Směrnice Rady

ze dne 29. července 1991

o řidičských průkazech

(91/439/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 75 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že pro účely společné dopravní politiky a jako příspěvek ke zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, jakož i ulehčení pohybu osob, které se usazují v jiném státě než v tom, ve kterém vykonali zkoušku k získání řidičského oprávnění, je třeba, aby existoval řidičský průkaz podle vzoru Společenství, který by členské státy vzájemně uznávaly bez povinnosti výměny průkazů;

vzhledem k tomu, že první krok v tomto směru byl učiněn první směrnicí Rady 80/1263/EHS ze dne 4. prosince 1980 o zavedení řidičského průkazu Společenství [4], kterou se zavedl řidičský průkaz podle vzoru Společenství, vzájemné uznávání řidičských průkazů jednotlivých členských států ostatními členskými státy a výměna řidičských průkazů pro držitele, kteří přemisťují své obvyklé bydliště nebo místo zaměstnání z jednoho členského státu do druhého; že je třeba pokračovat v dosaženém pokroku;

vzhledem k tomu, že je třeba upravit vzor řidičského průkazu zavedený směrnicí 80/1263/EHS tak, aby mimo jiné odrážel sblížení skupin a podskupin vozidel, a aby usnadnil orientaci v řidičských průkazech uvnitř i vně Společenství;

vzhledem k tomu, že z důvodu bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je třeba stanovit minimální požadavky pro vydávání řidičských průkazů;

vzhledem k tomu, že článek 3 směrnice 80/1263/EHS stanoví, že konečná ustanovení, kterými bude obecně zavedena skupina vozidel uvedených v tomto článku, mají být přijata bez možnosti odchýlení, stejně jako podmínky platnosti řidičských průkazů;

vzhledem k tomu, že je třeba umožnit další dělení zmíněných skupin vozidel, aby se podporoval postupný přístup k řízení těchto vozidel v zájmu bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, a aby byla vzata v úvahu situace v jednotlivých členských státech;

vzhledem k tomu, že je třeba přijmout zvláštní ustanovení, která usnadní tělesně postiženým osobám přístup k řízení motorových vozidel;

vzhledem k tomu, že článek 10 směrnice 80/1263/EHS stanoví další sbližování norem pro zkoušky k získání řidičského oprávnění a pro vydávání řidičských průkazů; že za tímto účelem je třeba definovat znalosti, dovednosti a chování při řízení motorových vozidel a vypracovat zkoušky k získání řidičského oprávnění založené na těchto požadavcích; že je třeba znovu definovat minimální požadavky na tělesné a duševní schopnosti potřebné k řízení takových vozidel;

vzhledem k tomu, že ustanovení článku 8 směrnice 80/1263/EHS, zvláště povinnost výměny řidičského průkazu nejpozději do jednoho roku od změny obvyklého bydliště, představují překážku pro volný pohyb osob; že toto je nepřijatelné vzhledem k pokroku, který byl učiněn směrem k evropské integraci;

vzhledem k tomu, že z důvodů bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích by navíc měly mít členské státy možnost uplatňovat vnitrostátní předpisy při odnímání, pozastavování a rušení řidičských průkazů týkající se všech držitelů řidičských průkazů, kteří mají obvyklé bydliště na jejich území,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1. Členské státy zavedou národní řidičský průkaz podle vzoru Společenství obsaženého v příloze I v souladu s touto směrnicí.

2. Řidičské průkazy vydané členskými státy se vzájemně uznávají.

3. Jestliže si držitel platného národního řidičského průkazu zřídí obvyklé bydliště v jiném členském státě než v tom, který průkaz vydal, může hostitelský členský stát uplatňovat na držitele průkazu své vnitrostátní předpisy o době platnosti průkazu, lékařských prohlídkách, daňové předpisy a může do průkazu zaznamenat jakékoli údaje nezbytné pro správní účely.

Článek 2

1. Znak na první straně řidičských průkazů podle vzoru Společenství obsahuje rozlišovací značku členského státu, který průkaz vydal.

2. Členské státy učiní všechny nezbytné kroky k zamezení padělání řidičských průkazů.

3. Se souhlasem Komise mohou členské státy provést na vzoru vyobrazenému v příloze I úpravy nezbytné k počítačovému zpracování řidičských průkazů.

Článek 3

1. Řidičský průkaz podle článku 1 opravňuje k řízení vozidel těchto skupin:

Skupina A

- motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj;

Skupina B

- motorová vozidla s maximální přípustnou hmotností 3500 kilogramů a nejvíce osmi sedadly kromě sedadla řidiče; motorová vozidla v této skupině mohou mít ještě přívěs s maximální přípustnou hmotností do 750 kilogramů;

- soupravy tažného vozidla skupiny B a přívěsu, s maximální přípustnou hmotností soupravy vozidel do 3500 kilogramů a s maximální přípustnou hmotností přívěsu, která nepřesahuje nezatíženou hmotnost tažného vozidla;

Skupina B + E

- soupravy vozidel skládající se z tažného vozidla skupiny B a přívěsu, pokud tyto soupravy nespadají do skupiny B;

Skupina C

- motorová vozidla, která nepatří do skupiny D, s maximální přípustnou hmotností nad 3500 kilogramů; motorová vozidla v této skupině mohou být doplněna přívěsem s maximální přípustnou hmotností do 750 kilogramů;

Skupina C + E

- soupravy vozidel skládající se z tažného vozidla skupiny C a přívěsu, který má maximální přípustnou hmotnost nad 750 kilogramů;

Skupina D

- motorová vozidla užívaná pro přepravu osob s více než osmi sedadly kromě sedadla řidiče; motorová vozidla v této skupině mohou být doplněna o přívěs s maximální přípustnou hmotností do 750 kilogramů;

Skupina D + E

- soupravy vozidel skládající se z tažného vozidla skupiny D a přívěsu, který má maximální přípustnou hmotnost nad 750 kilogramů.

2. V rámci skupin A, B, B + E, C, C + E, D a D + E může být vydán zvláštní řidičský průkaz pro řízení vozidel těchto podskupin:

Podskupina A1

- lehké motocykly se zdvihovým objemem válců do 125 cm3 a s výkonem motoru do 11 kW;

Podskupina B1

- tříkolová a čtyřkolová vozidla s vlastním pohonem;

Podskupina C1

- motorová vozidla, která nespadají do skupiny D, jejichž maximální přípustná hmotnost se pohybuje mezi 3500 kilogramy a 7500 kilogramy; motorová vozidla v této podskupině mohou být doplněna o přívěs s maximální přípustnou hmotností do 750 kilogramů;

Podskupina C1 + E

- soupravy vozidel skládající se z tažného vozidla v podskupině C1 a přívěsu, který má maximální přípustnou hmotnost nad 750 kilogramů, pokud maximální přípustná hmotnost této soupravy je do 12000 kilogramů a maximální přípustná hmotnost přívěsu nepřesahuje nezatíženou hmotnost tažného vozidla;

Podskupina D1

- motorová vozidla používaná k přepravě osob s více než osmi a nejvýše šestnácti sedadly kromě sedadla řidiče; motorová vozidla v této podskupině mohou být doplněna o přívěs s maximální přípustnou hmotností do 750 kilogramů;

Podskupina D1 + E

- soupravy vozidel skládající se z tažného vozidla v podskupině D1 a přívěsu, který má maximální přípustnou hmotnost nad 750 kilogramů, pokud

- maximální přípustná hmotnost této soupravy je do 12000 kilogramů a maximální přípustná hmotnost přívěsu nepřesahuje nezatíženou hmotnost tažného vozidla a

- přívěs není používán pro přepravu osob.

