Úřední věstník L 324 , 11/12/2003 S. 0001 - 0008
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 2152/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o monitorování lesů a environmentálních interakcí ve Společenství (Forest Focus) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 175 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise [1], s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2], s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3], v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [4], vzhledem k těmto důvodům: (1) Lesy plní pro společnost důležitou mnohostrannou úlohu. Kromě jejich významné úlohy při rozvoji venkovských oblastí mají lesy velký význam pro ochranu přírody, plní důležitou úlohu při zachování životního prostředí, jsou klíčovým prvkem v koloběhu uhlíku a významnou jímkou uhlíku a představují rozhodující faktor řízení koloběhu vody. (2) Stav lesů může být vážně ovlivněn přírodními faktory, jako jsou extrémní povětrnostní podmínky, napadení škůdci a chorobami, nebo působením člověka, jako jsou klimatické změny, požáry a znečištění ovzduší. Tyto hrozby mohou lesy vážně poškodit, a dokonce zničit. Většina přírodních a antropogenních faktorů nepříznivě ovlivňujících lesy může mít přeshraniční účinky. (3) Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o strategii lesního hospodářství pro Evropskou unii byla zdůrazněna potřeba chránit přírodní prostředí a lesní dědictví, obhospodařovat lesy trvale udržitelnýmzpůsobem a podporovat mezinárodní a celoevropskou spolupráci při ochraně lesů, přičemž bylo poukázáno na monitorování lesů a podporu úlohy lesů jako jímky uhlíku. Rada ve svém usnesení ze dne 15. prosince 1998 o strategii lesního hospodářství pro Evropskou unii [5] vyzvala Komisi, aby vyhodnotila a průběžně zlepšovala účinnost evropského systému monitorování stavu lesů a zohlednila všechny potenciální vlivy na lesní ekosystémy. Vyzvala rovněž Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost rozvoji informačního systému Společenství pro lesní požáry, který umožňuje lepší vyhodnocení účinnosti ochranných opatření proti požárům. (4) V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro ochranu životního prostředí [6] byla uznána potřeba založit vypracovávání, provádění a hodnocení environmentálních politik na znalostním přístupu, a zejména potřeba monitorování rozmanitých funkcí lesů v souladu s doporučeními ministerské konference o ochraně lesů v Evropě, fóra Spojených národů o lesích, Úmluvy o biologické rozmanitosti a dalších fór. (5) Společenství a členské státy se zavázaly provádět mezinárodně dohodnuté činnosti týkající se zachování a ochrany lesů, zejména návrhy opatření mezivládní skupiny a fóra o lesích, rozšířený pracovní program pro biologickou rozmanitost lesů Úmluvy o biologické rozmanitosti a rovněž Rámcovou úmluvu Spojených národů o klimatických změnách a Kjótský protokol. (6) Společenství se již zabývalo dvěmi z příčin, které nepříznivě ovlivňují stav lesních ekosystémů, v rámci nařízení Rady (EHS) č. 3528/86 ze dne 17. listopadu 1986 o ochraně lesů Společenství před důsledky znečištění ovzduší [7] a nařízení Rady (EHS) č. 2158/92 ze dne 23. července 1992 o ochraně lesů Společenství před požáry [8]. (7) Použitelnost obou nařízení skončila dnem 31. prosince 2002 a obecným zájmem Společenství je pokračovat v monitorovacích činnostech a dále rozvíjet tyto činnosti stanovené v uvedených nařízeních jejich začleněním do nového programu nazvaného "Forest Focus". (8) Program by měl být sladěn se stávajícími vnitrostátními, evropskými a mezinárodními systémy s ohledem na pravomoc Společenství pro lesy a v souladu s jeho strategií lesního hospodářství a aniž je dotčena zásada subsidiarity. (9) Opatření v rámci programu pro monitorování lesních požárů by měla doplňovat opatření, která byla přijata zejména na základě rozhodnutí Rady 1999/847/ES