22.12.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 338/1

(1)

Jedním ze základních cílů potravinového práva je vysoký stupeň ochrany veřejného zdraví, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (2). Mikrobiologická nebezpečí v potravinách představují hlavní zdroj onemocnění z potravin u lidí.

(2)

Potraviny nesmějí obsahovat mikroorganismy nebo jejich toxiny či metabolity v množstvích, která představují nepřijatelné riziko pro lidské zdraví.

(3)

Nařízení (ES) č. 178/2002 stanoví obecné požadavky na bezpečnost potravin, podle nichž potravina nesmí být uvedena na trh, není-li bezpečná. Provozovatelé potravinářských podniků jsou povinni stáhnout potravinu, která není bezpečná, z trhu. Ve snaze přispět k ochraně veřejného zdraví a zabránit rozdílným výkladům je vhodné stanovit harmonizovaná bezpečnostní kritéria přijatelnosti potravin, zejména s ohledem na přítomnost některých patogenních mikroorganismů.

(4)

Mikrobiologická kritéria jsou rovněž vodítkem pro stanovení přijatelnosti potravin a postupu jejich výroby, manipulace a distribuce. Používání mikrobiologických kritérií by mělo být nedílnou součástí provádění postupů založených na zásadách HACCP a dalších opatření na kontrolu hygieny.

(5)

Bezpečnost potravin se zajišťuje především preventivním přístupem, například prováděním správné hygienické praxe a používáním postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP). Mikrobiologická kritéria je možné použít při validaci a ověřování postupů založených na zásadách HACCP a dalších opatření na kontrolu hygieny. Je proto vhodné stanovit mikrobiologická kritéria vymezující přijatelnost postupů a rovněž mikrobiologická kritéria pro bezpečnost potravin stanovující limit, při jehož překročení musí být potravina považována za nepřijatelně kontaminovanou mikroorganismy, pro něž jsou kritéria stanovena.

(6)

Podle článku 4 nařízení (ES) č. 852/2004 musejí provozovatelé potravinářských podniků dodržovat mikrobiologická kritéria. To by mělo zahrnovat vyšetření podle hodnot stanovených pro jednotlivá kritéria prostřednictvím odběru vzorků, provedení vyšetření a nápravných opatření v souladu s potravinovým právem a pokyny příslušného orgánu. Je proto vhodné stanovit prováděcí opatření k analytickým metodám zahrnující v případě potřeby nejistotu měření, plán odběru vzorků, mikrobiologické limity a počet analytických jednotek, které mají být v souladu s uvedenými limity. Dále je vhodné stanovit prováděcí opatření týkající se potraviny, na niž se kritérium vztahuje, bodů potravinového řetězce, v nichž kritérium platí, a rovněž opatření, která mají být přijata v případě nesplnění kritéria. Mezi opatření, která musejí provozovatelé potravinářských podniků přijímat, aby zajistili dodržování kritérií vymezujících přijatelnost postupu, může mimo jiné patřit kontrola surovin, hygieny, teploty a údržnosti produktu.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (3) ukládá členským státům povinnost zajistit, aby úřední kontroly byly prováděny pravidelně, na základě rizik a s přiměřenou četností. Tyto kontroly je třeba provádět v příslušných fázích výroby, zpracování a distribuce potravin s cílem zajistit, aby provozovatelé potravinářských podniků dodržovali kritéria stanovená v tomto nařízení.

(8)

Sdělení Komise o strategii Společenství pro stanovení mikrobiologických kritérií pro potraviny (4) popisuje strategii ke stanovení a přezkoumání kritérií v právních předpisech Společenství, jakož i zásady pro vypracování a uplatňování těchto kritérií. Tato strategie by měla být použita při stanovování mikrobiologických kritérií.

(9)

Vědecký výbor pro veterinární opatření týkající se veřejného zdraví (SCVPH) vydal dne 23. září 1999 stanovisko k hodnocení mikrobiologických kritérií pro potravinářské produkty živočišného původu určené k lidské spotřebě. Zdůraznil, že je důležité, aby mikrobiologická kritéria vycházela z formálního hodnocení rizika a mezinárodně schválených zásad. Ve stanovisku se doporučuje, aby mikrobiologická kritéria byla významná a účinná ve vztahu k ochraně zdraví spotřebitelů. SCVPH navrhl jako přechodná opatření do doby, než budou k dispozici formální hodnocení rizik, určitá přezkoumaná kritéria.

