Směrnice Rady

ze dne 14. června 1988

o veterinárních požadavcích na obchod s hluboce zmrazeným spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz

(88/407/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3]

vzhledem k tomu, že směrnicí 64/432/EHS [4] naposledy pozměněnou nařízením (EHS) č. 3768/85 [5] byla vydána ustanovení týkající se veterinárních otázek při obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství; že směrnice 72/462/EHS [6] naposledy pozměněná nařízením (EHS) č. 3768/85 obsahuje ustanovení týkající se veterinárních otázek při dovozu skotu a prasat pocházejících ze třetích zemí;

vzhledem k tomu, že výše uvedená ustanovení zajistila pro obchod se skotem a prasaty v rámci Společenství a pro jejich dovoz ze třetích zemí do Společenství, aby země, z níž se zvíře dováží, zaručila dodržení veterinárních kritérií, čímž se téměř zcela odstranilo nebezpečí rozšíření chorob zvířat; že při obchodu se spermatem ještě určité nebezpečí rozšíření těchto nákaz existuje;

vzhledem k tomu, že v rámci politiky Společenství pro harmonizaci vnitrostátních právních ustanovení v oblasti veterinárních požadavků na obchod se zvířaty a s živočišnými produkty uvnitř Společenství je nutno vytvořit harmonizovaný režim pro obchod se spermatem skotu uvnitř Společenství a pro jeho dovoz do Společenství;

vzhledem k tomu, že při obchodu se spermatem uvnitř Společenství musí členský stát, v němž je sperma odebráno, zaručit, že sperma bylo odebráno a ošetřeno ve schválených a kontrolovaných inseminačních stanicích, že pochází od zvířat, jejichž nákazový status vylučuje nebezpečí rozšíření nákaz zvířat, že bylo odebráno, ošetřeno, skladováno a přepravováno v souladu s pravidly, která zabezpečují zachování jeho nákazového statusu, a že při přepravě do země určení bylo přiloženo veterinární osvědčení, které zaručuje dodržení těchto záruk;

vzhledem k tomu, že politika uvnitř Společenství v oblasti očkování proti některým chorobám je rozdílná, je oprávněné zachování časově omezených odchylek, které členským státům u určitých nákaz umožňují doplňkovou ochranu proti těmto chorobám;

vzhledem k tomu, že pro dovoz spermatu ze třetích zemí do Společenství se sestaví seznam těchto zemí na základě veterinárních kritérií; že bez dotčení tohoto seznamu by členské státy měly povolovat dovoz spermatu pouze tehdy, pokud sperma pochází z inseminačních stanic, které dodržují některé standardy a které jsou úředně kontrolovány; že by se podle okolností měly pro země uvedené v seznamu stanovit zvláštní veterinární normy; že na místě pak mohou být prováděny kontroly dodržování těchto norem;

vzhledem k tomu, že by se měl stanovit postup, který by upravoval případné sporné případy mezi členskými státy ohledně oprávněnosti schválení inseminační stanice;

vzhledem k tomu, že se členským státům musí umožnit odmítnout zásilku spermatu, pokud zjistí, že neodpovídá ustanovením této směrnice; že by se toto sperma mělo vrátit, pokud tomu nebrání veterinární důvody a odesilatel nebo jeho zástupce to požadují; že by mělo být možné, aby se odesilatel nebo jeho zástupce dozvěděl důvody zákazu nebo omezení a aby obdržel posudek znalce;

vzhledem k tomu, že by se pro předcházení přenosu některých nakažlivých chorob ihned při vstupu zásilky spermatu na území Společenství, měla provést kontrola, s výjimkou případů vnějšího tranzitu;

vzhledem k tomu, že pro vnitřní tranzit se musí stanovit opatření, která musí členské státy po této kontrole učinit;

vzhledem k tomu, že členské státy musí mít možnost učinit naléhavá opatření při vypuknutí nakažlivých chorob v jiném členském státě nebo ve třetí zemi; že posouzení nebezpečí spojených s takovými chorobami a nutná ochranná opatření v této souvislosti se v celém Společenství musí provést stejným způsobem a že je za tímto účelem nutno stanovit v rámci Stálého veterinárního výboru postup používaný Společenstvím pro řešení naléhavých případů, kterým se bude řídit přijímání potřebných opatření;

vzhledem k tomu, že přijetí některých prováděcích opatření k této směrnici by mělo být svěřeno Komisi; že je za tímto účelem nutno stanovit postup, který umožní úzkou a účinnou spolupráci mezi Komisí a členskými státy v rámci Stálého veterinárního výboru;

vzhledem k tomu, že se tato směrnice nevztahuje na obchod se spermatem získaným před datem, od něhož členské státy musí dosáhnout souladu s touto směrnicí,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA 1

Všeobecná ustanovení

Článek 1

Tato směrnice stanoví veterinární požadavky na obchod s mrazeným spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz ze třetích zemí.

Článek 2

Pro účely této směrnice lze podle potřeby použít definice podle článku 2 směrnic 64/432/EHS a 72/462/EHS.

