUTA

PŘÍLOHA XIV

VZOR MĚSÍČNÍHO PROHLÁŠENÍ SKLADOVATELE PLATEBNÍ AGENTUŘE

PŘÍLOHA XV

VZOR ROČNÍHO PROHLÁŠENÍ SKLADOVATELE PLATEBNÍ AGENTUŘE

PŘÍLOHA XVI

SROVNÁVACÍ TABULKA

PŘÍLOHA I

POVINNOSTI PLATEBNÍCH AGENTUR A POSTUPY FYZICKÉ INSPEKCE (čl. 2 odst. 3)

A.   POVINNOSTI PLATEBNÍCH AGENTUR

I.   Kontroly

1.   Četnost a reprezentativnost

Každé skladovací místo je v souladu s ustanoveními uvedenými v bodu B nejméně jednou ročně podrobeno kontrole, která se týká zejména:

postupu při sběru informací o veřejném skladování;

shody účetních údajů vedených na místě skladovatelem s údaji, které byly předány platební agentuře;

fyzické přítomnosti skladovaných množství, jež skladovatel uvádí v účetních výkazech a jež posloužila jako základ pro poslední měsíční výkaz předaný skladovatelem, která se ověřuje zrakem nebo v případě pochyb či námitek vážením nebo měřením;

řádné a uspokojivé obchodní jakosti skladovaných produktů.

Fyzická přítomnost je potvrzena dostatečně reprezentativní fyzickou inspekcí týkající se minimálně procent uvedených v bodu B, jež umožňuje dospět k závěru, že v zásobách se skutečně vyskytuje veškeré množství zapsané ve skladovém účetnictví.

Kontroly jakosti se provádějí zrakem, čichem a/nebo organolepticky a v případě pachybnosti důkladnými rozbory.

2.   Doplňkové kontroly

V případě nesrovnalosti zjištěné při fyzické inspekci je zapotřebí provést stejnou metodou inspekci doplňkového podílu množství skladovaných v rámci intervence. Bude-li zapotřebí, inspekce půjde až do převážení veškerých skladovaných produktů kontrolované šarže nebo skladu.

II.   Protokoly z kontrol

1.   Interní kontrolní orgán platební agentury nebo orgán, který agentura pověřila, vypracuje protokol o každé provedené fyzické kontrole či inspekci.

2.   Protokol obsahuje nejméně tyto údaje:

a)

označení skladovatele, adresu navštíveného skladu a popis kontrolovaných šarží;

b)

datum a hodinu začátku a konce kontroly;

c)

místo, kde se provádí kontrola, jakož i popis stavu podmínek skladování, balení a přístupnosti;

d)

úplnou totožnost osob provádějících kontrolu, jejich služební zařazení a jejich pověření;

e)

provedená kontrolní opatření a použité způsoby měření objemu, jako jsou metody měření, provedené výpočty a získané přůběžné a konečné výsledky, jakož i závěry, které z toho byly vyvozeny;

f)

u každé šarže nebo jakosti skladované ve skladu množství uváděné v účetnictví platební agentury, množství uváděné v účetnictví skladu, případné rozdíly zjištěné mezi těmito účetnictvími;

g)

u každé fyzicky kontrolované šarže nebo jakosti údaje uvedené v písmenu f), jakož i množství na místě a případné nesrovnalosti; číslo šarže nebo jakosti, palety, kartony, sila, nádrže nebo ostatní příslušné nádoby, hmotnost (popřípadě čistou nebo hrubou hmotnost) nebo objem;

h)

prohlášení skladovatele v případě rozdílů nebo nesrovnalostí;

i)

místo, datum a podpis osoby, která sepsala protokol, jakož i skladovatele nebo zástupce;

j)

případné použití rozšířené kontroly v případě nesrovnalosti s upřesněním procentního podílu skladovaných množství, u něhož byla provedena tato rozšířená kontrola, zjištěné rozdíly a daná vysvětlení.

3.   Protokoly jsou neprodleně zaslány vedoucímu útvaru odpovídajícímu za vedení účetnictví platební agentury. Ihned po přijetí protokolu je účetnictví platební agentury opraveno s ohledem na zjištěné rozdíly a nesrovnalosti.

4.   Protokoly se uchovávají v sídle platební agentury a jsou přístupné pracovníkům Komise a osobám pověřeným Komisí.

5.   Souhrnný dokument vyhotovený platební agenturou uvádí:

provedené kontroly, s rozlišením fyzických inspekcí (inventarizace) v jejich rámci,

ověřená množství,

zjištěné odchylky a důvody těchto odchylek ve vztahu k měsíčním a ročním výkazům.

Kontrolovaná množství a zjištěné nesrovnalosti jsou u každého příslušného produktu vyznačeny hmotností nebo objemem a v procentech z celkového skladovaného množství.

Tento souhrnný dokument uvádí odděleně kontroly provedené pro ověření jakosti skladovaných produktů. Komisi se předává současně s roční účetní závěrkou uvedenou v čl. 8 odst. 1 písm. c) bodu iii) nařízení (ES) č. 1290/2005.

Souhrnný dokument se poprvé vypracuje a předá Komisi za účetní období 2006.

B.   POSTUP FYZICKÉ INSPEKCE V JEDNOTLIVÝCH SEKTORECH SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY PŘI KONTROLÁCH STANOVENÝCH V BODĚ A

I.   Máslo

1.   Výběr šarží určených ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr je připraven před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale skladovateli ohlášen není.

2.   Ověření na místě přítomnosti vybraných šarží a složení šarží:

identifikace kontrolních čísel šarží a kartonů podle potvrzení o nákupu nebo o uskladnění,

zvážení palet (jedné z deseti) a kartonů (jednoho z každé palety),

zrakové ověření obsahu kartonu (jedna paleta z pěti),

stav balení.

3.   Popis fyzicky zkontrolovaných šarží a zjištěných závad se uvede do kontrolního protokolu.

II.   Sušené odstředěné mléko

1.   Výběr šarží určených ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr je připraven před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale neoznamuje se skladovateli.

2.   Ověření na místě přítomnosti vybraných šarží a složení šarží:

identifikace kontrolních čísel šarží a pytlů podle potvrzení o nákupu nebo o uskladnění,

zvážení palet (jedné z deseti) a pytlů (jednoho z deseti),

zrakové ověření obsahu pytle (jedna paleta z pěti),

stavu balení.

3.   Popis fyzicky zkontrolovaných šarží a zjištěných závad se uvede do kontrolního protokolu.

III.   Obiloviny

1.   Postup fyzické inspekce

a)

Výběr buněk nebo skladovacích komor, které mají být kontrolovány, musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství obilovin nebo rýže skladovaných v rámci veřejné intervence.

Výběr je připraven na základě dostupných údajů v účetních dokladech platební agentury, ale neoznamuje se skladovateli.

b)

Fyzická inspekce:

ověření přítomnosti obilovin nebo rýže ve vybraných buňkách nebo skladovacích komorách,

identifikace obilovin nebo rýže,

kontrola skladovacích podmínek a ověření kvality skladovaných produktů za podmínek stanovených pro obiloviny v čl. 10 odst. 2 nařízením Komise (ES) č. 824/2000 (1) a specificky pro rýži v čl. 11 nařízením Komise (ES) č. 708/1998 (2),

porovnání místa skladování a totožnosti obilovin či rýže s údaji ze skladového účetnictví,

ocenění skladovaných množství metodou schválenou předem platební agenturou, jejíž popis musí být uložen v sídle agentury.

c)

Na každém místě skladování musí být k dispozici plán skladu, jakož i doklad o metráži každého sila nebo skladovací komory.

V každém skladu musí být obiloviny nebo rýže skladovány tak, aby bylo možno provést ověření objemu.

2.   Postup při zjištění rozdílů

Při ověřování objemu produktů je povolena určitá odchylka.

Pravidla stanovená v příloze II bodu II se tedy uplatňují pouze tehdy, pokud se hmotnost skladovaných produktů zjištěná při fyzické inspekci liší od účetní hmotnosti u obilovin o 5 % nebo více a u rýže o 6 % nebo více, pokud se jedná o skladování v sile nebo v halovém skladu.

V případě skladování obilovin nebo rýže ve skladu je možné zohlednit množství odhadnutá při vážení při uskladnění do skladu namísto množství zjištěného odhadem objemu, pokud takový odhad není dostatečně přesný a rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami není nadměrný.

Platební agentura využije této možnosti na svoji odpovědnost, pokud to odůvodňují okolnosti, které jsou posouzeny případ od případu. Uvede to v kontrolním protokolu podle tohoto orientačního vzoru:

(Orientační vzor)

OBILOVINY – KONTROLA ZÁSOB

Produkt:

Skladovatel:

Skladovací hala, silo:

Číslo buňky:

Dne:

Šarže:

Množství podle účetnictví:


A.   Zásoby v silu

Číslo místnosti

Objem podle knihy v m3 (A)

Zjištěný volný objem v m3 (B)

Objem skladovaných obilovin v m3 (A – B)

Zjištěná specifická hmotnost kg/hl = 100

Hmotnost obilovin nebo rýže

 

 

 

 

 

 

 

Celkem (A): …


B.   Zásoby ve skladovací hale s plochým povrchem

 

Místnost č.

Místnost č.

Místnost č.

Úložná plocha: …

… m2

… m3

… m2

… m3

… m2

… m3

Výška: …

… m

… m

… m

Opravy: …

 

… m3

 

… m3

 

… m3

Objem: …

… m3

… m3

… m3

Specifická hmotnost: …

… kg/hl

… kg/hl

… kg/hl

Celková hmotnost: …

… tun

… tun

… tun

 

Celkem (B): …

 

Celková hmotnost ve skladu:…

 

Rozdíl oproti účetní hmotnosti: …

 

V %: …

…, dne …

 

 

Kontrolor z platební agentury:

(Razítko a podpis)

IV.   Alkohol

1.   Výběr nádrží ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr je připraven před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale neoznamuje se skladovateli.

2.   Kontrola celních plomb, jsou-li tyto plomby stanoveny ve vnitrostátních předpisech.

3.   Ověření na místě přítomnosti nádrží a jejich obsahu:

identifikace nádrží podle jejich čísla a druhu alkoholu,

porovnání totožnosti nádrží a jejich obsahu s údaji v účetních dokladech skladu a údaji uvedenými v účetních knihách platební agentury,

organoleptické ověření přítomnosti alkoholu, druhu alkoholu a jeho objemu v nádržích,

posouzení skladovacích podmínek s pomocí zrakovým ověřením dalších nádrží.

