Nařízení Rady (ES) č. 1785/2003

ze dne 29. září 2003

o společné organizaci trhu s rýží

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 36 a čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec této Smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Fungování a rozvoj společného trhu se zemědělskými produkty musí být spojeno se zavedením společné zemědělské politiky. Tato politika musí zejména zahrnovat společnou organizaci zemědělských trhů, jež může v závislosti na produktu nabývat různých forem.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 3072/95 ze dne 22. prosince 1995 o společné organizaci trhu s rýží [4] bylo několikrát podstatně změněno. Jelikož jsou plánovány další změny, je třeba uvedené nařízení z důvodu srozumitelnosti nahradit. Nařízení (ES) č. 2072/95 tedy musí být zrušeno.

(3) Evropský trh s rýží je značně nevyvážený. Objem rýže skladované v rámci režimu veřejné intervence je velmi vysoký, odpovídá přibližně jedné čtvrtině produkce ve Společenství a je velmi pravděpodobné, že dlouhodobě ještě poroste. Příčinou nerovnováhy je nárůst domácí produkce, která se v posledních hospodářských letech stabilizovala, pokračující růst dovozů a omezení týkající se vývozu s náhradami, a to v souladu s Dohodou o zemědělství. Současná nerovnováha se ještě prohloubí a během nadcházejících let pravděpodobně dosáhne neudržitelé úrovně v důsledku nárůstu dovozů ze třetích zemí způsobeného prováděním Dohody EBA ("Všechny produkty kromě zbraní").

(4) Tento problém musí být řešen prostřednictvím revize společné organizace trhu s rýží, která umožní řídit produkci, zlepšit rovnováhu a plynulost trhu a zvýšit konkurenceschopnost zemědělství ve Společenství a současně dosáhnout ostatních cílů stanovených v článku 33 Smlouvy, včetně zachování přiměřené podpory příjmů producentů.

(5) Nejvhodnějším řešením se jeví být výrazné snížení intervenční ceny a zavedení vyrovnávací podpory příjmu na zemědělský podnik, jakož i zvláštní podpory, která odpovídá významu této plodiny v tradičních oblastech s produkcí rýže. Tyto dva nástroje jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce [5].

(6) S cílem zabránit tomu, aby se intervenční režim sám o sobě stal způsobem odbytu, je třeba omezit množství vykoupená intervenčními agenturami na 75000 tun ročně a zkrátit intervenční období na čtyři měsíce.

(7) Vytvoření jednotného trhu Společenství s rýží vyžaduje, aby byl na vnějších hranicích Společenství zaveden jednotný obchodní režim. Tento obchodní režim, který doplňuje intervenční režim a zahrnuje dovozní cla společného celního sazebníku a vývozní náhrady, by měl v zásadě stabilizovat trh Společenství. Obchodní režim by měl být založen na závazcích přijatých v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednáních.

(8) Má-li být umožněna kontrola objemu obchodu s rýží se třetími zeměmi, je třeba zavést režim dovozních a vývozních licencí se složením jistoty, která bude zárukou toho, že transakce, na něž byly tyto licence vyžádány, budou provedeny.

(9) Cla použitelná na zemědělské produkty v rámci dohod Světové obchodní organizace (WTO) jsou z větší části stanovena ve společném celním sazebníku. U některých produktů v odvětví rýže je však v důsledku zavedení dodatečných mechanismů nezbytné stanovit odchylky.

(10) Mají-li být vyloučeny nebo potlačeny nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých zemědělských produktů, musí dovoz jednoho nebo více těchto produktů podléhat dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny určité podmínky.

(11) Za určitých podmínek je vhodné zmocnit Komisi, aby otevírala a spravovala celní kvóty vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených na základě Smlouvy nebo jiných aktů Rady.

(12) Možnost poskytovat při vývozu do třetích zemí náhradu, která se rovná rozdílu mezi cenami uvnitř Společenství a cenami na světovém trhu a která nepřekročí limity stanovené Dohodou WTO o zemědělství [6], by měla sloužit k zajištění účasti Společenství na mezinárodním trhu s rýží. Pro tyto vývozní náhrady by měly být stanoveny limity, pokud jde o množství a hodnotu.

(13) Dodržování limitů v hodnotovém vyjádření by mělo být zajištěno při stanovení vývozních náhrad prostřednictvím sledování plateb podle právního předpisu upravujícího činnost Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Sledování lze usnadnit tím, že vývozní náhrady budou povinně stanoveny předem a v případě rozlišených náhrad se umožní provádět změny stanoveného místa určení v zeměpisné oblasti, v níž se používá jednotná sazba vývozní náhrady. V případě změny místa určení musí být vývozní náhrada použitelná pro skutečné místo určení vyplacena až do maximální výše částky použitelné pro předem stanovené místo určení.