Dále se rozumí:

a) "spermatem" upravený nebo zředěný ejakulát skotu;

b) "inseminační stanicí" úředně schválené a kontrolované zařízení na území členského státu nebo třetí země, ve kterém je produkováno sperma určené pro inseminaci;

c) "úředním veterinárním lékařem" veterinární lékař určený příslušným ústředním orgánem členského státu nebo třetí země;

d) "veterinárním lékařem stanice" veterinární lékař zodpovědný za průběžný dohled nad dodržováním požadavků stanovených touto směrnicí v inseminační stanici;

e) "zásilkou" množství spermatu mající jedno osvědčení;

f) "zemí odběru" členský stát nebo třetí země, kde je sperma odebráno a z níž je odesláno do jiného členského státu;

g) "schválenou laboratoří" laboratoř na území členského státu nebo třetí země, která byla příslušným veterinárním orgánem pověřena prováděním vyšetření podle této směrnice;

h) "odběrem" množství spermatu odebrané zvířeti v libovolnou dobu.

KAPITOLA II

Obchod uvnitř Společenství

Článek 3

Každý členský stát zajistí, aby z jeho území bylo odesíláno na území jiného členského státu pouze sperma splňující následující všeobecné podmínky:

a) sperma k umělé inseminaci musí být odebráno a zpracováno v inseminační stanici schválené z veterinárního hlediska pro účely obchodu uvnitř Společenství podle čl. 5 odst.1;

b) sperma musí být odebráno od skotu, jehož nákazový status odpovídá požadavkům přílohy B;

c) sperma musí být odebráno, zpracováno, uchováváno a přepravováno v souladu s přílohami A a C;

d) při přepravě do země určení musí být přiloženo veterinární osvědčení podle čl. 6 odst. 1.

Článek 4

1. Aniž by byla dotčena ustanovení odstavce 2, povolují členské státy do 31. prosince 1992 dovoz spermatu býků, kteří vykazují negativní nález při séroneutralizačním testu nebo při testu ELISA na infekční rhinotracheitidu skotu nebo infekční vulvovaginitidu skotu nebo vykazují pozitivní nález po očkování provedeném podle této směrnice.

Členské státy mohou do 31. prosince 1992 povolit dovoz spermatu býků, kteří vykazují pozitivní nález při séroneutralizačním testu nebo při testu ELISA na infekční rhinotracheitidu skotu nebo na vulvovaginitidu skotu a nebyli očkováni podle této směrnice.

V tomto případě se musí každá zásilka spermatu podrobit inokulačnímu testu na živém zvířeti a/nebo testu na izolaci viru.

Tento požadavek se nevztahuje na sperma zvířat, která před prvním očkováním v inseminační stanici vykazovala negativní nález u testů uvedených v pododstavci 1.

Tyto testy se mohou podle dvoustranné dohody provádět buď v zemi odběru, nebo v zemi určení.

Do 1. 1edna 1992 přezkoumá Rada tento odstavec, přičemž se bude opírat o zprávu Komise, ke které budou případně přiloženy návrhy.

2. Členské státy, v jejichž všech inseminačních stanicích se nacházejí výhradně zvířata, která vykazují negativní nález při séroneutralizačním testu nebo testu ELISA, mohou odepřít vstup spermatu na své území z inseminačních stanic, které nemají tentýž status.

Postupem podle článku 19 může být rozhodnuto, že působnost výše uvedeného ustanovení se rozšíří na část území členského státu, pokud se ve všech inseminačních stanicích této části území nacházejí výhradně zvířata, která vykazují negativní nález při séroneutralizačním testu nebo testu ELISA.

3. Aniž jsou dotčena jiná ustanovení Společenství, nesmějí se členské státy, které neprovádějí očkování proti slintavce a kulhavce, stavět proti přijímání spermatu zvířat očkovaných podle této směrnice.

V tomto případě se může až 10 % spermatu každého odběru určeného pro obchod (minimálně ovšem 5 pejet) podrobit vyšetření na přítomnost viru slintavky a kulhavky v laboratoři členského státu určení nebo v laboratoři určené tímto státem. Při pozitivním nálezu se může dovoz spermatu odmítnout.

Článek 5

1. Členský stát, na jehož území se nachází inseminační stanice, zajistí, aby schválení podle čl. 3 písm. a) bylo uděleno pouze v případě, že stanice odpovídá podmínkám uvedeným v příloze A a inseminační stanice vyhovuje všem ostatním ustanovením této směrnice.

Členský stát dále zajistí, aby úředně schválený veterinární lékař dohlížel na dodržování těchto ustanovení a odebral schválení, pokud není dodrženo jedno nebo více ustanovení.

2. Veškeré schválené inseminační stanice jsou zaregistrovány a každá stanice obdrží číslo veterinární registrace. Každý členský stát sdělí ostatním členským státům a Komisi seznam inseminačních stanic a jejich číslo veterinární registrace a případně je informuje o každém odebrání schválení.

Pokud je členský stát toho názoru, že v jiném členském státě nejsou nebo už nejsou dodržována ustanovení pro schválení inseminační stanice, sdělí to příslušnému orgánu tohoto členského státu. Tento orgán učiní veškerá nutná opatření a podá zprávu příslušnému orgánu úřadu druhého členského státu, kde zdůvodní učiněná rozhodnutí.

