Směrnice Rady 98/49/ES

ze dne 29. června 1998

o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 51 a 235 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

(1) vzhledem k tomu, že jednou ze základních svobod Společenství je volný pohyb osob; že Smlouva stanoví, že Rada jednomyslně přijme v oblasti sociálního zabezpečení opatření, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků;

(2) vzhledem k tomu, že sociální ochrana pracovníků je zajištěna zákonnými systémy sociálního zabezpečení doplněnými doplňkovými systémy sociálního zabezpečení;

(3) vzhledem k tomu, že právní předpisy, které Rada již přijala na ochranu nároků na sociální zabezpečení pracovníků a jejich rodinných příslušníků pohybujících se ve Společenství, totiž nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství [4] a nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství [5], se týkají pouze zákonných systémů důchodového zabezpečení; že systém koordinace stanovený ve zmíněných nařízeních se nevztahuje na systémy penzijního připojištění s výjimkou těch, které spadají pod pojem "právní předpisy" vymezený v čl. 1 písm. j) prvním pododstavci nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 nebo které jsou předmětem prohlášení členského státu podle zmíněného článku;

(4) vzhledem k tomu, že Rada má rozsáhlou pravomoc uvážení, pokud jde o výběr nejvhodnějších opatření pro dosažení cíle článku 51 Smlouvy; že systém koordinace stanovený nařízením (EHS) č. 1408/71 a nařízením (EHS) č. 574/72, zejména pravidla pro sčítání, není přizpůsoben pro systémy penzijního připojištění, s výjimkou systémů, na které se vztahuje pojem "právní předpisy" vymezený v čl. 1 písm. j) prvním pododstavci nařízení (EHS) č. 1408/71 nebo které jsou předmětem prohlášení členského státu podle zmíněného článku, a proto by pro ně měla platit zvláštní opatření, prvním z nichž je tato směrnice, aby se přihlédlo k jejich zvláštní povaze a k rozdílnosti těchto systémů uvnitř jednotlivých členských států a mezi nimi;

(5) vzhledem k tomu, že na žádný důchod nebo dávku by se neměla vztahovat tato směrnice a zároveň nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72, a proto žádný systém penzijního připojištění, na který se vztahují zmíněná nařízení na základě prohlášení členského státu podle čl. 1 písm. j) nařízení (EHS) č. 1408/71, nemůže být upraven touto směrnicí;

(6) vzhledem k tomu, že v doporučení 92/442/EHS ze dne 27. července 1992 o konvergenci cílů a politik v oblasti sociální ochrany [6] doporučila Rada členským státům "je-li to nezbytné, podporovat změny podmínek upravujících získání nároku na starobní důchod, zejména na penzijní připojištění s cílem odstranit překážky mobility zaměstnaných pracovníků";

(7) vzhledem k tomu, že k tomuto cíli lze přispět, pokud se pracovníkům, kteří se pohybují z jednoho členského státu do druhého nebo jejichž místo výkonu práce je přeloženo do jiného členského státu, zajistí stejné zacházení při ochraně jejich nároků na penzijní připojištění jako těm pracovníkům, kteří zůstávají ve stejném členském státě nebo jejichž místo výkonu práce se mění ve stejném členském státě;

(8) vzhledem k tomu, že volný pohyb osob, který je jedním ze základních práv vyjádřených ve Smlouvě, se neomezuje na zaměstnané osoby, ale vztahuje se rovněž na samostatně výdělečně činné osoby;

(9) vzhledem k tomu, že Smlouva kromě článku 235 nestanoví jiné pravomoci k přijetí vhodných opatření v oblasti sociálního zabezpečení pro samostatně výdělečně činné osoby;

(10) vzhledem k tomu, že má-li být umožněn účinný výkon práva volného pohybu, měli by mít pracovníci a jiné oprávněné osoby určité záruky rovného zacházení, pokud jde o zachování jejich nároků na důchod nabytých v souvislosti se systémy penzijního připojištění;