4.   Popis fyzicky zkontrolovaných nádrží a zjištěných nedostatků se zaznamená do kontrolního protokolu.

V.   Hovězí maso

1.   Výběr šarží ke kontrole musí odpovídat minimálně 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr je připraven před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale neoznamuje se skladovateli.

2.   Ověření na místě přítomnosti vybraných šarží a složení šarží u vykostěného masa zahrnuje:

identifikaci šarží a palet a ověření počtu kartonů,

ověření hmotnosti 10 % palet nebo kontejnerů,

ověření hmotnosti 10 % kartonů z každé zvážené palety,

zrakové ověření obsahu těchto kartonů, a rovněž stavu balení v kartonu.

Při výběru palet se musí přihlížet k různým druhům skladovaných kusů masa.

3.   Popis fyzicky zkontrolovaných šarží a zjištěných nedostatků se zaznamená do kontrolního protokolu.

VI.   Cukr volně ložený (3)

1.   Postup fyzické kontroly u veřejných zásob cukru od hospodářského roku 2006/2007

a)

Výběr sil, buněk nebo místností ke kontrole, jež musejí odpovídat alespoň 5 % množství volně loženého cukru skladovanému z titulu veřejné intervence.

Výběr je připraven na základě údajů dostupných v hmotném účetnictví platební agentury, ale neoznamuje se skladovateli.

b)

Fyzická inspekce:

ověření přítomnosti volně loženého cukru ve vybraných silech, buňkách nebo místnostech,

shoda mezi účetními údaji skladovatele a údaji platební agentury,

identifikace volně loženého cukru,

kontrola skladovacích podmínek a srovnání místa skladování a identity volně loženého cukru s údaji účetnictví skladovatele,

ocenění skladovaných množství metodou, která byla předem schválena platební agenturou a jejííž zevrubný popis musí být uložen v sídle platební agentury.

c)

Plán skladu, stejně jako doklad o metráži u každého sila nebo skladovací místnosti musí být k dispoozici na každém skladovacím místě.

Volně ložený cukr se skladuje tak, aby bylo možno uskutečnit ověření jeho objemu.

2.   Postup fyzické kontroly u veřejných zásob cukru od hospodářských roků 2004/2005 a 2005/2006

a)

V případě, že nejsou možné postupy inventarizace popsané výše v bodě 1, zaplombuje platební agentura úředně všechna vstupní nebo výstupní místa sila/skladovacího místa. Platební agentura každý měsíc kontroluje neporušenost plomb a dbá na to, aby zůstaly nedotčeny. Tyto prohlídky podléhají podrobnému popisu. Bez přítomnosti inspektora platební agentury se nepovoluje přístup k zásobám.

Členský stát zaručuje takový postup zaplombování, který zajišťuje neporušenost produktů umístěných do veřejného intervenčního skladování.

b)

Alespoň jednou ročně musí rovněž dojít ke kontrole za účelem ověření skladovacích podmínek a dobrého uchování produktů.

3.   Postup při zjištění rozdílů

Při ověření objemu produktů se připouští určitá odchylka.

Příloha II se použije, pokud se hmotnost skladovaného produktu zjištěná při fyzické inspekci (určení objemu) odlišuje od jeho účetní hmotnosti o 5 % nebo více, pokud jde o volně ložený cukr skladovaný v silu nebo skladovaný ve skladovací hale s plochým povrchem.

V případě skladování volně loženého cukru v silu/skladišti lze zohlednit množství zjištěná při vážení během ukládání do skladu spíše než množství, jež vyplývají z vyhodnocení objemu, pokud vyhodnocení objemu neskýtá stupeň přesnosti považovaný za žádoucí a pokud rozdíl mezi oběma hodnotami není přespříliš velký.

Platební agentura může použít krok uvedený ve třetím odstavci na vlastní odpovědnost použije, pokud to je odůvodněno okolnostmi vyhodnocenými případ od případu. Uvede to v protokolu.

VII.   Balený cukr (4)

1.   Postup fyzické kontroly u veřejných zásob cukru od hospodářského roku 2006/2007

a)

Výběr šarží odpovídajících alespoň 5 % množství skladovaného z titulu veřejné intervence. Výběr šarží ke kontrole je připraven před návštěvou skladu na základě dostupných údajů hmotného účetnictví platební agentury, ale skladovateli se neoznamuje.

b)

Ověření přítomnosti vybraných šarží a jejich složení na místě:

identifikace kontrolních čísel šarží a pytlů podle nákupních stvrzenek nebo stvrzenek o uložení do skladu,

srovnání účetních údajů skladovatele a účetních údajů platební agentury,

stav obalu.

Pokud jde o balený cukr v padesátikilogramových pytlech:

vážení palet (jedné z dvaceti) a pytlů (jednoho na paletu),

vizuální ověření obsahu pytlů (jednoho pytle na deset palet).

Pokud jde o balený cukr ve „velkých pytlech“:

vážení jednoho pytle z dvaceti,

vizuální ověření obsahu jednoho velkého pytle z dvaceti.

c)

Popis v protokolu z inventarizace šarží, které byly fyzicky zkontrolovány, a zjištěných závad.

2.   Postup fyzické kontroly u veřejných zásob cukru od hospodářských roků 2004/2005 a 2005/2006

a)

V případě, že nejsou možné postupy inventarizace popsané výše v bodě 1, zaplombuje platební agentura úředně všechna vstupní nebo výstupní místa sila/skladovacího místa. Platební agentura každý měsíc kontroluje neporušenost plomb a dbá na to, aby zůstaly nedotčeny. Tyto prohlídky podléhají podrobnému popisu. Bez přítomnosti inspektora platební agentury se nepovoluje přístup k zásobám.

Členský stát zaručuje takový postup zaplombování, který zajišťuje neporušenost produktů umístěných do veřejného intervenčního skladování.

b)

Alespoň jednou ročně musí rovněž dojít ke kontrole za účelem ověření skladovacích podmínek a dobrého uchování produktů.


(1)  Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 31. Nařízení naposledy pozměněno nařízením Komise (ES) č. 1068/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 65).

(2)  Úř. věst. L 98, 31.3.1998, s. 21. Nařízení naposledy pozměněno nařízením Komise (ES) č. 1107/2004 (Úř. věst. L 211, 12.6.2004, s. 14).

(3)  Inventarizace proběhne na zásobách, na které se vztahuje smlouva o skladování.

(4)  Inventarizace proběhne na zásobách, na které se vztahuje smlouva o skladování.

PŘÍLOHA II

POVINNOSTI A OBECNÉ ZÁSADY ODPOVĚDNOSTI SKLADOVATELŮ, JEŽ MUSÍ BÝT ZAHRNUTY DO SMLOUVY O SKLADOVÁNÍ MEZI PLATEBNÍ AGENTUROU A SKLADOVATELEM (čl. 2 odst. 2)

Skladovatel nese odpovědnost za správné uchování produktů, jež jsou předmětem intervenčních opatření Společenství. Za nesprávné uchování produktů nese finanční důsledky.

I.   Jakost produktů

V případě zhoršení jakosti skladovaných intervenčních produktů způsobeného špatnými nebo nevhodnými skladovacími podmínkami jsou ztráty připsány na vrub skladovatele a v účetnictví veřejných zásob se zaúčtují jako ztráta vyplývající ze znehodnocení produktu v důsledku skladovacích podmínek (řádek 900 001 tabulka 53).

II.   Chybějící množství

1.   Skladovatel má odpovědnost za veškeré zjištěné nesrovnalosti mezi množstvími na skladě a údaji vytaženými z výkazů zásob předaných platební agentuře.

2.   Překročí-li chybějící množství úroveň stanovenou v platné nebo platných mezích přípustných odchylek v souladu s čl. 8 odst. 2, přílohou I částí B.III odst. 2 a přílohou XI nebo v právních předpisech z jednotlivých odvětví zemědělství, jsou tato množství v plném rozsahu zaúčtována skladovateli jako neidentifikovatelná ztráta. Pokud skladovatel chybějící množství zpochybňuje, může požádat o převážení nebo přeměření produktu s tím, že náklady na tuto operaci ponese sám, pokud se neukáže, že nahlášená množství jsou ve skutečnosti na místě nebo že rozdíl nepřekračuje platnou nebo platné přípustné odchylky; v takovém případě uhradí náklady na převážení nebo přeměření produktu platební agentura.

Použitím mezí přípustných odchylek stanovené v příloze I části B.III odst. 2 a části B.IV odst. 3 zůstávají nedotčeny ostatní meze přípustných odchylek podle prvního pododstavce.

III.   Doklady a měsíční a roční prohlášení

1.   Doklady a měsíční prohlášení

a.

Skladovatel musí vlastnit dokumenty týkající se uskladnění, skladování a vyskladnění produktů, které slouží jako základ pro sestavení roční účetní závěrky, a musí obsahovat minimálně tyto údaje:

místo skladování (s případnou identifikací buňky nebo nádrže),

množství převedené z předchozího měsíce,

uskladnění a vyskladnění podle jednotlivých šarží,

zásoby na konci období.

Tyto dokumenty musí umožňovat kdykoli s jistotou identifikovat množství nacházející se v zásobách s ohledem především na nákupy a prodeje, které byly uzavřeny, ale u nichž se příslušná uskladnění a vyskladnění do skladu ještě neuskutečnila.

b.

Dokumenty týkající se uskladnění, skladování a vyskladnění produktů skladovatel nejméně jednou za měsíc nahlásí platební agentuře pomocí souhrnného měsíčního výkazu zásob. Platební agentura je musí obdržet do 10. dne měsíce následujícího po měsíci, jehož se týká.

c.

Vzor souhrnného měsíčního výkazu zásob je uveden v příloze XIV. Platební agentury jej poskytnou skladovatelům elektronickou cestou.

2.   Roční prohlášení

a.

Skladovatel na základě měsíčních výkazů popsaných v bodě 1 vyhotoví roční stav zásob. Platební agentuře je předán nejpozději 15. října následujícího po závěrce účetního období.

b.

Roční výkaz zásob obsahuje souhrn skladovaných množství v podrobném rozpisu podle produktů a podle místa skladování s tím, že u každého produktu se uvedou množství na skladě, čísla šarží (kromě obilovin), rok jejich uskladnění (kromě alkoholu) a vysvětlení případných zjištěných nesrovnalostí.

c.