Obává-li se jiný členský stát, že nutná opatření nebyla učiněna, nebo jsou nedostatečná, sdělí to Komisi, která si vyžádá posudek jednoho nebo více veterinárních znalců. Na základě tohoto posudku mohou být členské státy postupem podle článku 19 oprávněny prozatím odmítnout přijetí spermatu z dotyčné stanice.

Toto oprávnění může být postupem podle článku 19 odňato na základě nového posudku jednoho nebo více veterinárních znalců.

Veterinární znalci musí být státními příslušníky jiných členských států než těch, kterých se spor týká.

Obecná prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 18.

Článek 6

1. Členské státy podmíní přijetí spermatu předložením veterinárního osvědčení podle vzoru uvedeného v příloze D, vystaveného úředním veterinárním lékařem členského státu, ve kterém došlo k odběru.

Toto osvědčení musí:

a) být vyhotoveno alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu odběru a v jednom z úředních jazyků státu určení;

b) provázet zásilku až do místa určení v originálním vyhotovení;

c) být vyhotoveno na jediném listu;

d) být určeno pro jediného příjemce.

2. a) Členský stát určení může zakázat přijetí zásilky spermatu, pokud kontrola dokladů ukáže, že nebyla dodržena ustanovení článku 3.

b) Členský stát určení může ve všech případech, kdy existuje podezření, že sperma je infikováno nebo kontaminováno patogenními zárodky, učinit opatření včetně uvalení karantény, která jsou nutná pro objasnění takových případů.

c) Rozhodnutí učiněná na základě písmen a) nebo b) musí na žádost odesilatele nebo jeho zástupce povolit zaslání spermatu zpět, pokud tomu nebrání veterinární důvody.

3. Pokud bylo přijetí spermatu zakázáno z důvodu uvedeného v odst. 2 písm. a) a b) a stát odběru neschválil během 30 dnů zaslání spermatu zpět, může příslušný veterinární orgán členského státu určení nařídit zničení spermatu.

4. Rozhodnutí příslušného veterinárního orgánu podle odstavců 2 a 3 se musí s uvedením důvodů sdělit odesílateli nebo jeho zástupci.

Článek 7

1. Opravné prostředky podle platných právních předpisů členských států, které mohou být uplatněny proti rozhodnutí učiněnému podle této směrnice příslušným orgánem, zůstávají touto směrnicí nedotčeny.

Na žádost se musí tato rozhodnutí s uvedením důvodu neprodleně písemně sdělit odesilateli nebo jeho zástupci s uvedením opravných prostředků proti nim stanovených v platných právních předpisech, jejich formy a lhůty. Tato rozhodnutí se dále sdělí příslušnému veterinárnímu orgánu členského státu odběru a státu, odkud bylo sperma odesláno.

2. Každý členský stát udělí odesilatelům dodávek spermatu, kteří jsou dotčeni opatřeními čl. 6 odst. 2, právo, aby si před dalšími opatřeními příslušného orgánu obstarali posudek veterinárního znalce, zda je dodržen čl. 6 odst. 2.

Veterinární znalec musí mít státní příslušnost členského státu, nesmí ovšem mít státní příslušnost země odběru nebo země určení.

Komise sestaví na návrh členských států seznam veterinárních znalců, kteří mohou být pověřeni vypracováním takového posudku. Postupem podle článku 18 se stanoví obecná prováděcí pravidla k tomuto článku a zvláště postup, který se musí dodržet při vypracování těchto posudků.

KAPITOLA III

Dovozy ze třetích zemí

Článek 8

1. Členský stát může povolit dovoz spermatu pouze z těch třetích zemí, které jsou uvedeny v seznamu, jenž má být vypracován postupem podle článku 19. Tento seznam může být doplněn nebo pozměněn postupem podle článku 18.

2. Při rozhodování o tom, zda třetí země může být uvedena na seznamu podle odstavce 1, se přihlíží zejména:

a) na jedné straně k nákazovému statusu hospodářských zvířat, ostatních domácích i volně žijících zvířat v třetí zemi, zejména pokud jde o exotické choroby zvířat, na druhé straně pak k nákazové situaci životního prostředí v okolí této země, pokud mohou představovat nebezpečí pro zdraví zvířat členských států;

b) k pravidelnosti a rychlosti předávání informací poskytovaných touto zemí o výskytu nakažlivých chorob zvířat na jejím území, zejména chorob uvedených v seznamech A a B Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat;

c) k předpisům dané země pro oblast prevence a tlumení nákaz zvířat;

d) ke struktuře a pravomoci veterinárních správ v dané zemi;

e) k organizaci a provádění opatření pro prevenci a tlumení nákaz zvířat;

f) k zárukám, které může daná země poskytnout pro dodržení ustanovení této směrnice.

3. Seznam uvedený v odstavci 1 a všechny změny tohoto seznamu se zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 9

1. Postupem podle článku 19 se stanoví seznam inseminačních stanic, ze kterých mohou členské státy povolit dovoz spermatu pocházejícího ze třetích zemí. Tento seznam může být upraven nebo doplněn stejným postupem.

2. Při rozhodování o tom, zda se inseminační stanice třetí země zahrne do seznamu uvedeného v odstavci 1, je nutno především zohlednit veterinární kontrolu systému získávání spermatu ve třetí zemi, pravomoci veterinární služby a kontroly, které se v inseminačních stanicích provádějí.

