Úřední věstník L 282 , 26/10/2001 S. 0001 - 0012
Nařízení Rady (ES) č. 2080/2001 ze dne 23. října 2001 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu vnitřních převodových nábojů jízdních kol pocházejících z Japonska RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 9 uvedeného nařízení, s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem, vzhledem k těmto důvodům: A. ŘÍZENÍ 1. Zahájení (1) Dne 27. července 2000 Komise zveřejnila v Úředním věstníku Evropských společenství [2] oznámení o zahájení antidumpingového řízení (dále jen "oznámení o zahájení") ve věci dovozu vnitřních převodových nábojů jízdních kol (dále jen "VPN") pocházejících z Japonska. (2) Toto řízení bylo zahájeno následkem stížnosti, kterou podala dne 6. července 2000 firma SRAM Deutschland GmbH, která představuje významný podíl výroby VPN ve Společenství. (3) V této stížnosti byly uvedeny důkazy o dumpingu uvedených výrobků a o významné újmě, která z něj vyplývá, jež byly považovány za dostatečné odůvodnění k zahájení antidumpingového řízení. 2. Šetření (4) O zahájení řízení Komise oficiálně informovala známé dotčené strany – vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, jakož i zástupce příslušné vyvážející země, stěžovatele a dalšího výrobce ve Společenství. Dotčeným stranám byla poskytnuta příležitost k předložení písemných připomínek a k žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. (5) Řada stran podala písemné připomínky. Všem stranám, které o to požádaly ve výše uvedené lhůtě a prokázaly, že existují konkrétní důvody pro jejich slyšení, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. (6) Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž je známo, že se jich tento případ týká, a všem ostatním firmám, které daly o sobě vědět ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Obdržela užitečné odpovědi od stěžujícího si výrobce Společenství, od osmi nespřízněných dovozců ve Společenství, od 35 uživatelů a od japonského vyvážejícího výrobce. (7) O podrobné údaje o srovnatelnosti jednotlivých typů VPN prodávaných na trhu Společenství bylo požádáno dalším dotazníkem 58 stran (výrobní odvětví Společenství, vyvážející výrobce, dva spříznění dovozci, devět nespřízněných dovozců a 45 uživatelů). Došlo 49 užitečných odpovědí. Byly obdrženy také reakce 137 stran, hlavně výrobců jízdních kol, maloobchodníků, spotřebitelů a sdružení uživatelů. (8) Komise si opatřila a ověřila všechny údaje považované za nezbytné k rozhodnutí o dumpingu, újmě a zájmu Společenství, včetně provedení ověřovacích návštěv v objektech těchto podniků: A. výrobce Společenství - SRAM Deutschland GmbH, Schweinfurt, Německo; B. vyvážející výrobce v Japonsku - Shimano Inc., Sakai, Japonsko; C. spříznění dovozci ve Společenství - Shimano Europa GmbH (nizozemská pobočka), Nunspeet, Nizozemsko - Shimano Benelux B.V., Nunspeet, Nizozemsko; D. nespříznění dovozci ve Společenství - Paul Lange & Co, Stuttgart, Německo. (9) Návštěvy na místě byly provedeny také v objektech těchto uživatelů ve Společenství: - Batavus B.V., Heerenveen, Nizozemsko, - Biria GmbH, Edingen-Neckarhausen, Německo, - Epple Zweidrad GmbH, Memmingen, Německo, - Helkama, Hanko, Finsko, - Koninklijke Gazelle B.V., Dieren, Nizozemsko, - Tunturi, Turku, Finsko. (10) Šetření dumpingu a újmy trvalo od 1. července 1999 do 30. června 2000 (dále jen "doba šetření"). Pokud jde o tendence významné pro ocenění újmy, byly analyzovány údaje za dobu od 1. ledna 1996 do 30. června 2000 (dále jen "sledované období"), přičemž doba využitá k vypracování závěrů o cenovém podbízení a prodeji pod cenou se shoduje s výše uvedenou dobou šetření. 3. Prozatímní opatření (11) Vzhledem k potřebě dalšího prozkoumání některých aspektů újmy, příčin a zájmu Společenství nebyla vůči Japonsku přijata žádná prozatímní antidumpingová opatření. 4. Další postup (12) V tom stadiu byly vyžádány další údaje, zejména od vyvážejícího výrobce, a všechny strany byly informovány o předběžném hodnocení tohoto případu Komisí. Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné pro své konečné závěry. Zejména byla provedena další šetření v objektech vyvážejícího výrobce v Japonsku, u jednoho nespřízněného dovozce ve Společenství a u uživatelů ve Společenství. (13) Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečných antidumpingových cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během které mohly po tomto oznámení předložit své připomínky. (14) Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly posouzeny s provedením případných odpovídajících úprav a závěrů. B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK 1. Dotyčný výrobek (15) Dotyčným výrobkem je vnitřní převodový náboj definovaný jako náboj kola jízdního kola s integrovaným řadícím systémem se třemi nebo vícerými rychlostmi bez ohledu na to, zda brzdový systém je nebo není zabudován do náboje, připojen k náboji nebo namontován na jiný díl jízdního kola. (16) Šetření ukázalo, že dotyčný výrobek se používá výlučně jako integrovaný převodový náboj kola jízdního kola k pohonu jízdního kola. (17) Šetření rovněž ukázalo, že existují tři základní typy VPN, a to "náboje se zpáteční brzdou" (u nichž je v náboji zabudován řadící systém i systém zpáteční brzdy), "náboje s bubnovou brzdou" (v náboji je zabudován řadící systém a ručně ovládaný brzdový systém) a "náboje s volnoběžkou" (v náboji je zabudován jen řadící systém), které mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a použití. (18) V tomto ohledu vyvážející výrobce a některé další dotčené strany tvrdily, že výše uvedené typy VPN mají odlišné fyzické vlastnosti. Zejména argumentovali tím, že uživatelé považují náboje se zpáteční brzdou (se systémem zpětného sešlápnutí pedálu), s bubnovou brzdou a s volnoběžkou (s ručně ovládaným brzdovým systémem) za výrobky odlišného typu, a to vzhledem k odlišnosti brzdových systémů. Tvrdili, že z tohoto důvodu by se šetření mělo omezit jen na náboje se zpáteční brzdou. (19) Šetření ukázalo, že hlavní fyzickou a technickou vlastností VPN je samotný systém řazení rychlostí, který je vždy zabudován v náboji. VPN sestává ze sady ozubených koleček integrovaných v náboji, což se od vnějšího systému řazení (přehazovačky) liší. Zda a který typ brzdového systému (pokud vůbec některý) je k náboji připojen, i když je to významné za účelem výpočtu a srovnání cen, neovlivňuje základní vlastnosti a použití VPN a je tedy, pokud jde o definici dotyčného výrobku, nevýznamné. (20) Šetření ukázalo také to, že různé typy VPN jsou vzájemně zaměnitelné a mají stejné použití. (21) Vzhledem k výše uvedenému musel být požadavek na vyloučení některých typů VPN z působnosti tohoto šetření odmítnut a všechny VPN, které obsahují mechanismus řazení se třemi a více rychlostmi, se považují za účelem tohoto šetření za stejný výrobek. 