(14) Má-li být zajištěno dodržování množstevních limitů, musí být zaveden spolehlivý a účinný systém kontroly. Za tímto účelem je třeba podmínit poskytnutí vývozních náhrad předložením vývozní licence. Vývozní náhrady musí být poskytovány v rámci disponibilních limitů podle konkrétní situace u každého dotyčného produktu. Odchylky od tohoto pravidla lze povolit pouze v případě zpracovaných produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy a na které se nevztahují objemové limity, jakož i v případě opatření potravinové pomoci, která nepodléhají žádnému omezení. Je třeba stanovit možnost odchýlit se od přísného dodržování pravidel pro správu v případě produktů, u jejichž vývozu s náhradou není pravděpodobné, že dojde k překročení stanovených množstevních limitů.

(15) V rozsahu nezbytném pro řádné fungování režimu je třeba stanovit možnost regulovat používání režimu aktivního a pasivního zušlechťování nebo zakázat používání tohoto režimu, pokud by to situace na trhu vyžadovala.

(16) Režim cel umožňuje obejít se bez jakýchkoliv dalších ochranných opatření na vnějších hranicích Společenství. Mechanismus vnitřního trhu a cel se však může za mimořádných okolností ukázat jako nedostatečný. V takových případech by Společenství mělo mít možnost přijmout neprodleně všechna nezbytná opatření, aby trh Společenství nebyl ponechán bez ochrany proti narušení, ke kterému by mohlo dojít po odstranění překážek dovozu. Tato opatření musí být v souladu se závazky Společenství vyplývajícími z dohod WTO.

(17) S ohledem na skutečnost, že cena na světovém trhu ovlivňuje cenu na vnitřním trhu, je třeba stanovit vhodná opatření ke stabilizaci vnitřního trhu.

(18) Řádné fungování jednotného trhu založeného na systému společných cen by bylo ohroženo poskytováním vnitrostátní podpory. Proto je nutné, aby se ustanovení Smlouvy, která upravují vnitrostátní podporu, vztahovala na produkty náležející do této společné organizace trhu.

(19) S cílem přihlédnout ke specifickým potřebám zásobování nejvzdálenějších regionů Společenství a k rozdílům v cenách produktů, které mohou vznikat v důsledku nákladů na dopravu a uvádění těchto produktů na trh, je třeba umožnit Společenství stanovit subvenci pro zásilky, které pocházejí z členských států nacházejících se v jedné ze situací uvedených v čl. 23 odst. 2 Smlouvy a které jsou určené ke spotřebě v těchto regionech, a zejména ve francouzském zámořském departmentu Réunion.

(20) Společný trh s rýží se neustále vyvíjí, a proto je třeba, aby si členské státy a Komise vzájemně sdělovaly informace týkající se tohoto vývoje.

(21) Opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení je třeba přijmout podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [7].

(22) Vzhledem k nezbytnosti řešit praktické a specifické problémy je nutné zmocnit Komisi, aby v naléhavých případech přijímala nezbytná opatření.

(23) Výdaje, jež vzniknou členským státům v důsledku závazků vyplývajících z používání tohoto nařízení, musí být hrazeny Společenstvím podle nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky [8].

(24) V rámci společné organizace trhu s rýží je třeba současně a vhodným způsobem zohlednit cíle stanovené v článcích 33 a 131 Smlouvy.

(25) Přechod od ustanovení nařízení (ES) č. 3072/95 a nařízení Rady (ES) č. 3073/95 ze dne 22. prosince 1995, kterým se stanoví standardní jakost rýže [9], k ustanovením tohoto nařízení může způsobit obtíže, kterými se toto nařízení nezabývá. Mají-li se tyto obtíže řešit, je třeba umožnit Komisi, aby přijímala přechodná opatření.

(26) S cílem předejít vážnému narušení trhu s neloupanou rýží v posledních měsících hospodářského roku 2003/04 je třeba předem omezit množství, která mohou vykoupit intervenční agentury.

(27) Pro provádění nové společné organizace trhu je nezbytné přijmout příslušná ustanovení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Společná organizace trhu s rýží zahrnuje režim použitelný pro vnitřní trh a obchod se třetími zeměmi a vztahuje se na tyto produkty:

Kód KN | Popis |

| |

a) | 1006 10 21 až 1006 10 98 | Rýže v plevách (neloupaná nebo surová) |

1006 20 | Rýže zbavená plev (hnědá) |

1006 30 | Poloomletá nebo celoomletá rýže, též leštěná nebo hlazená |

b) | 1006 40 00 | Zlomková rýže |

c) | 1102 30 00 | Rýžová mouka |

1103 19 50 | Krupice a krupička z rýže |

1103 20 50 | Pelety z rýže |

1104 19 91 | Rýžové vločky |

1104 19 99 | Zrna válcovaná z rýže |

1108 19 10 | Rýžový škrob |

Článek 2

1. Pro účely tohoto nařízení se termíny "neloupaná rýže", "loupaná rýže", "poloomletá rýže", "celoomletá rýže", "kulatozrnná rýže", "střednězrnná rýže", "dlouhozrnná rýže A nebo B" a "zlomková rýže" rozumí produkty definované v příloze I.

V příloze II jsou uvedeny definice zrn a zlomkových zrn snížené jakosti.

