Nařízení Rady (EHS) č. 4058/86

ze dne 22. prosince 1986

o koordinovaném postupu k zajištění volného přístupu k nákladu v zaoceánské dopravě

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na čl. 84 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že vzrůstající počet států, které se buď jednostranně prostřednictvím právních nebo správních předpisů, nebo dvoustrannými dohodami s ostatními zeměmi rozhodly chránit svá obchodní loďstva;

vzhledem k tomu, že některé země porušily přijetím určitých opatření nebo uložením určitých postupů uplatňování zásady korektní a volné hospodářské soutěže v námořní dopravě s jedním nebo více členskými státy Společenství;

vzhledem k tomu, že v liniové dopravě poskytuje Úmluva OSN o Kodexu jednání liniových konferencí, která vstoupila v platnost dnem 6. října 1983, určitá práva společnostem liniové dopravy, které jsou členy konference provozující pool;

vzhledem k tomu, že třetí země, které jsou smluvními stranami nebo signatáři této úmluvy, v rostoucí míře vykládají její ustanovení tak, aby v praxi rozšířily práva poskytovaná na základě úmluvy vlastním společnostem jak v liniové, tak v trampové dopravě, v neprospěch společností Společenství nebo společností jiných zemí OECD, bez ohledu na to, zda jsou členy konferencí;

vzhledem k tomu, že v přepravě volně loženého nákladu existují vzrůstající tendence ze strany třetích států omezit přístup k nákladu volně loženého zboží, což představuje vážnou hrozbu volné hospodářské soutěži, která v přepravě volně loženého nákladu široce převažuje; že členské státy potvrzují svůj závazek ve prospěch volné hospodářské soutěže, která je základním rysem obchodu s pevným a tekutým volně loženým nákladem, a jsou přesvědčeny, že zavedení sdílení nákladu v tomto obchodu vážně ovlivní podstatným nárůstem nákladů na přepravu obchodní zájmy všech zemí;

vzhledem k tomu, že omezení přístupu k volně loženému nákladu, jakož i podstatný nárůst nákladů na přepravu, by mělo nepříznivý vliv na obchodní loďstva členských států a tím vážně ovlivnilo obchodní zájmy Společenství;

vzhledem k tomu, že Společenství by mělo mít možnost koordinovat postup členských států, pokud postavení obchodních loďstev členských států v hospodářské soutěži nebo obchodní zájmy členských států jsou nepříznivě ovlivněny vyhrazením nákladu lodním společnostem třetích zemí nebo pokud to vyžaduje mezinárodní dohoda;

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady 77/587/EHS [3] předpokládá mimo jiné konzultace o různých aspektech rozvoje ve vztazích mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti námořní dopravy;

vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady 83/573/EHS [4] předpokládá mimo jiné dohodu členských států o všech protiopatřeních, která mohou přijmout ve vztahu ke třetím zemím, a možnost rozhodnutí o společném uplatnění vhodných protiopatření členskými státy, která jsou součástí jejich právních předpisů;

vzhledem k tomu, že na žádost členských států nebo na základě mezinárodní dohody je nutné vypracovat a zdokonalit mechanismus stanovený v uvedených rozhodnutích s ohledem na koordinovaný postup členských států,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Postup podle tohoto nařízení se použije, pokud opatření třetí země nebo jejích zástupců omezí nebo hrozí omezit volný přístup společností liniové dopravy členských států nebo plavidel registrovaných ve členském státě v souladu s jeho právními předpisy k přepravě

- liniových nákladů v obchodu podle kodexu, kromě případů, kdy je takový postup v souladu s Úmluvou OSN o Kodexu jednání liniových konferencí,

- liniových nákladů v obchodu mimo kodex,

- volně loženého nákladu a ostatních nákladů v trampové dopravě,

- cestujících,

- osob nebo zboží na nebo z mořských zařízení.

Tento postup se použije, aniž jsou dotčeny závazky Společenství a jeho členských států podle mezinárodního práva.

Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

- "domovskou společností liniové dopravy (home-trader)" společnost liniové dopravy třetí země provozující dopravu mezi vlastní zemí a jedním nebo více členskými státy,

- "zprostředkující společností liniové dopravy (cross-trader)" společnost liniové dopravy třetí země provozující dopravu mezi jinou třetí zemí a jedním nebo více členskými státy.

Článek 3

Koordinovaný postup může být proveden na žádost členského státu.