3. Pro účely tohoto článku se

- "vozidlem s vlastním pohonem" rozumí jakékoli vozidlo s vlastním pohonem pohybující se po komunikaci jiné než kolejové vozidlo;

- "tříkolovým vozidlem" a "čtyřkolovým vozidlem" rozumí jakékoli tříkolové nebo čtyřkolové vozidlo skupiny B, jehož maximální přípustná rychlost přesahuje 50 km/h nebo které má zážehový spalovací motor, jehož zdvihový objem válců je větší než 50 cm3, nebo má jakýkoli motor se stejným výkonem. Nezatížená hmotnost nesmí přesáhnout 550 kilogramů. U vozidel s elektrickým pohonem se do nezatížené hmotnosti nepočítá hmotnost baterie.

Členské státy mohou stanovit nižší normy týkající se nezatížené hmotnosti a přidat další, například pro nejvyšší zdvihový objem válců nebo výkon;

- "motocyklem" rozumí jakékoli dvoukolové vozidlo s maximální přípustnou rychlostí nad 50 km/h nebo vybavené spalovacím motorem se zdvihovým objemem válců větším než 50 cm3; to platí i pro motocykl s postranním vozíkem;

- "motorovým vozidlem" rozumí jakékoli vozidlo s vlastním pohonem obvykle používané pro přepravu cestujících nebo nákladu po silnici nebo pro tažení vozidel používaných pro přepravu cestujících nebo nákladu po silnici, kromě motocyklů. Tento pojem zahrnuje trolejbusy, tj. vozidla připojená k elektrickému vodiči, ale nejezdící po kolejích. Nezahrnuje zemědělské nebo lesnické traktory;

- "zemědělským nebo lesnickým traktorem" rozumí jakékoliv kolové nebo pásové vozidlo s vlastním pohonem s nejméně dvěma nápravami, jehož hlavní funkce spočívá v tažné síle, a které je speciálně navrženo, aby tahalo, tlačilo, vozilo nebo pracovalo s určitým nářadím, stroji nebo přívěsy používanými při zemědělských nebo lesních pracích, a jehož použití pro přepravu cestujících nebo nákladu po silnici nebo pro tažení vozidel používaných pro přepravu cestujících nebo nákladu po silnici je pouze druhořadé.

4. Po konzultaci Komise mohou členské státy snížit hranici rychlostí uvedených v odst. 3 druhé a třetí odrážce; tato skutečnost musí být vyznačena v řidičském průkazu.

5. U podskupiny A1 mohou členské státy stanovit další omezující pravidla.

6. Se souhlasem Komise mohou členské státy vyjmout z působnosti tohoto článku určité zvláštní typy vozidel poháněných silou, například speciální vozidla pro postižené.

Článek 4

1. V řidičském průkazu musí být uvedeno, za jakých podmínek je řidič oprávněn řídit.

2. Pokud je z důvodu tělesného postižení řidič oprávněn řídit pouze určité typy vozidel nebo vozidla upravená, skládají se praktické zkoušky uvedené v článku 7 v takovém vozidle.

Článek 5

1. Vydávání řidičských průkazů se řídí těmito podmínkami:

a) průkazy pro skupiny C a D lze vydat pouze řidičům, kteří jsou již oprávněni řídit vozidla skupiny B;

b) průkazy pro skupiny B + E, C + E, D + E lze vydat pouze řidičům, kteří jsou již oprávněni řídit vozidla skupiny B (pro B + E), C (pro C + E) nebo D (pro D + E).

2. Platnost řidičských průkazů je stanovena takto:

a) průkazy vydané pro skupinu C + E nebo D + E platí pro soupravy vozidel skupiny B + E;

b) průkazy vydané pro skupinu C + E platí pro skupinu D + E, pokud jsou jejich držitelé oprávněni řídit vozidla skupiny D.

3. Pro řízení vozidel na svém území mohou členské země stanovit,

a) že se na tříkolová a čtyřkolová vozidla s vlastním pohonem vztahují průkazy pro skupinu A nebo A1;

b) že se na lehké motocykly vztahují průkazy pro skupinu B.

4. Po konzultaci Komise mohou členské státy na svém území povolit řízení

a) vozidel skupiny D1 (nejvýše se 16 sedadly kromě sedadla řidiče a s maximální přípustnou hmotností do 3500 kilogramů, do které není zahrnuto jakékoli speciální zařízení pro přepravu postižených osob) řidičům starším 21 let, kteří jsou držiteli řidičského oprávnění skupiny B, které získali nejméně před dvěma lety, pokud jsou vozidla používána neziskovými organizacemi k sociálním účelům a pokud řidič poskytuje své služby jako dobrovolník;

b) vozidel s maximální přípustnou hmotností nad 3500 kilogramů řidičům starším 21 let, kteří jsou držiteli řidičského oprávnění skupiny B, které získali nejméně před dvěma lety, pokud jsou tato vozidla hlavně používána v zaparkovaném stavu k rekreaci nebo výuce, pokud jsou používána neziskovými organizacemi pro sociální účely a pokud jsou upravena tak, že nemohou být použita buď pro přepravu více než devíti osob nebo přepravu jakéhokoli nákladu kromě nákladu naprosto nezbytného pro tyto účely.

Článek 6

1. Minimální věk pro vydání řidičského průkazu je následující:

a) 16 let

- pro podskupinu A1,

- pro podskupinu B1;

b) 18 let

- pro skupinu A; avšak řídit motocykly s výkonem motoru nad 25 kW nebo s poměrem výkonu motoru a hmotnosti nad 0,16 kW/kg (nebo motocykly s postranním vozíkem s poměrem výkonu motoru a hmotnosti nad 0,16 kW/kg) je možné pouze po nejméně dvouleté praxi na motocyklech s nižšími technickými podmínkami ve skupině A; od požadavku praxe může být upuštěno, pokud je žadateli alespoň 21 let a pokud složí zvláštní zkoušky dovedností a chování,

- pro skupiny B, B + E,

- pro skupiny C, C + E a podskupiny C1, C1 + E, aniž jsou dotčena ustanovení o řízení těchto vozidel stanovená nařízením Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě [5];

c) 21 let

- pro skupiny D a D + E a podskupiny D1, D1 + E, aniž jsou dotčena ustanovení o řízení takových vozidel stanovená nařízením (EHS) č. 3820/85.

2. Členské státy mohou snížit hranici minimálního věku pro skupiny A, B a B + E a vydávat tyto řidičské průkazy od 17 let, kromě ustanovení pro skupinu A stanovených v poslední větě odst. 1 písm. b) první odrážky.

3. Členské státy mohou odmítnout uznat na svém území platnost řidičských průkazů vydaných řidičům mladším 18 let.

Článek 7

1. Řidičské průkazy mohou být vydány pouze žadatelům,

a) kteří vykonali zkoušku k získání řidičského oprávnění a kteří jsou zdravotně způsobilí v souladu s přílohami II a III;

b) kteří mají obvyklé bydliště na území členského státu, který řidičský průkaz vydal, nebo kteří mohou doložit, že už tam alespoň šest měsíců studují.

2. Aniž jsou dotčeny předpisy, které přijme v tomto směru Rada, zachovává si každý členský stát právo stanovit podle svých kritérií dobu platnosti řidičských průkazů, které vydává.

3. Se souhlasem Komise se mohou členské státy odchýlit od přílohy III, je-li toto v souladu s vývojem lékařské vědy a se zásadami stanovenými v uvedenépříloze.

4. Po konzultaci s Komisí mohou členské státy uplatňovat na vydávání řidičských průkazů své vnitrostátní předpisy týkající se jiných podmínek než těch, které byly stanoveny touto směrnicí, aniž by byly dotčeny vnitrostátní trestní a policejní předpisy.

