Nařízení Rady (ES) č. 1687/98

ze dne 20. července 1998,

kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1749/96, pokud jde o uvádění zboží a služeb v harmonizovaných indexech spotřebitelských cen

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2494/95 ze dne 23. října 1995 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen [1], a zejména na článek 4 a čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky [2],

vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 2494/95 je každý členský stát povinen vypracovávat harmonizovaný index spotřebitelských cen (HISC), počínaje indexem za leden 1997; že požadavek na sestavení HISC nijak nezpochybňuje právo členských států zveřejňovat vlastní vnitrostátní neharmonizované inflační indexy, které si mohou přát používat pro účely vnitrostátní politiky;

vzhledem k tomu, že nařízení Komise (ES) č. 1749/96 ze dne 9. září 1996, kterým se stanoví počáteční prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen [3], stanoví počáteční obsah HISC pouze jako zboží a služby zachycené ve všech nebo ve většině vnitrostátních indexů spotřebitelských cen; že ceny, na jejichž základě se určuje HISC, zejména zacházení s dotacemi, slevami a náhradami, vyžadují harmonizované definice; že je třeba jestě stanovit demografické a geografické vymezení HISC;

vzhledem k tomu, že článek 3 nařízení (ES) č. 2494/95 požaduje, aby byl HISC založen na cenách zboží a služeb, které je možné pořídit na ekonomickém území členského státu za účelem přímého uspokojení spotřebitelské poptávky; že pro mezinárodní srovnání inflace spotřebitelských cen nejsou vhodné ceny, které ve skutečnosti spotřebitelé za takovéto nákupy neplatí, ani náklady příležitostí nebo platby úroků;

vzhledem k tomu, že se uznává, že změny v náhradách nemusí mít vliv na míru inflace v širších souvislostech, avšak představují podstatnou část inflačního procesu, protože mají vliv na spotřebitele, a proto vyžadují zohlednění v HISC;

vzhledem k tomu, že Výbor pro statistické programy nevydal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou; že v tomto případě musí Komise postupem podle čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 2494/95 neprodleně předložit Radě návrh opatření, která mají být přijata,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1749/96 se mění takto:

1. Příloha I se nahrazuje přílohami Ia a Ib tohoto nařízení.

2. V čl. 1 první odrážce se zrušuje slovo "počáteční".

3. V článku 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

"a1) "Rozsahem" HISC se rozumějí zboží a služby zahrnuté v peněžních výdajích domácností na konečnou spotřebu, jak je uvedeno v písm. a) bodu 2. Jsou klasifikovány čtyřmístnými položkami a podpoložkami uvedenými v příloze Ia, které jsou odvozeny od mezinárodní klasifikace COICOP a budou nazývány COICOP/HISC (klasifikace individuální spotřeby podle účelu upravená pro potřeby HISC).

a2) Peněžními výdaji domácností na spotřebu″ se rozumí ta část výdajů na spotřebu, které domácnosti vynaložily při peněžních transakcích v jednom nebo v obou srovnávaných obdobích uvedených v příloze 1b. Není-li stanoveno jinak, přidržuje se příloha Ib definic uvedených v Evropském systému účtů (ESA) 1995, uvedeném v nařízení (ES) č. 2223/96 [4]. Konečné "peněžní výdaje domácností na spotřebu" se skládají z výdajů vynaložených na zboží a na služby pro přímé uspokojování osobních potřeb

a2a) domácnostmi rezidentů na území členského státu nebo v zahraničí nebo

a2b) domácnostmi rezidentů i nerezidentů na území členského státu nebo

a2c) členy domácností zahrnutých do vnitrostátního šetření rodinných účtů.

a3) Ceny používané v HISC jsou pořizovací ceny placené domácnostmi za pořízení výrobků a služeb za peníze. V případech, kdy spotřebitelé získali zboží a služby bezplatně, a poté se účtuje skutečná cena, zohlední se v HISC změna z nulové ceny na skutečnou a naopak.

a4) "Váhami" HISC se rozumějí agregované výdaje domácností na každý soubor výrobků a služeb zahrnutý do HISC, vyjádřené jako část z konečných výdajů za všechny zahrnuté zboží a služby."