(10)

SCVPH zároveň vydal zvláštní stanovisko k Listeria monocytogenes. V tomto stanovisku se doporučuje, aby se jako cíl stanovilo udržování koncentrace Listeria monocytogenes v potravinách pod 100 KTJ/g. Vědecký výbor pro potraviny (SCF) s těmito doporučeními vyslovil ve svém stanovisku ze dne 22. června 2000 souhlas.

(11)

Ve dnech 19.–20. září 2001 přijal SCVPH stanovisko k Vibrio vulnificus a Vibrio parahaemolyticus. Došel k závěru, že vědecké údaje, které jsou v současnosti k dispozici, nepodporují stanovení zvláštních kritérií pro patogenní mikroorganismy V. vulnificus a parahaemolyticus v mořských plodech. Doporučil však vytvoření pravidel správné praxe, aby se zajistilo uplatňování správné hygienické praxe.

(12)

Ve dnech 30.–31. ledna 2002 vydal SCVPH stanovisko k virům skupiny Norwalk („Norwalk-like viruses“, NLV, noroviry). V uvedeném stanovisku došel k závěru, že běžné fekální indikátory jsou pro prokázání přítomnosti či nepřítomnosti NLV nespolehlivé a že spoléhání se na odstranění fekálních bakterií jako indikátoru ke stanovení délky trvání čisticího procesu u měkkýšů není bezpečnou praxí. V případě uplatňování bakteriálních indikátorů se jako indikátor fekální kontaminace v oblastech sběru měkkýšů rovněž doporučuje používat E. coli, a nikoliv fekální koliformní bakterie.

(13)

Dne 27. února 2002 přijal SCF stanovisko k specifikacím pro želatinu z hlediska zdraví spotřebitelů. Došel k závěru, že mikrobiologická kritéria stanovená v kapitole 4 přílohy II směrnice Rady 92/118/EHS ze dne 17. prosince 1992 o veterinárních a hygienických předpisech pro obchod s produkty živočišného původu ve Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní předpisy Společenství uvedené v kapitole I přílohy A směrnice 89/662/EHS, a pokud jde o patogenní původce, směrnice 90/425/EHS (5) jsou z hlediska zdraví spotřebitelů přehnaná, a považoval za dostatečné používání povinného mikrobiologického kritéria pouze pro salmonely.

(14)

Ve dnech 21.–22. ledna 2003 vydal SCVPH stanovisko k E. coli produkující verocytotoxin (VTEC). Ve svém stanovisku došel k závěru, že používání mikrobiologické normy pro konečný produkt v případě VTEC O157 pravděpodobně nepovede k významnému snížení souvisejícího rizika pro spotřebitele. Mikrobiologické pokyny zaměřené na snížení fekální kontaminace na všech stupních potravinového řetězce však mohou přispět ke snížení rizik pro veřejné zdraví, a to včetně rizika VTEC. SCVPH určil tyto kategorie potravin, v nichž představuje VTEC nebezpečí pro veřejné zdraví: syrové nebo nedostatečně tepelně upravené hovězí maso a případně maso z dalších přežvýkavců, mleté maso a fermentované hovězí maso a výrobky z něj, syrové mléko a výrobky ze syrového mléka, čerstvé produkty, zejména naklíčená semena a nepasterizované ovocné a zeleninové šťávy.

(15)

Ve dnech 26.–27. března 2003 přijal SCVPH stanovisko ke stafylokokovým enterotoxinům v mléčných výrobcích, zejména v sýrech. Doporučil přezkoumání kritérií pro koagulázopozitivní stafylokoky v sýrech, v syrovém mléku určeném ke zpracování a v sušeném mléku. Kromě toho by kritéria pro stafylokokové enterotoxiny měla být stanovena u sýrů a sušeného mléka.

