Rozhodnutí Komise

ze dne 23. května 2001

o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže

(oznámeno pod číslem K(2001) 1461)

(Text s významem pro EHP)

(2001/462/ES, ESUO)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru,

s ohledem na jednací řád Komise [1], a zejména na článek 20 tohoto jednacího řádu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Právo dotčených stran a třetích stran na vyslechnutí před přijetím konečného rozhodnutí ovlivňujícího jejich zájmy je základní zásadou práva Společenství. Toto právo je také stanoveno v nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole spojování podniků [2], naposledy pozměněném nařízením (ES) č. 1310/97 [3], v nařízení Komise (ES) č. 2842/98 ze dne 22. prosince 1998 o slyšení stran v určitých jednáních podle článků 85 a 86 Smlouvy o ES [4] a v nařízení Komise (ES) č. 447/98 ze dne 1. března 1998 o oznamováních, lhůtách a slyšeních stanovených v nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 o kontrole spojování podniků [5].

(2) Komise musí zajistit, že toto právo bude v jejích řízeních o hospodářské soutěži zaručeno, zejména s ohledem na Chartu základních práv Evropské unie [6].

(3) Provádění správních řízení by se proto mělo svěřovat nezávislé osobě, která má zkušenosti v oblasti hospodářské soutěže a jejíž bezúhonnost přispívá k objektivitě, průhlednosti a účinnosti těchto jednání.

(4) Komise pro tyto účely v roce 1982 zřídila funkci úředníka pro slyšení a naposledy stanovila mandát této funkce v rozhodnutí Komise 94/810/ESUO, ES ze dne 12. prosince 1994 o mandátu úředníků pro slyšení v řízení před Komisí ve věcech hospodářské soutěže [7].

(5) Je nezbytné dále posílit úlohu úředníka pro slyšení a přizpůsobit a konsolidovat tento mandát ve světle vývoje právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže.

(6) Aby se zajistila nezávislost úředníka pro slyšení, měl by být ze správních důvodů přiřazen ke členu Komise se zvláštní odpovědností za hospodářskou soutěž. Měla by být zvýšena průhlednost v souvislosti s jmenováním, odvoláváním a přeložením úředníků pro slyšení.

(7) Úředník pro slyšení by měl být jmenován podle pravidel stanovených ve služebním řádu úředníků a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství. Podle těchto pravidel lze uvažovat i o kandidátech, kteří nejsou úředníky Komise.

(8) Mandát úředníka pro slyšení v řízení ve věcech hospodářské soutěže by měl být stanoven takovým způsobem, aby bylo v průběhu celého řízení zaručeno právo na slyšení.

(9) Při sdělování informací o fyzických osobách je třeba věnovat zvláštní pozornost nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů [8];

(10) Tímto rozhodnutím by neměla být dotčena obecná pravidla poskytující nebo vylučující přístup k dokumentům Komise.

(11) Rozhodnutí 94/810/ESUO, ES by mělo být zrušeno,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Komise jmenuje jednoho nebo více úředníků pro slyšení (dále jen "úředník pro slyšení"), který zajistí dodržování účinného výkonu práva na slyšení v řízeních před Komisí ve věcech hospodářské soutěže podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES, článků 65 a 66 Smlouvy o ESUO a nařízení (EHS) č. 4064/89.

Článek 2

1. Jmenování úředníka pro slyšení se zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství. Každé přerušení, odvolání nebo přeložení jakýmkoli postupem je předmětem odůvodněného rozhodnutí Komise. Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství.

2. Úředník pro slyšení se přiřazuje ze správních důvodů ke členu Komise se zvláštní odpovědností za otázky hospodářské soutěže (dále jen "příslušný člen Komise").

3. Pokud není úředník pro slyšení schopen jednat, příslušný člen Komise popřípadě po konzultaci úředníka pro slyšení jmenuje jiného úředníka, který není účasten v příslušném případě, aby vykonával povinnosti úředníka pro slyšení.

Článek 3

1. Při výkonu svých povinností dbá úředník pro slyšení na potřebu účinného uplatňování pravidel hospodářské soutěže v souladu s platnými právními předpisy Společenství a zásadami stanovenými Soudním dvorem a Soudem prvního stupně Evropských společenství.

2. Úředník pro slyšení je informován ředitelem, který odpovídá za vyšetřování případu (dále jen "odpovědný ředitel"), o vývoji řízení až do stádia, kdy má být návrh rozhodnutí předložen příslušnému členu Komise.

3. Úředník pro slyšení může předkládat své poznámky k jakékoli otázce vyplývající z jakéhokoli řízení Komise ve věcech hospodářské soutěže příslušnému členu Komise.