4. Článek 3 se nahrazuje tímto:

"Článek 3

Rozsah

1. HISC zahrnující cenové změny a váhy pro každou kategorii peněžních výdajů domácností na spotřebu uvedenou v příloze Ia, která zastupuje více než jedno promile konečných výdajů pokrytých všemi těmito kategoriemi včetně těch, které jsou uvedeny v odstavci 2, se pokládají za srovnatelné.

2. Rozsah HISC se rozšiřuje takto:

a) počínaje vypracováním HISC na leden 1997 zpracují členské státy sebrané údaje týkající se kategorií označených v příloze Ia jako "počáteční rozsah";

b) členské státy zpracují sebrané údaje týkající se rovněž kategorií označených v příloze Ia jako "prosinec 1999" teprve při vypracování HISC za prosinec 1999."

5. V článku 4 se slova "v příloze I" nahrazují slovy "v příloze Ia".

Článek 2

Do dvou let od vstupu této směrnice v platnost Komise s přihlédnutím ke stanovisku výboru zřízeného rozhodnutím 89/382/EHS, Euratom [5] vypracuje a předloží Radě zprávu. V ní se vyhodnotí uplatňování tohoto nařízení, zejména používání pojmu výdajů domácností na spotřebu ve vztahu k případným alternativním pojmům. V souvislosti s touto zprávou předloží Komise v případě potřeby návrh na změnu tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. července 1998.

Za Radu

předseda

W. Molterer

[1] Úř. věst. L 257, 27.10.1995, s. 1.

[2] Stanovisko ze dne 14. července 1998 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. L 229, 10.9.1996, s. 3.

[4] Úř. věst. L 310, 13.11.1996, s. 1.

[5] Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA Ia

Rozsah HISC zahrnuje tyto kategorie COICOP/HISC:

01. | POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE | | | |

01.1 | Potraviny | | | |

01.2 | Nealkoholické nápoje | | | |

02. | ALKOHOLICKÉ NÁPOJE A TABÁK | | | |

02.1 | Alkoholické nápoje | | | |

02.2 | Tabák | | | |

02.3 | Narkotika | | | |

03. | ODĚVY A OBUV | | | |

03.1 | Oděvy | | | |

03.2 | Obuv | | | |

04. | BYDLENÍ, VODA, ELEKTŘINA, PLYN A OSTATNÍ PALIVA | | | |

04.1 | Skutečné nájemné za bydlení | | | |

04.2 | Imputované nájemné za bydlení | | | |

04.3 | Běžná údržba a opravy bytu | | | |

04.4 | Ostatní služby související s bydlením | | | |

04.5 | Elektřina, plyn a ostatní paliva | | | |

05. | BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI A BĚŽNÁ ÚDRŽBA DOMU | | | |

05.1 | Nábytek, vybavení a výzdoba bytu, koberce a jiné podlahové krytiny a opravy | | | |

05.2 | Bytové textilie | | | |

05.3 | Zařízení pro otop a vaření, chladničky, pračky a podobné velké přístroje a zařízení pro domácnost, včetně armatur, tvarovek a oprav | | | |

05.4 | Sklo, kuchyňské nádobí a jiné spotřební zboží pro domácnost | | | |

05.5 | Nástroje, nářadí a jiné spotřební zboží pro dům a zahradu | | | |

05.6 | Výrobky a služby pro běžnou údržbu domácnosti | | | |

06. | ZDRAVOTNICTVÍ | | | |

06.1 | Léčiva a zdravotnické prostředky a terapeutické přístroje a vybavení | | | |

