Úřední věstník L 141 , 30/04/2004 S. 0001 - 0017
Nařízení Komise (ES) č. 795/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 [1], a zejména na čl. 40 odst. 5 druhý pododstavec, čl. 42 odst. 4 a 9, čl. 46 odst. 3, čl. 52 odst. 2, čl. 54 odst. 5, čl. 145 písm. c) a d) a článek 155 uvedeného nařízení, vzhledem k těmto důvodům: (1) Je třeba stanovit prováděcí pravidla k hlavě III nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se zavádí režim jednotné platby pro zemědělce. (2) Z důvodů jasnosti je vhodné stanovit některé definice. Tam, kde je to vhodné, by se měly používat definice, které se již uplatňují v podobných situacích a/nebo které se již užívají řadu let. (3) Pro usnadnění výpočtu jednotkové hodnoty platebních nároků by měla být stanovena jasná pravidla pro zaokrouhlování číslic a možnost rozdělit stávající platební nároky v případech, kdy velikost ohlášeného pozemku nebo pozemku převáděného i s nároky představuje pouze zlomek hektaru. (4) Je třeba zavést zvláštní ustanovení pro vytvoření vnitrostátní rezervy, zejména pro výpočet snížení referenčních částek nebo platebních nároků, jakož i pro uplatnění snížení v případě celkového nebo částečného oddělení prémií pro mléčné výrobky a dodatečných plateb uvedených v článcích 95 a 96 nařízení (ES) č. 1782/2003. (5) Ustanovení čl. 42 odst. 3 a 5 nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví možnost použít vnitrostátní rezervu pro přiznání platebních nároků. Je třeba stanovit pravidla pro výpočet množství a hodnoty platebních nároků, jež se tímto způsobem přiznají. S cílem ponechat jistou pružnost pro rozhodování členským státům, které mohou lépe posoudit situaci každého zemědělce žádajícího o taková opatření, je třeba, aby maximální počet nároků, jež mají být přiznány, nepřekročil počet ohlášených hektarů a aby jejich hodnota nebyla vyšší než částka, již členské státy stanoví podle objektivních kritérií. V případě zvýšení jednotkové hodnoty existujících platebních nároků bude nutné dodržet regionální průměr v souladu s čl. 42 odst. 6 nařízení (ES) č. 1782/2003. Členským státům musí být ponechána volnost, pokud jde o stanovení této regionální hodnoty na vhodné územní úrovni. Jelikož však jde o podporu oddělenou od produkce, nemůže být částka v žádném případě diferencována nebo vypočítávána podle výrobních odvětví. (6) Za určitých okolností by zemědělci mohli mít více nároků než půdy pro jejich využití, například při společném hospodaření na krmných plochách, při skončení nájemní smlouvy, v případě účasti na programu zalesňování nebo nákupu referenčních množství mléka, která byla pronajata s půdou během referenčního období podle vnitrostátních právních předpisů. Proto je třeba stanovit mechanismus, který by zaručoval podporu poskytnutou zemědělcům s tím, že by byla soustředěna na zbývající dostupné hektary. Aby však nedocházelo ke zneužívání tohoto mechanismu, je třeba stanovit určité podmínky pro přístup k němu. (7) V souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 je vnitrostátní rezerva doplňována z prostředků nevyužitých nároků, nebo fakultativně ze srážek při převodu platebních nároků nebo při převodu uskutečněném před stanoveným datem. Je proto nutné stanovit datum, po kterém se nevyužité nároky vrací do vnitrostátní rezervy. Z administrativních důvodů je rovněž třeba stanovit, že platební nároky spojené s oprávněním pro pěstování ovoce a zeleniny nebo konzumních brambor a nároky při vynětí půdy z produkce, pokud jsou navraceny do státní rezervy, již nejsou vázány na související závazky nebo oprávnění. Tato skutečnost je také odůvodněna tím, že závazky nebo oprávnění jsou stanoveny na základě starých referencí a že po zavedení režimu jednotné platby již nebude možné určit, kdo by měl získat nároky při vynětí půdy z produkce vzniklé z rezervy odpovídající oprávněním, protože podpora bude oddělena. (8) V případě uplatnění srážek při převodu platebních nároků bude třeba stanovit maximální procentní sazby a kritéria jejich použití, a odstupňovat je s ohledem na typ převodu a platební nároky, které se mají převádět. Pokud se v prvních letech používání režimu jednotné platby vyskytne riziko spekulace, může se členskému státu povolit, aby zvýšil procentní sazby srážek při převodech bez půdy. V žádném případě by uplatňování takových srážek nemělo vést ke vzniku závažných překážek nebo zákazu převodu platebních nároků. (9) Pro usnadnění správy vnitrostátní rezervy je třeba stanovit, aby byla spravována na regionální úrovni, s výjimkou případů uvedených v čl. 42 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, v případě potřeby, a v čl. 42 odst. 4 uvedeného nařízení, pokud jsou členské státy povinny přiznat platební nároky. (10) Pro snadnější zavedení režimu jednotné platby je třeba umožnit členským státům, aby v roce předcházejícím prvnímu roku zavedení režimu začaly zjišťovat potenciální oprávněné osoby tohoto režimu, zejména v případech, kdy u hospodářství došlo ke změnám v důsledku dědictví nebo změn v právním řádu, a předběžně stanovily platební nároky. (11) Článek 33 nařízení (ES) č. 1782/2003 vymezuje zvláštní okolnosti, za kterých mají zemědělci přístup k režimu jednotné platby. Aby se předešlo situaci, kdy by takové okolnosti sloužily jako záminka pro neuplatnění pravidel o normálním převodu hospodářství spolu se souvisejícími referenčními částkami, je třeba stanovit určité podmínky a definice, které se použijí na takové okolnosti. (12) Podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 zemědělec může převést své platební nároky bez půdy teprve poté, co využil ve smyslu článku 44 uvedeného nařízení alespoň 80 % svých nároků během nejméně jednoho kalendářního roku. Aby se zohlednily převody půdy uskutečněné před zavedením režimu jednotné platby, je odůvodněné považovat převod hospodářství nebo jeho části spolu s budoucími platebními nároky jako převod platebních nároků s půdou ve smyslu článku 46 nařízení (ES) č. 1782/2003, při dodržení určitých podmínek, zejména toho, že prodávající sám požádá o stanovení platebních nároků, pokud uvedené nařízení jasně stanoví, že přístup k režimu mají pouze příjemci přímých plateb během referenčního období. (13) Ustanovení čl. 42 odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 ukládá Komisi, aby vymezila zvláštní situace, které opravňují ke stanovení referenčních částek pro zemědělce nacházející se v situacích, jež jim zabránily zcela nebo částečně čerpat přímé platby v referenčním období. Proto je třeba vypracovat seznam těchto zvláštních situací a stanovit pravidla, jež by vyloučila případnou kumulaci příjmů z různých zdrojů poskytování platebních nároků u téhož zemědělce, aniž by byla dotčena možnost Komise tento seznam v případě potřeby doplnit. Dále je třeba ponechat členským státům jistý prostor pro stanovení referenčních částek k přidělení. (14) Pokud některý členský stát podle svých vnitrostátních právních předpisů nebo ustálené praxe zahrnuje do definice dlouhodobého nájmu též nájem na pět let, je třeba, aby tento členský stát mohl použít v případě potřeby tuto kratší dobu. (15) Jelikož prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby budou zahrnuty do režimu jednotné platby na základě jiného referenčního období, než je uvedeno v článku 37 nařízení (ES) č. 1782/2003, je třeba pro účely stanovení referenční částky brát v úvahu producenty mléka nacházející se v situaci uvedené v článku 40 nařízení (ES) č. 1782/2003, kteří z důvodu této situace převedli celé své individuální referenční množství nebo jeho část v souladu s článkem 16 nařízení (ES) č. 1788/2003 v průběhu období dvanácti měsíců končícího dne 31. března prvního roku uplatňování režimu jednotné platby. (16) V případě, kdy zemědělec odejde do důchodu nebo zemře a převede své hospodářství nebo jeho část na člena rodiny nebo na dědice, který má v úmyslu pokračovat v zemědělské činnosti v tomto hospodářství, je třeba usnadnit převod hospodářství nebo jeho části v rámci rodiny, zejména tehdy, pokud převáděné pozemky byly pronajaty třetí osobě během referenčního období, aniž by se předem předpokládala možnost, že dědic bude pokračovat v zemědělské činnosti. (17) Zemědělcům, kteří uskutečnili investice vedoucí k potenciálnímu zvýšení částek přímých plateb, na něž by bývali měli nárok, pokud by nebyl zaveden režim jednotné platby, by proto měly být nároky též přiznány. Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro výpočet platebních nároků v případě, že zemědělec již má platební nárok nebo nevlastní hektarové plochy. Za stejných okolností pak zemědělci, kteří nakoupili nebo si pronajali půdu anebo se zúčastnili národních programů na restrukturalizaci výroby, na něž by jim byla mohla být poskytnuta přímá platba během referenčního období, by nyní podle režimu jednotné platby neměli žádný nárok na platbu, ačkoliv si koupili půdu nebo se zúčastnili programů tohoto typu za účelem provozování zemědělské činnosti, z níž by jim mohl ještě v budoucnu vyplývat nárok na některé přímé platby. Proto je třeba též stanovit, že v tomto případě se přiznává platební nárok. (18) Pro řádnou správu tohoto režimu je třeba stanovit pravidla pro převod platebních nároků. (19) Podle článku 46 nařízení (ES) č. 1782/2003 může členský stát rozhodnout, že platební nároky mohou být převedeny nebo využity pouze v rámci jednoho a téhož regionu. Aby se předešlo praktickým problémům, je třeba stanovit zvláštní pravidla pro hospodářství ležící na hranici dvou nebo více regionů. (20) Podle čl. 43 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 se do výpočtu platebních nároků musí zahrnout všechny krmné plochy za referenční období. Za účelem usnadnění práce správním orgánům členských států při stanovování počtu hektarů krmných ploch je třeba jim umožnit, aby vzaly v úvahu krmnou plochu uvedenou v žádosti o podporu "na plochu" před zavedením režimu jednotné platby, přičemž zemědělci mohou prokázat, že během referenčního období byla jejich krmná plocha menší. (21) Článek 52 nařízení (ES) č. 1782/2003 povoluje produkci konopí za určitých podmínek. Je nutné vypracovat seznam schválených odrůd a upravit uznávání těchto odrůd. (22) Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro výpočet velké dobytčí jednotky v případech, kdy stanovení nároků podléhá zvláštním podmínkám, s odkazem na převodní tabulku stanovenou pro odvětví hovězího masa. (23) Je rovněž třeba stanovit zvláštní pravidla, které by usnadnily stanovení platebních nároků v případě předpokládaného oddělení plateb v odvětví mléka a mléčných výrobků. (24) Podle článku 54 nařízení (ES) č. 1782/2003 každý nárok při vynětí půdy z produkce vázaný na hektar, na který lze poskytnout podporu při vynětí půdy z produkce, dává právo na výplatu částky, která je stanovena nárokem při vynětí půdy z produkce. Minimální období, po které musí půda zůstat vyňata z produkce, musí být dlouhé alespoň jako vegetační cyklus plodin na orné půdě. Aby se však zohlednily určité specifické okolnosti, je třeba umožnit využívání půd vyňatých z produkce před uplynutím tohoto minimálního období vynětí z produkce. Je rovněž třeba přijmout ustanovení týkající se ochrany životního prostředí a udržování a využívání ploch vyňatých z produkce. (25) Pokud se členský stát rozhodne, že využije možnosti regionalizovat režim jednotné platby, je třeba zavést zvláštní ustanovení, která usnadní výpočet regionální referenční částky pro hospodářství ležící na hranici několika regionů a která zaručí poskytnutí celé regionální částky během prvního roku uplatňování režimu. Některá ustanovení tohoto nařízení, zejména ustanovení o vytvoření vnitrostátní rezervy, prvotního přiznání a převodu platebních nároků, je třeba upravit, aby byla použitelná v regionálním modelu. (26) Podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003 mohou členské státy až do výše rozpočtového limitu provádět dodatečné platby pro zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšování životního prostředí nebo pro zlepšování jakosti zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Proto je nutné vymezit okruh zemědělců, na které by se měly vztahovat, určit, do jaké míry je tato platba slučitelná s opatřeními zavedenými v rámci rozvoje venkova, a definovat druhy zemědělské činnosti, na které by se toto opatření mělo vztahovat. (27) Článek 58 nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví, že členské státy vymezí regiony podle objektivních kritérií, a článek 59 uvedeného nařízení stanoví, že členské státy mohou v řádně odůvodněných případech a podle objektivních kritérií regionalizovat režim jednotné platby. Je proto vhodné upravit sdělování veškerých údajů a informací považovaných za nezbytné pro účely posouzení těchto kritérií. (28) Pro účely hodnocení uplatňování režimu jednotné platby je třeba stanovit prováděcí pravidla a lhůty pro výměnu informací mezi Komisí a členskými státy a předat Komisi seznam ploch, pro které byla vyplacena podpora na státní, případně regionální úrovni. (29) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I OBLAST PŮSOBNOSTI A OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Předmět a oblast působnosti Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby stanovenému v hlavě III nařízení (ES) č. 1782/2003. Článek 2 Definice Pro účely hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 a pro účely tohoto nařízení se rozumí: a) "zemědělskou půdou" celková plocha orné půdy, stálých pastvin a trvalých kultur; b) "ornou půdou""orná půda" ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Komise (ES) č. 795/2004 [2]; c) "trvalými kulturami" kultury, jiné než stálé pastviny, které nejsou pěstované systémem střídání kultur, jsou na dané půdě pěstovány nejméně pět let a poskytují opakované sklizně, včetně školek, jak jsou definovány v příloze I bodu G/05 rozhodnutí Komise 2000/115/ES [3], s výjimkou víceletých plodin a školek pro tyto víceleté plodiny; d) "víceletými plodinami" kultury těchto produktů: Kód KN | | 07091000 | Artyčoky | 07092000 | Chřest | 07099090 | Reveň | 081020 | Maliny, ostružiny, moruše a ostružino-maliny | 081030 | Černý, bílý a červený rybíz a angrešt | 081040 | Brusinky, borůvky a jiné plody rodu Vaccinium | ex06029041 | Lesní porosty s krátkým střídavým osevním postupem | ex06029051 | Miscanthus sinensis | ex12149090 | Phalaris arundicea (lesknice rákosovitá) | e) "stálými pastvinami""stálé pastviny" ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Komise (ES) č. 795/2004; f) "pastvinami" orná půda používaná pro produkci trávy (seté nebo přírodní); pro účely článku 61 nařízení (ES) č. 1782/2003 pastviny zahrnují i stálé pastviny; g) "prodejem" prodej nebo jakýkoliv jiný trvalý převod vlastnictví půdy nebo platebních nároků. Definice nezahrnuje prodej půdy v případě převodu půdy na veřejnoprávní orgány a/nebo ve veřejném zájmu nebo pokud se převod realizuje za jinými než zemědělskými účely; h) "nájmem" se rozumí nájem nebo jakýkoli jiný podobný typ dočasné transakce; i) "převodem nebo prodejem nebo nájmem platebních nároků s půdou" prodej nebo nájem platebních nároků spolu s prodejem, resp. nájmem odpovídajícího počtu hektarů, na které lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 44 odst. 2, které má převodce v držbě. V případě nájmu se platební nároky a hektary pronajímají na stejnou dobu. Případ uvedený v čl. 49 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, kdy se převádějí všechny platební nároky, na které se vztahuje odchylka, se považuje za převod platebních nároků s půdou; j) "výrobní jednotkou" přinejmenším jedna plocha, která zakládá nárok na přímé platby během referenčního období, včetně krmných ploch ve smyslu čl. 43 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, nebo jedno zvíře, které by během referenčního období zakládalo nárok na přímé platby případně s odpovídajícím nárokem na prémii; k) "zemědělcem zahajujícím zemědělskou činnost" pro účely čl. 37 odst. 2 a čl. 42 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 fyzická nebo právnická osoba, která nikdy neprovozovala zemědělskou činnost svým jménem a na vlastní účet nebo nevykonávala kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost během pěti let předcházejících zahájení nové zemědělské činnosti. V případě právnické osoby nesmějí fyzické osoby, které vykonávají kontrolu nad právnickou osobu, po dobu pěti let před zahájením zemědělské činnosti právnickou osobou provozovat jakoukoliv zemědělskou činnost svým jménem a na svůj účet nebo vykonávat kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost. Článek 3 Výpočet jednotkové hodnoty platebních nároků 1. Výše platebních nároků se vypočítává s přesností na tři desetinná místa a zaokrouhluje se na dvě desetinná místa. Je-li výsledek výpočtu přesně uprostřed, zaokrouhluje se částka na druhé desetinné místo nahoru. 2. Pokud velikost pozemku, který je ohlášen v souladu s čl. 44 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, nebo který se převádí s nárokem v souladu s čl. 46 odst. 2 uvedeného nařízení, představuje zlomek hektaru, je předmětný nárok ohlašován nebo převáděn s půdou v hodnotě vypočtené proporcionálně. Zbývající část nároku v hodnotě vypočtené proporcionálně zůstává k dispozici zemědělci. KAPITOLA 2 VNITROSTÁTNÍ REZERVA Oddíl 1 Vytvoření vnitrostátní rezervy Článek 4 Snížení 1. Snížení podle čl. 42 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 se uplatní na všechny referenční částky po každém případném snížení podle čl. 41 odst. 2 uvedeného nařízení a po jakémkoliv případném snížení podle čl. 65 odst. 1 a čl. 70 odst. 2 druhého pododstavce uvedeného nařízení. 