Rozhodnutí Rady

ze dne 30. září 2002,

kterým se přijímá specifický program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace: "Strukturování Evropského výzkumného prostoru" (2002–2006)

(2002/835/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 166 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V souladu s čl. 166 odst. 3 Smlouvy musí být rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES o šestém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace přispívajícím k vytvoření Evropského výzkumného prostoru a k inovacím (2002—2006) [4] (dále jen "rámcový program") musí být provedeno prostřednictvím specifických programů, které stanoví pravidla pro provádění, dobu trvání a prostředky považované za nezbytné.

(2) Rámcový program je rozdělen do tří hlavních bloků činností "zaměření a integrace výzkumu Společenství", "strukturování Evropského výzkumného prostoru" a "posilování základů Evropského výzkumného prostoru", z nichž druhý by měla být proveden prostřednictvím tohoto specifického programu.

(3) Na tento program by se měla uplatňovat pravidla rámcového programu pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a pro šíření výsledků výzkumu (dále jen "pravidla pro účast a šíření").

(4) V souladu s článkem 170 Smlouvy je tento program otevřen účasti zemí, které za tímto účelem uzavřou nezbytné smlouvy, a na úrovni projektů je rovněž na základě vzájemného prospěchu otevřen účasti subjektů ze třetích zemí a mezinárodních organizací pro vědeckou spolupráci.

(5) Při provádění tohoto programu by měl být kladen důraz na potřeby malých a středních podniků a na podněcování jejich účasti.

(6) Výzkumné činnosti uskutečňované v rámci tohoto programu by měly dodržovat základní etické zásady včetně těch, které jsou stanoveny v Chartě základních práv Evropské unie.

(7) V návaznosti na sdělení Komise "Ženy a věda" a usnesení Rady ze dne 20. května 1999 o ženách a vědě [5] a usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. února 2000 k tomuto tématu se provádí akční plán s cílem posílit a zlepšit postavení a roli žen ve vědě a výzkumu a je nutná další podpůrná akce.

(8) Účast na činnostech tohoto programu bude podněcována prostřednictvím zveřejňování nezbytných informací o obsahu těchto činností, jejich podmínkách a postupech, aby byly včas a plně k dispozici potenciálním účastníkům, zejména účastníkům z přidružených kandidátských zemí a ostatních přidružených zemí. Zvláštní činnosti budou uskutečňovány na podporu účasti vědců a institucí z rozvojových zemí, zemí Středomoří včetně západního Balkánu a Ruska a nových nezávislých států bývalého Sovětského svazu.

(9) Program by měl být prováděn pružným, účinným a transparentním způsobem, s přihlédnutím k přítomným zájmům, zejména vědeckých, průmyslových a politických kruhů a rovněž uživatelů. Výzkumné činnosti prováděné v jeho rámci by měly být případně přizpůsobeny potřebám politik Společenství a vědeckému a technickému rozvoji.

(10) Měla by se usnadnit účast nejvzdálenějších regionů na akcích Společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje (dále jen "VTR") prostřednictvím vhodných mechanismů přizpůsobených jejich zvláštní situaci.

(11) Prováděcí opatření k tomuto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [6].

(12) V příhodné době by Komise měla zajistit nezávislé hodnocení založené na celkových údajích o provádění a týkající se činností uskutečňovaných v oblastech zahrnutých v tomto programu, s přihlédnutím k přispění programu k vytvoření Evropského výzkumného prostoru, v duchu otevřenosti vůči všem příslušným účastníkům.

(13) Vědecký a technický obsah specifických programů byl konzultován s Výborem pro vědecký a technický výzkum,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. V souladu s rozhodnutím č. 1513/2002/ES (dále jen "rámcový program") se přijímá specifický program "Strukturování Evropského výzkumného prostoru" (dále jen "specifický program") pro období od 30. září 2002 do 31. prosince 2006.

2. Cíle a vědecké a technické priority specifického programu jsou uvedeny v příloze I.

Článek 2

V souladu s přílohou II rámcového programu činí částka považovaná za nezbytnou k uskutečnění specifického programu 2605 miliónů eur, z čehož nejvýše 6,0 % připadá na správní výdaje Komise. Předběžné rozdělení této částky je uvedeno v příloze II tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Veškeré výzkumné činnosti uskutečňované v rámci specifického programu musí být uskutečněny v souladu se základními etickými zásadami.

Článek 4

1. Podrobnosti finanční účasti Společenství na specifickém programu jsou vymezeny v čl. 2 odst. 2 rámcového programu.

2. Nástroje pro provádění specifického programu jsou definovány v přílohách I a III rámcového programu a popsány v příloze III tohoto rozhodnutí.

3. Na specifický program se uplatňují pravidla pro účast a šíření.

Článek 5

1. Komise vypracuje pracovní program pro provedení specifického programu, který podrobněji upraví cíle a vědecké a technické priority uvedené v příloze I a časový plán provádění.

2. Pracovní program vezme v úvahu související výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými státy a evropskými a mezinárodními organizacemi. V případě potřeby je aktualizován.

Článek 6

1. Prováděním specifického programu je pověřena Komise.

2. Postup podle čl. 7 odst. 2 se použije na přijetí těchto opatření:

- vypracování a aktualizace pracovního programu uvedeného v čl. 5 odst. 1, včetně nástrojů, které mají být použity přednostně, následných změn jejich použití, obsahu výzev k podávání návrhů a kritérií hodnocení a výběru, která se mají uplatňovat,

- schválení financování činností VTR, činí-li odhadovaná částka příspěvku Společenství 0,6 miliónu eur nebo více,

- vypracování pověření k externímu hodnocení stanovenému v čl. 6 odst. 2 rámcového programu,

- veškeré úpravy předběžného rozdělení částky uvedeného v příloze II.

Článek 7

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 8

1. Komise předkládá pravidelně zprávy o celkovém pokroku při provádění specifického programu v souladu s článkem 4 rámcového programu, včetně informací o finančních stránkách.

2. Komise zajišťuje nezávislé sledování a hodnocení činností prováděných v oblastech zahrnutých do specifického programu stanovené v článku 6 rámcového programu.

Článek 9

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 30. září 2002.

Za Radu

předseda

B. Bendtsen

[1] Úř. věst. C 181 E, 30.7.2002, s. 72.

[2] Stanovisko ze dne 12. června 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 221, 17.9.2002, s. 97.

[4] Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s. 1

[5] Úř. věst. C 201, 16.7.1999, s. 1.