5. Nikdo nesmí být držitelem řidičských průkazů více než jednoho členského státu.

Článek 8

1. Pokud si držitel platného řidičského průkazu vydaného jedním členským státem zřídí obvyklé bydliště v jiném členském státě, může požádat, aby mu byl vyměněn jeho řidičský průkaz za průkaz se stejnou platností; je na členském státu, který výměnu provádí, aby v případě potřeby zkontroloval, zda je předkládaný řidičský průkaz stále platný.

2. S výhradou zachování zásady teritoriality trestních a policejních předpisů může členský stát, ve kterém má držitel řidičského průkazu obvyklé bydliště, uplatňovat své vnitrostátní předpisy týkající se omezení, pozastavení, odnětí nebo zrušení řidičského oprávnění na držitele řidičského průkazu vydaného jiným členským státem a v případě nutnosti vyměnit za tímto účelem řidičský průkaz.

3. Členský stát, který provádí výměnu, vrátí starý průkaz orgánům členského státu, který průkaz vydal, a uvede důvody výměny.

4. Každý členský stát může odmítnout uznat platnost jakéhokoli řidičského průkazu vydaného jiným členským státem osobě, na kterou se na území prvého členského státu vztahuje některé z opatření podle odstavce 2.

Každý členský stát může rovněž odmítnout vydat řidičský průkaz žadateli, na kterého se vztahuje takové opatření v jiném členském státě.

5. Náhrada za řidičský průkaz, který byl například ztracen nebo odcizen, může být získána od příslušných orgánů státu, ve kterém má držitel obvyklé bydliště; tyto orgány vydají náhradní průkaz na základě údajů, které mají k dispozici, nebo na základě dokladů poskytnutých příslušnými orgány členského státu, který vydal původní průkaz.

6. Pokud členský stát vymění řidičský průkaz vydaný třetí zemí za řidičský průkaz podle vzoru Společenství, musí být tato výměna v novém průkazu zaznamenána, stejně jako následné prodloužení platnosti nebo náhrada průkazu.

Tato výměna může být provedena pouze tehdy, jestliže byl řidičský průkaz vydaný třetí zemí vrácen příslušným orgánům členského státu, který výměnu provádí. Pokud se držitel tohoto průkazu přestěhuje do jiného členského státu, nemusí tento stát použít čl. 1 odst. 2.

Článek 9

Pro účely této směrnice se "obvyklým bydlištěm" rozumí místo, kde se určitá osoba obvykle zdržuje, tj. nejméně 185 dní v kalendářním roce z důvodů osobních a profesních vazeb nebo v případě osob bez profesních vazeb z důvodu osobních vazeb vyplývajících z úzkých vztahů mezi touto osobou a místem, kde bydlí.

Za obvyklé bydliště osoby, jejíž profesní vazby jsou jinde než osobní vazby a která tedy střídavě pobývá na různých místech ve dvou nebo více členských státech, se však považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se tam pravidelně vrací. Tato poslední podmínka se nepožaduje, pokud osoba pobývá v některém členském státě, aby zde vykonávala časově omezený úkol. Navštěvování vysoké školy nebo školy neznamená přesun obvyklého bydliště.

Článek 10

Se souhlasem Komise stanoví členské státy, které skupiny řidičských oprávnění vydaných před zavedením této směrnice odpovídají novým skupinám definovaným v článku 3.

Se souhlasem Komise mohou členské státy učinit takové úpravy ve svých předpisech, které jsou nezbytné pro provedení čl. 8 odst. 4, 5 a 6.

Článek 11

Pět let po uvedení této směrnice v účinnost přezkoumá Rada na základě návrhu Komise vnitrostátní předpisy, které se týkají podskupin, které budou stanoveny v souladu s článkem 3, s cílem tyto podskupiny případně sladit nebo vypustit.

Článek 12

1. Po konzultaci s Komisí přijmou členské státy před 1. červencem 1994 právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. července 1996.

2. Přijímají-li členské státy tato opatření, musí v nich být učiněn odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejichúředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

3. Členské státy si jsou nápomocny při provádění této směrnice a v případě potřeby si vymění informace o řidičských průkazech, které zaregistrovaly.

Článek 13

Směrnice 80/1263/EHS se zrušuje od 1. července 1996.

Článek 14

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 29. července 1991.

Za Radu

předseda

H. van den Broek

[1] Úř. věst. C 48, 27.2.1989, s. 1.

[2] Úř. věst. C 175, 16.7.1990, s. 40.

[3] Úř. věst. C 159, 26.6.1989, s. 21.

[4] Úř. věst. L 375, 31.12.1980, s. 1.

[5] Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

USTANOVENÍ O VZORU ŘIDIČSKÉHO PRŮKAZU SPOLEČENSTVÍ

1. Barva řidičského průkazu podle vzoru Společenství je růžová a jeho celkové rozměry jsou:

výška : 106 mm;

šířka : 222 mm.

2. Průkaz má šest stran:

Strana 1 obsahuje:

- rozlišovací značku členského státu, který průkaz vydává,

- název členského státu, který průkaz vydává (není povinné),

- následující rozlišovací značku členského státu, který průkaz vydává:

B : Belgie

DK : Dánsko

D : Německo

GR : Řecko

E : Španělsko

F : Francie

IRL : Irsko

I : Itálie

L : Lucembursko

NL : Nizozemsko

P : Portugalsko

UK : Spojené království

;

- slova "řidičský průkaz" vytištěná velkými písmeny v jazyce nebo jazycích členského státu, který průkaz vydává; po přiměřené mezeře též malými písmeny ve všech ostatních jazycích Evropských společenství,

- slova "Vzor Evropských společenství" vytištěná v jazyce nebo jazycích členského státu, který průkaz vydává.

Strana 2 obsahuje:

1. příjmení držitele;

2. jméno držitele;

3. datum a místo narození držitele;

4. název příslušného úřadu, který průkaz vydává (včetně místa a data vydání a razítka příslušného úřadu);

5. číslo průkazu;

6. fotografii držitele;

7. podpis držitele;

8. bydliště nebo adresa pro zasílání pošty (není povinné).

Strany 3 a 4 obsahují:

(pod)skupinu vozidla, datum vydání řidičského oprávnění pro jednotlivé (pod)skupiny, doba platnosti, razítko úřadu, doplňující informace nebo omezení v kódové podobě pro každou danou (pod)skupinu.

Podskupiny, které nejsou stanoveny právními předpisy některého členského státu, nemusí být v řidičských průkazech vydaných tímto státem uvedeny.

Kódy používané na straně 4 jsou tyto:

kódy 1-99 : harmonizované kódy Společenství,

kódy 100 a více : vnitrostátní kódy platné jen pro řízení na území

Datum prvního vydání řidičského oprávnění v jednotlivých skupinách musí být v případě výměny nebo náhrady zaznamenáno na straně 3.

Strana 5 obsahuje například tyto informace:

- všechna období, během nichž byla pozastavena platnost řidičského průkazu,

- závažná porušení předpisů spáchaná na území státu, ve kterém má držitel průkazu obvyklé bydliště, jež byly zaznamenány během řidičských kontrol prováděných v tomto státě.

Strana 6 obsahuje:

- potvrzení o platnosti omezená na území státu, který je vystavil na základě stávajících skupin v tomto státě, nebo pro skupiny vozidel, na které se nevztahuje tato směrnice (včetně data vydání a doby platnosti),

- smísto vyhrazené pro zaznamenání změn obvyklého bydliště držitele průkazu (není povinné).