ze dne 9. prosince 1999 o zavedení akčního programu Společenství v oblasti civilní ochrany [9], nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) [10] a nařízení Rady (EHS) č. 1615/89 ze dne 29. května 1989, kterým se zavádí evropský lesnický informační a komunikační systém (EFICS) [11]. (10) Program by měl podporovat výměnu informací o stavu lesů a škodlivých vlivech na lesy ve Společenství a umožňovat vyhodnocení stávajících opatření pro zachování a ochranu lesů v zájmu udržitelného rozvoje, se zvláštním důrazem na opatření přijatá za účelem omezení účinků negativně ovlivňujících lesy. (11) Ochrana lesů před požáry je obzvláště důležitou a naléhavou záležitostí, mimo jiné pro boj proti desertifikaci a pro zamezení negativních účinků požárů na klimatické změny. Rozhodující význam má zamezení jakémukoli přerušení opatření zavedených členskými státy v souladu s nařízením (EHS) č. 2158/92, jejíž použitelnost skončila. Toto nařízení by se tedy mělo vztahovat na ochranná opatření, která nejsou podporována nařízením (ES) č. 1257/99 a nejsou zahrnuta do vnitrostátních nebo regionálních programů rozvoje venkova. (12) Aby napomáhal komplexnímu porozumění vztahu mezi lesy a životním prostředím, měl by program rovněž zahrnovat monitorování dalších důležitých faktorů, jakými jsou biologická rozmanitost, vázání uhlíku, klimatické změny, půda a ochranná funkce lesů. Program by proto měl zahrnovat opatření, která umožní širší rozsah cílů a pružné provádění, a současně se opírat o výsledky dosažené v rámci nařízení (EHS) č. 3528/86 a (EHS) č. 2158/92. Měl by umožnit přiměřené a hospodárné monitorování lesů a environmentálních interakcí. (13) Členské státy by měly program provádět prostřednictvím národních programů schválených Komisí postupem, který je třeba stanovit. (14) Komise by měla ve spolupráci s členskými státy zajistit koordinaci, sledování a rozvoj programu a podávání zpráv o něm, zejména Stálému lesnickému výboru zřízenému rozhodnutím Rady 89/367/EHS [12]. (15) Monitorování lesů a environmentálních interakcí může poskytovat spolehlivé a srovnatelné informace pro ochranu lesů ve Společenství pouze tehdy, jsou-li údaje shromažďovány na základě jednotných metod. Takové srovnatelné informace na úrovni Společenství by přispěly k vytvoření platformy prostorových údajů pocházejících z různých zdrojů společných environmentálních informačních systémů. Je proto třeba připravit příručky, ve kterých se stanoví metody použitelné pro monitorování stavu lesů, formát údajů a pravidla pro zpracování údajů. (16) Komise by měla údaje o vázání uhlíku, klimatických změnách a vlivu na biologickou rozmanitost, které jsou v tomto programu shromážděny, používat jako příspěvek pro zprávy, které musí podávat podle ustanovení příslušných úmluv a protokolů. V případě rozporných údajů by měla Komise přijmout každé možné opatření s cílem dosáhnout pozitivního řešení. (17) Komise a členské státy by měly spolupracovat s ostatními mezinárodními orgány v oblasti monitorování lesů na mezinárodní a celoevropské úrovni, a zejména s mezinárodním programem spolupráce pro posuzování a monitorování vlivů znečištění ovzduší na lesy (dále jen "ICP Forests"), s cílem podporovat zachování a ochranu lesů v zájmu udržitelného rozvoje. (18) Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční rámec, který představuje pro rozpočtový orgán v průběhu ročního rozpočtového procesu přednostní referenční rámec ve smyslu bodu 33 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 6. května 1999 o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu [13]. (19) Je vhodné stanovit výši příspěvku Společenství na činnosti financované v rámci tohoto programu. (20) Pro zajištění kontinuity monitorovacích činností je zapotřebí výjimečně povolit, aby výdaje členského státu byly způsobilé pro spolufinancování, vztahují-li se na opatření, která byla zahájena po 