Vzor ročního výkazu zásob je uveden v příloze XV. Skladovatelům jej předají elektronickou cestou platební agentury.

IV.   Elektronické skladové účetnictví a předávání informací

Smlouva o veřejném skladování uzavřená mezi platební agenturou a skladovatelem obsahuje ustanovení zaručující dodržování právních předpisů Společenství.

Obsahuje zejména tyto prvky:

vedení elektronického skladového účetnictví intervenčních zásob,

přímé a neprodlené poskytnutí pravidelné inventury,

poskytnutí v libovolném okamžiku veškerých dokumentů týkajících se uskladnění, skladování a vyskladnění produktů ze skladu a rovněž účetních dokumentů a protokolů vyhotovených při plnění tohoto nařízení, které má skladovatel v držení,

nepřetržitý přístup k těmto dokumentům pro pracovníky platební agentury a Komise a rovněž pro každou jimi patřičně pověřenou osobu.

V.   Forma a obsah dokumentů sdělovaných platební agentuře

Forma a obsah dokumentů uvedených v bodech 1 a 2 odstavce III jsou určeny za podmínek a podle způsobů definovaných v článku 18 nařízení (ES) č. 883/2006.

VI.   Archivace dokumentů

Podkladové dokumenty týkající se všech aktů související s operacemi veřejného skladování skladovatel archivuje po celou dobu stanovenou v článku 9 nařízení (ES) č. 885/2006, aniž jsou dotčeny platné vnitrostátní předpisy.

PŘÍLOHA III

INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT SDĚLENY ČLENSKÝMI STÁTY PROSTŘEDNICTVÍM INFORMAČNÍHO SYSTÉMU UVEDENÉHO V ČLÁNKU 12

TABULKY ELEKTRONICKÉ APLIKACE E-FAUDIT (1)

(čl. 10 odst. 2)

1

Měsíční a roční stanovení částek týkajících se ztrát z prodeje a výše snižování hodnoty ve veřejných zásobách

2

Cenové rozdíly a jiné skutečnosti

3

Výpočet technických nákladů

4

Výpočet finančních nákladů

8

Stavy a pohyby veřejných zásob

9

Výpočet hodnoty ztrát překračujících přípustné ztráty při vykostění (hovězí maso)

13

Úhrada nákladů v důsledku odmítnutí zboží (technické náklady) — (příloha XIII)

14

Úhrada nákladů v důsledku odmítnutí zboží (finanční náklady) — (příloha XIII)

28

Odůvodnění převodů z jiných členských států

52

Souhrnná tabulka pro stanovení měsíčních částek k zaúčtování

53

Podrobný výpis odbytu

54

Měsíční stanovení ztrát vzniklých v důsledku dodávek potravin pro nejchudší osoby ve Společenství (nařízení (EHS) č. 3730/87) — produkty jiné než hovězí maso

55

Měsíční stanovení ztrát vzniklých v důsledku dodávek potravin pro nejchudší osoby ve Společenství (nařízení (EHS) č. 3730/87) — hovězí maso

56

Měsíční stanovení ztrát vzniklých v důsledku bezplatných dodávek potravin

99

Stanovení hodnoty k převedení na počátek účetního období

Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 


Tabulka 1

Měsíční a roční stanovení částek odpovídajících ve veřejném skladování ztrátám z prodeje a částkám ke snížení hodnoty

EUR — tuny

ř.č.

Metoda výpočtu nebo odkaz na jiné tabulky

Popis

Množství (v t nebo hl)

Jednotková částka

Hodnota

Sloupec

a

b

c

d

e

001

T99/010 a 050

Množství převedená z předchozího období v jejich účetní hodnotě

0,000

0,00

002

Mimořádné snížení hodnoty

Rozpočtová položka:

0,00

003

= 001e – 002e

Celková hodnota uskladněných množství na začátku období

0,00

004

Množství a hodnoty nákupů v průběhu období

005

= 004e × koeficient

Snížení hodnoty při nákupu (=> T52/030e) (Příl. VIII odst. 1)

0,00

006

T28/910

Přijatá množství do konce předchozího měsíce po přesunu

0,000

008

T28/910

Hodnoty k zaúčtování po přesunech

0,00

009

= 001c + 004c + 006c

Převedená, nakoupená a přesunutá množství

0,000

010

= 003e + 004e – 005e + 008e

Celková účetní hodnota

0,00

011

= 010e/009c

Průměrná účetní hodnota

0,00

020

T53/997

Množství prodaná do … (včetně neidentifikovatelných ztrát)

0,000

021

T53/999

Příjmy z prodaných množství do … (včetně neidentifikovatelných ztrát)

0,00

025

= 009c – 020c

Množství na skladě na konci měsíce …

0,000

031

= 011d období 12

Převáděná účetní hodnota (PÚH posledního měsíce účetního období)

0,00

034

= 025c × 031d

Teoretická hodnota převáděných množství

0,00

050

Doplňkové snížení hodnoty (Příloha VIII odst. 3 a 4)

Rozpočtová položka:

0,00


Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 


Tabulka 2

Cenové rozdíly a jiné skutečnosti

EUR — tuny

ř.č.

Metoda výpočtu nebo odkaz na jiné tabulky

Popis

Množství (v t nebo hl)

Jedn. částky

kurz

Koeficient nebo %

Hodnota

sloupec

a

b

c

d

e

f

g

DEBET

001

Tab. 001 — linka 9

Převedená, nakoupená a přesunutá množství

0,000

v

002

Tab. 001 — linka 10

Hodnota převedených, nakoupených a přesunutých množství

0,00

003

Jiné debetní položky

004

DEBET CELKEM

0,00

KREDIT

005

T53/993

Prodaná množství a jejich hodnoty včetně živelních pohrom a zjistitelných ztrát

0,000

0,00

006

= 1c – 5c – 9c

Zjištěné neidentifikovatelné ztráty

0,000

007

= 1c × % limit

Přípustná odchylka

0,000

0,050

008

= 6c – 7c

Množství překračující přípustnou odchylku a jejich hodnota

0,000

0,000

1,000000

1,050

0,00

009

Tab. 001 — linka 025 a 034

Převáděná množství a jejich hodnota

0,000

0,00

010

Vybrané částky a získané jistoty

011

Tab. 016, 017

Úhrada nákladů a pokut

012

Tab. 028 — linka 990

Hodnota přijatých množství po přesunech

0,00

013

Tab. 053 nebo 007 — linka 998

Zjištěné ztráty při přesunech do jiných členských států

0,00

014

Tab. 009 — linka 600

Překročení přípustné odchylky pro zpracování

0,00

015

Jiné kreditní položky

016

KREDIT CELKEM

0,00

017

= 4g – 16g

DEBETNÍ/KREDITNÍ ZŮSTATEK

0,00


Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 


Tabulka 3

Výpočet technických nákladů

EUR — tuny

ř.č.

Popis

Od (dd/mm/rrrr)

Do (dd/mm/rrrr)

Množství (v t nebo hl)

Jednotkové částky v eurech

kurz

Hodnota

a

b

c

d

e

f

g

h = e×f×g

A.   

Paušální náklady

010

Vstupní náklady s fyzickým přemístěním(T08/c+h)

010.001

0,000

0,00

1,000000

0,00

030

Vstupní náklady bez fyzického přemístění (T08/d)

030.001

0,000

0,00

1,000000

0,00

050

Výstupní náklady s fyzickým přemístěním (T08/e)

050.001

0,000

0,00

1,000000

0,00

070

Výstupní výdaje bez fyzického přemístění (T08/f)

070.001

0,000

0,00

1,000000

0,00

090

Náklady na skladování (Tab. 008 — viz průměrné zásoby)

090.001

0,000

0,00

1,000000

0,00

130

Náklady na denaturaci nebo koloraci (pouze navýšení)

130.001

1,000000

0,00

160

Náklady na označování etiketou (pouze navýšení)

160.001

0,00

1,000000

0,00

180

Náklady na vyskladnění a opětovné uskladnění

180.001

0,00

1,000000

0,00

500

Paušální dopravní náklady (Tab. 020 nebo 021)

560

Úhrada technických nákladů — odmítnutá množství(T13/100)×(–1)

0,00

B.   

Nepaušální výdaje

600.1

Skutečné náklady na primární dopravu při nákupu — pozitivní

600.2

Skutečné náklady na primární dopravu při nákupu — negativní

601.1

Dopravní náklady při vývozu — pozitivní

601.2

Dopravní náklady při vývozu — negativní

602.1

Dopravní náklady při přesunu do členského státu — pozitivní

602.2

Dopravní náklady při přesunu do členského státu — negativní

603.1

Dopravní náklady po intervenci — pozitivní

603.2

Dopravní náklady po intervenci — negativní

610.1

Náklady na zpracování — pozitivní

610.2

Náklady na zpracování — negativní

620.1

Ostatní náklady — pozitivní

620.2

Ostatní náklady — negativní

999

TECHNICKÉ NÁKLADY CELKEM (T52/030b)

0,00


Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 


Tabulka 4

Výpočet finančních nákladů

EUR — tuny

ř.č.

Období

Suma zásob na začátku každého měsíce

Suma zásob na konci každého měsíce

Průměrná zásoba

Nákupy za dané období

Odečtení platební lhůty

Předchozí negativní průměrná zásoba

Průměrná zásoba pro výpočet

Průměrná účetní hodnota

Kurz %

Finanční náklady

od (mm/rrrr)

do (mm/rrrr)

Sloupec

a1

a2

b

c

d

e

f

g

h

i

i1

j

001.001

 

 

0,000

0,000

0,000

0,000

 

0,000

0,000

0,00

2,300

0,00

100

DÍLČÍ SOUČET FINANČNÍCH NÁKLADŮ

0,00

105

Odečtení v důsledku zamítnutí (T14/050)

0,00

110

Odečtení v důsledku lhůt odběru po zaplacení prodaných množství

[Příloha IV část III odst. 1]

0,00

120

Navýšení v důsledku platebních lhůt po odběru prodaných množství

[Příloha IV část III odst. 2]

0,00

130

FINANČNÍ NÁKLADY CELKEM (=> T52/030c)

0,00


Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 


Tabulka 8

Stavy a pohyby veřejných zásob

v tunách

ř.č.