3. Záznamy na všech stranách kromě strany 1 se provádějí v jazyce nebo jazycích členského státu, který průkaz vydal.

Pokud si členský stát přeje provést tyto záznamy v jiném jazyce než v jednom z následujících jazyků: angličtině, dánštině, francouzštině, italštině, němčině, nizozemštině, portugalštině, řečtině nebo španělštině, vypracuje dvojjazyčnou verzi řidičského průkazu, ve které použije jeden z uvedených jazyků, aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této přílohy.

4. Pokud si držitel řidičského průkazu vydaného jedním členským státem zřídí obvyklé bydliště v jiném členském státě, stát, do kterého držitel průkazu přesídlil, může do průkazu zaznamenat

- změnu nebo změny bydliště (na stranu 6),

- údaje nezbytné pro správní účely, například závažná porušení předpisů spáchaná na jeho území (na stranu 5),

pokud tyto informace zaznamenává i do řidičských průkazů, které sám vydává, a pokud je v průkaze pro tyto záznamy místo.

Odchylně od bodu 2 této přílohy nemusí řidičské průkazy vydané ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska obsahovat fotografii držitele nejvýše po dobu deseti let od přijetí této směrnice.

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

I. ZNALOSTI, DOVEDNOSTI A CHOVÁNÍ PŘI ŘÍZENÍ VOZIDLA

Pro účely této přílohy se následující ustanovení týkají skupin i podskupin, pokud není výslovně uvedeno, že se týkají podskupin.

1. Preambule

Pro bezpečnou jízdu musí mít řidiči vozidel s vlastním pohonem takové znalosti a dovednosti a musí se chovat tak, aby byli schopni:

- rozpoznat dopravní nebezpečí a posoudit jeho závažnost,

- dostatečně ovládat své vozidlo tak, aby nevytvářeli nebezpečné situace a vhodně reagovali, pokud taková situace nastane,

- chovat se v souladu s pravidly provozu na pozemních komunikacích, zvláště těmi, která mají zabránit nehodám a udržovat plynulost provozu na pozemních komunikacích,

- rozpoznat závažné technické závady na svém vozidle, zvláště ty, které představují bezpečnostní riziko, a dát je vhodným způsobem odstranit,

- uvědomit si všechny činitele ovlivňující řízení vozidla (například alkohol, únavu, špatný zrak atd.) a plně zachovávat schopnosti nezbytné pro bezpečnou jízdu,

- respektováním ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích pomáhat zajistit bezpečnost všech, zvláště těch nejslabších a nejvíce ohrožených.

2. Znalosti

Řidiči musí prokázat znalosti a dostatečné porozumění v těchto oblastech:

2.1. pozornost a chování k ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích;

2.2. součástky vozidla důležité pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích; schopnost odhalit nejběžnější závady, zvláště v řízení, závěsném a brzdném systému, na pneumatikách, světlech a směrovkách, reflektorech, zpětných zrcátkách, předním skle a stěračích, výfuku a bezpečnostních pásech;

2.3. nejdůležitější zásady týkající se dodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly, brzdné dráhy a ovládání vozidla za různého počasí a jízdních podmínek;

2.4. vnímavost, úsudek a rozhodování, zvláště rychlost reakce, dále změny v chování při řízení pod vlivem alkoholu, drog a léků, stavů mysli a únavy;

2.5. zvláštní rizikové faktory spojené s nedostatkem zkušeností ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích a nejzranitelnějšími účastníky provozu na pozemních komunikacích, jako jsou děti, chodci, cyklisté a lidé se sníženou pohyblivostí;

2.6. rizika spojená s pohybem a řízením různých typů vozidel a s různými zornými poli jejich řidičů;

2.7. rizikové faktory spojené s různými podmínkami na silnici, zejména těmi, které se mění s počasím a denní či noční dobou;

2.8. vlastnosti různých druhů silnic a s tím spojených požadavků vyplývajících z právních předpisů;

2.9. bezpečnostní vybavení vozidla, zvláště používání bezpečnostních pásů a dětských bezpečnostních zařízení;

2.10. pravidla týkající se provozu vozidla z hlediska životního prostředí (vhodné používání zvukových výstražných zařízení, snížení spotřeby paliva, snížení znečisťujících emisí atd.);

2.11. předpisy související s provozem na pozemních komunikacích, zvláště svislých a vodorovných dopravních značek, signálů, práva přednosti v jízdě a omezení rychlosti;

2.12. pravidla týkající se správních dokladů požadovaných pro řízení vozidla;

2.13. obecná pravidla, která přesně stanoví, jak se má řidič chovat v případě nehody (instalovat výstražné zařízení a nahlásit nehodu) a jaká opatření má v případě nutnosti přijmout při pomoci obětem nehod;

2.14. pravidla týkající se bezpečnosti nákladu vozidla a přepravovaných osob.

3. Dovednosti

Uvedená pravidla se uplatní pouze v rozsahu, v jakém jsou slučitelná s vlastnostmi vozidla.

3.1 Pro bezpečnou jízdu musí být řidiči schopni

3.1.1. zkontrolovat stav pneumatik, světel, reflektorů, řízení, brzd, směrovek a zvukového výstražného zařízení;

3.1.2. upravit sedadlo do správné polohy;

3.1.3. upravit zpětná zrcátka a bezpečnostní pásy;

3.1.4. zkontrolovat, zda jsou zavřeny dveře.

3.2. Řidiči musí ovládat řízení vozidla, tj.

- volant,

- pedál plynu,

- spojku,

- řadící páku,

- ruční a nožní brzdu

tak, že

3.2.1. nastartují motor a plynule se rozjedou (do kopce, z kopce i po rovině);

3.2.2. jedou přiměřenou rychlostí a udržují přímý směr i během řazení;

3.2.3. přizpůsobí rychlost při zahýbání vlevo či vpravo na křižovatkách, případně v úzkém prostoru, a stále udržují kontrolu nad vozidlem;

3.2.4. couvají rovně nebo za roh doleva i doprava a při tom se drží ve správném pruhu;

3.2.5. otočí vozidlo do protisměru za pomoci zpáteční rychlosti a rychlosti vpřed;

3.2.6. zastaví brzdou vozidlo, v případě potřeby provedou nouzové zastavení vozidla;

3.2.7. zaparkují vozidlo čelním zajetím nebo zacouváním souběžně s chodníkem, šikmo k chodníku nebo do pravého úhlu k chodníku, na rovině, do kopce či z kopce, a stejným způsobem opustí parkovací místo;

3.3. Za podmínek stanovených v bodě 3.2 musí být řidiči schopni ovládat další zařízení vozidla: stěrače, ostřikovače, odmrazovač, klimatizaci, světla atd.

4. Chování

4.1. Řidiči musí být schopni provádět všechny obvyklé úkony v běžných situacích v provozu na pozemních komunikacích naprosto bezpečným způsobem a chovat se obezřetně a přitom

4.1.1. dávat pozor (i za pomoci zpětných zrcátek) na svislé i vodorovné dopravní značky a možná či skutečná rizika;

4.1.2. komunikovat s ostatními účastníky provozu na pozemních komunikacích za použití přípustných prostředků;

4.1.3. vhodným způsobem reagovat ve skutečných rizikových situacích;

4.1.4. dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích a pokyny osob oprávněných řídit provoz na pozemních komunikacích;

4.1.5. respektovat ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.

