31986R4057



Úřední věstník L 378 , 31/12/1986 S. 0014 - 0020


Nařízení Rady (EHS) č. 4057/86

ze dne 22. prosince 1986

o nekalých cenových praktikách v námořní dopravě

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na čl. 84 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že mimo jiné na základě údajů informačního systému vytvořeného rozhodnutím Rady 78/774/EHS [3] je důvod věřit, že účast majitelů lodí ze Společenství v mezinárodní liniové dopravě je nepříznivně ovlivňována určitými nekalými praktikami lodních dopravců třetích zemí;

vzhledem k tomu, že struktura odvětví námořní dopravy Společenství je taková, že je vhodné uplatňovat toto nařízení také na státní příslušníky členských států usazené mimo Společenství a na společnosti nákladní liniové dopravy usazené mimo Společenství a kontrolované státními příslušníky členských států, jsou-li jejich plavidla registrována v některém členském státě v souladu s jeho právními předpisy;

vzhledem k tomu, že tyto nekalé praktiky spočívají v soustavném účtování sazeb za přepravu určitých druhů zboží nižších, než jsou nejnižší sazby za přepravu stejného zboží požadované zavedenými a reprezentativními majiteli lodí;

vzhledem k tomu, že tyto cenové praktiky jsou umožněny neobchodními výhodami poskytovanými státem, který není členem Společenství;

vzhledem k tomu, že Společenství by mělo mít možnost bránit se proti těmto cenovým praktikám;

vzhledem k tomu, že neexistují mezinárodně uznávaná pravidla definující nekalé cenové praktiky v námořní dopravě;

vzhledem k tomu, že za účelem definování nekalých cenových praktik je nutno přijmout ustanovení pro vhodný způsob výpočtu; že při výpočtu "obvyklé sazby za přepravu" je třeba přihlédnout ke srovnatelné sazbě uplatňované zavedenými a reprezentativními společnostmi, které provozují dopravu v rámci konferencí nebo mimo ně, nebo sazbě jinak stanovené na základě nákladů srovnatelných společností a přiměřené marže;

vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny činitele určující výši škod;

vzhledem k tomu, že je nutné stanovit postupy pro ty, kdo jednají jménem odvětví námořní dopravy Společenství a kdo se cítí poškozeni nebo ohroženi nekalými cenovými praktikami, aby mohli vznášet stížnosti; že je třeba jasně stanovit, že v případě stažení stížnosti může, ale nemusí být řízení přerušeno;

vzhledem k tomu, že mezi členskými státy a Komisí by měla být zavedena spolupráce jak v oblasti předávání informací o projevech nekalých cenových praktik a z nich plynoucích škod, tak i ve věci následného šetření jejich podstaty na úrovni Společenství; že pro tento účel by měl být konzultován poradní výbor;

vzhledem k tomu, že je vhodné jasně stanovit jednací řád pro průběh šetření, zejména práva a povinnosti orgánů Společenství a zúčastněných stran a podmínky, za nichž mohou tyto strany mít přístup k informacím a požadovat informace o základních skutečnostech a předpokladech, na jejichž podkladě je navrhováno zavedení vyrovnávací dávky;

vzhledem k tomu, že v zájmu zabránění nekalým cenovým praktikám, aniž by došlo k omezení nebo narušení výchozí soutěžní pozice lodních dopravců mimo konference, pokud fungují na poctivém a obchodním základě, je vhodné v případech, kde se nakonec prokáže existence nekalých cenových praktik a vznik škod, umožnit zavedení vyrovnávací dávky ze zvláštních důvodů;

vzhledem k tomu, že pro vybírání vyrovnávacích dávek správným a jednotným způsobem je důležité stanovit společná pravidla pro jejich uplatňování; že kvůli povaze dávek se tato pravidla mohou lišit od pravidel pro vybírání obvyklých dovozních cel;

vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny otevřené a spravedlivé postupy pro případ, že si okolnosti vyžádají přezkum přijatých opatření nebo obnovení šetření;

vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny vhodné postupy pro posuzování žádostí o vrácení vyrovnávacích dávek,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíl

Toto nařízení stanoví postup, kterým se řídí reakce na nekalé cenové praktiky majitelů lodí z určitých třetích zemí provozujících mezinárodní liniovou nákladní dopravu, které vedou k vážnému narušení dopravy na určité trase do Společenství, z něj nebo v jeho rámci a způsobují nebo hrozí způsobit velké škody majitelům lodí ze Společenství provozujícím dopravu na této trase a zájmům Společenství obecně.