2. Komise postupem podle čl. 26 odst. 2:

a) stanoví přepočítací koeficient pro rýži v různých fázích zpracování, jakož i náklady na zpracování vedlejších produktů a jejich hodnotu,

b) může změnit definice uvedené v odstavci 1.

Článek 3

Hospodářský rok pro produkty uvedené v článku 1 začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího roku.

Článek 4

Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena opatření stanovená nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro producenty některých plodin [10].

KAPITOLA II

VNITŘNÍ TRH

Článek 5

1. Pro dodávky produktů kódu KN 1006 (kromě kódu 10061010) do francouzského zámořského departementu Réunion, které jsou určeny pro tamní spotřebu, pocházejí z členských států a nacházejí se v jedné ze situací uvedených v čl. 23 odst. 2 Smlouvy, může být stanovena subvence.

Výše této subvence se stanoví s přihlédnutím k potřebám zásobování trhu na území Réunionu na základě rozdílu mezi kurzy či cenami příslušných produktů na světovém trhu a kurzy či cenami těchto produktů na trhu Společenství a, pokud je to nezbytné, cenou těchto produktů dodaných na ostrov Réunion.

2. Částka subvence se stanoví pravidelně. Komise však případně může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu částku subvence v mezidobí změnit.

Částka subvence může být stanovena prostřednictvím nabídkového řízení.

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku stanoví Komise postupem podle čl. 26 odst. 2.

Částka subvence se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 6

1. Intervenční cena pro neloupanou rýži se stanoví na 150 EUR/t. Intervenční cena je stanovena pro standardní jakost definovanou v příloze III.

2. Intervenční cena se vztahuje na velkoobchodní stupeň u zboží dodaného do skladu před vyložením. Platí pro všechna intervenční centra Společenství určená Komisí. Seznam intervenčních center se přijme po konzultaci s dotyčnými členskými státy a musí zahrnovat zejména intervenční centra v oblastech s nadbytkem zboží, jež mají dostatečné prostory a technické vybavení a jejichž situace z hlediska dopravních prostředků je příznivá.

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 7

1. Během období od 1. dubna do 31. července a v rámci limitu 75000 tun ročně nakoupí intervenční agentury množství neloupané rýže, která jim budou nabídnuta, pokud tyto nabídky splňují stanovené podmínky, zejména ohledně množství a jakosti.

2. Pokud se jakost nabízené neloupané rýže liší od jakosti standardní, pro niž byla stanovena intervenční cena, pak se intervenční cena upraví pomocí cenových přirážek nebo srážek. Má-li být zajištěno, že produkce bude zaměřena na určité odrůdy, mohou být stanoveny cenové přirážky a srážky, které se použijí pro intervenční cenu.

3. Za podmínek, které budou stanoveny, uvedou intervenční agentury do prodeje neloupanou rýži nakoupenou podle odstavce 1, a to za účelem vývozu do třetích zemí nebo pro zásobování vnitřního trhu.

4. Postupy a podmínky pro převzetí intervenčními agenturami a odbyt prostřednictvím těchto agentur, jakož i všechna ostatní pravidla týkající se intervence stanoví Komise.

5. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 8

1. Zvláštní opatření mohou být přijata, aby se:

- v některých regionech Společenství zabránilo používání článku 7 v nadměrném rozsahu,

- nahradil nedostatek neloupané rýže v důsledku přírodních katastrof.

2. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 9

Členské státy poskytnou Komisi podrobné údaje rozepsané podle odrůd o plochách určených pro pěstování rýže, o produkci, o výnosech a o stavu zásob v držení producentů a zpracovatelů. Tyto údaje musí být založeny na systému povinných hlášení producentů a zpracovatelů, který vytváří, spravuje a kontroluje každý členský stát.

Členské státy rovněž sdělují Komisi ceny rýže v hlavních produkčních oblastech.

Prováděcí pravidla k tomuto článku, a zejména systém sdělování cen, se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2.

KAPITOLA III

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 10

1. Dovoz produktů uvedených v článku 1 do Společenství nebo vývoz těchto produktů ze Společenství podléhá předložení dovozní nebo vývozní licence.

Členské státy vydají licenci každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství a aniž jsou tím dotčena opatření přijatá k provádění článků 13, 14 a 15.

Dovozní a vývozní licence jsou platné v celém Společenství. Vydání licencí je podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence. S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti propadne, jestliže se ve výše uvedené lhůtě dovoz nebo vývoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

2. Doba platnosti licencí a ostatní prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2.

Oddíl 1

Ustanovení použitelná na dovozy

Článek 11

1. Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se na produkty uvedené v článku 1 sazby dovozního cla podle společného celního sazebníku.

2. Odchylně od odstavce 1 se dovozní clo za:

a) loupanou rýži kódu KN 100620 rovná intervenční ceně zvýšené o:

i) 80 % u loupané rýže kódů KN 10062017 a 10062098,

ii) 88 % u loupané rýže kódů KN jiných než 10062017 a 10062098,

snížené o dovozní cenu,

a

b) omletou rýži kódu KN 100630 rovná intervenční ceně zvýšené o vypočtený procentní podíl a snížené o dovozní cenu.