Měsíc rok (mm/rrrr)

Zásoba na začátku každého měsíce

USKLADNĚNÁ MNOŽSTVÍ

VYSKLADNĚNÁ MNOŽSTVÍ

Přesun podle období Přijatá množství

Zásoba na konci každého měsíce včetně přesunů

Zásoba na konci každého měsíce bez přesunů

Vstupy s fyzickým přemístěním

Vstupy bez fyzického přemístění

Výstupy s fyzickým přemístěním + vzorky

Výstupy bez fyzického přemístění

Identifikovatelná nebo neidentifikovatelná chybějící množství (krádež, živelní pohromy, …) + výstupy po lhůtě u obilovin a rýže

Sloupec

a

b

c

d

e

f

g

h

i = b+c+ d–e–f–g+h

j = b+c+d–e–f–g

1

 

 

 

 

 

 

 

0,000

0,000

0,000

2

 

0,000

 

 

 

 

 

0,000

0,000

0,000

3

 

0,000

 

 

 

 

 

0,000

0,000

0,000

4

 

0,000

 

 

 

 

 

0,000

0,000

0,000

5

 

0,000

 

 

 

 

 

0,000

0,000

0,000

6

 

0,000

 

 

 

 

 

0,000

0,000

0,000

7

 

0,000

 

 

 

 

 

0,000

0,000

0,000

8

 

0,000

 

 

 

 

 

0,000

0,000

0,000

9

 

0,000

 

 

 

 

 

0,000

0,000

0,000

10

 

0,000

 

 

 

 

 

0,000

0,000

0,000

11

 

0,000

 

 

 

 

 

0,000

0,000

0,000

12

 

0,000

 

 

 

 

 

0,000

0,000

0,000

99

Celkem

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000


Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 


Tabulka 9

Výpočet hodnoty ztrát překračujících přípustné ztráty při vykostění (hovězí maso)

EUR — tuny

ř.č.

Období

Realizovaná množství (skutečná hmotnost) (2)

Vyrobená množství (skutečná hmotnost) (2)

Koeficient nebo %

Intervenční cena

Kurz

Kreditované částky pro FEOGA

Sloupec

a

b

c

d

e

f

g

100

Realizovaná množství v průběhu předchozího období a zpracovaná v průběhu tohoto období

200

Množství realizovaná a zpracovaná v průběhu tohoto období

300

Realizovaná a vyrobená množství celkem

= 100 + 200

0,000

0,000

400

Minimální předepsaná výtěžnost

= 300 col. (b) × { 1 — 400 col. (d) }

0,000

1,00

500

Ztráty překračující minimální výtěžnost

= 300 — 400

0,000

600

Kreditovaná částka pro FEOGA

= T009/500/c (je-li negativní) * T009/600/d × T009/600/e × T009/600/f

1,00

0,00

1,000000

0,00

700

Realizovaná množství, jejichž zpracování ke konci období není ukončeno (u vykostěného hovězího masa)


Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 


Tabulka 13

Úhrada nákladů v důsledku odmítnutí zboží (technické náklady) — (příloha XIII části 1a a 1b)

EUR — tuny

A.   

VSTUPNÍ A VÝSTUPNÍ NÁKLADY

ř.č.

Měsíc/rok výstupu (mm/rrrr)

Odmítnuté tuny

Kód 1, nebo 2, nebo 3, nebo 4 (3)

Sumy jednotkových částek platných v měsíci výstupu EURO/T

Kurz aplikovaný na paušální částky

Hodnoty

Sloupec

a

b

c

d

e

f = b×d×e

001.001

 

 

 

 

1,000000

0,00

050 dílčí součet

0,000

0,00

B.   

SKLADOVACÍ NÁKLADY

ř.č.

Měsíc/rok výstupu(mm/rrrr)

Počet měsíců uskladnění

Odmítnuto tun

Jednotková částka platná v měsíci výstupu EURO/T

Kurz aplikovaný na paušální částky

Hodnoty

051.001

 

 

 

0,00

1,000000

0,00

099 dílčí součet

0,000

0,00

100 CELKEM

(=> T03/560)

0,00


Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 


Tabulka 14

Úhrada nákladů v důsledku odmítnutí zboží (finanční náklady a hodnoty) — (příloha XIII část 1c a čl. 9 odst. 5)

EUR — tuny

1.   

FINANČNÍ NÁKLADY

ř.č.

Měsíc a rok výstupu(mm/rrrr)

Odmítnuto tun

Počet měsíců uskladnění

Počet měsíců platební lhůty při vstupu

Počet měsíců pro výpočet

Průměrná účetní hodnota při převodu

Kurz pro výpočet finančních nákladů v %

Hodnoty

Sloupec

a

b

c

d

e = c–d

f

g

h = b×e×f×(g/12)

001.001

 

 

 

0

0

 

0,000

 

050 dílčí součet

0,000

(=> T04/105)

0,00

2.   

HODNOTY NÁKUPŮ (před snížením hodnoty při nákupu)

ř.č.

Odmítnuto tun

Kupní hodnota/tuna

Celková hodnota

051.001

 

 

0,00

200 dílčí součet

0,000

(=> T53/950)

0,00


Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 


Tabulka 28

Odůvodnění přesunů z jiných členských států

EUR — tuny

ř.č.

Měsíc a rok

Země původu

Nařízení (ES)

Přijatá množství na konci období (v t nebo hl)

Cena

Přepočítací kurz

Hodnoty

Sloupec

a

b

c

d

e

f

g

PŘESUNY ZA POSLEDNÍ MĚSÍC PŘEDCHOZÍHO OBDOBÍ

001.001

 

 

 

0,00

1,000000

0,00

PŘESUNY ZA PROBÍHAJÍCÍ ÚČETNÍ OBDOBÍ

002.001

 

 

 

0,00

1,000000

0,00

PŘESUNY ZA BĚŽNÉ OBDOBÍ

003.001

 

 

 

0,00

1,000000

0,00

910

bez běžného období

[TAB 001 linka 6]

0,00

[T01 linka 8]

0,00

990 Součet

bez 001

[TAB 002 linka 12]

0,00

[TAB 052 linka 40]

0,00

Jestliže je tento měsíc posledním měsícem účetního období, je třeba tato množství a hodnoty převést do Tabulky 28 následujícího účetního období


Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 


Tabulka 52

Souhrnná tabulka pro stanovení měsíčních částek k zaúčtování

EUR — tuny

ř.č.

POPIS

Technické náklady

Finanční náklady

Různé náklady

Snížení hodnoty při nákupu

Sloupec

a

b

c

d

e

020

Korekce čl. 6 odst. 3 — rozhodnutí ze dne …

0

0

0

0

030

Výdaje související s hmotnými operacemi od … do …

0,00

0,00

0,00

0,00

052

Hodnota přijatých množství po přesunech v bezplatné distribuci (T54,55/390f)

053

Negativní hodnota převáděných množství (T99/065)

0,00

400

K zaúčtování celkem do …

0,00

0,00

0,00

0,00

410

Zaúčtované částky do konce předchozího měsíce

 

 

 

 

420

Částky k zaúčtování v …

0,00

0,00

0,00

0,00


Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 


Tabulka 53

Podrobný rozpis odbytu

EUR — tuny

ř.č.

Druh odbytu

Datum (mm/rrrr)

Nezbytné doplňkové informace

Země původu

Země určení

Vyskladněná množství (v t/hl) Koeficient

Intervenční cena

Kurz

Hodnota vyskladně ného množství

Sloupec

a

b

c

d

e

f

g

h

i

j = f×g×h×i

001.001

Odbyt za normálních podmínek

201.001

Zvláštní opatření

400

Potravinová pomoc

500

Vzorky odebrané zadavateli

501.001

Vzorky (ostatní)

0,00

0,00

1,000000

0,00

502

Přímý prodej v rámci inventury (čl. 5 odst. 2g a čl. 7 odst. 2c)

851

Bezplatná distribuce (T54,55/400 Plány 1,2)

860

Shrnutí naléhavých akcí (T56/400 Plány 1,2)

900.001

Zhoršení jakosti produktu způsobené skladovacími podmínkami

0,00

0,00

1,000000

0,00

910.001

Zhoršení jakosti produktu způsobené příliš dlouhou dobou skladování

920.001

Přírodní kalamity

930.001

Identifikovatelné ztráty

0,00

0,00

1,000000

0,00

940.001

Živelní pohromy

0,00

0,00

1,000000

0,00

950

Odmítnutí po kontrolách jakosti (T14/200)

0,000

0,00

991.001

Přesuny do jiných členských států na bezplatnou distribuci

0,00

0,00

0,00

992.001

Přesuny do jiných členský států Ostatní přesuny.

0,00

0,00

0,00

993

Dílčí součet 001 až 992 (=> T02/005c,e)

0,000

0,00

996.001

Zjištěné neidentifikovatelné ztráty

0,00

0,00

1,000000

0,00

997

Dílčí součet 993 + 996 (v množství)

0,000

998.001

Ztráty po přesunech (bezplatná distribuce nebo mezi členskými státy) T02/013

0,00

0,00

1,000000

0,00

999

CELKEM (=> T01/021e) (pouze v hodnotě)

0,00


Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 

Tabulka 54

Měsíční stanovení ztrát způsobených dodávkou potravin pro nejchudší obyvatele Společenství (nař. (EHS) č. 3730/87) (produkty jiné než hovězí maso)

EUR — tuny

Z vašich vlastních zásob:

Plán roku:


ř.č.

Popis

Datum

Vyskladněná množstvív tunách

Intervenční cena

Směnný kurz

Hodnota vyskladněných množství B013100005

Sloupec

a

b

c

d

e

f = c×d×e

002

Korekce čl. 6 odst. 3 — rozhodnutí ze dne

030.001

0,00

300

Celkem (030):

0,00

310

Ostatní debetní položky (pozitivní)

320

Ostatní kreditní položky (negativní — zapsat znaménko „—“)

330

Získané jistoty

390

Celkem (300 + 310 + 320 + 330):

0,00

400

Vyskladněná množství celkem … a částky k zaúčtování až do (001 + 002 + 390):

0,00

410

Částky zaúčtované do konce předchozího měsíce (…)

0,00

420

(400 — 410) částky … k zaúčtování v

0,00

Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 

Tabulka 55

Hovězí maso

Měsíční stanovení ztrát v souvislosti s dodávkami potravin nejchudším obyvatelům Společenství (nař. (EHS) č. 3730/87)

EUR — tuny

Z vašich vlastních zásob:

Roční plán:


ř.č.