[6] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

VĚDECKÉ A TECHNICKÉ CÍLE A ZÁKLADNÍ SMĚRY ČINNOSTÍ

1. Úvod

Program bude řešit řadu klíčových strukturálních slabin, které se objevují ve všech oblastech evropského výzkumu a které by mohly mít postupně stále větší vliv na schopnost EU plnit očekávání občanů, jak se rozvíjí ekonomika a společnost založené na znalostech. Program:

- posílí na všech úrovních tendenci zaměřit výzkum na užitečné inovace přestavující obchodní hodnotu,

- podpoří rozvoj lidských zdrojů, které představují základ, na kterém musí být vybudovány výzkumné kapacity, a rovněž mobilitu výzkumných pracovníků a jejich znalostí a odborných schopností, mezi evropskými zeměmi i u výzkumných pracovníků pocházejících ze třetích zemí,

- podpoří rozvoj a zlepšování výzkumných infrastruktur nejvyšší kvality na racionálnějším a nákladově efektivnějším základě a usnadní přístup k zařízením a příslušným zdrojům pro všechny výzkumné pracovníky v celé Evropě, kteří je mohou využívat,

- rozvíjí prostředky pro konstruktivnější a efektivnější komunikaci a dialog mezi výzkumnými pracovníky a občany obecně, aby společnost mohla mít informovanější a konstruktivnější vliv na budoucí rozvoj a řízení vědy, techniky a inovací [1].

Svou povahou a prostředky k provedení jsou činnosti uskutečňované v rámci tohoto programu použitelné na všechny oblasti výzkumu a techniky. Mají stanovené úkoly, které se liší od úkolů činností uskutečňovaných v jiných částech rámcového programu a doplňují je, zejména ty v rámci programu "Integrace a posilování Evropského výzkumného prostoru" v prioritních tématických oblastech výzkumu Společenství definovaných v uvedeném programu, a zvláštní pozornost bude věnována zajištění soudržnosti s těmito činnostmi.

Tato doplňkovost bude vyjádřena:

- lepšími ustanoveními pro rozvoj lidských zdrojů a předávání poznatků vyplývajících z činností zahrnutých do tohoto programu, ustanoveními, která by se použila mimo jiné na tématické prioritní oblasti výzkumu a výzkumné infrastruktury širokého uplatnění, včetně těch, které přesahují hranice mezi prioritními oblastmi,

- případně použitím jednotných metod a nástrojů na podporu inovací prostřednictvím výzkumu a k lepšímu sladění výzkumu se zájmy společnosti a použitím soudržných rámců pro provedení akcí v oblasti lidských zdrojů, podpory infrastruktury a dodržování etických zásad výzkumu, které mohou být mimo jiné použity v integrovaných projektech a sítích excelence.

Kandidátské země budou povzbuzovány k účasti na tomto programu.

Během provádění tohoto programu a výzkumných činností z něj vyplývajících musí být respektovány základní etické zásady. Ty zahrnují zásady uvedené v Chartě základních práv Evropské unie, a zejména ochranu lidské důstojnosti a lidského života, ochranu osobních údajů a soukromí, jakož i ochranu zvířat a životního prostředí v souladu s právem Společenství a příslušnými mezinárodními úmluvami a pravidly chování, například Helsinskou deklarací v platném znění, Úmluvou Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsanou v Oviedu dne 4. dubna 1997 a jejím dodatkovým protokolem o zákazu klonování lidských bytostí podepsaným v Paříži dne 12. ledna 1998, Úmluvou OSN o právech dítěte, Všeobecnou deklarací o lidském genomu a lidských právech přijatou UNESCO a souvisejícími rezolucemi Světové zdravotnické organizace (WHO).

Stanoviska Evropské skupiny poradců pro etiku v biotechnologii (1991—1997) a stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (od roku 1998).

Účastníci výzkumných projektů musí dodržovat právní a správní předpisy platné v zemích, kde výzkum bude uskutečňován. Účastníci výzkumných projektů musí případně obdržet souhlas příslušných výborů pro etiku, dříve než zahájí činnosti VTR. Bude systematicky prováděn etický přezkum u návrhů, které se zabývají eticky citlivými otázkami. V určitých případech se může etický přezkum uskutečnit během provádění projektu.

V rámci tohoto programu nebude financován výzkum v těchto oblastech:

- výzkumné činnosti za účelem klonování lidí k reprodukčním účelům,

- výzkumné činnosti zaměřené na změnu genetického dědictví lidských bytostí, které by mohly učinit tyto změny dědičnými [2],

- výzkumné činnosti zaměřené na vytvoření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, včetně transferu jader somatických buněk.

V souladu s protokolem o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat přijatým v Amsterdamu je třeba nahradit pokusy se zvířaty alternativními postupy všude tam, kde je to možné. Je třeba vyloučit utrpení zvířat nebo je omezit na minimum. To se týká (podle směrnice 86/609/EHS) [3] zejména pokusů se zvířaty druhů, které jsou zvlášť blízké lidským bytostem. Změnu genetického dědictví zvířat a klonování zvířat lze vzít v úvahu pouze tehdy, pokud jsou cíle z etického hlediska odůvodněné, a za podmínek, kdy jsou zaručeny dobré životní podmínky zvířat a dodržování zásad biologické rozmanitosti.

2. Výzkum a inovace

Cíle

Celkovým cílem je dosáhnout patrného zlepšení inovací v Evropě z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska povzbuzením lepší integrace mezi výzkumem a inovací a směřováním úsilí k soudržnější politice a právnímu prostředí, které jsou příznivé pro inovace, v celé Evropské unii.

Za tímto účelem a v souladu s cíli sdělení Komise "Inovace v ekonomice založené na znalostech" budou prováděny činnosti v určitých oblastech. Tyto činnosti se budou vzájemně doplňovat a podporovat a budou doplňovat a podporovat činnosti uskutečňované v rámci kapitoly "Integrace a posílení Evropského výzkumného prostoru". Zaměří se na zlepšení znalostí, porozumění a schopností dotyčných účastníků — výzkumných pracovníků, průmyslu, investorů, orgánů veřejné správy na evropské, státní i regionální úrovni a jiných — povzbuzováním intenzivnějšího a účinnějšího vzájemného působení mezi nimi a poskytnutím strategických informací a služeb, jakož i rozvojem nových metod a nástrojů, které jim pomohou při plnění jejich příslušných cílů. Obecnou zásadou, která je základem všech těchto akcí, je to, že inovace nelze oddělit od výzkumu; akce slouží k posílení vazeb mezi výzkumem a inovacemi od první fáze výzkumných činností po celou dobu jejich uskutečňování.