(16)

Ve dnech 14.–15. dubna 2003 přijal SCVPH stanovisko k salmonelám v potravinách. Podle tohoto stanoviska patří do kategorií potravin potenciálně představujících vysoké riziko pro veřejné zdraví syrové maso a některé produkty určené ke spotřebě za syrova, syrové a nedostatečně tepelně upravené výrobky z drůbežího masa, vejce a produkty obsahující syrová vejce, nepasterizované mléko a některé výrobky z něj. Nebezpečí představují také naklíčená semena a nepasterizované ovocné šťávy. Výbor doporučil, aby rozhodnutí o potřebě mikrobiologických kritérií bylo přijato na základě jeho schopnosti chránit spotřebitele a na základě jeho proveditelnosti.

(17)

Vědecká komise pro biologická nebezpečí (komise BIOHAZ) zřízená při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) vydala dne 9. září 2004 stanovisko k mikrobiologickým rizikům v počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Došla k závěru, že salmonely a Enterobacter sakazakii jsou nejnebezpečnějšími mikroorganismy v počáteční kojenecké výživě, výživě určené pro zvláštní léčebné účely a pokračovací kojenecké výživě. Přítomnost těchto patogenních mikroorganismů představuje značné riziko, jestliže podmínky po rekonstituci umožňují množení. Enterobacteriaceae, jejichž přítomnost je častější, by mohly být použity jako indikátor rizika. EFSA doporučil sledování bakterií čeledi Enterobacteriaceae a provádění vyšetření na jejich přítomnost ve výrobním prostředí i v konečném produktu. Kromě patogenních druhů však čeleď Enterobacteriaceae zahrnuje také druhy přítomné v životním prostředí, které se často vyskytují v prostředí výroby potravin, aniž by představovaly nebezpečí pro zdraví. Proto je možné použít čeleď Enterobacteriaceae k běžnému sledování a v případě jejich přítomnosti lze zahájit vyšetření na specifické patogenní mikroorganismy.

(18)

Prozatím nebyly vytvořeny mezinárodní pokyny pro mikrobiologická kritéria týkající se velkého množství potravin. Při stanovování mikrobiologických kritérií se však Komise řídila pokynem Codexu Alimentarius „Zásady stanovování a používání mikrobiologických kritérií pro potraviny CAC/GL 21 – 1997“ a rovněž radami výborů SCVPH a SCF. Byly zohledněny platné specifikace Codexu týkající se výrobků ze sušeného mléka, potravin pro kojence a děti a histaminové kritérium pro některé ryby a produkty rybolovu. Přijetí kritérií Společenství by mělo prospět obchodu díky tomu, že se stanoví harmonizované mikrobiologické požadavky na potraviny a nahradí kritéria jednotlivých členských států.

(19)

Je třeba přezkoumat mikrobiologická kritéria stanovená pro některé kategorie potravin živočišného původu ve směrnicích, které byly zrušeny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES (6), a rovněž je nutné stanovit s ohledem na vědecká stanoviska kritéria nová.

(20)

Do tohoto nařízení jsou včleněna mikrobiologická kritéria stanovená v rozhodnutí Komise 93/51/EHS ze dne 15. prosince 1992 o mikrobiologických kritériích pro produkci vařených korýšů a měkkýšů se schránkami (7). Je proto třeba uvedené rozhodnutí zrušit. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Komise 2001/471/ES ze dne 8. června 2001 o pravidlech pro pravidelné vnitropodnikové kontroly obecné hygieny podle směrnice 64/433/EHS o hygienických otázkách produkce čerstvého masa a jeho uvádění na trh a směrnice 71/118/EHS o hygienických otázkách produkce čerstvého drůbežího masa a jeho uvádění na trh (8) se s účinkem od 1. ledna 2006 zrušuje, je třeba včlenit do tohoto nařízení mikrobiologická kritéria stanovená pro jatečně upravená těla.