(11) vzhledem k tomu, že členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby zajistily na základě systému penzijního připojištění platby dávek současným a bývalým účastníkům, jakož i dalším osobám oprávněným z těchto systémů ve všech členských státech, s ohledem na to, že jsou podle článku 73b Smlouvy zakázána veškerá omezení volného pohybu kapitálu a plateb;

(12) vzhledem k tomu, že pro usnadnění výkonu práva volného pohybu musí být vnitrostátní právní předpisy, je-li to nezbytné, přizpůsobeny, aby bylo možné dále platit příspěvky do schváleného systému penzijního připojištění zřízeného v jednom členském státě pracovníky, kteří jsou v souladu s hlavou II nařízení (EHS) č. 1408/71 vysláni do jiného členského státu, nebo jejich jménem;

(13) vzhledem k tomu, že Smlouva nevyžaduje pouze zrušení veškeré diskriminace založené na státní příslušnosti mezi pracovníky členských států, ale rovněž odstranění všech vnitrostátních opatření, která by mohla pracovníkům bránit ve výkonu základních svobod zaručených Smlouvou a vyložených Evropským soudním dvorem v následných rozsudcích nebo tento výkon pro ně učinit méně přitažlivý;

(14) vzhledem k tomu, že pracovníky, kteří vykonávají své právo volného pohybu, by zaměstnavatelé, správci nebo jiné osoby odpovědné za správu systémů penzijního připojištění měli odpovídajícím způsobem informovat o možnostech a výběru, které jsou jim nabízeny;

(15) vzhledem k tomu, že touto směrnicí nejsou dotčeny právní předpisy členských států týkající se kolektivních opatření na obranu profesních zájmů;

(16) vzhledem k tomu, že z důvodu různorodosti doplňkových systémů sociálního zabezpečení by se Společenství mělo omezit pouze na stanovení obecného rámce pro cíle, kterých má být dosaženo, a že vhodným právním nástrojem je proto směrnice;

(17) vzhledem k tomu, že v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality vymezenými v článku 3b Smlouvy nemůže být cílů této směrnice dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodů rozsahu či účinků navrhované činnosti, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství; že tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

ÚČEL A OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Účelem této směrnice je chránit nároky účastníků systémů penzijního připojištění, kteří se pohybují z jednoho členského státu do druhého, a přispět tak k odstranění překážek volného pohybu zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných ve Společenství. Tato ochrana se týká nároku na důchod na základě dobrovolných i povinných systémů penzijního připojištění, s výjimkou systémů upravených nařízením (EHS) č. 1408/71.

Článek 2

Tato směrnice se vztahuje na účastníky systému penzijního připojištění a na jiné osoby oprávněné z tohoto systému, kteří nabyli nebo nabývají nárok v jednom nebo v několika členských státech.

KAPITOLA II

DEFINICE

Článek 3

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) "penzijním připojištěním" starobní důchod a invalidní a pozůstalostní důchod, pokud je upravují předpisy o systémech penzijního připojištění zřízených podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí, které mají doplňovat nebo nahrazovat dávky poskytované zákonnými systémy sociálního zabezpečení pro stejné pojistné události;

b) "systémem penzijního připojištění" jakýkoli profesní systém zřízený podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí, jako jsou smlouva o skupinovém pojištění nebo soustava přerozdělování pojistného uzavřená v jednom nebo několika odvětvích nebo oblastech podnikání, systém průběžného financování, fondový systém nebo přislíbený důchod zaručený rezervami podniků na důchodové zabezpečení nebo jakákoli společná nebo srovnatelná úprava, která má poskytovat doplňkové platby zaměstnancům nebo osobám samostatně výdělečně činným;

c) "nároky na důchod" jakékoli dávky, na které má účastník nebo jiná oprávněná osoba nárok na základě pravidel systému penzijního připojištění a případných vnitrostátních právních předpisů;

d) "nabytými nároky na důchod" jakékoli nároky na dávky, které vzniknou po splnění podmínek podle pravidel systému penzijního připojištění a případných vnitrostátních předpisů;

e) "vyslaným pracovníkem" pracovník vyslaný, aby pracoval v jiném členském státě, který podle kapitoly II nařízení (EHS) č. 1408/71 nadále podléhá právním předpisům členského státu původu; "vyslání" je vykládáno obdobně;

f) "příspěvkem" jakékoli platby, které byly uskutečněny nebo které se považují za uskutečněné do systému penzijního připojištění.