Pro posílení strukturujícího účinku v Evropě budou tyto činnosti případně prováděny ve spolupráci s jinými fóry nebo organizacemi na regionální, státní nebo evropské úrovni, jako je Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF) v rámci iniciativy "Inovace 2000" a v koordinaci s opatřeními strukturálních fondů v této oblasti.

Plánované činnosti

a) Vytvoření sítě účastníků a uživatelů a povzbuzování jejich vzájemného působení

Účinnost inovačních systémů závisí na intenzitě vzájemného působení a výměn mezi dotyčnými účastníky. Evropské sítě zapojené do této činnosti budou mít mimo jiné za cíl podporovat rozhraní mezi výzkumem a průmyslem a mezi podnikáním a financováním. Činnosti se budou týkat podpory a potvrzení místních a regionálních iniciativ na podporu zakládání a rozvoje inovačních podniků; zapojení uživatelů do inovačního procesu; výměny osvědčených postupů a provádění mezinárodní spolupráce mezi vysokými školami, základními středisky, rizikovými kapitálovými fondy atd.; co nejlepší využití komunikace, odborného vzdělávání, předávání a výměny poznatků mezi vysokými školami, podniky a světem financí.

b) Podpora nadregionální spolupráce

Regionální úroveň je nejvhodnější pro inovační strategie a programy, které zapojují hlavní místní účastníky. Cílem této činnosti, která má být uskutečňována v úzké spolupráci s činnostmi v oblasti regionální politiky a strukturálních fondů, bude:

- podporovat výměnu informací o specifických tématech souvisejících s inovacemi,

- usnadňovat předávání osvědčených postupů a zavedení inovačních strategií v regionech zemí, které mají přistoupit k EU a

- povzbuzovat na regionální a nadregionální úrovni provádění systémů a opatření, které se již osvědčily na evropské úrovni.

c) Experimentování s novými nástroji a přístupy

Cílem těchto činností je experimentovat s novými koncepty a metodami v oblasti inovací zaměřenými zejména na kritické body v inovačním procesu. Tyto činnosti se budou týkat:

- experimentování v evropském měřítku s novými koncepty používanými na státní a regionální úrovni na podporu inovace a zakládání inovačních podniků,

- analýzy potenciálu pro napodobování nebo využití osvědčených metod, nástrojů nebo výsledků v novém prostředí a

- vytvoření integrovaných platforem, které umožňují přísun a šíření poznatků a know-how týkající se sociotechnických procesů inovací.

d) Zavedení a sjednocení služeb

Vytvoření Evropského výzkumného prostoru a postupná integrace inovačních systémů do Evropy bude vyžadovat poskytování informací a služeb, které přesahují stávající územní rozdělení. Činnosti, které mají být prováděny, se budou týkat:

- informační služby pro výzkum a inovace CORDIS, která bude doplněna jinými medii s cílem oslovit různé cílové skupiny obyvatelstva,

- sítě inovačních kontaktních středisek, jejichž geografické pokrytí se bude nadále rozšiřovat a které budou doplněny nástroji na podporu nadnárodního předávání znalostí a technologií a

- informačních a podpůrných služeb v oblastech například duševního a průmyslového vlastnictví a přístupu k finančním prostředkům pro inovaci.

e) Zlepšení hospodářské a technické inteligence

V ekonomice založené na znalostech představuje hospodářská a technická inteligence důležitý prvek konkurenceschopných strategií v oblasti výzkumu a inovací. Plánované činnosti se zaměří na nositele inovace: malé a střední podniky, výzkumné pracovníky-podnikatele a investory. Budou zapojovat hlavně zprostředkovatele, kteří pracují s těmito nositeli nebo pro ně, a organizace s odbornými znalostmi v oblasti hospodářské a technické inteligence. Soustředí se na specifická vědecká a technická témata nebo průmyslová odvětví a mohou se týkat:

- podpory inovací v malých a středních podnicích, zejména prostřednictvím činností zaměřených na usnadnění jejich účasti ve výzkumných programech Společenství,

- podpory činností týkajících se sběru, analýzy a šíření informací o vědeckém a technickém rozvoji, aplikacích a trzích, které mohou pomoci účastníkům, a

- zjištění a šíření osvědčených postupů v oblasti hospodářské a technické inteligence.

f) Analýza a hodnocení inovace ve výzkumných projektech Společenství

Činnosti v oblasti výzkumu a inovace uskutečňované v rámci projektů Společenství, zejména v rámci sítí excelence a integrovaných projektů, představují vydatný zdroj informací o překážkách pro inovaci a o způsobech, jak tyto překážky překonat. Následná analýza těchto postupů se bude týkat:

- sběru a analýzy informací o opatřeních přijatých na podporu inovací v projektech Společenství a o zjištěných překážkách a akcích nezbytných k jejich odstranění,

- srovnání zkušeností získaných z projektů Společenství se zkušenostmi z jiných vnitrostátních nebo mezivládních programů a potvrzení získaných informací a

- aktivního šíření těchto informací mezi podniky a ostatními účastníky podílejícími se na získávání a využívání znalostí.

3. Lidské zdroje a mobilita

Dnešní znalostní společnosti jsou silně závislé na své schopnosti produkovat, předávat a využívat znalosti. To vyžaduje mobilizaci poznávacích zdrojů, počínaje výzkumnou komunitou. Celkovým strategickým cílem činnosti v oblasti lidských zdrojů a mobility je poskytnout širokou podporu rozvoji bohatých a dynamických lidských zdrojů na světové úrovni v evropském systému výzkumu s přihlédnutím ke specifickému mezinárodnímu rozměru výzkumu.

Mobilita výzkumných pracovníků bude podporována s cílem úspěšně vytvořit Evropský výzkumný prostor. Tato činnost bude zahrnovat řadu soudržných akcí založených na financování strukturovaných programů mobility pro výzkumné pracovníky. Tyto akce budou zaměřeny na rozvoj a předávání výzkumných schopností, upevnění a rozšiřování profesních vyhlídek výzkumných pracovníků a na podporu špičkových výzkumných kapacit v Evropě. Všechny dotyčné akce budou probíhat pod jménem Marie Curieové, které je široce uznáváno.

Činnost bude otevřená pro všechny oblasti vědeckého a technického výzkumu, které přispívají k dosahování cílů Společenství v oblasti VTR. Nicméně za účelem přihlédnutí k vývoji požadavků Evropy v této oblasti bude zachována možnost upřesňovat priority, pokud jde například o vědecké disciplíny, účastnící se regiony, typy výzkumných organizací a potenciál dotyčných výzkumných pracovníků, zejména žen a mladších výzkumných pracovníků, a budou vzata v úvahu opatření přijatá za účelem vytvoření součinnosti v oblasti vysokoškolského vzdělávání v Evropě.