Dovozní clo vypočítané v souladu s tímto odstavcem však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

Procentní podíl uvedený v písmenu b) se vypočte upravením příslušných procentních podílů v písmenu a) tak, že se zohlední přepočítací koeficient, náklady na zpracování a hodnota vedlejších produktů a přičte se částka pro ochranu průmyslu.

3. Odchylně od odstavce 1 se neuloží žádné clo na dovoz produktů kódů KN 100610, 100620 a 10064000 do francouzského zámořského departmentu Réunion, které jsou určeny pro tamní spotřebu.

4. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 12

1. Aniž je dotčen čl. 11 odst. 2, mají-li být vyloučeny nebo potlačeny nepříznivé účinky, které by na trhu Společenství mohl způsobit dovoz některých produktů uvedených v článku 1, podléhá dovoz jednoho nebo více těchto produktů s celní sazbou stanovenou v článku 11 dodatečnému dovoznímu clu, pokud jsou splněny podmínky stanovené Komisí podle odstavce 3 tohoto článku, kromě případů, kdy nehrozí nebezpečí, že dovoz naruší trh Společenství nebo kdyby účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.

2. Dodatečné dovozní clo lze uložit při dovozech za ceny nižší než jsou ceny, které Společenství oznámí Světové obchodní organizaci ("spouštěcí ceny").

Pokud v kterémkoliv roce, kdy se projeví nebo mohou projevit nepříznivé účinky uvedené v odstavci 1, překročí objem dovozů úroveň založenou na možnostech přístupu na trh, stanovenou jako procento odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let ("spouštěcí objem"), pak lze uložit dodatečné dovozní clo.

Dovozní ceny, které je nutné brát v úvahu pro uložení dodatečného dovozního cla ve smyslu prvního pododstavce, se stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.

Dovozní ceny CIF se pro tento účel ověřují na základě reprezentativních cen příslušných produktů na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2. Tato prováděcí pravidla uvádějí zejména produkty, za které lze uložit dodatečná dovozní cla.

Článek 13

1. Celní kvóty pro dovoz produktů uvedených v článku 1, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy nebo z jiných aktů Rady, otevírá a spravuje Komise podle prováděcích pravidel stanovených postupem podle čl. 26 odst. 2.

2. Celní kvóty jsou spravovány jedním z následujících způsobů nebo jejich kombinací:

a) způsob založený na časovém pořadí podaných žádostí (podle zásady "kdo dřív přijde, je dřív na řadě"),

b) způsob rozdělování kvót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádostí (tzv. "způsob souběžného zkoumání"),

c) způsob přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. "způsob tradičních dovozců/nových žadatelů").

Mohou být stanoveny i jiné vhodné způsoby. Tyto způsoby nesmí vést k jakékoliv diskriminaci mezi dotyčnými hospodářskými subjekty.

3. Přijatý způsob správy vezme v případě potřeby v úvahu požadavky na zásobování trhu Společenství a nutnost zachovat rovnováhu na tomto trhu.

4. Pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví otevírání celních kvót na jednoletém základě a, je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení na celý rok, určují způsob správy, který má být použit, a případně zahrnou:

a) záruky vztahující se na povahu a původ produktu a místo, odkud je dovezen,

b) ustanovení o uznání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v písmenu a),

c) podmínky pro vydávání dovozních licencí a dobu jejich platnosti.

Oddíl II

Ustanovení použitelná na vývoz

Článek 14

1. V míře nezbytné pro vývoz

a) produktů uvedených v článku 1 v nezměněném stavu;

b) produktů uvedených v článku 1 ve formě zboží uvedeného v příloze IV,

na základě kurzů nebo cen těchto produktů na světovém trhu a v mezích vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy, může být rozdíl mezi těmito kurzy či cenami a cenami v rámci Společenství pokryt vývozní náhradou.

Vývozní náhrady pro produkty uvedené v písmenu b) nesmí být vyšší než vývozní náhrady použitelné pro tyto produkty vyvážené v nezměněném stavu.

2. Pro přidělování množství, které lze vyvézt s náhradou, se stanoví postup, který:

a) je nejvhodnější pro povahu produktu a situaci na dotyčném trhu, umožňuje nejúčinnější využití dostupných zdrojů a zohledňuje efektivnost a strukturu vývozů ze Společenství, aniž by však vedl k diskriminaci mezi velkými a malými hospodářskými subjekty,

b) je s přihlédnutím k požadavkům na správu pro hospodářské subjekty nejméně náročný,

c) vylučuje jakoukoliv diskriminaci mezi dotyčnými hospodářskými subjekty.

3. Vývozní náhrady jsou pro celé Společenství stejné. Mohou být rozlišeny podle místa určení, pokud to vyžaduje situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky některých trhů. Náhrady se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2. Náhrady mohou být stanoveny:

a) v pravidelných intervalech,

b) prostřednictvím nabídkového řízení pro produkty, pro něž byl tento postup stanoven v minulosti.

