Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001

ze dne 19. prosince 2001

o přeshraničních platbách v eurech

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 95 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky [3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/5/ES ze dne 27. ledna 1997 o přeshraničních převodech [5] sledovala zlepšení služeb přeshraničních převodů, a zejména jejich účinnosti. Jejím cílem bylo umožnit zejména klientům a malým a středním podnikům provádět převody z jedné části Společenství do druhé rychle, spolehlivě a levně. Tyto převody a přeshraniční platby jsou v porovnání s platbami prováděnými na vnitrostátní úrovni všeobecně stále ještě velice drahé. Z výsledků průzkumu provedeného Komisí a zveřejněných dne 20. září 2001 vyplývá, že klientům nejsou poskytovány žádné nebo jen nedostatečné informace o ceně převodů a že průměrná cena přeshraničního převodu se od posledního podobného průzkumu provedeného v roce 1993 téměř nezměnila.

(2) Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 31. ledna 2000 o drobných platbách na vnitřním trhu, společně s usneseními Evropského parlamentu ze dne 26. října 2000 o sdělení Komise a ze dne 4. července 2001 o způsobech pomoci hospodářským subjektům při přechodu na euro a se zprávami Evropské centrální banky ze září 1999 a ze září 2000 o zlepšení služeb přeshraničních plateb zdůraznily naléhavou potřebu účinných zlepšení v této oblasti.

(3) Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance ze dne 3. dubna 2001 o přípravách na zavedení eurobankovek a euromincí bylo uvedeno, že Komise zváží použití všech nástrojů, které má k dispozici, a přijme veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby se ceny přeshraničních operací více přiblížily cenám vnitrostátních operací a pojem eurozóny jako "domácí platební oblasti" se tak stal pro evropské občany hmatatelným a transparentním.

(4) V porovnání s cílem, který byl znovu zdůrazněn při zavedení eura jako zúčtovací měny, totiž s cílem dosáhnout pro euro ne-li jednotné, tedy alespoň podobné struktury poplatků, nebylo, pokud jde o snížení cen přeshraničních plateb, dosaženo v porovnání s vnitrostátními platbami žádných významných výsledků.

(5) Objem přeshraničních plateb s dokončováním vnitřního trhu neustále roste. Zavedení eura platby v této oblasti bez hranic dále usnadnilo.

(6) Skutečnost, že výše poplatků za přeshraniční platby zůstává vyšší, než je výše poplatků za vnitrostátní platby, brzdí přeshraniční obchod, a tedy představuje překážku řádného fungování vnitřního trhu. To má rovněž zřejmě nepříznivý vliv na důvěru v euro. Aby bylo fungování vnitřního trhu usnadněno, je proto nezbytné zajistit, aby poplatky za přeshraniční platby v eurech byly stejné jako poplatky za platby prováděné v eurech uvnitř členského státu, což také posílí důvěru v euro.

(7) Pro přeshraniční elektronické platební operace v eurech by měla platit zásada stejných poplatků od 1. července 2002, a to s přihlédnutím ke lhůtám pro přizpůsobení a ke zvýšenému pracovnímu zatížení institucí spojenému s přechodem na euro. Aby se umožnilo zavedení nezbytné infrastruktury a podmínek, mělo by se na přeshraniční převody vztahovat do 1. července 2003 přechodné období.

(8) V současnosti nelze doporučit uplatňování zásady jednotných poplatků za papírové šeky, jelikož vzhledem k jejich povaze nemohou být zpracovávány stejně účinně jako jiné platební prostředky, zejména elektronické platby. Avšak zásada transparentnosti poplatků by se měla týkat také šeků.

(9) Aby bylo klientovi umožněno zhodnotit cenu přeshraniční platby, je nezbytné, aby byl informován o účtovaných poplatcích a jejich případných změnách. Totéž platí pro případ, kdy je do přeshraniční platby v eurech zapojena jiná měna než euro.

(10) Toto nařízení se nedotýká možnosti institucí nabízet paušální poplatek za různé platební služby, pokud tím nedochází k rozlišování mezi přeshraničními a vnitrostátními platbami.

(11) Je rovněž důležité zlepšeními usnadnit provádění přeshraničních plateb platebními institucemi. V tomto ohledu je třeba podporovat standardizaci, zejména pokud jde o používání mezinárodního čísla bankovního účtu (International Bank Accounts Number, IBAN) [6] a identifikačního kódu banky (Bank Identifier Code, BIC) [7], které jsou nutné pro automatizované zpracování přeshraničních převodů. Co nejrozšířenější používání těchto kódů se považuje za nezbytné. Kromě toho by se měla zrušit jiná opatření, která zahrnují dodatečné náklady, aby se tak snížily poplatky klientů za přeshraniční platby.