Pozornost bude věnována:

- účasti žen ve všech akcích a vhodným opatřením na podporu spravedlivější rovnováhy mezi muži a ženami ve výzkumu,

- osobním okolnostem, které souvisejí s mobilitou, zejména s ohledem na rodinu, vývoj kariéry a jazyky, a

- rozvoji výzkumných činností v nejvíce znevýhodněných regionech EU a přidružených kandidátských zemích a potřebě větší a efektivnější spolupráce mezi jednotlivými disciplínami výzkumu a mezi vysokými školami a průmyslem, včetně malých a středních podniků.

S cílem dále posílit lidský potenciál pro evropský výzkum bude tato činnost rovněž usilovat o to, aby přilákala nejlepší a nejslibnější výzkumné pracovníky ze třetích zemí [4], podporovala vzdělávání evropských výzkumných pracovníků v zahraničí a povzbuzovala k návratu evropské vědce usazené mimo Evropu.

Plánované činnosti

Budou provedeny čtyři hlavní skupiny akcí.

a) Akce zaměřené na hostitelské organizace

První skupina akcí je zaměřena na podporu výzkumných sítí, výzkumných organizací a podniků (včetně zejména malých a středních podniků) při zavádění strukturálních globálních programů pro nadnárodní vzdělávání a mobilitu výzkumných pracovníků a pro rozvoj a předávání výzkumných schopností včetně těch, které souvisejí s řízením výzkumu a etikou výzkumu. Dotyčné akce mají mít silný strukturující účinek na evropský systém výzkumu, zejména povzbuzováním mladých výzkumných pracovníků, aby pokračovali v kariéře v oblasti výzkumu.

Prvky vzdělávání v této skupině budou zaměřeny na výzkumné pracovníky na počátku kariéry (obvykle první 4 roky), na ty, kteří studují v doktorandském studiu, zatímco předávání schopností a poznatků bude zahrnovat zkušenější výzkumné pracovníky. Tyto akce mají také povzbudit mobilitu mezi různými odvětvími.

- Výzkumné vzdělávací sítě Marie Curieové — Tyto sítě umožní výzkumným týmům s mezinárodním věhlasem, aby se v rámci přesně stanoveného projektu kooperativního výzkumu spojily za účelem vypracování a provedení strukturovaného programu vzdělávání výzkumných pracovníků v určité oblasti výzkumu. Sítě poskytnou soudržný, ale pružný rámec pro vzdělávání a profesní rozvoj výzkumných pracovníků, zejména na počátku jejich kariéry. Sítě jsou rovněž zaměřeny na dosažení kritického množství kvalifikovaných výzkumných pracovníků, zejména v oblastech, které jsou vysoce specializované nebo roztříštěné, a na přispění k překonání institucionálních hranic a hranic mezi jednotlivými disciplínami, zejména podporou multidisciplinárního výzkumu. Sítě poskytnou rovněž přímý a účinný prostředek k zapojení nejvíce znevýhodněných regionů v EU a přidružených kandidátských zemích do mezinárodně uznávané evropské spolupráce v oblasti výzkumu. Při konkrétních činnostech sítě bude partnerům poskytnuta značná samostatnost a pružnost. Doba trvání sítě bude obvykle 4 roky, se souvisejícími stipendii trvajícími až 3 roky, včetně krátkodobých pobytů.

- Hostitelská stipendia Marie Curieové pro vzdělávání výzkumných pracovníků na počátku kariéry — Tato stipendia budou zaměřena na instituce v oblasti vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, střediska vzdělávání a podniky s cílem posílit jejich kapacitu v oblasti odborného vzdělávání. Program bude zaměřen na výzkumné pracovníky na počátku profesní kariéry. Zaměří se na získání specifických vědeckých a technických schopností spojených s výzkumem a doplňujících schopností. Hostitelské instituce budou vybrány na základě své specializace v oblasti vzdělávání ve výzkumu. Související stipendia umožní pobyt po dobu nejvýše 3 let. Program se zaměří také na zajištění lépe koordinovaných přístupů ke vzdělávání mezi dotyčnými organizacemi, zejména mezi těmi, které jsou zapojeny do mezinárodního doktorandského studia.

- Hostitelská stipendia Marie Curieové pro předávání znalostí — Tato stipendia budou zaměřena na evropské organizace (vysoké školy, výzkumná střediska, podniky atd.), které musí rozvíjet nové oblasti schopností, a na další rozvoj výzkumných kapacit v nejvíce znevýhodněných regionech EU a v přidružených kandidátských zemích. Stipendia pro předávání znalostí umožní zkušeným výzkumným pracovníkům pobyt v takovýchto organizacích pro předávání znalostí, výzkumných schopností a techniky. Stipendia budou udělována na dobu nejvýše 2 let.

- Konference a vzdělávací programy Marie Curieové — Tyto akce umožní mladým výzkumným pracovníkům těžit ze zkušeností předních výzkumných pracovníků. Podporovány budou zvláštní vzdělávací činnosti (včetně virtuálních), které zdůrazňují konkrétní evropské úspěchy a zájmy. Předpokládají se dvě kategorie akcí: první se týká podpory pro soudržnou řadu konferencí nebo vzdělávacích programů na vysoké úrovni (letní školy, laboratorní kurzy atd.), kterou navrhuje jediný organizátor a která se týká jednoho nebo více specifických témat; druhá kategorie zahrnuje podporu pro účast mladých výzkumných pracovníků na velkých konferencích, které byly vybrány podle jejich specifického zájmu v oblasti vzdělávání. Tyto činnosti budou obvykle trvat několik dnů, avšak mohou se prodloužit na několik týdnů, například v případě letních škol.

b) Akce zaměřené na jednotlivé výzkumné pracovníky

Tato druhá skupina akcí se týká podpory jednotlivých výzkumných pracovníků podle jejich konkrétních potřeb s cílem doplnit jejich schopnosti, zejména s ohledem na multidisciplinární činnosti a řízení výzkumu, v procesu dosahování profesní zralosti a nezávislosti. Zaměřuje se také na vazby mezi výzkumnými pracovníky z Evropy a třetích zemí. Zahrnuje řadu programů organizovaných podle zeměpisného původu a místa určení výzkumných pracovníků. Účast v těchto programech je otevřená pro výzkumné pracovníky s nejméně čtyřletou zkušeností v oblasti výzkumu nebo ty, kteří mají doktorát.