2. V případě snížení podle čl. 42 odst. 7 nařízení (ES) č. 1782/2003 se jednotková hodnota všech platebních nároků stanovených ke dni uplatnění lineárního snížení poměrně sníží. Článek 5 Prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby 1. Procento snížení stanovené členskými státy v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 se v roce 2007 použije na částky pocházející z prémií pro mléčné výrobky a z dodatečných plateb, jež mají být zahrnuty do režimu jednotné platby. 2. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 62 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003 a zařadí plně částky pocházející z prémií pro mléčné výrobky a z dodatečných plateb do režimu jednotné platby, použije na odpovídající částky zahrnuté do režimu jednotné platby v roce, kdy této možnosti využije, procento snížení uvedené v odstavci 1 tohoto článku. V dalších letech použije dotyčný členský stát snížení v mezích zvýšení částek stanovených v čl. 95 odst. 2 a v čl. 96 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. 3. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 62 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003 a zařadí část částek pocházejících z prémií pro mléčné výrobky a z dodatečných plateb do režimu jednotné platby, použije na odpovídající částky zahrnuté do režimu jednotné platby v roce, kdy této možnosti využil, procento snížení uvedené v odstavci 1 tohoto článku, s ohledem na zvýšení částek stanovená v čl. 95 odst. 2 a v čl. 96 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. Oddíl 2 Stanovení platebních nároků z vnitrostátní rezervy Článek 6 Stanovení platebních nároků 1. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 42 odst. 3 a 5 nařízení (ES) č. 1782/2003, mohou zemědělci získat v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddílu a podle objektivních kritérií stanovených dotyčnými členskými státy platební nároky z vnitrostátní rezervy. 2. Zemědělec, který nemá žádný platební nárok a žádá o přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy, může získat pouze takové platební nároky, které nepřevyšují počet hektarů, jež má v držbě (ve vlastnictví nebo v nájmu) k danému dni. 3. Zemědělec, který má platební nároky a žádá o přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy, může získat pouze takové platební nároky, které nepřevyšují počet hektarů, jež má v držbě a pro něž zatím nemá žádný platební nárok. Jednotková hodnota každého platebního nároku, který již má, se může zvýšit v mezích regionálního průměru uvedeného v odstavci 4. Ustanovení čl. 42 odst. 8 nařízení (ES) č. 1782/2003 se použije na platební nároky, jejichž jednotková hodnota byla zvýšena o více než 20 % v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce. 4. Členské státy stanoví regionální průměr na příslušné územní úrovni podle objektivních kritérií, způsobem, který zaručuje rovné zacházení se zemědělci a který zabraňuje narušení trhu a hospodářské soutěže. Regionální průměr se stanoví ke dni, který určí členské státy. Může být každým rokem přezkoumán. Je založen na hodnotě platebních nároků přiznaných zemědělcům v daném regionu. Není diferencován podle výrobních odvětví. 5. Hodnota každého platebního nároku získaného v souladu s odstavcem 2 nebo 3, s výjimkou druhého pododstavce odstavce 3, se vypočítá tak, že se referenční částka stanovená členským státem vydělí počtem hektarů rovnajícím se maximálně počtu hektarů uvedených v odstavci 2, a to podle objektivních kritérií, způsobem, který zaručuje rovné zacházení se zemědělci a který zabraňuje narušení trhu a hospodářské soutěže. Článek 7 Použití čl. 42 odst. 5 nařízení (ES) č. 1782/2003 v případě nižšího počtu hektarů než platebních nároků 1. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 42 odst. 5 nařízení (ES) č. 1782/2003, může zejména přiznat na žádost a v souladu s tímto článkem platební nároky zemědělcům v daných oblastech, kteří ohlásí méně hektarů, než počet odpovídající platebním nárokům, jež by jim byly přiznány v souladu s článkem 43 uvedeného nařízení. V takovém případě postoupí zemědělec do vnitrostátní rezervy všechny platební nároky, které získal nebo které by byl měl získat, s výjimkou nároků při vynětí půdy z produkce a platebních nároků podléhajících zvláštním podmínkám uvedeným v článku 49 nařízení (ES) č. 1782/2003. 2. Počet platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy se rovná počtu hektarů, které zemědělec ohlásil. 3. Na všechny přiznané platební nároky se použije, popřípadě se znovu začne používat pětileté období stanovené v čl. 42 odst. 8 nařízení (ES) č. 1782/2003. 4. Jednotková hodnota platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy se vypočítá tak, že se referenční částka zemědělce vydělí počtem hektarů, které ohlásí, a od získaného výsledku se odečte počet hektarů rovnající se počtu nároků při vynětí půdy z produkce, které má v držbě. Regionální průměr uvedený v čl. 6 odst. 4 se nepoužije. 5. Odstavce 1, 2, 3 a 4 se nevztahují na zemědělce, který ohlásí méně než 50 % celkového počtu hektarů ve smyslu čl. 43 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, které měl v držbě (ve vlastnictví nebo v nájmu) v referenčním období. 6. Odstavce 1, 2, 3 a 4 se nevztahují na zemědělce, který ohlásí méně hektarů, než počet odpovídající platebním nárokům, jež by mu byly přiznány v souladu s článkem 43 nařízení (ES) č. 1782/2003, z toho důvodu, že tyto hektary převedl na základě kupní nebo nájemní smlouvy. 7. Dotyčný zemědělec musí ohlásit všechny hektary, které má v držbě v době podání žádosti. Oddíl 3 Naplnění vnitrostátní rezervy Článek 8 Nevyužité platební nároky 1. Aniž je dotčen čl. 34 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, nevyužité platební nároky se vrací do vnitrostátní rezervy v den následující po posledním dni pro změnu žádosti na základě režimu jednotné platby v kalendářním roce, ve kterém uplyne doba stanovená v čl. 42 odst. 8 druhém pododstavci nebo v čl. 45 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003. Pro účely tohoto článku se "nevyužitými platebními nároky" rozumí, že tyto nároky nebyly uspokojeny žádnou platbou během období uvedeného v prvním pododstavci. Platební nároky, ohledně kterých byla podána žádost a jež jsou vázány na plochu vymezenou ve smyslu čl. 2 bodu 22 nařízení (ES) č. 795/2004, se považují za využité. 2. Pokud jsou nároky při vynětí půdy z produkce a platební nároky spojené s oprávněním podle článku 60 nařízení (ES) č. 1782/2003 vraceny zpět do vnitrostátní rezervy, závazky nebo oprávnění s nimi spojené zanikají. Článek 9 Srážky při prodeji platebních nároků 1. Členský stát, který využije možnosti stanovené v čl. 46 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/203, se může rozhodnout, že převede zpět do vnitrostátní rezervy: a) v případě prodeje platebních nároků bez půdy až 30 % hodnoty každého platebního nároku nebo srovnatelnou částku vyjádřenou v počtu platebních nároků. Během prvních tří let používání režimu jednotné platby se však 30 % sazba může nahradit 50 % sazbou a/nebo b) v případě prodeje platebních nároků s půdou až 10 % hodnoty každého platebního nároku nebo srovnatelnou částku vyjádřenou v počtu platebních nároků a/nebo c) v případě prodeje nároků při vynětí půdy z produkce bez půdy až 30 % hodnoty každého platebního nároku. Během prvních tří let používání jednotné platby se však 30 % sazba může nahradit 50 % sazbou a/nebo d) v případu prodeje platebních nároků s celým hospodářstvím až 5 % hodnoty každého platebního nároku a/nebo srovnatelnou částku vyjádřenou v počtu platebních nároků, a/nebo e) v případě prodeje platebních nároků spojených s oprávněním uvedeným v článku 60 nařízení (ES) č. 1782/2003 až 10 % hodnoty každého platebního nároku. V případě prodeje platebních nároků s půdou nebo bez ní zemědělci, který zahajuje zemědělskou činnost, a v případě platebních nároků získaných na základě vypořádaného nebo předpokládaného dědictví, se žádné srážky neprovádějí. 2. Členský stát při stanovení procentních sazeb uvedených v odstavci 1 může diferencovat tyto sazby v rámci jednotlivých případů uvedených v odst. 1 písm. a) až e) podle objektivních kritérií a způsobem, který zaručuje rovné zacházení se zemědělci a který zabraňuje narušení trhu a hospodářské soutěže. Článek 10 Mimořádné příjmy 1. V případech uvedených v čl. 42 odst. 9 nařízení (ES) č. 1782/2003 se převede zpět do vnitrostátní rezervy: a) v případě prodeje až 90 % referenční částky stanovené prodávajícímu na základě článku 37 nařízení (ES) č. 1782/2003 podle výrobních jednotek a hektarů převáděného hospodářství nebo jeho části; b) v případě nájmu na dobu šesti let až 50 % referenční částky stanovené pronajímateli na základě článku 37 nařízení (ES) č. 1782/2003 podle výrobních jednotek a hektarů převáděného hospodářství nebo jeho části; c) v případě nájmu na dobu delší než šest let 5 % za každý rok po uplynutí šestiletého období, ale ne více než 20 % referenční částky stanovené pronajímateli na základě článku 37 nařízení (ES) č. 1782/2003 podle výrobních jednotek a hektarů převáděného hospodářství nebo jeho části. 