06.2 | Ambulantní služby | | | |

06.3 | Nemocniční služby | | | |

06.3.1 | Nemocniční služby | | | |

07. | DOPRAVA | | | |

07.1 | Nákup vozidel | | | |

07.2 | Provoz osobních dopravních prostředků | | | |

07.3 | Dopravní služby | | | |

08. | SPOJE | | | |

08.1 | Spoje | | | |

09. | REKREACE A KULTURA | | | |

09.1 | Audiovizuální a fotografická zařízení a zařízení pro zpracování dat a vybavení, včetně oprav | | | |

09.2 | Ostatní velké zařízení a vybavení pro rekreaci a kulturu | | | |

09.3 | Jiné rekreační předměty a vybavení; rostliny, zahrada a zvířata v zájmovém chovu | | | |

09.4 | Rekreační a kulturní služby | | | |

09.5 | Noviny, knihy a papírnické potřeby | | | |

09.6 | Hromadné turistické zájezdy | | | |

10. | VZDĚLÁVÁNÍ | | | |

10.1 | Vzdělávací služby | | | |

11. | HOTELY, KAVÁRNY A RESTAURACE | | | |

11.1 | Restaurační služby | | | |

11.2 | Ubytovací služby | | | |

12. | RŮZNÉ ZBOŽÍ A SLUŽBY | | | |

12.1 | Osobní péče | | | |

12.2 | Osobní spotřební zboží jinde neuvedené | | | |

12.3 | Sociální ochrana | | | |

12.4 | Pojištění | | | |

12.5 | Bankovní služby jinde neuvedené | | | |

12.6 | Ostatní služby jinde neuvedené | | | |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA Ib

A. DEFINICE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ NA KONEČNOU SPOTŘEBU

1. Sektor domácností zahrnuje jednotlivé osoby nebo skupiny osob (jak jsou definovány v ESA odst. 2.76. písm. a) a b) a může zahrnovat institucionální domácnosti (podle definice v ESA odst. 2.76. písm. b)).

2. Domácnost rezidenta soustřeďuje své ekonomické zájmy na hospodářské území členského státu, ke kterému mohou patřit teritoriální nebo exteritoriální enklávy (podle definic v ESA odstavcích 2.04 až 2.07).

3. Finanční transakce je hospodářský tok, který je interakcí mezi institucionálními jednotkami na základě vzájemné dohody, při kterých zúčastněné jednotky vydávají či přijímají platby, přijímají závazky nebo majetkové hodnoty, vyjádřené v penězích. Podle dohody se sběr odpadu domácností považuje za interakci na základě vzájemného souhlasu. Transakce, které nezahrnují směnu peněz, pohledávek nebo závazků vyjádřených v penězích, jsou nefinanční transakce. Transakce v rámci jedné jednotky jsou obvykle nefinanční transakce. K nefinančním transakcím mezi základními jednotkami dochází při zbožních transakcích (směna zboží), rozdělovacích transakcích (odměny v naturáliích, naturální transfery atd.) a jiných transakcích (směna nevyráběných nefinančních aktiv).

Výdaje domácností na konečnou spotřebu zahrnují tyto hraniční případy:

4. Zahrnují položky, které nejsou určeny k okamžité spotřebě, jako materiál pro malé opravy a pro vnitřní vybavení domácností typické jak pro nájemce tak pro pronajímatele, a materiály pro opravy a údržbu předmětů dlouhodobé spotřeby včetně dopravních prostředků.

5. Zahrnují položky, které se nepovažují za investice, zejména předměty dlouhodobé spotřeby, které jsou v používání po několik účetních období; toto zahrnuje převod vlastnictví některých předmětů dlouhodobé spotřeby z hospodářského subjektu na domácnost.

6. Zahrnují skutečné poplatky za finanční služby.

7. Zahrnují služby neživotního pojištění ve výši implicitního poplatku za poskytnutou službu.

8. Zahrnují všechny výdaje financované z pojistného náhrad neživotního pojištění včetně plateb provedených přímo pojišťovnami autoopravnám, nemocnicím, lékařům atd. Z toho vyplývá, že plná cena, kterou platí domácnosti nebo pojišťovny autoopravnám, nemocnicím, lékařům atd., je zahrnuta v HISC.