Článek 2

V reakci na nekalé cenové praktiky popsané v článku 1, které způsobují vážné škody, může Společenství zavést vyrovnávací dávku.

Hrozba velkých škod může být podnětem pouze pro zahájení šetření ve smyslu článku 4.

Článek 3

Pro účely tohoto nařízení se:

a) "majitelem lodí z třetí země" rozumí společnosti nákladní liniové dopravy jiné než uvedené v písmeni d);

b) "nekalými cenovými praktikami" rozumí soustavné účtování na určité trase do Společenství, z něj nebo v jeho rámci sazeb za přepravu určitého nebo veškerého zboží nižších, než jsou obvyklé sazby za přepravu zboží účtované v období nejméně šesti měsíců, jsou-li tyto nižší sazby umožněny neobchodními výhodami poskytovanými danému majiteli lodí státem, který není členem Společenství;

c) "obvyklá sazba za přepravu zboží" stanoví s ohledem na

i) srovnatelnou sazbu skutečně účtovanou v běžné lodní dopravě za stejnou službu na stejné nebo srovnatelné trase zavedenými a reprezentativními společnostmi, které nepožívají výhody uvedené v písmeni b), nebo

ii) sazbu jinak stanovenou na základě nákladů srovnatelných společností, které nepožívají výhody uvedené v písmeni b), a přiměřené marže. Náklady se vypočítají na základě veškerých nákladů na běžný provoz lodní dopravy, fixních i proměnných, a přiměřeného podílu režijních nákladů;

d) "majiteli lodí ze Společenství" rozumí:

- všechny společnosti nákladní liniové dopravy usazené podle Smlouvy v některém členském státě Společenství;

- státní příslušníci členských států usazení mimo Společenství nebo společnosti nákladní liniové dopravy usazené mimo Společenství a kontrolované státními příslušníky členských států, jsou-li jejich plavidla registrována v některém členském státě v souladu s jeho právními předpisy.

Článek 4

Zjišťování škod

1. Postup při zjišťování škod zahrnuje tyto činitele:

a) sazby za přepravu zboží nabízené konkurenty majitelů lodí ze Společenství na dané trase, zejména za účelem ověření, zda jsou podstatně nižší než obvyklé sazby nabízené majiteli lodí ze Společenství, s ohledem na úroveň služeb nabízených všemi zúčastněnými společnostmi;

b) vliv výše uvedeného činitele na majitele lodí ze Společenství naznačený vývojem určitých ekonomických ukazatelů, jako jsou

- obsluhované přístavy,

- využití kapacity,

- rezervace přepravy zboží,

- podíl na trhu,

- sazby za přepravu zboží (tj. snížení sazeb nebo zabránění nárůstu sazeb za přepravu zboží, k němuž by normálně došlo),

- zisky,

- návratnost kapitálu,

- investice,

- zaměstnanost.

2. Pokud hrozí vznik škod, může Komise též posoudit pravděpodobnost, že daná situace přeroste ve skutečné škody. Z tohoto hlediska lze zohlednit činitele jako

a) nárůst tonáže obsazené na trase, kde se odehrává hospodářská soutěž s majiteli lodí ze Společenství;

b) kapacita již dostupná nebo dostupná v dohledné budoucnosti v zemi konkurenta majitelů lodí ze Společenství, a rozsah, v jakém bude tonáž plynoucí z této kapacity pravděpodobně využita na trase uvedené v písmeni a).

3. Škody způsobené jinými činiteli, které jednotlivě nebo společně mají nepříznivý vliv na majitele lodí ze Společenství, nelze přičítat uvedeným praktikám.

Článek 5

Stížnost

1. Každá fyzická nebo právnická osoba nebo sdružení bez právní subjektivity jednající jménem odvětví námořní dopravy Společenství a pokládající se za poškozené nebo ohrožené nekalými cenovými praktikami může vznést písemnou stížnost.

2. Stížnost musí obsahovat důkazy o nekalých cenových praktikách a škodách, které způsobují.

3. Stížnost lze podat Komisi nebo členskému státu, který ji postoupí Komisi. Komise zašle členským státům opis každé obdržené stížnosti.