- Stipendia Marie Curieové pro výzkumné pracovníky v Evropě — Tato stipendia umožní nejslibnějším výzkumným pracovníkům z EU a přidružených zemí účastnit se vzdělávání prostřednictvím výzkumu v evropských organizacích, které jsou nejvhodnější z hlediska jejich individuálních potřeb. Přihlášku budou podávat společně uchazeč o stipendium a hostitelská organizace. Téma si vyberou libovolně výzkumní pracovníci ve spolupráci s hostitelskou organizací s cílem doplnit nebo rozšířit jejich odbornost. Tato stipendia budou udělována na 1 až 2 roky.

- Stipendia Marie Curieové pro působení evropských výzkumných pracovníků mimo Evropu — Tato stipendia budou udělována výzkumným pracovníkům z EU a přidružených zemí pro práci ve výzkumných střediscích zřízených v třetích zemích s cílem rozšířit jejich mezinárodní zkušenosti v oblasti výzkumu. Pro získání tohoto typu stipendia bude třeba předložit soudržný individuální vzdělávací program, který bude zahrnovat první fázi v zahraničí, a poté bude následovat povinná druhá fáze v Evropě. Podpora by měla umožnit dostatečně dlouhou dobu vzdělávání.

- Stipendia Marie Curieové pro působení výzkumných pracovníků z třetích zemí v Evropě — Tato stipendia jsou zaměřena na získání špičkových výzkumných pracovníků ze třetích zemí pro práci a vzdělávání v oblasti výzkumu v Evropě s cílem rozvíjet vzájemně výhodnou spolupráci v oblasti výzkumu mezi Evropou a třetími zeměmi. V případě vznikajících nebo transformujících se ekonomik a rozvojových zemí může program zahrnovat poskytnutí pomoci stipendistům, aby se vrátili do své země původu.

c) Podpora a uznávání špičkových kapacit

Tato třetí skupina akcí se soustředí na podporu a uznávání špičkových výzkumných kapacit v Evropě, a tím na zviditelnění evropského výzkumu a zvýšení jeho přitažlivosti. Zaměří se na podporu evropských výzkumných týmů, zejména v nových nebo vznikajících oblastech výzkumu, a na zdůraznění osobních úspěchů evropských výzkumných pracovníků s cílem podpořit jejich další rozvoj a mezinárodní uznání a současně také podporovat šíření jejich práce ve prospěch vědecké komunity.

- Granty Marie Curieové pro špičkové výzkumné pracovníky — Tyto granty budou zaměřeny na poskytování podpory na vytvoření a rozvoj evropských výzkumných týmů, u kterých se předpokládá, že mají potenciál k dosažení vědecké špičkové úrovně, zejména ve špičkovém výzkumu nebo interdisciplinárních výzkumných činnostech. Grant bude udělen na dobu nejvýše 4 let na základě přesně stanoveného programu výzkumu.

- Ceny Marie Curieové pro špičkové výkony — Jsou to vědecké ceny k projevení veřejného uznání špičkových výkonů dosažených výzkumnými pracovníky, kteří v minulosti využívali podporu Společenství v oblasti vzdělávání a mobility. Kandidáti se mohou navrhovat sami nebo je mohou navrhnout třetí osoby.

- Učitelská místa Marie Curieové — Tato jmenování budou prováděna s cílem přilákat zejména výzkumné pracovníky na světové úrovni a podněcovat je k tomu, aby pokračovali v kariéře v Evropě. Podpora bude udělována zpravidla na dobu tří let. Tento program lze rozvíjet v součinnosti s akcemi zaměřenými na hostitelské organizace.

d) Mechanismy pro návrat a znovuzačlenění

Další mechanismus, granty Marie Curieové pro návrat a znovuzačlenění, se zaměří na výzkumné pracovníky z EU a přidružených zemí, kteří dokončili stipendium Marie Curieové v délce trvání nejméně dva roky. Bude se skládat z jednorázové částky ve formě grantu, kterou je třeba využít do jednoho roku od ukončení některé akce Marie Curieové. Bude udělována stipendistům na základě určitého projektu, který bude hodnocen podle svých vlastních kvalit. Mechanismus bude napomáhat profesnímu znovuzačlenění výzkumných pracovníků, upřednostňováno bude znovuzačlenění v zemi nebo regionu, odkud pocházejí.

Podobný mechanismus, ale zahrnující delší období, se bude uplatňovat na evropské výzkumné pracovníky, kteří prováděli výzkum mimo Evropu po dobu nejméně 5 let, bez ohledu na to, zda obdrželi stipendium Marie Curieové nebo ne, a kteří se chtějí vrátit do Evropy.

Spolupráce s členskými státy a přidruženými zeměmi

Činnosti v oblasti lidských zdrojů a mobility budou usilovat o spolufinancování iniciativ, které napomáhající spolupráci a vytvářejí součinnosti s programy na státní a regionální úrovni a v rámci těchto programů, pokud se shodují se specifickými cíli výše uvedených programů. Tato spolupráce bude založena na odpovídajících kritériích Společenství s cílem vytvořit skutečný přístup k těmto iniciativám pro všechny výzkumné pracovníky v EU a přidružených zemích a bude plnit doplňující roli s ohledem na programy na státní a regionální úrovni, zejména otevřením těchto programů pro zahraniční výzkumné pracovníky a podporou přeshraničního vzdělávání výzkumných pracovníků i podporou přijetí vzájemně uznávaných standardů vzdělávání ve výzkumu.

Budou přijaty iniciativy na posílení spolupráce s členskými státy a přidruženými zeměmi s cílem zajistit výzkumným pracovníkům "blízkou podporu", která představuje základní prvek jakéhokoli programu mobility pro výzkumné pracovníky, kteří působí na různých místech v Evropě nebo kteří se vracejí do Evropy. Tyto iniciativy budou mít zejména formu podpory pro vytváření sítí stávajících a nových struktur na státní a regionální úrovni s cílem poskytnout zahraničním výzkumným pracovníkům praktickou pomoc (právní, správní, rodinnou nebo kulturní) v záležitostech jejich mobility.

Další aspekt této spolupráce by se mohl týkat některých úkolů spojených s řízením činnosti, vedle rostoucího významu akcí zaměřených na hostitelské organizace. V této souvislosti by plánování alternativních způsobů řízení a sledování jednotlivých smluv o stipendiu vyžadovalo předchozí jasné vymezení úkolů a odpovědností v souladu s finančními nařízeními a pravidly Společenství a provedení příslušných analýz nákladů a výnosů. Bude vytvořen mechanismus pro sledování a co nejlepší využití mobility výzkumných pracovníků a návratu evropských výzkumných pracovníků, kteří dočasně odešli z Evropy. Stejný mechanismus bude rovněž sloužit ke sledování mobility výzkumných pracovníků z kandidátských zemí s ohledem na rozšíření Evropské unie.