Vývozní náhrady stanovené v pravidelných intervalech může Komise v případě nutnosti na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu v mezidobí upravovat.

4. Při stanovování náhrad se berou v úvahu tyto skutečnosti:

a) stávající situace a předpokládaný vývoj:

i) cen a dostupnosti rýže a zlomkové rýže na trhu Společenství,

ii) cen rýže a zlomkové rýže na světovém trhu;

b) cíle společné organizace trhu s rýží, které spočívají v zajištění rovnováhy a přirozeného vývoje cen a obchodu na tomto trhu;

c) omezení vyplývající z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy;

d) nutnost zabránit narušení trhu Společenství;

e) hospodářská hlediska zamýšlených vývozů;

f) nejpříznivější ceny ve třetích zemích určení pro dovozy pocházející z třetích zemí, pokud jde o produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) a b).

Článek 15

1. Vývozní náhrady pro produkty uvedené v článku 1 a vyvážené v nezměněném stavu se poskytují pouze na základě žádosti a po předložení příslušné vývozní licence.

2. Výší náhrady při vývozu produktů uvedených v článku 1 a vyvážených v nezměněném stavu je částka platná ke dni podání žádosti o licenci a v případě rozlišené náhrady je to částka, která je platná ke stejnému dni:

a) pro místo určení uvedené v licenci,

nebo

b) pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci. V takovém případě nesmí použitelná částka překročit částku, která je platná pro místo určení uvedené v licenci.

Aby se zamezilo zneužívání pružnosti ustanovení tohoto odstavce, mohou být přijata vhodná opatření.

3. Postupem podle článku 16 nařízení (ES) č. 3448/93 ze dne 6. prosince 1993 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů [11] lze rozšířit působnost odstavců 1 a 2 tohoto článku rovněž na produkty uvedené v článku 1 a vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze III. Prováděcí pravidla se stanoví v souladu s uvedeným postupem.

4. Postupem podle čl. 26 odst. 2 se lze odchýlit od odstavců 1 a 2 tohoto článku v případě produktů uvedených v článku 1, pro něž se poskytují vývozní náhrady v rámci potravinové pomoci.

Článek 16

1. Postupem podle čl. 26 odst. 2 může být stanovena opravná částka použitelná pro vývozní náhrady. V případě nutnosti však může Komise opravné částky změnit.

2. První pododstavec může být použit na produkty uvedené v článku 1, vyvážené ve formě zboží uvedeného v příloze IV.

Článek 17

1. Náhrada pro produkty uvedené v čl. 1 písm. a) a b) je vyplacena, jestliže se prokáže, že:

a) produkty byly zcela získány ve Společenství ve smyslu článku 23 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství [12], s výjimkou případů, kdy se použije odstavec 6 uvedeného článku,

b) produkty byly vyvezeny ze Společenství,

c) v případě rozlišené náhrady produkty dosáhly místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen odst. 2 písm. b). Postupem podle čl. 26 odst. 2 však lze z tohoto pravidla učinit výjimky za předpokladu, že jsou stanoveny podmínky poskytující rovnocenné záruky.

Postupem podle čl. 26 odst. 2 mohou být přijata doplňující ustanovení.

2. Náhrada se neposkytne při vývozu rýže, která byla dovezena ze třetích zemí a do třetích zemí opětovně vyvezena, ledaže vývozce prokáže:

a) že produkt, který má být vyvezen, je totožný s dříve dovezeným produktem a

b) že při propuštění zboží do volného oběhu byla vybrána všechna cla.

V takovém případě se náhrada pro každý produkt rovná clům vybraným při dovozu, jsou-li tato cla nižší než použitelná náhrada. Jsou-li cla vybraná při dovozu vyšší než použitelná náhrada, použije se tato náhrada.

Článek 18

Dodržování omezení objemů vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy je zajišťováno prostřednictvím vývozních licencí vydaných na referenční období v nich uvedená a použitelných pro dotyčné produkty. S ohledem na dodržování závazků vyplývajících z Dohody WTO o zemědělství nemá konec referenčního období vliv na platnost vývozních licencí.

Článek 19

Prováděcí pravidla k tomuto oddílu, včetně ustanovení o přerozdělení dosud nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt, se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2. Tato prováděcí pravidla mohou obsahovat ustanovení týkající se jakosti produktů, pro něž lze poskytnout vývozní náhradu.

Příloha IV se mění postupem podle čl. 26 odst. 2.

Oddíl III

Společná ustanovení

Článek 20

1. V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu s rýží může Rada na návrh Komise hlasovacím postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy zcela nebo částečně vyloučit používání režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku u produktů uvedených v článku 1.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku, pokud se situace uvedená v odstavci 1 stane mimořádně naléhavou a pokud je trh Společenství narušen režimem aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu postupem podle čl. 26 odst. 2 o nezbytných opatřeních, která sdělí Radě a členským státům; tato opatření zůstávají v platnosti po dobu nejvýše šesti měsíců a jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do jednoho týdne od jejího obdržení.

