32003R1383



Úřední věstník L 196 , 02/08/2003 S. 0007 - 0014


Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003

ze dne 22. července 2003

o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo

RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Aby se zlepšilo fungování systému týkajícího se vstupu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví do Společenství a zpětného vývozu takového zboží ze Společenství, zavedeného nařízením Rady (ES) č. 3295/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví opatření s cílem zakázat propouštění padělků a nedovolených napodobenin do volného oběhu, režimu vývozu, zpětného vývozu nebo do některého režimu s podmíněným osvobozením od cla [1], je třeba vyvodit závěry ze zkušeností s jeho uplatňováním. V zájmu jasnosti je třeba zrušit a nahradit nařízení (ES) č. 3295/94.

(2) Uvádění padělků a nedovolených napodobenin a veškerého zboží porušujícího práva duševního vlastnictví na trh způsobuje značnou škodu výrobcům a obchodníkům dodržujícím právní předpisy a držitelům práv a klame spotřebitele a v některých případech ohrožuje jejich zdraví a bezpečnost. Takovému zboží by měl být pokud možno zamezen přístup na trh a měla by být přijata opatření, která by účinně zabránila této protiprávní činnosti, aniž by tím byla ohrožena svoboda právně dovoleného obchodu. Tento cíl je v souladu se současným úsilím na mezinárodní úrovni.

(3) V případech, kdy padělky, nedovolené napodobeniny a obecněji zboží porušující právo duševního vlastnictví pochází nebo je dováženo ze třetích zemí, je třeba zakázat jeho uvedení na celní území Společenství včetně jeho překládky, propuštění do volného oběhu ve Společenství, umístění do režimu s podmíněným osvobozením od cla a umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu a je třeba zahájit příslušné řízení, které by umožnilo celním orgánům tento zákaz co možná nejúčinněji prosazovat.

(4) Celní orgány by rovněž měly mít možnost zasáhnout proti padělkům, nedovoleným napodobeninám a zboží porušujícímu některá práva duševního vlastnictví, které jsou v daném okamžiku předmětem vývozu, zpětného vývozu nebo opouštějí celní území Společenství.

(5) Opatření celních orgánů by mělo po dobu nezbytnou ke zjištění, zda podezřelé zboží představuje skutečně padělky, nedovolené napodobeniny nebo zboží porušující některá práva duševního vlastnictví, spočívat v pozastavení propuštění do volného oběhu, vývozu a zpětného vývozu nebo v zadržení tohoto zboží, pokud bylo umístěno do režimu s podmíněným osvobozením od cla, umístěno do svobodného celním pásma nebo svobodného celního skladu, nebo je v daném okamžiku předmětem zpětného vývozu podléhajícího oznamovací povinnosti, nebo zboží uvedeného na celní území nebo opouštějící toto území.

(6) Údaje v žádosti o přijetí opatření, jako je jeho doba platnosti a forma, musí být vymezeny a harmonizovány ve všech členských státech. Totéž se týká určení podmínek pro přijetí žádostí celními orgány a určení oddělení určeného k jejich přijímání, projednání a registraci.

(7) Členské státy by měly být oprávněny po určitou dobu zadržovat zboží, i před přijetím nebo schválením žádosti, aby držitelům práv bylo umožněno podat u celních orgánů žádost o přijetí opatření.

(8) Řízení zahájené s cílem zjistit, bylo-li podle vnitrostátního práva porušeno nějaké právo duševního vlastnictví, se vede s ohledem na kritéria používaná ke stanovení, zda zboží vyrobené v dotyčném členském státě porušuje práva duševního vlastnictví. Tímto nařízením nejsou dotčeny předpisy členských států o pravomoci soudů a řízeních před nimi.

(9) Aby se pro celní správy i pro držitele práv usnadnilo uplatňování tohoto nařízení, je třeba stanovit pružnější postup umožňující zničení zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví, aniž by vznikla povinnost zahájit řízení ke zjištění, zda bylo podle vnitrostátních předpisů porušeno právo duševního vlastnictví.