3. Inseminační stanice může být zapsána do seznamu uvedeného v odstavci 1 pouze:

a) pokud se nachází v zemi zapsané v seznamu podle čl. 8 odst. 1;

b) pokud splňuje požadavky kapitol I a II přílohy A;

c) pokud byla veterinární správou příslušné třetí země úředně schválena pro vývoz do zemí Společenství;

d) pokud je pod dohledem veterinárního lékaře inseminační stanice příslušné třetí země a

e) pokud je v něm minimálně dvakrát ročně prováděna inspekce úředním veterinárním lékařem dané třetí země.

Článek 10

1. Sperma musí pocházet od zvířat, která byla po dobu alespoň 6 měsíců bezprostředně předcházejících odběru chována na území třetí země, která je zapsaná v seznamu sestaveném podle čl. 8 odst. 1.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 8 odst. 1 a odstavce 1 tohoto článku, povolí členský stát dovoz spermatu z třetí země zapsané na seznamu pouze tehdy, pokud toto sperma odpovídá veterinárním požadavkům přijatým postupem podle článku 18 pro dovoz spermatu pocházejícího ze třetích zemí.

Při přijímání požadavků uvedených v prvním pododstavci se přihlíží k:

a) nákazové situaci v okolí inseminační stanice se zvláštním zřetelem na choroby uvedené v příloze A Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat;

b) nákazovému statusu stáda v inseminační stanici a požadavkům na testování;

c) nákazovému statusu dárce a požadavkům na testování;

d) požadavkům na testování spermatu.

3. Při stanovení veterinárních podmínek podle odstavce 2 pro tuberkulózu a brucelózu se za základ považují normy uvedené v příloze A směrnice 64/432/EHS. Postupem podle článku 18 může být v určitých případech rozhodnuto o odchylce od uvedených ustanovení, pokud třetí země poskytne podobné veterinární záruky; v tomto případě se stejným postupem stanoví veterinární podmínky, které jsou alespoň rovnocenné podmínkám uvedeným v příloze A, aby se umožnilo přijetí dotyčných zvířat do inseminačních stanic.

4. Článek 4 se použije obdobně.

Článek 11

1. Členské státy povolí dovoz spermatu pouze při předložení veterinárního osvědčení vystaveného a podepsaného úředním veterinárním lékařem třetí země, ve které byl proveden odběr.

Toto osvědčení musí:

a) být sepsáno minimálně v jednom z úředních jazyků členského státu, který je příjemcem, a v jednom z úředních jazyků členského státu, kde se provádí kontrola při dovozu podle článku 12;

b) provázet sperma v originálním vyhotovení;

c) být sepsáno na jediném listu;

d) být určeno pro jediného příjemce.

2. Veterinární osvědčení musí odpovídat vzoru vypracovanému postupem podle článku 19.

Článek 12

1. Členské státy zajistí, aby byla každá zásilka spermatu při vstupu na celní území Společenství podrobena kontrole dříve, než bude propuštěna do volného oběhu anebo předána do celního režimu, a zakáží dovoz spermatu do Společenství, pokud se při dovozní kontrole zjistí, že:

- sperma nepochází z území třetí země uvedené v seznamu podle čl. 8 odst. 1,

- sperma nepochází z inseminační stanice, která je uvedena v seznamu podle čl. 9 odst. 1,

- sperma pochází z území třetí země, z níž je dovoz podle čl. 15 odst. 2 zakázán,

- veterinární osvědčení, které provází sperma, neodpovídá podmínkám uvedeným v článku 11 a prováděcím pravidlům k tomuto článku.

Tento odstavec se nevztahuje na zásilky spermatu, které dorazí do celního území Společenství a jsou pro odeslání na místo určení, které se nachází mimo území Společenství, umístěny do tranzitního celního režimu.

Tento odstavec se však vztahuje na případy vzdání se celního tranzitu při přepravě přes území Společenství.

2. Členský stát určení může učinit nezbytná opatření včetně uvalení karantény, aby dospěl ke spolehlivým zjištěním u spermatu, u něhož existuje podezření z možné kontaminace patogenními zárodky.

3. Pokud je dovoz spermatu zakázán z některého z důvodu uvedených v odstavcích 1 a 2 a vyvážející třetí země nepovolí během 30 dnů jeho odeslání nazpět, může oprávněný veterinární orgán členského státu určení nařídit zničení spermatu.

Článek 13

Každá zásilka spermatu, jejíž přijetí na území Společenství bylo členským státem povoleno na základě kontroly uvedené v čl. 12 odst. 1, musí být při přepravě na území jiného členského státu provázena originálem osvědčení nebo jeho ověřenou kopií; tento originál anebo kopie musí být řádně potvrzeny příslušným orgánem odpovědným za kontrolu podle článku 12.

Článek 14

Pokud dojde k rozhodnutí podle čl. 12 odst. 3, že sperma se zničí, jdou vzniklé náklady k tíži odesilatele, příjemce nebo jejich zástupce; stát nenahrazuje náklady ani neposkytuje náhradu.