Interní spolupráce v rámcovém programu

Činnost v oblasti lidských zdrojů má podporovat vzdělávání v oblasti výzkumu a rozvoj výzkumných schopností. Tato činnost probíhá souběžně s činnostmi uskutečňovanými v rámci tématických priorit. To nevylučuje, aby i u ostatních činností rámcového programu byly zapojeny podobné prvky. Činnost v oblasti lidských zdrojů a mobility bude poskytovat pomoc při přijímání soudržných kritérií ve vztahu k hodnocení, výběru a sledování těchto akcí a při podporování společných přístupů mezi těmito činnostmi s cílem zajistit soudržnost, rozvíjet možné součinnosti a dosáhnout spravedlivější rovnováhy v účasti mužů a žen.

4. Výzkumné infrastruktury

Schopnost evropských výzkumných týmů zůstat v čele všech oblastí vědy a techniky závisí na jejich podpoře nejmodernějšími infrastrukturami. Výraz "výzkumné infrastruktury" popisuje zařízení a zdroje, které poskytují výzkumné komunitě základní služby v akademickém prostředí nebo v průmyslu. Výzkumné infrastruktury mohou být jedinečné (jeden zdroj na jednom místě), "distribuované" (síť distribuovaných zdrojů, včetně infrastruktur založených na architekturách typu GRID) nebo "virtuální" (služba je poskytována elektronicky).

Celkovým cílem této činnosti je podpořit rozvoj sítě výzkumných infrastruktur nejvyšší kvality a výkonu v Evropě a jejich co nejlepší využití v celoevropském měřítku, které je založeno na potřebách vyjádřených výzkumnou komunitou. Zejména bude usilovat o:

- zajištění toho, aby evropští výzkumní pracovníci měli přístup k infrastrukturám, které potřebují k uskutečňování svého výzkumu, bez ohledu na umístění dané infrastruktury,

- podporu pro evropský přístup k rozvoji nových výzkumných infrastruktur, rovněž i na regionální a nadregionální úrovni, a pro provozování a zlepšení stávajících infrastruktur, včetně případně zařízení celosvětového významu, která se nenacházejí v Evropě.

Podpora výzkumných infrastruktur v tomto programu bude případně prováděna ve spojení s tématickými prioritami rámcového programu a s ostatními dostupnými formami podpory.

Bude prováděno pět programů podpory:

- Nadnárodní přístup. Cílem je financovat nové příležitosti pro výzkumné týmy (včetně jednotlivých výzkumných pracovníků), aby získali přístup k jednotlivým důležitým výzkumným infrastrukturám, které jsou pro jejich práci nejvhodnější. Financování Společenství bude pokrývat nezbytné provozní náklady na poskytování přístupu k takovýmto infrastrukturám pro výzkumné týmy pracující v jiných členských státech a přidružených zemích, než je stát, ve kterém se nachází daná infrastruktura.

- Integrační činnosti. Cílem je podporovat poskytování základních služeb výzkumné komunitě na evropské úrovni. To může kromě nadnárodního přístupu zahrnovat vytvoření a provozování sítí spolupráce a uskutečňování společných výzkumných projektů, které zvýší úroveň výkonnosti dotyčné infrastruktury. Mechanismus bude rovněž podporovat překlenutí rozdílů, které mohou omezovat potenciál pro využívání výsledků výzkumu v průmyslu, včetně malých a středních podniků. Integrační činnosti budou vybrány na základě celoevropského rozsáhlého, ale pružného vědeckého a technického programu, který bude případně zaměřen na dlouhodobou udržitelnost programu. Tento mechanismus může být proveden prostřednictvím integrovaných iniciativ v oblasti infrastruktur a koordinačních akcí.

- Rozvoj komunikační sítě. Cílem tohoto opatření na podporu stávajících výzkumných infrastruktur je vytvořit, ve spojení s prioritní tématickou oblastí výzkumu v oblasti technologií informační společnosti, hustší síť mezi souvisejícími iniciativami, zejména vytvořením vysokokapacitní a vysokorychlostní komunikační sítě pro všechny výzkumné pracovníky v Evropě (GEANT) a speciálních vysoce výkonných systémů a zkušeben (GRID) a služeb elektronického publikování.

- Přípravné studie. Cílem je přispět případ od případu ke studiím proveditelnosti a technickým přípravným pracím, které se provádějí v jednom nebo více členských státech nebo přidružených zemích, pro tyto nové infrastruktury, které mají jasný evropský rozměr a zájem, s přihlédnutím k potřebám všech potenciálních uživatelů a systematickém zkoumání možností, z jakých jiných zdrojů, včetně EIB nebo strukturálních fondů, by mohly být tyto infrastruktury financovány.

- Rozvoj nových infrastruktur. Co nejlepší využití evropských infrastruktur poskytnutím omezené podpory pro vývoj omezeného počtu projektů nových infrastruktur v řádně odůvodněných případech, pokud by takováto podpora mohla mít rozhodující katalyzační efekt, pokud jde o evropskou přidanou hodnotu. Tato podpora může s přihlédnutím ke stanovisku členských států doplňovat příspěvky z EIB nebo strukturálních fondů na financování těchto infrastruktur.

Obecně bude financování nových nebo zlepšených infrastruktur omezeno na minimum nezbytné pro urychlení činnosti, přičemž hlavní část nákladů na vybudování a provozování dotyčných infrastruktur i jejich dlouhodobou udržitelnost bude zajištěna vnitrostátními nebo jinými zdroji financování. Toto financování by bylo poskytnuto pouze na základě podrobného odůvodnění založeného na evropské přidané hodnotě a zaměřeného na vědecké, právní a finanční rozměry navrhovaného rozvoje. Jako prostředek k posílení vědecké spolupráce se třetími zeměmi by se měly rovněž využít širokopásmové komunikační sítě, které mají velký význam pro dosahování politických cílů stanovených Evropským výzkumným prostorem a iniciativou e-Europe.

Podpora výzkumných infrastruktur v tomto programu by měla případně vzít v úvahu stávající nebo budoucí mechanismy pro evropský přístup k výzkumným infrastrukturám v Evropě (např. národní sítě pro výzkum a vzdělávání a Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury) a rovněž vědecká stanoviska stávajících evropských a mezinárodních organizací (např. Evropské vědecké nadace — EVN). Případně by mohla být provedena doprovodná opatření v rámci programu na podporu těchto mechanismů.

