Směrnice Rady

ze dne 21. prosince 1989

o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce

(89/665/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100a této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

ve spolupráci s Evropským parlamentem [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že směrnice Společenství upravující zadávání veřejných zakázek, zejména směrnice Rady 71/305/EHS ze dne 26. července 1971 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce [4], naposledy pozměněná směrnicí 89/440/EHS [5], a směrnice Rady 77/62/EHS ze dne 21. prosince 1976 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky [6], naposledy pozměněná směrnicí 88/295/EHS [7], neobsahují přesná ustanovení zajišťující jejich účinné uplatňování;

vzhledem k tomu, že stávající právní úprava zajišťující jejich uplatňování jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Společenství ne vždy dostačuje k zajištění dodržování společných ustanovení, zejména ve stadiu, kdy lze protiprávní jednání napravit;

vzhledem k tomu, že otevření veřejných zakázek soutěži na úrovni Společenství vyžaduje značné posílení záruk transparentnosti a nediskriminace; že k dosažení hmatatelných výsledků je třeba mít k dispozici účinné a rychlé opravné prostředky pro případy porušení práva Společenství v oblasti veřejných zakázek nebo vnitrostátních předpisů je provádějících;

vzhledem k tomu, že v některých členských státech neexistují účinné opravné prostředky nebo jsou nedostatečné, což odrazuje podniky ze Společenství, aby se ucházely o veřejné zakázky zadavatelů v těchto státech; že proto dotyčné členské státy musí tuto situaci napravit;

vzhledem k tomu, že postup při zadávání veřejných zakázek je krátký, a orgány příslušné k přezkumu proto musí být oprávněny mimo jiné k přijímání předběžných rozhodnutí pozastavujících řízení a výkon rozhodnutí přijatého zadavatelem; že vzhledem ke krátkému trvání zadávacího řízení je nezbytné výše uvedená protiprávní jednání okamžitě řešit;

vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby ve všech členských státech existovala vhodná řízení umožňující zrušení protiprávních rozhodnutí a odškodnění osob poškozených protiprávním jednáním;

vzhledem k tomu, že pokud podniky samy nevyžadují přezkum, nemohou být některá protiprávní jednání napravena, není-li vytvořen zvláštní mechanismus;

vzhledem k tomu, že by proto Komise, pokud se domnívá, že při zadávání veřejných zakázek došlo ke zjevnému protiprávnímu jednání, měla být schopna upozornit příslušné orgány členského státu a zadavatele, aby byla učiněna vhodná opatření pro rychlou nápravu takového domnělého protiprávního jednání;

vzhledem k tomu, že uplatňování této směrnice v praxi by mělo být do čtyř let po jeho provedení přezkoumáno na základě informací o fungování vnitrostátních přezkumných řízení poskytnutých členskými státy,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1. Pokud jde o postupy při zadávání veřejných zakázek, které spadají do působnosti směrnic 71/305/EHS a 77/62/EHS, přijmou členské státy opatření nezbytná pro zajištění účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí učiněných zadavateli podle následujících článků, a zejména čl. 2 odst. 7 z toho důvodu, že rozhodnutí porušila právo Společenství v oblasti veřejných zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.

2. Členské státy zajistí, aby nedocházelo k diskriminaci mezi podniky uplatňujícími nárok na náhradu škody, která jim vznikla v rámci postupu při udělování veřejné zakázky v důsledku toho, že tato směrnice rozlišuje mezi vnitrostátními předpisy provádějícími právo Společenství a jinými vnitrostátními předpisy.

3. Členské státy zajistí, aby přezkumné řízení bylo dostupné podle podrobných pravidel, která mohou stanovit členské státy, každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité veřejné zakázky na dodávky nebo stavební práce a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla škoda nebo jí hrozí. Členské státy mohou zejména požadovat, aby osoba usilující o přezkum nejprve oznámila zadavateli domnělé protiprávní jednání a svůj záměr podat návrh na přezkum.

Článek 2

1. Členské státy zajistí, aby opatření přijímaná v souvislosti s přezkumným řízením uvedeným v článku 1 zahrnovala následující ustanovení týkající se pravomoci:

a) přijímat co nejrychleji prostřednictvím předběžných postupů předběžná opatření s cílem napravit domnělé protiprávní jednání nebo zabránit dalšímu poškozování příslušných zájmů, včetně opatření vedoucích k pozastavení nebo zajištění pozastavení postupů vedoucích k zadání dané veřejné zakázky nebo výkonu rozhodnutí učiněného zadavatelem;

b) zrušit protiprávní rozhodnutí nebo zajistit jeho zrušení, včetně odstranění diskriminačních technických, hospodářských nebo finančních specifikací ve výzvě k účasti v soutěži, v zadávací dokumentaci nebo v jakýchkoliv dalších dokumentech souvisejících s postupem při zadávání veřejných zakázek;

c) přiznat náhradu škody osobám poškozeným protiprávním jednáním.

2. Pravomoci uvedené v odstavci 1 mohou být rozděleny mezi různé orgány, které jsou příslušné k přezkumu z různých hledisek.