1. lednu 2003 a před vstupem tohoto nařízení v platnost, za předpokladu, že tato opatření nebyla ukončena před schválením příslušného národního programu Komisí. (21) Členské státy by měly určit orgány a agentury odpovědné za zpracování a předávání údajů a za správu příspěvku Společenství. (22) Členské státy by rovněž měly vypracovat zprávy o různých monitorovacích činnostech, které by měly být předány Komisi. (23) Při rozšiřování údajů by měla být zohledněna úmluva EHK/OSN z roku 1998 o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně ve věcech životního prostředí (Aarhusská úmluva) a příslušné předpisy Společenství o přístupu k informacím o životním prostředí. (24) Opatření obecného významu, která jsou nezbytná k provádění tohoto nařízení, by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [14]. (25) Stálý lesnický výbor by měl být Komisi nápomocen při použití regulativního postupu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 písm. b) uvedeného rozhodnutí. (26) Je důležité program pravidelně přezkoumávat a vyhodnocovat jeho účinnost, aby bylo možné určit potřeby, jimiž je třeba se zabývat. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě podávat zprávy o provádění programu, zejména pokud jde o jeho pokračování po prováděcím období stanoveném v tomto nařízení. (27) Vzhledem k tomu, že členské státy nemohou v dostatečné míře dosáhnout cílů navržených opatření, totiž monitorování lesů, jejich stavu a environmentálních interakcí, a těchto cílů je tudíž možné lépe dosáhnout na úrovni Společenství, Společenství může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v tomto článku nepřekračuje toto nařízení to, co je nezbytné k dosažení těchto cílů. (28) Evropské dohody mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a kandidátskými zeměmi střední a východní Evropy na druhé straně stanoví účast těchto zemí v programech Společenství, zejména v oblasti životního prostředí. Program by tedy měl být otevřený účasti ostatních evropských zemí. (29) Vzhledem ke skončení použitelnosti nařízení (EHS) č. 3528/86 a (EHS) č. 2158/92 a s cílem předejít jakémukoli překrytí nebo přerušení je vhodné, aby se toto nařízení použilo ode dne 1. ledna 2003, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: ODDÍL 1 Cíle, obsah a definice Článek 1 1. Zřizuje se program Společenství pro široce založené, harmonizované a komplexní dlouhodobé monitorování stavu lesů (dále jen "program") s cílem: a) pokračovat v: - monitorování znečištění ovzduší a vlivů znečištění ovzduší a ostatních činitelů a faktorů, které mají dopad na lesy, jako jsou biotické a abiotické faktory a faktory antropogenního původu, - monitorování lesních požárů a jejich příčin a následků, - prevenci lesních požárů a dále je rozvíjet; b) posuzovat požadavky na monitorování půdy, vázání uhlíku, vlivů klimatických změn a biologické rozmanitosti, jakož i ochranných funkcí lesů, a toto monitorování rozvíjet; c) průběžně vyhodnocovat účinnost monitorovacích činností při posuzování stavu lesů a další rozvoj těchto monitorovací činností. Program má poskytovat spolehlivé a srovnatelné údaje a informace o stavu lesů a škodlivých vlivech na lesy na úrovni Společenství. Rovněž má pomoci vyhodnocovat stávající opatření pro zachování a ochranu lesů v zájmu udržitelného rozvoje se zvláštním důrazem na opatření přijatá za účelem omezení účinků negativně ovlivňujících lesy. Program zohledňuje stávající a plánované vnitrostátní, evropské a celosvětové monitorovací mechanismy a v případě potřeby na ně navazuje a je ve shodě s příslušnými mezinárodními dohodami. 2. Odkazuje-li se v tomto nařízení na lesy, mohou pod ně členské státy zahrnout i jiné zalesněné plochy. Odkazuje-li se v tomto nařízení na lesy v souvislosti s lesními požáry, mohou pod ně členské státy zahrnout navíc i jiné plochy. 3. Ve Francii se program nevztahuje na zámořské departementy. Článek 2 1. 