2. Obdobný výrobek (22) Šetření ukázalo, že základní fyzické a technické vlastnosti VPN vyráběných a prodávaných výrobním odvětvím Společenství ve Společenství, jakož i VPN vyrobených a prodávaných na domácím japonském trhu, a VPN dovezených do Společenství z Japonska jsou stejné. Navíc je i konečné použití VPN stejné. (23) Vzhledem k výše uvedenému se konstatuje, že všechny tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (dále jen "základní nařízení"). C. DUMPING 1. Běžná hodnota (24) K určení běžné hodnoty bylo nejprve rozhodnuto o tom, zda celkový objem domácího odbytu dotyčných výrobků byl reprezentativní ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. zda domácí odbyt těchto výrobků představoval pět nebo více procent objemu odbytu dotyčných výrobků vyvezených do Společenství. Bylo konstatováno, že tento požadavek byl splněn. (25) Vyvážející výrobce tvrdil, že ceny některých vzorů prodaných na domácím trhu, které se velmi podobají vyvezeným vzorům, by mohly být použity k určení běžné ceny, jestliže by byly upraveny podle rozdílů nákladů výroby. Komise ověřila stupeň podobnosti 19 dotyčných vyvezených vzorů a dvou podobných vzorů prodaných na domácím trhu a dospěla k závěru, že jsou velmi podobné a je možné je srovnávat. (26) Pak bylo zkoumáno, zda celkový domácí odbyt každého vzoru vyvezeného do Společenství představoval 5 % nebo více objemu odbytu téhož vzoru vyvezeného do Společenství. Bylo zjištěno, že tohoto rozsahu se dosáhlo jen u čtyř vzorů. (27) U těchto čtyř vzorů bylo šetřeno, zda byl dosažen dostatečný odbyt běžným způsobem obchodování podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. (28) Bylo zjištěno, že u tří ze čtyř vzorů představoval domácí odbyt nad jednotkovou cenou více než 80 % tohoto odbytu a že vážená průměrná jednotková cena v Japonsku byla vyšší než vážená průměrná jednotková cena. Vzhledem k tomu byla běžná hodnota u těchto tří vzorů určena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené za všechen domácí odbyt uvedených vzorů. (29) U čtvrtého vzoru představoval objem domácího odbytu nad jednotkovou cenou méně než 10 % odbytu. U tohoto vzoru i u všech ostatních vzorů, které nebyly prodávány na japonském trhu v dostatečných množstvích, byla běžná hodnota určena na základě výrobních nákladů vyvážejícího výrobce u dotyčných vyvezených vzorů s připočtením přiměřené částky na odbyt, obecné a správní výdaje ("OOSV") a zisk podle čl. 2 odst. 3, 5 a 6 základního nařízení. Výše výdajů na OOSV vycházela z domácího odbytu VPN, který dosáhl reprezentativního množství. Ziskové rozpětí vycházelo z domácího odbytu VPN dosaženého v rámci běžného obchodování. 2. Vývozní cena (30) Asi 40 % vývozního odbytu ve Společenství představuje prodej přímo nezávislým klientům a jeho vývozní ceny byly zjištěny na základě cen, které tito klienti skutečně zaplatili nebo mají zaplatit v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení. (31) Zbývající odbyt připadá na spřízněné společnosti založené ve Společenství. Proto byly vývozní ceny za tento odbyt konstruovány podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, zejména na základě ceny, za kterou byly dovezené výrobky nejdříve znovu prodány nezávislému kupci. Ke stanovení spolehlivé vývozní ceny byly provedeny úpravy s přihlédnutím ke všem nákladům, které vznikly příslušným dovozcům v době mezi dovozem a dalším prodejem, a k dosaženým ziskům. Jako ziskové rozpětí bylo použito vážené průměrné ziskové rozpětí nezávislých dovozců. 3. Srovnání (32) Za účelem korektního srovnání byly provedeny přiměřené úpravy přihlížející k rozdílům podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, které ovlivnily cenovou srovnatelnost. Podobně bylo přihlédnuto k fyzickým vlastnostem, slevám, přepravě, pojištění, manipulaci, nakládání a pomocným nákladům, balení, úvěrovým nákladům, poprodejním nákladům, provizím a směnám měn. 4. Dumpingové rozpětí (33) Podle čl. 2 odst. 10 a 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání vážených průměrných běžných hodnot a vážených průměrných vývozních cen na úrovni závodu, a to u téhož vzoru a na stejném obchodním stupni. (34) Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu, přičemž se dumping rovnal částce, o kterou běžná hodnota překročila vývozní cenu. Vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené v procentech dovozní ceny CIF na hranici Společenství bez zaplacení cla činí 36,6 %. (35) Vyvážející výrobce představuje celý rozsah japonského vývozu VPN do Společenství. Vzhledem k tomu je zbytkové dumpingové rozpětí konečně stanoveno na téže úrovni. D. VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ 1. Definice výroby Společenství (36) V době podání stížnosti a během doby šetření vyráběli dotyčné výrobky na trhu Společenství dva výrobci: - stěžovatel, - další výrobce ve Společenství ("druhý výrobce Společenství"), na kterého připadalo v době šetření méně než 10 % celkové odhadované výroby VPN ve Společenství. Tento druhý výrobce Společenství neodpověděl na dotazník a nezaujal ke stížnosti své stanovisko. (37) Vyvážející výrobce požádal, aby Komise přezkoumala čísla týkající se druhého výrobce Společenství. V tomto ohledu je třeba uvést, že při nedostatku spolupráce druhého výrobce Společenství musely být použity nejlepší dostupné údaje, které poskytl v tomto případě jak stěžovatel, tak jediný spolupracující vyvážející výrobce. Rovněž bylo zjištěno, že krátce po ukončení šetření upadl tento výrobce do likvidace a ukončil výrobu. (38) Z výše uvedeného vyplývá, že výroba stěžovatele a druhého výrobce Společenství představuje celkovou výrobu Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. 