Popis

Datum

Vyskladněná množstvív tunách

Koeficient

Intervenční cena

Kurz

Hodnota vyskladněných množství

Sloupec

a

b

c

d

e

f

g = c×d×e×f

002

Korekce čl. 6 odst. 3 — rozhodnutí ze dne

030.010

Přední čtvrti

0,35

0,00

1,000000

0,00

030.020

Zadní čtvrti

0,50

0,00

1,000000

0,00

300

Celkem (030):

0,000

0,00


ř.č.

Popis

Datum od …/do …

Vyskladněná množství v tunách

Intervenční cena

Směnný kurz

Hodnota vyskladněných množství

Sloupec

a

b

c

d

e

f

310

Jiné debetní položky (pozitivní)

320

Jiné kreditní položky (negativní — zapsat znaménko „—“)

330

Získané jistoty

390

Celkem (300 + 310 + 320 + 330):

0,00

400

Vyskladněná množství celkem … a částky k zaúčtování až do (001 + 002 + 390):

0,000

0,00

410

Částky zaúčtované do konce předchozího měsíce(…)

0,00

420

(400 — 410) částky … k zaúčtování v

0,00

Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

 

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 

Tabulka 56

Měsíční stanovení ztrát způsobených bezplatnou dodávkou potravin (komu)

EUR — tuny

Určení:

Nařízení:

Z vašich vlastních zásob:

Roční plán:


ř.č.

Popis

Datum

Vyskladněná množství (v tunách)

Intervenční cena

Kurz

Hodnota vyskladněných množství

sloupec

a

b

c

d

e

f = 2×d×e

002

Korekce čl. 6 odst. 3 — rozhodnutí ze dne

030.001

 

 

0,00

1,000000

0,00

300

Celkem 30 až 200

0,000

0,00


ř.č.

Popis

Datum od …/do …

Vyskladněná množství(v tunách)

Intervenční cena

Kurz

Hodnota vyskladněných množství

Sloupec

a

b

c

d

e

f

310

Jiné debetní položky (pozitivní)

320

Jiné kreditní položky (negativní — zapsat znaménko „—“)

330

Získané jistoty

390

Celkem (300 + 310 + 320 + 330)

0,00

400

Vyskladněná množství celkem … a částky k zaúčtování do (001 + 002 + 390)

0,000

0,00

410

Zaúčtované částky do konce předchozího měsíce …

0,00

420

(400 – 410) částky … k zaúčtování v

0,00

Členský stát

Účetní období

S přípustnou odchylkou

X

Produkt

OPERACE OD

DO

Bez přípustné odchylky

 


Tabulka 99

Stanovení hodnoty k převedení na začátek účetního období

EUR — tuny

ř.č.

Metoda výpočtu nebo odkaz na jiné tabulky

Popis

Množstvív t nebo hl

Hodnota

Sloupec

a

b

c

d

010

T01/025c předchozí účetní období

Množství v zásobách na konci předchozího účetního období (=> T01/001)

0,000

020

T01/031d předchozí účetní období

Průměrná účetní hodnota (prohlášení z 10. listopadu předchozího účetního období v EUR)

030

= 010c×020d

Teoretická hodnota množství převáděných do stávajícího účetního období (v EUR)

0,00

040

Doplňkové snížení hodnoty příl. VIII odst. 3 a 4 (konec předchozího účetního období) (v EUR)

0,00

050

Hodnota množství převáděných do stávajícího účetního období (v EUR)

0,00

055

Hodnota množství převáděných do stávajícího účetního období (v EUR) => T01/001

0,00

057

Průměrná účetní hodnota předchozího účetního období (v EUR) => T14/001f

060

Negativní hodnota množství převáděných do stávajícího účetního období (v EUR)

0,00

065

Negativní hodnota množství převáděných do stávajícího účetního období (v EUR) => T52/053

0,00


(1)  Některé údaje o formě a obsahu základních tabulek předložených v této příloze se mohou lišit v použití e-FAUDIT podle dotyčného produktu a období.

(2)  Množství jsou vyjádřena v tunách na tři desetinná místa.

(3)  kód

1 = Vstup s MP a výstup s MP;

2 = Vstup bez MP a výstup bez MP;

3 = Vstup s MP a výstup bez MP;

4 = Vstup bez MP a výstup s MP

(MP: Mouvement physique: Fyzické přemístění)

PŘÍLOHA IV

VÝPOČET FINANČNÍCH NÁKLADŮ

podle čl. 4 odst. 1 písm. a)

I.   Platné úrokové sazby

1.   Pro výpočet finančních nákladů vznikajících pro EZZF za prostředky mobilizované členskými státy v rámci nákupu intervenčních produktů stanoví Komise na začátku každého účetního období jednotnou úrokovou sazbu pro Společenství. Tato jednotná úroková sazba odpovídá průměru termínované, tříměsíční a dvanáctiměsíční sazby EURIBOR zjištěné v průběhu šesti měsíců, které předcházely sdělení členských států podle odstavce 2 tohoto bodu, s jejich příslušným třetinovým a dvoutřetinovým vyvážením.

2.   Pro stanovení platných úrokových sazeb na dané účetní období sdělují členské státy Komisi na její žádost průměrnou úrokovou sazbu, kterou reálně zaznamenaly v průběhu referenčního období, jež odpovídá šesti měsícům předcházejícím této žádosti.

Je-li úroková sazba sdělená některým členským státem vyšší než jednotná úroková sazba stanovená pro Společenství v průběhu referenčního období, je použita jednotná úroková sazba. Je-li úroková sazba sdělená členským státem nižší než jednotná úroková sazba stanovená pro Společenství během referenčního období, je pro tento členský stát stanovena úroková míra odpovídající úrovni nahlášené úrokové sazby.

Pokud členský stát toto sdělení nezašle, použije se úroková sazba rovnající se jednotné úrokové sazbě stanovené Komisí. Nicméně, pokud Komise zjistí, že hladina úrokové sazby u tohoto členského státu je nižší než jednotná úroková sazba, stanoví Komise úrokovou sazbu pro tento členský stát na této nižší úrovni. Toto zjištění se provede na základě průměru referenčních úrokových sazeb uvedených v dodatku k této příloze během referenčního období uvedeného v prvním odstavci s navýšením o 1 procentní bod. Pokud nejsou k dispozici všechny referenční úrokové sazby na celé referenční období, použijí se sazby, které za toto období k dispozici jsou.

II.   Výpočet finančních nákladů

1.   Výpočet finančních nákladů se dále člení podle období platnosti úrokových sazeb stanovených Komisí v souladu s pravidly uvedenými v bodě 1.

2.   Finanční náklady uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a) se vypočítávají použitím úrokové míry členského státu na průměrnou hodnotu na tunu produktu, který byl předmětem intervence a vynásobením získaného výsledku průměrným stavem zásob za dané účetní období.

3.   Pro použití odstavce 2 platí tyto definice:

průměrná hodnota na tunu produktu se vypočítá tak, že se součet hodnoty produktů na uskladněných k prvnímu dni účetního období a hodnoty produktů nakoupených v průběhu tohoto období vydělí součtem množství uskladněných produktů k prvnímu dni účetního období a množství produktů nakoupených v průběhu tohoto období;

průměrná zásoba účetního období se vypočítá tak, že souhrn zásob na začátku každého měsíce a zásob na konci každého měsíce se vydělí počtem, který se rovná dvojnásobku počtu měsíců účetního období.

4.   Jestliže je pro produkt stanoven ukazatel snížení hodnoty v souladu s přílohou VIII odstavcem 1, vypočítá se hodnota produktů nakoupených během účetního období tak, že se od kupní ceny odpočítá výše odpisu vyplývající z uvedeného ukazatele.

5.   Je-li pro produkty stanoveno druhé snížení hodnoty v souladu s přílohou VIII odst. 3 druhý pododstavec, vypočítá se průměrný stav zásob dříve než vstoupí v platnost každé snížení hodnoty, které se bere v úvahu při výpočtu průměrné hodnoty.

6.   Jestliže je v pravidlech upravujících společné organizace trhu stanoveno, že platba za produkt nakoupený platební agenturou může být uskutečněna teprve po uplynutí nejméně měsíční lhůty ode dne převzetí dodávky, sníží se průměrný stav zásob o množství, které vyplývá z následujícího výpočtu:

Formula

kde

Q

=

množství nakoupená v průběhu účetního období,

N

=

počet měsíců minimální lhůty pro platbu.

Pro účely tohoto výpočtu se minimální lhůta uvedená v pravidlech považuje za lhůtu pro platbu, přičemž jeden měsíc sestává ze 30 dnů. Každá část měsíce delší než 15 dnů se považuje ze celý měsíc; každá část měsíce rovnající se 15 dnům nebo kratší se nebere pro výpočet v úvahu.

Jestliže výpočet průměrného stavu zásob na konci účetního období vykazuje po provedeném snížení hodnoty uvedeném v prvním pododstavci negativní výsledek, započítá se tato částka do průměrného stavu zásob vypočítaného pro další účetní období.

III.   Zvláštní ustanovení, za něž odpovídají platební agentury

1.   V případě, že pro prodej produktu platební agenturou je v předpisech upravujících společnou organizaci trhu nebo ve stanoviscích o přidělování vydaných pro tento prodej stanovena případná lhůta pro odebrání produktu po zaplacení ze strany kupujícího, a v případě, že tato lhůta je vyšší než třicet dnů, jsou finanční náklady podle ustanovení uvedených v bodě II sníženy v účtech platebními agenturami o částku vyplývající z následujícího výpočtu:

Formula

kde

V

=

částka zaplacená kupujícím,

J

=

počet dnů od obdržení platby do odebrání produktu snížený o třicet dnů,

i

=

úroková sazba platná pro dané účetní období.

2.   Jestliže u prodejů zemědělských produktů prováděných platebními agenturami za použití specifických předpisů Společenství překročí skutečná platební doba po odebrání těchto produktů třicet dnů, jsou finanční náklady v souladu s ustanoveními bodu II navýšeny v účtech platebními agenturami o částku vyplývající z použití tohoto vzorce:

Formula

kde

M

=

částka, kterou má kupující vyplatit,

D

=

počet dnů, které uplynuly od odebrání produktu do obdržení platby, snížený o třicet dnů,

i

=

úroková sazba platná pro dané účetní období.