1.Program stanoví opatření určená na: a) podporu harmonizovaného sběru, zpracování a vyhodnocování údajů; b) zlepšení vyhodnocování údajů a podporu integrovaného vyhodnocování údajů na úrovni Společenství; c) zlepšení kvality údajů a informací shromažďovaných v rámci programu; d) další rozvoj monitorovacích činností programu; e) lepší porozumění lesům, a zejména vlivu přirozených a antropogenních stresových faktorů; f) studium dynamiky lesních požárů a jejich příčin a účinků na lesy; g) rozvoj ukazatelů a metod posuzování rizika týkajících se rozmanitých stresových faktorů, kterým jsou lesy z časového a prostorového hlediska vystaveny. 2. Opatření uvedená v odstavci 1 doplňují výzkumné programy Společenství. Článek 3 Pro účely tohoto nařízení se rozumí: a) "lesem" plocha s korunovým zápojem (nebo s odpovídajícím stupněm zakmenění) vyšším než 10 % a o rozloze větší než 0,5 ha. Stromy by měly být schopny dosáhnout v dospělosti na daném stanovišti minimální výšky 5 m. Les může být tvořen buď lesními formacemi s plně zapojenými porosty, kde velkou část plochy pokrývají stromy různých vegetačních pater a podrost, nebo lesními formacemi s uvolněným zápojem se souvislým vegetačním krytem, kde korunový zápoj přesahuje 10 %. Za les se považují rovněž mladé porosty z přirozené obnovy a všechny kultury založené pro účely lesního hospodářství, které dosud nedosáhly korunového zápoje 10 % a výšky 5 m, a rovněž plochy, které běžně tvoří součást plochy lesa, ale které jsou dočasně nezakmeněné v důsledku lidského zásahu nebo z přírodních příčin, u kterých se však předpokládá, že se opět stanou lesem. Definice "lesa" zahrnuje: lesní školky a semenné sady, které představují nedílnou součást lesa; lesní cesty, přibližovací linky a jiné průseky, protipožární pásy a jiné malé otevřené plochy v lese; lesy v národních parcích, přírodních rezervacích a ostatních chráněných územích, např. územích zvláštního ekologického, vědeckého, historického, kulturního nebo duchovního významu; větrolamy a ochranné lesní pásy o rozloze větší než 0,5 ha a v šíři větší než 20 m. K lesům patří rovněž plantáže kaučukovníků a porosty korkových dubů. Definice "lesa" však nezahrnuje: plochy převážně používané pro zemědělské účely; b) "jinými zalesněnými plochami" plochy buď s korunovým zápojem (nebo s odpovídajícím stupněm zakmenění) 5 až 10 % stromů, které jsou schopny dosáhnout na daném stanovišti v dospělosti výšky 5 m, nebo s korunovým zápojem (nebo s odpovídajícím stupněm zakmenění) nad 10 % stromů, které nejsou schopny dosáhnout na daném stanovišti v dospělosti výšky 5 m (např. trpasličí nebo zakrslé stromy), a s křovinami nebo keři. Definice "jiných zalesněných ploch" nezahrnuje: plochy pokryté stromy, křovinami nebo keři uvedenými výše, které jsou menší než 0,5 ha a užší než 20 m a které jsou zařazeny mezi "jiné plochy"; plochy převážně používané pro zemědělské účely; c) "jinými plochami" plochy nezařazené mezi lesy a jiné zalesněné plochy podle definic v tomto nařízení, které však byly podle vnitrostátních předpisů zahrnuty do statistik lesních požárů. Tyto plochy mohou zahrnovat vřesoviště, úhory nebo zemědělskou půdu, která sousedí s lesní plochou nebo je lesní plochou obklopená; d) "lesním požárem" požár, který vypukne a šíří se v lese nebo na jiné zalesněné ploše nebo který vypukne na jiné ploše a šíří se do lesa a na jinou zalesněnou plochu. Definice "lesního požáru" nezahrnuje: předepsané nebo kontrolované vypalování, obvykle s cílem snížit nebo odstranit množství nashromážděného paliva na půdě; e) výrazem "georeferenční" přiřazení k určité zeměpisné oblasti, ve které se shromažďují údaje nebo jiné informace. Přiřazená oblast může být větší než oblast nebo místo, kde se údaje/informace shromažďují, např. pro zachování anonymity zdroje shromažďovaných údajů/informací. ODDÍL 2 Monitorování a nástroje pro zlepšování a rozvoj programu Článek 