(12) Aby se snížilo zatížení institucí, které provádějí přeshraniční platby, je nezbytné postupně zrušit povinnosti týkající se pravidelných vnitrostátních prohlášení pro účely statistiky platebních bilancí.

(13) Aby se zajistilo dodržování tohoto nařízení, měly by členské státy zabezpečit přiměřené a účinné postupy pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy za účelem urovnání případných sporů mezi příkazcem a jeho institucí nebo mezi příjemcem a jeho institucí, v případě potřeby s využitím stávajících postupů.

(14) Je žádoucí, aby Komise nejpozději do dne 1. července 2004 podala zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

(15) Měl by být stanoven postup pro používání tohoto nařízení rovněž na přeshraniční platby prováděné v měně jiného členského státu, pokud se tento členský stát k tomu rozhodne,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Účel a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro přeshraniční platby v eurech, aby se zajistilo, že poplatky za tyto platby jsou stejné jako poplatky za platby v eurech uvnitř členského státu.

Vztahuje se na přeshraniční platby v eurech v rámci Společenství až do výše 50000 eur.

Toto nařízení se nevztahuje na přeshraniční platby prováděné mezi institucemi na jejich vlastní účet.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

(a) "přeshraničními platbami" rozumí:

(i) "přeshraniční převody", což jsou operace prováděné z podnětu příkazce prostřednictvím instituce nebo její pobočky nacházející se v jednom členském státě za účelem poukázání peněžní částky příjemci do instituce nebo její pobočky v jiném členském státě; příkazcem i příjemcem může být táž osoba;

(ii) "přeshraniční elektronické platební" operace,

- což jsou přeshraniční převody finančních prostředků prováděné pomocí elektronického platebního prostředku, kromě převodů prováděných institucemi a na jejich příkaz,

- přeshraniční výběry peněžní hotovosti prováděné pomocí elektronického platebního prostředku a nabíjení (a vybíjení) elektronického peněžního prostředku v peněžních automatech a bankomatech v prostorách vydavatele nebo instituce, která je smluvně zavázána k přijímání platebního prostředku;

(iii) "přeshraniční šeky", což jsou papírové šeky ve smyslu Ženevské úmluvy ze dne 19. března 1931 o jednotném právu šekovém, vystavené na instituci nacházející se ve Společenství a užívané pro přeshraniční operace uvnitř Společenství;

(b) "elektronickým platebním prostředkem" rozumí platební prostředek vzdáleného přístupu a elektronický peněžní prostředek, které umožňují jejich držiteli uskutečnit jednu nebo více elektronických platebních operací;

(c) "platebním prostředkem vzdáleného přístupu" rozumí prostředek umožňující držiteli přístup k finančním prostředkům uloženým na jeho účtu v instituci, jehož prostřednictvím lze provést platbu ve prospěch příjemce platby a který zpravidla vyžaduje osobní identifikační kód nebo jiný podobný způsob identifikace. Platební prostředek vzdáleného přístupu zahrnuje zejména platební karty (kreditní, debetní, debetní s odloženým debetováním nebo charge karty) a karty umožňující provádění bankovních operací po telefonu nebo z domova. Tato definice nezahrnuje přeshraniční převody;

(d) "elektronickým peněžním prostředkem" rozumí platební prostředek s možností dobíjení, ať již jde o kartu s uloženou hodnotou, nebo počítačovou paměť, na němž jsou hodnotové jednotky uchovávány elektronicky;

(e) "institucí" rozumí jakákoli fyzická či právnická osoba, která v rámci své činnosti provádí přeshraniční platby;

(f) "účtovanými poplatky" rozumí jakékoli poplatky účtované institucí a přímo spojené s přeshraniční platební operací v eurech.

Článek 3

Poplatky za přeshraniční elektronické platební operace a převody

1. S účinností ode dne 1. července 2002 jsou poplatky účtované institucí za přeshraniční elektronické platební operace prováděné v eurech až do výše 12500 eur stejné jako poplatky účtované touž institucí za odpovídající platby v eurech prováděné uvnitř členského státu, ve kterém se instituce provádějící přeshraniční elektronickou platební operaci nachází.