(10) Je třeba stanovit opatření, která se budou vztahovat na zboží, o němž bylo zjištěno, že je padělkem či nedovolenou napodobeninou nebo obecně zbožím, které porušuje určitá práva duševního vlastnictví. Tato opatření by měla nejen připravit ty, kdo jsou odpovědni za obchodování s tímto zbožím, o hospodářský zisk z takového obchodu a postihnout je, ale rovněž vytvořit účinný odrazující prostředek proti dalším obchodům tohoto druhu.

(11) Aby se zabránilo narušení celního odbavování zboží převáženého v osobních zavazadlech cestujících, je vhodné – s výjimkou případů, kdy se podle určitých věcných náznaků jedná o obchodní přepravu – vyloučit z působnosti tohoto nařízení zboží, které může být padělkem, nedovolenou napodobeninou nebo zbožím, které porušuje určitá práva duševního vlastnictví, je-li dováženo ze třetích zemí v rámci limitů povolených předpisy Společenství o osvobození od cla.

(12) V zájmu účinnosti tohoto nařízení je důležité zajistit jednotné používání společných pravidel stanovených tímto nařízením a posílit vzájemnou pomoc mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí, zejména s odvoláním na nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů [2].

(13) Vzhledem ke zkušenostem získaným při provádění tohoto nařízení je třeba mimo jiné zvážit možnost rozšířit seznam práv duševního vlastnictví, na která se toto nařízení vztahuje.

(14) Opatření nezbytná k provádění tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (1999/468/ES) [3].

(15) Nařízení (ES) č. 3295/94 by mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

1. Toto nařízení stanoví podmínky, za kterých celní orgány přijímají opatření, existuje-li podezření, že zboží porušuje práva duševního vlastnictví v těchto situacích:

a) je navrženo k propuštění do volného oběhu, režimu vývozu nebo zpětného vývozu v souladu s článkem 61 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství [4];

b) je odhaleno při provádění kontrol zboží vstupujícího na celní území Společenství nebo opouštějícího toto území v souladu s články 37 a 183 nařízení (EHS) č. 2913/92, umístěného v režimu s podmíněným osvobozením od cla ve smyslu čl. 84 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, zpětně vyváženého, které podléhá oznamovací povinnosti podle čl. 182 odst. 2 uvedeného nařízení nebo umístěného do svobodného pásma nebo celního skladu ve smyslu článku 166 uvedeného nařízení.

2. Toto nařízení rovněž stanoví opatření, která přijmou příslušné orgány, zjistí-li se, že zboží uvedené v odstavci 1 porušuje práva duševního vlastnictví.

Článek 2

1. Pro účely tohoto nařízení se "zbožím porušujícím právo duševního vlastnictví" rozumí:

a) "padělky", totiž:

i) zboží včetně jeho obalu označené neoprávněně ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou platně zapsanou pro stejný druh zboží, nebo která nemůže být od této ochranné známky ve svých podstatných znacích odlišena, a tím porušuje práva držitele příslušné ochranné známky podle práva Společenství, jak stanoví nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství [5], nebo podle právních předpisů členského státu, ve kterém je podána žádost o přijetí opatření celních orgánů;

ii) jakýkoli symbol ochranné známky (včetně loga, etikety, nálepky, letáku, návodu k použití nebo záručního listu opatřených takovým symbolem), a to i tehdy, je-li předkládán samostatně, za stejných podmínek jako zboží zmíněné v bodu i);

iii) obalové materiály označené ochrannými známkami padělků uvedenými samostatně, za stejných podmínek jako zboží uvedené v bodu i);

b) "nedovolené napodobeniny", totiž zboží, které představuje nebo obsahuje kopie pořízené bez souhlasu držitele autorského práva nebo práva s ním souvisejícího nebo práva k (průmyslovému) vzoru, bez ohledu na to, je-li zapsáno podle vnitrostátních právních předpisů, nebo bez souhlasu osoby oprávněné držitelem práva v zemi výroby, pokud výroba těchto kopií porušuje příslušné právo podle nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství [6] nebo podle právních předpisů členského státu, ve kterém je podána žádost o přijetí opatření celních orgánů;

c) zboží, které v členském státě, v němž je podána žádost o přijetí opatření celních orgánů, porušuje:

i) patent podle právních předpisů dotyčného členského státu;

ii) dodatkové ochranné osvědčení, jako jsou osvědčení stanovená v nařízení Rady (EHS) č. 1768/92 [7] nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1610/96 [8];

iii) národní odrůdové právo podle právních předpisů dotyčného členského státu nebo odrůdové právo Společenství, jako je právo stanovené v nařízení Rady (ES) č. 2100/94 [9];

iv) označení původu nebo zeměpisná označení podle právních předpisů dotyčného členského státu nebo nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 [10] a (ES) č. 1493/1999 [11];

v) zeměpisná označení, jako jsou označení stanovená v nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 [12].

2. Pro účely tohoto nařízení se "držitelem práva" rozumí:

a) držitel ochranné známky, autorského práva nebo práva s ním souvisejícího, práva k (průmyslovému) vzoru, patentu, dodatkového ochranného osvědčení, odrůdového práva, chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení a obecněji kteréhokoli z práv uvedených v odstavci 1; nebo

b) jakákoli jiná osoba oprávněná užívat kterékoli z práv duševního vlastnictví uvedených v písmenu a) nebo zástupce držitele práva nebo oprávněného uživatele.

3. Každá šablona nebo matrice, která je zvlášť určena nebo přizpůsobena pro výrobu zboží porušujícího právo duševního vlastnictví, se považuje za takové zboží, porušuje-li používání těchto šablon nebo matric práva držitele tohoto práva podle práva Společenství nebo právních předpisů členského státu, ve kterém je podána žádost o přijetí opatření celních orgánů.

Článek 3

1. Toto nařízení se nevztahuje na zboží označené ochrannou známkou se souhlasem držitele této ochranné známky nebo na zboží opatřené chráněným označením původu či chráněným zeměpisným označením nebo na zboží chráněné patentem nebo dodatkovým ochranným osvědčením, autorským právem nebo právem s ním souvisejícím nebo právem k (průmyslovému) vzoru nebo odrůdovým právem a které bylo vyrobeno se souhlasem držitele práva, ale bez jeho souhlasu se ocitlo v některé ze situací uvedených v čl. 1 odst. 1.

Rovněž se nevztahuje na zboží uvedené v prvním pododstavci, které bylo vyrobeno nebo je chráněno jiným právem duševního vlastnictví uvedeným v čl. 2 odst. 1 za jiných podmínek než jaké byly dohodnuty s držitelem příslušných práv.

2. Pokud osobní zavazadlo cestujícího obsahuje zboží neobchodní povahy v rámci limitů osvobození od cla a neexistují-li věcné náznaky, že zboží je součástí obchodní přepravy, považují členské státy takové zboží za zboží vyloučené z oblasti působnosti tohoto nařízení.

KAPITOLA II

ŽÁDOSTI O PŘIJETÍ OPATŘENÍ CELNÍCH ORGÁNŮ

Oddíl 1

Opatření předcházející žádosti o přijetí opatření celních orgánů

Článek 4

1. Pokud během přijímání opatření v některé ze situací uvedených v čl. 1 odst. 1 a předtím, než držitel práva podal žádost nebo než byla žádost přijata, celní orgány získají dostatečné důvody pro podezření, že zboží porušuje právo duševního vlastnictví, mohou pozastavit propuštění zboží nebo je zadržet po dobu tří pracovních dnů od okamžiku obdržení oznámení držitelem práva a deklarantem nebo držitelem zboží, pokud jsou dva posledně jmenovaní známi, aby umožnily držiteli práva podat žádost o přijetí opatření v souladu s článkem 5.

2. V souladu s předpisy platnými v dotyčném členském státě mohou celní orgány bez sdělení jakýchkoli informací kromě informací o skutečném či předpokládaném počtu položek a o jejich povaze a před informováním držitele práva o možném protiprávním jednání, požádat držitele práva, aby jim poskytl informace, které mohou potřebovat pro potvrzení svých podezření.