KAPITOLA III

OPATŘENÍ NA OCHRANU NÁROKU NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ PRACOVNÍKŮ, KTEŘÍ SE POHYBUJÍ VE SPOLEČENSTVÍ

Článek 4

Rovné zacházení při zachování nároků na důchod

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily zachování nabytých nároků na důchod pro účastníky systému penzijního připojištění, za které v důsledku jejich pohybu z jednoho členského státu do druhého již nejsou hrazeny příspěvky do tohoto systému, a to ve stejném rozsahu jako pro účastníky, za které již nejsou hrazeny příspěvky, ale kteří zůstávají ve stejném členském státě. Tento článek se rovněž použije na ostatní osoby oprávněné na základě dotčeného systému penzijního připojištění.

Článek 5

Přeshraniční platby

Členské státy zajistí, že systémy penzijního připojištění v ostatních členských státech hradí účastníkům systému penzijního připojištění a ostatním oprávněným osobám veškeré dávky splatné podle těchto systémů po odpočtu daní a poplatků za zpracování, které se uplatňují.

Článek 6

Příspěvky do systému penzijního připojištění hrazené vyslanými pracovníky nebo jejich jménem

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby příspěvky do systému penzijního připojištění zřízeného v některém členském státě mohly být i nadále hrazeny vyslanými pracovníky, kteří se účastní tohoto systému, nebo jejich jménem po dobu jejich vyslání do jiného členského státu.

2. Jsou-li podle odstavce l nadále hrazeny příspěvky do systému penzijního připojištění zřízeného v některém členském státě, je vyslaný pracovník a případně jeho zaměstnavatel osvobozen od povinnosti hradit příspěvky do systému penzijního připojištění v jiném členském státě.

Článek 7

Informování účastníků

Členské státy přijmou opatření, aby zajistily, že zaměstnavatelé, správci nebo jiné osoby příslušné pro správu systému penzijního připojištění informují účastníky odpovídajícím způsobem o jejich nárocích na dávky a na možnosti volby, které jim nabízejí právní systémy, pokud se vydají do jiného členského státu. Poskytované informace odpovídají alespoň informacím poskytovaným účastníkům, za něž tyto příspěvky již nejsou hrazeny, kteří však zůstávají v témž členském státě.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 8

Členské státy mohou stanovit, že se článek 6 vztahuje pouze na vyslání, ke kterým dojde po 25. červenci 2001.

Článek 9

Členské státy zavedou do svého právního řádu nezbytná opatření, aby umožnily každému, kdo se cítí poškozen neuplatněním této směrnice, dožadovat se svých nároků soudní cestou, poté co se případně obrátí na jiné příslušné orgány.

Článek 10

l. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 36 měsíců od jejího vstupu v platnost nebo dbají, aby sociální partneři nejpozději k uvedenému dni zavedli požadovaná ustanovení dohodou. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zaručily v jakémkoli okamžiku výsledky požadované touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Oznámí Komisi názvy vnitrostátních orgánů, které jsou příslušné pro provádění této směrnice.

2. Nejpozději 25. ledna 2002 sdělí členské státy Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

3. Na základě informací poskytnutých členskými státy předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru do šesti let od vstupu této směrnice v platnost.

Tato zpráva se týká uplatňování této směrnice a případně navrhne jakékoli změny, které se ukáží jako nezbytné.

Článek 11

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 12

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 29. června 1998.

Za Radu

předseda

R. Cook

[1] Úř. věst. C 5, 9.1.1998, s. 4.

[2] Úř. věst. C 152, 18.5.1998.

[3] Úř. věst. C 157, 25.5.1998, s. 26.

[4] Úř. věst. C 149, 5.7.1971, s. 2. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1223/98 (Úř. věst. L 168, 13.6.1998, s. 1).

[5] Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1223/98 (Úř. věst. L 168, 13.6.1998, s. 1).

[6] Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 49.

--------------------------------------------------