KAPITOLA IV

Ochranná a kontrolní opatření

Článek 15

1. Členský stát může v případě, že dovezením spermatu z jiného členského státu na jeho území hrozí rozšíření choroby zvířat, učinit tato opatření:

a) pokud se v jiném členském státě vyskytne nákaza zvířat, může přechodně zakázat nebo omezit dovoz spermatu z těch částí území členského státu, ve kterých se choroba objevila;

b) pokud se nákaza zvířat velmi rozšíří nebo pokud se vyskytne další vážná choroba zvířat, může dočasně zakázat nebo omezit dovoz spermatu z celého území jiného členského státu.

Každý členský stát neprodleně oznámí ostatním členským státům a Komisi výskyt každé choroby ve smyslu prvního pododstavce na svém území a oznámí opatření, která učinil pro zdolání této choroby. Dále je neprodleně vyrozumí, že nákaza byla zdolána.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení článků 8, 9 a 10 v případě, že dojde v některé třetí zemi k výskytu a šíření choroby zvířat, jež by se mohla přenášet spermatem a která by mohla ohrozit zdravotní stav hospodářských zvířat v některém z členských států, anebo z jakéhokoliv jiného veterinárního důvodu zakáže členský stát určení dovoz spermatu, ať se jedná o přímý dovoz anebo o nepřímý dovoz, uskutečňovaný prostřednictvím jiného členského státu anebo ať sperma pochází z celé třetí země anebo pouze z části jejího území.

3. Opatření přijatá členskými státy podle odstavců 1 a 2 i zrušení těchto opatření musí být ihned s uvedením důvodů neprodleně sděleno ostatním členským státům a Komisi.

Postupem podle článku 18 může být rozhodnuto, že tato opatření — zvláště s cílem jejich koordinace s opatřeními jiných členských států — musí být pozměněna nebo zrušena.

4. Jestliže nastane situace uvedená v odstavcích 1 a 2 a pokud je nezbytné, aby ostatní členské státy rovněž použily přijatá opatření v souladu s ustanoveními těchto odstavců, případně opatření pozměněná podle odstavce 3, pak je nutno, aby byla přijata vhodná opatření postupem podle článku 18.

5. Obnovení dovozu ze třetí země se povolí postupem podle článku 18.

Článek 16

1. Pokud to je nutné pro jednotné provádění této směrnice, mohou veterinární znalci Komise ve spolupráci s příslušnými orgány členských států a třetích zemí provádět kontroly na místě.

Země odběru, na jejímž území je prováděna kontrola, poskytne znalcům veškerou pomoc nutnou pro plnění jejich úkolů. Komise uvědomí dotyčnou zemi, ve které je prováděn odběr, o výsledcích provedené kontroly.

Dotyčná země odběru přijme případná nutná opatření, aby vyhověla výsledkům této kontroly. Pokud země odběru tato opatření nepřijme, může po posouzení situace v rámci Stálého veterinárního výboru uplatnit ustanovení čl. 5 odst. 2 čtvrtého pododstavce a čl. 9 odst. 1.

2. Všeobecná prováděcí pravidla k tomuto článku, zvláště četnost a způsob provádění kontrol uvedených v odst. 1 prvním pododstavci, se stanoví postupem podle článku 19.

KAPITOLA V

Závěrečná ustanovení

Článek 17

Přílohy této směrnice mění Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise zvláště s cílem jejich přizpůsobení technologickému vývoji.

Článek 18

1. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, přednese věc Stálému veterinárnímu výboru, zřízenému rozhodnutím Rady ze dne 15. října 1968 (dále jen "výbor") neprodleně jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce některého členského státu.

2. Hlasům členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Předseda nehlasuje.

3. Zástupce Komise předloží návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu do dvou dnů. Stanovisko se přijímá většinou 54 hlasů.

4. Komise přijme opatření a ihned je provede, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru. Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, Komise neprodleně předloží Radě návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise a ihned je provede s výjimkou případů, kdy se Rada proti opatřením vysloví prostou většinou.

Článek 19

1. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, přednese věc výboru neprodleně jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce některého členského státu.

2. Hlasům členských států ve výboru je přidělena váha podle čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Předseda nehlasuje.

3. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou 54 hlasů.

4. Komise přijme opatření a ihned je provede, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru. Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, Komise neprodleně předloží Radě návrh opatření, která mají být přijata. Rada přijme opatření kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese do patnácti dnů ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise a ihned je provede s výjimkou případů, kdy se Rada proti opatřením vysloví prostou většinou.

Článek 20

1. Tato směrnice se nevztahuje na sperma odebrané a zpracované v některém z členských států před 1. lednem 1990.

2. Až do doby, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí přijatá k provedení článků 8, 9 a 10, neuplatňují členské státy na dovoz spermatu pocházejícího z třetích zemí výhodnější podmínky než podmínky vyplývající z kapitoly II.

Článek 21

Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. ledna 1990. Uvědomí o nich neprodleně Komisi.

Článek 22

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 14. června 1988.

Za Radu

předseda

I. Kiechle

[1] Úř. věst. C 267, 6.10.1983, s. 5.

[2] Úř. věst. C 342, 19.12.1983, s. 11.

[3] Úř. věst. C 140, 28.5.1984, s. 6.

[4] Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64.

[5] Úř. věst. L 362, 31.12.1985, s. 8.