Oddíl 2

Podání a projednání žádostí o přijetí opatření celních orgánů

Článek 5

1. V každém členském státě může držitel práva podat u příslušného celního útvaru písemnou žádost o přijetí opatření celních orgánů, ocitne-li se zboží v některé ze situací uvedených v čl. 1 odst. 1 (žádost o přijetí opatření).

2. Každý členský stát určí celní útvar příslušný k přijímání a projednání žádostí o přijetí opatření.

3. Pokud existují systémy elektronické výměny dat, vyzve členský stát držitele práv, aby žádosti podávali elektronickou cestou.

4. Pokud je žadatel držitelem ochranné známky Společenství nebo (průmyslového) vzoru Společenství, odrůdového práva Společenství nebo označení původu či zeměpisného označení chráněného Společenstvím, může se v žádosti kromě požadavku na přijetí opatření celních orgánů členského státu, v němž je žádost podána, požadovat přijetí opatření celních orgánů jednoho nebo více dalších členských států.

5. Žádost o přijetí opatření se podává na formuláři vypracovaném v souladu s postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2 a musí obsahovat veškeré potřebné informace, aby dotyčné zboží mohlo být celními orgány snadno rozpoznáno, a to zejména:

i) přesný a podrobný technický popis zboží;

ii) zvláštní informace, které držitel práva může mít ohledně druhu nebo charakteru podvodu;

iii) jméno a adresu kontaktní osoby jmenované držitelem práva.

Žádost o přijetí opatření musí též obsahovat prohlášení žadatele požadované podle článku 6 a důkaz, že žadatel je držitelem práva k dotyčnému zboží.

V situaci popsané v odstavci 4 žádost o přijetí opatření musí označovat členský stát nebo členské státy, v kterých se žádá o přijetí opatření celních orgánů, jakož i jména a adresy držitele práva v každém z dotčených členských států.

Držitelé práva by měli pro orientaci sdělit, jsou-li jim známy, jakékoli další informace, které mají, jako např.:

a) hodnotu původního zboží před zdaněním na legálním trhu v zemi, kde je podána žádost o přijetí opatření;

b) místo, kde se zboží nachází, nebo předpokládané místo určení;

c) podrobnosti ke zjištění totožnosti zásilky nebo obalů;

d) plánované datum dodání nebo odeslání zboží;

e) použité dopravní prostředky;

f) totožnost dovozce, vývozce nebo držitele zboží;

g) zemi nebo země výroby a trasy použité dopravci;

h) technické rozdíly, pokud jsou známy, mezi pravým a podezřelým zbožím.

6. Mohou též být požadovány údaje, které jsou specifické pro druh práva duševního vlastnictví uvedeného v žádosti o přijetí opatření.

7. Po obdržení žádosti o přijetí opatření projedná příslušný celní útvar tuto žádost a uvědomí žadatele písemně o svém rozhodnutí do 30 pracovních dní od jejího obdržení.

Držiteli práva se neukládá poplatek za úhradu správních nákladů na vyřízení žádosti.

8. Pokud žádost neobsahuje povinné informace uvedené v odstavci 5, může příslušný celní útvar rozhodnout, že se žádost o přijetí opatření neprojedná; v takovém případě své rozhodnutí odůvodní a připojí informace o odvolacím postupu. Žádost může být znovu podána pouze tehdy, byla-li řádně doplněna.

Článek 6

1. K žádosti o přijetí opatření je třeba připojit prohlášení držitele práva, které lze předložit buď v písemné nebo elektronické formě v souladu s vnitrostátními předpisy, že přijímá odpovědnost vůči osobám, které jsou dotčeny situací uvedenou v čl. 1 odst. 1 v případě, že postup zahájený podle čl. 9 odst. 1 je přerušen v důsledku jednání nebo opomenutí držitele práva, nebo v případě, že se dodatečně zjistí, že dotyčné zboží neporušuje právo duševního vlastnictví.

V prohlášení musí též držitel práva vyjádřit souhlas s tím, že ponese veškeré náklady vzniklé podle tohoto nařízení v souvislosti s tím, že je zboží drženo pod celním dohledem v souladu s článkem 9, případně v souladu s článkem 11.