"Nároky neživotního pojištění" se rozumí částky, které jsou pojišťovny povinny hradit při vypořádání zranění nebo věcných škod. Jedná se o běžné převody z pojišťoven do domácností příjemců, a proto se zahrnují do disponibilního důchodu domácností. Veškeré výdaje, které vznikají například jako platby autoopravnám, nemocnicím nebo lékařům, se považují jako platby vynaložené domácnostmi a ne pojišťovnami. Není podstatné, zda domácnosti ve skutečnosti vynaloží výdaje před uhrazením pojistných nároků a poté obdrží pojistné plnění, což vypadá jako dávky sociálního zabezpečení, nebo zda platby jsou provedeny přímo pojišťovnami autoopravnám, nemocnicím atd. Hospodářské subjekty vystupují pouze jako prostředníci, kteří jednají za domácnosti, které jsou dále považovány za toho, kdo vynakládá výdaje.

9. Zahrnují platby domácností za průkazy, povolení atd., které jsou považovány za nákup služeb. Jestliže stát využívá vydávání průkazů za účelem příslušné regulační funkce, jako je kontrola způsobilosti nebo kvalifikace dotyčné osoby, je třeba považovat provedené platby za nákup služeb poskytovaných vládními institucemi a ceny zahrnout do HISC, ale jestliže jsou průkazy poskytovány automaticky po platbě příslušné částky, je třeba považovat platby za přímou daň a ne za nákupy. Řidičský průkaz nebo pilotní průkaz, televizní a rozhlasové koncesionářské poplatky, zbrojní průkazy, vstupné do muzeí, půjčovné v knihovnách, poplatky za odvoz odpadků atd. jsou ve většině případů považovány za nákup služeb poskytovaných vládními institucemi, zatímco oprávnění k provozu vozidel, lodí nebo letadel jsou ve většině případů považována za daně.

10. Zahrnují nákup produkce za ekonomicky zanedbatelné ceny, např. vstupného do muzeí.

Výdaje domácností na konečnou spotřebu nezahrnují tyto hraniční případy:

11. Nejsou zde zahrnuty důchody v naturáliích, protože nejsou finančními transakcemi (přesto, že podle ESA odst. 3.76 písm. b) jsou zahrnuty ve výdajích na konečnou spotřebu).

12. a) Nejsou zde zahrnuty naturální sociální transfery přijaté domácnostmi, včetně těch částí výdajů, které byly původně vynaloženy domácnostmi a následně těmto domácnostem uhrazeny sociálním zabezpečením, vládními institucemi nebo neziskovými institucemi sloužícími domácnostem (NISD), např. výdaje na zdravotnictví nebo na vzdělání. Jestliže domácnost kupuje výrobek nebo službu, které jí jsou následně částečně nebo úplně uhrazeny, je domácnost považována pouze za prostředníka jednajícího v zastoupení fondu sociálního zabezpečení, státního orgánu nebo soukromé neziskové instituce. Refundace domácnostem jsou považovány za naturální sociální transfery, provedené sociálním zabezpečením, vládní institucí nebo NISD. Nepovažují se za finanční transfery domácnostem a nepředstavují část disponibilního důchodu domácností. Tento účetní přístup vede ke stejným výsledkům, jakoby fond sociálního zabezpečení zakoupil zboží a služby od jejich výrobců či těch, kdo je poskytují, za tržní cenu a potom je znovu prodal domácnostem za nízké netržní ceny. Z toho vyplývá, že cena pro HISC je částka zaplacená domácností, od které je odečtena refundace.

b) Všechny další refundace vládních institucí, zejména příspěvky na bydlení pro nájemníky za účelem snížení jejich nájemného (včetně plateb jdoucích jménem nájemníka přímo pronajímateli), se považují za sociální dávky v hotovosti, a proto vstupují do disponibilního důchodu domácnosti. Z toho vyplývá, že do HISC vstupuje plná cena výrobku nebo služby před provedením refundace.