2. Platební nároky, které mají být prodávajícímu nebo pronajímateli stanoveny, se vypočítají podle článku 43 nařízení (ES) č. 1782/2003 na základě zbývající referenční částky a hektarů. 3. Odstavec 1 se nepoužije v případech, kdy do jednoho roku, od prodeje nebo nájmu, nejpozději však do 30. dubna 2004, prodávající nebo pronajímatel koupil nebo si pronajal na šest nebo více let jiné hospodářství nebo jeho část. V takovém případě zůstane prodávajícímu nebo pronajímateli zachován počet platebních nároků, který se přinejmenším rovná počtu platebních nároků, jež zemědělec může využít na novém hospodářství podle článku 44 nařízení (ES) č. 1782/2003. 4. Odstavec 1 se nepoužije v případech, kdy zemědělec uspokojivě prokáže danému členskému státu, že kupní cena nebo cena nájmu odpovídá hodnotě hospodářství, nebo v případě částečného převodu hodnotě části hospodářství bez platebních nároků. Oddíl 4 Regionální správa Článek 11 Regionální rezervy 1. Členské státy mohou spravovat svou vnitrostátní rezervu na regionální úrovni. V takovém případě mohou členské státy přidělovat veškeré nebo některé částky, které jsou k dispozici na celostátní úrovni v souladu s články 4, 5, 8, 9 a 10. 2. Částky přidělené na každé regionální úrovni mohou být poskytovány pouze v daném regionu, kromě případů uvedených v čl. 42 odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003, nebo pokud členský stát rozhodne, že použije čl. 42 odst. 3 uvedeného nařízení. KAPITOLA 3 PŘIZNÁNÍ PLATEBNÍCH NÁROKŮ Oddíl 1 Počáteční přiznání platebních nároků Článek 12 Žádosti 1. V kalendářním roce, který předchází prvnímu roku používání režimu jednotné platby, mohou členské státy přistoupit ke zjišťování oprávněných zemědělců uvedených v článku 33 nařízení (ES) č. 1782/2003, k prozatímnímu stanovení částek a počtu hektarů podle čl. 34 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení a k předběžnému ověřování podmínek uvedených v odstavci 5 uvedeného článku. 2. Za účelem prozatímního stanovení platebních nároků mohou členské státy ke dni, který stanoví, nejpozději však do 15. dubna prvního roku používání režimu jednotné platby, rozeslat zemědělcům uvedeným v čl. 33 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003 a případně zemědělcům identifikovaným v souladu s odstavcem 1 tohoto článku tiskopis žádosti uvedený v čl. 34 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003. Zemědělci, kteří nespadají pod ustanovení čl. 33 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003, podají ve stejných lhůtách žádost o stanovení jejich platebních nároků. 3. Pokud členský stát nevyužije možnosti stanovené v odstavci 2, rozešle tiskopis žádosti uvedený v čl. 34 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 ke dni, který stanoví, nejpozději však měsíc před termínem pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby. 4. Konečné stanovení platebních nároků, jež mají být přiznány v prvním roce používání režimu jednotné platby, je podmíněno podáním žádosti na základě režimu jednotné platby podle čl. 34 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003. Před konečným stanovením těchto nároků není možný žádný převod platebních nároků. 5. Žadatel uspokojivě prokáže členskému státu, že ke dni podání žádosti o platební nároky je zemědělcem ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003. 6. Členský stát může rozhodnout, že stanoví minimální plochu hospodářství, na kterou je možné požadovat stanovení platebních nároků. Tato minimální plocha však nesmí být větší než 0,3 ha. Pro stanovení platebních nároků, které podléhají zvláštním podmínkám podle článků 47 až 50 nařízení (ES) č. 1782/2003, není stanovena žádná minimální plocha. 7. Členský stát může rozhodnout, že žádost o konečné stanovení platebních nároků podle odstavce 4 může být podána zároveň se žádostí o platbu na základě režimu jednotné platby. Oddíl 2 Přiznání platebních nároků mimo vnitrostátní rezervu Článek 13 Dědictví a předpokládané dědictví 1. V případech uvedených v čl. 33 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003 zemědělec, který získal hospodářství nebo jeho část, požádá svým jménem o výpočet platebních nároků pro získané hospodářství nebo jeho část. Počet a hodnota platebních nároků se stanoví na základě referenční částky a počtu hektarů připadajících na dědictvím nabyté výrobní jednotky. 2. V případech, kdy předpokládané dědictví lze odvolat, je přístup k režimu jednotné platby udělen dědici určenému ke dni podání žádosti o platbu na základě režimu jednotné platby pouze jednou. Nástupnictví na základě nájemní smlouvy nebo vypořádaného či předpokládaného dědictví po zemědělci, který je fyzickou osobou a byl během referenčního období nájemcem hospodářství nebo jeho části, které by zakládaly platební nárok, se posuzuje stejně jako dědictví hospodářství. 3. Pokud zemědělci uvedenému v odstavci 1 již platební nároky vznikly, jsou počet a hodnota jeho platebních nároků stanoveny na základě všech referenčních částek a celkového počtu hektarů připadajících na jeho původní hospodářství i na dědictvím nabyté výrobní jednotky. 4. Pokud zemědělec uvedený v odstavci 1 splňuje podmínky pro použití více než jednoho z článků 19 až 23 tohoto nařízení nebo čl. 37 odst. 2, článku 40, čl. 42 odst. 3 nebo čl. 42 odst. 5 nařízení (ES) č. 1782/2003, získá nejvýše takový počet platebních nároků, který se rovná nejvyššímu počtu z hektarů nabytých dědictvím a z hektarů ohlášených v prvním roce uplatňování režimu jednotné platby, a jejichž hodnota se rovná nejvyšší hodnotě, již může získat při samostatném použití každého z článků, jejichž podmínky splňuje. 5. Pro účely čl. 33 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003 a tohoto nařízení se použijí definice "dědictví" a "předpokládaného dědictví" podle vnitrostátních právních předpisů. Článek 14 Změna právního postavení nebo názvu 1. Pro účely čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 má zemědělec při změně právního postavení nebo názvu přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec, který hospodářství spravoval původně, v mezích platebních nároků, jež by byly přiznány původnímu hospodářství, za těchto podmínek: a) počet a hodnota platebních nároků se stanoví na základě referenční částky a počtu hektarů spojených s původním hospodářstvím; b) v případě změny právního postavení právnické osoby nebo přeměny fyzické osoby na právnickou osobu nebo právnické osoby na fyzickou osobu se za zemědělce spravujícího nové hospodářství považuje zemědělec, který vykonával kontrolu nad původním hospodářstvím, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika. 2. Pokud k případům uvedeným v čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 dojde v době od 1. ledna do data pro podávání žádostí během prvního roku používání režimu jednotné platby, použije se odstavec 1 tohoto článku. Článek 15 Fúze a rozdělení 1. Pro účely čl. 33 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 se "fúzí" rozumí fúze dvou nebo více samostatných zemědělců ve smyslu čl. 2 písm a) nařízení (ES) č. 1782/2003 v jednoho nového zemědělce ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003, kontrolovaného, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika, zemědělci, kteří původně spravovali hospodářství, nebo jedním z těchto zemědělců. Počet a hodnota platebních nároků se stanoví na základě referenční částky a počtu hektarů spojených s původními hospodářstvími. 2. Pro účely čl. 33 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 se "rozdělením" rozumí rozdělení zemědělce ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003 přinejmenším na dva nové samostatné zemědělce ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003, z nichž alespoň jeden zůstává i nadále, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika, pod kontrolou alespoň jedné fyzické nebo právnické osoby, která původně spravovala hospodářství, nebo rozdělení zemědělce ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003 přinejmenším na jednoho nového samostatného zemědělce ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003 a druhého, který zůstává i nadále, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika, pod kontrolou zemědělce původně spravujícího hospodářství. Počet a hodnota platebních nároků se stanoví na základě referenční částky a počtu hektarů spojených s převáděnými výrobními jednotkami původního hospodářství. 