[6] Úř. věst. L 302, 31.12.1972, s. 28.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA A

KAPITOLA I

PODMÍNKY PRO SCHVÁLENÍ INSEMINAČNÍCH STANIC

Inseminační stanice musí

a) být pod stálým dohledem veterinárního lékaře stanice;

b) být vybavena alespoň:

i) ustajovacím a izolačním zařízením pro zvířata;

ii) zařízeními pro odběr spermatu včetně samostatné místnosti pro čištění, dezinfekci nebo sterilizaci vybavení;

iii) prostorem pro zpracování spermatu, který nemusí být nutně součástí téhož objektu;

iv) prostorem pro skladování spermatu, který nemusí být nutně součástí téhož objektu;

c) být postavena nebo izolována tak, aby nemohlo dojít ke kontaktu se zvířaty z vnějšku;

d) být postavena tak, aby jak ustajovací prostory, tak i prostory pro odběr, zpracování a uchovávání spermatu byly snadno čistitelné a dezinfikovatelné;

e) být vybavena izolační stájí, která nemá přímé spojení s běžnou stájí;

f) být řešena tak, že ustajovací prostory jsou fyzicky odděleny od místnosti pro zpracování spermatu a oba tyto prostory od místností pro skladování spermatu.

KAPITOLA II

PODMÍNKY DOZORU V INSEMINAČNÍCH STANICÍCH

V inseminačních stanicích musí být:

a) vykonáván dozor, který zajistí, aby ve středisku byla pouze zvířata určená pro odběr spermatu; ovšem mohou se povolit i jiná domácí zvířata, která jsou bezpodmínečně nutná pro normální činnost inseminační stanice, pokud nepředstavují nebezpečí nákazy pro druhy zvířat, jež jsou určena k odběru spermatu, a vyhovují podmínkám stanoveným veterinárním lékařem stanice;

b) vykonáván dozor formou vedení evidence veškerého skotu v inseminační stanici, který obsahuje údaje o plemenu, datu narození a identifikaci každého zvířete, soupis všech zdravotních kontrol a veškerého očkování s uvedením zdravotního stavu jednotlivých zvířat;

c) minimálně dvakrát ročně provedena kontrola úředního veterinárního lékaře; její součástí musí být kontrola plnění podmínek schválení a podmínek dozoru;

d) prováděn dozor tak, aby bylo zabráněno přístupu nepovolaných osob. Kromě toho musí osoby oprávněné ke vstupu splňovat podmínky stanovené veterinárním lékařem střediska;

e) zaměstnán technicky způsobilý personál, který byl dostatečně vyškolen v desinfekčních a hygienických postupech prevence šíření nákazy;

f) vykonáván dozor, který zajistí, aby:

i) ve schválených inseminačních stanicích bylo zpracováváno a skladováno pouze sperma odebrané ve schválené inseminační stanici, které nepřišlo do styku s žádnou jinou zásilkou spermatu. Sperma, které nebylo odebráno ve schválené inseminační stanici, se smí ve schválené inseminační stanici upravovat a skladovat, pokud

- toto odebrané sperma pochází od skotu, který vyhovuje podmínkám podle přílohy B kapitoly I odst. 1 písm. d) bodu i), ii), iii) a v);

- se tato úprava provádí jiným vybavením nebo v jinou dobu než úprava spermatu pro obchod uvnitř Společenství; v posledním případě se vybavení po použití očistí a sterilizuje;

- toto sperma nesmí být předmětem obchodu uvnitř Společenství a nikdy nesmí přijít do styku a také se nesmí skladovat společně se spermatem určeným pro obchod uvnitř Společenství;

- toto sperma je označeno odlišně od bodu vii);

ii) odběr, zpracování a skladování spermatu bylo prováděno pouze v prostorách k těmto účelům určených a za nejpřísnějších hygienických podmínek;

iii) všechny nástroje, které přišly během odběru a zpracování do styku se spermatem nebo s jeho dárcem, byly před každým dalším použitím řádně dezinfikovány nebo sterilizovány;

iv) produkty živočišného původu použité při zpracování spermatu — včetně přísad nebo ředidel — pocházely ze zdrojů, které nepředstavují zdravotní riziko anebo byly před použitím ošetřeny tak, aby se toto riziko vyloučilo;

v) nádoby používané ke skladování a přepravě spermatu byly před každým plněním řádně dezinfikovány nebo sterilizovány;

vi) zmražovací prostředek nebyl již dříve použit pro jiné produkty živočišného původu;

vii) každá jednotlivá dávka spermatu byla jasně označena tak, aby bylo zřejmé datum odběru spermatu, plemeno a identifikace dárce, jakož i název stanice, případně ve formě kódu; charakteristické znaky a vzor tohoto označení budou stanoveny postupem podle článku 19.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA B

KAPITOLA I

PODMÍNKY PRO PŘIJÍMÁNÍ ZVÍŘAT DO SCHVÁLENÝCH INSEMINAČNÍCH STANIC

1. Veškerý skot přijímaný do inseminační stanice musí:

a) projít nejméně třicetidenním izolačním obdobím v zařízení, které bylo zvlášť pro tento účel schváleno příslušným orgánem členského státu a v němž se nachází pouze skupina sudokopytníků alespoň se stejným nákazovým statusem;

b) před vstupem do izolačních zařízení uvedených v odstavci a) být vybrán ze stád:

i) úředně prostých tuberkulózy;

ii) úředně prostých brucelózy nebo prostých brucelózy;

Nesmí se jednat o zvířata, která byla dříve držena ve stádech s nižším statusem;

c) pocházet ze stáda prostého enzootické leukózy skotu nebo pocházet od krávy, která nejvýše třicet dnů před příchodem zvířete do stanice byla podrobena sérologickému vyšetření na enzootickou leukózu skotu s negativním výsledkem.