4.2. Řidiči musí být rovněž schopni bezpečně

4.2.1. odjet od obrubníku nebo z parkovacího místa;

4.2.2. zařadit se správně na silnici a přizpůsobit rychlost dopravní situaci a povrchu vozovky;

4.2.3. udržovat předepsanou vzdálenost mezi vozidly;

4.2.4. přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého;

4.2.5. objíždět zaparkovaná nebo stojící vozidla a překážky;

4.2.6. míjet protijedoucí vozidla, i v omezeném prostoru;

4.2.7. předjíždět v různých situacích;

4.2.8. najíždět na úrovňové křižovatky a přejíždět je;

4.2.9. najíždět na silnice a přejíždět je;

4.2.10. odbočovat vpravo či vlevo na křižovatkách nebo při sjíždění z vozovky;

4.2.11. přijmout nezbytná bezpečnostní opatření při vystupování z vozidla.

5. Zvláštní požadavky pro řízení vozidel skupin A, B, C, D, B + E, C + E, D + E

5.1. Skupina A:

Řidiči vozidel skupiny A musí být navíc schopni

5.1.1. upravit si ochrannou helmu a zkontrolovat další bezpečnostní zařízení na vozidle;

5.1.2. undat motocykl ze stojanu, jít vedle něj a takto s ním pohybovat bez pomoci motoru;

5.1.3. postavit motocykl na stojan;

5.1.4. otočit se o 180 stupňů;

5.1.5. udržovat vozidlo v rovnováze za různých rychlostí včetně nízkých rychlostí a za různých situací včetně jízdy se spolujezdcem;

5.1.6. naklánět se při zatáčení.

5.2. Skupiny C, D, C + E a D + E:

Řidiči vozidel těchto skupin musí rovněž prokázat znalosti v těchto oblastech:

5.2.1. překážky v zorném poli řidiče a dalších cestujících způsobená vlastnostmi jejich vozidla;

5.2.2. vliv větru na směr vozidla;

5.2.3. pravidla týkající se hmotnosti a rozměrů vozidla;

5.2.4. pravidla týkající se dob jízdy a dob odpočinku a použití tachografu;

5.2.5. zásady brzdných systémů a ovladačů rychlosti;

5.2.6. opatření, která je třeba přijmout při předjíždění vzhledem k nebezpečí rozstřikování vody nebo bláta;

5.2.7. čtení silničních map.

Navíc musí být schopni

5.2.8. zkontrolovat nepřímé brzdné a řídící systémy;

5.2.9. používat různé brzdné systémy;

5.2.10. používat jiná zařízení na snížení rychlosti než brzdy;

5.2.11. přizpůsobit jízdu vozidla v zatáčkách vzhledem k jeho délce a přesahu.

5.3. Skupiny B, B + E, C, C + E, D + E:

Řidiči vozidel těchto skupin musí

5.3.1. znát bezpečnostní předpisy týkající se nakládání vozidla.

5.4. Skupiny B + E, C + E, D + E:

Řidiči vozidel těchto skupin musí být schopni

5.4.1. připojit přívěs nebo návěs k tažnému vozidlu a odpojit ho od něj.

5.5. Skupina D:

Řidiči vozidel této skupiny musí

5.5.1. znát pravidla pro přepravu osob;

5.5.2. vědět, jak se chovat v případě nehody;

5.5.3. být schopni přijmout zvláštní bezpečnostní opatření.

6. Používání vozidla

Řidiči musí být schopni řídit svá vozidla na různých druzích silnic, jak ve městě, tak mimo město, a za různých podmínek (počasí, světlo, hustota dopravy atd.).

II. MINIMÁLNÍ POŽADAVKY ZKOUŠKY K ZÍSKÁNÍ ŘIDIČSKÉHO OPRÁVNĚNÍ

Členské státy přijmou nezbytné předpisy, které zajistí, že žadatelé o řidičský průkaz budou mít požadované znalosti a dovednosti a budou se chovat tak, jak je nezbytné pro řízení motorového vozidla. Zkouška sestavená za tímto účelem se musí skládat z

- teoretické zkoušky,

- zkoušky dovedností a chování.

Podmínky, za kterých se má tato zkouška provádět, jsou uvedeny níže.

7. Teoretická zkouška

7.1. Forma

Je třeba zvolit takovou formu, aby bylo možné se přesvědčit, že žadatel má potřebné znalosti ve všech oblastech uvedených v bodech 2 a 5 této přílohy.

Žadatelé o řidičské oprávnění jedné skupiny, kteří již vlastní řidičské oprávnění pro jinou skupinu, nemusí podléhat obecným ustanovením bodu 7 této přílohy.

7.2. Obsah zkoušky platné pro všechny skupiny vozidel

Níže uvedené body odkazují na bod 2 této přílohy.

7.2.1. Otázky zkoušky se musí týkat každého z níže uvedených bodů, obsah otázek zůstává na uvážení jednotlivých členských států:

7.2.1.1. Pravidla provozu na pozemních komunikacích

bod 2.11.

7.2.1.2. Řidič

body 2.1. a 2.4.

7.2.1.3. Silnice

body 2.3., 2.7. a 2.8.

7.2.1.4. Ostatní účastníci provozu na pozemních komunikacích

body 2.5. a 2.6.

7.2.1.5. Obecná pravidla, předpisy a ostatní záležitosti

body 2.12., 2.13. a 2.14.

7.2.2. Zkoušku uvedenou v bodě 7.2.1. je třeba doplnit o namátkovou kontrolu jednoho z těchto bodů: 2.2., 2.9. a 2.10., které se týkají vozidla.

7.3. Zvláštní ustanovení týkající se skupin C, D, C + E a D + E:

Zkouška podle bodu 7.2. je u žadatelů o řidičské průkazy skupin C, D, C + E a D + E třeba doplnit

7.3.1. o povinnou kontrolu následujících bodů podle bodu 5 této přílohy.

7.3.1.1. Skupiny C, D, C + E a D + E

Body 5.2.3. (kromě C1, C1 + E, D1, D1 + E), 5.2.4. (kromě použití tachografu, které je upraveno bodem 9.3.1.) a 5.2.5 (kromě C1, C1 + E, D1, D1 + E)

7.3.1.2. Skupina D

Body 5.5.1. a 5.5.2.

7.3.2. o namátkovou kontrolu jednoho z následujících bodů: 5.2.1., 5.2.2. a 5.2.6.

8. Zkouška dovedností a chování

8.1. Vozidlo a jeho vybavení

8.1.1. Řízení vozidla s manuální převodovkou podléhá složení praktické zkoušky vykonané v takovém vozidle.

Pokud žadatel složí praktickou zkoušku na vozidle s automatickou převodovkou, tato skutečnost se uvede v každém řidičském průkazu vydaném na základě složení této zkoušky. Řidičské průkazy s tímto označením lze použít pouze k řízení vozidel s automatickou převodovkou.

"Vozidlem s automatickou převodovkou" se rozumí takové vozidlo, ve kterém převodový poměr mezi motorem a koly může být změněn pouze za pomoci pedálu plynu nebo brzd.

8.1.2. Vozidlo používané při praktických zkouškách musí splňovat minimální kritéria stanovená níže. Členské státy mohou stanovit přísnější kritéria nebo přidat další.