2. Definice výrobního odvětví Společenství (39) Bylo zjištěno, že stěžující si spolupracující výrobce Společenství představuje hlavní podíl celkové výroby Společenství dotyčných výrobků, a to více než 90 %. Proto byl učiněn závěr, že stěžující si výrobce Společenství představoval výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 4 a čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Proto je dále uváděn jen jako "výrobní odvětví Společenství". E. ÚJMA 1. Předběžná poznámka (40) Vzhledem k tomu, že existuje jen jeden spolupracující vyvážející výrobce a že výrobní odvětví Společenství zahrnuje jen jednu společnost, jsou zvláštní data týkající se těchto společností předložena ve formě indexů, aby byla zachována důvěrnost předložených údajů v souladu s čl. 19 základního nařízení. 2. Spotřeba Společenství (41) Spotřeba Společenství byla vypočtena na základě objemů odbytu výrobního odvětví Společenství, odhadu odbytu druhého výrobce Společenství a dovozů japonského vyvážejícího výrobce na trh Společenství. Pokud jde o odbyt druhého výrobce Společenství, byl proveden jeho odhad na základě údajů předložených výrobním odvětvím Společenství a vyvážejícím výrobcem. Nebyly zjištěny žádné dovozy pocházející z jiných třetích zemí. (42) Na základě výše uvedeného bylo zjištěno, že spotřeba VPN se během sledovaného období snížila o 5 %. Zatímco v letech 1996–1998 se snížila jen o 4 %, v letech 1998–1999 se snížila o 8 %. Během doby šetření se spotřeba opět zvýšila, a to téměř na úroveň roku 1998. 3. Dotyčné dovozy a) Objem dotyčných dovozů (43) Od roku 1996 do doby šetření se objem dotyčných dovozů pocházejících z uvedené země zvýšil o významných 23 %. Zatímco se tyto dovozy od roku 1996 do roku 1998 snížily o 14 %, od roku 1998 do konce doby šetření se zvýšily až o 43 %. Z vývoje za jednotlivé roky vyplývá, že přes pokles spotřeby v roce 1999 (o 8 % oproti roku 1998) se dotyčné dovozy zvýšily v roce 1999 oproti roku 1998 o 17 %. V roce 1999 a během doby šetření bylo zvýšení objemu těchto dovozů ještě výraznější (+22 %). b) Podíl dotyčných dovozů na trhu (44) Během projednávané doby se podíl dotyčných dovozů na trhu při poklesu trhu Společenství zvýšil o více než 30 %. V letech 1996–1998 se podíl vyvážejícího výrobce na trhu snížil o 10 %, avšak v letech 1998–1999 se zvýšil o 30 % a pak v roce 1999 a během doby šetření vzrostl o dalších 11 % v souladu s výše uvedeným vývojem objemu jeho vývozu. c) Průměrné ceny dotyčných dovozů (45) Na základě údajů poskytnutých vyvážejícím výrobcem se ukázalo, že v letech 1996–1998 se ceny japonských VPN prodaných na trhu Společenství snížily o 5 %. V roce 1999 vzrostly o 15 % a během doby šetření o další 2 %. V této souvislosti je třeba si povšimnout, že tento cenový vývoj se zakládá výlučně na údajích předložených vyvážejícím výrobcem, které není možné ověřit za celou dobu šetření. d) Cenové podbízení (46) K určení výše cenového podbízení byly ceny VPN prodaných výrobním odvětvím Společenství porovnány s cenami japonského vyvážejícího výrobce na trhu Společenství za dobu šetření. Toto srovnání bylo provedeno u srovnatelných typů VPN prodaných na stejném obchodním stupni, a to zejména za prodeje prvnímu nezávislému klientovi. i) Srovnatelnost (47) Jak je vysvětleno výše v bodu 7 odůvodnění, o podrobnější údaje o srovnatelnosti výrobků jednotlivých typů VPN prodaných na trhu Společenství bylo požádáno dalším dotazníkem. Na základě těchto odpovědí byly identifikovány přímo srovnatelné typy VPN vyrobené japonským vyvážejícím výrobcem a prodané na trhu Společenství s typy vyrobenými a prodanými výrobním odvětvím Společenství na tomto trhu. (48) Za účelem účelného cenového srovnání bylo tedy zajištěno, aby VPN mohly být porovnány podle typů s přihlédnutím zejména k počtu rychlostí. ii) Úpravy (49) Výrobní odvětví Společenství uvedlo, že některé VPN prodávané vyvážejícím výrobcem na trhu Společenství byly vybaveny hliníkovými pouzdry nábojů, zatímco jím prodávané srovnatelné náboje byly vybaveny výlučně pouzdry nábojů vyrobenými z oceli. Výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že ceny vyvážejícího výrobce mají proto být upraveny směrem dolů, aby odrážely tržní hodnotu tohoto významného rozdílu. Japonský vyvážející výrobce sice uznal, že úprava je na místě, tvrdil však, že s ohledem na rozdíly ve výrobních nákladech nemá být úprava řádově větší než 5 %. (50) Šetření v tomto ohledu ukázalo, že více než 55 % sedmirychlostních nábojů se zpáteční brzdou a 100 % sedmirychlostních nábojů s volnoběžkou, prodaných vyvážejícím výrobcem v době šetření na trhu Společenství, bylo vybaveno hliníkovými pouzdry, zatímco výrobní odvětví Společenství prodávalo srovnatelné VPN výlučně s ocelovými pouzdry. (51) Na základě dostupných údajů, zejména údajů ceníku vyvážejícího výrobce, bylo zjištěno, že VPN vybavené hliníkovými pouzdry nábojů měly během doby šetření ceny vyšší asi o 22 % než stejné VPN s ocelovými pouzdry nábojů. Podle seznamu obchodních transakcí za dobu šetření, poskytnutého vyvážejícím výrobcem, však byly ceny skutečně fakturované za hliníkové náboje jen o 11 % vyšší než ceny za odpovídající ocelové náboje. (52) S přihlédnutím k těmto okolnostem bylo konstatováno, že mezi VPN vybaveným hliníkovým pouzdrem a VPN vybaveným ocelovým pouzdrem existoval rozdíl v objektivní tržní hodnotě. Tento rozdíl byl určen ve výši 11 % ceny hliníkového náboje. (53) Výrobní odvětví Společenství i vyvážející výrobce kromě toho požadovali, aby na základě údajných rozdílů mezi dotyčnými typy výrobků byly provedeny další