Není-li splněn tento požadavek, schválí se sperma pro obchod teprve tehdy, když zvíře — dárce dosáhne věku dvou let a bylo podrobeno vyšetření podle kapitoly II odstavce 1 bodu iii) s negativním výsledkem;

d) v izolačním období uvedeném v písmeni a) a během třiceti předcházejících dnů absolvovat s negativním výsledkem následující vyšetření:

i) nitrokožní tuberkulinace postupem podle přílohy B směrnice 64/432/EHS;

ii) test séroaglutinace postupem podle přílohy C směrnice 64/432/EHS, s titrem protilátky proti brucelám nižším než 30 MJ aglutinace v l ml a v případě chovů prostých brucelózy se musí navíc podrobit reakci vazby komplementu s titrem protilátky proti brucelám nižším než 20 jednotek EHS v 1 ml (20 ICFT-jednotek);

iii) sérologické vyšetření na enzootickou leukózu skotu postupem podle přílohy G směrnice 64/432/EHS;

iv) séroneutralizační test nebo test ELISA na infekční rhinotracheitidu skotu nebo infekční vulvovaginitidu skotu;

v) vyšetření na přítomnost viru bovinní virové diarrhoey skotu průkazem virového antigenu fluoreskujícími protilátkami nebo imunoperoxidázovou reakcí. U zvířat mladších šesti měsíců se termín vyšetření stanoví až na den, kdy tohoto stáří dosáhnou.

Příslušný orgán může povolit, aby se kontroly uvedené v písmeni d) prováděly v izolačním zařízení za předpokladu, že jejich výsledky budou známy před začátkem třicetidenního izolačního období podle písmene e);

e) absolvovat během posledních patnácti dnů minimálně třicetidenního izolačního období podle písmene a) s negativním výsledkem následující vyšetření:

i) test séroaglutinacepostupem podle přílohy C směrnice 64/432/EHS s titrem protilátky proti brucelám nižším než 30 MJ aglutinace v l ml a v případě zvířete pocházejícího ze stáda prostého brucelózy reakci vazby komplementu stitrem protilátky proti brucelám nižším než 20 jednotek EHS v 1 ml (20 ICFT jednotek);

ii) nebo vyšetření na průkaz antigenů fluoreskujícími protilátkami nebo vyšetření kultury prepuciálního výplašku nebo vaginální laváže kvůli infekcím Campylobacter foetus; u samic skotu se musí provést aglutinační test vaginálního hlenu;

iii) mikroskopické vyšetření a kultivace pro zjištění Trichomonas foetus ve vzorku prepuciálního výplašku nebo vaginální laváže; u samic skotu se musí provést aglutinační test vaginálního hlenu;

iv) séroneutralizační test nebo test ELISA na rhinotracheitidu skotu nebo infekční vulvovaginitidu skotu

a musí se dvakrát s odstupem 14 dnů injekčně podávat streptomycin (25 mg na 1 kg živé váhy) proti leptospiróze.

Zvířata, která při jednom z předchozích testů vykazují pozitivní nález, se musí ihned z izolace odstranit. Pokud pocházejí ze skupinové izolace, pak učiní příslušný orgán veškerá opatření, aby umožnil přijetí ostatních zvířat do inseminační stanice podle této přílohy.

2. Veškeré testy musí být provedeny v laboratoři schválené členským státem.

3. Vstup zvířat do inseminační stanice vyžaduje výslovné povolení veterinárního lékaře stanice. Všechny vstupy a výstupy musí být zaznamenány.

4. Žádné zvíře přijímané do inseminační stanice nesmí vykazovat v den přijetí žádný klinický příznak choroby, aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 5, musí všechna zvířata přicházet z izolačního zařízení uvedeného v odst. 1 písm. a), které v den odeslání zvířat úředně splňuje tyto podmínky:

a) nachází se ve středu oblasti o poloměru 10 km, v níž po dobu nejméně 30 dnů nebyl zjištěn případ výskytu slintavky nebo kulhavky;

b) nejméně po dobu třech měsíců je prosté slintavky a kulhavky a brucelózy;

c) nejméně po dobu posledních třiceti dnů je prosté nákaz skotu, které podle přílohy E směrnice 64/432/EHS podléhají povinnému hlášení.

5. Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 a že v uplynulých 12 měsících byla prováděna rutinní vyšetření uvedená v kapitole II, mohou být zvířata přesunována z jedné schválené inseminační stanice do jiné stanice se stejným nákazovým statusem, aniž by předtím prošla izolací a bez předchozího vyšetření, pokud se jedná o přímý přesun. Přesunované zvíře nesmí přijít do přímého ani nepřímého kontaktu se žádnými sudokopytníky nižšího nákazového statusu a dopravní prostředky musí být před použitím dezinfikovány. Jestliže se přesun z jedné inseminační stanice do druhé uskutečňuje mezi členskými státy, musí být prováděn v souladu se směrnicí 64/432/EHS.