4. Stížnost lze stáhnout, a v tom případě lze její projednávání ukončit, není-li to proti zájmům Společenství.

5. Pokud je po konzultaci zřejmé, že stížnost neobsahuje dostatek důkazů, které by odůvodnily zahájení šetření, je o tom stěžovatel vyrozuměn.

6. Pokud má členský stát dostatek důkazů o nekalých cenových praktikách a o škodách, které způsobují pro majitele lodí ze Společenství, sdělí tyto skutečnosti i bez podání stížnosti neprodleně Komisi.

Článek 6

Konzultace

1. Konzultace ve smyslu tohoto nařízení se konají v rámci poradního výboru, který se skládá ze zástupců všech členských států a kterému předsedá zástupce Komise. Konzultace se konají neprodleně buď na žádost členského státu, nebo z podnětu Komise.

2. Výbor svolává předseda. Sdělí bez odkladu členským státům všechny užitečné informace.

3. V případě nutnosti lze konzultaci vést pouze písemně; v tom případě to Komise sdělí členským státům a stanoví lhůtu, v níž mohou vyjádřit své stanovisko nebo si vyžádat ústní konzultaci.

4. Konzultace se týkají zejména

a) existence nekalých cenových praktik a jejich míry,

b) existence a rozsahu škod,

c) příčinné souvislosti mezi nekalými cenovými praktikami a škodami,

d) opatření, která jsou za daných okolností vhodná k předcházení nebo nápravě škod způsobených nekalými cenovými praktikami a způsobu a prostředků provedení těchto opatření.

Článek 7

Zahájení a průběh šetření

1. Pokud je po konzultaci zřejmé, že existuje dostatek důkazů k zahájení šetření, Komise neprodleně

a) oznámí zahájení šetření v Úředním věstníku Evropských společenství; oznámení označuje daného cizího majitele lodí a jeho zemi původu a uvádí, že Komisi musí být sděleny veškeré užitečné informace; stanoví lhůtu, v níž mohou zúčastněné strany vyjádřit písemně svá stanoviska a požádat Komisi o ústní slyšení podle odstavce 5;

b) informuje známé dotčené majitele lodí, zasilatele a agenty a stěžovatele;

c) zahájí ve spolupráci s členskými státy šetření na úrovni Společenství; toto šetření se vztahuje jak k nekalým cenovým praktikám, tak ke škodám, které způsobují, a provádí se v souladu s odstavci 2 až 8; šetření nekalých cenových praktik obvykle zahrnuje období nejméně šesti měsíců předcházejících zahájení šetření.

2. a) Pokud je to třeba, Komise vyhledá veškeré informace, které pokládá za nezbytné, a následně je prověří u majitelů lodí, agentů, přepravců, zasilatelů, konferencí, sdružení a ostatních organizací, pokud s tím tyto podniky nebo organizace vysloví souhlas.

b) Pokud je to třeba, provede Komise po konzultaci šetření ve třetích zemích, pokud s tím dotyčné podniky vysloví souhlas a vláda dané země je informována úřední cestou a nevznese námitky. Komisi jsou nápomocni úředníci členských států, které o to požádají.

3. a) Komise může požádat členské státy

- o poskytnutí informací,

- o provedení všech nezbytných kontrol a inspekcí, zejména mezi přepravci, zasilateli, majiteli lodí ze Společenství a jejich agenty,

- o provedení nezbytných šetření ve třetích zemích, pokud s tím dotyčné podniky vysloví souhlas a vláda dané země je informována úřední cestou a nevznese námitky.

b) Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná ke splnění žádosti Komise. Předají Komisi požadované informace spolu s výsledky všech provedených kontrol, inspekcí nebo šetření.

c) Pokud je předání informací ve všeobecném zájmu nebo pokud bylo jejich předání vyžádáno členským státem, sdělí je Komise členským státům za předpokladu, že nejsou důvěrné; v opačném případě jim předá shrnutí, jež není důvěrné povahy.

d) Úředníci Komise jsou oprávněni být na žádost Komise nebo členského státu nápomocni úředníkům členských států při plnění jejich povinností.