2. Pokud je žádost předložena podle čl. 5 odst. 4, držitel práva se v prohlášení zaváže k tomu, že pořídí a uhradí každý překlad k tomu potřebný; toto prohlášení je platné v každém členském státě, ve kterém je rozhodnutí o schválení žádosti použitelné.

Článek 7

Články 5 a 6 se použijí obdobně na žádosti o prodloužení.

Oddíl 3

Přijetí žádosti o přijetí opatření

Článek 8

1. Je-li žádost o přijetí opatření schválena, příslušný celní útvar stanoví lhůtu, během níž mají celní orgány opatření přijmout. Tato lhůta nepřesáhne jeden rok. Po uplynutí uvedené lhůty a s výhradou předchozí úhrady veškerých dluhů ze strany držitele práva podle tohoto nařízení, může útvar, který přijal původní rozhodnutí, na žádost držitele práva zmíněnou lhůtu prodloužit.

Držitel práva vyrozumí příslušný celní útvar uvedený v čl. 5 odst. 2, jestliže jeho právo již není platně zapsáno nebo uplynula ochranná doba.

2. Rozhodnutí o schválení žádosti držitele práva o přijetí opatření se okamžitě odešle celním úřadům členského státu nebo členských států, které mohou být dotčeny zbožím, o němž se v žádosti tvrdí, že porušuje právo duševního vlastnictví.

Je-li žádost o přijetí opatření předložená v souladu s čl. 5 odst. 4 schválena, stanoví se lhůta v délce jednoho roku, během níž mají celní orgány opatření přijmout; po uplynutí uvedené lhůty může na písemnou žádost držitele práva útvar, který vyřizoval původní žádost, tuto lhůtu prodloužit. Čl. 250 první odrážka nařízení (EHS) č. 2913/92 platí obdobně pro rozhodnutí o schválení žádosti a pro rozhodnutí o prodloužení nebo zrušení žádosti.

Je-li žádost o přijetí opatření schválena, je na žadateli, aby uvedené rozhodnutí, spolu s dalšími informacemi a překlady, které mohou být nezbytné, zaslal příslušnému celnímu útvaru členského státu nebo členských států, ve kterých žadatel požádal o přijetí opatření celních orgánů. S žadatelovým souhlasem však může celní útvar, který rozhodnutí přijal, zaslat toto rozhodnutí přímo.

Na žádost celních orgánů dotyčných členských států poskytne žadatel dodatečné informace nezbytné k provedení rozhodnutí.

3. Lhůta uvedená v odst. 2 druhém pododstavci začíná dnem přijetí rozhodnutí o schválení žádosti. Rozhodnutí nevstoupí v přijímajícím členském státě nebo členských státech v platnost dříve, než bude zasláno v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem a než držitel práva splní formality uvedené v článku 6.

Rozhodnutí se poté neprodleně odešle vnitrostátním celním úřadům, které mohou být pověřeny, aby se zbožím podezřelým z porušování práv duševního vlastnictví zabývaly.

Tento odstavec se použije obdobně pro rozhodnutí o prodloužení původního rozhodnutí.

KAPITOLA III

PODMÍNKY PŘIJETÍ OPATŘENÍ CELNÍMI ORGÁNY A ORGÁNEM PŘÍSLUŠNÝM VYDAT ROZHODNUTÍ

Článek 9

1. Pokud má celní úřad, kterému bylo – v případě nutnosti po poradě s žadatelem – zasláno rozhodnutí o schválení žádosti držitele práva podle článku 8, za prokázané, že zboží nacházející se v jedné ze situací uvedených v čl. 1 odst. 1 je podezřelé z porušování práva duševního vlastnictví zahrnutého do uvedeného rozhodnutí, pozastaví propuštění zboží nebo je zadrží.

Celní úřad o tom okamžitě uvědomí příslušný celní útvar, který žádost projednával.

2. Příslušný celní útvar nebo celní úřad uvedený v odstavci 1 uvědomí držitele práva a deklaranta nebo držitele zboží ve smyslu článku 38 nařízení (EHS) č. 2913/92 o svém opatření a je oprávněn je informovat o skutečném nebo odhadovaném množství a skutečné nebo předpokládané povaze zboží, jehož propuštění bylo pozastaveno, nebo které bylo zadrženo, aniž by sdělením uvedených informací byli vázáni oznámit příslušnému orgánu, aby vydal rozhodnutí ve věci.