Skupina A:

- postupný přístup (čl. 6 odst. 1 písm. b) první odrážka první věta: motocykly bez postranního vozíku se zdvihovým objemem válců nad 120 cm3, schopné vyvinout rychlost nejméně 100 km/h;

- přímý přístup (čl. 6 odst. 1 písm. b) první odrážka druhá věta: motocykly bez postranního vozíku s minimálním výkonem motoru 35 kW;

Skupina B:

čtyřkolová vozidla skupiny B schopná vyvinout rychlost nejméně 100 km/h;

Skupina B + E:

soupravy vozidla skupiny B a přívěsu s maximální přípustnou hmotností nad 1000 kg, schopné vyvinout rychlost alespoň 100 km/h, které nepatří do skupiny B;

Skupina C:

vozidla skupiny C s maximální přípustnou hmotností nad 10000 kg a nejméně sedm metrů dlouhá, schopná vyvinout rychlost nejméně 80 km/h;

Skupina C + E

buď kloubová vozidla s maximální přípustnou hmotností nad 18000 kg a nejméně 12 metrů dlouhá, schopná vyvinout rychlost alespoň 80 km/h, nebo soupravy vozidla skupiny C a nejméně čtyři metry dlouhého přívěsu, které mají maximální přípustnou hmotnost nad 18000 kg a jsou nejméně 12 metrů dlouhé a schopné vyvinout rychlost nejméně 80 km/h;

Skupina D:

vozidla skupiny D nejméně 9 metrů dlouhá a schopná vyvinout rychlost nejméně 80 km/h;

Skupina D + E:

soupravy vozidla skupiny D a přívěsu s maximální přípustnou hmotností nad 1250 kg a schopné vyvinout rychlost nejméně 80 km/h.

Nepovinné podskupiny

Podskupina A1:

motocykl bez postranního vozíku se zdvihovým objemem válců nejméně 75 cm3;

Podskupina B1:

tříkolová a čtyřkolová vozidla s vlastním pohonem schopná vyvinout rychlost nejméně 60 km/h;

Podskupina C1:

vozidla podskupiny C1 s maximální přípustnou hmotností nad 4000 kilogramů, schopná vyvinout rychlost nejméně 80 km/h;

Podskupina C1 + E:

soupravy vozidla podskupiny C1 a přívěsu nejméně 8 metrů dlouhého, s maximální přípustnou hmotností nad 2000 kilogramů, schopné vyvinout rychlost nejméně 80 km/h;

Podskupina D1:

svozidla podskupiny D1 schopná vyvinout rychlost nejméně 80 km/h;

Podskupina D1 + E:

soupravy vozidla podskupiny D1 a přívěsu s maximální přípustnou hmotností nad 1250 kg a schopné vyvinout rychlost nejméně 80 km/h.

8.2. Chování a dovednosti, které jsou předmětem zkoušky

Tato pravidla platí, pouze pokud jsou slučitelná s vlastnostmi vozidla.

8.2.1. Příprava vozidla

Žadatelé musí prokázat schopnost připravit vozidlo pro bezpečnou jízdu tím, že splní následující požadavky (odkazy se týkají bodu 3.1 této přílohy): body 3.1.2, 3.1.3 (bod týkající se bezpečnostních pásů platí pouze tehdy, je-li jejich používání stanoveno předpisy) a 3.1.4.

8.2.2. Technické ovládání vozidla

Žadatelé musí prokázat schopnost ovládat vozidlo tím, že správně provedou tyto úkony (odkazy se týkají bodu 3.2. této přílohy):

Body 3.2.1. (rozjet se na rovině a pokud možno do kopce), 3.2.2., 3.2.3. a 3.2.6. (kromě nouzového zastavení, které stanoví bod 10.1.1.).

Úkony vymezené body 3.2.4., 3.2.5. a 3.2.7. jsou zkoušeny namátkově (alespoň dva úkony z těchto tří bodů včetně jednoho couvání). Úkony vymezené bodem 3.2.5. nemusí být zkoušeny u skupin C, D, B + E, C + E a D + E. Žadatelé o řidičské oprávnění v těchto skupinách musí předvést couvání do zatáčky, jejíž sklon si stanoví jednotlivé členské státy.

8.2.3. Chování v provozu na pozemních komunikacích

Žadatelé musí provést všechny následující úkony uvedené v bodu 4 této přílohy v běžných dopravních situacích naprosto bezpečně a chovat se při nich obezřetně: body 4.1.1., 4.1.2., 4.1.3., 4.1.4., 4.1.5., 4.2.1., 4.2.2., 4.2.3., 4.2.4., 4.2.5., 4.2.9. a 4.2.10. a úkony vyjmenované v bodech 4.2.6., 4.2.7. a 4.2.8., je-li k tomu příležitost.

8.3. Zvláštní ustanovení týkající se skupin A, C, D, C + E a D + E

Kromě výše zmíněných úkonů žadatelé o řidičské oprávnění skupin A, D, C + E a D + E musí být schopni provést následující úkony (odkazy se týkají bodu 5 této přílohy):

8.3.1. Skupina A:

Body 5.1.2. (sundat motocykl ze stojanu a jít vedle něj a takto s ním pohybovat bez pomoci motoru), 5.1.3. a 5.1.6. Pokud právní předpisy vyžadují nošení ochranné helmy, je třeba zkontrolovat její připevnění. Namátkově se provedou kontroly uvedené v bodě 5.1.1. Schopnost udržet rovnováhu (bod 5.1.5.) musí být prověřena za různých rychlostí včetně pomalých a v různých situacích kromě přepravy osob, která je upravena bodem 9.1.2.1.

8.3.2. Skupiny C, D, C + E a D + E:

Body 5.2.8., 5.2.9. (s výjimkou C1 a D1), 5.2.10. (s výjimkou C1 a D1) a 5.2.11. (s výjimkou C1 a D1).

8.3.3. Skupina D:

Bod 5.5.3.

9. Teoretická zkouška a zkouška dovedností a chování

9.1. Dovednosti a chování žadatele v níže uvedených oblastech musí být prověřeny buď teoretickou zkouškou, nebo zkouškou dovedností a chování, podle uvážení členských států.

9.1.1. Všechny skupiny

9.1.1.1. Namátkové kontroly stavu pneumatik, světel, reflektorů, řízení, brzd, směrovek a zvukového výstražného zařízení.

9.1.1.2. Nezbytná bezpečnostní opatření při vystupování z vozidla.

9.1.2. Skupina A

9.1.2.1 Udržení rovnováhy při jízdě se spolujezdcem.

9.1.3. Skupiny C, D, C + E a D + E:

9.1.3.1. Použití tachografu.

9.1.4. Skupina C + E:

9.1.4.1. Připojení přívěsu nebo návěsu k tažnému vozidlu a odpojení od něj.

9.1.4.2. Bezpečnostní opatření týkající se nakládání vozidla.

10. Nepovinná zkouška dovedností a chování

Níže uvedené dovednosti a chování žadatele mohou být ověřovány v průběhu praktického testu.

10.1. Všechny skupiny:

10.1.1. Nouzové zastavení vozidla.

10.2. Skupina A:

10.2.1. Otočení o 180 stupňů.

10.3. Čtení mapy může být prověřováno buď při teoretické zkoušce, nebo zkoušce dovedností a chování (kromě C1, C1 + E, D1 a D1 + E).

11. Vyhodnocení zkoušky dovedností a chování

Pro každou z uvedených řidičských situací musí hodnocení odrážet dovednost, s jakou žadatel zvládá řízení vozidla, a předvedenou schopnost naprosto bezpečně řídit v provozu na pozemních komunikacích. Zkoušející se během zkoušky musí cítit bezpečně. Chyby v řízení nebo nebezpečné chování ohrožující bezpečnost zkušebního vozidla, jeho cestujících a ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích, mají za následek nesložení zkoušky bez ohledu na to, zda zkoušející nebo učitel výcviku musí zasáhnout. Avšak je na zkoušejícím, aby rozhodl, zda má být praktická zkouška dokončena.

Zkoušející musí být vyškoleni tak, aby byli schopni správně hodnotit schopnost žadatelů bezpečně řídit. Práce zkoušejících musí být sledována a musí být pod dozorem orgánu pověřeného daným členským státem, aby bylo zajištěno správné a důsledné vyhodnocování jízdy v souladu s pravidly stanovenými v této příloze.