13. Nezahrnují se také služby bydlení poskytované vlastníky obydlí, kteří v nich bydlí, protože nejsou finančními transakcemi (přestože jsou podle ESA odstavce 3.76 a) zahrnuty ve výdajích na konečnou spotřebu).

14. Nezahrnuje se nákup bytu a položek považovaných za nabývání nevyráběných aktiv, zejména nákup pozemků.

15. Nezahrnují se také výdaje, které vynakládají vlastníci bytu na dekorace, údržbu a opravy bytu, které obvykle nejsou prováděny nájemníky.

16. Nezahrnují se výdaje na cennosti.

17. Nezahrnují se výdaje domácností vlastnících subjekty bez vlastní právní subjektivity, které jsou vynaloženy pro podnikatelské účely.

18. Nezahrnují se běžné daně z příjmu a majetku, tj. všechny běžné povinné platby ve formě finančních nebo naturálních plnění, které jsou pravidelně vybírány z důchodů a majetku institučních jednotek vládními institucemi a zbytkem světa, a nezahrnují se některé periodicky vybírané daně, které se nestanovují ani z příjmu ani z majetku. Další běžné daně zahrnují všechny takové platby domácností za povolení, která je třeba považovat za daně, jako jsou povolení k vlastnictví a používání vozidla, lodě nebo letadla atd.

19. a) Nezahrnují se příspěvky a různé platby domácností NISD jako odborovým svazům, profesním sdružením, spolkům spotřebitelů, církvím a společenským, kulturním, rekreačním a sportovním spolkům.

b) Jestliže však spolek, svaz, společnost nebo sdružení lze považovat za tržního výrobce prodávajícího služby za ekonomicky významnou cenu, což je běžné i v případě, že má právní status neziskové instituce, budou příspěvky a různé platby domácností považovány za platby za poskytnuté služby (ne za transfer) a tedy za obsažené v HISC.

20. Nezahrnují se dobrovolné transfery domácností v hotovosti nebo v naturální formě dobročinným a pomocným organizacím.

21. Nezahrnují se platby důchodu z majetku včetně úroků. Důchod z majetku je důchod pro vlastníka finančních nebo hmotných nevyrobených aktiv, který obdrží od jiné institucionální jednotky jako protihodnotu za poskytnutí finančních prostředků nebo nevyrobených hmotných aktiv. Úroky jsou obnos, který hradí dlužník věřiteli v průběhu určitého období na základě dohody, aniž se tím zmenší dlužná částka.

22. Nezahrnují se dobrovolné nebo povinné sociální příspěvky, jako jsou skutečné sociální příspěvky zaměstnavatele do fondů sociálního pojištění, pojišťoven nebo samostatných či nesamostatných penzijních fondů, které spravují programy sociálního zabezpečení, aby jejich zaměstnanci obdrželi sociální dávky, stejně jako sociální příspěvky zaměstnanců na sociální pojištění nebo jiné programy, financované ze soukromých či jiných zdrojů.

23. Nezahrnují se služby životního pojištění a služby penzijních fondů (přesto, že podle ESA odst. 3.76. písm. f) a g) jsou takovéto služby zahrnuty do výdajů na konečnou spotřebu ve výši implicitní platby za poskytnuté služby).