3. S cílem zjistit, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví podle vnitrostátního práva a v souladu s vnitrostátními předpisy o ochraně osobních údajů, obchodního, a průmyslového a profesního tajemství, celní úřad nebo útvar, který žádost projedná, oznámí držiteli práva – na jeho žádost a pokud jsou známy – jména a adresy příjemce, odesílatele, deklaranta nebo držitele zboží a původa místo, odkud bylo dovezeno, zboží podezřelého z porušení práva duševního vlastnictví.

Celní úřad poskytne žadateli a osobám dotčeným některou ze situací uvedených v čl. 1 odst. 1 možnost zkontrolovat zboží, jehož propuštění bylo pozastaveno nebo které bylo zadrženo.

Při přezkoumávání zboží může celní úřad odebrat vzorky a podle předpisů platných v dotyčném členském státě předat nebo zaslat tyto vzorky držiteli práva na jeho výslovnou žádost výhradně za účelem analýzy a pro usnadnění dalšího postupu. Pokud to okolnosti dovolí – případně s výhradou požadavků čl. 11 odst. 1 druhé odrážky – musí být vzorky po dokončení technické analýzy vráceny a tam, kde je to vhodné, dříve než je zboží propuštěno nebo jeho zadržení ukončeno. Každá analýza těchto vzorků se provádí na výhradní odpovědnost držitele práva.

Článek 10

Při rozhodování o tom, zda bylo podle vnitrostátního práva porušeno právo duševního vlastnictví, se použijí právní předpisy platné v členském státě, na jehož území je umístěno zboží nacházející se v některé ze situací uvedených v čl. 1 odst. 1.

Tyto právní předpisy se rovněž použijí pro účely neprodleného oznámení celnímu útvaru nebo úřadu uvedenému v čl. 9 odst. 1 toho, že byl zahájen postup podle článku 13, pokud nebyl postup zahájen uvedeným útvarem nebo úřadem.

Článek 11

1. Pokud celní orgány zadržely nebo pozastavily propuštění zboží podezřelého z porušení práva duševního vlastnictví v některé ze situací uvedených v čl. 1 odst. 1, mohou členské státy v souladu se svými vnitrostátními předpisy stanovit zjednodušený postup použitelný se souhlasem držitele práva, jenž celním orgánům umožní převzetí takového zboží ke zničení pod celním dohledem, aniž by bylo nutné zjistit, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví podle vnitrostátního práva. Za tímto účelem použijí členské státy v souladu se svými vnitrostátními předpisy tyto podmínky:

- držitel práva do 10 pracovních dnů nebo v případě zboží podléhajícího zkáze do tří pracovních dnů vyrozumí písemně celní orgány o obdržení oznámení podle článku 9, že zboží, jehož se týká postup, porušuje právo duševního vlastnictví uvedené v čl. 2 odst. 1, a předá zmíněným orgánům písemný souhlas deklaranta, držitele nebo vlastníka zboží s předáním zboží ke zničení. Se souhlasem celních orgánů může deklarant, držitel nebo vlastník zboží tuto informaci předat přímo celnicím. Nevznese-li deklarant, držitel nebo vlastník zboží v předepsané lhůtě výslovné námitky proti zničení, považuje se tento souhlas za přijatý. Pokud to okolnosti vyžadují, může být tato lhůta prodloužena o dalších deset pracovních dnů,

- pokud vnitrostátní předpisy nestanoví jinak, zničení se provede na náklady a odpovědnost držitele práva a systematicky mu předchází odebrání vzorků, které celní orgány uchovávají v takovém stavu, aby představovaly důkaz přípustný v soudních řízeních v členském státě, který by je mohl požadovat.

2. Ve všech ostatních případech, například pokud deklarant, držitel nebo vlastník vznese námitku proti zničení zboží nebo ho zpochybní, se použije postup stanovený v článku 13.

Článek 12

Držitel práva, který obdržel údaje uvedené v čl. 9 odst. 3 prvním pododstavci, je použije pouze pro účely stanovené v článcích 10, 11 a čl. 13 odst. 1.