3. Rozhodnutí Komise může kterýkoli členský stát do jednoho týdne ode dne, kdy mu bylo oznámeno, předložit Radě k přezkoumání. Rada může kvalifikovanou většinou rozhodnutí Komise potvrdit, změnit nebo zrušit.

Pokud Rada nerozhodne do tří měsíců ode dne, kdy jí byl předán návrh na přezkoumání, považuje se rozhodnutí Komise za zrušené.

Článek 21

1. Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání. Celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.

2. Pokud toto nařízení nebo právní předpisy přijaté podle tohoto nařízení nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno:

a) vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu,

b) uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.

Článek 22

1. Pokud na světovém trhu dosáhnou kurzy nebo ceny jednoho nebo více produktů uvedených v článku 1 takové úrovně, která naruší nebo může narušit zásobování trhu Společenství, a je pravděpodobné, že tato situace bude pokračovat a zhoršovat se, mohou být přijata vhodná opatření. V případě krajní naléhavosti mohou mít tato opatření podobu ochranných opatření.

2. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 23

1. Pokud je v důsledku dovozu nebo vývozu trh Společenství s jedním nebo více produkty uvedenými v článku 1 vážně narušen nebo hrozí-li, že bude vážně narušen, a tím budou ohroženy cíle stanovené v článku 33 Smlouvy, mohou být pro obchod se zeměmi, které nejsou členy WTO, přijímána vhodná opatření po dobu, po kterou toto narušení nebo jeho hrozba trvá.

2. Pokud nastane situace uvedená v odstavci 1, rozhodne Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu o nezbytných opatření. Tato opatření jsou sdělena členským státům a jsou okamžitě použitelná. Pokud členský stát předloží Komisi žádost, Komise o ní rozhodne do tří pracovních dnů od jejího obdržení.

3. Opatření, o nichž rozhodne Komise, může kterýkoliv členský stát do tří pracovních dnů ode dne, kdy mu byla oznámena, předložit Radě k přezkoumání. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo předloženo.

4. Tento článek se použije v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy.

KAPITOLA IV

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se na výrobu produktů uvedených v článku 1 tohoto nařízení a na obchod s těmito produkty články 87, 88 a 89 Smlouvy.

Článek 25

1. Členské státy a Komise si navzájem sdělí údaje nezbytné pro provádění tohoto nařízení a pro dodržování mezinárodních závazků týkajících se rýže.

2. Pravidla umožňující stanovit, které údaje jsou nezbytné, jakož i pravidla pro jejich sdělování a šíření se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 26

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro obiloviny zřízený článkem 25 nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami [13] (dále jen "výbor").

2. V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 27

Výbor se může zabývat jakoukoli otázkou, kterou mu předloží k posouzení jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu nebo na žádost zástupce některého členského státu.

Článek 28

Opatření, která jsou v naléhavém případě nezbytná i opodstatněná z důvodu řešení praktických a konkrétních problémů, se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2.

Tato opatření se mohou odchylovat od některých částí tohoto nařízení, avšak pouze v nezbytné míře a po dobu nezbytně nutnou.

Článek 29

Na výdaje, jež vzniknou členským státům v důsledku závazků vyplývajících z tohoto nařízení, se použije nařízení (ES) č. 1258/1999 a příslušné prováděcí předpisy přijaté na jeho základě.

Článek 30

Toto nařízení musí být používáno tak, aby se současně a vhodným způsobem zohlednily cíle stanovené v článcích 33 a 131 Smlouvy.

KAPITOLA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 31

1. Zrušují se nařízení (ES) č. 3072/95 a (ES) č. 3073/95.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení a je nutno je číst v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

2. Postupem podle čl. 26 odst. 2 mohou být stanovena přechodná opatření.

Článek 32

1. V období od 1. dubna 2004 do 31. července 2004 jsou množství, která mohou podle článku 4 nařízení (ES) č. 3072/95 vykupovat intervenční agentury, omezena na 100000 tun.

2. Komise může na základě bilance odrážející situaci na trhu změnit množství uvedená v odstavci 1. Použije se postup stanovený v čl. 26 odst. 2.

3. Prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 26 odst. 2.

Článek 33

1. Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Použije se od hospodářského roku 2004/05.

Výjimku tvoří články 9 a 32, které se použijí ode dne 1. dubna 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. září 2003.

Za Radu

předseda

G. Alemanno

[1] Stanovisko ze dne 5. června 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[2] Úř. věst. C 208, 3.9.2003, s. 72.

[3] Stanovisko ze dne 2. července 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Úř. věst. L 329, 30.12.1995, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 411/2002 (Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 27).

[5] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

[6] Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 22.

[7] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[8] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

[9] Úř. věst. L 329, 30.12.1995, s. 33.

[10] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

[11] Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2580/2000 (Úř. věst. L 298, 25.11.2000, s. 5).

[12] Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 (Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 17).