3. Pokud k případům uvedeným v prvním nebo druhém pododstavci čl. 33 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 dojde v době od 1. ledna do data pro podávání žádostí během prvního roku používání režimu jednotné platby, použije se odstavec 1 nebo 2 tohoto článku. Článek 16 Mimořádné okolnosti 1. V případech uvedených v čl. 40 odst. 5 nařízení (ES) č. 178/2003, pokud agroenvironmentální závazky uvedené v daném článku zaniknou po termínu pro podávání žádostí o platbu na základě režimu jednotné platby během prvního roku jeho používání, stanoví členský stát v prvním roce používání režimu jednotné platby referenční částky pro každého dotčeného zemědělce v souladu s čl. 40 odst. 1, 2, 3 nebo 5 druhým pododstavcem uvedeného nařízení za podmínky, že se vyloučí možnost zdvojení platby na základě těchto agroenvironmentálních závazků. Částky nižší než 10 EUR za platební nárok nebo nižší než 100 EUR celkem na jednoho zemědělce se nepovažují za zdvojenou platbu. Pokud dotyčný členský stát nemůže změnit částky, jež se mají vyplácet na základě těchto agroenvironmentálních závazků, může dotčený zemědělec: a) získat sníženou referenční částku a požádat v rámci programu, který členský stát zavede v souladu s čl. 42 odst. 5 nařízení (ES) č. 1782/2003, po zániku svých agroenvironmentálních závazků o úpravu jednotkové hodnoty svých platebních nároků ke dni, který stanoví členský stát, nejpozději však do termínu pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby v následujícím roce, nebo alternativně b) získat plnou referenční částku za podmínky, že bude souhlasit se změnou částek, jež mu mají být vyplaceny na základě uvedených agroenvironmentálních závazků. 2. V případě uvedeném v čl. 40 odst. 5 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003 se platební nároky zemědělce vypočítají tak, že se referenční částka, stanovená členským státem podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, vydělí počtem hektarů nepřesahujícím počet hektarů, které zemědělec ohlásí v prvním roce používání režimu jednotné platby. Článek 17 Soukromoprávní smluvní ustanovení v případě prodeje 1. Pokud je v kupní smlouvě uzavřené nebo změněné nejpozději k poslednímu dni pro podání žádosti na základě režimu jednotné platby během prvního roku jeho používání uvedeno, že se celé hospodářství nebo jeho část prodává se všemi platebními nároky nebo jen s částí platebních nároků, jež se mají stanovit v souladu s článkem 43 nařízení (ES) č. 1782/2003 podle hektarů převáděného hospodářství nebo jeho převáděné části, kupní smlouva se považuje za převod platebních nároků s půdou ve smyslu článku 46 uvedeného nařízení za předpokladu, že budou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku. 2. Ustanovení čl. 42 odst. 9 a čl. 46 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 se použijí v případě potřeby na platební nároky, které se vypočítávají na základě výrobních jednotek a hektarů, jež jsou předmětem smlouvy. 3. Prodávající podá žádost o stanovení platebních nároků v souladu s článkem 12, k níž připojí kopii kupní smlouvy a v níž uvede výrobní jednotky a počet hektarů, u nichž hodlá převést platební nároky. Členský stát může povolit kupujícímu, aby jménem prodávajícího a s jeho výslovným souhlasem podal žádost o stanovení platebních nároků v souladu s článkem 12. V takovém případě členský stát ověří, že prodávající splňuje podmínky pro poskytnutí podpory podle článku 33 nařízení (ES) č. 1782/2003, a zejména podmínku uvedenou v čl. 12 odst. 5 tohoto nařízení. 4. Kupující podá žádost o platbu na základě režimu jednotné platby v souladu s článkem 12 a ke své žádosti připojí kopii kupní smlouvy. 5. Členský stát může požadovat, aby žádosti prodávajícího a kupujícího byly podány společně nebo aby druhá žádost obsahovala odkaz na žádost první. Oddíl 3 Přiznání platebních nároků z vnitrostátní rezervy Článek 18 Obecná ustanovení pro zemědělce, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci 1. Pro účely čl. 42 odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 se "zemědělci, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci" rozumí zemědělci uvedení v článcích 19 až 23 tohoto nařízení. 2. Pokud zemědělec, který se nachází ve zvláštní situaci, splňuje podmínky pro použití více než jednoho z článků 19 až 23 tohoto nařízení nebo čl. 37 odst. 2, článku 40, čl. 42 odst. 3 a čl. 42 odst. 5 nařízení (ES) č. 1782/2003, získá počet platebních nároků nepřevyšující počet hektarů, které ohlásil v prvním roce používání režimu jednotné platby, a jejichž hodnota se rovná nejvyšší hodnotě, již může získat při samostatném použití každého z článků, jejichž podmínky splňuje. 3. Článek 6 se na zemědělce, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci, nepoužije, s výjimkou třetího pododstavce čl. 6 odst. 3. 4. Pokud nájem uvedený v článcích 20 a 22 nebo programy uvedené v článku 23 skončí po uplynutí termínu pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby během prvního roku jeho používání, může dotčený zemědělec požádat o stanovení svých platebních nároků i po skončení nájmu nebo programu, do data, který členské státy stanoví, nejpozději však do posledního dne pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby v následujícím roce. 5. Pokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo ustálenou praxí zahrnuje definice "dlouhodobého nájmu" též nájem na pět let, mohou členské státy rozhodnout, že se na tyto nájmy použijí články 20, 21 a 22. Článek 19 Producenti mléka Pro účely stanovení referenční částky pro producenta mléka, který se nachází v situaci uvedené v článku 40 nařízení (ES) č. 1782/2003, a jenž z důvodu této situace pronajme své individuální referenční množství nebo jeho část v souladu s článkem 16 nařízení (ES) č. 1788/2003 v průběhu období dvanácti měsíců končícího 31. března prvního roku uplatňování režimu jednotné platby na prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby, se toto individuální referenční množství považuje za dostupné v hospodářství dotyčného zemědělce pro uvedený kalendářní rok. Článek 20 Převod pronajaté půdy 1. Pokud zemědělec získá na základě bezúplatného převodu, nájemní smlouvy na dobu šesti a více let nebo dědictví či předpokládaného dědictví hospodářství nebo část hospodářství, které bylo pronajato třetí osobě během referenčního období, od zemědělce, jenž odešel do důchodu nebo zemřel před datem pro podání žádosti na základě režimu jednotné platby v prvním roce jeho používání, platební nároky, které jsou mu přiznány, se vypočítají tak, že se referenční částka, stanovená členským státem podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, vydělí počtem hektarů nepřevyšujícím počet hektarů hospodářství nebo jeho části, které získal. 2. Zemědělcem uvedeným v odstavci 1 může být jakákoliv osoba, která může získat hospodářství nebo část hospodářství uvedeného v odstavci 1 na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví. Článek 21 Investice 1. Pokud zemědělec vynaložil investice do výrobní kapacity nebo nákupu půdy v souladu s podmínkami stanovenými v odstavcích 2 až 6 nejpozději do 29. září 2003, platební nároky, které jsou mu přiznány, se vypočítají tak, že se referenční částka stanovená dotyčným členským státem podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, vydělí počtem hektarů nepřevyšujícím počet hektarů půdy, kterou koupil. 2. Investice musely být zahrnuty do plánu nebo programu, s jehož prováděním se začalo nejpozději 29. září 2003. Zemědělec oznámí plán nebo program příslušnému orgánu členského státu. Pokud neexistuje žádný plán nebo program v písemné podobě, mohou členské státy vzít v úvahu i jiné objektivní důkazy o investici. 3. Zvýšení výrobní kapacity se týká pouze těch odvětví, pro která by byly poskytovány přímé platby uvedené v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003 během referenčního období s ohledem na použití dispozitivních ustanovení článků 66 až 70 uvedeného nařízení. Nákup půdy se týká pouze nákupu půdy, na kterou lze poskytnout podporu ve smyslu čl. 44 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. V každém případě se však k podílu zvýšení výrobní kapacity a/nebo koupené půdy, pro který již vznikl zemědělci nárok na přímé platby a/nebo referenční částky za referenční období, nepřihlíží pro účely použití tohoto článku. 4. Pro účely použití odstavce 1 se dlouhodobý nájem na šest a více let započatý nejpozději dne 29. září 2003 považuje za nákup půdy. 5. Pokud zemědělec již má platební nároky v případě nákupu nebo dlouhodobého nájmu, pak se počet platebních nároků vypočítá podle počtu nakoupených nebo pronajatých hektarů a v případě dalších investic se celková hodnota stávajících platebních nároků může zvýšit až do výše referenční částky uvedené v odstavci 1. 6. Pokud zemědělec nevlastní žádné hektarové plochy ani nemá žádné platební nároky, pak se počet platebních nároků vypočítá tak, že se referenční částka uvedená v odstavci 1 vydělí jednotkovou hodnotou, která nesmí být vyšší než 5000 EUR. Hodnota každého platebního nároku se rovná uvedené jednotkové hodnotě. Na platební nároky se vztahují podmínky uvedené v článku 49 nařízení (ES) č. 1782/2003. Podíl 50 % zemědělské činnosti podle odstavce 2 uvedeného článku stanoví členský stát v souladu s objektivními kritérii. Článek 22 Nájem a koupě pronajaté půdy 1. Pokud si zemědělec v období od konce referenčního období nejpozději do 29. září 2003 najal na šest nebo více let hospodářství nebo jeho část, jehož podmínky nájmu nemohou být upraveny, pak platební nároky, které jsou mu přiznány, se vypočítají tak, že se referenční částka stanovená členským státem podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, vydělí počtem hektarů nepřevyšujícím počet hektarů, které si najal. 