3. Přezkumné řízení jako takové nemusí mít odkladný účinek na postup při zadávání veřejných zakázek, kterého se týká.

4. Členské státy mohou stanovit, že při šetření, zda přijmout předběžné opatření, vezme orgán příslušný k přezkumu v úvahu pravděpodobné důsledky daných opatření pro všechny zájmy, které jím pravděpodobně budou poškozeny, a veřejný zájem a může rozhodnout, že nepřijme tato opatření, pokud by jejich nevýhody převážily nad výhodami. Rozhodnutím nevydat předběžné opatření nejsou dotčena jiná práva žadatele.

5. Členské státy mohou stanovit, že pokud je nárok na náhradu škody uplatňován na základě skutečnosti, že rozhodnutí bylo protiprávní, musí být napadené rozhodnutí nejprve zrušeno orgánem, který je k tomu oprávněn.

6. Účinky výkonu pravomocí uvedených v odstavci 1 na uzavření smlouvy po udělení zakázky se řídí vnitrostátními právními předpisy.

S výjimkou případu, kdy je třeba rozhodnutí před přiznáním náhrady škody zrušit, může členský stát dále stanovit, že poté, co byla uzavřena smlouva po udělení zakázky, je pravomoc orgánů příslušných k přezkumu omezena na přiznání náhrady škody osobám poškozeným protiprávním jednáním.

7. Členské státy zajistí, aby rozhodnutí učiněná orgány příslušnými k přezkumu byla účinně vynutitelná.

8. Pokud orgány příslušné k přezkumu nejsou soudy, musí své rozhodnutí vždy odůvodnit písemně. Navíc musí být v takovém případě přijaty předpisy zajišťující, že domnělé protiprávní opatření orgánu příslušného k přezkumu nebo že domnělé vady při výkonu svěřených pravomocí podléhají soudnímu přezkumu nebo přezkumu orgánem, který je soudem ve smyslu článku 177 Smlouvy a který je nezávislý jak na zadavateli, tak na orgánu příslušném k přezkumu.

Členové tohoto nezávislého orgánu jsou jmenováni a jejich funkční období končí za stejných podmínek, které platí pro soudce, pokud jde o orgán, který je jmenuje, délku funkčního období a odvolání. Alespoň předseda tohoto nezávislého orgánu musí mít stejnou kvalifikaci jako soudce. Nezávislý orgán přijímá rozhodnutí po vyslechnutí obou stran; jeho rozhodnutí jsou právně závazná způsobem stanoveným jednotlivými členskými státy.

Článek 3

1. Komise může zahájit řízení uvedené v tomto článku, pokud před uzavřením smlouvy dospěje k názoru, že při zadávání veřejných zakázek ve smyslu směrnic 71/305/EHS a 77/62/EHS došlo ke zjevnému porušení práva Společenství v oblasti zadávání veřejných zakázek.

2. Komise oznámí členskému státu a zadavateli důvody, na základě kterých rozhodla, že došlo k protiprávnímu jednání a žádá nápravu.

3. Do 21 dnů po obdržení oznámení uvedeného v odstavci 2 předá dotyčný členský stát Komisi

a) potvrzení, že protiprávní jednání bylo napraveno nebo

b) odůvodnění, proč nedošlo k nápravě;

c) oznámení, že dotyčné řízení bylo pozastaveno buď z podnětu zadavatele, nebo na základě pravomocí uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a).

4. Odůvodnění podle odst. 3 písm. b) se může opírat zejména o skutečnost, že domnělé protiprávní jednání je již předmětem soudního řízení nebo jiného přezkumného řízení podle čl. 2 odst. 8. V tom případě sdělí členský stát Komisi výsledek tohoto řízení, jakmile je znám.

5. Pokud členský stát podle odst. 3 písm. c) oznámí, že dotyčné řízení bylo pozastaveno, oznámí členský stát Komisi, že toto pozastavení bylo ukončeno nebo že došlo k novému řízení, které se zcela nebo zčásti týká předchozího řízení. Nové oznámení potvrdí, že protiprávní jednání bylo napraveno, nebo odůvodní, proč nebylo napraveno.

Článek 4

1. Nejpozději čtyři roky po provedení této směrnice v členských státech přezkoumá Komise po konzultaci s Poradním výborem pro veřejné zakázky způsob, jakým byla ustanovení této směrnice provedena, a bude-li to nezbytné, navrhne její změny.

2. Členské státy sdělí Komisi informace o fungování svých přezkumných řízení za předchozí rok každoročně do 1. března. Povahu informací určí Komise po konzultaci s Poradním výborem pro veřejné zakázky.

Článek 5

Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 21. prosince 1991. Sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 21. prosince 1989.

Za Radu

předsedkyně

E. Cresson

[1] Úř. věst. C 230, 28.8.1987, s. 6 a Úř. věst. C 15, 19.1.1989, s. 8.

[2] Úř. věst. C 167, 27.6.1988, s. 77 a Úř. věst. C 323, 27.12.1989.

[3] Úř. věst. C 347, 22.12.1987, s. 23.

[4] Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 5.

[5] Úř. věst. L 210, 21.7.1989, s. 1.

[6] Úř. věst. L 13, 15.1.1977, s. 1.

[7] Úř. věst. L 127, 20.5.1988, s. 1.

--------------------------------------------------