4 1. Program se opírá o výsledky nařízení (EHS) č. 3528/86 a: a) udržuje a dále rozvíjí systematickou síť pozorovacích bodů pro provádění pravidelných inventarizací, aby mohly být shromažďovány reprezentativní informace o stavu lesů; b) udržuje a dále rozvíjí síť pozorovacích zkusných ploch pro intenzivní a stálé monitorování lesů. 2. Prováděcí pravidla k odstavci 1 se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 17 odst. 2. Článek 5 1. Program se opírá o výsledky nařízení (EHS) č. 2158/92 a udržuje a dále rozvíjí informační systém pro sběr srovnatelných informací o lesních požárech na úrovni Společenství. 2. Program umožňuje členským státům provádět studie pro zjištění příčin a dynamiky lesních požárů, jakož i jejich účinků na lesy. Tyto studie doplňují činnosti a opatření pro lesní požáry prováděné v souladu s rozhodnutím 1999/847/ES, nařízením (ES) č. 1257/1999 a nařízením (EHS) č. 1615/89. Mimoto jsou do 31. prosince 2005 v souladu s čl. 13 odst. 1 samostatně financovány kampaně pro zvýšení informovanosti a speciální školení pro osoby, které jsou zapojeny do zásahů protipožární ochrany, nejsou-li tato opatření zahrnuta do programů rozvoje venkova. 3. Opatření na ochranu proti lesním požárům, která byla způsobilá podle nařízení (EHS) č. 2158/92, jsou financována v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. b) a čl. 13 odst. 1, nejsou-li podporována nařízením (ES) č. 1257/1999 a zahrnuta do národních/regionálních programů rozvoje venkova. 4. Členské státy se mohou na vlastní žádost účastnit opatření a činností uvedených v odstavcích 1 a 2. 5. Prováděcí pravidla k odstavcům 1 a 2 se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 17 odst. 2. Článek 6 1. Pro dosažení cílů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) musí být program rozvíjen na základě studií, experimentů, demonstračních projektů, pilotního zkoušení a zaváděním nových monitorovacích činností. Komise rozvíjí program ve spolupráci s členskými státy, zejména za účelem: a) prohloubení poznatků o stavu lesů a jiných zalesněných ploch, jakož i o vztahu mezi jejich stavem a přírodními a antropogenními stresovými faktory; b) vyhodnocení účinků klimatických změn na lesy a jiné zalesněné plochy, včetně účinků na jejich biologickou rozmanitost a jejich vztah k vázání uhlíku a půdě; c) zjištění – s ohledem na příslušné stávající ukazatele – nejdůležitějších strukturálních a funkcionálních prvků ekosystému, které se použijí jako ukazatele pro vyhodnocení stavu a vývoje biologické rozmanitosti v lesích a ochranných funkcí lesů. 2. Souběžně s opatřeními uvedenými v odstavci 1 mohou členské státy na žádost Komise nebo z vlastního podnětu provádět studie, experimenty, demonstrační projekty nebo zkušební fázi monitorování. 3. Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 napomáhají zjišťování možností pro zavádění nových monitorovacích činností v rámci programu, které by měly výrazně přispět k uspokojení informačních a monitorovacích potřeb v oblastech uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b). Provádění těchto činností se považuje za součást přezkoumání uvedeného v článku 18. Při rozvíjení programu přihlíží Komise k vědeckým i finančním potřebám a omezením. 4. Prováděcí pravidla k odstavcům 1, 2 a 3, včetně rozhodnutí o provádění nových monitorovacích činností, se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 17 odst. 2. Článek 7 1. Pro dosažení cílů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) a kromě opatření stanovených v článku 6 provádí Komise v úzké spolupráci s členskými státy studie, experimenty a demonstrační projekty s cílem: a) podpořit harmonizovaný sběr, zpracování a vyhodnocování údajů na úrovni Společenství; b) zlepšit vyhodnocování údajů na úrovni Společenství; c) zlepšit kvalitu údajů a informací shromažďovaných v rámci programu. 