[13] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Definice

produktů uvedených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci

1. a) Neloupaná rýže: rýže, jež si po vymlácení uchovala plevy.

b) Loupaná rýže: neloupaná rýže zbavená pouze plev. Pod tuto definici patří zejména rýže označované obchodními názvy "hnědá rýže", "rýže cargo", "rýže loonzain" a "riso sbramato".

c) Poloomletá rýže: neloupaná rýže zbavená plev, části klíčku a zcela nebo částečně vnějších, nikoliv však vnitřních vrstev oplodí.

d) Celoomletá rýže: neloupaná rýže, z níž byly odstraněny plevy, všechny vnější i vnitřní vrstvy oplodí, celý klíček v případě dlouhozrnné a střednězrnné rýže a alespoň jeho část v případě kulatozrnné rýže, ale u níž mohou ještě zůstat podélné bílé proužky, avšak nejvýše na 10 % zrna.

2. a) Kulatozrnná rýže: rýže, jejíž délka zrna je nejvýše 5,2 mm a poměr délka/šířka je menší než 2.

b) Střednězrnná rýže: rýže, jejíž délka zrna je větší než 5,2 mm, avšak nejvýše 6 mm a poměr délka/šířka je menší než 3.

c) Dlouhozrnná rýže:

i) rýže, jejíž délka zrna je vyšší než 6,0 mm a poměr délka/šířka je větší než 2, avšak menší než 3,

ii) rýže, jejíž délka zrna je vyšší než 6,0 mm a poměr délka/šířka je nejméně 3.

d) Měření zrn: měření zrn se provádí na celoomleté rýži touto metodou:

i) z šarže se odebere reprezentativní vzorek;

ii) vzorek se proseje tak, aby zůstala pouze celá zrna včetně zrn nezralých;

iii) provedou se dvě měření, každé na 100 zrnech, a vypočte se průměr;

iv) výsledek se vyjádří v milimetrech a zaokrouhlí se na jedno desetinné místo.

3. Zlomková rýže: zlomky zrn, jejichž délka je rovna nebo menší než tři čtvrtiny průměrné délky celého zrna.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Definice zrn rýže a zlomkové rýže, která jsou snížené jakosti

podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce

A. Celá zrna

Zrna, z nichž byla odstraněna pouze část konce, bez ohledu na charakteristické znaky jednotlivých stadií opracování.

B. Useknutá zrna

Zrna, z nichž byl odstraněn celý konec.

C. Zlomková zrna nebo zlomková rýže

Zrna, z nichž byla odstraněna větší část než konec. Zlomková rýže zahrnuje:

- zlomková zrna velká (části zrn, které jsou rovny nebo delší než polovina zrna, avšak netvoří celé zrno),

- zlomková zrna střední (části zrn, které jsou rovny nebo delší než čtvrtina délky zrna, ale jsou kratší než minimální velikost "velkých zlomkových zrn"),

- zlomková zrna drobná (části zrn, které jsou menší než čtvrtina zrna, avšak neprojdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm),

- úlomky (malé části nebo částečky zrn, které projdou sítem s oky o velikosti 1,4 mm); za úlomky se považují přepůlená zrna (části zrna vzniklé podélným přepůlením zrna).

D. Zelená zrna

Zrna, která plně nedozrála.

E. Přirozeně deformovaná zrna

Za přirozené deformace se považují deformace, dědičného či jiného původu, v porovnání s morfologickými znaky typickými pro odrůdu.

F. Křídově bílá zrna

Zrna, u nichž jsou nejméně tři čtvrtiny povrchu matné a křídově bílé.

G. Červeně pruhovaná zrna

Zrna s podélným červeným pruhováním různé intenzity a odstínů, majícím svůj původ ve zbytcích oplodí.

H. Zrna se skvrnami

Zrna se zřetelně ohraničeným malým kroužkem tmavé barvy a víceméně pravidelného tvaru; za zrna se skvrnami se rovněž považují zrna s nepatrným černým pruhováním pouze na povrchu; pruhování a skvrny nesmí mít žlutou nebo tmavou aureolu.

I. Zbarvená zrna

Zrna, u nichž došlo na malé části jejich povrchu ke zjevné změně jejich přirozené barvy; skvrny mohou být různých barev (načernalé, načervenalé, hnědé atd.); za skvrny jsou rovněž považována hluboká černá pruhování. Pokud je barva skvrn dostatečně zřetelná (černá, růžová, načervenalá až hnědá), aby se dala ihned vizuálně rozpoznat, a tyto skvrny pokrývají polovinu zrna a více, musí být tato zrna považována za žlutá zrna.

J. Žlutá zrna

Zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením zcela nebo zčásti ke změně jejich přirozené barvy a objevily se na nich různé odstíny, od citronově žlutého až po oranžově žlutý.