úpravy. Bylo jim však sděleno, že žádný z uvedených rozdílů nebyl shledán objektivním a měřitelným, zejména pokud jde o tržní hodnotu. Tyto další požadavky obou stran proto musely být zamítnuty. iii) Cenové podbízení (54) Na základě výše uvedeného a po provedení dalších ověřování byly uznány dva typy VPN (náboje se zpáteční brzdou a náboje s volnoběžkou) představující asi 78 % tržeb výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství a asi 85 % vývozů japonského vývozce za srovnatelné a dosažené na stejném obchodním stupni. Tyto VPN prodávané na trhu Společenství výrobním odvětvím Společenství a vyvážejícím výrobcem byly porovnány navzájem a podle typu v tomto členění: - třírychlostní náboje se zpáteční brzdou, - sedmirychlostní náboje se zpáteční brzdou, - třírychlostní náboje s volnoběžkou, - sedmirychlostní náboje s volnoběžkou. (55) Posuzované prodejní ceny za dotyčného vyvážejícího výrobce byly ceny na úrovni CIF hranice Společenství včetně cla. Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny popřípadě na úroveň ceny ze závodu, tj. s vyloučením přepravních nákladů. (56) Výsledky tohoto srovnání provedeného na základě vývozní ceny a průměrné vážené běžné hodnoty ukázaly, že průměrné rozpětí cenového podbízení, vyjádřené v procentech průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, představovalo během doby šetření 6,8 %. 4. Postavení výrobního odvětví Společenství a) Předběžná poznámka (57) Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení prozkoumala Komise všechny ekonomické faktory a ukazatele ovlivňující postavení výrobního odvětví Společenství na jeho domácím trhu. b) Výroba, kapacita a využití kapacity (58) Během sledovaného období výroba výrobního odvětví Společenství vzrostla o 3 %. (59) V letech 1998–1999 se však výroba výrobního odvětví Společenství významně snížila, a to o 19 %, zatímco objem spotřeby Společenství se ve stejné době snížil jen o 8 %. Během doby šetření se výroba zase zvýšila (oproti roku 1999 o 18 %), byla však pod úrovní roku 1998. Toto zvýšení výroby, přes pokles objemu tržeb výrobního odvětví Společenství na jeho domácím trhu, se vysvětluje zvýšeným vývozem výrobního odvětví Společenství do třetích zemí během doby šetření. (60) Při nezměněné výrobní kapacitě během uvažované doby byla tendence využití výrobní kapacity podobná s vývojem výroby, přičemž se pohybovala na úrovni 50–65 %. c) Objem odbytu, podíl na trhu a růst (61) Od roku 1996 do doby šetření se objem odbytu výrobního odvětví Společenství nespřízněným klientům ve Společenství snížil o 6 %. Výrobní odvětví Společenství dosáhlo v letech 1996–1998 souběžně se zvýšením výroby i zvýšení odbytu o 8 %. Pak v roce 1999 objem odbytu klesl oproti roku 1998 o 17 %. Tento pokles byl daleko výraznější než pokles spotřeby Společenství v tomto období, který se omezil na 8 %. Malé zvýšení objemu odbytu v době šetření oproti roku 1999 (o 4 %) nestačilo k tomu, aby výrobní odvětví Společenství předchozí pokles objemu odbytu dohnalo. (62) Ačkoli podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se v letech 1996–1998 zvýšil o 13 %, v roce 1998 a v době šetření opět klesl na úroveň roku 1996. To je třeba vidět v souvislosti se snížením spotřeby. Tato situace souvisela s významným zvýšením objemu dotyčných dovozů na trh Společenství v uvedené době o 43 %. (63) Je třeba poznamenat, že vyvážející výrobce tvrdil, že výrobní odvětví Společenství dokázalo během uvažované doby zvýšit svůj podíl na trhu na úkor druhého výrobce Společenství. Šetření však ukázalo, že toto tvrzení nebylo podložené. Ve skutečnosti došlo v době šetření ke zvýšení podílu japonského vyvážejícího výrobce na trhu na úkor jak výrobního odvětví Společenství, tak druhého výrobce Společenství, zejména v době od roku 1998 do doby šetření. Údaje o skutečných tržbách ukazují, že pokles objemu odbytu výrobního odvětví Společenství a druhého výrobce Společenství během uvedené doby zcela převzal japonský vyvážející výrobce. d) Ceny a faktory ovlivňující ceny (64) Během sledovaného období průměrné prodejní ceny VPN prodaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství významně klesly, a to o 21 %. V této souvislosti je třeba poznamenat, že ani rozdíly ceny jednotlivých typů VPN ani výrobní sortiment výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se během této doby významně nezměnily. Proto snížení průměrné ceny není způsobeno změnou výrobního sortimentu ve směru příklonu k levnějším typům VPN. (65) Zatímco ceníky ukazují, že japonské ceny se za sledované období zřejmě zvýšily, je třeba poukázat na to, že během šetření stále ještě byly nižší než ceny Společenství na trhu Společenství, a to v průměru asi o 7 %. Z toho je možné také vyvodit, že během značných časových úseků sledovaného období byl rozdíl mezi cenami japonského vyvážejícího výrobce a Společenství skutečně vyšší. To mělo vliv na stlačení domácích cen do té míry, že ve sledovaném období nebyly ziskové. To bylo zvlášť zřetelné během doby šetření. e) Zásoby (66) Výše zásob udržovaných výrobním odvětvím Společenství byla během sledovaného období, s výjimkou let 1997–1998, dosti nízká. Bylo to následkem zejména té skutečnosti, že výrobní odvětví Společenství vyrábí hlavně na zakázky a ne na sklad. Proto vliv vývoje zásob na postavení výrobního odvětví Společenství, pokud nějaký byl, byl zejména během doby šetření zanedbatelný. Hodnocení zásob se neukazuje být významným faktorem při zkoumání ekonomického postavení výrobního odvětví Společenství. f) Ziskovost a hospodářské výsledky (67) Pokud jde o ziskovost, v roce 1996 utrpělo výrobní odvětví Společenství ztráty představující 5–10 % obratu. V roce 1997 se situace zlepšila, bylo téměř dosaženo zisku. V období od roku 1997 do doby šetření, po převzetí výrobního odvětví Společenství (předtím Mannesmann Sachs) firmou SRAM Deutschland GmbH, výrobní odvětví Společenství svou činnost restrukturalizovalo a snížilo tím své náklady téměř o 20 %. Během sledovaného období bylo dosaženo snížení nákladů až o 26 %. Přes tyto skutečnosti bylo hospodaření výrobního odvětví Společenství za celé sledované období ztrátové. (68) Od vyrovnané situace v roce 1997 bylo možné očekávat, že úsilí vynaložené výrobním odvětvím Společenství k restrukturalizaci a snížení nákladů povede k ziskovosti. Výsledky tohoto úsilí však byly podkopány stlačením cen výrobního odvětví Společenství, k němuž došlo zejména v roce 1999 a v době šetření. Z toho vyplývá, že bez restrukturalizace činnosti by ztráty výrobního odvětví Společenství byly ještě vyšší, respektive, že výroba VPN ve Společenství by byla zcela ukončena. Ztráty, které výrobní odvětví Společenství utrpělo během doby šetření představovaly kolem 3 % obratu. Je třeba poznamenat, že tento výsledek nebere v úvahu restrukturalizaci a mimořádné náklady, které vznikly výrobnímu odvětví Společenství během sledovaného období. (69) Snížení výrobních cen a ztrát vedlo ve sledovaném období ke zlepšení vývoje hotovosti výrobního odvětví Společenství. Souběžně s vývojem ztrát výrobního odvětví Společenství se vývoj jeho hotovosti významně zhoršil, zejména od roku 1997 do roku 1999, během doby šetření se však poněkud zlepšil. g) Investice, výnos investic a schopnost získávat kapitál (70) Investice provedené ve sledovaném období byly vysoké, zejména v roce 1999. To se vysvětluje výstavbou nového závodu na výrobu VPN v Německu, který byl uveden do provozu počátkem roku 1999. Tato investice ukazuje, že tato společnost zamýšlí být i nadále aktivním činitelem na tomto trhu a má pro dotyčný výrobek dlouhodobou strategii. (71) V tomto ohledu šetření ukázalo, že restrukturalizace provedená výrobním odvětvím Společenství vedla během doby šetření k mírnému zvýšení provozního výnosu investic. Toto zlepšení však nemění nic na skutečnosti, že finanční výsledek výrobního odvětví Společenství za celé sledované období byl pasivní. (72) Přes vzniklé finanční ztráty nebylo shledáno, že by se výrobní odvětví Společenství setkávalo s vážnými potížemi, pokud jde o jeho schopnost získávat kapitál. h) Zaměstnanost, produktivita a mzdy (73) Zaměstnanost klesla v roce 1998 oproti roku 1997 o 17 % a pak zůstala do doby šetření stabilní, a to i přes potíže, s nimiž se výrobní odvětví Společenství setkávalo. (74) Při stávající úrovni výroby a při snížení počtu zaměstnanců se produktivita práce za dobu od roku 1997 do doby šetření zvýšila. (75) Celková výše mezd se ve sledovaném období mírně zvýšila. Průměrná mzda na zaměstnance byla dosti stabilní. i) Velikost dumpingového rozpětí (76) Dopad velikosti skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství nelze považovat za zanedbatelný, vezmeme-li v úvahu objem a ceny dotyčných dovozů. Šetření vcelku ukázalo, že dovezené výrobky pocházející z Japonska byly v době šetření prodány na trhu Společenství za dumpingové ceny. Cenový tlak na ceny Společenství by bez dumpingu zřejmě byl býval nižší nebo žádný. 5. Závěr o újmě (77) Během sledovaného období se objem dovozu pocházejícího z Japonska na trh Společenství významně zvýšil a hlavní příslušné ukazatele poškozování trhu Společenství se vyvíjely záporně. (78) Tento vývoj byl zvláště patrný v roce 1998 a během doby šetření, kdy se objem dotyčných dovozů zvýšil o 43 %, zatímco spotřeba Společenství poklesla o 1 %. To umožnilo vyvážejícímu výrobci získat další významný podíl na trhu Společenství (12 procentních bodů), a to hlavně na úkor výrobního odvětví Společenství. V této souvislosti je potřeba poznamenat, že dotyčné dovozy během doby šetření podtrhávaly ceny výrobního odvětví Společenství asi o 7 % a že prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly stlačeny tak, že nedosahovaly žádné ziskové úrovně. (79) Bylo zjištěno také to, že k hlavnímu negativnímu vývoji hospodářské situace výrobního odvětví Společenství došlo v téže době, zejména v roce 1998 a během doby šetření, kdy objem jeho tržeb klesl o 13 % a jeho prodejní ceny o 7 %. Výroba se snížila o 4 % a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se snížil až o 7 procentních bodů. Přes restrukturalizační úsilí a snížení cen se ziskovost snížila a zůstala pasivní, a to souběžně s tlakem na prodejní ceny pociťovaným výrobním odvětvím Společenství na jeho domácím trhu. (80) Na základě výše uvedeného, a zejména na základě postižení výrobního odvětví Společenství snížením prodejní ceny, ziskovosti a podílu na trhu, především v době od roku 1998 do doby šetření, se konstatuje, že Společenství utrpělo v době šetření významnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 základního nařízení. F. PŘÍČINY 1. Úvod (81) Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingové dovozy VPN pocházejících z Japonska způsobily výrobnímu odvětví Společenství újmu v rozsahu, který je možné hodnotit jako významný. Kromě dumpingových dovozů byly zkoumány také známé faktory, které mohly v dané době poškozovat výrobní odvětví Společenství, aby bylo zajištěno, že možná újma způsobená těmito dalšími faktory nebude připisována dotyčným dumpingovým dovozům. 2. Účinek dumpingových dovozů (82) Během sledovaného období se objem dumpingových dovozů pocházejících z Japonska na trh Společenství zvýšil o 23 % a jejich podíl na trhu vzrostl o 39 %, což představuje významný zisk dosažený na úkor výrobců ve Společenství. (83) Spojení mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, a dumpingovými dovozy ukazuje zejména vývoj pozorovaný od roku 1998 do konce doby šetření. Během tohoto období se objem dumpingových dovozů pocházejících z Japonska zvýšil o 43 % a jejich podíl na trhu Společenství se zvýšil až o 44 %. (84) Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství byl podrobeno cenovému tlaku, který se projevil podbízením cen, prováděným japonským vyvážejícím výrobcem, a vývojem cen výrobního odvětví Společenství, které byly stlačeny v značném rozsahu. Tento cenový tlak byl dále zvýšen skutečností, že trh VPN je při existenci jen dvou provozovatelů cenově průhledný. Výše uvedený vývoj probíhal souběžně s tendencí významného poklesu hlavních hospodářských faktorů výrobního odvětví Společenství od roku 1998 do doby šetření – jeho odbyt se snížil o 13 % a také jeho podíl na trhu významně poklesl. Průměrná prodejní cena se snížila o 7 %. Následkem toho utrpělo výrobní odvětví Společenství další finanční ztráty. (85) Proto se konstatuje, že dumpingové dovozy VPN pocházející z Japonska měly významný dopad na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. 