Žádost se podává Komisi; Komise do čtyř týdnů předloží Radě vhodná doporučení nebo návrhy.

Rada postupem hlasování podle čl. 84 odst. 2 Smlouvy rozhodne o koordinovaném postupu podle článku 4.

Při rozhodování o koordinovaném postupu vezme Rada v úvahu též hlediska politiky zahraničního obchodu a zájmy přístavů a hlediska politiky liniové dopravy zúčastněných členských států.

Článek 4

1. Koordinovaný postup může spočívat

a) v diplomatických krocích vůči dotčeným třetím zemím, zejména pokud jejich postup ohrožuje přístup k nákladu;

b) v protiopatřeních vůči společnosti nebo společnostem liniové dopravy daných třetích zemí nebo vůči společnosti nebo společnostem liniové dopravy jiných zemí, které těží z postupu daných zemí, ať se jedná o domovskou nebo zprostředkující společnost liniové dopravy.

Protiopatření mohou spočívat samostatně nebo ve vzájemné kombinaci

i) v uložení povinnosti získat povolení nakládat, přepravovat nebo odesílat zboží; povolení může být vázáno na podmínky nebo povinnosti;

ii) v uložení kvóty;

iii) v uložení daní nebo dávek.

2. Přijetí protiopatření předcházejí diplomatické kroky.

Tato protiopatření se nedotýkají závazků Evropského společenství a jeho členských států podle mezinárodního práva, berou v úvahu všechny příslušné zájmy a nevedou přímo ani nepřímo k odklonu obchodu ve Společenství.

Článek 5

1. Při rozhodování o jednom nebo více protiopatřeních podle čl. 4 odst. 1 písm. b) Rada podle potřeby upřesní

a) vývoj, který vedl k přijetí protiopatření;

b) obchody nebo přístavy, na něž se protiopatření vztahuje;

c) vlajku nebo společnost liniové dopravy třetí země, jejíž opatření k vyhrazení nákladů omezují volný přístup k nákladu v dané spádové oblasti;

d) maximální objem (procenta, hmotnost v tunách, kontejnery) nebo hodnota nákladu, který může být naložen nebo vyložen v přístavech členských států;

e) maximální počet odjezdů a příjezdů v přístavech členských států;

f) objem nebo procentní podíl a základ uložených daní a poplatků a způsob jejich výběru;

g) doba trvání protiopatření.

2. Pokud protiopatření podle odstavce 1 neupravují vnitrostátní právní předpisy členského státu, mohou být na základě tohoto nařízení přijata daným členským státem v souladu s rozhodnutím Rady podle čl. 3 odst. 3.

Článek 6

1. Pokud Rada nepřijme návrh koordinovaného postupu ve lhůtě dvou měsíců, mohou členské státy uplatnit vnitrostátní opatření jednostranně nebo ve skupině, pokud to situace vyžaduje.

2. Členské státy však mohou v naléhavých případech jednostranně nebo ve skupině přijmout nezbytná vnitrostátní dočasná opatření i během dvouměsíční lhůty podle odstavce 1.

3. Vnitrostátní opatření přijatá na základě tohoto článku jsou bezprostředně oznámena Komisi a ostatním členským státům.

Článek 7

Během doby působnosti protiopatření se členské státy a Komise vzájemně konzultují v souladu s konzultačním postupem stanoveným v rozhodnutí 77/587/EHS každé tři měsíce nebo v případě potřeby dříve za účelem jednání o dopadu platných protiopatření.

Článek 8

Postup podle tohoto nařízení lze použít, pokud postup členského státu nebo jeho agentů omezuje nebo hrozí omezit přístup společností liniové dopravy jiné země OECD, pokud bylo na základě zásady vzájemnosti mezi touto zemí a Společenstvím dohodnuto uchýlit se ke koordinovanému odporu v případě omezení přístupu k nákladu.

Tato země může požádat o koordinovaný postup a připojit se k němu v souladu s tímto nařízením.

Článek 9

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 1987.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 1986.

Za Radu

předseda

G. Shaw

[1] Úř. věst. C 255, 15.10.1986, s. 169.

[2] Úř. věst. C 344, 31.12.1985, s. 31.

[3] Úř. věst. L 239, 17.9.1977, s. 23.

[4] Úř. věst. L 332, 28.11.1983, s. 37.

--------------------------------------------------