5. Věda a společnost

Dnes, a ještě více ve znalostní společnosti zítřka, jsou věda a technika všudypřítomné v hospodářství i každodenním životě. Mají-li plně rozvinout svůj potenciál při zajištění stále se zvyšující kvality života — v nejširším smyslu — evropských občanů, bude třeba zavést nové vztahy a produktivnější dialog mezi vědeckou komunitou, průmyslem, tvůrci politik a společností obecně a rovněž kritické myšlení vědců a jejich schopnosti reagovat na společenské zájmy.

Tento dialog nelze omezit na EU samotnou. Musí být rozsahem mezinárodní a plně brát v úvahu vyhlídky rozšíření a globální rozměr. Vzhledem k velké rozmanitosti otázek a vzájemného působení, které je obsaženo ve vztazích mezi vědou a technikou na jedné straně a širší veřejností na straně druhé, musí být tyto úvahy integrovány do všech oblastí činnosti rámcového programu. Úkolem této specifické činnosti je rozvíjet strukturální vazby mezi institucemi a dotyčnými činnostmi a stanovit hlavní cíl prostřednictvím společných referenčních rámců a rozvojem vhodných nástrojů a přístupů k usměrňování činností v této oblasti zahrnutých v různých částech rámcového programu.

To bude provedeno prostřednictvím sítí, srovnávacích standardů, výměny osvědčených postupů, rozvoje a šíření metodologií, studií a spojování vnitrostátního úsilí. Měly by být rovněž vytvořeny vhodné součinnosti ve vztahu k provádění akčního plánu Věda a společnost. Ve specifických případech budou případně podporovány zvláštní výzkumné činnosti.

a) Přiblížení výzkumu společnosti

Cílem je systematicky studovat různé aspekty "vědy a vládnutí" s cílem vytvořit podmínky umožňující přijetí politických rozhodnutí, která jsou účinnější při plnění potřeb společnosti, více založená na vědě a současně vezmou v úvahu zájmy občanské společnosti. To vyžaduje:

- zvážit účinný dialog o vznikajících vědeckých a technických otázkách, které mají důsledky pro rozvoj budoucích politik,

- rozvíjet vhodné prostředky pro vytvoření vědeckých referencí a poskytování vědeckých stanovisek tvůrcům politik a

- vybavit tvůrce politik nástroji pro hodnocení a zvládnutí nejistoty, rizika a předběžné opatrnosti ve vědě.

- Věda a vládnutí: analýza a podpora osvědčených postupů, rozvoj nových konzultačních mechanismů (např. občanská fóra) na podporu produktivnějšího zapojení občanské společnosti a příslušných účastníků do formulování a provádění politiky, včetně oznamování vědeckých výsledků nezbytných pro rozhodování formou, která je snadno srozumitelná pro občanskou společnost a ostatní účastníky; sledování činností týkajících se fungování procesu vypracovávání politik pro posouzení vzájemného působení mezi odborníky, průmyslem, občanskou společností a tvůrci politik.

- Vědecká stanoviska a referenční systémy: výměna zkušeností a osvědčených postupů; sledování vytváření vědeckých stanovisek v celosvětovém měřítku a podrobnosti přihlížení k těmto stanoviskům při rozhodování; rozvoj nových a lepších metod pro spolehlivé a uznávané referenční systémy; zajištění hladkého fungování a účinného využití mimo jiné Evropského poradního orgánu v oblasti výzkumu a jeho podvýborů s cílem poskytnout vědecká stanoviska pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru.

b) Odpovědný výzkum a využití vědy a techniky

Cílem je zajistit, aby rychle postupující pokrok ve vědě byl v souladu se základními etickými zásadami. Činnosti budou podporovat "odpovědný výzkum" v Evropě, ve kterém jsou požadavky na svobodu vědeckého zkoumání lépe sladěny se společenskou odpovědností a odpovědností v oblasti životního prostředí při rozvoji a využití vědy a techniky, jakož i veřejný dialog, sledování a systémy pro včasné varování v oblasti etických a sociálních otázek a v oblasti rizik vyplývajících z nového technického rozvoje, pro tvůrce vnitrostátních nebo mezinárodních politik a jiné dotčené skupiny.

- Etika: vytvoření sítí mezi stávajícími subjekty a činnostmi v oblasti etiky v Evropě a podpora dialogu o etice ve výzkumu s ostatními regiony v globálním měřítku; zvyšování povědomí a vzdělávací činnosti v oblasti etiky; koordinace a vývoj kodexů chování pro výzkumné činnosti a technický rozvoj; výzkum v oblasti etiky ve vztahu k vědě, technickému rozvoji a jejich využití, například v informační společnosti, nanotechnologiích, humánní genetice a výzkumu v oblasti biomedicíny a v potravinářských technologiích.

- Nejistota, riziko a uplatnění zásady předběžné opatrnosti: analýza a podpora osvědčených postupů při uplatňování zásady předběžné opatrnosti v různých oblastech tvorby politik a při hodnocení, zvládnutí a oznamování nejistoty a rizika.

c) Posílení dialogu mezi vědou a společností a ženy ve vědě

Podpora odpovědného rozvoje vědy a techniky vyžaduje nejen neustálý dialog mezi příslušnými účastníky, ale rovněž lepší informovanost veřejnosti o vědeckém a technickém pokroku a jeho možných důsledcích a širší pochopení vědecké a inovační kultury. Je rovněž nutno povzbuzovat zájem mladých lidí o vědu, zvyšovat přitažlivost vědecké kariéry a usilovat o rovnost pohlaví ve výzkumu, což posílí lidské zdroje a zvýší špičkovou úroveň v evropském výzkumu.

- Porozumění a důvěra veřejnosti: podpora zvyšování povědomí a uznání úspěchů evropského výzkumu; analýza faktorů ovlivňujících názor veřejnosti, včetně role medií a osob, které informují o vědě; rozvoj nových způsobů zvyšování povědomí a informování veřejnosti; povzbuzování obsáhlých diskusí účastníků se zapojením všech příslušných účastníků a zvyšování povědomí o inovacích ve společnosti.

- Zájem mladých lidí o vědeckou kariéru: iniciativy, které mají přilákat mladší generace k zapojení do diskuse o vědě a technice a jejich společenském dopadu a zvýšit povědomí mladých lidí o vědě a technice (například prostřednictvím odborné přípravy studentů a spolupráce mezi školami); podpora rozvoje lepšího přístupu k vědě pro dívky a chlapce v rámci formálního vzdělávacího systému i mimo něj, jakož i podpora akcí týkajících se lepšího pochopení přitažlivosti a sociálních aspektů vědecké kariéry.