3.   Finanční náklady uvedené v odstavcích 1 a 2 se na konci účetního období zaúčtují na konto tohoto období za počet dnů, které připadnou až do tohoto data, a zbývající část pak do nového účetního období.

DODATEK

REFERENČNÍ ÚROKOVÉ SAZBY uvedené v Příloze IV

1.

Česká republika

Prague interbank borrowing offered rate tříměsíční (PRIBOR)

2.

Dánsko

Copenhagen interbank borrowing offered rate tříměsíční (CIBOR)

3.

Estonsko

Talin interbank borrowing offered rate tříměsíční (TALIBOR)

4.

Kypr

Nicosia interbank borrowing offered rate tříměsíční (NIBOR)

5.

Lotyšsko

Riga interbank borrowing offered rate tříměsíční (RIGIBOR)

6.

Litva

Vilnius interbank borrowing offered rate tříměsíční (VILIBOR)

7.

Maďarsko

Budapest interbank borrowing offered rate tříměsíční (BUBOR)

8.

Malta

Malta interbank borrowing offered rate tříměsíční (MIBOR)

9.

Polsko

Warszawa interbank borrowing offered rate tříměsíční (WIBOR)

10.

Slovinsko

Interbank borrowing offered rate tříměsíční (SITIBOR)

11.

Slovensko

Bratislava interbank borrowing offered rate tříměsíční (BRIBOR)

12.

Švédsko

Stockholm interbank borrowing offered rate tříměsíční (STIBOR)

13.

Spojené království

London interbank borrowing offered rate tříměsíční (LIBOR)

14.

Pro ostatní členské státy

Euro interbank borrowing offered rate tříměsíční (EURIBOR)

PŘÍLOHA V

HMOTNÉ OPRACE POKRYTÉ PAUŠÁLNÍMI ČÁSTKAMI

podle čl. 4 odst. 1 písm. b)

OBILOVINY A RÝŽE

I.   PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA ZA USKLADNĚNÍ

a)

Fyzické operace s obilovinami od způsobu dopravy na místo po uložení ve skladovací buňce (silu nebo skladovací komoře) – první překládka,

b)

zvážení

c)

odběr vzorků/analýzy/zjištění jakosti.

II.   PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA ZA SKLADOVÁNÍ

a)

Pronájem prostor za smluvní cenu;

b)

náklady na pojištění [nejsou-li obsaženy v písmenu a)];

c)

opatření na ochranu proti škůdcům [nejsou-li obsažena v písmenu a)];

d)

roční inventura [není-li obsažena v písmenu a)];

e)

případná ventilace [není-li obsaženo v písmenu a)].

III.   PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA ZA VYSKLADNĚNÍ

a)

Vážení obilovin;

b)

odběr vzorků/analýzy (jde-li na vrub intervenční agentury);

c)

fyzické vyskladnění a nakládka obilovin na první dopravní prostředek.

CUKR

I.   PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA ZA USKLADNĚNÍ

a)

Fyzické přemístění cukru z dopravního prostředku na místo uskladnění (sila nebo skladovací komory) – první překládka;

b)

vážení;

c)

odběr vzorků/analýzy/zjištění jakosti;

d)

balení cukru do pytlů (provádí-li se).

II.   DOPLŇKOVÁ PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA ZA DOPRAVU

a)

Dopravní náklady podle kategorie vzdálenosti.

III.   PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA ZA SKLADOVÁNÍ

a)

Pronájem prostor za smluvní cenu;

b)

náklady na pojištění [nejsou-li obsaženy v písmenu a)];

c)

opatření proti škůdcům [nejsou-li obsažena v písmenu a)];

d)

roční inventura [není-li obsažena v písmenu a)];

IV.   PAUŠÁLNÍ ČÁSTKA ZA VYSKLADNĚNÍ

a)

Vážení;

b)

odběr vzorků/analýzy (jdou-li na vrub intervenční agentury);

c)

fyzické vyskladnění a nakládka cukru na první dopravní prostředek.

HOVĚZÍ MASO

I.   PŘEJÍMKA, VYKOSTĚNÍ A USKLADNĚNÍ (VYKOSTĚNÉHO MASA)

a)

Kontrola jakosti masa s kostí;

b)

vážení masa s kostí;

c)

manipulace;

d)

smluvní náklady na vykostění zahrnující:

první chlazení,

přemístění z intervenčního centra do bourárny (pokud zboží není dodáno do bourárny prodejcem),

vykostění, odstříhávání, vážení, balení a rychlé zmražení,

dočasné uskladnění kusů; nakládka, doprava a opětovné uskladnění v chladírně intervenčního střediska,

náklady na balicí materiál: polyetylenové sáčky, kartony,

hodnota kostí, kousků tuku a jiných odřezků při úpravě masa, které se nechají v bourárně (příjmy se odečtou od nákladů).

II.   SKLADOVÁNÍ

a)

Pronájem prostor za smluvní cenu;

b)

náklady na pojištění [nejsou-li obsaženy v písmenu a)];

c)

kontrola teploty [není-li obsažena v písmenu a)];

d)

roční inventura [není-li obsažena v písmenu a)];

III.   VYSKLADNĚNÍ

a)

Vážení;

b)

kontrola jakosti (jde-li na vrub intervenční agentury);

c)

přemístění hovězího masa z chladírny k nakládací rampě skladu.

MLÉČNÉ VÝROBKY: MÁSLO

I.   PŘEJÍMKA A USKLADNĚNÍ

a)

Fyzické přemístění másla z dopravního prostředku do skladovací komory;

b)

vážení a identifikace balíků;

c)

odběr vzorků/kontrola jakosti;

d)

uložení v chladírně a zmrazení;

e)

druhý odběr vzorků/kontrola jakosti na konci zkušebního období.

II.   SKLADOVÁNÍ

a)

Pronájem prostor za smluvní cenu;

b)

náklady na pojištění [nejsou-li obsaženy v písmenu a)];

c)

kontrola teploty [není-li obsažena v písmenu a)];

d)

roční inventura [není-li obsažena v písmenu a)].

III.   VYSKLADNĚNÍ

a)

Vážení, identifikace balíků;

b)

přemístění másla z chladírny k nakládací rampě skladu, je-li dopravním prostředkem kontejner, nebo naložení z rampy, je-li dopravním prostředkem nákladní automobil nebo železniční vagón.

IV.   ZVLÁŠTNÍ OZNAČOVÁNÍ NEBO ZNAČENÍ

Pokud je toto označování povinné podle nařízení (EHS) schváleného pro prodej produktů.

MLÉČNÉ VÝROBKY: SUŠENÉ ODSTŘEDĚNÉ MLÉKO

I.   PŘEJÍMKA A USKLADNĚNÍ

a)

Přemístění sušeného odstředěného mléka z dopravního prostředku do skladové komory;

b)

vážení;

c)

odběr vzorků/kontrola jakosti;

d)

kontrola označení a balení.

II.   SKLADOVÁNÍ

a)

Pronájem prostor za smluvní cenu;

b)

náklady na pojištění [nejsou-li obsaženy v písmenu a)];

c)

kontrola teploty [není-li obsažena v písmenu a)];

d)

roční inventura [není-li obsažena v písmenu a)].

III.   VYSKLADNĚNÍ

a)

Vážení;

b)

odběr vzorků/kontrola zboží (jde-li na vrub intervenční agentury);

c)

přemístění sušeného odstředěného mléka na nakládací rampu skladu a naložení, s výjimkou zajištění nákladu, na dopravní prostředek, pokud jde o nákladní automobil nebo železniční vagón – přemístění sušeného odstředěného mléka k nakládací rampě, jedná-li se o jiný dopravní prostředek, např. kontejner.

IV.   ZVLÁŠTNÍ ZNAČENÍ

Zvláštní označení pytlů se sušeným odstředěným mlékem, jestliže jde o prodej na základě nabídkového řízení pro zvláštní použití.

ALKOHOL (NAŘÍZENÍ (ES) Č. 1493/1999)

I.   PŘEJÍMKA A USKLADNĚNÍ

a)

Kontrola/ověření množství;

b)

odběr vzorků/kontrola jakosti;

c)

plnění do skladových nádrží (ledaže není přemístění alkoholu obsaženo v kupní ceně).

II.   SKLADOVÁNÍ

a)

Smluvní cena nebo pronájem cisteren;

b)

náklady na pojištění [nejsou-li obsaženy v písmenu a)];

c)

kontrola teploty [není-li obsažena v písmenu a)];

d)

roční inventura [není-li obsažena v písmenu a)].

III.   VYSKLADNĚĚNÍ

a)

Kontrola množství;

b)

odběr vzorků/analýza jakosti (jde-li na vrub intervenční agentury);

c)

nakládka na vozidlo nebo do cisterny kupujícího.

PŘÍLOHA VI

PAUŠÁLNÍ ČÁSTKY PRO SPOLEČENSTVÍ

podle čl. 4 odst.1 písm. b)

I.   Platné paušální částky

1.   Jednotné paušální částky pro Společenství jsou podle jednotlivých produktů stanoveny na základě nejnižších skutečných nákladů zjištěných za referenční období, které začíná 1. října roku n a končí 30. dubna následujícího roku.

2.   „Zjištěnými skutečnými náklady“ se rozumí skutečné náklady na hmotné operace uvedené v příloze V, k nimž došlo v průběhu referenčního období buď na základě individuální fakturace těchto operací nebo na základě podepsaného kontraktu o nich. Jestliže u daného produktu v referenčním období existuje zásoba, ovšem k žádným uskladněním ani vyskladněním nedošlo, mohou u této komodity být rovněž použity reference nákladů uvedené ve smlouvách o skladování.

3.   Nejpozději 10. května sdělí členské státy Komisi skutečné náklady týkající se operací uvedených v příloze V, které vynaložily v průběhu referenčního období. Paušální částky zmíněné v bodě 1 se stanovují v eurech na základě váženého průměru skutečných nákladů zjištěných v rámci referenčního období alespoň ve čtyřech členských státech, které mají nejnižší skutečné náklady na danou hmotnou operaci, představují-li tyto státy alespoň 33 % celkových průměrných zásob dané komodity v průběhu referenčního období. Není-li tomu tak, jsou do váženého průměru zahrnuty skutečné náklady dalších států, až pokud není dosažena kvantitativní míra 33 %.