4. a) Stěžovatel a známí dotčení zasilatelé a majitelé lodí mohou získávat veškeré informace sdělené kteroukoli osobou dotčenou šetřením Komisi, s výjimkou vnitřních dokumentů vypracovaných úřady Společenství nebo členských států, pokud se vztahují k ochraně jejich zájmů, nejsou důvěrné ve smyslu článku 8 a Komise je používá při šetření. K tomuto účelu podají Komisi písemnou žádost s určením požadovaných informací.

b) Majitelé lodí, kteří podléhají šetření, a stěžovatelé mohou požadovat, aby byli informováni o základních skutečnostech a předpokladech, na jejichž základě je navrhováno doporučit zavedení vyrovnávací dávky.

c) i) Žádosti o informace podle písmene b):

- musí být písemné a zaslány Komisi,

- musí uvádět jednotlivé otázky, jichž se žádost o informace týká.

ii) Informace lze poskytnout podle uvážení Komise buď ústně, nebo písemně. Nevylučují žádné následné rozhodnutí, které může Rada přijmout. S důvěrnými informacemi se nakládá v souladu s článkem 8.

iii) Informace se obvykle poskytují nejpozději 15 dní před tím, než Komise předloží návrh opatření podle článku 11. Připomínky podané po vydání informace lze zohlednit pouze, pokud byly obdrženy ve lhůtě stanovené Komisí pro každý jednotlivý případ s ohledem na naléhavost věci, činící však nejméně 10 dní.

5. Komise může vyslechnout zúčastněné strany. Vyslechne je, pokud strany ve lhůtách uvedených v oznámení v Úředním věstníku Evropských společenství podaly písemnou žádost o slyšení a prokáží, že jsou zúčastněnou stranou, která bude pravděpodobně dotčena výsledky postupu, a že existují zvláštní důvody pro jejich slyšení.

6. Dále Komise poskytne přímo zúčastněným stranám na jejich žádost příležitost k setkání, aby mohly být předloženy protichůdné názory a jakékoli argumenty k vyvrácení obvinění. Při poskytnutí této příležitosti Komise zohlední potřebu zachovat důvěrnost a vhodnost pro zúčastněné strany. Žádná strana není povinna se setkání zúčastnit a její neúčast jí nesmí být k tíži.

7. a) Tento článek Radě nebrání v přijímání předběžných rozhodnutí ani v urychleném uplatnění opatření.

b) Jestliže kterákoli ze zúčastněných stran odmítne povolit přístup k informacím nebo jinak v rozumné době neposkytne nutné informace nebo podstatně šetření ztěžuje, lze příznivé nebo nepříznivé rozhodnutí učinit na základě dostupných údajů.

8. Zahájení řízení o nekalých cenových praktikách není překážkou pro celní odbavení zboží, na které se dané přepravní sazby vztahují.

9. a) Šetření je uzavřeno buď ukončením, nebo přijetím opatření podle článku 11. Šetření by měla být zpravidla uzavřena do jednoho roku od zahájení.

b) Šetření je uzavřeno buď ukončením bez uložení dávek a bez přijetí závazků, nebo uplynutím lhůty nebo zrušením těchto dávek, případně pozbytím platnosti závazků v souladu s články 14 nebo 15.

Článek 8

Důvěrné informace

1. Informace obdržené na základě tohoto nařízení lze použít pouze pro účely, pro které byly vyžádány.

2. a) Rada, Komise, členské státy ani jejich úředníci nesmějí prozradit žádné informace získané na základě tohoto nařízení, u nichž jejich poskytovatel požádá o důvěrné zacházení, bez výslovného svolení poskytovatele.

b) Každá žádost o důvěrné zacházení uvádí důvod pro důvěrnost informace a je doplněna nedůvěrným souhrnem informace nebo uvedením důvodů, proč nelze takový souhrn pořídit.

3. Informace je zpravidla pokládána za důvěrnou, pokud by její zveřejnění mohlo mít výrazně nepříznivý vliv na jejího poskytovatele nebo její zdroj.

4. Pokud se však zdá, že žádost o důvěrné zacházení není důvodná, a poskytovatel si přesto nepřeje informaci zveřejnit ani celou, ani ve formě shrnutí, nemusí být tato informace vzata v úvahu.

Informace rovněž nemusí být vzaty v úvahu, pokud je žádost o důvěrné zacházení důvodná, ale její poskytovatel odmítá předložit její nedůvěrný souhrn, za předpokladu, že lze takový souhrn pořídit.