12. Délka zkoušky

Délka zkoušky a ujetá trasa musí být dostatečná k posouzení dovedností a chování podle bodů 8 a 9. V žádném případě nesmí být doba strávená jízdou po silnici kratší než 25 minut pro skupiny A, B a B + E a 45 minut pro ostatní skupiny.

13. Místo zkoušky

Část zkoušky, kterou se ověřuje žadatelovo zvládnutí technické stránky vozidla, může být prováděna na zvláštním zkušebním pozemku. Pokud je to možné, měla by být část zkoušky, při které se hodnotí žadatelovo chování v provozu na pozemních komunikacích, prováděna na silnicích mimo zastavěné oblasti, na rychlostních silnicích (silnicích pro motorová vozidla), dálnicích a dále na městských ulicích, čímž by měly být zastoupeny různé druhy obtížných situací, se kterými se budou řidiči setkávat. Je také žádoucí, aby se zkouška konala při různé intenzitě dopravního provozu.

14. Vozidla používaná pro provádění zkoušky dovedností a chování, která začala sloužit před 31. červencem 1991, mohou být používána nejvýše po dobu tří let od uvedeného dne, pokud nesplňují kritéria stanovená pro tato vozidla v bodu 8.1.2. této přílohy.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA FYZICKÝ A DUŠEVNÍ STAV PŘI ŘÍZENÍ VOZIDLA S VLASTNÍM POHONEM

DEFINICE

1. Pro účely této přílohy se řidiči dělí do dvou tříd:

1.1. Třída 1:

řidiči vozidel skupin A, B a B + E a podskupin A1 a B1;

1.2. Třída 2:

řidiči vozidel skupin C, C + E, D, D + E a podskupin C1, C1 + E, D1, D1 + E.

1.3. Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit, že ustanovení daná touto přílohou pro řidiče třídy 2 se budou vztahovat i na řidiče vozidel skupiny B, kteří svůj řidičský průkaz používají k profesním účelům (taxi, rychlá záchranná služba atd.).

2. Obdobně se řadí do třídy žadatelé o vydání prvního řidičského průkazu nebo o obnovu řidičského průkazu, do které patří ve chvíli, kdy jim je průkaz vydán nebo obnoven.

LÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY

3. Třída 1:

žadatelé jsou povinni podrobit se lékařské prohlídce, pokud se během vyplňování dotazníků nebo během testů, které musí složit před vydáním řidičského průkazu, ukáže, že trpí jedním nebo více ze zdravotních postižení uvedených v této příloze.

4. Třída 2:

žadatelé se podrobí lékařské prohlídce před tím, než jim bude poprvé vydán řidičský průkaz; poté řidiči podstupují lékařskou prohlídku tak často, jak to předepisují vnitrostátní právní předpisy.

5. Pravidla stanovená členskými státy pro vydání nebo následné obnovení řidičského průkazu mohou být přísnější než pravidla stanovená v této příloze.

ZRAK

6. Všichni žadatelé o řidičský průkaz se podrobí vhodné prohlídce, kterou se prokáže, zda mají dostatečnou zrakovou ostrost pro řízení motorového vozidla. Pokud existují důvodné pochybnosti o zrakové ostrosti žadatele, vyšetří žadatele příslušný zdravotnický orgán. Při této prohlídce je věnována pozornost zejména zrakové ostrosti, zornému poli, vidění za šera a postupujícím očním onemocněním.

Pro účely této přílohy se nitrooční čočky nepovažují za korektivní čočky.

Třída 1:

6.1. Žadatelé o vydání řidičského průkazu nebo o jeho obnovení musí mít (v případě potřeby za použití korektivních čoček) binokulární zrakovou ostrost alespoň 0,5 při použití obou očí. Řidičský průkaz nebude vydán nebo obnoven, pokud se během lékařské prohlídky ukáže, že horizontální vidění žadatele je menší než 120°, kromě výjimečných případů odůvodněných příznivým lékařským posudkem a dobrými výsledky zkoušky dovedností a chování, nebo že žadatel trpí nějakou jinou oční vadou, která by měla vliv na bezpečnost jízdy. Pokud bude odhaleno postupující oční onemocnění, může být řidičský průkaz vydán nebo obnoven pouze v případě, že se žadatel pravidelně podrobí vyšetření příslušným zdravotnickým orgánem.

6.2. Žadatelé o vydání řidičského průkazu nebo jeho obnovení, kteří mají úplnou funkční ztrátu zraku na jednom oku nebo kteří používají pouze jedno oko (například v případě diplopie), musí mít zrakovou ostrost alespoň 0,6, v případě potřeby za použití korektivních čoček. Příslušný zdravotnický orgán musí potvrdit, že toto monokulární vidění existuje dostatečně dlouho, aby došlo k adaptaci, a že vidění v tomto oku je normální.

Třída 2:

6.3. Žadatelé o vydání řidičského průkazu nebo o jeho obnovení musí mít zrakovou ostrost alespoň 0,8 v lepším oku a alespoň 0,5 v horším oku, v případě potřeby za použití korektivních čoček. Pokud jsou k dosažení hodnot 0,8 a 0,5 použity korektivní čočky, musí nekorigovaná ostrost každého oka dosáhnou hodnoty 0,05 nebo hodnoty minimální ostrosti (0,8 a 0,5) musí být dosaženy buď korekcí pomocí brýlí se sílou nepřesahující plus nebo mínus čtyři dioptrie, nebo pomocí kontaktních čoček (nekorigované vidění = 0,05). Žadatel musí korekci dobře snášet. Řidičské průkazy nebudou vydány nebo obnoveny žadatelům, kteří nemají normální binokulární zorné pole nebo kteří trpí diplopií.

SLUCH

7. Řidičské průkazy mohou být vydány nebo obnoveny žadatelům nebo řidičům ve třídě 2 pouze na základě posudku příslušných zdravotnických orgánů; během lékařské prohlídky je věnována zvláštní pozornost možnosti kompenzace.

OSOBY SE SNÍŽENOU POHYBLIVOSTÍ

8. Řidičské průkazy nelze vydat nebo obnovit žadatelům nebo řidičům, kteří trpí obtížemi nebo odchylkami pohybového ústrojí, které jsou nebezpečné při řízení motorového vozidla.

Třída 1:

8.1. Řidičské průkazy podléhající určitým omezením lze v případě nutnosti vydat tělesně postiženým žadatelům nebo řidičům až po vydání posudku příslušného zdravotnického zařízení. Tento posudek musí být založen na lékařském posouzení zmíněných obtíží nebo odchylek a v nezbytných případech na zkoušce dovedností a chování. V posudku je třeba uvést, jaké úpravy vozidla jsou nutné. Dále je třeba uvést, zda musí být řidič vybaven ortopedickým zařízením, pokud zkouška dovedností a chování prokázala, že by řízení s takovým zařízením nebylo nebezpečné.

8.2. Řidičské průkazy mohou být vydány nebo obnoveny žadatelům, kteří trpí postupujícími onemocněními, pokud je postižená osoba pravidelně vyšetřována, aby se zjistilo, zda je i nadále schopna řídit vozidlo naprosto bezpečně.

Je-li postižení neměnné, může být řidičský průkaz vydán nebo obnoven, aniž by žadatel musel podstupovat pravidelné lékařské prohlídky.

Třída 2:

8.3. Příslušné zdravotnické orgány pečlivě posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel zahrnutých definicí této třídy.