- Ženy a věda: akce k povzbuzení politické diskuse na státní a regionální úrovni k mobilizaci vědeckých pracovnic a na posílení účasti soukromého sektoru; podpora zlepšení systému ke sledování rovnosti pohlaví a souvisejících činností na podporu rovnosti pohlaví v rámcovém programu; specifické akce k lepšímu pochopení otázek rovnosti pohlaví ve vědě.

[1] Za účelem usnadnění takového soudržného provádění programu nahradí Komise pro každé zasedání programového výboru stanovené v pořadu jednání v souladu se svými platnými pokyny výdaje na jednoho zástupce pro každý členský stát a rovněž jednoho odborníka/poradce pro každý členský stát u těch bodů pořadu jednání, kde členský stát požaduje zvláštní odborné znalosti.

[2] Může být financován výzkum související s léčbou rakoviny gonád.

[3] Úř.věst. L 358, 18.12.1986, s. 1.

[4] Účast a financování výzkumných pracovníků ze třetích zemí se plánuje ve všech programech mobility, které jsou zaměřeny na hostitelské organizace (písmeno a)) a v jednom z programů zaměřených na jednotlivé výzkumné pracovníky (písmeno b)). V těchto případech se vezmou v úvahu případné dohody mezi Společenstvím a těmito zeměmi nebo skupinami zemí, a rovněž příslušná pravidla v rámcového programu pro účast a financování.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

PŘEDBĚŽNÉ ROZDĚLENÍ ČÁSTKY POVAŽOVANÉ ZA NEZBYTNOU PRO PROVEDENÍ SPECIFICKÉHO PROGRAMU

Typy činností | Částka (milióny eur) |

Výzkum a inovace | 290 |

Lidské zdroje | 1580 |

Výzkumné infrastruktury | 655 |

Věda a společnost | 80 |

Celkem | 2605 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

NÁSTROJE K PROVÁDĚNÍ PROGRAMU

Za účelem provádění specifického programu a v souladu s rozhodnutím č. 1513/2002/ES a pravidly pro účast a šíření může Komise v celé oblasti vědy a techniky využít:

- Specifické cílené inovační projekty prováděné v oblasti "výzkumu a inovace". Jsou určeny k vyzkoušení, ověření a šíření nových inovačních konceptů a metod na evropské úrovni.

- Specifické výzkumné cílené projekty prováděné v oblasti "vědy a společnosti". Budou přesně zaměřeny a budou mít jednu z níže uvedených dvou forem, pokud je to vhodné pro toto téma, nebo jejich kombinaci:

a) projekty v oblasti výzkumu a technického rozvoje, jejichž cílem je získat nové poznatky buď k značnému zlepšení, nebo vývoji nových výrobků, procesů nebo služeb, nebo ke splnění jiných potřeb společnosti a politik Společenství;

b) demonstrační projekty, jejichž cílem je prokázat životaschopnost nových technologií, které nabízejí potenciální hospodářský prospěch, které však nemohou být obchodně využity přímo.

- Integrované iniciativy týkající se infrastruktur prováděných v oblasti "výzkumné infrastruktury". Budou spojovat v jedné akci několik činností, které jsou podstatné pro posílení a rozvoj výzkumných infrastruktur s cílem poskytovat služby na evropské úrovni. Za tímto účelem budou spojovat činnosti v oblasti vytváření sítí s podpůrnými činnostmi (například týkajícími se nadnárodního přístupu) nebo výzkumnými činnostmi nezbytnými ke zlepšení výkonnosti infrastruktury, avšak s vyloučením financování investic do nových infrastruktur, které lze financovat pouze v rámci specifických podpůrných akcí. Budou zahrnovat opatření k šíření poznatků k potenciálním uživatelům, včetně průmyslu, a zejména malých a středních podniků.

- Akce na podporu a rozvoj lidských zdrojů a mobility prováděné v oblasti "lidské zdroje a mobilita". Budou zaměřeny na vzdělávání, rozvoj odborné způsobilosti nebo předávání znalostí. Budou zahrnovat podporu akcí prováděných fyzickými osobami, hostitelskými strukturami, včetně sítí vzdělávání, a také evropskými výzkumnými týmy.

- Koordinační akce prováděné ve všech oblastech programu. Jsou určeny na propagaci a podporu koordinovaných iniciativ řady účastníků v oblasti výzkumu a inovací s cílem zlepšit integraci. Budou zahrnovat činnosti jako organizování konferencí, zasedání, provádění studií, výměny zaměstnanců, výměnu a šíření osvědčených postupů, vytváření informačních systémů a skupin odborníků a mohou případně zahrnovat podporu při definování, organizování a řízení společných iniciativ.

- Specifické podpůrné akce prováděné ve všech oblastech programu. Budou doplňovat provádění rámcového programu a lze je využít pro pomoc při přípravě budoucích činností Společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje, včetně sledování a hodnocení. Budou zahrnovat zejména konference, semináře, studie a analýzy, udělování vědeckých cen a pořádání soutěží na vysoké úrovni ve vědecké oblasti, pracovní skupiny a skupiny odborníků, operativní podporu a činnosti v oblasti šíření, informací a komunikace, nebo případně kombinaci těchto činností. Mohou zahrnovat rovněž akce na podporu výzkumné infrastruktury týkající se například nadnárodního přístupu nebo přípravných technických prací (včetně studií proveditelnosti) a rozvoje nové infrastruktury.

Komise vyhodnotí návrhy v souladu s kritérii hodnocení stanovenými ve výše uvedených právních nástrojích.

Příspěvek Společenství bude poskytován v souladu s výše uvedenými právními nástroji a v souladu s rámcem Společenství pro státní pomoc poskytovanou výzkumu. V některých případech může projekt, který již obdržel maximální úroveň spolufinancování schválenou v rámcovém programu nebo celkový grant, obdržet dodatečný příspěvek ze strukturálních fondů podle nařízení Rady (ES) č. 1260/99 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech [1].

V případě účastí subjektů z kandidátských zemí je možno poskytnout za stejných podmínek dodatečný příspěvek z předvstupních finančních nástrojů. V případě účasti organizací ze zemí Středomoří nebo rozvojových zemí je možno zvážit příspěvek z programu MEDA a z finančních nástrojů rozvojové pomoci Společenství.

Akce podle článků 169 a 171 Smlouvy, které přispívají k vědeckým a technickým cílům stanoveným v příloze I tohoto rozhodnutí, mohou být finančně podporovány specifickým programem v souladu s odpovídajícími rozhodnutími podle článku 172 Smlouvy. Při provádění programu může Komise využít technickou pomoc.

[1] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1.

--------------------------------------------------