K. Jantarově žlutá zrna

Zrna, u nichž došlo jiným způsobem než sušením k nepatrné jednotné změně barvy po celém povrchu; dochází ke změně barvy zrna na světle jantarově žlutou.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Definice standardní jakosti neloupané rýže

Neloupaná rýže standardní jakosti musí:

a) být řádné a uspokojivé obchodní jakosti, bez zápachu,

b) obsahovat nejvýše 13 % vlhkosti,

c) mít výnos při zpracování celoomleté rýže 63 % hmotnostních v celých zrnech (s povolenou odchylkou 3 % useknutých zrn), z čehož hmotnostní procentní podíl zrn celoomleté rýže, která jsou snížené jakosti, činí:

–křídově bílá zrna neloupané rýže kódů KN 10061027 a 10061098: | 1,5 %, |

–křídově bílá zrna neloupané rýže kódů KN jiných než KN 10061027 a 10061098: | 2,0 %, |

–červeně pruhovaná zrna: | 1,0 %, |

–zrna se skvrnami: | 0,50 %, |

–zbarvená zrna: | 0,25 %, |

–žlutá zrna: | 0,02 %, |

–jantarově žlutá zrna: | 0,05 %. |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

Kód KN | Popis |

ex0403 | Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo okyselené mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao: |

040310 | – jogurt: |

04031051 až04031099 | – – Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

040390 | – ostatní: |

04039071 až04039099 | – – ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao |

ex1704 | Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao: |

17049051 až17049099 | – – ostatní |

ex1806 | Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, kromě podpoložek 180610, 18062070, 18069060, 18069070 a 18069090 |

ex1901 | Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

19011000 | – přípravky pro dětskou výživu, v balení pro maloobchodní prodej |

19012000 | – směsi a těsta pro přípravu pečiva, cukrářských výrobků a sušenek čísla 1905 |

190190 | – ostatní: |

19019011 až19019019 | – – sladový výtažek |

| – – ostatní: |

19019099 | – – – ostatní: |

ex1902 | Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též upravený: |

19022091 | – – – vařené |

19022099 | – – – ostatní |

190230 | – ostatní těstoviny |

19024090 | – – ostatní |

1904 | Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky); obiloviny (jiné než kukuřice) ve formě zrn, vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak upravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté |

ex1905 | Pečivo, cukrářské výrobky a sušenky, též s přídavkem kakaa; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky, škrobu a podobné výrobky: |

19059020 | hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, sušené těsto v listech z mouky nebo škrobu a podobné výrobky |

ex2004 | Ostatní zelenina upravená nebo konzervovaná jinak než octem nebo kyselinou octovou, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

| – brambory |

| – – ostatní: |

20041091 | – – – ve formě mouky, krupice, krupičky nebo vloček |

ex2005 | Ostatní zelenina upravená nebo konzervovaná jinak než octem nebo kyselinou octovou, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006: |

| – brambory: |

20052010 | – – ve formě mouky, krupice, krupičky nebo vloček |

ex2101 | Výtažky, tresti a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto produktů nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, tresti a koncentráty z nich: |

210112 | – – přípravky na bázi těchto výtažků, trestí nebo koncentrátů nebo na bázi kávy: |

21011298 | – – ostatní |

210120 | – výtažky, tresti a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výtažků, trestí nebo koncentrátů nebo na bázi čaje nebo maté: |

21012098 | – – – ostatní |

210500 | Zmrzlina, též obsahující kakao |

2106 | Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

| – ostatní: |

21069010 | – – sýrové fondue |

| – – ostatní: |

21069092 | – – – neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob, nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu |

21069098 | – – – ostatní |

ex3505 | Dextriny a jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů, kromě škrobů položky 35051050 |

ex3809 | Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky k urychlení barvení nebo fixování barviv a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) používané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu, jinde neuvedené ani nezahrnuté: |

380910 | – na bázi škrobových látek |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 3072/95 | Toto nařízení |

Článek 1 | Článek 1 a 2 |

Článek 2 | Článek 3 |

Článek 3 | Článek 6 |

Článek 4 | Článek 7 |

Článek 5 | Článek 8 |

Článek 6 | – |

– | Článek 4 |

Článek 7 | – |

Článek 8a | Článek 6 |

Článek 8b | Článek 7 |

Článek 8c | Článek 8 |

Článek 8d | Článek 9 |

Článek 8e | – |

Článek 9 | Článek 10 |

Článek 10 | Článek 5 |

– | Článek 9 |

Článek 11 | Článek 11 |

Článek 12 | Článek 12 |

Článek 13 | články 14, 15, 16, 17, 18 a 19 |

Článek 14 | Článek 20 |

Článek 15 | Článek 21 |

Článek 16 | Článek 22 |

Článek 17 | Článek 23 |

Článek 18 | – |

Článek 19 | Článek 24 |

– | – |

Článek 21 | Článek 25 |

Článek 22 | Článek 26 |

Článek 23 | Článek 27 |

– | Článek 28 |

Článek 24 | Článek 30 |

Článek 25 | Článek 31 |

Článek 26 | Článek 29 |

– | Článek 32 |

Článek 27 | Článek 33 |

Příloha A | Příloha I |

– | – |

Příloha B | Příloha IV |

Příloha C | Příloha V |

Nařízení (ES) č.3073/95 | Toto nařízení |

Článek 1 | Příloha III |

Příloha | Příloha II |

--------------------------------------------------