Jakékoli jiné použití nedovolené vnitrostátními předpisy členského státu, ve kterém situace vznikla, může na základě právních předpisů členského státu, ve kterém je dotyčné zboží umístěno, mít za následek občanskoprávní odpovědnost držitele práva a vést k pozastavení žádosti o přijetí opatření na zbývající dobu platnosti před obnovením v členském státě, ve kterém k událostem došlo.

V případě dalšího porušení tohoto pravidla může příslušný celní útvar odmítnout obnovení žádosti. V případě žádosti uvedené v čl. 5 odst. 4 musí též uvědomit ostatní členské státy uvedené ve formuláři.

Článek 13

1. Pokud celnímu úřadu uvedenému v čl. 9 odst. 1 nebylo do 10 pracovních dnů od přijetí oznámení o pozastavení propuštění nebo o zadržení sděleno, že bylo zahájeno řízení, jež má stanovit, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví podle vnitrostátního práva v souladu s článkem 10, nebo pokud – tam, kde je to vhodné – tento úřad neobdržel souhlas držitele práva podle čl. 11 odst. 1, se podle potřeby povolí propuštění zboží nebo se jeho zadržení ukončí, s výhradou splnění všech celních formalit.

Ve vhodných případech může být tato lhůta prodloužena nejvýše o 10 pracovních dnů.

2. V případě zboží podléhajícího zkáze podezřelého z porušení práva duševního vlastnictví je lhůta uvedená v odstavci 1 tři pracovní dny. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

Článek 14

1. V případě zboží podezřelého z porušení práv k (průmyslovým) vzorům, patentům, dodatkovým ochranným osvědčením nebo odrůdových práv může deklarant, vlastník, dovozce, držitel nebo příjemce zboží dosáhnout propuštění zboží nebo ukončení jeho zadržení poskytnutím jistoty, za předpokladu, že:

a) celnímu úřadu nebo útvaru uvedenému v čl. 9 odst. 1 bylo v souladu s čl. 13 odst. 1 oznámeno, že byl zahájen postup ve lhůtě stanovené v čl. 13 odst. 1 s cílem zjistit, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví podle vnitrostátního práva;

b) orgán zmocněný k tomuto účelu neuložil předběžná opatření před uplynutím lhůty stanovené v čl. 13 odst. 1;

c) byly splněny všechny celní formality.

2. Jistota stanovená v odstavci 1 musí být dostatečně vysoká, aby ochránila zájmy držitele práva.

Poskytnutím jistoty nejsou dotčeny ostatní opravné prostředky, které má držitel práva k dispozici.

Pokud byl postup, kterým se má zjistit, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví podle vnitrostátního práva, zahájen jinak než z podnětu držitele práva k (průmyslovému) vzoru, patentu, dodatkového ochranného osvědčení nebo odrůdového práva, jistota se uvolní, nevyužije-li osoba, která iniciovala uvedený postup, svého práva zahájit soudní řízení do 20 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela oznámení o pozastavení propuštění nebo o zadržení.

V případě, že se použije čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec, může být tato lhůta prodloužena nejvýše na 30 pracovních dnů.

Článek 15

Podmínky skladování zboží během doby pozastavení propuštění nebo zadržení stanoví každý členský stát sám, avšak tyto podmínky nedávají vzniknout nákladům na straně celních správ.

KAPITOLA IV

USTANOVENÍ VZTAHUJÍCÍ SE NA ZBOŽÍ, O KTERÉM BYLO ZJIŠTĚNO, ŽE PORUŠUJE PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

Článek 16

Zboží, o kterém bylo na konci postupu uvedeného v článku 9 zjištěno, že porušuje právo duševního vlastnictví nemůže být:

- uvedeno na celní území Společenství,

- propuštěno do volného oběhu,

- odstraněno z celního území Společenství,

- vyvezeno,

- zpětně vyvezeno,

- propuštěno do režimu s podmíněným osvobozením od cla,

- umístěno do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu.