Článek 4

1. Úředník pro slyšení organizuje a provádí slyšení stanovená v ustanoveních provádějících články 81 a 82 Smlouvy o ES, články 65 a 66 Smlouvy o ESUO a nařízení (EHS) č. 4064/89 podle článků 5 až 13 tohoto rozhodnutí.

2. Ustanovení uvedená v odstavci 1 jsou:

a) čl. 36 odst. 1 Smlouvy o ESUO;

b) nařízení (ES) č. 2842/98;

c) nařízení (ES) č. 447/98.

Článek 5

Úředník pro slyšení zajišťuje řádné provádění slyšení a přispívá k objektivitě samotného slyšení a jakéhokoli následného přijatého rozhodnutí. Úředník pro slyšení usiluje zejména o zajištění toho, aby při přípravě návrhu rozhodnutí Komise věnovala řádnou pozornost všem významným skutečnostem, ať již příznivým nebo nepříznivým pro dotčené strany, včetně skutkových prvků vztahujících se k závažnosti jakéhokoli porušení.

Článek 6

1. Žádosti o slyšení od třetích stran, ať již jde o osoby, podniky nebo sdružení osob nebo podniků, se předkládají písemně, společně s písemným prohlášením vysvětlujícím zájem žadatele na výsledku řízení.

2. Rozhodnutí, zda mají být slyšeny třetí strany, se přijímá po konzultaci odpovědného ředitele.

3. Pokud se zjistí, že žádost neuvádí dostatečný zájem o slyšení, uvědomí se strana písemně o důvodech tohoto zjištění. Stanoví se lhůta, do které může předložit další písemné připomínky.

Článek 7

1. Žádost o ústní slyšení se podává v písemných připomínkách žadatele k dopisům, které mu Komise adresovala.

2. Dopisy uvedené v odstavci 1 jsou:

a) sdělení o námitkách;

b) vyzvání třetí strany, která projevila dostatečný zájem o slyšení k písemným připomínkám;

c) informace pro stěžovatele, že z hlediska Komise neexistují dostatečné důvody pro zjištění porušení a výzva, aby předložil jakékoli další písemné připomínky.

3. Rozhodnutí, zda žadatelé mají být vyslechnuti ústně, se přijímá po konzultaci odpovědného ředitele.

Článek 8

1. Pokud osoba, podnik nebo sdružení osob nebo podniků obdržely jeden nebo více dopisů uvedených v čl. 7 odst. 2 a mají důvod se domnívat, že Komise má ve svém držení doklady, které jim nebyly zpřístupněné, a že uvedené doklady jsou nezbytné pro řádný výkon práva na slyšení, může být přístup k těmto dokumentům požadován prostřednictvím odůvodněné žádosti.

2. Odůvodněné rozhodnutí o každé takové žádosti se sdělí osobě, podniku nebo sdružení, které podaly žádost, a ostatním osobám, podnikům nebo sdružením zúčastněným na řízení.

Článek 9

Pokud je úmyslem sdělit informace, které mohou představovat obchodní tajemství podniku, uvědomí se podnik písemně o tomto záměru a jeho důvodu. Stanoví se doba, po kterou může dotyčný podnik předložit písemné připomínky.

Pokud má dotyčný podnik proti zveřejnění informací námitky, ale zjistí se, že informace není chráněná a může být proto zveřejněná, uvede se toto zjištění ve odůvodněném rozhodnutí, které se oznámí dotyčnému podniku. Rozhodnutí určí den, po kterém bude informace zveřejněna. Tento den musí být nejméně jeden týden ode dne oznámení.

První a druhý odstavec se vztahují přiměřeně i na sdělení informací jejich zveřejněním v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 10

Pokud má osoba, podnik nebo sdružení osob nebo podniků za to, že lhůta stanovená pro odpověď na dopis uvedený v čl. 7 odst. 2 je příliš krátká, může během původní lhůty požádat o její prodloužení prostřednictvím odůvodněné žádosti. Žadatel se uvědomí písemně, zda bylo jeho žádosti vyhověno.

Článek 11

Z důvodů potřeby zajistit řádnou přípravu slyšení a zejména co největšího možného vyjasnění skutkových otázek může popřípadě úředník pro slyšení po konzultaci odpovědného ředitele poskytnout stranám slyšení předem seznam otázek, ke kterým chce, aby se vyjádřily.

Za tímto účelem se může úředník pro slyšení po konzultaci odpovědného ředitele setkat se stranami slyšení a popřípadě se zaměstnanci Komise, aby připravil samotné slyšení.

Úředník pro slyšení může také předem požádat o písemné oznámení klíčového obsahu zamýšlených prohlášení osob, které strany slyšení navrhly vyslechnout.