KARDIOVASKULÁRNÍ NEMOCI

9. Jakákoli choroba, která může žadatele o vydání řidičského průkazu nebo řidiče žádajícího o prodloužení řidičského průkazu vystavit náhlému selhání kardiovaskulárního systému tak, že nastane náhlá porucha mozkových funkcí, představuje nebezpečí pro silniční dopravu.

Třída 1:

9.1. Řidičské průkazy nebudou vydány nebo obnoveny žadatelům nebo řidičům, kteří trpí vážnou arytmií.

9.2. Řidičské průkazy mohou být vydány nebo obnoveny žadatelům nebo řidičům, kteří mají srdeční stimulátor, pokud je posudek příslušného zdravotnického orgánu kladný a pokud žadatel dochází na pravidelné lékařské kontroly.

9.3. Otázka, zda vydat nebo obnovit řidičský průkaz žadatelům nebo řidičům, kteří trpí anomáliemi krevního tlaku, se posuzuje s přihlédnutím k ostatním výsledkům prohlídky, možným zdravotním komplikacím a nebezpečí, které tyto komplikace mohou představovat pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

9.4. Obecně nelze řidičský průkaz vydat nebo obnovit žadatelům nebo řidičům, kteří trpí stenokardií během klidu či vzrušení. Vydání nebo obnova řidičského průkazu žadateli nebo řidiči, který prodělal infarkt myokardu, podléhá posudku příslušného zdravotnického zařízení, a v případě nutnosti pravidelným lékařským kontrolám.

Třída 2:

9.5. Příslušné zdravotnické orgány pečlivě posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel spadajících do této třídy.

DIABETES MELLITUS

10. Řidičské průkazy mohou být vydány nebo obnoveny žadatelům nebo řidičům, kteří trpí diabetes mellitus, na základě posudku příslušných zdravotnických orgánů a pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol.

Třída 2:

10.1. Pouze ve velmi výjimečných případech mohou být řidičské průkazy vydány nebo obnoveny žadatelům nebo řidičům této třídy, kteří trpí diabetes mellitus vyžadující léčbu inzulínem; toto je možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno kladným posudkem příslušného zdravotnického orgánu, a pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol.

NEUROLOGICKÁ ONEMOCNĚNÍ

11. Řidičské průkazy nelze vydat nebo obnovit žadatelům nebo řidičům, kteří trpí vážným neurologickým onemocněním, není-li žádost podepřena kladným posudkem příslušného zdravotnického orgánu.

Neurologické poruchy spojené s chorobami nebo chirurgickými zákroky, které ovlivňují centrální nebo periferní nervový systém, což vede ke smyslovým nebo motorickým poruchám a ovlivňuje rovnováhu a koordinaci, musí být brány v úvahu ve vztahu k jejich funkčním vlivům a rizikům postupu. V takových případech může vydání nebo obnovení řidičského průkazu podléhat opakovaným prohlídkám pro případ, že existuje riziko zhoršení stavu žadatele.

12. Epileptické záchvaty nebo jiné náhlé poruchy vědomí představují vážné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, pokud se přihodí osobě řídící motorové vozidlo.

Třída 1:

12.1. Řidičský průkaz může být vydán nebo obnoven na základě prohlídky provedené příslušným zdravotnickým orgánem a pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol. Zdravotnické zařízení zhodnotí stav epilepsie nebo jiných náhlých poruch vědomí, její klinickou formu a postup choroby (například žádný záchvat v posledních dvou letech), dosavadní léčbu a její výsledky.

Třída 2:

12.2. Řidičské průkazy nelze vydat nebo obnovit žadatelům nebo řidičům, kteří trpí epileptickými záchvaty nebo jinými náhlými poruchami vědomí, nebo se u nich předpokládá možnost jejich propuknutí.

DUŠEVNÍ PORUCHY

Třída 1:

13.1. Řidičské průkazy nelze vydat nebo obnovit žadatelům nebo řidičům, kteří trpí

- vážnými duševními poruchami, ať vrozenými či způsobenými nemocí, úrazem nebo neurochirurgickými operacemi,

- těžkou duševní retardací,

- vážnými poruchami chování způsobenými stárnutím nebo vadami osobnosti vedoucími k vážným poruchám úsudku, chování nebo adaptability,

nebude-li žádost podepřena posudkem příslušného zdravotnického orgánu, a v případě nutnosti podmíněna pravidelnými lékařskými kontrolami.

Třída 2:

13.2. Příslušný zdravotnický orgán pečlivě posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel spadajících do této třídy.

ALKOHOL

14. Požívání alkoholu představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Při posuzování tohoto problému musí být lékařská obec velmi ostražitá.

Třída 1:

14.1. Řidičské průkazy nelze vydat nebo obnovit žadatelům nebo řidičům, kteří jsou závislí na alkoholu nebo nejsou schopni vzdát se vlivu alkoholu při řízení.

Po prokázaném abstinenčním období, na základě posudku příslušného zdravotnického orgánu a pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol může být řidičský průkaz vydán nebo obnoven žadatelům nebo řidičům, kteří byli v minulosti závislí na alkoholu.

Třída 2:

14.2. Příslušný zdravotnický orgán pečlivě posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel zahrnutých definicí této třídy.

DROGY A LÉKY

15. Zneužívání:

Řidičské průkazy nelze vydat nebo obnovit žadatelům nebo řidičům, kteří jsou závislí na psychotropních látkách, nebo kteří nejsou závislí na těchto látkách, ale pravidelně je zneužívají, bez ohledu na skupinu řidičských oprávnění.

Pravidelné užívání:

Třída 1:

15.1. Řidičské průkazy nelze vydat nebo obnovit žadatelům nebo řidičům, kteří pravidelně užívají psychotropní látky v jakékoli podobě, které mohou snížit schopnost bezpečně řídit vozidlo, je-li konzumované množství takové, že má negativní vliv na řízení. Toto ustanovení platí i pro všechny ostatní léky nebo jejich kombinace, které ovlivňují schopnost řídit motorové vozidlo.

Třída 2:

15.2. Příslušné zdravotnické orgány pečlivě posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel spadajících do této třídy.

PORUCHY LEDVIN

Třída 1:

16.1. Řidičské průkazy mohou být vydány nebo obnoveny žadatelům nebo řidičům, kteří trpí vážnou nedostatečností činnosti ledvin, pouze na základě posudku příslušného zdravotnického orgánu a pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol.

Třída 2:

16.2. Kromě výjimečných případů podložených posudkem příslušného zdravotnického orgánu a podmíněných pravidelnými lékařskými kontrolami nelze řidičské průkazy vydat nebo obnovit žadatelům nebo řidičům, kteří trpí vážnou a nevyléčitelnou poruchou nedostatečností činnosti ledvin.

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Třída 1:

17.1. Na základě posudku příslušného zdravotnického orgánu, a je-li to nutné, pod podmínkou pravidelných lékařských kontrol může být řidičský průkaz vydán nebo obnoven žadatelům nebo řidičům, kterým byl transplantován některý orgán nebo mají umělý implantát, který ovlivňuje schopnost řídit vozidlo.

Třída 2:

17.2. Příslušný zdravotnický orgán pečlivě posoudí dodatečná rizika a nebezpečí spojená s řízením vozidel spadajících do této třídy.

18. Všeobecně platí, že pokud žadatelé nebo řidiči trpí nějakou poruchou, která není zmíněna v předchozích bodech, ale u které se předpokládá, že vyústí ve funkční neschopnost ovlivňující bezpečnost řízení, nelze řidičské průkazy vydat nebo obnovit, není-li žádost podepřena posudkem příslušného zdravotnického orgánu, a v případě nutnosti podmíněna pravidelnými lékařskými kontrolami.

--------------------------------------------------