(21)

Producent nebo výrobce potravinářského produktu musí rozhodnout, zda může být produkt konzumován jako takový, aniž by bylo nutné jej tepelně upravovat či jinak zpracovávat s cílem zajistit jeho bezpečnost a dodržování mikrobiologických kritérií. Podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (9) se při označování potravin uvádí návod k použití jako povinný údaj v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu nebylo možné vhodným způsobem použít. Tento návod by měli provozovatelé potravinářských podniků brát v potaz při rozhodování o vhodné četnosti odběru vzorků k vyšetření podle mikrobiologických kritérií.

(22)

Odebírání vzorků z produkčního a zpracovatelského prostředí může být užitečným nástrojem ke zjišťování a prevenci přítomnosti patogenních mikroorganismů v potravinách.

(23)

Provozovatelé potravinářských podniků by měli v rámci svých postupů založených na zásadách HACCP a dalších postupů kontrol hygieny sami rozhodnout o potřebné četnosti odběru vzorků a vyšetření. V některých případech však může být nutné stanovit harmonizovanou četnost odběru vzorků na úrovni Společenství, zejména s cílem zajistit stejnou úroveň kontrol, které mají být prováděny v rámci celého Společenství.

(24)

Výsledky vyšetření závisejí na použité analytické metodě, a proto by měla být s každým mikrobiologickým kritériem spjata určitá referenční metoda. Provozovatelé potravinářských podniků by však měli mít možnost používat jiné analytické metody, než jsou metody referenční, zejména pak rychlejší metody, pokud ovšem používání těchto alternativních metod vede k rovnocenným výsledkům. K zajištění harmonizovaného provádění musí být pro každé kritérium rovněž vymezen plán odběru vzorků. Je však nutné umožnit používání jiných plánů odběru vzorků a vyšetření, včetně používání alternativních indikátorových organismů, za předpokladu, že tyto plány poskytují rovnocenné záruky bezpečnosti potravin.

(25)

Je třeba analyzovat trendy ve výsledcích vyšetření, neboť tyto trendy mohou poukázat na nežádoucí vývoj ve výrobním procesu a mohou provozovateli potravinářského podniku umožnit provedení nápravných opatření před tím, než se postup vymkne kontrole.

(26)

Je třeba umožnit přezkoumání mikrobiologických kritérií stanovených v tomto nařízení a tato kritéria by měla být v zájmu zohlednění vývoje v oblasti bezpečnosti potravin a potravinářské mikrobiologie případně podrobena revizi či doplněna. Tento vývoj zahrnuje vědecko-technický a metodický pokrok, změny rozšíření a úrovní kontaminace, změny populace zranitelných spotřebitelů, jakož i možné výsledky hodnocení rizik.

(27)

Zejména je třeba stanovit kritéria pro patogenní viry v živých mlžích, jakmile budou dostatečně vyvinuty příslušné analytické metody. Je rovněž nutné vyvinout spolehlivé metody pro další mikrobiální nebezpečí, např. Vibrio parahaemolyticus.

(28)

Bylo prokázáno, že provádění programů kontrol může výrazně přispět ke snížení rozšíření salmonel v užitkových zvířatech a produktech z nich. Cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (10) je zajistit, aby byla přijata vhodná a účinná opatření na tlumení salmonel na odpovídajících stupních potravinového řetězce. Kritéria pro maso a výrobky z něj by měla odrážet očekávané zlepšení salmonelové situace na stupni prvovýroby.

(29)

V případě některých kritérií bezpečnosti potravin je vhodné poskytnout členským státům přechodnou odchylku, která jim umožní naplňovat méně přísná kritéria, ovšem pouze za předpokladu, že budou příslušné potraviny uváděny pouze na trh daného členského státu. Při použití této přechodné odchylky jsou členské státy povinny tuto skutečnost oznámit Komisi a ostatním členským státům.