2. S účinností nejpozději ode dne 1. července 2003 jsou poplatky účtované institucí za přeshraniční převody prováděné v eurech až do výše 12500 eur stejné jako poplatky účtované touž institucí za odpovídající převody v eurech prováděné uvnitř členského státu, ve kterém se tato instituce provádějící přeshraniční převod nachází.

3. S účinností ode dne 1. ledna 2006 se uvedená částka 12500 eur zvyšuje na 50000 eur.

Článek 4

Transparentnost poplatků

1. Instituce poskytuje svým klientům ve snadno srozumitelné formě písemně a případně, v souladu s vnitrostátními předpisy, též elektronickými prostředky předem informace o účtovaných poplatcích za přeshraniční platby a za platby prováděné uvnitř členského státu, v němž se nachází.

Členské státy mohou stanovit, že v šekových knížkách musí být uvedeno prohlášení upozorňující klienty na poplatky týkající se přeshraničního použití šeků.

2. Jakákoli změna poplatků se oznamuje způsobem shodným se způsobem uvedeným v odstavci 1, a to před dnem nabytí její účinnosti.

3. Pokud instituce účtují poplatky za směnu měn na eura a naopak, poskytují svým klientům

(a) předem informace o všech poplatcích za směnu, které hodlají uplatnit a

(b) specifické informace o jednotlivých účtovaných směnných poplatcích.

Článek 5

Opatření usnadňující přeshraniční převody

1. Instituce případně sdělí každému klientovi na vyžádání jeho mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN) a identifikační kód banky (BIC) této instituce.

2. Klient sdělí převádějící instituci na její žádost IBAN příjemce a BIC instituce příjemce. Jestliže klient tyto informace instituci nesdělí, může mu tato instituce účtovat dodatečné poplatky. V tom případě musí instituce klienty informovat o dodatečných poplatcích v souladu s článkem 4.

3. S účinností ode dne 1. července 2003 uvádí instituce na výpisech z účtu každého klienta nebo v příloze k němu jeho IBAN a BIC instituce.

4. Ve všech případech přeshraniční fakturace zboží a služeb ve Společenství sdělí dodavatel, který přijímá platbu převodem, svým klientům svůj IBAN a BIC své instituce.

Článek 6

Povinnosti členských států

1. Členské státy zruší s účinností nejpozději ode dne 1. července 2002 veškeré vnitrostátní oznamovací povinnosti pro účely statistiky platebních bilancí pro přeshraniční platby do výše 12500 eur.

2. Členské státy zruší s účinností nejpozději ode dne 1. července 2002 veškeré vnitrostátní povinnosti týkající se poskytování minimálních informací o příjemci, jež brání automatizaci provádění plateb.

Článek 7

Dodržování tohoto nařízení

Dodržování tohoto nařízení musí být zaručeno účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

Článek 8

Doložka o přezkumu

Nejpozději do 1. července 2004 Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, a zejména o

- změnách infrastruktur systému přeshraničních plateb,

- vhodnosti zlepšení služeb klientům posílením podmínek hospodářské soutěže v oblasti poskytování služeb přeshraničních plateb,

- účinku uplatňování tohoto nařízení na poplatky účtované za platby prováděné uvnitř členského státu,

- vhodnosti zvýšení částky stanovené v čl. 6 odst. 1 na 50000 eur od 1. ledna 2006 s přihlédnutím ke všem důsledkům pro podniky.

Ke zprávě se v případě potřeby připojí návrhy změn.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení se rovněž použije na přeshraniční platby prováděné v měně jiného členského státu, jestliže tento stát oznámí Komisi své rozhodnutí rozšířit použití tohoto nařízení na svou měnu. Toto oznámení zveřejní Komise v Úředním věstníku. Rozšíření nabývá účinku po uplynutí 14 dnů po zmíněném zveřejnění.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2001.

Za Evropský parlament

předsedkyně

N. Fontaine

Za Radu

předsedkyně

A. NEYTS-UYTTEBROECK

[1] Úř. věst. C 270 E, 25.9.2001, s. 270.

[2] Stanovisko ze dne 10. prosince 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. C 308, 1.11.2001, s. 17.

[4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 7. prosince 2001 (Úř. věst. C 363, 19.12.2001, s. 1) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2001.

[5] Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 25.

[6] Norma ISO č. 13613.

[7] Norma ISO č. 9362.

--------------------------------------------------