5. Tento článek nevylučuje, aby orgány Společenství zveřejnily obecné informace, a zejména důvody rozhodnutí učiněných na základě tohoto nařízení, případně skutečnosti, které orgány Společenství pokládají za nutné k vysvětlení důvodů v soudním řízení. Toto zveřejnění musí brát ohled na oprávněné zájmy zúčastněných stran, pokud jde o ochranu obchodního tajemství.

Článek 9

Ukončení šetření, nejsou-li nezbytná ochranná opatření

1. Je-li po konzultaci zřejmé, že ochranná opatření nejsou nezbytná, šetření se ukončí, pokud nejsou v poradním výboru vzneseny námitky podle čl. 6 odst. 1. Ve všech ostatních případech Komise neprodleně předloží Radě zprávu o výsledcích konzultace spolu s návrhem na ukončení šetření. Šetření je ukončeno, pokud Rada ve lhůtě jednoho měsíce nerozhodne kvalifikovanou většinou jinak.

2. Komise informuje strany, o nichž ví, že se jich to týká, a oznámí ukončení v Úředním věstníku Evropských společenství s uvedením základních závěrů a jejich odůvodnění.

Článek 10

Závazky

1. Pokud jsou v průběhu šetření nabídnuty závazky, které Komise po konzultaci shledá přijatelnými, lze šetření ukončit bez uložení vyrovnávacích dávek.

Kromě výjimečných okolností musí být závazky nabídnuty nejpozději do konce období, během nějž lze podávat připomínky v souladu s čl. 7 odst. 4 písm. c) bodem iii). O ukončení se rozhodne postupem podle čl. 9 odst. 1 a informace se poskytnou a oznámení zveřejní v souladu s čl. 9 odst. 2.

2. Závazky uvedené v odstavci 1 spočívají v tom, že se sazby revidují v rozsahu, o němž je Komise přesvědčena, že vylučuje nekalé cenové praktiky a jejich škodlivé účinky.

3. Komise může navrhovat závazky, ale skutečnost, že nebyly nabídnuty nebo že výzva k jejich nabídnutí není přijata, nemá vliv na průběh šetření. Nicméně pokračující nekalé cenové praktiky lze chápat jako důkaz, že nebezpečí vzniku škod jimi způsobené je pravděpodobnější.

4. Jsou-li závazky přijaty, šetření vzniklých škod je přesto dokončeno, pokud tak Komise po konzultaci rozhodne nebo pokud o to požádají dotčení majitelé lodí ze Společenství. V tom případě neshledá-li Komise po konzultaci, že vznikly škody, pozbývají závazky bez dalšího platnosti. Není-li hrozba škod shledána zejména díky přijetí závazku, může Komise požadovat zachování závazku.

5. Komise může požadovat, aby kterákoli strana, jejíž závazek byl přijat, pravidelně podávala informace o plnění závazků a souhlasila s ověřováním těchto informací. Nesplnění tohoto požadavku je považováno za porušení závazku.

Článek 11

Vyrovnávací dávky

Pokud šetření prokáže existenci nekalých cenových praktik, které způsobují škody, a to, že zájmy Společenství vyžadují zásah Společenství, navrhne Komise Radě po konzultaci podle článku 6 zavedení vyrovnávacích dávek. Rada rozhodne kvalifikovanou většinou ve lhůtě dvou měsíců.

Článek 12

Při rozhodování o vyrovnávacích dávkách Rada rovněž náležitě přihlíží k hlediskům vnější obchodní politiky a k zájmům přístavů a hlediskům politiky námořní plavby členských států.

Článek 13

Všeobecná ustanovení o dávkách

1. Vyrovnávací dávky jsou dotčeným cizím majitelům lodí uloženy nařízením.

2. Tato nařízení stanoví zejména výši a druh uvalené dávky, přepravované zboží, jméno a zemi původu dotčeného cizího majitele lodi a důvody, na kterých jsou založena.

3. Výše dávek nepřesáhne rozdíl mezi účtovanou sazbou a obvyklou sazbou podle čl. 3 písm. c). Je nižší, pokud dostačuje k odstranění škod.

4. a) Dávky nelze uložit ani zvýšit se zpětnou účinností a uplatňují se na přepravu zboží, které bude po vstupu těchto dávek v platnost nakládáno nebo vykládáno v přístavu Společenství.

b) Nicméně pokud Rada stanoví, že závazek byl porušen nebo odvolán, lze na návrh Komise uložit dávky na přepravu zboží, které bylo naloženo nebo vyloženo v přístavu Společenství ne více než 90 dní přede dnem zavedení dávek, s výhradou, že v případě porušení nebo odvolání závazku se tento postup se zpětnou účinností nepoužije na přepravu zboží, které bylo naloženo nebo vyloženo v přístavu Společenství před porušením nebo odvoláním závazku. Tyto dávky lze vypočítat na základě údajů zjištěných před přijetím závazku.