3. Vliv jiných faktorů (86) Podle čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda k významné újmě výrobního odvětví Společenství nemohly přispět jiné faktory než dumpingové dovozy pocházející z Japonska, aby bylo zajištěno, že újma způsobená těmito jinými faktory nebude připisována dumpingovým dovozům. V této souvislosti byly zkoumány tyto faktory: údajně vyšší ceny japonského vyvážejícího výrobce, pokles spotřeby v roce 1999, přemístění výroby některých výrobců jízdních kol do zemí střední a východní Evropy (ZSVE), vývozní činnost výrobního odvětví Společenství a postavení druhého výrobce Společenství. a) Údajně vyšší ceny vyvážejícího výrobce (87) Řada uživatelů napadla výsledky analýzy cenového podbízení a příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy pocházejícími z Japonska a újmou, která vznikla výrobnímu odvětví Společenství. Tvrdili, že během šetření byly ceny japonských VPN soustavně vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství. (88) Je třeba rovněž poznamenat, že toto tvrzení vyslovily hlavně strany, které nekupují VPN přímo od vyvážejícího výrobce nebo od společností s ním spřízněných a umístěných na trhu Společenství. Jinými slovy, tito uživatelé porovnávali ceny přímo účtované výrobním odvětvím Společenství s cenami účtovanými zprostředkovatelskou prodejní společností prodávající japonské VPN. Z toho vyplývá, že v rozporu s obsahem bodu 46 odůvodnění nejde o srovnávání cen na stejném obchodním stupni a toto srovnání dává nespolehlivé výsledky. (89) Komise zjistila cenové podbízení srovnáním cen japonského vyvážejícího výrobce s cenami výrobního odvětví Společenství na stejném obchodním stupni. Jak je vysvětleno v bodu 56 odůvodnění, toto srovnání ukázalo, že cenové podbízení existovalo během doby šetření u velkého počtu typů VPN a obchodních transakcí. Cenové podbízení zjištěné během doby šetření činilo v průměru řádově 7 % prodejní ceny výrobků výrobního odvětví Společenství. (90) Jak je uvedeno v bodech 64, 65 a 76 odůvodnění, byla zjištěna existence cenového podbízení japonským vyvážejícím výrobcem během doby šetření a také bylo zjištěno stlačení cen výrobního odvětví Společenství během sledovaného období. (91) V důsledku toho se výše uvedené tvrzení považuje za neopodstatněné, a proto se zamítá. b) Pokles spotřeby v roce 1999 a vývoj trhu (92) Bylo zkoumáno, zda pokles spotřeby v roce 1999 byl významným faktorem přispívajícím k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Vzhledem k tomu, že na trhu Společenství existovali v podstatě dva velcí provozovatelé, mělo se za to, že možný dopad snížení spotřeby a následného vývoje trhu by měl být zkoumán na základě výkonu obou těchto provozovatelů. (93) Objem odbytu výrobního odvětví Společenství klesl v roce 1999 ve srovnání s rokem 1998 o 18 %, zatímco poptávka klesla o 8 %, tj. v mnohem menší míře. Výrobní odvětví Společenství také ztratilo 9 % svého podílu na trhu. Během téže doby vyvážející výrobce dokázal zvýšit objem svého odbytu o 17 % a svůj podíl na trhu o 30 %. (94) Během doby šetření zvýšilo výrobní odvětví Společenství objem svého odbytu oproti roku 1999 o 4 %, jeho podíl na trhu však klesl o 4 %. Ve stejné době vyvážející výrobce dokázal dále zvýšit objem svého odbytu (o 22 %) i podíl na trhu (o 11 %), a to ve větší míře, než činilo oživení trhu (o 8 %). (95) Z výše uvedených skutečností jasně vyplývá, že zhoršení postavení výrobního odvětví Společenství v roce 1999 bylo dramatičtější než jakékoli snížení spotřeby. Podobně, když během doby šetření došlo k obnovení růstu trhu, výkonnost výrobního odvětví Společenství byla mnohem nižší, než by odpovídalo vývoji trhu. Mezitím došlo k podstatnému posílení postavení dumpingových dovozů na trhu Společenství. V důsledku toho se má za to, že pokles spotřeby – na rozdíl od dumpingových dovozů – nehrál v poškození výrobního odvětví Společenství významnou roli. c) Přemístění výroby některých výrobců jízdních kol do zemí střední a východní Evropy (ZSVE) a vývozní odbyt výrobního odvětví Společenství (96) Japonský vyvážející výrobce tvrdil, že snížení objemu odbytu výrobního odvětví Společenství během sledovaného období bylo způsobeno snížením poptávky na trhu Společenství. Toto snížení bylo následkem přesunu výroby řady klientů výrobního odvětví Společenství do zemí střední a východní Evropy (ZSVE) v roce 1998. Vyvážející výrobce proto tvrdil, že každá ztráta objemu odbytu (a další škodlivé následky), kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství na jeho domácím trhu, byla vyrovnána, jestliže se vezme v úvahu vývozní odbyt výrobního odvětví Společenství do ZSVE. (97) V tomto ohledu bylo zjištěno, že počet výrobců jízdních kol, kteří ve sledovaném období přesunuli svou výrobu do některých zemí ZSVE, je pravděpodobně dosti malý ve srovnání se spotřebou Společenství. Dále šetření neukázalo, že výrobní odvětví Společenství zvýšilo svůj vývozní odbyt v roce 1998 nebo i v roce 1999 ve srovnání s předchozími léty. (98) Existují známky toho, že přesun byl proveden klienty japonského vyvážejícího výrobce. Bylo zjištěno také to, že během doby šetření řada výrobců jízdních kol výrobu ve Společenství zachovala, přičemž založila výrobní závody v některých ZSVE. Účinek takového přesunu (pokud nějaký byl) na situaci výrobního odvětví Společenství během sledovaného období proto nemůže být považován za podstatný. (99) Byla provedena rovněž analýza vývozního odbytu výrobního odvětví Společenství. Tato analýza ukázala, že vývozní odbyt výrobního odvětví Společenství do třetích zemí představoval v letech 1996–1999 