2. Pro dosažení cílů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) a kromě opatření stanovených v článku 6 mohou členské státy do svých národních programů zahrnout studie, experimenty a demonstrační projekty v oblastech popsaných v odstavci 1. 3. Prováděcí pravidla k odstavci 1 se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 17 odst. 2. ODDÍL 3 Národní programy, koordinace a spolupráce Článek 8 1. Činnosti stanovené v článcích 4 a 5, v čl. 6 odst. 2 a 3 a v čl. 7 odst. 2 se provádějí v rámci národních programů vypracovaných členskými státy na období dvou let. 2. Národní programy se předkládají Komisi do 60 dnů od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté před 1. listopadem roku, který předchází datu započetí každého tříletého období. 3. Členské státy přizpůsobí se souhlasem Komise své národní programy, zejména tak, aby umožňovaly rozšíření monitorovací činnosti rozvíjené po jejím zavedení v souladu s článkem 6. 4. S národními programy je Komisi předloženo rovněž vyhodnocení ex ante. Členské státy také provádějí vyhodnocení v polovině období na konci třetího roku období uvedeného v článku 12 a vyhodnocení ex post na konci tohoto období. 5. Na základě předložených národních programů a schválených přizpůsobení těchto národních programů Komise rozhodne o finančních příspěvcích na způsobilé náklady. 6. Prováděcí pravidla k odstavcům 1 až 5 se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 17 odst. 2 s ohledem na vnitrostátní, evropské a mezinárodní monitorovací mechanismy, aby se předešlo jakékoliv další administrativní zátěži. Článek 9 1. Komise ve spolupráci s členskými státy koordinuje, sleduje a rozvíjí program a podává o něm zprávy, zejména Stálému lesnickému výboru. 2. Komise ve spolupráci s členskými státy zpracovává údaje na úrovni Společenství a zajišťuje vyhodnocování shromážděných údajů a informací na úrovni Společenství v souladu s článkem 15. 3. Komise zřídí vědeckou poradní skupinu, která bude Stálému lesnickému výboru nápomocna při přípravě jeho práce, zejména při rozvoji programu podle článku 6. 4. Pro plnění úkolů stanovených v odstavcích 1 a 2 Komise zřídí vědecký koordinační orgán v rámci Společného výzkumného střediska a může konzultovat a přizvat výzkumné ústavy a odborníky s ohledem na rozsah různých lesních ekosystémů ve Společenství. 5. Při plnění zpravodajských úkolů stanovených v odstavci 1 je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí. 6. Prováděcí pravidla k odstavci 3 se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 17 odst. 2. Článek 10 1. Pro harmonizaci činností podle článků 4 a 5 a čl. 6 odst. 3 a pro zajištění porovnatelnosti údajů jsou v příručkách uvedeny povinné a nepovinné parametry a stanoveny monitorovací metody, jakož i formáty údajů používané pro přenos údajů. Je-li to možné a vhodné, měly by příručky vycházet ze stávajících systémů. 2. Prováděcí pravidla k odstavci 1 se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 17 odst. 2. Článek 11 1. V souvislosti s cíli uvedenými v článku 1 Komise a členské státy spolupracují a podporují součinnost s ostatními orgány na mezinárodní a celoevropské úrovni s cílem podporovat zachování a ochranu lesů v zájmu udržitelného rozvoje. 2. V souvislosti s článkem 4 Komise spolupracuje s ICP Forests, aby byly dodrženy závazky v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států. 3. Pro účely spolupráce podle odstavců 1 a 2 Komise může podporovat tyto činnosti: a) vytváření vhodných spojení s vědeckým koordinačním orgánem; b) studie a vyhodnocování údajů. ODDÍL 4 Prováděcí období a finanční aspekty Článek 12 1. Program běží po dobu čtyř let od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006. 2. Pro účely programu se maximální finanční podpora Společenství pro způsobilé náklady národních programů stanoví takto: a) činnosti prováděné podle článku 4: 50 %; b) činnosti prováděné podle článku 5: 50 %; c) činnosti prováděné podle čl. 6 odst. 2: 75 %; d) činnosti prováděné podle čl. 6 odst. 3: 50 %; e) činnosti prováděné podle čl. 7 odst. 2: 50 %. 