Článek 17

1. Aniž jsou dotčeny ostatní opravné prostředky, které má držitel práva k dispozici, přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby příslušným orgánům umožnily:

a) v souladu s příslušnými předpisy vnitrostátního práva zničit zboží, o kterém bylo zjištěno, že porušuje právo duševního vlastnictví, nebo s ním naložit mimo obchodní toky tak, aby se zabránilo způsobení újmy držiteli práva, a to bez jakékoli náhrady a – pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví jinak – bez finančního zatížení státní pokladny;

b) s ohledem na takové zboží přijmout jakákoli jiná opatření účinně zbavující dotyčné osoby hospodářského zisku plynoucího z operace.

Kromě výjimečných případů se pouhé odstranění ochranných známek, které byly neoprávněně umístěny na padělky, nepovažuje za účinné zbavení dotyčné osoby hospodářského zisku plynoucího z operace.

2. Zboží, o kterém bylo zjištěno, že porušuje právo duševního vlastnictví, může propadnout ve prospěch státu. V takovém případě se použije odst. 1 písm. a).

KAPITOLA V

SANKCE

Článek 18

Každý členský stát stanoví sankce, které se použijí v případech porušení tohoto nařízení. Tyto sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.

KAPITOLA VI

ODPOVĚDNOST CELNÍCH ORGÁNŮ A DRŽITELE PRÁVA

Článek 19

1. Pokud není stanoveno jinak právními předpisy členského státu, ve kterém byla žádost podána, nebo – v případě žádosti podle čl. 5 odst. 4 – právními předpisy členského státu, ve kterém zboží porušující právo duševního vlastnictví nebylo celním úřadem odhaleno, přijetí žádosti neopravňuje držitele práva k náhradě, není-li takové zboží odhaleno celním úřadem a je propuštěno nebo není-li přijato žádné opatření k jeho zadržení v souladu s čl. 9 odst. 1.

2. Výkon pravomocí celního úřadu nebo jiného řádně pověřeného orgánu svěřených jim za účelem boje proti zboží porušujícímu právo duševního vlastnictví je nečiní odpovědnými vůči osobám dotčeným situacemi uvedenými v čl. 1 odst. 1 nebo osobám dotčeným opatřeními stanovenými v článku 4 za škody, které utrpěly v důsledku zásahu orgánu, s výjimkou případů stanovených právními předpisy členského státu, ve kterém byla podána žádost, nebo v případě žádosti podle čl. 5 odst. 4, právními předpisy členského státu, ve kterém došlo ke ztrátě či škodě.

3. Občanskoprávní odpovědnost držitele práva se řídí právními předpisy členského státu, ve kterém se dotyčné zboží ocitlo v jedné ze situací uvedených v čl. 1 odst. 1.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení se přijmou v souladu s postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2.

Článek 21

1. Komisi je nápomocen Výbor pro celní kodex.

2. V případě odkazů na tento odstavec se použijí články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Lhůta uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví na tři měsíce.

Článek 22

Členské státy sdělí Komisi veškeré důležité informace o provádění tohoto nařízení.

Komise tyto informace předá ostatním členským státům.

Ustanovení nařízení (ES) č. 515/97 se použijí přiměřeně.

Pravidla postupu pro výměnu informací se stanoví podle prováděcích pravidel v souladu s postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2.

Článek 23

Na základě informací uvedených v článku 22 Komise každoročně předkládá Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. K této zprávě může být v případě potřeby připojen návrh na změnu nařízení.

Článek 24

Nařízení (ES) č. 3295/94 se zrušuje s účinkem ode dne 1. července 2004.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 25

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2004.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2003.

Za Radu

předseda

G. Alemanno

[1] Úř. věst. L 341, 30.12.1994, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

[2] Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

[3] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[4] Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 (Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 17).

[5] Úř. věst. L 11, 14.01.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 807/2003.

[6] Úř. věst. L 3, 5.1.2002, s. 1.

[7] Úř. věst. L 182, 2.7.1992, s. 1

[8] Úř. věst. L 198, 8.8.1996, s. 30.

[9] Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 807/2003.

[10] Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003.

[11] Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003.

[12] Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 3378/94 (Úř. věst. L 366, 31.12.1994, s. 1).

--------------------------------------------------