asi 8 % jeho celkového odbytu, zatímco během doby šetření stoupl na 15 %. Kdyby se vývozní odbyt nebyl zvýšil, ztráta na úsporách z velkosériovosti výroby a dopad na jednotkové náklady výroby výrobního odvětví Společenství by byly ještě větší a vedly by k ještě větším finančním ztrátám. (100) Proto se zamítá tvrzení, že přesun výroby jízdních kol do zemí střední a východní Evropy vysvětluje pokles objemu odbytu výrobního odvětví Společenství na jeho domácím trhu. d) Druhý výrobce ve Společenství (101) Dále bylo posuzována otázka, zda druhý výrobce ve Společenství mohl přispět ke způsobení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Z dostupných fakt však vyplývá, že druhý výrobce Společenství ztratil během sledovaného období asi 60 % odbytu a asi 60 % svého podílu na trhu, takže mu zůstal v době šetření podíl na trhu ve výši asi 6 %. Proto se konstatuje, že druhý výrobce Společenství nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. 4. Závěry o příčinách (102) Podstatný dumping dovozů, které ve sledovaném období významně vzrostly, cenové podbízení a stlačení cen – to vše mělo významně negativní následky pro hospodářské postavení výrobního odvětví Společenství, zejména pro jeho prodejní ceny a objem odbytu, což pak mělo vliv na velikost podílu na trhu a na ziskovost. Dopad dumpingových dovozů byl takový, že způsobil výrobnímu odvětví Společenství značnou újmu. Na základě výše uvedených skutečností a úvah se také soudí, že všechny další faktory, které mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nebyly takové, aby narušily příčinnou souvislost mezi zjištěnou újmou a dopadem dotyčných dumpingových dovozů. G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ 1. Předběžné poznámky (103) Ke zjištění, zda zájem Společenství vyžaduje zásah, bylo provedeno šetření pravděpodobných účinků uložení nebo neuložení antidumpingových opatření uvedeným hospodářským provozovatelům. Za tímto účelem byly vyžádány údaje od všech dotčených stran včetně výrobního odvětví Společenství, nespřízněných dovozců/obchodníků a uživatelů dotyčných výrobků. 2. Zájem výrobního odvětví Společenství (104) Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství během sledovaného období vyvíjelo značné úsilí ke zvýšení své produktivity v rámci úspěšného snažení o snížení svých výrobních nákladů a ke zvýšení své konkurenceschopnosti ve Společenství i v celém světě. V tomto ohledu provedlo výrobní odvětví Společenství v roce 1999 významné investice, přičemž otevřel nový výrobní závod za účelem zvýšení účinnosti a kvality výrobků. O této investici bylo rozhodnuto v roce 1997 při převzetí podniku od firmy Mannesmann Sachs na základě racionálního zhodnocení vývoje trhu. Během sledovaného období výrobní odvětví Společenství dokázalo snížit své náklady o 26 % a zvýšit svůj odbyt. To ukazuje, že výrobní odvětví Společenství je životaschopné a konkurenceschopné a zamýšlí pokračovat ve výrobě VPN ve Společenství, pokud jej z trhu nevytlačí dumpingové dovozy. Rozsáhlé investice provedené výrobním odvětvím Společenství rovněž ukazují, že tato společnost má pro dotyčné výrobky dlouhodobou strategii v rámci Společenství. Jeho budoucnost však závisí do velké míry na existenci korektních podmínek hospodářské soutěže a tedy i na neexistenci dumpingových a škodlivých dovozů na trh Společenství. (105) Vzhledem k povaze újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, se soudí, že při neexistenci antidumpingových opatření je další zhoršení postavení výrobního odvětví Společenství nevyhnutelné. To by s největší pravděpodobností vedlo k další újmě a střednědobě dokonce k zániku výroby. V zájmu výrobního odvětví Společenství by proto bylo přijmout antidumpingová opatření. 3. Zájem nespřízněných dovozců a obchodníků (106) Z deseti kontaktovaných nespřízněných dovozců předložilo účelné odpovědi na dotazník osm dovozců. Ti představují asi 21 % dovozů do Společenství a 8 % spotřeby Společenství. Všichni byli výlučnými prodejci výrobků japonského vyvážejícího výrobce. (107) Pokud jde o těchto osm spolupracujících dovozců, úsek VPN představoval v průměru 2,4 % (od 0 % do 8 %) jejich celkového obratu za dobu šetření. (108) Byl zkoumán pravděpodobný průměrný dopad navrženého antidumpingového cla na celkovou ziskovost těchto dovozců. Při malém podílu segmentu VPN na jejich obratu by maximální negativní dopad navrhovaných opatření na těchto osm dovozců byl pravděpodobně zanedbatelný. (109) Při daném průměrném podílu úseku VPN na jejich celkové činnosti a s přihlédnutím k úrovni navržených opatření se soudí, že zájmy dovozců nebudou postiženy v žádné významné celkové míře. 4. Zájem uživatelů (110) Uživateli dotyčného výrobku jsou výrobci a kompletující výrobci jízdních kol, jakož i někteří maloobchodníci ve Společenství. Z kontaktovaných uživatelů předložilo účelnou odpověď na dotazník 35 uživatelů, kteří představují asi 32 % celkové spotřeby VPN ve Společenství. Připomínky zaslala také sdružení uživatelů ve Společenství. (111) Bylo zjištěno, že tito uživatelé dosahují průměrné skutečné ziskové rozpětí asi 3 % za svou celkovou činnost a asi 11 % za jízdní kola vybavená VPN. (112) Během doby šetření představoval prodej jízdních kol vybavených VPN (která pocházejí buď z Japonska, nebo ze Společenství) asi 25 % celkového obratu uživatelů. (113) Vzhledem k omezenému podílu jízdních kol vybavených VPN na jejich celkové činnosti a s přihlédnutím k úrovni navržených opatření a ke stavu ziskovosti spolupracujících uživatelů se konstatuje, že možné negativní účinky navržených opatření na uživatele nelze považovat za tak závažné, že by převážily očekávané přínosy pro výrobní odvětví Společenství. 