3. Komise vyplácí příspěvek Společenství na způsobilé náklady členským státům. 4. Výdaje vzniklé členským státům při provádění národních programů schválených Komisí jsou výjimečně způsobilé pro spolufinancování, jestliže byla tato opatření zahájena po 1. lednu 2003 a před datem vstupu tohoto nařízení v platnost, pokud tato opatření nejsou ukončena v době, kdy Komise rozhoduje o národních programech. 5. Komise financuje činnosti prováděné podle čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 1, 2 a 4 v souladu s pravidly platnými pro veřejné zakázky. 6. Společenství může poskytnout příspěvek Evropské agentuře pro životní prostředí na plnění úkolů stanovených v čl. 9 odst. 5 a článku 18. 7. Komise může financovat činnosti vědecké poradní skupiny uvedené v čl. 9 odst. 3 pro plnění úkolů stanovených v prováděcích pravidlech. 8. Společenství může poskytnout příspěvek ICP Forests, aby splnilo závazky Společenství stanovené v čl. 11 odst. 2. Článek 13 1. Finanční rámec pro provádění programu v období 2003 až 2006 představuje 61 milionů EUR, z nichž 9 milionů EUR může být použito na opatření na protipožární ochranu. 2. Finanční zdroje stanovené v odstavci 1 se v případě přistoupení nových členských států k Evropské unii zvýší. 3. Roční přidělené prostředky povoluje rozpočtový orgán v rámci ročního rozpočtového procesu a v rámci limitů finančního výhledu. ODDÍL 5 Provádění, podávání zpráv členskými státy, Stálý lesnický výbor Článek 14 1. Členské státy určí subjekty příslušné k řízení činností, které jsou součástí schválených národních programů, na základě finančních a provozních možností těchto subjektů. Tyto subjekty mohou být buď orgány státní správy nebo jiné subjekty, s výhradou schválení Komise, že soukromé subjekty pověřené veřejnou službou poskytují přiměřené finanční záruky a splňují podmínky stanovené v prováděcích pravidlech k tomuto odstavci. 2. Aniž jsou dotčeny stávající příslušné orgány, členské státy určí orgány a agentury pověřené prováděním opatření přijatých v souladu s tímto nařízením. 3. Členské státy jsou odpovědné za řádnou a účinnou správu příspěvku Společenství. K tomuto účelu přijmou opatření nezbytná k tomu, aby: a) zajistily, že činnosti financované Společenstvím jsou skutečně prováděny a že jsou prováděny náležitým způsobem, který zaručuje viditelnost příspěvku Společenství; b) zabránily všem nesrovnalostem; c) získaly zpět částky, které propadly v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalosti; d) zajistily, že subjekty uvedené v odstavci 1 mají řádné vnitřních systémů řízení a kontroly; e) zajistily, že členské státy ručí za subjekty zmíněné v odstavci 1, které nejsou veřejnoprávním subjektem. 4. Členské státy poskytnou Komisi všechny nezbytné informace a přijmou všechna opatření, která mohou usnadnit kontroly, včetně kontrol na místě prováděných Komisí nebo Evropským účetním dvorem, a která Komise považuje za vhodná pro účely řízení financování Společenství. Členské státy uvědomí Komisi o všech opatřeních přijatých k tomuto účelu. 5. Prováděcí pravidla k odstavcům 1 až 4 se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 17 odst. 2. Článek 15 1. Členské státy každoročně předají Komisi prostřednictvím určených orgánů a agentur údaje shromážděné v rámci programu spolu se zprávou o těchto údajích. Údaje jsou georeferenční a jsou Komisi předávány počítačovými telekomunikačními a/nebo elektronickými prostředky. Komise v úzké spolupráci s členskými státy stanoví formát a podrobnosti potřebné pro toto předávání. 2. Členské státy aktivně rozšiřují shromážděné údaje na základě společných formátů a norem a prostřednictvím elektronických georeferenčních databází, které jsou spravovány v souladu se zásadami Aarhusské úmluvy a příslušnými předpisy Společenství o přístupu k informacím o životním prostředí. 