(30)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

„mikroorganismy“ se rozumí bakterie, viry, kvasinky, plísně, řasy, cizopasní prvoci, mikroskopičtí cizopasní helminti a jejich toxiny a metabolity;

b)

„mikrobiologickým kritériem“ se rozumí kritérium vymezující přijatelnost produktu, partie potravin nebo procesu na základě nepřítomnosti, přítomnosti či počtu mikroorganismů a/nebo na základě množství jejich toxinů/metabolitů na jednotku/y hmotnosti, objemu, plochy či partie;

c)

„kritériem bezpečnosti potravin“ se rozumí kritérium vymezující přijatelnost produktu nebo partie potraviny, které se vztahuje na produkty uváděné na trh;

d)

„kritériem hygieny výrobního procesu“ se rozumí kritérium udávající přijatelné fungování výrobního procesu. Toto kritérium se nevztahuje na produkty uváděné na trh. Stanoví orientační hodnotu kontaminace, při jejímž překročení jsou vyžadována nápravná opatření s cílem udržet hygienu procesu v souladu s potravinovým právem;

e)

„partií“ se rozumí skupina nebo soubor identifikovatelných produktů získaných na základě určitého procesu za prakticky totožných okolností a vyprodukovaných na určitém místě v rámci vymezeného produkčního období;

f)

„dobou údržnosti“ se rozumí období předcházející buď datu „spotřebujte do“, nebo datu minimální trvanlivosti podle článků 9 a 10 směrnice 2000/13/ES;

g)

„potravinou určenou k přímé spotřebě“ se rozumí potravina, která je producentem nebo výrobcem určena k přímé lidské spotřebě, aniž by bylo nutné ji tepelně upravovat či jinak zpracovávat za účelem účinného odstranění či snížení dotčených mikroorganismů na přijatelnou úroveň;

h)

„potravinou určenou pro kojence“ se rozumí potravina určená zvláště pro kojence podle směrnice Komise 91/321/EHS (14);

i)

„potravinou určenou pro zvláštní léčebné účely“ se rozumí dietní potravina pro zvláštní léčebné účely podle směrnice Komise 1999/21/ES (15);

j)

„vzorkem“ se rozumí soubor tvořený jednou nebo několika jednotkami nebo část materiálu, který/á byl/a vybrán/ a různými způsoby z celku nebo z významného množství materiálu a který/á má poskytnout informace o daném znaku zkoumaného celku nebo materiálu a má tvořit základ pro rozhodnutí o dotyčném celku nebo materiálu nebo o procesu, který vedl k jeho vzniku;

k)

„reprezentativním vzorkem“ se rozumí vzorek, v němž jsou zachovány znaky partie, z níž je odebrán. Tak je tomu zejména u prostého namátkového vzorku, kde každý z členů nebo dílů partie má stejnou pravděpodobnost zahrnutí do vzorku;

l)

„dodržováním mikrobiologických kritérií“ se rozumí získávání vyhovujících či přijatelných výsledků podle přílohy I při provádění vyšetření podle hodnot stanovených pro jednotlivá kritéria prostřednictvím odběru vzorků, provádění vyšetření a nápravných opatření v souladu s potravinovým právem a pokyny příslušného orgánu.

a)

aby suroviny a potraviny podléhající jejich kontrole byly dodávány, zpracovávány a bylo s nimi manipulováno tak, že se dodrží kritéria hygieny výrobního procesu;

b)

aby kritéria bezpečnosti potravin platná po celou dobu údržnosti produktů mohla být dodržena za rozumně předvídatelných podmínek distribuce, skladování a používání.

a)

zaručit, aby byly používány odpovídající prostředky, včetně označování a zvláštního označení, které nesmí být zaměňováno s identifikačním označením podle přílohy II oddílu I nařízení (ES) č. 853/2004, s cílem zajistit, aby se odchylka týkala pouze dotyčných produktů při jejich uvádění na domácí trh, a aby produkty expedované k obchodu uvnitř Společenství splňovaly kritéria stanovená v příloze I;

b)

zajistit, aby produkty, na něž se tato přechodná odchylka vztahuje, byly zřetelně označeny s uvedením skutečnosti, že je nutné je před spotřebou důkladně tepelně upravit;

c)

zavázat se, že při provádění vyšetření podle kritéria Salmonella podle článku 4 a aby výsledek byl přijatelný, pokud jde o tuto přechodnou odchylku, nesmí být shledána pozitivní více než jedna z pěti jednotek vzorku.