5. Hospodářská soutěž a účinky narušující obchod (114) Bylo konstatováno, že výrobní odvětví Společenství v podstatě pouze vyrábí a prodává dotyčné výrobky, zatímco vyvážející výrobce je významným činitelem, pokud jde o všechny součásti jízdních kol, zejména na trhu Společenství, ale také celosvětově. Vzhledem ke zjištěnému cenovému podbízení, stávajícímu cenovému tlaku, finančním ztrátám a snížení podílu na trhu není možné vyloučit, že výrobní odvětví Společenství bude usilovat o to, aby bylo i nadále účinným činitelem na trhu. S ohledem na celkově silné postavení vyvážejícího výrobce na trhu Společenství, kde čelí konkurenci jen v případě VPN, a úroveň opatření je z hospodářského hlediska nepravděpodobné, že se trh Společenství dovozům jeho výrobků uzavře. Proto i nadále budou jeho VPN v případě zavedení antidumpingových opatření na trhu přítomny. (115) Některé strany dále tvrdily, že uvedená opatření by omezila výběr pro uživatele a spotřebitele a bránila jim využívat inovace vyvinuté japonským vyvážejícím výrobcem. Jak je však uvedeno výše, soudí se, že VPN pocházející z Japonska budou v budoucnu ve Společenství nadále dostupné, a to díky silnému postavení vyvážejícího výrobce na trhu Společenství, pokud jde o velký počet součástí jízdních kol i význam trhu Společenství pro vyvážejícího výrobce. (116) Uživatelé a spotřebitelé tedy budou mít i nadále možnost volby mezi konkurenčními výrobky, i když za korektní ceny. A naopak, tato svoboda volby by byla postižena, kdyby byl dopuštěn zánik výrobního odvětví Společenství, který by nebylo možné vyloučit, pokud by antidumpingová opatření nebyla uložena. (117) Proto se očekává, že přijetí opatření obnoví korektní a účinnou hospodářskou soutěž na trhu Společenství, přičemž jen napraví rušivé účinky škodlivého dumpingu prováděného japonským vyvážejícím výrobcem. Neuložení opatření by v tomto případě představovalo podporu a zvýšení narušení hospodářské soutěže, které by vedlo k dalšímu zhoršení postavení výrobního odvětví Společenství. Kdyby výrobní odvětví Společenství zaniklo, výsledkem by byla omezená konkurence i volba pro uživatele a spotřebitele na trhu Společenství. 6. Závěr o zájmu Společenství (118) Na základě výše uvedených skutečností a úvah se konstatuje, že neexistují žádné závažné důvody vyplývající ze zájmu Společenství proti uložení antidumpingových opatření na dovozy VPN pocházejících z Japonska. H. NAVRŽENÁ OPATŘENÍ 1. Úroveň odstranění újmy (119) Po zjištění, že dotyčné dumpingové dovozy způsobily výrobnímu odvětví Společenství významnou újmu a že neexistují žádné závažné důvody proti uložení opatření, má být uloženo antidumpingové clo ve výši dostačující na odstranění újmy bez překročení zjištěného dumpingového rozpětí. (120) Při výpočtu výše cla potřebné na odstranění účinků škodlivého dumpingu bylo zváženo, že každé opatření by mělo umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby mohl uhradit své výrobní náklady a získat přiměřený zisk před zdaněním, který by mohl dosáhnout, kdyby dumpingové dovozy neexistovaly. (121) Na základě výše uvedených skutečností bylo zjištěno, že ziskové rozpětí ve výši 8 % celkového obratu by bylo možné považovat za přiměřené minimum, jehož získání by výrobní odvětví Společenství mohlo odůvodněně očekávat při neexistenci škodlivého dumpingu, jestliže se vezme v úvahu jeho úspěšné úsilí o snížení nákladů pomocí restrukturalizace a potřeba provedení dlouhodobých investic výrobním odvětvím Společenství. V celém světě existují jen dva velké trhy pro VPN: trh Společenství a japonský trh, kde dumpingové dovozy nejsou. Při dosahování významně vyššího zisku v Japonsku se soudí, že výše uvedené ziskové rozpětí je určeno velmi umírněně. (122) Podle toho byly úrovně odstranění újmy určeny jako rozdíl mezi výrobními náklady výrobního odvětví Společenství zvýšený o výše uvedené ziskové rozpětí na jedné straně, a mezi upravenou skutečnou čistou prodejní cenou dovezených VPN, použitou pro výpočty cenového podbízení, na druhé straně. Tento rozdíl byl pak vyjádřen jako procentuální podíl čisté ceny franko hranice Společenství před zaplacením cla. Výsledkem tohoto výpočtu bylo rozpětí újmy ve výši 11,3 %. 2. Konečné antidumpingové clo (123) Vzhledem k výše uvedenému a podle pravidla nižší sazby cla stanovené v čl. 9 odst. 4 základního nařízení se soudí, že konečné antidumpingové clo má být stanoveno na úrovni rozpětí újmy. (124) Protože v podstatě všechny vývozy do Společenství pocházející z Japonska připadají na jediného japonského vyvážejícího výrobce, je zbytkové clo stanoveno na stejné úrovni. (125) Na základě výše uvedeného je navržená sazba konečného cla, vyjádřená jako procentuální podíl čisté ceny franko hranice Společenství bez zaplacení daně, tato: Společnost | Sazba antidumpingového cla | Doplňkový kód TARIC | Shimano Inc. | 11,3 % | A252 | Všechny ostatní společnosti | 11,3 % | A999 | PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu vnitřních převodových nábojů jízdního kola s integrovaným systémem řazení se třemi i více rychlostmi, bez ohledu na to, zda brzdový systém je nebo není zabudovaný do náboje nebo namontovaný na jinou část jízdního kola, které je v současnosti možné zařadit pod kód KN ex87149990 (kód TARIC 87149990*91) a které pocházejí z Japonska. Toto clo se vztahuje také na náboje se zpáteční brzdou, náboje s brzdou spadající pod kód KN ex87149410 a jiné náboje, kromě nábojů se zpáteční brzdou a nábojů s brzdou spadajících pod kód KN ex87149310, spojené s integrovaným systémem řazení se třemi i více rychlostmi (kódy TARIC 87149410*10, 87149310*10) a pocházející z téže země. 2. Sazby konečného antidumpingového cla, které se vztahují na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, jsou pro výrobky pocházející z Japonska tyto: Společnost | Sazba antidumpingového cla | Doplňkový kód TARIC | Shimano Inc. | 11,3 % | A252 | Všechny ostatní společnosti | 11,3 % | A999 | 3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel. Článek 2 Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství. Toto nařízení je závazné v plném rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Lucemburku dne 23. října 2001. Za Radu předsedkyně A. Neyts-Uyttebroeck [1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2). [2] Úř. věst. C 214, 27.7.2000, s. 4. --------------------------------------------------