2. Odstavec 1 se vztahuje na zemědělce, který během referenčního období, před referenčním obdobím nebo nejpozději do 29. září 2003 koupil hospodářství nebo část hospodářství, jehož půda byla pronajata během referenčního období, s úmyslem zahájit nebo rozšířit zemědělskou činnost v prvním roce po skončení nájmu. Článek 23 Restrukturalizace výroby 1. Pokud se zemědělec zúčastnil v referenčním období, nejpozději však do 29. září 2003, národních programů na přeměnu výroby, zejména programů na restrukturalizaci výroby, na něž by jim byla mohla být poskytnuta přímá platba na základě režimu jednotné platby, pak platební nároky, které jsou mu přiznány, se vypočítají tak, že se referenční částka stanovená členským státem podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, vydělí počtem hektarů nepřevyšujícím počet hektarů, které ohlásil v prvním roce uplatňování režimu jednotné platby. 2. Odstavec 1 se vztahuje na zemědělce, který během referenčního období, nejpozději však do 29. září 2003, přešel z produkce mléka na jinou výrobu v odvětví uvedeném v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003. KAPITOLA 4 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ Oddíl 1 Ohlášení a převod platebních nároků Článek 24 Ohlášení a využití platebních nároků 1. Platební nároky může k výplatě ohlásit zemědělec, který je jejich držitelem k poslednímu dni pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby, pouze jednou ročně. 2. Členské státy buď stanoví počátek doby deseti měsíců uvedené v čl. 44 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 pro všechny zemědělce v jediný den, který musí spadat do období od 1. září kalendářního roku předcházejícího podání žádosti na základě režimu jednotné platby do 30. dubna následujícího kalendářního roku, nebo volbu dne ponechají na zemědělcích v rámci stanoveného období. Článek 25 Převody platebních nároků 1. Platební nároky lze převést kdykoliv během roku. 2. Převodce informuje o převodu příslušný orgán členského státu ve lhůtě, kterou stanoví členský stát. 2. 3. Členský stát může požadovat, aby převodce oznámil převod příslušnému orgánu členského státu, v němž k převodu dochází, ve lhůtě stanovené tímto členským státem s ohledem na termín pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby, nejdříve však šest týdnů před skutečným převodem. K převodu dojde po šesti týdnech od oznámení, kromě případu, kdy příslušný orgán vznese proti převodu námitky a informuje o nich v této lhůtě převodce. Příslušný orgán může vznést námitky proti převodu pouze tehdy, pokud převod není v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 1782/2003 a tohoto nařízení. Článek 26 Regionální omezení 1. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 46 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003, vymezí na vhodné územní úrovni region podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby zajistil rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže. 2. Členský stát vymezí region uvedený v odstavci 1 nejpozději jeden měsíc před počátkem doby deseti měsíců uvedené v čl. 44 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003. Zemědělec, jehož hospodářství leží v dotyčném regionu, nemůže převést nebo využít mimo tento region své platební nároky odpovídající počtu hektarů, které ohlásí v prvním roce využívání možnosti stanovené v třetím pododstavci čl. 46 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003. Zemědělec, jehož hospodářství leží částečně v dotyčném regionu, nemůže převést nebo využít mimo tento region své platební nároky odpovídající počtu hektarů, které leží v tomto regionu a které ohlásil v prvním roce využívání možnosti. 3. Omezení převodu platebních nároků podle čl. 46 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 se nevztahuje na platební nároky získané na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví bez odpovídajícího počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu. 4. Členský stát může rozhodnout, že omezení převodu platebních nároků podle čl. 46 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 se použije pouze u nároků při vynětí půdy z produkce. Článek 27 Soukromoprávní smluvní ustanovení v případě nájmu 1. S výhradou odstavců 2 a 3 se jakékoliv ustanovení v nájemní smlouvě o převodu počtu nároků nepřevyšujícího počet pronajatých hektarů považuje za nájem platebních nároků s půdou ve smyslu článku 46 nařízení (ES) č. 1782/2003, pokud: a) zemědělec pronajal jinému zemědělci celé své hospodářství nebo jeho část nejpozději ke dni pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby v prvním roce jeho používání; b) nájemní smlouva skončí po uplynutí termínu pro podávání žádostí na základě režimu jednotné platby a c) se pronajímatel rozhodne, že pronajme své platební nároky zemědělci, jenž si najal celé jeho hospodářství nebo jeho část. 2. Pronajímatel podá žádost o stanovení platebních nároků v souladu s článkem 12, k níž připojí kopii nájemní smlouvy a v níž uvede výrobní jednotky a počet hektarů, u nichž hodlá pronajmout platební nároky. V případě potřeby se použije čl. 42 odst. 9 nařízení (ES) č. 1782/2003. 3. Nájemce požádá žádost o platbu na základě režimu jednotné platby v souladu s článkem 12 a ke své žádosti připojí kopii nájemní smlouvy. 4. Členský stát může požadovat, aby žádosti nájemce a pronajímatele byly podány společně nebo aby druhá žádost obsahovala odkaz na žádost první. Oddíl 2 Jiná zvláštní ustanovení Článek 28 Krmné plochy Pro účely čl. 43 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1782/2003 může členský stát rozhodnout, že se použije krmná plocha, kterou zemědělec ohlásí ve své žádosti o podporu "na plochu" pro rok 2004 nebo během roku předcházejícího prvnímu roku používání režimu jednotné platby, za podmínky, že zemědělec uspokojivě prokáže příslušnému orgánu, že jeho krmná plocha byla během referenčního období menší. Článek 29 Produkce konopí Pro účely článku 52 nařízení (ES) č. 1782/2003 je poskytnutí platby na plochy konopí vázáno na používání osiva odrůd uvedených v příloze II nařízení (ES) č. 795/2004 ve znění platném pro rok, pro který je platba poskytnuta. V případě konopí pěstovaného na vlákno musí být osivo uznané v souladu se směrnicí Rady 2002/57/ES [4], a zejména s článkem 12 této směrnice. Článek 30 Nároky podléhající zvláštním podmínkám 1. Pro účely výpočtu zemědělské činnosti vyjádřené ve velkých dobytčích jednotkách (VDJ) podle čl. 49 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 se převodní tabulka uvedená v čl. 131 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení vztahuje na počet zvířat, na která byla poskytnuta přímá platba stanovená v příloze VI uvedeného nařízení během referenčního období. 2. Skot samčího i samičího pohlaví mladší šesti měsíců se převede na VDJ za použití koeficientu 0,2. 3. Pro ověření toho, zda je dodržena minimální zemědělská činnost vyjádřená ve velkých dobytčích jednotkách v souladu s odstavcem 1, určí členské státy počet zvířat podle jedné z těchto metod: a) členské státy budou požadovat na každém producentovi, aby do data, které stanoví, nejpozději však ke dni platby, ohlásil počet VDJ podle své evidence hospodářství a/nebo b) členské státy použijí počítačovou databázi vytvořenou podle směrnice Rady 92/102/EHS [5] a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 [6], aby zjistily počet VDJ, za podmínky, že tato databáze nabízí dostatečné záruky přesnosti údajů v ní obsažených pro účely režimu jednotné platby. 4. Požadavek na minimální zemědělskou činnost se považuje za dodržený, pokud počet VDJ dosahuje 50 % během dané doby nebo k určitým termínům, které stanoví členské státy. Započítávají se i všechna zvířata prodaná nebo poražená během daného kalendářního roku. 5. Členské státy přijmou opatření nezbytná k provedení článku 29 nařízení (ES) č. 1782/2003 v případě producentů, kteří prostřednictvím abnormálně nízkého počtu VDJ během části roku uměle vytvářejí požadované podmínky pro dodržení minimální zemědělské činnosti. Článek 31 Prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby 1. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 62 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003 v roce 2005 nebo, v případě použití článku 71 nařízení (ES) č. 1782/2003, v prvním roce uplatňování režimu jednotné platby: a) v případě producenta mléka, který získal jiné přímé platby v referenčním období: - pokud vlastnil hektary v referenčním období, se platební nároky vypočítají v souladu s článkem 43 nařízení (ES) č. 1782/2003 na základě všech hektarů, včetně krmných ploch, z nichž v referenčním období vznikl nárok na tyto přímé platby, - pokud nevlastnil hektary v referenčním období, se na platební nároky, které jsou mu přiznány, vztahují zvláštní podmínky a tyto nároky se vypočítají v souladu s článkem 48 nařízení (ES) č. 1782/2003; b) v případě producenta mléka, který nezískal jiné přímé platby v referenčním období: - pokud vlastní hektary, se platební nároky vypočítají tak, že se částka, jež má být poskytnuta podle článků 95 a 96 nařízení (ES) č. 1782/2003, vydělí počtem hektarů vlastněných v roce 2005 nebo, v případě použití článku 71 nařízení (ES) č. 1782/2003, v prvním roce používání režimu jednotné platby, - pokud nevlastní žádné hektary, se na platební nároky, které jsou mu přiznány, vztahují zvláštní podmínky a tyto nároky se vypočítají v souladu s článkem 48 nařízení (ES) č. 1782/2003. 2. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 62 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003 v roce 2006, použije se článek 50 uvedeného nařízení. KAPITOLA 5 VYNĚTÍ PŮDY Z PRODUKCE Článek 32 Podmínky pro vynětí půdy z produkce 1. Plochy vyňaté z produkce musí zůstat ponechány ladem v období, které začíná nejpozději 15. ledna a končí nejdříve 31. srpna. Členské státy však stanoví podmínky, za kterých mohou producenti provést výsev od 15. července pro sklizeň v následujícím roce, a podmínky pro povolení pastvy od 15. července nebo, v případě mimořádných klimatických podmínek, od 15. června v členských státech, kde je sezónní pastva tradiční praxí. 2. Členské státy použijí vhodná opatření, která odpovídají specifické situaci ploch vyňatých z produkce, aby zajistily jejich zachování v dobrém zemědělském a ekologickém stavu a aby chránily životní prostředí. Tato opatření mohou též zahrnovat vegetační pokryv. V takovém případě musí opatření zajistit, aby vegetační pokryv nebylo možné využít k produkci osiva a aby nebyl použit pro zemědělské účely před 31. srpnem nebo před 15. lednem následujícího roku pro produkci plodin určených k uvedení na trh. 3. Odstavec 2 se nepoužije pro plochy vyňaté z produkce nebo zalesněné podle článků 22, 23, 24 a 31 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 [7], které jsou zúčtované pro účely povinného vynětí půdy z produkce, pokud se ukáže, že opatření uvedená v odstavci 2 nejsou slučitelná s požadavky na ochranu životního prostředí nebo s podmínkami pro zalesnění stanovenými v uvedených článcích. Článek 33 Změna půdy způsobilé pro podporu pro účely vynětí půdy z produkce Pro účely použití čl. 54 odst. 5 nařízení (ES) č. 1782/2003 se členské státy mohou odchýlit od odst. 2 prvního pododstavce uvedeného článku pouze v těchto situacích a za těchto podmínek: a) u ploch zařazených do restrukturalizačního programu, definovaného jako "změna struktury a/nebo plochy hospodářství, pro niž lze poskytovat podporu, nařízená orgány veřejné moci"; b) v případě veřejnoprávního zásahu, bez ohledu na jeho formu, pokud takový zásah má za následek, že zemědělec je nucen vyjmout půdu, která předtím nebyla považována za způsobilou pro podporu, z produkce, aby mohl pokračovat ve své obvyklé zemědělské činnosti, a pokud takový zásah znamená, že půda dříve způsobilá pro podporu již způsobilou není; c) pokud jsou zemědělci schopni věrohodně a objektivně zdůvodnit změnu nezpůsobilé půdy na půdu způsobilou ve svých hospodářstvích. V těchto případech přijmou členské státy opatření, aby zabránily jakémukoliv výraznému zvýšení celkové plochy, na kterou se mohou vztahovat nároky při vynětí půdy z produkce. Tato opatření mohou zejména zahrnovat možnost, aby plochy dříve způsobilé pro podporu byly považovány za nezpůsobilé namísto jiných ploch, které se stanou způsobilými. Plochy, které členský stát nově prohlásí za způsobilé, nesmí překročit plochy nově prohlášené za nezpůsobilé o více než 5 %. Členské státy mohou stanovit systém předběžného oznamování a schvalovaní takových změn. Článek 34 Ekologická výroba 1. Osvobození od vynětí půdy z produkce podle čl. 55 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003 se použije na počet hektarů nepřevyšující počet nároků při vynětí půdy z produkce, které zemědělec získal v prvním roce používání režimu jednotné platby. 2. V případě převodu nároků při vynětí půdy z produkce spolu s půdou se odstavec 1 nepoužije za podmínky, že bude dodržen čl. 55 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003. KAPITOLA 6 REGIONÁLNÍ A NEPOVINNÉ PROVÁDĚNÍ Oddíl 1 Regionální provádění Článek 35 Obecná ustanovení Pokud členský stát využije možností uvedených v čl. 58 odst. 1 a v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, použijí se ustanovení tohoto nařízení, pokud není v tomto oddílu stanoveno jinak. Článek 36 Výpočet regionálního stropu 1. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 58 odst. 1 a v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, vypočítá se regionální strop v případě zemědělců, jejichž hospodářství leží částečně v dotyčném regionu a aniž je dotčen čl. 58 odst. 3 uvedeného nařízení, buď na základě referenční částky odpovídající výrobním jednotkám ležícím v dotyčném regionu, které zakládaly nárok na přímé platby v referenčním období, nebo podle objektivních kritérií stanovených členským státem. 2. V případě uvedeném v odstavci 1 je individuální referenční částkou uvedenou v čl. 59 odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1782/2003 částka, která odpovídá výrobním jednotkám ležícím v dotyčném regionu, které zakládaly nárok na přímé platby v referenčním období, nebo částka vypočítaná podle objektivních kritérií stanovených členským státem. 3. Ustanovení čl. 26 odst. 2 se použije přiměřeně. Článek 37 Vytvoření vnitrostátní rezervy Pokud členský stát využije možnosti stanovené v článcích 58 a 59 nařízení (ES) č. 1782/2003, použije se pro účely vytvoření vnitrostátní rezervy na strop uvedený v příloze VIII uvedeného nařízení snížení podle čl. 42 odst. 1, které se v případě potřeby upraví před konečným stanovením platebních nároků podle čl. 38 odst. 3 tohoto nařízení. Článek 38 Počáteční přiznání platebních nároků 1. Pro účely čl. 59 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví členské státy na základě počtu hektarů ohlášených pro účely stanovení platebních nároků v prvním roce používání režimu jednotné platby počet hektarů včetně pastvin, na něž lze poskytnout podporu podle uvedených odstavců. 2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy stanovit počet hektarů včetně pastvin, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 59 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1782/2003, na základě počtu hektarů uvedených v ohlášeních v souvislosti s podporou pro rok 2004 nebo pro rok předcházející prvnímu roku používání režimu jednotné platby. Pokud počet hektarů ohlášených zemědělci v prvním roce používání režimu jednotné platby, na něž lze poskytnout podporu, je nižší než počet hektarů způsobilých pro podporu, který byl stanoven v souladu s prvním odstavcem, může členský stát částky odpovídající hektarům, které nebyly ohlášeny, zcela nebo částečně přerozdělit jako dodatek ke každému platebnímu nároku přiznanému v prvním roce používání režimu jednotné platby. Dodatek se vypočítá tak, že se dotyčná částka vydělí počtem přiznaných platebních nároků. 3. Hodnota a počet platebních nároků přiznaných na základě ohlášení zemědělců učiněných pro účely stanovení platebních nároků v prvním roce používání režimu jednotné platby se považují za prozatímní. Konečná hodnota a konečný počet budou stanoveny nejpozději do 31. prosince prvního roku používání režimu jednotné platby, po provedení kontrol podle nařízení Komise (ES) č. 795/2004. Článek 39 Počáteční přiznání nároků při vynětí půdy z produkce 1. Pro účely čl. 63 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví členské státy sazbu pro vynětí půdy z produkce na základě dostupných údajů o předmětné půdě. 2. Počet hektarů odpovídajících nárokům při vynětí půdy z produkce přiznaným v prvním roce používání režimu jednotné platby se neliší o více než 5 % od průměrného počtu hektarů vyňatých z produkce během referenčního období. Pokud je rozpětí uvedené v prvním pododstavci překročeno, počet hektarů se upraví nejpozději k 1. srpnu prvního roku používání režimu jednotné platby. Povinnost vynětí půdy z produkce související s novými nároky při vynětí půdy z produkce se však vztahuje na dotčené zemědělce až od následujícího roku. Článek 40 Použití čl. 42 odst. 5 nařízení (ES) č. 1782/2003 v případě nižšího počtu hektarů než platebních nároků Pokud členský stát využije možnosti stanovené v článku 59 nařízení (ES) č. 1782/2003 a rozhodne se použít článek 7 tohoto nařízení, pak se pro účely přiznání platebních nároků podle uvedeného článku 7 počet nároků spojených s oprávněním, jak je stanoveno v článku 60 nařízení (ES) č. 1782/2003, rovná počátečnímu počtu platebních nároků spojených s oprávněním a případně není vyšší než počet přiznaných platebních nároků. Článek 41 Stanovení a převod platebních nároků spojených s oprávněním 1. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, pak se oprávnění udělená podle článku 60 uvedeného nařízení váží ke každému individuálnímu platebnímu nároku, jenž má být danému zemědělci přiznán. 2. V případě, že je počet oprávnění nižší než počet platebních nároků, pak se oprávnění váže na platební nároky počínaje těmi, jejichž jednotková hodnota je nejvyšší. Při převodu platebních nároků oprávnění sleduje osud platebního nároku, ke kterému se váže. 3. Členský stát může na žádost zemědělce povolit převod oprávnění vázaného na nárok při vynětí půdy z produkce na platební nárok. Článek 42 Prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby 1. Pokud členský stát, který využije možnosti stanovené v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, se rozhodne, že využije možnosti stanovené v čl. 62 prvním pododstavci uvedeného nařízení v roce 2005 nebo, v případě použití článku 71 uvedeného nařízení, v prvním roce uplatňování režimu jednotné platby, použije se čl. 59 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení. 2. Pokud zemědělec nevlastní žádné hektary, pak platební nároky, které jsou mu přiznány, podléhají zvláštním podmínkám a vypočítají se v souladu s článkem 48 nařízení (ES) č. 1782/2003. 3. Pokud členský stát, který využije možnosti stanovené v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, se rozhodne, že využije možnosti stanovené v čl. 62 odst. 1 v roce 2006 nebo 2007, použijí se přiměřeně články 48, 49 a 50 uvedeného nařízení. Článek 43 Vynětí půdy z produkce 1. Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, stanoví sazbu pro vynětí půdy z produkce podle čl. 63 odst. 2 třetího pododstavce uvedeného nařízení a oznámí ji zemědělcům nejpozději do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku používání režimu jednotné platby. 2. V případě zemědělců, jejichž hospodářství leží částečně v regionu dotčeném použitím článku 59 nařízení (ES) č. 1782/2003, se sazba pro vynětí půdy z produkce použije na tu půdu způsobilou pro podporu a náležející zemědělci podle čl. 63 odst. 2 druhého pododstavce uvedeného nařízení, která se nachází v dotyčném regionu. Článek 44 Srážka při prodeji platebních nároků Pokud členský stát, který využije možnosti stanovené v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, se rozhodne, že využije možnosti stanovené v čl. 46 odst. 3 uvedeného nařízení, pak se procento snížení uvedené v článku 9 tohoto nařízení použije poté, co se od hodnoty platebních nároků odečte osvobozená částka rovnající se regionální jednotkové hodnotě vypočítané v souladu s čl. 59 odst. 2 nebo 3 nařízení (ES) č. 1782/2003. Článek 45 Mimořádné příjmy Pokud se členský stát, který využije možnosti stanovené v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, rozhodne, že využije možnosti stanovené v čl. 42 odst. 9 uvedeného nařízení, pak se procento snížení uvedené v článku 10 tohoto nařízení použije na hodnotu každého platebního nároku a/nebo na ekvivalentní částku vyjádřenou počtem platebních nároků, jež mají být přiznány. Článek 46 Soukromoprávní smluvní ustanovení Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, pak se pro účely článku 17 tohoto nařízení při stanovení hodnoty všech platebních nároků kupujícího bere v úvahu referenční částka vypočítaná pro převáděné výrobní jednotky. Článek 27 se nepoužije. Oddíl 2 Nepovinné provádění Článek 47 Překročení stropů Pokud celková výše částek k vyplacení podle každého z režimů uvedených v článcích 66 až 69 překročí strop stanovený v souladu s čl. 64 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, částka, jež má být vyplacena, se v daném roce poměrně sníží. Článek 48 Provádění článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003 1. Za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 6 tohoto článku se přidělí dodatečná platba podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, aniž je dotčen čl. 37 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999 a jeho prováděcí pravidla. 2. Platba je vyplacena pouze zemědělcům ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003 bez ohledu na to, zda podali žádost na základě režimu jednotné platby nebo zda mají platební nároky. 3. Slovy "v odvětví nebo v odvětvích, kterých se týká uvedené opatření" se rozumí, že platbu mohou požadovat v zásadě všichni zemědělci, produkující ke dni podání žádosti o dodatečnou platbu a za podmínek stanovených v tomto článku výrobky, které spadají do odvětví uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003. 4. V případě, že se platba týká druhů zemědělské činnosti nebo opatření zaměřených na jakost a uvádění na trh, u kterých není specifikována určitá výroba nebo pokud výroba nespadá přímo do jednoho odvětví, může být taková platba poskytnuta za podmínky, že srážka bude uplatněna ve všech odvětvích vyjmenovaných v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003 a že se režimu zúčastní pouze zemědělci z odvětví uvedených v dané příloze. 5. V případě použití článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003 na regionální úrovni se srážka vypočítá na základě složky plateb z daných odvětví v dotčeném regionu. Členské státy vymezí region na vhodné územní úrovni podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby zajistily rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže. 6. Dotčené členské státy oznámí údaje týkající se platby, kterou hodlají poskytnout, zejména podmínky pro její poskytnutí a dotčená odvětví, nejpozději do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku používání režimu jednotné platby. Jakákoliv změna v oznámení uvedeném v prvním pododstavci se provede nejpozději do 1. srpna daného roku a uplatní se v následujícím roce. Neprodleně se o ní uvědomí Komise s uvedením objektivních kritérií odůvodňujících takovou změnu. Členský stát však nesmí měnit dotčená odvětví ani procento srážky. KAPITOLA 7 SDĚLENÍ Článek 49 Regionalizace Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 59 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, sdělí Komisi nejpozději do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku používání režimu jednotné platby důvody a objektivní kritéria, na jejichž základě učinil rozhodnutí o využití této možnosti, a v případě potřeby uvede důvody pro použití daného článku pouze v jednom určitém regionu nebo důvody pro částečné rozdělení podle odstavce 3 uvedeného článku. Článek 50 Údaje o platbách 1. Každým rokem členské státy sdělí elektronickými prostředky Komisi tyto údaje: a) nejpozději do 15. září prvního roku používání režimu jednotné platby a nejpozději do 31. srpna každého dalšího roku celkový počet žádostí podaných na základě režimu jednotné platby pro běžný rok, spolu s celkovou výší platebních nároků zakládajících právo na platbu, celkovým počtem odpovídajících hektarů, na něž lze poskytnout platbu, a s celkovou částkou zbývajících prostředků ve vnitrostátní rezervě; b) nejpozději do 15. září konečné údaje o celkovém počtu žádostí podaných na základě režimu jednotné platby, které byly přijaty v předcházejícím roce, a o odpovídající celkové částce plateb, které byly poskytnuty po případném uplatnění opatření uvedených v článcích 6, 10, 11, 24 a 25 nařízení (ES) č. 1782/2003. 2. V případě provádění režimu jednotné platby na regionální úrovni podle článku 58 nařízení (ES) č. 1782/2003 sdělí členské státy údaje uvedené v odst. 1 písm. a) a b) pro každý dotčený region a nejpozději do 1. srpna prvního roku používání režimu jednotné platby odpovídající část stropu stanovenou v souladu s čl. 58 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003. V prvním roce používání režimu jednotné platby se údaje uvedené v odst. 1 písm. a) zakládají na prozatímních platebních nárocích. Stejné informace vycházející z konečných platebních nároků budou sděleny do 1. března následujícího roku. KAPITOLA 8 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 51 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2005, s výjimkou čl. 12 odst. 1 a 2, který se použije ode dne 1. ledna 2004. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 21. dubna 2004. Za Komisi Franz Fischler člen Komise [1] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 21/2004 (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8). [2] Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 1. [3] Úř. věst. L 38, 12.2.2000, s. 1. [4] Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74. [5] Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 32. [6] Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1. [7] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80. --------------------------------------------------