5. Dávky vybírají členské státy způsobem, podle sazby a ostatních kritérií stanovených v okamžiku jejich uložení nezávisle na clech, daních a ostatních poplatcích obvykle vybíraných při dovozu přepravovaného zboží.

6. Povolení k nakládce nebo vykládce zboží v přístavu Společenství lze podmínit složením jistoty ve výši uložených dávek.

Článek 14

Přezkum

1. Nařízení o uložení vyrovnávacích dávek a rozhodnutí o přijetí závazků podléhají v případě potřeby celkovému nebo částečnému přezkumu. Přezkum lze provést na žádost členského státu nebo z podnětu Komise. Přezkum se provede také na žádost zúčastněné strany po předložení dokladů o změně okolností, která odůvodňuje přezkum, za předpokladu, že uplynul nejméně jeden rok od ukončení šetření. Tyto žádosti se podávají Komisi, která informuje členské státy.

2. Pokud je po konzultaci zřejmé, že přezkum je nezbytný, a pokud to vyžadují okolnosti, je šetření obnoveno v souladu s článkem 7. Obnovení šetření případu nemá vliv na platná opatření.

3. Pokud to vyplývá z přezkumu prováděného s obnovením šetření nebo bez něj, jsou opatření změněna, zrušena či zrušena se zpětnou účinností, a to orgánem Společenství příslušným k jejich přijetí.

Článek 15

1. S výhradou odstavce 2 pozbývají vyrovnávací dávky a opatření platnosti po pěti letech ode dne jejich zavedení, poslední změny nebo potvrzení.

2. Komise zpravidla po konzultaci v průběhu šesti měsíců před uplynutím pětiletého období zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství oznámení o blížícím se uplynutí platnosti daného opatření a informuje známé dotčené majitele lodí ze Společenství. V oznámení vymezí období, během něhož mohou zúčastněné strany oznámit písemně svá stanoviska a požádat Komisi o slyšení v souladu s čl. 7 odst. 5.

Pokud zúčastněná strana prokáže, že uplynutí platnosti opatření by způsobilo škody nebo hrozbu škod, Komise opatření přezkoumá. Opatření zůstává v platnosti až do ukončení přezkumu.

Pokud vyrovnávací dávky a závazky pozbudou platnosti podle tohoto článku, Komise to zveřejní formou oznámení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 16

Vrácení vyrovnávacích dávek

1. Pokud dotyčný majitel lodi prokáže, že výše vybrané dávky přesahuje rozdíl mezi účtovanou sazbou za přepravu zboží a obvyklou sazbou podle čl. 1 písm. c), je přesahující částka vrácena.

2. Žádost o vrácení podle odstavce 1 může cizí majitel lodi podat Komisi. Žádost se podává prostřednictvím členského státu, na jehož území bylo přepravované zboží naloženo nebo vyloženo, do tří měsíců ode dne, kdy příslušné orgány řádně stanoví výši uložené vyrovnávací dávky.

Členský stát postoupí žádost Komisi co nejdříve s vlastním stanoviskem nebo bez něj.

Komise neprodleně informuje ostatní členské státy a sdělí své stanovisko. Pokud členské státy souhlasí se stanoviskem Komise nebo proti němu nevznesou námitky do jednoho měsíce ode dne, kdy sdělení obdrží, může Komise rozhodnout v souladu s uvedeným stanoviskem. Ve všech ostatních případech Komise po konzultaci rozhodne, zda a v jakém rozsahu žádosti vyhoví.

Článek 17

Závěrečná ustanovení

Toto nařízení nevylučuje použití jakýchkoli zvláštních pravidel stanovených v dohodách uzavřených mezi Společenstvím a třetími zeměmi.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 1987.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 1986.

Za Radu

předseda

G. Shaw

[1] Úř. věst. C 255, 15.10.1986, s. 169.

[2] Úř. věst. C 344, 31.12.1985, s. 31.

[3] Úř. věst. L 258, 21.9.1978, s. 35.

--------------------------------------------------