4.   Jestliže je u dané komodity počet členských států provádějících veřejné skladování nižší než čtyři, jsou paušální částky u této komodity stanoveny na základě skutečných nákladů zjištěných v příslušných členských státech.

5.   Jestliže u některé komodity z veřejných zásob překračují skutečné náklady, které se započítávají do výpočtu uvedeného v odstavci 3 a jsou nahlášené některým členským státem, dvojnásobek aritmetického průměru skutečných nákladů nahlášených ostatními členskými státy, jsou tyto náklady sníženy na úroveň tohoto průměru.

6.   Vybrané skutečné náklady, které se započítávají při výpočtu uvedeného v odstavcích 3 a 4, se vyvažují podle množství skladovaného vybranými členskými státy.

7.   U členských států, které nejsou členy eurozóny, se nahlášené skutečné náklady přepočítávají na eura na základě průměrného kurzu jejich měny v průběhu referenčního období uvedeného v odstavci 1.

II.   Zvláštní ustanovení

1.   Stanovení paušálních částek může obsahovat navýšení výdajů na vyskladnění ze skladu za podmínky, že členský stát, po celou dobu daného účetního období a u veškerých zásob dané komodity, prohlásí, že se vzdává uplatnění příslušné přípustné odchylky uvedené v čl. 8 odst. 2 a zaručí množství.

Toto prohlášení se zasílá Komisi a musí jí být doručeno před doručením prvního měsíčního prohlášení o výdajích za příslušné účetní období nebo, jestliže se daná komodita nenachází v intervenčních zásobách na začátku účetního období, nejpozději v měsíci, který následuje po prvním uskladnění této komodity do intervenčních zásob.

Navýšení stanovené v prvním pododstavci se vypočítá tak, že intervenční cena příslušné komodity se vynásobí přípustnou odchylkou pro tuto komoditu stanovenou v čl. 8 odst. 2.

2.   U všech komodit v zásobách, s výjimkou hovězího masa, se paušální částky stanovené pro výdaje na uskladnění a vyskladnění z místa skladování snižují, nedošlo-li k fyzickým pohybům příslušných množství. Toto snížení vypočítává Komise proporcionálně na základě snížení paušálních částek stanovených v rozhodnutí Komise pro předchozí účetní období.

3.   Komise může zvolit paušální částky, které byly u některé komodity stanoveny dříve, jestliže veřejné zásoby neexistovaly nebo jestliže veřejné zásoby nebudou existovat v probíhajícím účetním období.

PŘÍLOHA VII

ZVLÁŠTNÍ SKUTEČNOSTI, JEŽ JE NUTNO ZOHLEDNIT VE VÝDAJÍCH A PŘÍJMECH U NĚKTERÝCH PRODUKTŮ

I.   OBILOVINY

Sušení

Dodatečné náklady na sušení, které má snížit vlhkost pod míru stanovenou pro standardní jakost, jsou započítávány jako hmotná operace ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. c), pokud byla nezbytnost této operace stanovena podle postupu uvedeného v čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003.

Množstevní ztráty v důsledku sušení se do výpočtu přípustné odchylky skladování nezapočítávají.

II.   ETYLALKOHOL VINNÉHO PŮVODU

1.

Hodnota nakoupených množství

Pro účely uplatnění čl. 10 odst. 2 prvního pododstavce intervenční agentury při nákupu alkoholu odečítají od kupní ceny alkoholu částku odpovídající podpoře na destilaci, která se zaúčtuje v rozpočtové položce „destilace“. Hodnota nakoupeného alkoholu po odečtení podpory se zaúčtuje pod množstvími a hodnotami, které byly převzaty během dotyčného období (řádek 004 tabulky 1). Odečítá se podpora, která platí pro danou jakost dodaného alkoholu.

2.

Pro účely uplatňování ustanovení přílohy X a přílohy XII bodů 2a a 2c se namísto intervenční ceny zvolí cena, která se platí destilujícímu po odečtení podpory uvedené v bodě 1.

III.   HOVĚZÍ MASO

Pro účely uplatňování ustanovení přílohy X a přílohy XII bodů 2a a 2c se jako základní cena pro vykostěné hovězí maso zvolí intervenční cena s uplatněním koeficientu 1,47.

PŘÍLOHA VIII

ODPISOVÁNÍ PRODUKTŮ V ZÁSOBÁCH

podle čl. 4 odst. 1 písm. d)

1.

Jestliže jsou u některé komodity předpoklady, že prodejní cena skladovaných komodit v intervenčních zásobách bude nižší než její kupní cena, uplatní se v okamžiku jejího nákupu procentní podíl snížení hodnoty nazvaný „koeficient k“. Stanoví se u každé komodity na začátku každého účetního období.

2.

Procentní podíl snížení hodnoty odpovídá maximálně rozdílu mezi kupní cenou a předpokládanou cenou pro prodej příslušné komodity.

3.

Komise může omezit snížení hodnoty v okamžiku nákupu na zlomek procentního podílu vypočítaného v souladu s odstavcem 2. Tento zlomek nemůže být nižší než 70 % snížení hodnoty stanovené podle odstavce 1.

V takovém případě Komise přistoupí ke druhému snížení hodnoty na konci každého účetního období v souladu s metodou uvedenou v odstavci 5.

4.

V případě snížení hodnoty podle odst. 3 druhého pododstavce stanoví Komise celkové částky snížení hodnoty podle jednotlivých komodit a podle jednotlivých členských států před 20. říjnem každého roku.

Pro tyto účely se předpokládaná cena prodeje uskladněných komodit porovnává s odhadovanou převáděnou hodnotou podle jednotlivých komodit a podle jednotlivých členských států. Rozdíly mezi odhadovanými převáděnými hodnotami a předpokládanými prodejními cenami násobenými odhadovanými množstvími v zásobách na konci účetního období dávají celkové částky snížení hodnoty podle příslušných komodit a příslušných členských států.

5.

Odhad množství ve veřejných zásobách a převáděných hodnot podle jednotlivých komodit a podle jednotlivých členských států ve smyslu čl. 6 odst. 1 se zakládá na sdělení členských států zaslaném Komisi nejpozději 7. září roku n + 1, které se týká komodit v zásobách k 30. září téhož roku s uvedením těchto skutečností:

množství zakoupená v průběhu období od 1. října roku n do 31. srpna roku n + 1;

množství v zásobách k 31. srpnu roku n + 1;

hodnota komodit v zásobách k 31. srpnu roku n + 1 v eurech;

předpoklad množství v zásobách k 30. září roku n + 1;

odhady množství nakoupených od 1. do 30. září roku n + 1;

odhad hodnoty nákupů od 1. do 30. září roku n + 1 v eurech.

6.

Hodnoty v národních měnách sdělené členskými státy, které nejsou členy eurozóny, se pro účely výpočtu snížení hodnoty na konci účetního období přepočítávají na eura s použitím kurzů platných v okamžiku výpočtu celkových částek snížení hodnoty na konci účetního období.

7.

Komise sdělí celkové částky snížení hodnoty podle jednotlivých komodit každému příslušnému členskému státu, aby měl možnost zahrnout je do svého posledního měsíčního prohlášení o výdajích pro EZZF za příslušné účetní období.

PŘÍLOHA IX

OCENĚNÍ ZÁSOB PRODUKTŮ DESTILACE (SMÍŠENÝ ALKOHOL)

Náklady vyplývající z prodeje produktů destilace uvedených v článcích 35 a 36 nařízení (EHS) č. 822/87, k nimž EZZF přihlíží, se rovnají hodnotám nákupů těchto alkoholů po odečtení:

a)

příjmů vyplývajících z prodeje alkoholu;

b)

protihodnoty množstevních ztrát překračujících přípustnou odchylku;

c)

protihodnoty chybějících množství v důsledku krádeže nebo jiných zjistitelných ztrát;

d)

protihodnoty množství znehodnocených v důsledku skladovacích podmínek;

e)

protihodnoty množství znehodnocených v důsledku přírodních pohrom;

f)

záruk získaných v rámci předpisů Společenství;

g)

ostatních případných příjmů.

PŘÍLOHA X

OCENĚNÍ CHYBĚJÍCÍCH MNOŽSTVÍ

Hodnota chybějících množství, s výhradou zvláštních ustanovení uvedených v příloze VII, se vypočítává za těchto podmínek:

a)

jestliže se překročí přípustné odchylky týkající se skladování nebo zpracování produktů nebo jestliže jsou chybějící množství zjištěna jako důsledek krádeží nebo jiných zjistitelných příčin, vypočítá se hodnota chybějících množství tak, že tato množství se vynásobí intervenční cenou platnou pro každou komoditu podle standardní jakosti v první den probíhajícího účetního období navýšenou o 5 %.

Pokud jde o alkohol, intervenční cenu nahradí cena hrazená destilujícímu po odečtení částky rovnající se podpoře, která mu byla vyplacena.

b)

Jestliže v den zjištění chybějících množství průměrná tržní cena za standardní jakost v členském státě, kde se skladování provádí, je vyšší než 105 % základní intervenční ceny, uhradí smluvní strany intervenčním agenturám tržní cenu zjištěnou členským státem navýšenou o 5 %.

Průměrnou tržní cenu stanoví členský stát na základě informací, které pravidelně sděluje Komisi.

Rozdíly mezi inkasovanými částkami na základě uplatnění tržní ceny a částkami zaúčtovanými ve EZZF s uplatněním intervenční ceny se převádějí k dobru EZZF na konci účetního období spolu s ostatními kreditovanými položkami.

c)

Jestliže jsou chybějící množství zjištěna v důsledku přesunu nebo přemístění produktů z intervenčního střediska nebo místa uskladnění určeného platebním orgánem na jiné místo a rezortní předpisy Společenství nestanoví žádnou specifickou hodnotu, hodnota těchto chybějících množství je určena v souladu s písmenem a).

PŘÍLOHA XI

MEZE PŘÍPUSTNÝCH ODCHYLEK

1.

Přípustné odchylky pokrývající množstevní ztráty vyplývající z normálních skladovacích operací prováděných podle pravidel jsou stanoveny pro každou komoditu, která je předmětem opatření veřejného skladování, takto:

obiloviny

0,2 %

neloupaná rýže – kukuřice – čirok

0,4 %

cukr

0,1 %

alkohol

0,6 %

sušené odstředné mléko

0,0 %

máslo

0,0 %

hovězí maso

0,6 %.

2.