3. Pro podporu vyhodnocování údajů a pro získání co nejvyššího dodatečného užitku z těchto údajů nesmí být omezováno právo Komise na používání a rozšiřování údajů v souladu se zásadami Aarhusské úmluvy a příslušných předpisů Společenství o přístupu k informacím o životním prostředí. Při každém rozšiřování údajů, které byly shromážděny členskými státy, musí být členské státy uvedeny jako jejich zdroj. 4. Prováděcí pravidla k odstavci 1 se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 17 odst. 2. Článek 16 1. Každý členský stát vypracuje zejména na základě činností uvedených v čl. 4 odst. 1 zprávu o vnitrostátní situaci, pokud jde o stav lesů. Zpráva se Komisi předá nejpozději do 31. prosince 2005. 2. Každý členský stát, který se účastní činností uvedených v článku 5, vypracuje zprávu o vnitrostátní situaci, pokud jde o dopad požárů na lesy. Zpráva se Komisi předá nejpozději do 31. prosince každého roku počínaje rokem 2003. 3. Každý členský stát vypracuje po zavedení monitorovacích činností uvedených v čl. 6 odst. 3 zprávu o vnitrostátní situaci, pokud jde o aspekty, kterých se týkají tyto monitorovací činnosti. Pokyny pro podávání zpráv a zpravodajské období se stanoví v souladu s postupem uvedeným v čl. 17 odst. 2. Článek 17 1. Komisi je nápomocen Stálý lesnický výbor. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce. 3. Výbor přijme svůj jednací řád. ODDÍL 6 Podávání zpráv Komisí, přezkoumání, kandidátské země Článek 18 Šest měsíců po uplynutí lhůty pro předání zpráv uvedených v čl. 16 odst. 1 a s ohledem na všechny zprávy předané podle článku 16 Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění programu, ve které je přezkoumána účinnost programu, s cílem poskytnout základ pro rozhodování o pokračování těchto činností po roce 2006. Za tímto účelem se Komise vyzývá k předložení návrhu. Článek 19 Před uplynutím období uvedeného v čl. 12 odst. 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění programu s ohledem na přezkoumání uvedené v článku 18. Článek 20 Tento program je otevřen účasti: a) kandidátských zemí střední a východní Evropy v souladu s podmínkami stanovenými v evropských dohodách, jejich dodatkových protokolech a rozhodnutích příslušných rad přidružení; b) Kypru, Malty a Turecka na základě dvoustranných dohod, které budou s těmito zeměmi uzavřeny; c) ostatních evropských zemí na dobrovolném základě a na vlastní náklady. Článek 21 Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2003. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 17. listopadu 2003. Za Evropský parlament předseda P. Cox Za Radu předseda G. Alemanno [1] Úř. věst. C 20 E, 28.1.2003, s. 67. [2] Úř. věst. C 85, 8.4.2003, s. 83. [3] Úř. věst. C 128, 29.5.2003, s. 41. [4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. února 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 13. června 2003 (Úř. věst. C 233 E, 30.9.2003, s. 1), postoj Evropského parlamentu ze dne 21. října 2003 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. listopadu 2003. [5] Úř. věst. C 56, 26.2.1999, s. 1. [6] Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1. [7] Úř. věst. L 326, 21.11.1986, s. 2. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 804/2002 (Úř. věst. L 132, 17.5.2002, s. 1). [8] Úř. věst. L 217, 31.7.1992, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 805/2002 (Úř. věst. L 132, 17.5.2002, s. 3). [9] Úř. věst. L 327, 21.12.1999, s. 53. [10] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80. [11] Úř. věst. L 165, 15.6.1989, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1100/98 (Úř. věst. L 157, 30.5.1998, s. 10). [12] Úř. věst. L 165, 15.6.1989, s. 14. [13] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. [14] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. --------------------------------------------------