24. Nezahrnuje se čisté neživotní pojistné. Toto pojistné je splatné na základě pojistných smluv, uzavřených institucionálními jednotkami. Pojistné smlouvy jednotlivých domácností uzavřené jednotlivými domácnostmi jsou uzavřené výlučně z vlastní iniciativy a k vlastnímu užitku domácností, nezávisle na zaměstnavatelích nebo vládních institucích a mimo jakékoli programy sociálního pojištění. Čisté neživotní pojistné obsahuje jak skutečné pojistné splatné pojištěnci, aby obdrželi pojištění v průběhu účetního období (vydělané pojistné), tak dodatkové pojistné splatné z důchodů z vlastnictví připsaných pojištěncům, po odečtení platby za poskytnuté služby pojišťoven, které pojištění sjednaly. (Pozn.: tento poplatek za službu je zahrnut ve finančních výdajích domácností na konečnou spotřebu). Čisté neživotní pojistné představuje částky k dispozici pro krytí rizik různých událostí nebo nehod, které mají za následek škodu na majetku nebo zranění osob z přirozených příčin či následkem lidského přičinění, například ohně, záplav, srážek, kolizí, utopení, krádeže, násilí, nehod, nemocí, anebo proti finančním ztrátám způsobeným událostmi, jako jsou nemoc, nezaměstnanost, nehody atd.

25. Nezahrnuje běžné transfery mezi domácnostmi, tedy všechny běžné finanční a naturální transfery prováděné domácnostmi rezidentů na jinou domácnost či přijímané od jiné domácnosti rezidenta nebo nerezidenta.

26. Nezahrnuje pokuty a poplatky, které byly uloženy institucionálním jednotkám soudy nebo kvazispolečnostmi a jsou považovány za povinné běžné platby. Také nejsou zahrnuty pokuty a poplatky uložené správcem daně za daňový únik nebo za opožděné platby daní, které obvykle nemohou být odlišeny od daní samotných.

27. Nezahrnuje loterie a sázkové hry, ani platby poplatků za služby jednotkám, organizujícím loterie nebo sázkové hry, ani běžné finanční transfery vyplácené výhercům (přestože podle ESA odstavce 4 135 je tento poplatek za službu zahrnut ve finančních výdajích na konečnou spotřebu).

B. DEFINICE CENY

28. V době nákupu je kupní cena takovou cenou produktů, kterou kupující skutečně platí; včetně jakýchkoli daní bez jakýchkoli slev; po odečtení slev na hromadné nákupy nebo nákupy mimo sezónu; bez úroků a poplatků za služby za zprostředkování úvěru; bez dodatečných poplatků, které je třeba zaplatit při nedodržení dohodnuté doby splatnosti.

29. Zboží a služby pro individuální spotřebu ("individuální zboží a služby") jsou pořízeny domácností a použity k uspokojení potřeb a přání členů této domácnosti. Individuální zboží a služby mají tyto charakteristiky:

a) musí být možné zjistit, která domácnost (který člen domácnosti) výrobek nebo službu koupila, a také čas, kdy se tak stalo;

b) domácnost musí souhlasit s dodávkou výrobku či služby a provést opatření, která jsou nezbytná, například návštěvu školy nebo pobyt na klinice;

c) musí se jednat o takové zboží nebo služby, jejichž získání jednou domácností nebo osobou nebo případně jednou malou skupinou osob, vylučuje jejich získání jinými domácnostmi nebo osobami.

Všechny výdaje domácností na konečnou spotřebu jsou částí individuální spotřeby. Podle dohody je všechno zboží a služby, poskytované NISD považováno za individuální spotřebu.

Podle dohody jsou všechny finanční výdaje státu na konečnou spotřebu ve vzdělání, zdravotnictví, sociální zabezpečení, sportu, rekreaci a kultuře považovány za výdaje na individuální spotřebu s výjimkou výdajů na veřejnou správu, řízení, výzkum atd. Kromě toho jsou výdaje na bydlení, odvoz odpadů, odvod odpadových vod a náklady na dopravu považovány také za individuální. Výdaje na kolektivní spotřebu jsou zbývající výdaje na spotřebu vládních institucí. Sestávají zejména z výdajů na správu a řízení společnosti, zajištění obranyschopnosti a bezpečnosti, zajištění veřejného pořádku, právních předpisů a nařízení, péče o veřejné zdraví, ochrany životního prostředí, výzkumu a vývoje, infrastruktury a ekonomického rozvoje.

--------------------------------------------------

31998R1687