KAPITOLA II

POVINNÉ BĚŽNÉ TESTY A OŠETŘENÍ SKOTU VE SCHVÁLENÉ INSEMINAČNÍ STANICI

1. Veškerý skot držený ve schválené inseminační stanici se minimálně jednou ročně podrobí následujícím testům a ošetřením:

i) intradermální tuberkulinaci postupem podle přílohy B směrnice 64/432/EHS s negativním výsledkem;

ii) séroaglutinačnímu testu na brucelózu provedenému postupem podle přílohy C směrnice 64/432/EHS, s titrem protilátek proti brucelám nižším než 30 mezinárodních aglutinačních jednotek na l ml;

iii) sérologickému vyšetření na enzootickou leukózu skotu provedenému metodou přílohy G směrnice 64/432/EHS s negativním výsledkem;

iv) vyšetření na infekční rhinotracheitidu skotu nebo infekční vulvovaginitidu séroneutralizačním testem nebo testem ELISA s negativním výsledkem. Do 31. prosince 1992 se u býků s negativním sérologickým nálezem může proti výše uvedeným chorobám provést očkování buď jednou dávkou tepelně atenuované živé očkovací látky nebo dvěma dávkami inaktivované očkovací látky podané v intervalu nejméně tří týdnů a nejvýše čtyř týdnů; přeočkování musí být prováděna v intervalu nejvýše šesti měsíců.

v) buď průkaz antigenů fluoreskujícími protilátkami nebo vyšetření kultury prepuciálního výplašku nebo vaginální laváže na Campylobacter foetus; u samic skotu se musí provést aglutinační test vaginálního hlenu.

2. Veškerá vyšetření provádí laboratoř schválená v členském státě.

3. Zvířata, která při jednom z předcházejících vyšetření mají pozitivní nález, musí být izolována a sperma těchto zvířat odebrané po posledním negativním testu nesmí být předmětem obchodu uvnitř Společenství.

Sperma všech ostatních zvířat v inseminační stanici, které je odebráno od okamžiku uskutečnění vyšetření s pozitivním nálezem, se uchovává odděleně a nesmí se až do obnovení nákazového statusu inseminační stanice, stát předmětem obchodu uvnitř Společenství.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA C

PODMÍNKY, KTERÉ MUSÍ SPLŇOVAT SPERMA ODEBRANÉ VE SCHVÁLENÝCH INSEMINAČNÍCH STANICÍCH PRO OBCHOD UVNITŘ SPOLEČENSTVÍ

1. Sperma musí pocházet od zvířat, která:

a) nevykazují v den odběru spermatu žádné klinické příznaky choroby;

b) i) nebyla očkována proti slintavce a kulhavce;

ii) pocházejí ze stanice, v níž jsou všechna zvířata plně chráněna proti typům A, O a C,

- přičemž se může jednat buď o zvířata, která před umístěním ve stanici nebyla očkována proti slintavce a kulhavce a na základě toho v rozmezí minimálně šesti týdnů a nejvýše osmi měsíců dostala dvě dávky očkovací látky povolené a kontrolované příslušným orgánem vyvážejícího členského státu

- nebo se může jednat o zvířata, která před přijetím do stanice byla očkována alespoň třikrát v intervalech nejvýše jednoročních.

Provádí-li se očkování, jsou všechna zvířata v časovém rozmezí nepřesahujícím dvanáct měsíců očkována opakovaně;

c) během třiceti dnů bezprostředně před odběrem nebyla očkována proti slintavce a kulhavce;

d) jsou minimálně třicet dnů bezprostředně před odběrem nepřetržitě chována ve schválené inseminační stanici;

e) nesmí být používána k přirozené plemenitbě;

f) jsou chována v inseminačních stanicích, které jsou alespoň tři měsíce před odběrem a třicet dnů po odběru prosté slintavky a kulhavky a které se nacházejí uprostřed pásma o poloměru 10 km, v níž se nejméně po dobu třiceti dnů nevyskytl žádný případ slintavky a kulhavky;

g) byla chována v inseminačních stanicích, které jsou po dobu třiceti dnů před odběrem a třiceti dnů po odběru prosté nákaz skotu, které podle přílohy E směrnice 64/432/EHS podléhají povinnému hlášení.

2. Ke spermatu se přidají níže uvedená antibiotika, aby se po konečném naředění spermatu docílilo následujících koncentrací:

minimálně | 500 MJ streptomycinu na 1 ml, |

500 MJ penicilinu na 1 ml, |

150 μg linkomycinu na 1 ml, |

300 μg spektinomycinu na 1 ml. |

Může se použít alternativní kombinace antibiotik s rovnocenným účinkem proti kampylobakterům, leptospirám a mykoplasmatům.

Bezprostředně po přidání antibiotik musí být zředěné sperma uchováváno minimálně po dobu 45 minut na teplotě nejméně 5 oC.

3. Sperma určené pro obchod uvnitř Společenství musí:

i) být skladováno minimálně třicet dnů před odesláním za schválených podmínek;

ii) přepravováno do členského státu určení v nádobách, které byly před použitím vyčištěny a dezinfikovány nebo sterilizovány a které byly před odesláním ze schváleného skladovacího zařízení zapečetěny.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA D

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------