Článek 12

1. Po konzultaci odpovědného ředitele stanoví úředník pro slyšení den, trvání a místo slyšení. Pokud je požadováno odročení, rozhodne úředník pro slyšení, zda ho povolí, nebo ne.

2. Úředník pro slyšení je plně odpovědný za provedení slyšení.

3. Úředník pro slyšení rozhodne, zda budou během slyšení připuštěny nové dokumenty, které osoby by měly být vyslechnuty jménem strany a zda by se dotčené osoby měly vyslechnout odděleně, nebo za přítomnosti jiných osob účastnících se slyšení.

4. Z důvodu potřeby zajistit právo být vyslechnut může popřípadě úředník pro slyšení po konzultaci odpovědného ředitele poskytnout osobám, podnikům a sdružením osob nebo podniků příležitost předložit další písemné připomínky v ústním slyšení. Úředník pro slyšení stanoví den, do kterého mohou být podání předkládána. Komise není povinna brát v úvahu písemné připomínky obdržené po tomto dni.

Článek 13

1. Úředník pro slyšení podá o slyšení a o závěrech, které ze slyšení vyvozuje, s ohledem na dodržení práva na slyšení zprávu příslušnému členu Komise. Poznatky v této zprávě se týkají procesních otázek, včetně zveřejnění dokumentů a přístupu k protokolu, lhůty pro odpověď na námitky a řádného provedení ústního slyšení.

Kopie zprávy se předává generálnímu řediteli pro otázky hospodářské soutěže a odpovědnému řediteli.

2. Kromě zprávy uvedené v odstavci 1 může úředník pro slyšení uvádět poznámky k dalšímu pokroku řízení. Tyto postřehy se mohou vztahovat kromě jiných věcí k potřebě dalších informací, stažení některých námitek nebo formulace dalších námitek.

Článek 14

Úředník pro slyšení se může popřípadě vyjádřit k objektivitě jakéhokoliv šetření prováděného za účelem vyhodnocení dopadu závazků navržených v jakémkoli řízení zahájeném Komisí podle ustanovení uvedených v článku 1 na hospodářskou soutěž. Toto se týká zejména výběru respondentů a použité metodologie.

Článek 15

Úředník pro slyšení na základě návrhu rozhodnutí, které se má předložit poradnímu výboru v příslušném případě, připraví konečnou písemnou zprávu o dodržování práva na slyšení uvedenou v čl. 13 odst. 1. Tato zpráva také vezme v úvahu, zda se návrh rozhodnutí zabývá pouze námitkami, u kterých byla stranám poskytnuta příležitost oznámit svá stanoviska, a popřípadě objektivitu šetření ve smyslu článku 14.

Konečná zpráva se předkládá příslušnému členu Komise, generálnímu řediteli pro otázky hospodářské soutěže a odpovědnému řediteli. Sděluje se příslušným orgánům členských států a podle ustanovení o spolupráci stanovených v protokolu 23 a protokolu 24 k Dohodě o EHP také Kontrolnímu úřadu ESVO.

Článek 16

1. Konečná zpráva úředníka pro slyšení se připojí k návrhu rozhodnutí předloženému Komisi, aby se zajistilo, že při přijímání rozhodnutí v příslušném případě je Komise plně informována o všech důležitých informacích týkajících se průběhu řízení a dodržování práva na slyšení.

2. Úředník pro slyšení může konečnou zprávu upravit ve světle jakýchkoli doplňků návrhu rozhodnutí až do doby přijetí rozhodnutí Komisí.

3. Komise sděluje konečnou zprávu úředníka pro slyšení společně s rozhodnutím adresátům rozhodnutí. Zveřejní konečnou zprávu úředníka pro slyšení v Úředním věstníku Evropských společenství společně s rozhodnutím, přičemž dbá na oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodních tajemství.

Článek 17

Rozhodnutí 94/810/ESUO, ES se zrušuje.

Procesní kroky již učiněné podle uvedeného rozhodnutí jsou nadále účinné.

V Bruselu dne 23. května 2001.

Za Komisi

Mario Monti

člen Komise

[1] Úř. věst. L 308, 8.12.2000, s. 26.

[2] Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 1 (opravená verze v Úř. věst. L 257, 21.9.1990, s. 13).

[3] Úř. věst. L 180, 9.7.1997, s. 1.

[4] Úř. věst. L 354, 30.12.1998, s. 18.

[5] Úř. věst. L 61, 2.3.1998, s. 1.

[6] Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.

[7] Úř. věst. L 330, 21.12.1994, s. 67.

[8] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

--------------------------------------------------