Procento přípustných ztrát při vykosťování hovězího masa je stanoveno na 32. Uplatňuje se na veškerá množství realizovaná v průběhu účetního období.

3.

Přípustná odchylka přípustných množstevních ztrát pro skladování produktů destilace uvedených v článcích 35 a 36 nařízení (EHS) č. 822/87 je ta, která je tímto nařízením stanovena pro produkty destilace v článku 39 uvedeného nařízení.

4.

Přípustné odchylky uvedené v odstavci 1 jsou stanoveny v procentech skutečné hmotnosti, bez obalu, uskladněných a převzatých množství v průběhu příslušného účetního období navýšených o množství zásob na začátku tohoto období.

Tyto meze přípustných odchylek se použijí při fyzických kontrolách zásob. Pro každou komoditu je vypočítává v poměru k veškerým skladovaným množstvím platební agentura.

Skutečná hmotnost při uskladnění a vyskladnění se vypočítá tak, že od zjištěné hmotnosti se odečte paušální hmotnost obalu, která je uvedena v kupních podmínkách, a pokud uvedena není, s odečtením průměrné hmotnosti obalů, kterou používá platební agentura.

5.

Přípustná odchylka nepokrývá ztrátu vzniklou v počtu obalů nebo v počtu evidovaných kusů.

6.

Do výpočtu přípustných odchylek uvedených v odstavcích 1 a 2 se nezapočítávají chybějící množství v důsledku krádeže nebo jiné ztráty vyplývající ze zjistitelných příčin.

7.

Odchylky uvedené v odstavcích 1 a 2 stanoví Komise.

PŘÍLOHA XII

OCENĚNÍ ZNEHODNOCENÝCH NEBO ZNIČENÝCH MNOŽSTVÍ

1.

S výhradou zvláštních ustanovení v předpisech Společenství se za znehodnocený produkt považuje produkt, který již neodpovídá podmínkám jakosti platným při nákupu.

2.

Hodnota znehodnocených nebo zničených množství produktů se vypočítává podle povahy příčiny za těchto podmínek:

a)

v případě živelné pohromy, s výhradou zvláštních ustanovení uvedených v příloze VII, se hodnota produktů vypočítá tak, že se příslušná množství vynásobí platnou (základní) intervenční cenou za standardní jakost v první den běžného účetního období sníženou o 5 %.

b)

v případě přírodních kalamit se hodnota zasažených množství určí zvláštním rozhodnutím Komise, které je přijato postupem podle čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo případně postupem podle odpovídajícího článku jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů;

c)

v případě špatných podmínek uchování, zejména z důvodu nepřizpůsobení skladovacích metod, se hodnota produktu zaúčtuje podle písmen a) a b) přílohy X;

d)

v případě příliš dlouhého skladování je hodnota zaúčtování produktu určena při prodeji produktu postupem podle čl. 25 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo postupem podle odpovídajícího článku jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů na základě prodejní ceny.

Rozhodnutí o prodeji se přijme okamžitě v souladu s platnou rezortní zemědělskou legislativou pro příslušný produkt. Příjmy z prodeje se zaznamenají do měsíce vyskladnění produktu.

PŘÍLOHA XIII

ÚČETNÍ PRAVIDLA PLATNÁ PRO SKLADOVANÉ PRODUKTY, JEJICHŽ PŘEJÍMKA BYLA ODMÍTNUTA

1.

S výhradou zvláštních předpisů Společenství se výdaje na uskladnění, vyskladnění, skladování a financování, které již byly zaúčtovány z titulu každého odmítnutého množství, odečtou a vedou na účtu odděleně za těchto podmínek:

a)

výdaje na uskladnění a vyskladnění, které se odečítají, se vypočítají tak, že odmítnutá množství se vynásobí příslušnými paušálními částkami platnými v měsíci vyskladnění;

b)

skladovací náklady k odečtení se vypočítají tak, že odmítnutá množství se vynásobí počtem měsíců, které uplynuly od uskladnění do vyskladnění, a paušální částkou platnou v měsíci vyskladnění;

c)

finanční náklady k odečtení se vypočítají tak, že odmítnutá množství se vynásobí počtem měsíců, které uplynou od uskladnění do vyskladnění po odečtení počtu měsíců platební doby platné při uskladnění, kurzem financování platným v měsíci vyskladnění děleným dvanácti a průměrnou převáděnou účetní hodnotou platnou na začátku účetního období nebo za první měsíc prohlášení v případě, že průměrná převáděná hodnota neexistuje.

2.

Náklady uvedené v odstavci 1 se účtují do hmotných operací měsíce vyskladnění.

PŘÍLOHA XIV

VZOR MĚSÍČNÍHO PROHLÁŠENÍ SKLADOVATELE PRO PLATEBNÍ AGENTURU

(Orientační vzor)

MĚSÍČNÍ ÚČETNÍ VÝKAZ

Produkt:

Skladovatel:

Měsíc:

Sklad:

Čís.

Adresa:

Šarže

Popis

Množství (kg, tun, hl, bedny, kusy atd.)

Datum

Poznámky

Uskladnění

Vyskladnění

 

Převedené množství

 

 

 

 

 

Množství, které má být převedeno

 

 

 

 

(Razítko a podpis)

Místo a datum:

Jméno:}

PŘÍLOHA XV

VZOR ROČNÍHO PROHLÁŠENÍ SKLADOVATELE PRO PLATEBNÍ AGENTURU

(Orientační vzor)

ROČNÍ VÝKAZ ZÁSOB

Produkt:

Skladovatel:

Rok:

Sklad:

Čís.:

Adresa:

Šarže

Popis

Zaúčtovaná množství a/nebo hmotnost

Poznámky

 

 

 

 

(Razítko a podpis)

Místo a datum:

Jméno:

PŘÍLOHA XVI

SROVNÁVACÍ TABULKA

 

Toto nařízení

Článek 1


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Nařízení (EHS) č. 411/88

Toto nařízení

Článek 1

Příloha IV bod II odst. 2 a 3

Čl. 2 odst. 1

Příloha IV bod II odst. 4

Čl. 2 odst. 1

Příloha IV bod II odst. 5

Čl. 2 odst. 2

Příloha IV bod II odst. 6

Čl. 2 odst. 3

Příloha IV bod III odst. 1

Čl. 2 odst. 4

Příloha IV bod III odst. 2

Článek 3

Příloha IV bod I odst. 1

Článek 4

Příloha IV bod I odst. 2

Článek 5

Článek 6

Příloha

Dodatek přílohy IV


Nařízení (EHS) č. 1643/89

Toto nařízení

Článek 1

Příloha VI bod I odst. 1

Článek 1a

Čl. 4 odst. 2

Článek 2

Příloha VI bod I odst. 2 až 6

Článek 3

Čl. 2 odst. 3 písm. c)

Příloha

Příloha V


Nařízení (EHS) č. 2734/89

Toto nařízení

Článek 1

Příloha IX

Článek 2

Čl. 9 odst. 1

Článek 3

Příloha XI odst. 3

Článek 4


Nařízení (EHS) č. 3492/90

Toto nařízení

Článek 1

Článek 5

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 4

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 8

Článek 3

Čl. 8 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Příloha XI odst. 2

Čl. 4 odst. 3

Příloha XI odst. 6

Čl. 4 odst. 4

Příloha XI odst. 7

Čl. 5 odst. 1

Čl. 7 odst. 2 písm. b)

Čl. 5 odst. 2

Čl. 5 odst. 3

Čl. 6 odst. 2 písm. d)

Čl. 5 odst. 4

Příloha XII bod 1

Čl. 5 odst. 5

Čl. 2 odst. 5

Článek 6

Čl. 5 odst. 2 písm. f)

Článek 7

Čl. 9 odst. 1 písm. a)

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Příloha bod A

Článek 4

Příloha bod B první odrážka

Čl. 9 odst. 1

Příloha bod B druhá odrážka

Čl. 5 odst. 2 písm. f)


Nařízení (EHS) č. 3597/90

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1 až 3

Čl. 7 odst. 1

Čl. 1 odst. 4

Příloha IV bod III odst. 3

Čl. 1 odst. 4 pododst. 2

Příloha IV bod II odst. 1

Čl. 2 odst. 1 a 2

Příloha X

Čl. 2 odst. 3

Příloha XII

Čl. 2 odst. 4

Čl. 2 odst. 5

Čl. 2 odst. 5 první odrážka

Čl. 9 odst. 2 pododst. 2

Čl. 2 odst. 5 druhá a třetí odrážka

Čl. 4 odst. 2

Čl. 3 odst. 1

Čl. 6 odst. 2 písm. a)

Čl. 3 odst. 2

Čl. 6 odst. 2 písm. b)

Čl. 3 odst. 3

Čl. 6 odst. 2 písm. c)

Článek 4

Příloha VI, bod II, odstavec 1

Článek 5

Čl. 9 odst. 3

Čl. 6 odst. 1

Čl. 6 odst. 2 písm. f)

Čl. 6 odst. 2

Čl. 7 odst. 2 písm. c)

Čl. 7 odst. 1

Čl. 9 odst. 5

Čl. 7 odst. 2 a 3

Příloha XIII

Čl. 7 odst. 4

Čl. 4 odst. 2

Článek 8

Čl. 9 odst. 7

Článek 9

Čl. 9 odst. 1

Článek 10

Čl. 6 odst. 2 písm. e)

Článek 11

Čl. 2 odst. 3 písm. a)

Článek 12

Příloha

Příloha VII


Nařízení (EHS) č. 147/91

Toto nařízení

Článek 1

Příloha XI odst. 4 a 5

Článek 2

Příloha XI odst. 1 a 2

Článek 3

Čl. 8 odst. 2 písm. d)

Článek 4

Článek 5

Článek 6


Nařízení (EHS) č. 2148/96

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 2 odst. 2 a 3 písm. a) a b)

Článek 2

Příloha II část III odst. 1

Článek 3

Příloha II část II odst. 2

Článek 4

Příloha I část A. I

Článek 5

Příloha I část A. II

Článek 6

Příloha II část II

Čl. 7 odst. 1

Čl. 2 odst. 3 písm. d)

Čl. 7 odst. 2

Čl. 2 odst. 7

Článek 8

Příloha II část IV

Článek 9

Čl. 2 odst. 8

Článek 10

Článek 11

Příloha I

Příloha XIV

Příloha II

Příloha XV

Příloha III

Příloha II část B